načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doma -- židovské obrázky - Vojtěch Rakous

Doma -- židovské obrázky

Elektronická kniha: Doma -- židovské obrázky
Autor:

Povídkový soubor Doma byl první knihou, která uvedla do české literatury židovské obyvatele venkova a maloměsta jako jeho přirozenou součást. Kniha s humorem i porozuměním ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Monika S. Benešová - Lama
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 80
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Povídkový soubor Doma byl první knihou, která uvedla do české literatury židovské obyvatele venkova a maloměsta jako jeho přirozenou součást. Kniha s humorem i porozuměním vypráví, jak vesničtí Židé poloviny 19. století se svými sousedy sdílejí běžné radosti i starosti a zároveň ctí své tradice a svou víru. Autor je znám také svými soubory humoristických povídek „Vojkovičtí a přespolní“ a „Modche a Rézi“.

Související tituly dle názvu:
Doma Doma
Rakous Vojtěch
Cena: 58 Kč
Aby vyprávěli svým dětem Aby vyprávěli svým dětem
Greenblattová Rachel L.
Cena: 298 Kč
Amerika, Američka Amerika, Američka
Hanzlík Romek
Cena: 82 Kč
Cvičíme doma s tím, co doma máme Cvičíme doma s tím, co doma máme
Kleplová Věra
Cena: 88 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

DOPORUČUJEME

Ignát Herrmann: Z pamětí starého mrzouta

Pobavte se příhodami mrzoutského úředníčka, poodhalte jehomi

lostné zážitky z mládí i trampoty s „kmotrem“ nebo s „českýmpeká

čem“, prožijte s ním nekonečné týdny s husou nebo strasti kolem

„vhodných vánočních dárků“ a nezapomeňte ani na kapitolu, v níž se

pan Cyrus stane „volebním agitátorem“.

Jiří Mahen: Rybářská knížka

Kniha, která je stále považována za „rybářskou bibli“, plnávzpomí

nek z rybářských výletů, postřehů ze života ryb a rybářů, dojmů

z nádherné přírody. Krásný jazyk, humorná nadsázka i porozumění

přírodě, rybám a rybaření uchvátí čtenáře i dnes. Začínajícího rybáře

jistě potěší rady a zkušenosti.

Vydání jako celek (obálka, grafická úprava, případnějazyko

vá adaptace, redakční poznámky, ilustrace, předmluva,

doslov, životopis autora apod.) je chráněno autorskýmiprá

vy. Nositelé těchto práv jsou uvedeni v tiráži.

Prosíme, používejte tuto elektronickou verzi knihy pouze

v souladu s platnou licencí. Žádná verze licence k této

e-knize neumožňuje rozšiřování jejich kopií (včetněpůjčová

ní) či sdělování díla veřejnosti (například umisťováním kopií

či extrahovaných částí na servery, ze kterých je možno tento

soubor nebo jeho část dále stahovat nebo jej prohlížet), a to

za úplatu či zdarma.


VOJTĚCH RAKOUS

Doma

židovské obrázky


VOJTĚCH RAKOUS

Doma

židovské obrázky

grafický list na obálce

Emil Orlik

Praha 2014


Obálka © Marcela Strejčková – Nomzamo, 2014

© Monika S. Benešová – Lama, 2014

(elektronické vydání)

ISBN 978-80-87959-08-4 (formát PDF)

ISBN 978-80-87959-09-1 (formát PDF pro čtečky)

ISBN 978-80-87959-10-7 (formát ePub)

ISBN 978-80-87959-11-4 (formát MobiPocket)


Karlu Fischerovi

Velectěný příteli!

„Židovské obrázky“ z převážné části psal jsem napří

mý Váš popud buď pro „Českožidovský kalendář“

nebo pro „Českožidovské Listy“. Svůj původ, světlo

své i vzduch vzaly „Židovské obrázky“ z ovzduší české

vesnice – z onoho čistého ovzduší, v němž vyrostla

většina těch, kteří později se stali nejvřelejšími pěstiteli

myšlenky českožidovské. Vám, velectěný příteli, jakožto

jednomu z nejneúmornějších zastánců této myšlenky,

připisuji tyto řádky. Přijměte toto věnování jako slabý

důkaz, že nejen já, ale my všichni, jež Jste během let

seskupil kolem sebe v „Českožidovském kalendáři“

a v době novější v „Českožidovských Listech“ – že my

všichni v plné míře dovedeme ocenit Vaši dlouholetou

a úspěšnou činnost pro společnou naši věc.

Vojtěch Rakous


7

Přípravy k Pesach

„Vykašeroval“ jsem svůj psací stolek, čistě sobě umyl

ruce, vzal běloskvoucí, neposkvrněný papír, zbrusu

nové péro – zkratka, vykonal jsem co nejsvědomitěji

všecky přípravy, aby tato „besídka“ i do zevnějšku

vypadala co možná „jomtivik“. Do sváteční nálady se

nutit nemusím, ta se u mne dostavuje v tyto dnypravi

delně sama. Já vůbec nechápu, proč mnozí mrzouti

právě na tyto naše nejkrásnější svátky naříkají. Že prý

trvají příliš dlouho – bodejť, jeden týden, to je doba! –

že mnoho stojí – těch vajec a toho omastku co sevypo

třebuje! – a potom těch příprav a té nekonečné práce –

hlavně té práce! Už má nebožka babička říkávala, že

pořádná židovka musí počít s úklidem měsíc před

svátky, nepořádná pak mnohem dříve. Ale mojebabič

ka bývala za měsíc skorem vždycky s úklidem hotova,

nanejvýš si nějaký den přidala.

Co mne se týče, já si nestýskám. Když to tedy Pán

Bůh předpisuje, že mám celý týden ležet na pohovce,

pít víno, jíst pečené husy, „macelokše“, „grinslata“

a jak se všecka ta dobrá jídla jmenují, jež námdobroti

vý Bůh poručil v tento týden požívat – povídám, já se


8

nezpečuji vůli boží a ležím tedy celý den na pohovce,

jím a piju a kdyby Pán Bůh poručil, bych to vydržel

takhle třeba celý měsíc, ba – kdyby to musilo být –

třeba i celý rok – na mou duši! Já sám sebe dobře znám

a vím předobře, že jsem zbožný, Pána Boha poslušný

člověk.

Tak se mi však přece jen zdá, že ty svátky – krom toho jídla a pití, to je pořád stejné – již nejsou tak krásné a poetické, jako bývaly za mých letklukovských. Už ty přípravy k nim nejsou ani tak obšírné a pěkné jako bývaly. Kdepak dnes v domácnosti pekou ještě macesy? Každý si je koupí hotové a kupované macesy... nejsou ani slané, ani mastné. Doma pečené také sice nejsou ani slané, ani mastné, ale vzdor tomu jinak chutnají. A přece... Bože, jaká to bývala krása! Měsíc před svátky dal otec semlít schválně umratinského Kostky strych (tenkrát se ještě měřilo na strychy) nejkrásnější pšenice a sám si byl u mletí, aby starý Kostka do toho nedal nějaký „chumic“. Týden před svátky se peklo. Co tu bylo v domě ruchu a šumu! Hned časně z rána přišly všecky panímámy ze vsi, nastrojené a nažehlené, jen což děláš – nedopouštěj Bože, zapomenout některou pozvat, mohl z toho být hněv do smrti.

„Macesová tabule“, dlouhý a úzký to dubový stůl, sahající přes celou délku světnice a pamatující kolik generací, vnesen, čistě vydrhnutý, z mlatu, kde stál zaprášený a zapomenutý po celý rok, do velkésvětnice. Z půdy sneseny válečky, uschované tam mezisvátečním nádobím a sloužící jen k válení macesů; pak starodávný, lesknoucí se měděný kotlík, pamatující ještě Žižkovu vojnu, v němž zadělávalo se těsto na macesy. A už to začalo. Některý zbožný a obzvláště zručný souvěrec hnětl – nebo jak se u nás říkalo„knitoval“ – holýma rukama těsto v kotlíku a my kluci jsme lili, hezky z vysoka, do kotlíku vody, což jsme ovšem považovali za nemalou poctu. Dobře sepamatuji, že zbožný a zručný souvěrec nám při tom„gísování“ (českých výrazů se při pečení macesů tenkrát ještě užívat nesmělo, jelikož by se tím macesy učinily „chumic“) rád uštědřoval hojnost pohlavků, protože jsme často přelili. Ale jinak šla práce zčerstva od ruky za stálého hovoru, smíchu a žertováni. Panímámy se po celý rok tolik nenasmály a nenapovídaly, jako když pekly macesy. A trvalo to pečení celý den až dovečerního soumraku. A když se panímámy ubíraly domů, nesla si každá jako výslužku po jednom macesu – aby nedostala zimnici, jak se říkávalo.

Nyní macesy uloženy pečlivě do bedny a nám,klukům, hrozeno věčným zatracením, jestli se předpočetím svátků dotkneme macesů, jelikož prý je to těžkým hříchem, jisti macesy před svátky. A když jsemjedenkráte, nelekaje se v návalu hrdinství hrozícího věčného trestu, jeden maces potají uzmul, maje v úmyslu, za humny sníst, byl jsem dopaden při činu. Následoval nehorázný výprask a za nic na světě nebyl bych už potom před svátky vzal maces do úst. To už tak ovšem bývá, že se člověk více bojí trestu časného, nežvěčného zatracení. –

Těch několik dnů mezi pečením macesů a svátky uplynulo v práci přímo horečné. To bývalo nějakého mytí a smejčení! A ten příjemný průvan, který od rána do noci protahoval stavením! Všecko na světě má však svůj konec, a tak byla konečně také naše chalupa od půdy až po sklep „vykašerovaná“ a všecka „jomtivik“. Ještě jsme musili obrátit všecky kapsy na ruby, jestli v nich nezůstal nějaký chlebový drobeček, a pakpřikročeno s náležitou opatrností k slavnostnímu výkonu snášení svátečního nádobí z půdy. Kus po kusesundaván pomaloučku, aby se nic nerozbilo. Jako bych to nádobí viděl před sebou. Pekáče podivných,starožitných tvarů, oprýskané, stářím zčernalé hrnce, mísy a talíře divně malované... A z toho všeho vanulataková divná, sváteční vůně... Mně vždy připadalo, jako by všecky ty dobré věci, co se odjakživa vařily a smažily v těch pekáčích a hrncích, jako by v nich bylyzanechaly část své sladké vůně. A každý ten jednotlivý kus měl svou historii. A my všecky ty historie o svátcích slyšeli znovu a znovu a tak ti lidé, kteří před dávno uplynulými léty nádobí toto brali do rukou a jejichž těla již dávno se obrátila v prach a popel – ti všichni opět s námi žili po celý ten sváteční týden.

Konečně tedy bylo všecko hotovo a uchystáno;obligátní husa zakošerována – ačli dříve neskončila na krmníku předčasnou, přirozenou smrtí – a nastalvytoužený „večer sedrový“.

Sedrový večer! Čím je v církvích křesťanskýchvečer štědrovečerní, tolikéž máme zase my, Židé, svůj – a tak zcela náš – večer sedrový; večer plný upomínek a plný nevýslovné poesie rodinné. Kdo zažil ve svém dětství sedrových večerů pod krovem otcovským, ten rodného svého domu nezapomene nikdy a nikdy! A když po létech stárnoucí již člověk vzpomíná v tyto



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist