načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doba jedová 7 - Elektrosmog - Martin Blank

Doba jedová 7 - Elektrosmog

Elektronická kniha: Doba jedová 7
Autor: Martin Blank
Podnázev: Elektrosmog

- Silné mikrovlnné záření vyhání vrabce z center měst. Borovice rostoucí u radarových stanic a antén mají méně jehlic a odumírají v mladším věku. Okřehek na hladinách ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 351
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace, 1 mapa, portréty
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložil Václav Petr
Skupina třídění: Veřejné zdraví a hygiena
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-755-3341-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Lze zabránit zdravotním dopadům elektrosmogu při zachování civilizačních vymožeností? Studie dlouhodobě prokazují vyšší výskyt Alzheimerovy choroby, neplodnosti, depresí, ADHD, onemocnění srdce, nádorů mozku, prsu, slinných žláz a dalších typů rakoviny v regionech se silným elektromagnetickým znečištěním. Ještě většímu riziku jsou vystaveni pracovníci elektroenergetických závodů, svářeči, lékaři, zubaři, letoví dispečeři a posádky letadel, zaměstnanci telekomunikací, stavební dělníci, ale také třeba holiči a kadeřnice, šičky, švadleny a krejčí, neboť i holicí strojky, vysoušeče vlasů a šicí stroje generují záření způsobující buněčný stres a poškozující genetickou informaci buněk. A pokud ani vy nedokážete většinu dne odložit mobilní telefon, spíte v místnosti s televizorem v pohotovostním režimu stand-by, "vaříte" v mikrovlnce a žijete v domě nedaleko stožárů nebo transformátorů vysokého napětí, zbystřete. Nádory na té straně hlavy, kde držíte telefon, nejsou výmyslem sekty podivínů usilujících o návrat do středověku, ale skutečností doloženou vědeckými výzkumy. Nakladateslká anotace.

Popis nakladatele

Silné mikrovlnné záření vyhání vrabce z center měst. Borovice rostoucí u radarových stanic a antén mají méně jehlic a odumírají v mladším věku. Okřehek na hladinách rybníků poblíž zdrojů vysokého napětí živoří a krávy na stejně položených pastvinách vykazují poškození DNA buněk. V oblastech se silným elektromagnetickým polem hnízdí méně ptáků a včely, netopýři, lososi a další živočichové nedokážou pod jeho vlivem využívat přirozený navigační smysl. A co člověk?

Studie dlouhodobě prokazují vyšší výskyt Alzheimerovy choroby, neplodnosti, depresí, ADHD, onemocnění srdce, nádorů mozku, prsu, slinných žláz a dalších typů rakoviny v regionech se silným elektromagnetickým znečištěním. Ještě většímu riziku jsou vystaveni pracovníci elektroenergetických závodů, svářeči, lékaři, zubaři, letoví dispečeři a posádky letadel, zaměstnanci telekomunikací, stavební dělníci, ale také třeba holiči a kadeřnice, šičky, švadleny a krejčí, neboť i holicí strojky, vysoušeče vlasů a šicí stroje generují záření způsobující buněčný stres a poškozující genetickou informaci buněk. A pokud ani vy nedokážete většinu dne odložit mobilní telefon, spíte v místnosti s televizorem v pohotovostním režimu stand-by, „vaříte“ v mikrovlnce a žijete v domě nedaleko stožárů nebo transformátorů vysokého napětí, zbystřete. Nádory na té straně hlavy, kde držíte telefon, nejsou výmyslem sekty podivínů usilujících o návrat do středověku, ale skutečností doloženou vědeckými výzkumy.

Lze zabránit zdravotním dopadům elektrosmogu při zachování civilizačních vymožeností?

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martin Blank - další tituly autora:
Doba jedová 7 -- Elektrosmog Doba jedová 7
 
K elektronické knize "Doba jedová 7 - Elektrosmog" doporučujeme také:
 (e-book)
Doba jedová 10 -- Méně medicíny-více zdraví Doba jedová 10
 (e-book)
Doba jedová 9 - Cukr Doba jedová 9 - Cukr
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Doba jedová 7

Elektrosmog

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.tridistri.cz

www.e-reading.cz

www.palmknihy.cz

Martin Blank

Doba jedová 7 – e-kniha

Copyright © TRITON, 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.




Martin Blank, PhD

Doba jedová 7

Elektrosmog


Martin Blank, PhD

Přeložil Václav Petr

Stanislav Juhaňák – TriT

on

Elektrosmog

DOBA

jEDO

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Blank, Martin

[Overpowered. Česky]

Doba jedová. 7, Elektrosmog / Martin Blank ; přeložil Václav

Petr. -- 1. vydání. -- Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2017

Přeloženo z angličtiny

ISBN 978-80-7553-341-8

614.7 * 537.8 * 537.531 * 504.6:537.531 * 616 * (0.062)

- zdravotní rizika

- elektromagnetické pole -- zdravotní aspekty

- elektromagnetické záření -- zdravotní aspekty

- elektromagnetické emise -- zdravotní aspekty

- populárně-naučné publikace

614 - Veřejné zdraví a hygiena [14


Martin Blank, PhD

Přeložil Václav Petr

Stanislav Juhaňák – TriT

on

Elektrosmog

DOBA

jEDO


Martin Blank, PhD Doba jedová 7 Elektrosmog

Copyright © 2014 by Martin Blank

© Stanislav Juhaňák – TRITON, 2017

Translation © Václav Petr, 2017

Cover © Renata Brtnická, 2017

This edition was licensed by Seven Stories Press, Inc., New York, U.S.A.,

the originating publisher.

Vydalo nakladatelství Stanislav Juhaňák – TRITON,

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.tridistri.cz

ISBN 978-80-755-3341-8 (tištěná kniha)

ISBN 978-80-755-3465-1 (ePDF)

ISBN 978-80-755-3466-8 (ePUB)

ISBN 978-80-755-3467-5 (Mobi) Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.


7

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1. kapitola Marný boj odhodlaného aktivisty . . . . . . . . . . . . . . . 11 2. kapitola Elektromagnetické pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 3. kapitola Věk elektromagnetismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4. kapitola Narušování řetězců DNA elektromagnetickým polem . . . . 59 5. kapitola Elektromagnetické pole a rakovina . . . . . . . . . . . . . . 75 6. kapitola Další zdravotní potíže v důsledku působení

elektromagnetického pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 7. kapitola Důsledky expozice magnetickému poli u ostatních živých

organismů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 8. kapitola Úskalí vědeckého výzkumu účinků

elektromagnetických polí . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 9. kapitola Pochybnosti: od tabáku ke studii Interphone . . . . . . . . 158 10. kapitola Bezpečnostní normy pro expozice EM polím . . . . . . . . 184


8

 Doba jedová 7 – Elektrosmog 

11. kapitola

Zásada předběžné opatrnosti a Zpráva BioIniciativy . . . . 203

12. kapitola

Minimalizace rizik plynoucích z expozice EM polím . . . . 219

13. kapitola

Děti a elektrohypersenzitivita . . . . . . . . . . . . . . . . 253

14. kapitola

Terapeutické využití EM polí . . . . . . . . . . . . . . . . . 272

15. kapitola

Příští kroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292

O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329

O nakladatelství Seven Stories Press . . . . . . . . . . . . . 331

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332


9

PŘEDMLUVA

Na nejrůznějších shromážděních se mě lidé ptají, na čem vlastně pracuji. Jakmile odpovím: „Zabývám se otázkou, jaké účinky na organismus mají mobilní telefony, wifi vysílače a příbuzná zařízení,“ následuje poněkud úzkostlivá otázka: „Znamená to, že jsou ty věci nebezpečné?“ Když snesu významné množství důkazů o značné rizikovosti používání těchto zařízení, konverzace obvykle končí výrokem typu: „Přestat je používat tak jako tak nepřichází v úvahu. Bez mobilu se přece člověk neobejde.“

Tyto zkušenosti mi ukázaly, že svádím tak trochu marný boj. Lidé o svoje zdraví pečují, ale zároveň vylučují možnost, že by se vzdali úžasných technických vymožeností, které tvoří dnes již nedílnou součást jejich života. Dovolte mi proto, abych vás hned v úvodu uklidnil: není třeba zbavovat se vynálezů věku elektroniky!

Mezi upuštěním od těchto vynálezů a jejich současným neomezeným využíváním nicméně existuje rozsáhlá škála možností. Související problémy je nutné pojmenovat. Vzpomeňte si na případ aerosolových rozprašovačů. Jejich bezpečnější alternativy byly vyvinuty, až když se na problém poukázalo. V době, kdy se aerosolové rozprašovače začaly používat, se jevily – jak tomu u nových technických vymožeností často bývá – jako technologický zázrak. Výsledky studií probíhajících v 70. letech minulého století však ukázaly, že hnací plyny v aerosolových rozprašovačích narušují ochrannou ozonovou vrstvu, která je pro organismy na Zemi životně důležitá. Státním i mezinárodním organizacím bylo doporučeno přijmout bezpečnostní opatření. Nakonec bylo dosaženo rozsáhlého a účinného zákazu užívání nejriziko


10

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  vějších hnacích plynů. Aerosoly používáme dodnes, ale emise látek způsobujících oslabování ozonové vrstvy se neustále snižují.

Kdykoliv se ozve argument naznačující možnost zavést omezení, korporacemi sponzorovaná námitka obvykle zní: „Nemáte žádné solidní důkazy, které by svědčily o riziku.“ Proto jsem tuto knihu napsal. Chci vás přesvědčit, že důkazy máme. Existuje rozsáhlé množství vědeckých dokladů o tom, že elektromagnetické záření (jako vedlejší produkt našeho „high-tech“ světa) má na náš organismus značný a rozmanitý vliv. Nadešel čas nahradit tradiční frázi o „nepřítomnosti solidních důkazů o riziku“ výzvou: „Je čas si rizika přiznat a začít problém řešit!“

Je třeba učinit celou řadu nezbytných kroků vedoucích ke změně. Dva nejdůležitější jsou:

1. Stanovit kritéria, s jejichž pomocí vypracujeme technologii bezpečnější pro uživatele i pro všechny ostatní lidi v jejich okolí. Tato kritéria naštěstí není těžké stanovit. Navíc existuje množství způsobů, jak expozici škodlivému poli omezit. Stačí si jen přiznat, že je změna nutná a proveditelná.

2. Vychovat informovanou populaci. Pokud jsou občané informovaní, mají v rukou moc. Znovu a znovu se přesvědčujeme, čeho všeho lidé mohou dosáhnout, pokud se zmobilizují k činnosti. Korporátní i vládní politika se může dramaticky změnit.

Tyto cíle jsem si ve své knize vytkl jako ústřední poslání. Pokud budete znát fakta, můžete se informovaně rozhodnout, jak budete tu kterou technologii využívat. Můžete se zúčastnit procesu nutného k omezení potenciálně škodlivých účinků elektromagnetického záření.


11

1. kapitola

Marný boj odhodlaného aktivisty

Možná si to ani neuvědomujete, ale účastníte se nelegálního experimentu. Pokud bych použil slova švédského neuroonkologa Leifa Salforda, musel bych říci, že „největšího biologického experimentu všech dob“. Poprvé v dějinách totiž drží mnozí z nás denně těsně u své hlavy vysoce výkonné mikrovlnné vysílače – mobilní telefony.

Mobilní telefony generují elektromagnetické pole (EM pole) a vysílají elektromagnetické záření (EM záření). Tuto vlastnost sdílejí se všemi elektronickými přístroji, které se neobejdou bez napájení střídavým proudem (AC, vyráběným a přenášeným elektrizační soustavou až do vyústění u nás doma ve zdi), nebo s těmi, jež využívají bezdrátovou komunikaci. Různé přístroje generují EM pole o různém výkonu a s různými vlastnostmi.

Jak vystavení těmto polím ovlivňuje lidské zdraví?

To závisí na průběhu experimentu.

Mnoho negativních dopadů expozice EM polím na lidské zdraví (včetně rozvoje mnoha typů rakoviny a Alzheimerovy choroby) se plně projeví až po desetiletích. Řadu let – a patrně desetiletí – nebudeme výsledky experimentu znát. Za tu dobu však může být pro miliardy lidí už příliš pozdě.

Zatímco čekáme na výsledky, bouřlivě debatujeme o potenciálním riziku expozice EM polím. Vědecký popis EM pole, o němž pohovoříme v následující kapitole, není jednoduchý. Diskuse o negativních účincích elektromagnetického pole na lidské zdraví proto může být poměrně složitá. Zjednodušeně řečeno: rozdělíme se na dva tábory. Na jednu stranu se postaví zastánci


12

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  názoru, podle něhož bychom měli během pokračujícího výzkumu účinků expozice EM polím přijmout předběžná bezpečnostní opatření. V tomto táboře najdeme řadu vědců, mě samotného nevyjímaje, tedy těch, kteří zjišťují množství varovných znamení a důrazně vyzývají k přijetí preventivních opatření. Na druhou

stranu se postaví ti, kteří mají pocit, že bychom měli před při

jetím jakýchkoli opatření počkat na rozhodující důkaz. V tomto táboře se nejhlasitěji ozývají reprezentanti průmyslu. Ti pochopitelně chtějí minimalizovat možné ztráty a vybízejí nás ke zvýšenému nákupu a využívání rostoucího počtu typů elektronických zařízení, stále hustěji propojených.

Elektronický průmysl prožívá fenomenální rozkvět. Na celém světě se dnes využívají technologie vytvářející elektromagnetická pole. Tato pole mají i jiné zdroje. Patří mezi ně celá elektrizační soustava, která představuje gigantickou síť generující EM pole a která v Americe dosahuje takřka ke každému jedinci a na světě k 75 % globální populace. Na počátku 21. století se nacházíme ve stavu, kdy jsme prakticky trvale utopeni v polévce elektromagnetického záření.

Co víme

Vědecké poznatky o biologických účincích – jinými slovy o „biologických a zdravotních důsledcích“ – expozice elektromagnetickému záření jsou dosud v počátcích. Dodnes neumíme předpovědět, zda ten který typ expozice EM poli (například dvacetiminutové hovory mobilním telefonem denně po dobu deseti let) povede ke konkrétním zdravotním potížím (například k rozvoji rakoviny). Stejně tak vědci nejsou schopni spolehlivě určit, jaká míra vystavení elektromagnetickému poli je „bezpečná“.

Věda sice ještě nedokáže zodpovědět všechny otázky, ale na jednu umí odpovědět naprosto jednoznačně – všechny typy elektromagnetického záření mají na živé organismy prokazatelný vliv. V této knize podávám přehled vědeckých poznatků o širokém


13

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

spektru biologických účinků spojených s expozicí EM polím. Četné studie například dokazují, že v důsledku expozice EM poli dochází k poškozování a mutacím v DNA – tedy v genetickém materiálu, jímž jsme vymezeni jako jednotlivci i jako druh. Soudí se, že mutace v DNA představují počáteční stadium rozvoje různých typů rakoviny. Právě spojitost rakoviny s expozicí EM polím vedla vědce k vznesení požadavku přehodnotit stávající bezpečnostní normy. K poškozování DNA dochází už při působení takového EM pole, jemuž jsme vystaveni při běžném užívání mobilního telefonu.

Poškozování DNA v důsledku vystavení se EM záření je považováno za jeden z mechanismů negativních dopadů expozice EM polím na lidské zdraví. Výsledky četných samostatných studií ukazují výrazně zvýšené (oproti normálnímu stavu dvojnásobné až trojnásobné) riziko rozvoje některých mozkových nádorů po mnohaleté expozici EM poli v důsledku užívání mobilních telefonů. Podle přehledové zprávy, v níž byly zprůměrovány výsledky šestnácti studií, hrozí o 240 % vyšší riziko rozvoje rakovinného nádoru (tumoru) jedincům, kteří pravidelně používají mobilní telefon po dobu deseti let a déle. Toto riziko se týká té strany hlavy, u níž volající drží mobilní telefon. Výsledky izraelské studie ukazují, že lidé, kteří využívají mobilní telefon nejméně 22 hodin za měsíc, jsou vystaveni o 50 % vyššímu riziku rozvoje rakoviny slinných žláz (v letech 1970–2006 se v Izraeli čtyřikrát zvýšila četnost výskytu tohoto typu tumoru).

1

A jedinci, kteří žili deset

let a déle ve vzdálenosti do 400 metrů od vysílače základnové stanice mobilních telefonů, vykazovali třikrát vyšší četnost výskytu rakoviny než jedinci žijící od vysílače ve větší vzdálenosti.

2

Světo

vá zdravotnická organizace (WHO) oficiálně považuje EM pole – včetně běžného pole síťového kmitočtu a pole vysokofrekvenčního kmitočtu (rádiového) – za možnou příčinu rozvoje rakoviny.

Rakovina tvoří jednu z hlavních kategorií nepříznivých dopadů na lidské zdraví, kterou badatelé sledují. V důsledku expozice EM poli se nicméně zvyšuje riziko rozvoje mnoha dalších typů


14

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  zdravotních potíží. Expozice výkonu elektromagnetického pole několikatisícinásobně nižšímu, než který se podle současných bezpečnostních norem považuje za bezpečný, významně zvyšuje riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění (například Alzheimerovy nemoci a Lou Gehrigovy choroby – amyotrofické laterální sklerózy) a mužské neplodnosti v důsledku poškození spermií. Výsledky jedné studie dokazují, že lidem žijícím 50 metrů od nadzemního vedení vysokého napětí či blíže hrozí významně vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby ve srovnání s lidmi žijícími ve vzdálenosti 600 metrů a dále. Riziko se po jednom roce zvyšuje o 24 %, po pěti letech o 50 % a po deseti o 100 %.

3

Na zá

kladě jiného výzkumu víme, že muži využívající mobilní telefon 2–4 hodiny denně vykazují nižší počet spermií než muži, kteří mobilní telefon nepoužívají. Zbývající spermie mužů používajících mobil navíc ztrácejí pohyblivost a životaschopnost.

Expozice EM polím (stejně jako jiné formy znečištění životního prostředí) neovlivňuje nepříznivě jen člověka, ale celou přírodu. Negativní dopady vystavení EM polím byly zdokumentovány u velkého množství rostlinných i živočišných druhů. Elektromagnetické pole může i při velmi nízkém výkonu narušovat schopnost navigace ptáků i včel. V četných studiích je tento nepříznivý vliv spojován s fenoménem ptačí mortality v důsledku kolizí s elektrickým vedením a komunikačními věžemi. Tytéž navigační problémy jsou spojovány se syndromem zhroucení včelstev (colony collapse disorder, CCD), který pustoší populace včely medonosné na celém světě (v jedné studii byl umístěn před úl jediný aktivní mobilní telefon, což stačilo k úhynu všech včel

4

). Také zá

hadné onemocnění postihující stromy po celé Evropě je spojováno s vlivem wifi záření na životní prostředí.

V následujících kapitolách uvedu množství vysoce spolehlivých vědeckých poznatků, potvrzených nezávislými odborníky, o těchto a dalších velmi nepříznivých účincích expozice elektromagnetickému záření. Podle regulačních agentur, jako je Federální komunikační komise (FCC), která se stará o regulování emi


15

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

sí EM polí mobilních telefonů ve Spojených státech amerických, jsou však EM pole naprosto neškodná.

Marné snahy odhodlaného aktivisty

Od 60. let minulého století jsem pracoval na Kolumbijské univerzitě. Ne vždy jsem se však zabýval EM polem. Získal jsem doktoráty (tituly PhD) z fyzikální chemie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a z koloidních věd na Cambridžské univerzitě, a tudíž i dobrý interdisciplinární akademický přehled o biologii, chemii a fyzice. Zpočátku jsem hodně času věnoval výzkumu vlastností velmi tenkých povrchových vrstviček, jež například tvoří obal mýdlových bublin. Od nich jsem přešel k výzkumu biologických membrán tvořících obal živých buněk.

Studoval jsem biochemickou podstatu syndromu respirační (dechové) tísně (RDS) novorozenců, v jehož důsledku dochází u novorozenců ke zhroucení plic (je známý i jako syndrom hyalinních membrán). Během výzkumu jsem zjistil, že látka přítomná na povrchu zdravých plic vytváří síť, která u zdravých dětí zabraňuje zhroucení plic (a jejíž nepřítomnost u novorozenců trpících RDS vyvolává potíže).

Pak mě jedna potravinářská společnost požádala o vyřešení problému, jak využít podpůrný mechanismus povrchové vrstvičky k zabránění zhroucení vzduchových bublin, jež firma přidávala do zmrzliny. Zmrzlina se prodává objemově, ne na váhu, a firma tudíž mohla dosáhnout snížení množství zmrzliny v každé porci. (Moje děti dávaly najevo, že se jim tento výzkum mravně nezamlouvá, ale ze vzorků zmrzliny, které jsem nosil domů, měly radost.)

Zabýval jsem se také výzkumem forem interakcí mezi elektrickými silami a proteiny a dalšími složkami nervových a svalových membrán. V roce 1987 jsem studoval účinky elektrických polí na membrány. Zároveň se mi dostal do ruky článek prof. Reby Goodmanové, pojednávající o dosud neznámých účincích


16

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  elektromagnetických polí na živé buňky. Autorka zjistila, že i poměrně slabé silové pole generované běžnými zdroji (EM pole poblíž elektrického vedení a elektrospotřebičů) může ovlivňovat schopnost živých buněk syntetizovat proteiny. Již dlouho jsem si byl vědom významu elektrických sil pro buněčné funkce, ale článek mi ukázal, že významný vliv na živé buňky mají i síly magnetické (jež jsou, jak v následující kapitole objasním, klíčovým aspektem elektromagnetických polí).

Podobně jako většina mých kolegů ani já jsem tehdy takový vliv nepokládal za možný. Věděl jsem samozřejmě, že existují určité typy EM polí, jež každý považuje za škodlivé pro lidský organismus. Vliv rentgenového a ultrafialového záření se například už dlouho považoval za karcinogenní. To však jsou formy ionizujícího záření. Profesorka Goodmanová dokázala, že i neionizující záření, které má mnohem nižší energii než záření rentgenové, ovlivňuje samotné základní vlastnosti živých buněk – jejich schopnost stimulovat syntézu bílkovin.

Neionizující formy EM polí vykazují mnohem nižší energetické hladiny než záření ionizující. Vědci proto byli dlouho přesvědčeni, že neionizující elektromagnetická pole jsou pro lidský organismus a další biologické systémy neškodná. Vědělo se sice, že vysoká expozice neionizujícímu EM poli může vyvolat zvýšení tělesné teploty – a že toto zvýšení může vést k poškození buněk a zdravotním problémům – ale soudilo se, že neionizující EM pole nízkého výkonu ke zvyšování teploty nevede, a že je tudíž neškodné.

Během více než dvaceti let sbírání zkušeností z nejvýznamnějších světových akademických institucí jsem tyto názory přejal a sám jsem je šířil jako pedagog. Moje katedra na Kolumbijské univerzitě (podobně jako každá jiná odpovídající katedra na jiných světových univerzitách) nabízela přednášky z fyziologie člověka, aniž by se v nich posluchači dočkali zmínky o magnetických polích – s výjimkou případů, kdy se tato pole využívají v diagnostice pro zjišťování účinků elektrického proudu na srdce


17

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

či mozek. Přiznávalo se pochopitelně, že magnety a magnetická pole mohou působit na kovy a jiné magnety, ale v souvislosti s lidskou fyziologií se magnetická pole považovala za inertní, naprosto neúčinná.

Jistě si tedy umíte představit, že mě článek prof. Goodmanové zaujal. Zjistil jsem, že autorka působí na Kolumbijské univerzitě a má pracovnu kousek za rohem, a tak jsem se rozhodl setkat se s ní tváří v tvář. Netrvalo dlouho a uvědomil jsem si, že její údaje a argumenty jsou velice přesvědčivé. V podstatě byly natolik hodnověrné, že změnily můj názor na potenciální dopady magnetismu na lidské zdraví. Navázali jsme dlouhodobou spolupráci, která přinesla velmi produktivní výsledky a osobní zadostiučinění.

Během let společného výzkumu jsme s prof. Goodmanovou publikovali výsledky naší práce v prestižních vědeckých

Reba Goodmanová, PhD, emeritní profesorka klinické patologie

(přetištěno s laskavým svolením Lékařského centra Kolumbijské univerzity)


18

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  časopisech. Soustředili jsme se na buněčnou úroveň – na to, jak elektromagnetické pole prostupuje povrchem buněk a jak ovlivňuje buňky a DNA. Podařilo se nám dopad působení EM polí na živé buňky opakovaně a prokazatelně doložit. Jak tomu bývá u všech vědeckých zjištění zveřejněných v prestižních časopisech, naše údaje a závěry byly důkladně prověřeny nezávislými odbornými recenzenty. Jinými slovy, naše zjištění byla před publikováním podrobena kontrole, která potvrdila oprávněnost použitých metodických postupů a závěrů založených na měřeních. Naše výsledky byly následně potvrzeny nezávislým výzkumem dalších vědců pracujících v laboratořích na celém světě.

Změna rétoriky

S profesorkou Goodmanovou jsme studovali otázky vlivu EM polí zhruba 25 let. Naše práce byla citována četnými vědeckými pracovníky, aktivisty a experty a využita k podpoře zdravotnických iniciativ, včetně závěrů Zprávy BioIniciativy (o níž pojednám v 11. kapitole). Tato zpráva, citovaná Evropským parlamentem, vyzývá k přísnější regulaci EM polí. Naše práce byla samozřejmě v jistých kruzích kritizována. Kritiku jsme očekávali a vítáme ji – diskuse a kritika představují hybnou sílu vědeckého pokroku. Koncem 90. let se nicméně forma kritiky změnila, přijala útočnější a výsměšnější tón.

Jednou jsem o našich výzkumech v oblasti EM polí přednesl výroční zprávu pro Ministerstvo energetiky Spojených států amerických. Jakmile jsem domluvil, povstal význačný profesor jedné prestižní univerzity patřící k „břečťanové lize“

a

a (bez jakéhokoli

a)

Ivy League (česky doslova Břečťanová liga) je název sportovního sdruže

ní osmi elitních soukromých univerzit na severovýchodě USA. Pojem se

obecně používá jako označení pro tuto skupinu nejprestižnějších ame

rických univerzit jako celku. (pozn. překlad.)


19

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

odůvodnění) prohlásil, že mnou prezentovaná data jsou „vyloučená“. Po něm vystoupil jiný uznávaný akademický pracovník, jenž uvedl (opět naprosto neopodstatněně), že jsem se pravděpodobně dopustil jakéhosi „strašlivého omylu“. Oba muži se mýlili. Navíc své komentáře přednesli příkře a očividně nepřátelsky.

Později jsem shledal, že oba v té době působili jako placení konzultanti energetické firmy patřící k největším producentům EM polí. Příkré a neodůvodněné odsouzení našeho výzkumu mi náhle bylo jasné. Stal jsem se očitým svědkem názorné ukázky, jak se ziskuchtivé soukromé společnosti pokoušejí zamlžit a znevěrohodnit výsledky vědeckého výzkumu biologických účinků EM polí.

Nic nového pod sluncem

Vím, že to není poprvé, co průmyslová lobby odmítá vědecký výzkum, který se příčí obchodním záměrům. Stalo se to v poslední době mnohokrát u tabáku, azbestu, pesticidů, hydraulického štěpení („frakování“) a dalších oblastí a odvětví průmyslu, jež si platí vědce za „vědecký“ výzkum, dokazující bezpečnost jejich produktů.

To samozřejmě nemá s pravou vědou nic společného. Skutečná věda testuje hypotézy a formuluje závěry z dostupných zjištěných důkazů, jež byly opakovaně získávány z výsledků přísně uspořádaných experimentů. Věda nemanipuluje a neupravuje důkazy, aby podpořila něčí zájem. To dělá propaganda. Profesor Henry Lai, který společně s profesorem Narendrou Singhem uskutečnil průlomový výzkum a prokázal, že expozice EM polím vede k poškození DNA (o tomto výzkumu zevrubněji pojednávám ve 4. kapitole i v jiných pasážích této knihy), výstižně říká: „Mnohé studie, které v současné době probíhají, fungují čistě jen jako PR nástroje průmyslu.“

5


20

 Doba jedová 7 – Elektrosmog 

Nezvratný trend

Expozice EM polím – včetně záření vydávaného chytrými telefony, vedením elektrické energie, kterou využíváte k jejich dobíjení, a širokým spektrem technologických zařízení, jež EM pole generují – však nespadá do stejné kategorie jako kouření cigaret. Kuřák se vystavuje karcinogenům a jiným škodlivým látkám z tabáku ryze dobrovolně, je to pro něj rekreační činnost. Kdyby zítra tabák zmizel ze světa, mnoho lidí by to rozzlobilo. Pěstitelé tabáku by museli zasadit nové rostliny, pár firem by zkrachovalo, ale jiné důsledky by to nemělo.

Moderní technologie (zde diskutovaný zdroj elektromagnetických polí vytvářených člověkem) jsou naopak původci pozoruhodných inovací, produktivity a zlepšování kvality života. Kdyby zítra přestala fungovat elektrizační soustava, celá síť základnových stanic mobilních telefonů by přestala operovat, miliony počítačů na celém světě by ráno nenaskočily a noc by ozařovalo jen světlo svíček a měsíce. Expozice EM polím bychom se sice výrazně zbavili, ale za cenu naprostého zhroucení moderní společnosti.

Elektromagnetická pole nejsou jen vedlejším produktem moderní společnosti. EM pole a naše schopnost je spoutat a využít pro technologické účely představují úhelný kámen moderní společnosti. Hygienická zařízení, kanalizace, výroba a skladování potravin, zdravotní péče – to jsou jen některé základní aspekty společenského systému závislého na přenosu zpráv po elektrické síti a na bezdrátové komunikaci. Vytvořili jsme si společnost, která je od samotného základu závislá na sadě technologií, jež generují EM záření různých typů – technologií disponujících výkonem, o jakém se této planetě do 19. století ani nesnilo.

Vzhledem k ústřední roli, kterou tato zařízení hrají v moderním životě, jsou lidé pochopitelně náchylní ignorovat informace, jež zpochybňují bezpečnost aktivit v souvislosti s expozicí EM polím. Lidé prostě nesnesou myšlenku, že by měli přestat tak


21

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

FORMA TECHNOLOGICKÉHO POKROKU

extrémně nízké frekvence (ELF) až rádiové frekvence (RF)

dlouhodobé

dopady

na zdraví?

expozice ~ 100 let

elektřina

rádio a televize

radar

počítače

mobilní telefony,

wifi, WiMAX,

chytré měřiče,

RFID snímače...

elektřina

„bezdrátové“ rádio

radar

televize

počítače

mobilní telefony

obrazovková dermatitida

zabití elektrickým

proudem

rakovina

rakovina

potraty

RFID

snímače

elektromagnetická

hypersenzitivita

mozkový

tumor

onemocnění

z rádiových vln

40. léta

50. léta

70. léta

„Je to neregulované, netestované, nebezpečnější,

než se vám zastánci snaží namluvit.

A záhy to bude ještě výkonnější.“

(Mark Anslow: časopis The Ecologist, prosinec/leden 2008)

1. dekáda

21. století

80. léta

přelom 19. a 20. století

1900 čas 2000

20. léta

chytré měřiče

wifi, WiMAX

kompaktní

zářivky

často používat své oblíbené aparáty – o možnosti vzdát se jich

ani nemluvě. Průmysl tím získává obrovskou výhodu. Značná

část veřejnosti totiž raději nechce o riziku ani slyšet.

Preventivní opatření

Poselstvím mé knihy není zbavit se těchto vymožeností. Podobně

jako většina lidí i já rád používám aparáty generující EM pole.

Chci jen čtenářům ukázat, že EM pole představují pro živé tvory

reálné riziko a že je nutné přehodnotit normy bezpečnosti prá

ce a bezpečnosti výrobků – a že je možné je přehodnotit. Návr

hy řešení, jež v této knize předkládám, nejsou přemrštěné. Do

poručuji, abychom jako jednotlivci zvolili přístup „rozumného

omezení“ – abychom minimalizovali osobní expozici EM polím

a abychom v době provozu zařízení generujících EM pole ma

ximalizovali vzdálenost od zdroje. Pokud v zájmu snížení rizika

používáme v autě během relativně rychlé jízdy bezpečnostní pásy

(Camilla Reesová a Magda Havasová, Public Health SOS, přetištěno s laskavým svolením)


22

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  a airbagy, měli bychom zvážit podobné snížení rizika, když jsme vystaveni působení elektromagnetického pole.

Na širší společenské úrovni bude podle mého názoru nejvhodnější přijmout princip preventivních opatření. Pro širokou veřejnost je třeba zavést nové bezpečnostní normy expozice EM polím, jež by zohledňovaly biologické aspekty rizika. Spojené státy americké se staly první zemí na světě, která přistoupila k regulaci výroby chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC) poté, co vědci poukázali na riziko oslabování ochranné ozonové vrstvy Země, tedy dlouho předtím, než byla definitivně prokázána spojitost obou jevů. Naše vláda by tudíž měla podobně reagovat na významné ohrožení zdraví v důsledku expozice EM polím. Pokud se přistoupí k regulaci výkonu EM polí podobným způsobem, jakým se regulují automobilové uhlíkové emise, výrobci budou nuceni projektovat, vyrábět a prodávat přístroje, jež generují EM pole o mnohem nižším výkonu.

Nikdo se nechce vracet do období temného středověku. Existují však moudřejší a bezpečnější způsoby individuálního i celospolečenského přístupu k technologiím, jež nás vystavují působení EM záření.

Tato kniha

Kdykoli jsem potřeboval hodnověrný prostředek k pochopení nějakého problému a zdroj informací nezbytných k jeho řešení, vždycky jsem se obracel na vědu. Moje vzdělání, kariéra a víra ve vědecké poznání mě dokonale přesvědčily, že ve vědění je síla. V oboru elektromagnetických polí naše vědecké poznání neustále roste.

Otázky EM polí řeší fyzika, biologie a chemie (a elektroinženýrství). Zásluhou svého interdisciplinárního vzdělání – jež zahrnuje téměř všechny tyto disciplíny – jsem dosáhl cenného širšího úhlu pohledu na problematiku expozice EM polím a na vliv těchto polí na živé organismy.


23

 Marný boj odhodlaného aktivisty 

O tom všem jsem se rozhodl v této knize pojednat.

V následujících kapitolách se pokusím shrnout a zjednodušit ohromné množství informací, jež jsem během své odborné dráhy získal o účincích EM polí na zdravotní stav živých organismů. (Čtenáři, kteří budou mít zájem o podrobnější vědecké pohledy na tuto problematiku, najdou přehled odkazů na příslušné odborné materiály v poznámkách na konci knihy.) Mým cílem je ukázat, že vliv na živé organismy mají všechna EM pole – tedy i pole o velmi nízkém výkonu, která byla původně považována za neškodná, a že typy expozice EM polím, jimž jsme vystavováni v důsledku stále běžnějších činností, mezi něž patří hovory mobilním telefonem nebo využívání wifi k přístupu na internet, se pojí s některými vysokými riziky pro lidské zdraví.

Chtěl bych vyjádřit naději, že vyzbrojeni těmito vědomostmi dokážeme udělat víc pro ochranu vlastního zdraví a zdraví svých rodin i pro omezení zbytečného ohrožení komunity a že se vposledku staneme informovanými spotřebiteli technologií, které nás obklopují.


24

2. kapitola

Elektromagnetické pole

V této kapitole si vysvětlíme fyzikální vlastnosti elektromagnetického záření, jeho různé typy a jednotky měření – například watty a volty – jež budeme ve zbytku knihy používat. Pokud se však rozhodnete tuto kapitolu přeskočit, ubezpečuji vás, že vaši schopnost číst a ocenit další kapitoly to nenaruší.

Když v roce 1998 dokončovali čtyři muži šestnáctou jamku na golfovém hřišti v Coloradu, strhla se bez varování silná bouřka. Jakoby odnikud zazářil blesk a zasáhl strom, pod nějž se muži uchýlili. Jeden z golfistů utrpěl těžké popáleniny. Dva upadli do bezvědomí. Čtvrtý z nich neutrpěl popáleniny a zdálo se, že mu úder blesku nezpůsobil vůbec žádnou újmu. K údivu lékařů se mu však zhruba po třech týdnech nečekaně zastavilo srdce a zemřel.

Jak se něco takového může stát? Jak může být člověk ovlivněn bleskem, když se s ním tělo nedostalo do přímého kontaktu? Ve vydání prestižního časopisu Lancet ze 13. června 1998 výzkumníci dospěli k závěru, že příčinou jsou EM pole.

Tato elektromagnetická pole představují neviditelné síly, jež nás v našem moderním, elektřinou napájeném světě obklopují ve stále větší míře. Vědecké objasnění elektromagnetického záření může být složité. V této kapitole si probereme nejzákladnější poznatky o EM polích, abychom lépe pochopili i ostatní otázky diskutované v této knize. Elektromagnetická pole (jak již samotný název napovídá) vznikají kombinací dvou běžně známých a vědou náležitě pochopených přírodních sil: elektřiny a magnetismu.


25

 Elektromagnetické pole 

Elektřina

Veškerá hmota sestává z atomů (uhlíku, železa apod.) a všechny atomy jsou složené ze stejných základních částic. Náboj částic je záporný (u elektronů), kladný (u protonů) nebo žádný (u neutronů). Částice v atomu vytvářejí jakousi miniaturní sluneční soustavu, v jejímž centru se nachází jádro obsahující mnohem těžší protony a neutrony, zatímco mnohem lehčí elektrony obíhají kolem. Níže vidíte model atomu lithia se třemi elektrony obíhajícími kolem jádra obsahujícího tři protony. Různé prvky jsou charakterizované svým počtem protonů v jádře (uhlík jich má například 6, železo 26). Dokud mají atomy shodný počet elektronů a protonů, nejsou nabité. Elektrony jsou však poměrně lehké, a tak se atomy snadno nabijí tím, že přijmou nebo ztratí elektron(y).

Elektřina je jev, který vzniká v důsledku nabití. Elektrický proud je vyvolán tokem elektronů nebo atomů, jež se pozitivně nebo negativně nabily, neboť ztratily či přijaly elektrony. Nabité atomy či molekuly se nazývají ionty. Bouřky dokazují, že elektřina vzniká přirozeným způsobem všude kolem nás. Člověk se naučil, jak elektřinu generovat, spoutat, transportovat a zužitkovat.

Na základní škole jsme se učili, jak Benjamin Franklin v roce 1752 využil papírového draka k demonstraci důkazu, že blesk


26

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  je forma elektřiny. K ochraně dřevěných staveb před zapálením bleskem pak na základě těchto poznatků sestrojil kovový bleskosvod, který elektřinu pohotově svedl do země.

b

Magnety

„Magnetická“ složka elektromagnetického záření se týká téhož typu magnetických polí, jež jsou generována magnety ve dvířkách našich ledniček. Některé materiály vykazují magnetické vlastnosti (vznikající v důsledku specifického uspořádání atomů, z nichž je magnet složen), umožňující jim přitahovat či odpuzovat jiné magnetické předměty nebo být přitahovány či odpuzovány jinými magnety. Střelka v kompasu je magnet ukazující na sever. Tento magnet interaguje s magnetem tvořícím nedílnou součást naší planety. Prostor, v němž tyto přitažlivé a odpudivé síly působí, se nazývá magnetické pole. A každý, kdo si již někdy hrál se dvěma magnety, dobře ví, že síla magnetických polí klesá se vzdáleností od magnetu. Vzhledem k tomu, že magnetická b)

Je třeba jen dodat, že světové prvenství vynálezu bleskosvodu jedno

značně náleží českému katolickému knězi Prokopu Divišovi (1698–1765).

Vlastním jménem se jmenoval Václav Divíšek a sestrojil bleskosvod

o šest let dříve. (pozn. překlad.)


27

 Elektromagnetické pole 

pole ovlivňují své okolí bez nutnosti bezprostředního kontaktu, fyzikové hovoří o magnetismu jako o „působení na dálku“.

Jak už jsme se zmínili, Země je sama o sobě gigantickým magnetem, jehož magnetické póly se nacházejí na severním a jižním konci planety. Proto také fungují kompasy a proto jsou některé ptačí druhy schopné přeletět obrovské vzdálenosti s pozoruhodnou přesností. I lidský organismus generuje magnetická pole (například ta, jež můžeme zásluhou elektrických proudů v srdci pozorovat na elektrokardiogramech). Jednotky, v nichž se udávají silové účinky magnetického pole (indukce magnetického pole), se nazývají gauss (G) a tesla (T). Pokud si chcete udělat představu, běžný magnet v dvířkách ledničky generuje magnetické pole o intenzitě 50 G (nebo 5 militeslů – 5 mT), zatímco náš mozek generuje magnetické pole o síle přibližně 0,0000001 G.

EM pole

Tokem elektřiny se vytváří magnetické pole. Elektrický proud (pohybující se elektrické náboje) v elektrickém vedení je vždy provázen magnetickým polem v okolí vedení. Magnetickým polím, jež vznikají vlivem toku elektrických nábojů, se říká elektromagnetická pole (EM pole) nebo elektromagnetické záření (EM záření).

V praxi měření emisí ze stožárů (vysílačů) základnových stanic mobilních telefonů a antén mobilních telefonů se silové účinky EM záření udávají v jednotkách výkonové hustoty (power density) čili hustoty zářivého toku (S), který dopadá na určitou plochu. Výkonová hustota se měří ve wattech na metr čtvereční (W/m

2

)

nebo v mikrowattech na centimetr čtvereční (μW/cm

2

), což je

jednotka stokrát menší. Na jednotky je nutné dávat pozor.

Výkonová hustota nás tedy informuje o silových účincích EM pole, ale nevypovídá nic o tom, jaké množství těchto silových účinků se vstřebává do předmětů (a také lidí), jež stojí EM poli v cestě. Míru silových účinků EM pole, absorbovaných danou


28

 Doba jedová 7 – Elektrosmog  oblastí pole, nazýváme měrný absorbovaný výkon (specific absorption rate, SAR) a udáváme ji ve wattech na kilogram (W/ kg). Vzhledem k tomu, že SAR reprezentuje míru absorpce záření v určitém bodě, obvykle se průměruje pro širší oblast, například pro lidskou hlavu nebo celé tělo. Tímto způsobem se obvykle měří (to ovšem neznamená, že způsobem vyčerpávajícím) i záření vycházející z mobilních telefonů. Tento přístup vychází z předpokladu, že se záření v tělesných tkáních vstřebává rovnoměrně, což je značně nepravděpodobné.

Frekvence

Nejrůznější typy elektromagnetického záření se dají popsat jako vlnění. Odlišují se navzájem různými kmitočty – frekvencemi – a vlnovými délkami. Frekvence se měří v hertzech (Hz), jednotkách pojmenovaných po německém fyzikovi 19. století Heinrichu Hertzovi (jenž jako první přesvědčivě doložil existenci elektromagnetických vln), jež vyjadřují počet elektrických cyklických dějů za vteřinu. Toto měření je nám důvěrně známé. Všichni ho využíváme při hledání frekvenčních intervalů (pásem) stanic rozhlasového vysílání.

Pro rozhlasový přenos se používá amplitudová modulace (AM) v pásmech zhruba od 520 do 1610, což jsou čísla udávající frekvence EM polí (konkrétně rádiové frekvence – RF). Pokud je ukazatel ladicí stupnice amplitudové modulace na čísle 520, vysílá signál na frekvenci 520 kilohertzů (kHz), pokud na 1610, vysílá na frekvenci 1610 kHz čili 1,61 megahertzů (MHz). Na stupnici ladění frekvenční (kmitočtové) modulace (FM) najdete podobnou škálu stanic, vysílajících v pásmech od zhruba 87,5 MHz až téměř po 108 MHz.

Podobně i barvy v duze, představující rozsah viditelného světla, jsou určovány svými individuálními frekvencemi. Viditelné světlo je typem EM pole – nejstarším typem EM pole, který lidé poznali. Každá barva je jiná, protože světlo kmitá v různých


29

 Elektromagnetické pole 

frekvencích. Nejnižší kmitočet viditelného světla vykazuje barva

červená (v pásmu 400–484 terahertzů čili THz), frekvence oran

žové je o trochu vyšší (484–508 THz), žluté zase o něco vyšší

(508– 526 THz) a tak to pokračuje až k barvě fialové, která má

ve spektru viditelného světla frekvenci nejvyšší (668–789 THz).

Když se řekne, že fialová má frekvenci vyšší než červená, zname

ná to, že elektromagnetické vlny generující fialovou barvu kmita

jí rychleji než vlny tvořící červenou barvu.

Při popisu vln jsme hovořili o jejich frekvenci (kmitočtu), ale

stejně dobře je můžeme popsat z hlediska jejich vlnové délky,

což je rovněž běžný přístup. Pokud vynásobíme frekvenci a vlno

vou délku, dostaneme rychlost, s níž se pohybuje světlo. U elek

tromagnetických vln tedy výsledek odpovídá rychlosti světla,

tedy rychlosti, která v přírodě představuje jednu ze základních

konstant.

frekvence (f) × vlnová délka (l) = rychlost světla (c)

Ladicí stupnice pro frekvenční pásma frekvenční modulace (FM, horní,

v MHz) a amplitudové modulace (AM, dolní, v kHz), jež se využívají

pro rozhlasové vysílání. Na ladicí stupnici je možné naladit konkrétní

frekvenci (kmitočet) elektromagnetického záření, který se využívá

k přenášení zvukových signálů


30

 Doba jedová 7 – Elektrosmog 

Z rovnice, na jejíž jedné straně se nachází konstanta v podobě

rychlosti světla, také vyplývá, že se zrychlením frekvence se bude

zkracovat vlnová délka (a naopak).

EM spektrum

Rádiové frekvence (RF) a viditelné světlo představují jen dvě

pásma EM pole v širokém spektru elektromagnetické energie.

Elektromagnetické spektrum (EM spektrum) sestává ze všech zná

mých frekvencí elektromagnetického záření, od rádiových vln

s nižším kmitočtem přes spektrum viditelného světla až po pa

prsky gama.

Rádiové frekvence jsou ve spektru hodně nízko. Ještě níže je

záření o extrémně nízké frekvenci (ELF), jež je například gene

rováno vedením elektrické energie a elektrickými obvody, které

přivádějí elektřinu do našich domovů. Nad rádiovými frekvence

mi se nachází mikrovlnné záření (MW), jež produkují naše mik

rovlnné trouby. Vyšší frekvence než MW má záření infračervené

(IR), které je například emitováno snímači pohybu či dálkovým

ovládáním. Následuje viditelné světlo a nad fialovou (barvou

s nejvyšším kmitočtem ve viditelném spektru) je ještě záření ul

trafialové, rentgenové a záření gama. EM spektrum je důležité,

elektromagnetické

spektrum

extrémně nízké

fekvence

rádiové vlny a mikrovlny

infra

červené

záření

viditelné

světlo

ultrafialové záření rentgenové záření záření gama

neionizující záření ionizující záření

1 Hz 1 kHz 1MHz 1 GHz 10

26

Hz

Elektromagnetické (EM) spektrum má rozsah od extrémně

nízkofrekvenčního záření (na obrázku zcela vlevo) až po

vysokoenergetické paprsky gama (zcela vpravo). V různých technologiích

se využívá EM záření různých pásem EM spektra


31

 Elektromagnetické pole 

neboť různé frekvence EM záření se využívají pro nejrůznější

praktické účely.

EM pole přírodní a EM pole umělá

EM pole nejsou vytvářena jen uměle člověkem, ale mají i při

rozené zdroje. Jedním z typů přirozených EM polí je viditelné

světlo ze Slunce. Umělá EM pole jsou produkována moderní

mi zařízeními, jako jsou mobilní telefony či sítě wifi, ale i méně

moderními vynálezy, mezi něž patří vysoušeče vlasů či žárovky.

Jak už jsme si řekli, umělá EM pole mají nejrůznější frekven

ce EM záření napříč celým EM spektrem, obvykle v pásmech

neionizujícího záření. Běžnými elektrospotřebiči, například

stolní lampou či vysoušečem vlasů (ale i elektrickým vedením,

jež je napájí elektřinou), se generuje nízkofrekvenční EM záře

ní v ELF pásmech. Rozhlasové vysílání operuje v pásmech rá

diových frekvencí. Televizory, mobilní telefony a vysílače zá

kladnových stanic emitují EM záření o vyšších kmitočtech, tzv.

mikrovlnné záření. Od dob, kdy člověk dokázal využívat elek

třinu, je vystavován stále silnějším účinkům umělých EM polí.

Elektromagnetické záření je emitováno vším, co ke svému pro

vozu potřebuje elektřinu. Naše kaž dodenní životy ve stále větší

a větší míře závisejí na produktech, jejichž provoz se bez elek

třiny neobejde.

Přirozené EM záření může člověku způsobit újmu, což může

dosvědčit každý, koho již někdy spálilo sluníčko (viníkem je

v tomto případě ultrafialové EM záření). V důsledku některých

moderních vymožeností je možné dostat zesílené dávky přiro

zeného EM záření. Pokud například letíte v letadle ve výšce ne

celých sedmi kilometrů, vystavujete se mnohem větším dávkám

kosmického EM záření (jde o typ radiace, která Zemi zasahuje

z meziplanetárního prostoru a kterou pomáhá atmosféra naší

planety odrážet), než jakému se lidské tělo původně přizpůsobi

lo. Proto posádka letadla čelí zvýšenému riziku rozvoje rakoviny.


32

 Doba jedová 7 – Elektrosmog 

Výsledky jedné z mnoha studií ukazují, že u žen, které sloužily

v posádce letadla déle než pět let, se vyskytuje rakovina prsu dva

krát častěji, než je běžné.

1

Výkon a energie

Dva termíny, o nichž se v souvislosti s EM poli běžně hovoří,

jsou energie a výkon. V běžné řeči se oba termíny často vzájemně zaměňují. Ve fyzice však představují samostatné koncepce a pro účely výzkumu EM polí a stanovení bezpečnostních norem je dů

ležité porozumět, jaký je mezi nimi rozdíl.

Energie se týká schopnosti pracovat. Čím vyšší je frekvence EM

pole, tím větší je jeho energie (a tím více práce může vykonat).

Viditelné světlo má tudíž více energie než rádiové frekvence. Rá

diové frekvence mají více energie než extrémně nízké frekven

ce (na stejném principu to platí pro celé EM spektrum). Výkon

(měřený ve wattech) se týká tempa, množství práce vykonané

za časovou jednotku. Čím vyšší výkon vydává daná energie, tím

více práce může elektřina vykonat. Signál EM pole o kmitočtu

300 Hz může být generován 5 W nebo 50 000 W, aneb týž signál

může být vyzařován značně rozdílnými úrovněmi výkonu (signál

300 Hz generovaný výkonem 50 000 W může být přenášen na

mnohem větší vzdálenost).

Dlouhodobě panuje přesvědčení, že méně energetické EM zá

ření ze spodního konce EM spektra je pro lidské tělo méně škod

livé než záření o vyšších energetických frekvencích. Extrémně

nízké frekvence jsou méně škodlivé než rádiové frekvence nebo

mikrovlny, zatímco rentgenové paprsky jsou škodlivější než ex

trémně nízké frekvence, rádiové frekvence a mikrovlny. Proto

jsou kritéria bezpečnostních norem pro různá pásma EM spektra

různá. Víme však, že újmu lidskému organismu mohou způsobit

i nízkoenergetická EM pole. Pole s extrémně nízkými frekvence

mi může při vysokém výkonu vytvořit proud dostatečně silný, aby

člověka zabil (podobně jako při úderu blesku či na elektrickém


33

 Elektromagnetické pole 

křesle). Rádiový signál o nízkém výkonu (který je například pře

nášen na krátkou vzdálenost monitorem dechu kojence), složený

z vln, jež mohou mít milionkrát větší energii, člověk vůbec necítí.

Skutečnost, že k významným biologickým reakcím na EM pole

může docházet napříč celým EM spektrem, ukazuje, že soustře

dit se v diskusi o zdraví populace a bezpečnostních normách jen

na otázku úrovně energie obvykle není opodstatněné. Přesto se

úroveň energie využívá ke stanovení závažných rozdílů v rámci

bezpečnostních norem pro různé skupiny EM polí, známé jako

ionizující a neionizující záření. Ionizující záření (vysokoenergetické

frekvence EM polí, v EM spektru nad viditelným světlem) se běž

ně považuje za nebezpečné pro lidský organismus. Nízkoenerge

tické neionizující záření (u EM polí o frekvencích pod viditelným

světlem) se za příliš škodlivé nepovažuje. V důsledku soustředě

ní pozornosti na energetickou úroveň záření se přehlížejí reálná

biologická měření škodlivých reakcí, například dopady na DNA.

V následujících kapitolách si povíme o biologických studiích, jež

ukázaly, že buněčné reakce jsou vyvolávány i EM zářením s velmi

slabou energií a velmi slabým výkonem. Ignorování těchto po

tenciálně škodlivých biologických reakcí vedlo ke stanovení ne

realistických bezpečnostních norem, zvlášť u neionizujících fo

rem záření.

Ionizující záření

Čím se vlastně ionizující záření vyznačuje, že se ho všichni bojí?

Jak už jsme si řekli, veškerá hmota sestává z atomů, jež jsou

složeny z kladně nabitých částic (protonů), neutrálních čás

tic (neutronů) a záporně nabitých částic (elektronů). Protony

a ne utrony jsou nahloučené v jádře, zatímco elektrony se rychle

pohybují kolem jádra – jako planety kolem slunce. Ve stabilním

atomu normálně najdete shodný počet protonů a elektronů –

což znamená, že atom je neutrální, nenabitý. A tím se dostáváme

k iontům.


34

 Doba jedová 7 – Elektrosmog 

Ze středoškolského učiva fyziky se vám možná ještě vybavuje, že ion představuje konkrétní formu (kteréhokoli) atomu, která má náboj. Ionizovaný atom je nabitý, protože ztratil či přijal elektron(y). Pokud je ztratil, stává se z něho kladně nabitý ion. Jestliže elektrony přijal, stává se z něho záporně nabitý ion.

Proč na iontech v souvislosti s EM poli záleží?

Již jsme se zmiňovali, že elektromagnetické záření kmitá v různých frekvencích. Frekvence EM záření v horní části EM spektra reprezentují ionizující formy záření. Ionizující záření kmitá ve velmi vysokých frekvencích. Disponuje obrovskou energií a je natolik vysokoenergetické, že když přijde do styku s atomem, vyrazí mu z oběžné dráhy kolem jádra elektron. Z atomu se tím stane kladně nabitý ion. (Vyražený elektron se pak může připojit k jinému stabilnímu atomu a vytvořit z něho záporně nabitý ion.) Tímto způsobem ionizující záření vytváří z neutrálních atomů atomy nabité.

Ionizující záření je již dlouho považováno za extrémně nebezpečné pro živé organismy – pro lidi, jako jste vy, a pro všechny živé tvory. Takové záření vyvolává chemické reakce, jež vedou k poškození biologických systémů (například molekul našeho těla). Již dlouho se například ví, že dlouhodobá expozice ultrafialovému záření může vést k rozvoji rakoviny kůže – proto se před cestou na pláž mažete krémem s ochranným slunečním filtrem. Proto se také obvykle doporučuje minimalizovat expozici rentgenovým paprskům, neboť potenciálně působí na lidský organismus nepříznivě. A každý si samozřejmě uvědomuje riziko plynoucí z úniků ionizujícího EM záření (nepočítáme-li únik radioaktivních látek) při haváriích reaktorů pro jadernou syntézu, k nimž došlo například v Černobylu a v jaderné elektrárně Fukušima Daiči.

Vědecká obec a většina laické veřejnosti si jasně uvědomují nebezpečí plynoucí ze schopnosti ionizujícího záření měnit elektrický náboj atomů a vytvářet ionty. Formy neionizujícího EM pole s frekvencemi nižšími, než v jakých kmitá viditelné světlo, nedisponují dostatečným množstvím energie k uvolňování


35

 Elektromagnetické pole 

elektronů. Neionizující EM záření tedy nedokáže z atomů vytvo

řit ionty. Jak si však v následujících kapitolách ukážeme, neioni

zující EM pole může vyvolat významné chemické změny i v tak

důležité molekule, jakou je DNA.

Neionizující záření

Všechny technologie i vědecké výzkumy, o nichž se píše v této

knize, se týkají neionizujícího EM pole. Mobilními telefony, chyt

rými telefony, bezdrátovými zařízeními a domácími bezdrátový

mi telefony, tím vším se generují neionizující rádiové frekvence

(od 3 kHz až po 300 gigahertzů čili GHz) a mikrovlnné záření

(v rozsahu od 300 MHz až po 300 GHz; mikrovlnné záření a zá

ření rádiových frekvencí se často spojují do kategorie s označe

ním RF/MW). Neionizující záření extrémně nízkých frekvencí

(od 3 do 300 Hz) je produkováno i jinými domácími spotřebiči

a elektrickým vedením, které je napájí.

Původně se předpokládalo, že neionizující záření a zařízení,

jež ho generují, jsou biologicky bezpečná při úrovních, kdy se

lidské tkáně neohřívají. Tento předpoklad byl mylný. V následu

jících kapitolách podám přehled významného množství vysoce

kvalitních a odbornými recenzenty pečlivě ověřených vědeckých

prací, jež bezprostředně a přesvědčivě dokazují, že všechny for

my elektromagnetického záření – včetně neionizujícího záření –

mají prokazatelně nepříz



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist