načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dobré prase všechno spase - Libor Novotný

Dobré prase všechno spase

Elektronická kniha: Dobré prase všechno spase
Autor:

Napadlo vás někdy, jak chutnají pražené kobylky? Ochutnali byste polévku z kobry? A co třeba smažená tarantule? Autor knihy je nejen ochutnal, ale také své kulinářské zážitky ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Palmknihy
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 109
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Napadlo vás někdy, jak chutnají pražené kobylky? Ochutnali byste polévku z kobry? A co třeba smažená tarantule? Autor knihy je nejen ochutnal, ale také své kulinářské zážitky popsal a doplnil spoustou barevných fotografií. Nechte se pozvat na malou cestu kolem světa, čekají na vás ty nejexotičtější lahůdky, jaké si dovedete představit.

Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Copyright (c) 2013 Libor Novotný

ISBN 978-80-7486-039-3 (ePUB)

ISBN 978-80-7486-040-9 (Mobi)

ISBN 978-80-7486-041-6 (PDF)


2

Obsah

1. Dobré prase všechno spase .............................................................. 3

2. Jak to všechno začalo ........................................................................ 5

3. Na čínském tržišti ............................................................................ 10

4. Pekingská kachna ............................................................................ 13

5. Z domácích luhů a hájů ................................................................... 17

6. Smradlavý durian ............................................................................ 19

7. Cibetková káva ................................................................................ 22

8. Něco k pití, prosím? ........................................................................ 25

9. Barbaři chladí červené víno. ............................................................ 27

10. Na lovu kajmanů v amazonském pralese ........................................ 29

11. Istanbulské zastavení ...................................................................... 35

12. Indonéské pošušňáníčko ................................................................. 39

13. Bloody Mary .................................................................................... 46

14. Indie – jak je to s tím průjmem? ..................................................... 49

15. Co ochutnat v Nepálu? Přece mo: mo:! .......................................... 54

16. Na obědě u lovců lebek ................................................................... 56

17. Když mořské plody, tak u moře ....................................................... 62

18. Gurmán se spokojí s málem, ale umí se i nadlábnout .................... 68

19. Kudy všudy projde argánie, než se stane olejem ............................ 72

20. Čokoláda z oslintaných kakaových bobů......................................... 76

21. Hadí hostina .................................................................................... 80

22. Tarantule, hmyz, žáby, embrya a kuřecí pařátek ............................ 87

23. Jarní závitky a polívka phó .............................................................. 93


3

24. Udělej si sám ................................................................................... 98

25. Střední Amerika kulinářská ........................................................... 103

26. Na závěr ........................................................................................ 107

1. Dobré prase všechno spase

Při svých cestách po vzdálených zemích se často setkáváme s pokrmy, které jsou pro nás

nezvyklé – a to je jen velmi mírně řečeno. Zpočátku jsme takové možnosti ochutnat nějakou tu

raritu ani nevyužívali a spíše jsme se jen dívali, jak to za nás zkoušejí jiní. Ale brzy jsme se do

testování zapojili i aktivně, pak jsme podobné zážitky už vyhledávali a nakonec je i fotíme a

zaznamenáváme. A tak vzniklo Dobré prase, které všechno spase.

Takže pojďme do toho a podívejme se, co také lidé jedí a pijí v různých koutech světa.


4


5

2. Jak to všechno začalo

Tím prasetem nemyslím nikoho cizího. Jakožto člověk vztahovačný si přísloví beru skromně na

sebe. Protože když si vzpomenu, co všechno jsem už na cestách ve světě snědl a vypil, sám

nevím, jestli by mi nemělo být nevolno.

A přitom to začalo celkem nevinně. Při studentské aktivitě

v Rusku nás pozvali kolegové, místní studenti, na pochoutku –

ruské pelmeně. Prý je to specialitka, ale ty naše připomínaly

syrovou sekanou z kostí a kůží, obalenou něčím jako

bramborovým knedlíkem rozmočeným ve vlažné vodě. I další

jídla byla podobné chuti a kvality. Za 14 dní 8 kg váhy dolů.

Dnes bych to bral.

Žaludek jsem si chtěl napravit v Bulharsku. Když jsme v našem

privátu sledovali Maradonovo sólo ve finále mistrovství světa,

otevřel gaspadín fíkovou rakiju. Jako Valach uvyklý slivovici

jsem nečekal, že existuje něco tak hrozného, co dokáže spálit

najednou ústní dutinu (Valaši říkají hubu), krk i žaludek.

(Foto: deník Molodoj Kommunar)

Pak jsem si dal pár let pauzy. Až když jsem začal cestovat po světě, mohl jsem úspěšně navázat.

Nejdříve jsem v Peru spořádal steak z tak neuvěřitelně milého zvířete, jako je lama alpaka.

Viděli jste někdy její oči? Připadal jsem si jak kanibal. Ale chutnalo mi. Možná proto, že jsem

měl v sobě dva čaje z lístků koky. A při přejezdu pětitisícového sedla Alta Patapampa nám

místní potomci Inků kokový čaj vylepšili venku natrhanou trávou druhu chacha-coma. Asi aby

přišla veselost. Ale nepřišlo nic, jen bolení hlavy.


6

Pak Čína. Plujeme krasovou krajinou po řece Li a náš kuchař chystá oběd. Přímo z řeky nabere

vodu a od kolem plujícího rybáře nakoupí čerstvé řasy, které natrhal na dně řeky dlouhými

bidly. Chutnají jako špenát. Někteří z nás tak i vypadají – jako špenát.

Pokračujeme do Hongkongu. Jídlo je perfektní, vyjdeme si večer do barevných ulic. Manželka

obdivuje ve Zverimexu krásná a miloučká štěňátka, dokud ji ovšem neupozorním, že to není

Zverimex, ale potraviny.

Odbočka:

Džony: „Tak jsem musel nechat uspat psa.“

Pym: „A byl vzteklej?“

Džony: „No, úplně šťastnej nebyl.“


7

Opačná strana zeměkoule – Mexiko. Pálenice mescalu, kořalky s červem. Nejdříve se sklidí

agáve (osmiletá) a osekají se listy, aby zůstalo srdce rostliny. To se pak nechá uležet, rozdrtí se

na žernovu poháněném koníkem, podusí se v jámě zaházené hlínou na způsob Setonova hrnce

a vydestiluje. Do hotové kořalky se přidá červ, který na agáve cizopasí a prý podporuje

halucinogenní účinky alkoholu. Po vypití láhve mescalu je červ prémií pro nejopilejšího člena

společnosti.

A hned oběd. Jako zákusek je sušená tortilla (tortilly se suší na sluníčku v prachu

u frekventované cesty, dané napospas toulavým kočkám, psům a myším) posypaná kousky

podivného sýra a kořeněná sušenými kobylkami. Jsou slané a chutnají trochu jako oříšky.

Skleničku kobylek kupujeme i domů, budeme jimi strašit návštěvy.

Zase jinde: Thajsko. Polední zastávka u jezera, kde sedí babka a loví do síťky červíky, něco jako

akvaristické dafnie, ale větší. Říká jim „skákavé krevety“, i když na první pohled nemá

průhledné tělíčko, v němž viditelně pulzují vnitřnosti, s oblíbenou mořskou pochoutkou nic

společného. Hází je do hmoždíře, přidá nějakou zeleninku, koření („No spice, please!“),

formálně pomačká paličkou a je hotovo. Krevetky skáčou ze lžíce pryč, ale marně se snaží,

lžička je rychlejší. V puse pak cítím nárazy na patro, asi jako u práskavých bonbónů. Polykám a

sám jsem překvapen, že to tím končí. V žaludku už žádný pohyb necítím.


8

Proti tomu jsou jihoafrické pochoutky slabý čajíček. Krokodýl je vynikající (hlavně ocas), steaky

z antilopy kudu a z pakoně chutnají jako hovězí bifteky. Trochu zvláštní jsou sušené masové

proužky po křováckém způsobu – biltong. Nejlepší je pštros a právě kudu. Jenom strašně leze

do zubů, ke každému balení proto přibalují párátko.

V sousedním Zimbabwe nás hostí warthogem. Cože to je? Chutná to jako vepřová panenka.

Ano, správně. Prase bradavičnaté. A k tomu jako zákusek mísa černých pražených červů

velikosti malíku. Nejsou nic moc, jsou takoví mouční, pískoví, skřípou mezi zuby. Ale

domorodcům chutnají.

Když červy, tak raději do pralesa. V brazilské

Amazonii na palmách moriche vyrůstají asi

centimetrové kuličky – těžko říci, zda plody

nebo novotvary chránící listy před škůdci jako

naše duběnky. Ale když se kulička rozlouskne,

je celá do posledního místečka vyplněná

tlustým bílým červem. Ti jsou významným

zdrojem proteinů pro místní obyvatelstvo, ale

jejich ochutnání zaživa vyžaduje jistou dávku

sebezapření. Já svému žaludku věřím (na jídlo, horší je to s kinetózou), strkám červa do úst a skousnu. Červ praská a vytéká z něj příjemná hustá šťáva. Chutná po mléku z kokosových ořechů a je v podstatě dobrá. Červ může být pochoutkou, člověk se jen musí oprostit od evropských předsudků.

Zapíjíme vodou z liány. Liána tloušťky

menšího kmínku visí přes cestu ze stromu na

strom. Domorodý průvodce Sami ji rozsekne,

z jednoho získaného konce oddělí mačetou

rychlým sekem ani ne metrový kus a zvedne

jej do výšky. Má co dělat, získané poleno je

nezvykle těžké, je totiž plné tekutiny, která

teď proudem vytéká. Řadíme se rychle do

řady, každý chce zkusit, jak chutná, ale

rychlost je zbytečná, liána teče jak bezedná,

úplné „Hrnečku, vař!“. Voda je bez chuti a

zápachu, trochu jako destilka, možná je to i

její teplotou, která je samozřejmě stejná jako

teplota okolí, tedy je kolem čtyřicítky. To moc

nechutná žádná voda. Ale smrt žízní by

v pralese asi zkušenému turistovi s mačetou

po ruce určitě nehrozila.

A na večer slibuje domorodý „Krokodýl

Dundee“ (zde spíše „Kajman Sami“)

překvapení. Na loďce vyrážíme na ztemnělou řeku, vyhlédneme a harpunujeme dvoumetrového kajmana (tedy Sami, ne my). Zraněného plaza vytáhne hlavou nad hladinu a umlátí mačetou. Nic pro slečinky. Ani to nestálo za to. Kajman na palmovém oleji nedosahuje kvality afrického krokodýla. Ale o tom později, to stojí za samostatnou kapitolu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist