načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dokumentární akreditiv v praxi -- 6. zcela přepracované a rozšířené vydání - Pavel Andrle

Dokumentární akreditiv v praxi -- 6. zcela přepracované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Dokumentární akreditiv v praxi -- 6. zcela přepracované a rozšířené vydání
Autor:

Na našem trhu ojedinělá publikace, která komplexně a prakticky zpracovává tento velmi významný způsob financování zahraničního, ale i tuzemského obchodu. Usnadní všem podnikatelům, a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  280
+
-
9,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 207
Rozměr: 29 cm
Úprava: ilustrace, formuláře
Vydání: 6., zcela přeprac. a rozš. vyd.
Skupina třídění: Zahraniční obchod. Mezinárodní obchod
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4830-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka přibližuje funkce dokumentárního akreditivu jako jednoho z nejbezpečnějších platebních nástrojů.

Popis nakladatele

Na našem trhu ojedinělá publikace, která komplexně a prakticky zpracovává tento velmi významný způsob financování zahraničního, ale i tuzemského obchodu. Usnadní všem podnikatelům, a především exportérům, každodenní obchodní styk s obchodními partnery a bankami v souvislosti s dokumentárními akreditivy.Problematika je zpracována jak z pohledu standardních pravidel, podle kterých se provádí na celém světě - Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy, - tak i z pohledu české bankovní praxe. Autor usiloval o vytvoření referenční publikace, která by se stala v této oblasti standardem. Z toho důvodu proběhly konzultace s mnoha předními odborníky - výsledkem je maximální objektivita jasně formulované informace. Nové aktualizované vydání reaguje na změny v praxi v oblasti přezkoumání dokumentů předkládaných v rámci dokumentárních akreditivů. Publikace je též obohacena o novou kapitolu zaměřenou na financování akreditivů, a to jak z pohledu exportéra, tak i importéra.

Předmětná hesla
dokumentární akreditiv
Zahraniční obchod
Zařazeno v kategoriích
Pavel Andrle - další tituly autora:
Dokumentární akreditiv v praxi -- 6. zcela přepracované a rozšířené vydání Dokumentární akreditiv v praxi
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dokumentární

akreditiv

v praxi

Pavel Andrle

6. zcela přepracované a rozšířené vydání

podrobné vysvětlení náležitostí

akreditivu a postupů bank

vzory nejpoužívanějších dokumentů a přehled

náležitostí kontrolovaných bankami

instrukce pro vystavení

dokumentárního akreditivu

f inancování akreditivů

prakticky zaměřená publikace

pro každodenní použití

komplexní seznámení s dokumentárním akreditivem,

právními souvislostmi a s jeho využitím v praxi

Dokumentární akreditiv v praxi

Pavel Andrle

inanceinance

f



6. zcela přepracované a rozšířené vydání

Dokumentární akreditiv

v praxi

Pavel Andrle

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,

elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně

stíháno. Edice Finanční trhy a instituce Bc. Pavel Andrle Dokumentární akreditiv v praxi 6. zcela přepracované a rozšířené vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5397. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Foto na obálce allphoto.cz Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 208 Šesté vydání, Praha 2001, 2002, 2003, 2008, 2011, 2013 Vytiskla Tiskárna v Ráji s.r.o., Pardubice ___________________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2013 ISBN 978-80-247-4830-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8937-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8938-5 (ve formátu EPUB) GRADA Publishing: tel.: 236 264 401, fax: 236 264 400, www.grada.cz Obsah Předmluva 7 Úvodní slovo 9 Poděkování 11 Smysl a cíle této publikace – praktického průvodce pro české exportéry 13 I. OBECNÁ ČÁST: ÚVOD DO PROBLEMATIKY DOKUMENTÁRNÍCH AKREDITIVŮ 15 1. Platební metoda – placení dokumentárním akreditivem 15

1.1 Stručná charakteristika platebních metod 15 2. Dokumentární akreditiv – základní charakteristika 21

2.1 Co je to dokumentární akreditiv? 21

2.2 Druhy dokumentárních akreditivů 22

2.3 Potvrzený nebo nepotvrzený akreditiv 22

2.4 Strany zúčastňující se akreditivní operace 23

2.5 Postup při provádění akreditivní operace 23

2.6 Speciální typy dokumentárních akreditivů 25 3. Vztahy mezi stranami akreditivní operace 29

3.1 Vztah mezi exportérem a importérem – obchodní kontrakt 29

3.2 Vztah mezi importérem a jeho bankou – bankou vystavující akreditiv 29

3.3 Vztah mezi vystavující bankou a bankou avizující akreditiv beneficientovi – exportérovi 30

3.4 Vztah mezi exportérem a vystavující bankou 30

3.5 Vztah mezi potvrzující bankou a exportérem 31

3.6 Ostatní vztahy 31 4. Hlavní principy dokumentárního akreditivu 34

4.1 Princip neodvolatelnosti (neodvolatelný akreditiv) 34

4.2 Princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích 34

4.3 Princip dokumentárnosti 34

4.4 Princip vyloučení odpovědnosti bank 34 5. Hlavní náležitosti dokumentárního akreditivu 36

5.1 Akreditiv ve formě swiftové zprávy 36

5.2 Akreditiv vystavený v telexové formě 47

5.3 Akreditiv vystavený ve formě dopisu 49 6. Použitelnost akreditivu 50

6.1 Jednotlivé způsoby použitelnosti akreditivu a možnosti zúčastněných bank v akreditivní operaci 51 II. PRAKTICKÁ ČÁST – POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU 55 7. Předkontraktní příprava v souvislosti s importním a exportním dokumentárním akreditivem 55

7.1 Co by měl importér učinit před podepsáním příslušné obchodní smlouvy 55

7.2 Co by měl exportér učinit před podepsáním příslušné obchodní smlouvy 55

7.3 Obchodní kontrakt mezi exportérem a importérem 56

7.4 Dokumentární akreditiv jako způsob zaplacení hodnoty zboží 56 8. Kupní smlouva 57

8.1 Náležitosti smlouvy 57

8.2 Dokumentární akreditiv – platební podmínka zaplacení kupní smlouvy 57

8.3 Incoterms 58 9. Importní dokumentární akreditiv – provedení operace 61

9.1 Vystavení dokumentárního akreditivu 61

9.2 Vlastní vystavení akreditivu 62

Příloha 1: Příkaz k vystavení neodvolatelného dokumentárního akreditivu 64 10. Exportní dokumentární akreditiv – provedení operace 85

10.1 Avizování dokumentárního akreditivu beneficientovi 85

10.2 Vlastní avizování akreditivu 87

Příloha 2: Pomůcka pro orientaci ve swiftové zprávě MT 700 – vystavení akreditivu (nejčastěji

používaná pole relevantní pro beneficienta akreditivu, stav k listopadu 2013) 88

Příloha 3: Avizování exportního akreditivu beneficientovi – vzor bankovního formuláře 90

Příloha 4: Pomůcka pro beneficienta pro kontrolu došlého avíza akreditivu 91 11. Změna dokumentárního akreditivu 92

11.1 Swiftová forma změny 92

11.2 Praktický postup změny akreditivu 93 12. Vystavení dokumentů 95 13. Prezentace dokumentů 96

Příloha 5: Exportní akreditiv (Pomůcka pro kontrolu dokumentů) 97

Příloha 6: Vzor průvodního dopisu k prezentovaným dokumentům 98 14. Nesrovnalosti v dokumentech – možnosti řešení 99

14.1 Opravitelné nesrovnalosti 99

14.2 Neopravitelné nesrovnalosti 99 15. Čerpání akreditivu 103

15.1 Čerpání akreditivu použitelného platbou na viděnou 103

15.2 Čerpání akreditivu použitelného odloženou platbou 104

15.3 Čerpání akreditivu použitelného akceptací směnky 105

15.4 Čerpání akreditivu použitelného negociací 107

Příloha 7: Postup při provádění dokumentárního akreditivu (schematický přehled) 109 III. FINANCOVÁNÍ AKREDITIVŮ 112 16. Financování exportních a importních dokumentárních akreditivů 112

16.1 Importní financování za pomocí akreditivů 112

16.2 Předexportní a exportní financování za pomoci akreditivů 114 IV. KONTROLA DOKUMENTŮ 121 17. Kontrola dokumentů – nesrovnalosti v dokumentech 121

17.1 Obecná pravidla kontroly dokumentů – povinnosti bank 121

17.2 Vlastní kontrola dokumentů 122 18. Kontrola jednotlivých dokumentů 132

18.1 Obchodní dokumenty 133

18.2 Finanční dokumenty 161

18.3 Dopravní dokumenty 165

18.4 Pojistné dokumenty 199 Seznam literatury 203 Rejstřík 205

7Předmluva

Předmluva

Vnější ekonomické vztahy a zahraniční obchod byly, jsou a budou v naší ekonomice velmi významným prvkem.

Výměna zboží a služeb je každodenní součástí našeho života. Jedním z nejdůležitějších prvků této činnosti je způsob

finančního zajištění obchodních operací. K tomu slouží celá řada finančních nástrojů, které jsou dnes používány po

celém světě.

Akreditiv je dnes pokládán za jeden z nejstarších platebních nástrojů, který se používá jak v zahraničním, tak i ve

vnitřním obchodě.

Řada zemí má dokumentární akreditivy upraveny v příslušných zákonech. Vycházelo se však z toho, že vztahy mezi

zúčastněnými stranami se vyvíjely v bankovní praxi dlouhodobě a jsou dány určitými zvyklostmi. Na základě stan

dardní bankovní praxe Mezinárodní obchodní komora v Paříži vydala sjednocující dokumenty Jednotné zvyklosti

a pravidla pro dokumentární akreditivy a nedávno též mezinárodní pravidla ISP 98 (International Stanby Practices),

které jsou pravidelně revidovány. Tyto dokumenty nemají povahu právních norem, jsou však bankami akceptovány.

Své závaznosti mohou nabýt uvedením doložky, že „tento akreditiv podléhá Jednotným zvyklostem a pravidlům pro

dokumentární akreditivy, revize 2007, publikace ICC č. 600“.

Praxe ukazuje, že je nezbytné stále se zabývat všemi prvky procesu směny. Neznalost či podceňování této činnosti

může vést ke ztrátám, které často zdegradují kvalitní práci a snahu výrobců a obchodníků.

Tato publikace je zaměřena na pomoc všem těm, kteří se zabývají či se hodlají zabývat obchodní činností a chtějí

maximálně čelit všem ztrátám a nebezpečím, které z této činnosti vyplývají. Obrací se především na ty, kteří se

potřebují hlouběji seznámit s funkcí dokumentárního akreditivu jako jednoho z nejbezpečnějších platebních nástrojů

současnosti.

Publikace je zdárným přínosem pro činnost všech podnikatelů, především exportérů v České republice.

Ing. Josef Cílek, CSc.

viceprezident Hospodářské komory ČR

9Úvodní slovo

Úvodní slovo

Dokumentární akreditiv je bankovním produktem, v jehož standardizaci a celkovém rozvoji do jeho dnešního celo

světově dominantního postavení v oblasti financování zahraničního obchodu hrála zásadní roli Mezinárodní obchodní

komora (ICC). Již v roce 1933 sestavila první „Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy“, které byly

postupně několikrát revidovány. Tato odborná činnost ICC byla velmi úspěšná, její zvyklosti dosáhly celosvětového

přijetí. Dnes se prakticky nesetkáme s obchodním akreditivem, který by jim nebyl podřízen.

ICC dbá o standardizaci a funkčnost tohoto platebního systému i dalšími činnostmi. Pravidelná zasedání bankovní

komise ICC se zabývají otázkami interpretace těchto pravidel v praxi. Je zřízen a zajišťován systém pro řešení sporů

v oblasti dokumentárních akreditivů DOCDEX. ICC zajišťuje vydavatelskou a školicí činnost, certifikace odbornosti

v této oblasti apod.

Dokumentární akreditivy jsou velmi sofistikované bankovní instrumenty, jejichž správné pochopení a používání je pro

každého uživatele nutností. Ať už se jedná o exportéra, importéra či banku, pro všechny zúčastněné strany správné

používání či poskytování akreditivů je velkým přínosem, na druhou stranu jejich podcenění či ignorace může vést

(a zpravidla vede) k velkým časovým i materiálním ztrátám.

Tato publikace usnadní všem uživatelům, a především exportérům a importérům, používání akreditivů v praxi.

Praktickým způsobem vysvětluje princip dokumentárního akreditivu, postupy, povinnosti i závazky jednotlivých

zúčastněných stran. Autorovým cílem bylo vytvořit „referenční publikaci“, proto konzultoval mnohé otázky s před

ními odborníky nejen v oblasti dokumentárního platebního styku, ale i v mnoha relevantních oborech zahraničního

obchodu, mezinárodní dopravy, pojišťovnictví apod. Domnívám se, že výsledkem je přesně to, co naši podnikatelé

potřebují – komplexně zpracovaná praktická příručka, která jim usnadní každodenní obchodní styk s obchodními

partnery a bankami v souvislosti s dokumentárními akreditivy.

Pevně věřím, že publikace přispěje k lepšímu porozumění tomuto velmi sofistikovanému bankovnímu produktu

a v praxi pomůže akreditivu být tím, čím by býti měl – tedy standardním platebním instrumentem, usnadňujícím

exportní aktivity našich společností a významně snižujícím rizika, se kterými se setkávají v zahraničním obchodě.

Ing. Vladimír Prokop

výkonný ředitel Národního výboru ICC v ČR v letech 1999 až 2008Poděkování Poděkování

Publikaci věnuji všem, kteří si dokumentární akreditiv oblíbili a pro

které se stal něčím víc, než jen pouhou profesí.

Autor

„For me it is a great pleasure to be associated with this book and to be acknowledged as one of the contributors. Not alone does this book provide a practical ‘road-map’ through the complexities of Documentary Credits but it does so in a very practical and structured manner. The countless hours I have spent in discussing technical issues with Mr. Andrle has been a great pleasure, particulary as Mr. Andrle provided the excellent Czech beer to stimulate our thinking. An excellent piece of work which should be on the book-shelf of every serious Documentary Credit Professional.“ „Je pro mě velkým potěšením být spojen s touto knihou a být jedním z těch, kteří přispěli k jejímu vzniku. Tato publikace nepředstavuje pouze praktickou „cestovní příručku“ na spletitých cestách, kterými se ubírají dokumentární akreditivy, ale činí tak velmi praktickým a strukturovaným způsobem. Bezpočetné hodiny diskusí s autorem věnované technickým otázkám byly velmi příjemné, zvláště pak díky tomu, že pan Andrle zajišťoval excelentní české pivo ke stimulaci našeho uvažování. Vzniklo výborné dílko, které by nemělo chybět v knihovně žádného skutečného profesionála pracujícího s dokumentárními akreditivy.“

Vincent O‘Brien

expert trade finance

člen výkonného výboru Bankovní

komise ICC

12 Dokumentární akreditiv v praxi

Děkuji všem svým přátelům, kolegům a dalším odborníkům, kteří se významně podíleli na vytvoření této publikace.

Bez jejich znalostí, mnohaletých zkušeností a „dobré vůle“ by nikdy nevznikla. Moje poděkování patří zejména

následujícím osobnostem:

JUDr. Zdeněk Píšek – právník ČSOB, a. s., přední odborník na problematiku práva zahraničního obchodu a smě

nečného práva;

Ing. Marie Marvanová – přední odborník v oboru trade finance;

Květuše Grmelová – bývalá dlouholetá pracovnice ČSOB, a. s., přední odborník na oblast dokumentárního plateb

ního styku;

JUDr. Miroslav Šubert – přední odborník na oblast zahraničního obchodu a mezinárodní dopravy, expert

ICC ČR;

JUDr. Miloš Pohůnek – přední odborník na oblast zahraničního obchodu a mezinárodní dopravy, místopředseda

Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR;

Ing. František Janatka, CSc. – přední odborník na zahraniční obchod, obchodní ředitel Institutu mezinárodního

obchodu, dopravy a spedice, o. p. s.;

Ing. Vladimír Prokop – bývalý výkonný ředitel Národního výboru ICC Česká republika;

Ing. Blanka Jarošová – manažerka dokumentárních akreditivů inkas a směnek ČSOB, a. s.;

Ing. Helena Černá – specialista na dokumentární akreditivy ČSOB, a. s.;

Helena Požárská – bývalý specialista na dokumentární akreditivy ČSOB, a. s.;

Martin Festa, – Trade Services Manager, HSBC, pobočka Praha;

Ing. Jitka Coufalová – specialista trade finance (bankovní záruky) ČSOB, a. s.;

Ing. Alexander Šafařík – předseda FITPRO, poradce předsedy představenstva Institutu pro testování a certifikaci,

a. s. a místopředseda pracovní skupiny Rady pro strategii NPK;

Marie Myšková – týmový vedoucí trade finance – bankovní záruky, LBBW Bank CZ, a. s.;

Hana Hudcová – bývalý specialista na dokumentární obchody Union banka, a. s.;

Vincent O‘Brien – irský konzultant v oblasti trade finance, ředitel poradenske firmy GTI Learning a expert ICC;

Ing. Radek Dobáš – vedoucí oddělení dokumentárních plateb, ČS, a. s.

Ing. Jiří Schveinert – vedoucí oddělení bankovních záruk, bývalý vedoucí oddělení dokumentárních akreditivů,

KB, a. s.

Dále děkuji zejména těmto společnostem a institucím:

ČSKD Instrans, a. s.; Hospodářská komora České republiky; SGS ČR, s. r. o.;

Bureau Veritas Czech Republic; Česká pojišťovna, a. s.; Česká pošta, s. p.; ČSPL, a. s. Děčín;

DHL International (Czech Republic), s. r. o.; NH-Trans, s. r. o.; Inspekta, a. s.

a všem dalším, kteří publikaci podpořili.

Pavel Andrle

autorSmysl a cíle této publikace – praktického průvodce pro české exportéry Smysl a cíle této publikace – praktického průvodce pro české exportéry Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou publikace, která si klade za cíl poskytnout ucelený a především prakticky orientovaný přehled problematiky dokumentárního platebního instrumentu — dokumentárního akreditivu. Komplexním způsobem se zabývá jedním z nejstarších platebních instrumentů v zahraničním obchodě, a to z pohledu standardních pravidel, podle kterých se provádí na celém světě, tj. „Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy“, a současně z pohledu naší bankovní praxe. Základní části titulu: I. Obecná část obsahuje podrobné seznámení s dokumentárním akreditivem, jeho rolí a postavením ve financování

zahraničního obchodu. Akreditiv je zde porovnáván s jinými platebními metodami z hlediska výhod či nevýhod

pro obchodní strany. Naleznete zde přehledně zpracované souvislosti mezi dopravními dokumenty používanými

v zahraničním dokumentárním platebním styku a zbožím, ke kterému se vztahují. Dále zde představujeme hlavní

prvky dokumentárního akreditivu – charakter závazku bank(y) z akreditivu, princip nezávislosti na obchodních

kontraktech, vztahy mezi jednotlivými stranami, které se zúčastňují akreditivní transakce, a další. Dokumentární

akreditiv popisujeme tím nejpraktičtějším způsobem, oproti jiným podobným publikacím, které se mu věnují

v obecné rovině. Akreditivní listinu (v praxi obvykle zasílanou mezibankovním telekomunikačním systémem

SWIFT), jež stanovuje podmínky akreditivu, popisujeme postupně, „položku po položce“. Jednotné zvyklosti

a pravidla pro dokumentární akreditivy jsou zde vysvětleny (včetně různých možností) přímo v souvislosti s jed

notlivými náležitostmi akreditivu. II. Praktická čast již podrobněji vysvětluje postup v akreditivní operaci – od předkontraktační přípravy, přes sesta

vení obchodní smlouvy (s důrazem na část týkající se podmínek placení prostřednictvím dokumentárního akre

ditivu) a vystavení akreditivu až ke komplementaci akreditivem požadovaných dokumentů, k jejich prezentaci

a čerpaní akreditivu. Zde se obeznámíte s běžnými postupy a povinnostmi jednotlivých bank v akreditivní operaci

i s případnými problémy a způsoby, jak se jim v praxi vyhnout. Značná pozornost je věnována problematice

vystavení akreditivu, tj. řádnému vyplnění příkazu k vystavení dokumentárního akreditivu. Pro importéra je

velmi důležité, aby požadované dokumenty co možná nejvíce prokazovaly splnění dodacích a dalších podmínek

ze strany exportéra, aby dodávka zboží byla učiněna včas, v požadovaném množství a kvalitě. Je tedy naprostou

nezbytností, aby importér správně zvolil požadované dokumenty (dle kupní smlouvy) a správně a dostatečně je

v instrukcích k vystavení dokumentárního akreditivu upřesnil. Budeme se zde též podrobně zabývat i avizováním

a potvrzováním akreditivů a prezentací dokumentů. III. Financování akreditivů: Akreditiv není jen zajišťující platební instrument, ale může posloužit i jako nástroj finan

cování. Importér často potřebuje odklad platby nebo bankovní úvěr na financování svého dovozu. Exportér často

hledá možnosti předexportního financování, tj. financování výroby a expedice zboží. Pokud poskytuje obchodní

úvěr – odklad platby – importérovi, sám může potřebovat příslušnou pohledávku financovat, tedy exportní finan

cování. Tato část publikace čtenáře přehledně seznámí s různými formami financování v souvislosti s akreditivy. IV. Kontrola dokumentů: Akreditiv plní požadovaný účel ve vztahu k exportérovi, tj. zajišťuje mu zaplacení kupní

ceny jím dodávaného zboží, ale pouze tehdy, splní-li exportér všechny dané podmínky; jinými slovy, předloží-li

včas dokumenty striktně odpovídající podmínkám akreditivu. V praxi s tímto požadavkem bývá spojeno velké

množství komplexních problémů a nejasností, proto velmi často dochází k tomu, že v dokumentech prezentovaných

exportérem jsou bankami nalezeny nesrovnalosti. Tato část publikace vás seznámí s požadavky na dokumenty

podle „Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy, publ.. ICC č. 600, revize 2007“ tak, jak jsou

aplikovány bankami. Znalost těchto pravidel je pro exportéra používajícího akreditiv naprosto klíčová – jedině

tak může podmínky akreditivu splnit a dostat včas zaplaceno!Platební metoda – placení dokumentárním akreditivem I. OB ECNÁ ČÁST: ÚVOD DO PROBLEMATIKY

DOKUMENTÁRNÍCH AKREDITIVŮ

Postupující globalizace světové ekonomiky a nebývalý pokrok v rozvoji mezinárodní dopravy a informačních technologií dnes umožňují obchodování i s těmi nejodlehlejšími místy naší planety. Pro mnoho obchodních transakcí placení předem před dodávkou zboží (nebo služeb) nebo naopak dodání zboží na obchodní úvěr nepřipadá v úvahu z důvodu velkých rizik s tím spojených. Jedná se především o obchod s rozvojovými zeměmi Asie, Afriky, Latinské Ameriky, Středního východu či východní Evropy (tzv. emerging markets

1

), ale i s některými subjekty z vyspělých

zemí Evropy, Severní Ameriky či Asie. V posledním desetiletí dvacátého století světová ekonomika prošla opět několika „globálními ekonomickými turbulencemi“, např. mexickou a následnou latinskoamerickou krizí, krizí ruské a asijské ekonomiky, a tak si ekonomické subjekty opět byly nuceny uvědomit význam správného řízení rizik (především kreditních, měnových, ale i teritoriálních – country risk

2

) a volby odpovídajících platebních a jiných bankovních (pojistných apod.) zajišťovacích

instrumentů. V současné době (počátek druhé dekády jednadvacátého století) se stále potýkáme s následky globální finanční a následné ekonomické krize, která zasáhla světovou ekonomiku koncem roku 2008. Jsme svědky návratu k osvědčeným zajišťujícím platebním instrumentům, větší pozornosti věnované příslušným platebním rizikům. Dokumentární akreditiv jako jeden z nejstarších bankovních instrumentů hraje v zahraničním obchodě obrovskou a nezastupitelnou roli, neboť v případě správného provedení významně snižuje či odstraňuje některá rizika, se kterými se v zahraničním obchodě setkáváme. Navíc je jakýmsi kompromisem mezi zájmy exportéra a importéra v zahraničním obchodě; může poskytnout vyvážené výhody pro obě strany. 1. Platební metoda – placení dokumentárním

akreditivem

V zahraničním platebním styku rozeznáváme čtyři hlavní platební metody. V praxi se samozřejmě setkáváme s jejich různými formami i kombinacemi. Mějme na paměti, že se jedná o „platební metody“, tj. způsoby zaplacení kupní ceny vzhledem k okamžiku předání zboží od exportéra k importérovi. Placení dokumentárním akreditivem má mezi nimi výjimečné postavení, neboť k platebnímu závazku importéra, vyplývajícího z kupní smlouvy, přistupuje nový samostatný závazek vystavující, popř. i potvrzující banky (je-li akreditiv potvrzen), který vychází z akreditivu. Exportér, v jehož prospěch je dokumentární akreditiv vystaven, se takto efektivně zajišťuje proti platebnímu riziku importéra (tedy riziku, že by mu importér nezaplatil). Na druhou stranu importér je zajištěn proti bezdůvodnému placení, platí za dokumenty vztahující se k objednanému zboží, které sám v rámci akreditivu požadoval a specifikoval. 1.1 Stručná charakteristika platebních metod 1.1.1 Platba předem Termínem platba předem rozumíme zaplacení celé kupní ceny zboží před odesláním zboží exportérem. V praxi placení touto metodou probíhá tak, že exportér odesílá zboží podle dohody s importérem až poté, co obdrží celou kupní cenu zboží na svůj bankovní účet. Pro exportéra se samozřejmě jedná o nejvýhodnější a nejbezpečnější způsob z hlediska platebního rizika od importéra i země importéra, neboť tato rizika nepodstupuje. Taková platební metoda je naopak značně nevýhodná pro druhou stranu – importéra, který nejdříve platí kupní cenu zboží a až poté je obdrží (pokud vše dobře dopadne). Bezpochyby záleží i na dalších ujednáních kupní smlouvy i na rozhodném právu, podle kterého se kupní smlouva řídí, dále na tom, jaká ostatní rizika importér podstupuje a jaké má možnosti náhrady v případě, že zboží není dodáno včas, v požadované kvalitě či vůbec ne. Avšak i když právo bude na jeho 1

Tímto termínem se obecně nazývají nové, „vynořující se trhy“; jedná se především o nové tržní ekonomiky zemí Asie, Latinské

Ameriky a východní Evropy. 2

Country risk – riziko země; většinou se nazývá teritoriálním rizikem. Obecně představuje riziko, že subjekt v této zemi nebude

moci splnit své závazky s ohledem na politickou nebo ekonomickou situaci země (např. z důvodu devizových restrikcí, poli

tických nepokojů apod.).

+


16 Dokumentární akreditiv v praxi

straně, domoci se tohoto svého práva a příslušné náhrady či odškodnění není vůbec jednoduché. I když importér získá rozhodnutí příslušného soudu ve svůj prospěch, úspěšný výkon tohoto rozhodnutí může být znemožněn změněnou situací u exportéra (finanční, výrobní apod.). Proti těmto rizikům je vhodné se zajišťovat, např. odpovídajícími bankovními zárukami nebo standby akreditivy. Využití platební metody placení předem bývá v některých méně rozvinutých zemích legislativně, resp. nařízeními centrální banky, omezeno. 1.1.2 Placení po dodání zboží Jedná se o platební metodu, kdy importér platí až poté, co obdrží zboží (nejčastěji po určité době, např. po dvaceti až třiceti dnech od data vystavení faktury; tyto lhůty mohou však přesáhnout i devadesát dní). V tomto případě exportér (pokud není zajištěn jiným způsobem) nese plně úvěrové riziko importéra (poskytuje mu obchodní úvěr) i jeho země (country risk). Exportér na základě objednávky zasílá (popř. předává) zboží importérovi a očekává od něho platbu. Je jasné, že na tuto platební metodu exportér přistupuje pouze na základě dobrých zkušeností s platební morálkou importéra a za předpokladu akceptovatelných teritoriálních rizik jeho země, nebo popř. je-li proti těmto rizikům zajištěn jinak (např. bezregresním faktoringem

3

, platební zárukou, standby akreditivem

4

či pojištěním úvěrových a teritoriálních rizik).

Pokud by takto zajištěn nebyl a importér by mu za zboží nezaplatil, jedinou možností by zůstalo podstoupit časově i finančně náročnou soudní při a bohužel ani rozhodnutí soudu ve prospěch exportéra nemusí znamenat vykonání rozsudku z důvodu finančního úpadku importéra. Poznámka: Do skupiny platební metody „placení po dodání zboží“ patří i způsoby placení s dlouhodobější splatností. Jde o dlouhodobé úvěry, které většinou bývají zajištěny pojištěním se státní podporou (pojišťovnou typu EGAP) apod., ale protože se jedná o samostatnou problematiku, a termín „placení po dodání zboží“ se v této souvislosti běžně nepoužívá, hovoříme o dodavatelském či odběratelském úvěru. Výše uvedené platební metody mají společnou vlastnost: vždy jsou jednoznačně výhodné pro jednu obchodní stranu – platba předem pro exportéra, platba po dodání zboží naopak pro importéra. Používají se, pokud si to „vynutí tržní podmínky“. Tím chceme říci, že záleží na postavení smluvních stran na trhu, na jejich vzájemných vztazích, na cenách příslušného zboží, na rizicích apod. Pokud se obchodní strany nedohodnou na žádné z těchto platebních metod, tedy jinými slovy řečeno postavení žádné obchodní strany není převažující, mají možnost použít jednu ze dvou následujících „kompromisních“ platebních metod – placení prostřednictvím dokumentárních plateb, tj dokumentární inkaso nebo dokumentární akreditiv. V praxi se též často používá kombinace platebních metod, např. 30 % kupní ceny je placeno předem a zbývajících 70 % po dodání zboží apod. 1.1.3 Dokumentární platby Kompromisem mezi zájmy smluvních stran exportéra a importéra bude „placení proti zboží“. Je pochopitelné, že pokud se smluvní strany dobře neznají, anebo mezi nimi existuje nedůvěra či pochybnost o ochotě či schopnosti druhé strany dostát svým závazkům, budou hledat řešení, které ponechá exportérovi kontrolu nad zbožím až do okamžiku zaplacení; ideálním řešením tedy je, když se okamžik zaplacení importérem ve prospěch exportéra překrývá s okamžikem, kdy importér získá kontrolu nad zbožím. Dokonalým způsobem, který by zabezpečil toto „placení proti zboží“, by byla platba v hotovosti proti převzetí příslušného zboží. V praxi se takto v zahraničním obchodě z pochopitelných důvodů nepostupuje, naopak byl vyvinut jiný způsob, který představuje de facto zaplacení proti zboží, a to proti dispozičním dokumentům, které toto zboží představují, anebo proti uvolnění zboží ve prospěch importéra. Jinými slovy, vyvážený kompromisní vztah mezi zájmy smluvních stran exportéra a importéra představuje i zaplacení proti získání kontroly nad zbožím prostřednictvím příslušných dokumentů nebo proti uvolnění zboží ve prospěch importéra. Velmi důležitou roli v zahraničním obchodě samozřejmě hrají i ostatní dokumenty, např. některé jsou nutné k celnímu projednání, k získání preferenčních celních sazeb, ke schválení vpuštění zboží do oběhu v zemi importéra a podobně.

Dokumenty hrají v dokumentárním platebním styku klíčovou roli, vždy se platí pouze proti dokumentům!

3

Jedná se o způsob financování prodejem krátkodobých pohledávek finanční společnosti – faktorovi (finanční společnosti

provozující faktoring, může jej provádět i banka) bez zpětného postihu na exportéra – postupitele pohledávky. 4

Standby akreditiv je speciálním typem dokumentárního akreditivu, který plní funkci záruky. Na rozdíl od běžného komerčního

akreditivu je čerpán tehdy, pokud zajištěný závazek smluvní protistrany není splněn (smluvní strana nezaplatila, nedodržela

podmínky kontraktu apod.). Můžeme tedy říci, že standby akreditiv je záruka ve formě dokumentárního akreditivu.Platební metoda – placení dokumentárním akreditivem Nyní se podíváme na možnosti získání kontroly nad zbožím prostřednictvím dokumentů: a) Dispoziční dokumenty, které představují dispoziční právo ke zboží Dispoziční dokument představuje zboží v něm uvedené, právo disponovat s ním. Jinými slovy ten, kdo je oprávněným držitelem tohoto dokumentu, má právo, dané mu výstavcem dokumentu, disponovat se zbožím proti předložení tohoto dispozičního dokumentu. Je-li vystaven na řad, tj. v obchodovatelné formě, může být převeden na nového držitele pouhým indosamentem (rubopisem) na rubu dokumentu a předáním, čímž bude převedeno i dispoziční právo ke zboží (neboť to je vázáno právě na zmíněný dokument). V praxi se jedná především o námořní konosament

5

či o některé

multimodální dopravní

6

dokumenty, zahrnující námořní dopravu, říční náložný list (říční konosament) či skladištní

list (warrant) nebo vydací list (delivery order). Pro úplnost dodáváme, že dispoziční dokumenty mohou být vystaveny i na doručitele nebo na jméno. Pokud je dokument vystaven na doručitele, pak je převod dispozičního práva ke zboží v něm uvedenému ještě snadnější – stačí pouhé předání tohoto dokumentu novému držiteli. Dokument vystavený na doručitele se v praxi vyskytuje již velmi zřídka, především z důvodů rizik zneužití neoprávněným držitelem dokumentu a též proto, že může být plně nahrazen dispozičním dokumentem vystaveným na řad a nevyplněným indosamentem (používá se též výraz indosament in blank, resp. bianko indosament). Je-li dispoziční dokument vystaven na jméno, v takovém případě je obvykle možné dispoziční právo převést pouze cesí.

Dispoziční právo ke zboží (tedy kontrolu nad zbožím) lze převést na jinou osobu (je-li příslušný dokument vysta

ven na řad) pouhou indosací na rubu a fyzickým předáním dispozičního dokumentu. Je-li dispoziční dokument

vystaven na doručitele, stačí k převodu dispozičního práva pouhé předání tohoto dispozičního dokumentu.

Protože se v praxi vytvořilo jen několik dispozičních dokumentů (pouze pro námořní a říční dopravu nebo pro některé případy multimodální dopravy obsahující námořní dopravu, a pro uskladnění), vyvinulo se i jiné, náhradní řešení, které zabezpečuje, že se importér dostane ke zboží až poté, co zaplatí. b) Uvolnění kontroly nad zbožím ve prospěch importéra po zaplacení V tomto případě exportér odešle zboží k dispozici nějaké třetí důvěryhodné osobě (většinou to bývá zasílatel v zemi importéra nebo ve výjimečných případech i banka, pokud k tomu dopředu svolí!), která je pověřena uvolnit zboží ve prospěch importéra až poté, co importér zaplatí hodnotu dokumentů. Toto řešení se používá v případech legitimačních dopravních dokumentů, které nepředstavují dispoziční právo ke zboží v něm uvedené, ale je pouze dokladem o převzetí zboží k dopravě nebo o odeslání zboží a o uzavření přepravní smlouvy mezi příkazcem (tedy tím, kdo si přepravu objednává; nemusí být vždy odesílatelem zboží!) a dopravcem, např. v letecké, silniční, železniční nebo multimodální dopravě.

Dokumentární platby představují způsob, jak lze zabezpečit, aby si exportér prostřednictvím dokumentů ponechal

kontrolu nad zbožím až do jeho zaplacení.

Zde musíme upozornit na skutečnost, že tomu tak v praxi vždy nemusí být – vždy bude záležet na tom, jaké dokumenty jsou předkládány, jak jsou vystaveny, ale i na dalších podmínkách příslušné dokumentární operace! 1.1.3.1 Dokumentární inkaso a) Pokud exportér odešle zboží námořní, říční nebo multimodální dopravou zahrnující námořní část, anebo je uskladní

a získá od dopravce nebo skladovatele obchodovatelný dispoziční dokument, může tento dokument indosovat

tzv. nevyplněným indosamentem

7

a požádat třetí důvěryhodnou stranu (banku) o vydání tohoto dokumentu

(a dalších k obchodnímu případu se vztahujících dokumentů) importérovi proti zaplacení kupní částky, nebo

může tento dokument nechat vystavit na řad nějaké třetí důvěryhodné strany (inkasní banky) nebo dokument 5

Naše legislativa mluví o náložném listu i v případě námořní dopravy, ale protože název konosament je v praxi mezinárodní

námořní dopravy běžně používán, ponecháme jej i v našem textu. 6

Multimodální dopravní dokument kryje dopravu za použití nejméně dvou druhů dopravy, dopravce zodpovídá za celou

dopravu z místa převzetí – odeslání zboží až do konečného místa určení. 7

Indosament se skládá nejčastěji z textu „Na řad“, nebo často i „Za nás na řad“, dále pak ze jména osoby, na jejíž řad je tento

cenný papír převeden, a z plného názvu (často daného razítkem) a podpisu současného řádného držitele. Nevyplněný indo

sament (indosament in blank, bianko indosament) neobsahuje žádné jméno či název, na koho má být převeden, ale pouze

jméno a podpis (a popř. razítko) současného držitele. Cenný papír se v této podobě stává de facto papírem na doručitele. Dokumentární akreditiv v praxi

na její řad převede a požádá tuto stranu o indosování a předání tohoto dokumentu (a dalších k obchodnímu

případu vztahujících se dokumentů) importérovi proti zaplacení kupní částky.

b) Zároveň, jak jsme si vysvětlili výše, exportér může zboží v případě nedispozičního – legitimačního dopravního

dokumentu odeslat k dispozici bance či jiné třetí straně a požádat inkasní banku o inkasování kupní částky

proti vydání těchto dokumentů a uvolnění zboží ve prospěch importéra (banka, která je uvedena v dokumentu

jako příjemce zboží, instruuje dopravce, resp. zasílatele, k vydání zboží importérovi).

c) Dokumentární inkaso se používá i v případech (a v praxi jsou velmi časté!), kdy exportér žádá inkasní banku

o inkasování kupní částky od importéra za dokumenty, které nejsou ani dispoziční, ani z nich nevyplývá

dispozice ke zboží ve prospěch banky či jiné třetí strany – tedy v případě, kdy zboží bylo zasláno přímo

importérovi. V tomto případě importér obdrží zboží a záleží pouze na něm, zda inkaso přijme a zaplatí či nikoli.

Dokumentární inkaso pak ale nesplňuje podmínku zajištění kontroly nad zbožím do zaplacení, resp. poskytnutí

platebního závazku (formou akceptace směnky) ze strany kupujícího.

Rozeznáváme dva hlavní druhy dokumentárních inkas:

a) Dokumenty proti zaplacení (documents against payment – D/P): importér platí inkasní bance inkasní částku

(kupní částku plus případné výlohy) a obdrží inkasní dokumenty. Je-li mezi nimi dispoziční dokument, získává tak

kontrolu nad zbožím. V případě legitimačního dopravního dokumentu, kdy zboží bylo zasláno k dispozici banky,

banka uvolňuje zboží v jeho prospěch (zdůrazňujeme, že k tomu v praxi dochází především v Evropě již velice

zřídka, většinou pouze za použití leteckého nákladního listu – AWB).

b) Dokumenty proti akceptaci směnky (documents against acceptance – D/A): importér akceptuje směnku na něj

vystavenou a získá dokumenty. Opět bude záležet na dokumentech, zda a jakým způsobem získá kontrolu nad

zbožím či zboží již obdržel. Importér je směnečně zavázán směnku při splatnosti uhradit proti jejímu předložení,

nicméně bude záležet pouze na něm, zda svůj závazek dodrží či nikoli, inkasní banka za to nenese žádnou odpo

vědnost.

Upozornění!

Vidíme, že u inkasa s podmínkou dokumenty proti akceptaci směnky importér získává dokumenty (a s nimi i případnou kontrolu nad zbožím – viz výše), akceptuje-li směnku, ne tedy proti placení. Můžeme tedy říci, že u dokumentárního inkasa za podmínky D/A se dále výhodnost této platební metody přesouvá ve prospěch importéra, který získává takto obchodní úvěr zajištěný pouze jeho směnečným závazkem. Pravdou je, že případná směnečná pohledávka je ve většině právních systémů mnohem snadněji a rychleji vymahatelná, než nezajištěné účetní pohledávky. Nicméně v každém případě prodávající plně nese platební riziko kupujícího. V praxi občas bývá tento problematický aspekt dokumentárního inkasa s odloženou splatností (podmínka D/A) řešen požadavkem na záruku třetí strany, obvykle banky za zaplacení této směnky importérem – akceptantem, nebo avalem třetí strany (banky) za akceptanta na směnce. Pokud banka avaluje směnku akceptovanou importérem, potom bude ve stejném závazku jako akceptant směnky, tj. bude v závazku uhradit směnku oprávněnému držiteli směnky při splatnosti. Pochopitelně poskytnutí záruky či avalu ze strany banky je plně na jejím rozhodnutí. Jestliže obchodní strany uvažují o využití dokumentárního inkasa s podmínkou dokumenty proti akceptaci směnky a avalu banky, potom by v každém případě měl kupující záležitost poskytnutí avalu řešit se svojí bankou co nejdříve, nejlépe před podpisem příslušného obchodního kontraktu.

Rekapitulace hlavních rizik u dokumentárního inkasa z hlediska exportéra:

U dokumentárního inkasa exportér podstupuje riziko neodebrání zboží a nezaplacení. Nicméně lze prostřednictvím dispozičních dokumentů, resp. legitimačních, kdy je příjemcem zboží třetí strana (banka) zajistit, aby si exportér ponechal kontrolu nad zbožím až do zaplacení kupní ceny (D/P), resp. do uznání platebního dluhu formou akceptace směnky (D/A).

1.1.3.2 Dokumentární akreditiv

Dokumentární akreditiv je opět jakýmsi kompromisem mezi platbou předem, která upřednostňuje prodávajícího,

tedy exportéra (obdrží platbu dříve, než odešle či předá zboží), a platbou po dodání zboží, která naopak zvýhodňuje

kupujícího – importéra (zpravidla platí až poté, co obdržel objednané zboží).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist