načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny - Jeffrey M. Smith

Elektronická kniha: Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny
Autor:

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  187
+
-
Doporučená cena:  199 Kč
6%
naše sleva
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4% 38%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 525
Rozměr: 20 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložil Daniel Micka
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-738-7924-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované každý den, představují. Podává stručný a jasný přehled problematiky vhodný pro méně zasvěcené čtenáře a přináší i odkazy a popisy výzkumných studií a teoretických rizik. Autor vysvětluje, proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími tématy. Publikace, kterou Jeffrey Smith připravil ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců, je psána jasným, srozumitelným stylem a je určena pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jeffrey M. Smith - další tituly autora:
Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny Doba jedová 5
Smith, Jeffrey M.
Cena: 291 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






TRITON
Praha / Kroměříž





KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Smith, Jeff rey M.
[Genetic roulette. Česky]
Doba jedová. 5, Geneticky modifi kované potraviny/Jeff rey M. Smith;
přeložil Daniel Micka. – 1. vydání. – Praha: Stanislav Juhaňák –
Triton, 2015
Přeloženo z angličtiny
ISBN 978-80-7387-924-2
608.34:663/664 * 604.6:582 * 616 * 614
– geneticky modifi kované potraviny
– geneticky modifi kované rostliny
– geneticky modifi kované potraviny – zdravotní aspekty
– geneticky modifi kované rostliny – zdravotní aspekty
– populárně-naučné publikace
60 – Biotechnologie. Genetické inženýrství [2]





Je ff rey M. Smith
Doba jedová 5
Geneticky modifi kované potraviny
Zdokumentovaná zdravotní rizika
geneticky upravených potravin





POD ĚKOVÁNÍ
Velice rád bych poděkoval paní Daně Balatkové,
která se na překladu spolupodílela.










Je ff rey M. Smith
Doba jedová 5
Geneticky modifi kované potraviny
Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani
jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.
Copyright © Jeff rey M. Smith
Published by arrangement with Yes! Books, Fair fi eld, Iowa,
United States of America
© Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015
Translation © Daniel Micka, 2015
Cover © Renata Brtnická, 2015
Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON,
Vykáňská 5, 100 00 Praha 10,
www.tridistri.cz
ISBN 978-80-7387-924-2





7
ÚVODEM
Kniha zpochyb ňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že
geneticky modifi kované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř
čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované
Američany každý den, představují.
Druhá část knihy „Geneticky modifi kované potraviny“ vysvětluje,
proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto
produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců
biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum
zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení
světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež
z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími
tématy.
Jeff rey Smith píše jasným, srozumitelným jazykem, díky němuž
se již z první jeho knihy „Semena klamu“, rovněž pojednávající o
geneticky upravených potravinách, stal světový bestseller. Kniha byla
připravena ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců a je určena
pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak
se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními.
Zajímají-li vás nejnovější informace, korekce a otevřená diskuse o
daném tématu, navštivte www.GeneticRoulette.com. Uvítáme
odborné ohlasy ke všem aspektům této knihy. Zasílejte je, prosím, na
adresu submit@GeneticRoulette.com.





8
P ŘEDMLUVA
Konečně je tu skutečně věrohodná kniha o genetické modifi kaci, na
kterou svět čekal! O genetické modifi kaci toho bylo napsáno
mnoho – něco z toho je promyšlené a zajímavé, mnohé je zlomyslné
nebo vyloženě lživé – nic však není systematické, věrohodné po
odbor né stránce a vyčerpávající. Už nepotřebujeme polemiky, nýbrž
fak ta, nepřikrášlené podrobnosti, které přinesou důkazy, na jejichž
zá kladě se budou lidé moci rozhodnout. A právě taková je tato kniha.
Válka mezi zastánci a odpůrci genetického modifi kování je již
příliš dlouho nepřehledná. Odpůrci (nezávislí vědci, ekologové a
zástupy drobných zemědělců) trvají na tom, že neprobíhá žádné syste
matické testování geneticky modifi kovaných plodin a potravin, takže si
nemůžeme být jisti, zdali je, anebo není bezpečné jíst geneticky
modifi kované produkty. Tábor příznivců (Monsanto, Bayer,
Syngenta a další velké agrospolečnosti plus vláda Spojených států a Velké
Británie) tvrdí, že geneticky modifi kované potraviny jsou bezpečné,
protože neexistují důkazy, že by tomu bylo jinak, a není třeba po
nich pátrat, neboť geneticky upravené a neupravené plodiny jsou
„v podstatě stejné“. Stávající situaci, kdy se skupiny odpůrců a
příznivců dostaly vlivem chybějícího vzájemného dialogu do slepé
uličky, teď prolomí tato kniha.
Vůbec poprvé nejen systematicky vykládá fakta o neblahých
zdravotních potížích souvisejících s genetickým upravováním, ale
rovněž pečlivě představuje teorii, podle které by mohly být objasněny
případy mortality a morbidity. Příliš málo jsme si uvědomovali, že
svévolné nastřelování geneticky upravené DNA do rostliny naruší





9
 Předmluva 
sekvenci genů, jež se vyvíjela více než stovky milionů let s cílem
vyladit fungování organismu, a jistě destabilizuje biochemické procesy
v rostlině. Neustále zjišťujeme, jakými nejrůznějšími způsoby může
tento hrubý proces vkládání způsobovat mutaci genů nebo geny
trvale aktivovat či deaktivovat, měnit RNA nebo bílkoviny v
rostlinách, vytvářet alergie na rostliny, způsobovat jejich jedovatost nebo
mít dokonce širší, nepředvídatelný dopad na jiné části genomu.
Proč tedy o tom nevíme víc nebo proč se škodlivé, toxické
následky důkladně nezkoumají ihned poté, co se na ně přijde? Právě tehdy
je už pouhé odhalení nečekaných biochemických reakcí vystaveno
mimořádné manipulaci, utajování a korupci za účelem zachování
a posílení moci jednotlivých společností. Neblahé reakce vyvolané
genetickou modifi kací se téměř nikdy důsledně nesledují,
abnormální množení buněk – což může být předzvěstí nádoru – se
ignoruje, důkazy o horizontálním přenosu genetické informace do
střevních bakterií nebo lidské DNA – který může způsobit dlouhodobé
poškození – se záměrně přehlížejí a údaje o mortalitě živočichů
krmených geneticky modifi kovanými plodinami nejsou vůbec brány
v potaz nebo se zatajují.
Jak je možné, že k tomu stále dochází, když potenciální rizika pro
lidské zdraví jsou tak obrovská – to je nejdůležitějším tématem této
knihy; odkrývá utajované spojitosti mezi nesmírně mocnými
společnostmi produkujícími geneticky upravené osivo, které skrze
ovládnutí celosvětových zásob potravin usilují o největší zisky všech dob,
na jedné straně a vládami největších zemí světa v čele se Spojenými
státy, mezinárodní sítí ministrů, klíčovými úředníky a přístupnými
vědci na straně druhé. A právě tato mocenská provázanost,
nepozorovaná, avšak všudypřítomná, zastiňuje diskusi o genetickém
upravování a navzdory veškerým důkazům se všemožně snaží zachránit
projekt genetického modifi kování před zhroucením. Takové
machinace dosud nejpřesvědčivěji odhaluje toto dílo.
V této knize jsou poprvé shromážděny informace z doposud
nepřístupných pramenů. Důkazy, které byly vyžádány s odvoláním na
zákon o svobodném přístupu k informacím a získané pročítáním
ještě neprozkoumaných souborů informací průmyslových
subjektů a vládních dokumentů, vrhají nové světlo na symbiózu
průmyslu genetického upravování a regulačních orgánů, které údajně





10
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
reprezentují zájmy veřejnosti. Popisované skutečnosti jsou
nepochybně jasným varováním, které by mělo defi nitivně ukončit
jakékoli koketování s geneticky modifi kovanými potravinami, ať již ze
strany rodin, potravinářských společností nebo celých států.
Kniha Geneticky modifi kované potraviny volně navazuje na
předchozí úspěšnou knihu Jeff reyho Smithe Seeds of Deception (Semena
klamu), která se stala jakousi biblí bojovníků proti genetickým
zásahům. Takovéto bible se výborně čtou, ale chceme-li rychle získat
potřebné informace, občas se na ně těžko odvolává. Tato kniha svou
koncepcí tuto mezeru zaplňuje a hodlá nabídnout nový, mocný,
snadno ovladatelný nástroj pro politické činitele. Věřím, že bude
inspirovat čelné představitele v mnoha různých oblastech, aby
jednali na základě jejího obsahu – může dokonce vyburcovat vládu
Velké Británie, aby nebyla lhostejná vůči vědě, a upozornit nás na
rizika genetických zásahů.
Jeff rey Smith je jedním z velkých aktivistů naší doby, neúnavným
hledačem pravdy a jejím neohroženým obhájcem v korporátním
světě utajovaných vlivů; po celém světě ustavičně podporuje zájem
veřejnosti o danou problematiku. Je to moderní David bojující proti
Goliáši genetického inženýrství. Tato kniha bude tedy možná oním
pověstným prakem, který v tomto století změní směr vývoje
událostí ve světě.
Michael Meacher, MP,
bývalý vládní ministr životního prost ředí
Velké Británie





11
POD ĚKOVÁNÍ
Tato kniha je výsledkem mezinárodní spolupráce čelných
odborníků na rizika spojená s geneticky upravovanými potravinami. Každý
oddíl přehlédli nejméně tři vědci, většinu textu však zrevidovalo
daleko více vědeckých pracovníků. Chci poděkovat mnoha vědcům,
kteří mi velkoryse věnovali svůj čas a poskytli své odborné znalosti.
Pomáhali mi prostým zkontrolováním údajů, ale také mnoho hodin
pročítali verze rukopisu a hovořili se mnou o podrobnostech
genetického inženýrství, DNA a fyziologii.
Děkuji následujícím přispěvatelům i řadě dalších, jež zde
neuvádím, za to, že napomohli ke vzniku této práce:
experimentálnímu biologovi Árpádu Pusztaiovi, PhD, který dříve
působil v Rowettově institutu a je špičkovým odborníkem na
lektinové proteiny a jedním z předních odborníků na posuzování
bezpečnosti GMO; biochemičce a dietetičce Zsuzsanně Bardóczové, PhD,
DSc, jež dříve působila v Rowettově institutu a spolu s Árpádem
Pusztaiem analyzovala kompletní obsah výzkumu v oblasti
vyhodnocování GMO za účelem zjišťování jejich bezpečnosti;
molekulárnímu biologovi a chemikovi specializujícímu se na bílkoviny Davemu
Schubertovi, PhD, profesoru Salkova institutu biologických studií,
jehož odborné články zpochybňují základní předpoklady ohledně
bezpečnosti GM plodin a upozorňují na hrubé nedůslednosti a
chyby v teoriích, na nichž tato technologie stojí; molekulárnímu
genetikovi Michaelovi Antoniouovi, PhD, z londýnské King’s College,
který provádí výzkum na poli humánní genové terapie a zná
dokonale slabiny a nevypočitatelná nebezpečí této technologie.





12
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
Dále děkuji biochemičce, specialistce na výživu a epidemioložce
Judy Carmanové, PhD, ředitelce Výzkumného ústavu zdraví a
životního prostředí (IHER), která pečlivě analyzovala řadu zpráv
hodnotících bezpečnost GM plodin a přišla na bezpočet nedostatků a
problémů, v jejichž důsledku je lidská populace vystavena značnému
nebezpečí; genetikovi Joeovi Cumminsovi, PhD, emeritnímu
profesoru genetiky Univerzity Západní Ontario (UWO), neúnavnému
badateli a plodnému kritikovi technologie genetické modifi kace, který
pravidelně upozorňuje na hrubé i malé chyby a nedůslednosti
vědecké disciplíny pozměňující DNA potravin a plodin;
molekulárnímu genetikovi Jacku Heinemannovi, PhD, řediteli Centra pro
integrovaný výzkum biologické bezpečnosti (INBI), který společně se
svými kolegy dokumentuje, jak jsou v důsledku laxního postupu při
vyhodnocování bezpečnosti GM produktů uplatňovaném v
Austrálii a na Novém Zélandu schvalovány plodiny, u nichž se netestuje,
jestli nezpůsobují závažné zdravotní potíže.
Mé díky patří také bioložce Manuele Malatestaové, PhD,
výzkumné pracovnici na Veronské univerzitě, která ve spolupráci se svými
kolegy objevila, že u myší krmených GM sójou má tato plodina
závažné a znepokojivé vedlejší účinky; Samu Epsteinovi, MD,
emeritnímu profesoru environmentálního a pracovního lékařství na
Fakultě veřejného zdraví Illinoiské univerzity a předsedovi Sdružení pro
prevenci rakoviny, který je předním odborníkem na nebezpečí
spojená s mléčnými produkty vyrobenými z mléka krav, jimž je do těla
injekčně vpravován geneticky upravený bovinní růstový hormon;
rostlinné fyzioložce E. Ann Clarkové, PhD, působící na Guelphské
univerzitě, která odkrývá hluboké trhliny procesu kontroly GM
plodin v Kanadě.
Dále děkuji geomorfologovi a ekologovi Brianu Johnovi, PhD,
který úspěšně a neúnavně rozbíjí faleš biotechnologického
průmyslu a vymítá nedostatky kontrolních postupů; Jonathanu
Matthewsovi, jehož vynikající zpravodaj a archiv na stránkách www.GMWatch.
org je neocenitelným zdrojem informací pro svět; Ricardě
Steinbrecherové, PhD, z organizace Econexus, která jasně popsala rizika
GM potravin a chybné předpoklady, jež biotechnologický průmysl
používá, když hlásá bezpečnost svých produktů; Williamu
Freesovi z Centra pro bezpečnost potravin, který dříve pracoval jako





13
 Poděkování 
výzkumný analytik pro hnutí Přátelé Země a jenž pečlivě analyzoval
dokumenty předkládané při schvalování GM produktů a další
obtížně srozumitelné studie, které ukazují, jak průmysl manipuluje
výzkum, aby se vyhnul nalezení problémů, a jak jsou spotřebitelé
neustále ohrožováni nesprávnými vědeckými argumenty, jimiž se
ohání biotechnologický průmysl a kontrolní orgány Spojených
států; Jerrymu Rosmanovi, iowskému farmáři, který zjistil, že určité
odrůdy GM kukuřice jsou příčinou reprodukčních problémů u jeho
dobytka a který je pevně odhodlán dosáhnout náležitého vědeckého
vyšetření celé věci.
Děkuji i Warrenu Porterovi, PhD, z Univerzity ve Wisconsinu
a Caroline Coxové, PhD, ředitelce pro výzkum ve Středisku pro
environmentální zdraví, kteří jsou odborníky na dopady pesticidů na
zdraví; zemědělskému ekonomovi Charlesi Benbrookovi, PhD,
vědeckému pracovníkovi působícímu v irském Organickém centru,
který dříve zastával funkci výkonného ředitele Zemědělského ústavu
Národní akademie věd Spojených států – Charles Benbrook kromě
jiného shromažďuje agronomické důkazy o GM plodinách, které
odporují tvrzení, že při pěstování těchto rostlin se dosahuje vyšších
výnosů a používá se méně pesticidů; biofyzičce a genetičce
Mae-Wan Hoové, PhD, ředitelce Institutu pro vědu ve společnosti, jejíž
četné texty pojednávající o špatné vědě stojící za GMO jsou
fantastickým zdrojem informací; Stanleymu Ewenovi, PhD, vrchnímu
histopatologovi Správy nemocnic Grampianské univerzity, jehož
stěžejní výzkum prováděný ve spolupráci s Árpádem Pusztaiem odhalil
nebezpečí technologie genetické modifi kace a který dál zjišťuje
dopady nekontrolovatelných aspektů GM potravin na zdraví.
Dougu Gurianovi-Shermanovi, PhD, členovi Sdružení
angažovaných vědců, který dříve působil jako posuzovatel bezpečnosti
geneticky upravených plodin v Agentuře pro ochranu životního
prostředí (EPA) a vědecký poradce v oblasti bezpečnosti GM potravin na
Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) – jeho podrobné analýzy
dokumentů předkládaných úřadu FDA ukazují nekompetentnost
kontrolního systému a jeho neschopnost ochránit veřejnost před
zdravotními riziky; Brianu Toka rovi, řediteli projektu
Biotechnologie na Institutu pro sociální ekologii a redaktorovi vynikajících
antologií o GMO, který do hloubky rozumí složitým společenským,





14
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
politickým, environmentálním a vědeckým dopadům této
technologie.
Profesoru Gilesovi-Éricovi Seralinimu, PhD, z Caenské univerzity
ve Francii, prezidentu vědecké rady Výboru pro nezávislý výzkum
a informace o genetickém inženýrství, členovi dvou francouzských
komisí pro hodnocení GMO a členovi grémia odborníků pro
evropské orgány, který vynesl na světlo nežádoucí reakce u zvířat
krmených GM plodinami a také to, že evropské kontrolní úřady
schvalovaly plodiny na základě nevědeckých a rozporuplných tvrzení
biotechnologických producentů; Kirku Azevedovi, DC, který
odvážně odešel ze společnosti Monsanto, když zjistil, že její produkty
mohou poškozovat zdraví obyvatelstva; Kenu Roseborovi, vydavateli
časopisu The Organic and Non-GMO Report, který sleduje rostoucí
trh geneticky neupravovaných produktů, k čemuž jej motivují obavy
spotřebitelů po celém světě; Michaelu Meacherovi, MP, někdejšímu
ministrovi životního prostředí Velké Británie, politikovi, který se
velmi dobře orientuje v oblasti GM potravin, k této problematice se
jasně vyjadřuje a který odmítá mlčet o nebezpečích a zpolitizování
tohoto vědeckého oboru.
Jsem vděčný také mnohým vědcům za to, že mi pomohli
zkontrolovat správnost údajů v mém shrnutí jejich výzkumů nebo v
materiálech z oborů, v nichž jsou specialisté. Patří k nim Irina Vladimirovna
Ermakovová, PhD, vedoucí vědkyně Institutu vyšší nervové aktivity
a neurofyziologie ruské Akademie věd a viceprezidentka Ruské
národní asociace pro genetickou bezpečnost; odborník na americké
potravinové právo Steve Druker, JD, ředitel Aliance pro
biointegritu; biochemik Robert Mann, PhD, z Aucklandské univerzity;
reprodukční toxikolog Barry Markaverich, PhD, docent molekulární a
buněčné biologie na Baylorově lékařské fakultě; mikrobiolog Mark
Rasmussen, PhD, někdejší spolupracovník Ministerstva zemědělství
Spojených států; odborník na rostlinné přirozené produkty Richard
Firn, PhD, z Yorské univerzity; zoolog Federico Infascelli, PhD,
profesor výživy zvířat na Fakultě veterinární medicíny neapolské
Univerzity Fridricha II. (Štaufského); profesor zemědělské biochemie
Harry Gilbert z Univerzity v Newcastle-upon-Tyne; pediatr Jim
Diamond, MD; fy ziolog rostlin Neil Carman, PhD; environmentální
bioložka Michelle Marvierová, PhD, z Univerzity Santa Clara; Kavit ha





15
 Poděkování 
Kurugantiová z Centra pro udržitelné zemědělství; veterinářka,
doktorka Rameshová z organizace ANTHRA; virolog Terje Traavik,
PhD, ředitel Norského institutu genetické ekologie; Rick North,
účastník kampaně proti rbGH (geneticky modifi kovaný růstový
hormon pro hovězí dobytek) pracující pro skupinu oregonských lékařů
požadujících zodpovědnost vůči společnosti.
Panu Jamesovi Turnerovi děkuji za právní radu a podporu.
Hluboce vděčný jsem Nadaci JMG, že fi nančně podpořila tuto knihu.
Rád bych také vyjádřil lásku a vděk své rodině, Nancy Tarasciové,
Mortonu Smithovi, Ricku Smithovi a Robynn Smithové, kteří
tolerovali, že jsem v posledních dvou letech spolu s tím, jak se
rozšiřoval rozsah a záběr této knihy, svou nepřítomnost pořád dokolečka
omlouval slovy: „Už to budu mít hotové.“ Zvláště pak děkuji své
ženě Andree, která pomohla přizpůsobit náš život mému
sedmidennímu pracovnímu týdnu. Děkuji i zaměstnancům Institutu pro
zodpovědnou technologii, kteří horlivě poukazují na nebezpečí této
technologie a mobilizují veškeré zdroje potřebné pro ochranu
zdraví lidí i životního prostředí.





16
ÚVOD
Podvody, domn ěnky a popírání –
odkrývání podstaty geneticky
modifi kovaných plodin
Když Kirk Azevedo přijal v roce 1996 nabídku náboráře ze
společnosti Monsanto, aby prodával geneticky upravené (GM) plodiny,
nepřimělo ho k tomu zvýšení platu. Motivovaly jej texty výkonného
ředitele společnosti Roberta Shapira. Shapiro vykresloval obraz
světa, ve kterém nová technologie jeho společnosti nakrmí svět a dá do
pořádku životní prostředí. Kirka fascinovala představa výměny genů
mezi jednotlivými druhy, umělé vytváření organismů, které
dokážou zredukovat výrobní odpady, přeměna „polí v továrny na výrobu
čehokoli, od léků zachraňujících životy až po rostliny odolné vůči
hmyzu“
1
. Když Azevedo coby nový zaměstnanec navštívil ústředí
Monsanta ve městě St. Louis kvůli školení, projevil během schůzky
své nadšení pro Shapirovu vizi. Když sezení skončilo, vzal si ho
viceprezident společnosti stranou a narovinu mu řekl: „To, co říká
Robert Shapiro, je jedna věc, ale co děláme my, je věc jiná. Jsme tu,
abychom vydělávali peníze. On je formální fi gurka, která vypráví
příběh. Ani nerozumíme tomu, o čem mluví.“
Azevedo byl šokovaný. Jeho obraz světa „pomoci a léčby“
geneticky upravovanými plodinami se ukázal jako pouhá smyšlenka – lež –
vykonstruovaná tak, aby ji přijala veřejnost a aby protlačila produkty





17
 Úvod 
společnosti. Azevedo si uvědomil, že pracuje „jen pro další
společnost zaměřenou na zisk“.
Pomoc světu je pouze jedním z několika konstruktů o geneticky
upravených plodinách, tím nejzásadnějším pak je, že GM potraviny
jsou bezpečné. Toto tvrzení pochází z hlavního zdroje, kterým je
americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (United States Food
and Drug Administration, FDA). Podle jeho stanoviska ke GM
potravinám z roku 1992 si „úřad není vědom jakékoli informace
poukazující na skutečnost, že se potraviny získané těmito novými
metodami jakkoli významně nebo jako celek liší od ostatních potravin“.
Na základě této věty FDA prohlašuje, že není třeba žádných studií
zkoumajících bezpečnost a že „nakonec je to výrobce potravin, kdo
odpovídá za zaručení bezpečnosti“.
2
Biotechnologické spole čnosti
si tedy samy rozhodují, jestli jsou jejich produkty neškodné. Tento
postup odstartoval rychlý rozvoj nové technologie. Konsolidovalo
se odvětví semenářství, byly osázeny miliony polí, stovky milionů
polí byly zkrmeny, spotřebitelé i celé národy protestovali,
schvalovaly se zákony, kontaminovaly plodiny, utrácely miliardy dolarů –
a nakonec se ukázalo, že ona věta je lživá.
Úřad FDA si plně uvědomoval, že GM plodiny jsou významně
odlišné. A na tom se ve skutečnosti převážnou většinou shodovali
„techničtí odborníci úřadu“. Vědci byli zajedno v tom, že genetické
upravování přináší „jiná rizika“
3
než tradi ční šlechtění, a opakovaně
varovali své nadřízené, že GM potraviny mohou mít nepředvídatelné
a obtížně odhalitelné vedlejší účinky. Naléhali na politické
pověřence, kteří na úřadu FDA zastávali zodpovědné funkce, aby
požadovali dlouhodobé studie bezpečnosti, včetně studií sledujících účinky
GM potravin na lidi, a aby dávali pozor na možné alergie, jedy, nové
nemoci a sporné otázky výživnosti.
V roce 1992, kdy byla do praxe uvedena strategie úřadu FDA, se
obavy vědců držely v tajnosti. Po sedmi letech však došlo v důsledku
soudního sporu ke zveřejnění interních nahrávek a podvod se
provalil. Úřad nově vydal 44 000 stránek, které odhalují, že „zmínky“
vládních vědců „o nechtěných negativních účincích... se postupně
vymazávaly z konceptů politických prohlášení (přes protest vědců
úřadu)“.
4
Následn ě se ukázalo, že úřad FDA dostal příkaz z
Bílého domu, aby podporoval GM potraviny a aby byl do FDA přizván





18
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
Michael Taylor, bývalý právní zástupce a pozd ěji viceprezident
společnosti Monsanto, a dohlédl na strategický rozvoj. Za Taylorova
vedení se varování vědců ignorovala a popírala.
V důsledku toho je konzultace s FDA ohledně bezpečnosti GM
potravin dobrovolná, úřad dostává resumé bez dat a závěry bez
podkladů. Prohlásí-li společnost, že jsou její potraviny bezpečné,
FDA se již dále na nic neptá. A tak je u GM produktů, které nikdy
nebyly podány zvířatům, a patrně už vůbec ne lidem, v rámci
pečlivého zkoumání jejich bezpečnosti schválen jejich prodej v
prodejnách potravin.
V polovině devadesátých let dvacátého století se rozhodla vláda
Velké Británie zavést to, co odmítali čelní američtí představitelé –
přísné, dlouhodobé testování bezpečnosti. Pověřila vědce, aby
vypracovali hodnotící postup pro schvalování GM plodin, který by
se používal ve Velké Británii a časem i v Evropské unii. V roce 1998,
po třech letech fungování programu, vědci zjistili, že brambory
upravené tak, aby vytvářely neškodný insekticid, způsobovaly
potkanům rozsáhlá zdravotní poškození. Vláda podporující genetické
upravování okamžitě projekt zrušila, vedoucí vědeckého týmu byl
propuštěn ze zaměstnání a výzkumný tým se rozpadl. Požadavky
na hodnocení nakonec přijala Evropská unie, ale byly na hony
vzdálené těm, které vznikly ve Velké Británii. Ledabylé testovací
postupy musí stále ještě splňovat požadavky umlčených vědců
z FDA.
Průmysl zodpovídá za bezpečnost
Je ironií, že političtí činitelé po celém světě získávají důvěru v
bezpečnost GM plodin proto, že se chybně domnívají, že je americký
úřad FDA schvaluje na základě rozsáhlého testování. Přitom je toto
schvalování všude závislé na pracovnících působících ve vývoji,
kteří provádějí bezpečnostní studie svých vlastních plodin. Výzkum
není třeba zveřejňovat a většina dat se skryje pod zástěrkou „tajných
obchodních informací“. Pro veřejnou kontrolu je k dispozici velice
málo informací. Například v roce 2003 vědci vyhodnotili
zveřejněné, recenzované studie zkoumající účinky geneticky upravené
stravy na zvířatech, které kvalifi kovali jako zhodnocení bezpečnosti.





19
 Úvod 
Bylo jich deset. Korelace mezi závěry a fi nancováním byly výmluvné.
Pět studií „provedených víceméně ve spolupráci se soukromými
společnostmi“ informovalo o nepříznivých účincích. Tři nezávislé
studie „udávaly vedlejší účinky“. Jejich autoři uváděli:
„Pozoruhodné je, že všechny tyto účinky byly pozorovány už po 10–14denním
podávání této stravy.“
5
Obhájci biotechnologie prohlašují, že existuje spousta důkazů
o bezpečnosti geneticky upravených produktů. Christopher
Preston například v prosinci 2004 vyhledával v databázi recenzované
studie provedené po celém světě a zaměřené na krmení zvířat
geneticky upravenou stravou a došel k číslu 41.
6
T řebaže je to stále ještě
neuvěřitelně nízký počet studií, na jejichž základě by se měla
posuzovat bezpečnost geneticky upravených produktů, podle Árpáda
Pusztaie, odborníka na studie tohoto typu, Prestonův seznam
„nerozlišuje mezi vědeckou studií a cvičením z živočišné výroby, které
má možná nějakou cenu pro komerční živočišnou výrobu, ale jeho
vědecký význam je omezený“.
7
Po odstran ění komerčních studií ze
seznamu jich zbylo pouze 18 (4 z nich jsou v ruštině nebo čínštině).
V říjnu 2005 shromáždil Wayne Parrot 60 anotací pod názvem
„Stanoviska o obecné bezpečnosti a výsledky hodnocení
bezpečnosti konkrétních geneticky modifi kovaných plodin v článcích
vědeckých časopisů.“
8
Seznam byl p ředložen ministru zemědělství
a potravin západní Austrálie coby důkaz, že dosavadní výzkumy
dostačují k tomu, aby bylo možné uzavřít, že GM potraviny jsou
bezpečné. Podle analýzy epidemioložky Judy Carmanové
„přezkoumání těchto anotací ukázalo, že ve většině případů šlo o studie
zabývající se živočišnou produkcí... ve skutečnosti pouze o deseti
anotacích by se dalo říci, že obsahují měřítka aplikovatelná na zdraví
lidí. Ve většině těchto anotací (šest; 67 %) se psalo o zjištění
nepříznivých účinků následkem konzumace GM plodin“. Carmanová
upozornila, že některé další studie, které došly k nepříznivým závěrům,
byly v seznamu opomenuty. Nakonec shrnuje: „Seznam anotací
proto nepodporuje tvrzení, že je bezpečné jíst GM plodiny. Naopak
přináší důkazy, že GM plodiny mohou být zdraví škodlivé.“
9
Počátkem roku 2007 bylo provedeno jen něco málo přes 20
revidovaných studií zaměřených na bezpečnost zkrmování geneticky
upravených plodin. Byl uveřejněn pouze jeden jediný pokus, při





20
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
kterém byly plodiny podány lidem, a ti, kteří konzumují GM
potraviny po jejich uvedení na trh, nebyli testovaní vůbec. Testy fi
nancované nebo prováděné výrobci geneticky modifi kovaných plodin
stále neodpovídají standardu. Je pro ně typické, že nezkoumají dopady
GM potravin na fungování střev, jater, ledvin, imunitního a
endokrinního systému, složení krve, neprošetřují alergické reakce, účinky
na plod, jejich potenciální vliv na vznik rakovinového onemocnění
či působení na střevní bakterie. Navíc jsou tyto výzkumy fi
nancované průmyslem nechvalně proslulé tím, že používají vynalézavé
způsoby, jak se vyhnout odhalení problémů. Geneticky modifi kovaná
strava je během nich podávána starším zvířatům namísto mladým,
citlivějším jedincům, vzorky jsou záměrně příliš malé na to, aby se
dosáhlo statistického významu potřebného pro důkazy ve
vědeckých studiích, GM složky krmiva se ředí, vzorky vaří příliš dlouho,
výsledky jsou porovnávány s irelevantními kontrolními skupinami,
volí se zastaralé necitlivé metody detekce, omezuje se trvání pokusů
a dokonce se nebere v potaz úmrtí nebo onemocnění zvířat. Z
„pavědy“ udělali vědu.
Genetické upravování vytvá ří dalekosáhlé,
nepředvídatelné změny
Převládající světonázor, jenž stál v pozadí rozvoje GM potravin,
tvrdil, že geny jsou jako kostičky lega, samostatné částečky, které
zapadnou do určitého místa. To je omyl. Proces vytváření nějaké GM
plodiny může způsobit obrovské změny v přirozeném fungování
DNA té které rostliny. Původní geny mohou zmutovat, mohou být
smazány nebo se natrvalo vypnout nebo zapnout a stovky genů
mohou změnit svůj stupeň exprese. Vložené geny se mohou zkrátit,
rozpadnout na fragmenty, smíchat s jinými geny, může u nich dojít
k inverzi nebo znásobení a geneticky modifi kované bílkoviny, které
rostlina produkuje, mohou mít nechtěné vlastnosti se škodlivými
vedlejšími účinky.
Pro lepší srozumitelnost použijeme oblíbeného p řirovnání DNA
ke knize. Čtyři báze, které tvoří sekvenci genu, jsou písmena v
knize; geny pak představují zvláštní stránky, které popisují „postavy“
zvané bílkoviny. Běžně se tedy vysvětluje a podporuje genetické





21
 Úvod 
upravování takto: „Je to, jako byste vzali stránku z jedné knihy a
vložili ji do knihy jiné.“
Poté co kniha prošla metodou genetické úpravy, bude ve
skutečnosti vypadat zcela jinak. Může to dopadnout tak, že se z vložené
stránky (genu) stanou její identické kopie, neúplné stránky nebo jen
malé kousky textu. Úseky nové stránky obsahují gramatické hrubky,
chybí, jsou otočené vzhůru nohama nebo pomíchané. Příběh na
předchozí a následující stránce je mnohdy nesrozumitelný, písmena
jsou tu zpřeházená, objevuje se nový text a chybějí stránky. Zbytek
knihy se ale také změnil. Všude se objevily typografi cké chyby, jsou
jich někdy stovky či tisíce. Písmena jsou jinak poskládaná, slova
pomotaná a některé věty zmizely nebo se opakují anebo jsou otočené.
Pasáže z jedné části knihy, dokonce celé kapitoly (chromozomy),
jsou přesunuté jinam anebo se jinde znovu opakují, čas od času se
objeví útržky textu z úplně jiných knih. Mnoho postav v příběhu
(bílkoviny) nyní jedná naprosto jinak. Z některých menších rolí se
staly hlavní postavy, osoby v hlavních rolích se ocitly na vedlejších
místech a z některých hrdinů jsou najednou padouši a naopak. A
pokud už vás takovýhle příběh nebude bavit, vezměte původní knihu,
vložte do ní jinou stránku – nebo i tu samou – a změny budou zcela
jiné. Anebo zůstaňte u původní knihy a ona by za čas možná
vloženou stránku přeuspořádala.
Kromě nechtěných změn v DNA tu existují zdravotní rizika
pramenící z dalších aspektů GM plodin. Když začne přenesený gen
pracovat v nové buňce, může například vytvářet bílkoviny, které jsou
jiné, než se zamýšlelo. Sekvence aminokyselin může být nesprávná,
tvar bílkovin jiný a molekulové vazby mohou způsobovat škodlivost
bílkovin. Skutečnost, že se bílkoviny chovají v novém prostředí
rostliny odlišně, byla Australanům vyvíjejícím GM hrášek bolestně známá.
Svůj desetiletý výzkum za 2 miliony dolarů ukončili poté, co jejich
geneticky modifi kovaná bílkovina, údajně totožná se svou neškodnou
přirozenou formou, vyvolávala u myší zánětlivé reakce. Nepatrné,
nepředvídané změny v molekulových vazbách by mohly po uvedení
hrášku na trh podobně spouštět zhoubné alergické reakce u lidí.
Dokonce i tehdy, když je geneticky modifi kovaná bílkovina
přesně taková, jaká by měla být, vyvstávají problémy. Například odrůdy
kukuřice a bavlny se upravují tak, aby vytvářely pesticidní bílkovinu





22
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
nazvanou Bt-toxin (z lat. Bacillus thuringiensis). Jelikož ji používají
farmáři ve formě postřiku, tvrdilo se, že je pro lidi neškodná. To je
zcela zjevně chybné. Lidé vystavení Bt-toxinovému postřiku měli
celou řadu alergických příznaků; myši, které Bt požily, měly silné
imunitní reakce a jejich buňky začaly abnormálně a nadměrně růst;
a plodinám produkujícím Bt-toxin se dává za vinu narůstající počet
onemocnění u lidí i hospodářských zvířat.
Dalším problémem je, že vložené geny se mohou p řenést z jídla
do střevních bakterií nebo vnitřních orgánů. Tato možnost byla již
dříve zavržena na základě předpokladu, že požité geny se v trávicí
soustavě rychle zničí. Nikoli. Výzkumy prováděné u zvířat ukázaly,
že pozřená DNA může cestovat po celém těle a dostat se skrze
placentu dokonce i do plodu. Transgeny z GM plodin podaných
zvířatům se našly v jejich krvi, játrech, slezině a ledvinách. Jediný
uveřejněný pokus, při němž byly GM potraviny požity lidmi, potvrdil, že
genetický materiál vložený do geneticky upravené sóji se přenesl do
DNA našich trávicích bakterií.
Dejme nyní obě výše zmíněná rizika dohromady a dostaneme
třetí. Kdyby se kukuřičný gen vytvářející Bt-toxin přenesl do střevních
bakterií (jako tomu bylo u genu sóji), mohlo by to naši střevní fl óru
přeměnit v živoucí továrnu na pesticidy. Zastánce biotechnologie
třebas namítne, že je to zatím čirá spekulace, neboť neexistují žádné
studie dokazující, že se Bt geny také přenáší. Jenže o to právě jde.
Neexistují studie přenosu Bt genu do střevních bakterií člověka –
tečka. Nevíme, jestli se to děje, protože se po tom nikdo nepídí.
Biotechnologické společnosti proto sázejí na to, že se tahle a mnohé
další hrozby nestanou skutečností. Stejně riskují kontrolní orgány.
A hazardují také spotřebitelé. Je to genetická ruleta.
Jestliže výsledky těch několika málo studií zkoumajících
bezpečnost GM stravy na zvířatech něco naznačují, pak všechno hraje
v náš neprospěch. Laboratorní zvířata, na nichž byla testována GM
potrava, měla zbrzděný růst, poškozený imunitní systém, krvácel
jim žaludek, střevní buňky vykazovaly abnormální a potenciálně
předrakovinný růst, byl u nich narušen vývoj krevních buněk, ve
střevech, slinivce a varlatech se objevily deformované buněčné
struktury, pozměnila se u nich exprese genů a buněčný metabolismus,
došlo u nich k lézím jater a ledvin, měla částečně atrofovaná játra,





23
 Úvod 
zanícené ledviny, méně vyvinutý mozek a varlata, zvětšená játra,
slinivku a střeva, méně trávicích enzymů, zvýšený obsah cukru v krvi,
zanícenou plicní tkáň, u dospělých jedinců stoupla úmrtnost a
zvýšila se i mortalita mláďat. Na 24 zemědělců hlásilo, že geneticky
modifi kované odrůdy kukuřice způsobovaly jejich prasatům a kravám
neplodnost, 71 pastevců udává, že 25 % jejich ovcí uhynulo
následkem spásání bavlníku produkujícího Bt-toxin, a i další farmáři
uvedli, že GM plodiny přivodily smrt jejich kravám, vodním buvolům,
slepicím a koňům. Filipíncům se přinejmenším v pěti vesnicích
udělalo zle, když se nedaleko rostoucí Bt kukuřice začala opylovat,
a v Indii stovky dělníků oznámily alergické reakce při manipulaci
s Bt bavlnou. Krátce po uvedení geneticky upravené sóji ve Velké
Británii tu prudce stoupl počet výskytu alergií, o 50 %. A kožní prick
testy u jednoho z těch několika málo testovaných lidí ukázaly
alergickou reakci na GM sóju, ale nikoli na sóju geneticky neupravovanou.
V osmdesátých letech dvacátého století zabily geneticky modifi
kované potravinové doplňky přibližně stovku Američanů a u dalších
pěti až deseti tisíců lidí způsobily různá onemocnění a vady.
Jak se biotechnologické společnosti vypořádávají s neblahými
reakcemi na své výrobky? Jistou představu si uděláme, podíváme-li se
zběžně, jak společnost Monsanto zareagovala na nepříznivé reakce
na své jedovaté chemické látky PCB (polychlorované bifenyly).
Společnost popsala své zkušenosti orgánu Veřejného zdravotnictví USA
(US Public Health Service) slovy „byly vzácně bezproblémové“. Její
interní záznamy
10
získané ze soudního procesu nicméně prozrazují,
že to byla jen součást kamufl áže a popírání trvajících desítky let.
Písemné zprávy společnosti se zmiňují o jaterní chorobě, kožních
potížích a dokonce i o úmrtích pracovníků, kteří se dostali s těmito
látkami do styku. Zdravotní oddělení společnosti Monsanto chtělo
zaměstnancům zakázat konzumaci potravin v továrně, neboť výzkum
ukázal, že PCB „byly při požití nebo vdechnutí dosti jedovaté“.
11

Americké námořnictvo tento produkt odmítlo, neboť když testovalo
jeho bezpečnost, všechna zvířata vystavená této látce uhynula.
Společnost Monsanto věděla, že její průmysloví zákazníci
přidávají polychlorované bifenyly do nátěrů aplikovaných na vnitřní
stranu „zásobníků na pitnou vodu“, plaveckých bazénů
12
a sil na obilí.
Pokud jde o sila, společnost Monsanto si byla vědoma, že vysoké





24
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
hladiny PCB končily v mléce krav krmených obilím skladovaným
právě v těchto silech.
13
V interních zprávách spole čnost taktéž
přiznala, že se „454 tun“ PBC ročně spotřebuje na malování silničního
značení a že „lze předpokládat, že v důsledku obrušování a
odplavování skoro veškerý nátěr... skončí v okolním prostředí“.
14
Spole
čnost Mon santo nicméně odmítla varovat zákazníky nebo chránit
životní prostředí, jelikož, jak vysvětlil jeden vysoký činitel v
memorandu z roku 1970: „Nemůžeme si dovolit přijít v podnikání
ani o jediný dolar.“
15
Soud ud ělil společnosti pokutu 700 milionů
dolarů.
Spole čnost Monsanto vnesla do oblasti GM potravin tento druh
lehkovážného popírání. Do svého repertoáru přidala ještě rozsáhlé
uplácení
16
, ovládání kontrolních úřadů a vyhrožování zpravodajům
a vědcům.
Kirk Azevedo zakusil hned z první ruky, jak spole čnost reagovala
na vážné potenciální nebezpečí své GM bavlny. V roce 1997, několik
měsíců poté, co mu v ústředí viceprezident společnosti Monsanto
vyjasnil, jak se věci mají, mu jeden vědec řekl, že bavlník Roundup
Ready obsahuje nové, nechtěné bílkoviny, pravděpodobně coby
následek vkládání genů. Neprovedly se žádné testy na zjištění
bezpečnosti těchto bílkovin, žádné se ani nechystají a bavlníky, které
rostou na pokusném poli blízko jeho domova, se krmí skot. Azevedo
„se tehdy obával, že by některé bílkoviny mohly být jedovaté“.
Požádal zodpovědného vědeckého pracovníka, aby se místo zkrmování
bavlny zřídila testovací plocha pro její likvidaci. Namítal, že dokud
se nevyhodnotí bezpečnost bílkoviny, může být kravské mléko nebo
maso škodlivé. Vědec to odmítl.
Azevedo oslovil všechny kolegy z týmu ve snaze vzbudit u nich
obavy, pokud jde o neznámou bílkovinu, ale nikoho to nezajímalo.
„Jakmile pochopili mé stanovisko, byl jsem tak trochu
ostrakizován,“ řekl. „V okamžiku, kdy jsem začal věci zpochybňovat, lidé si
ode mě chtěli udržet odstup. Přestal jsem spolupracovat s dalšími
členy týmu. Cokoli, co narušovalo rostoucí komercializaci této
technologie, se odsouvalo stranou.“
Azevedo byl přesvědčen, že nezodpovědné praktiky společnosti
Monsanto mohou spotřebitelům ublížit na zdraví. „Vědci působící
ve společnosti Monsanto jsou velice znalí tradičních produktů, jako





25
 Úvod 
jsou chemikálie, herbicidy a pesticidy,“ uvedl, „ale nerozumějí
možným škodlivým výsledkům genetického upravování.“
Kirk Azevedo se snažil o praxi uplatňované ve společnosti
informovat. „Mluvil jsem s mnoha komisaři pro zemědělství. Hovořil jsem
s lidmi z Kalifornské univerzity. Nenašel jsem nikoho, kdo by si...
vůbec dal do spojitosti, že bílkoviny mohou být choroboplodné anebo
že by ony cizí bílkoviny, o nichž víme, že je produkujeme, mohly mít
překvapivé následky. Vlastně o tom ani nechtěli mluvit. Domohli jste
se jen nicneříkajícího pohledu.“ Azevedo se rozhodl z Monsanta
odejít. „Nebudu se podílet na téhle katastrofě,“ vysvětloval.
17
Azevedo byl svědkem příkladu vyhodnocení bezpečnosti na
základě domněnky. Jeho kolegové se domnívali, že bílkovina je
bezpečná, takže ji přidali do potravy, aniž by svůj předpoklad prověřili.
Obdobně i vědci a činitelé z kontrolních úřadů usuzovali, že geny se
chovají jako samostatné jednotky a vytvářejí pouze takové bílkoviny,
které se zničí při trávení. Odhadovali, že se GM bílkovina bude
chovat v novém organismu stejně jako předtím, že Bt-toxin je neškodný
a narušení hostitelské DNA neznamená žádnou hrozbu. Tyto a
mnohé další domněnky, na jejichž podkladě byly jednotlivé produkty
prohlašovány za bezpečné, se ukázaly jako chybné. I přesto však
zastánci biotechnologií buď neoblomně opakovali své tou dobou již
překonané argumenty, anebo prohlašovali, že na tom stejně
nezáleží – že plodiny jsou beztak bezpečné.
Sbíhající se řady důkazů v této knize nasvědčují tomu, že
geneticky modifi kované plodiny jsou ve skutečnosti svou podstatou
nebezpečné a mohou být odpovědné za rozvíjející se zdravotní pohromu.
Navíc je šokující, že i po snesení tolika důkazů stále neprobíhá
výzkum a nadále se odmítají závažné nepříznivé reakce. Ukazuje to na
lehkomyslnou lhostejnost, s jakou se biotechnologický průmysl
a státní orgány zodpovědné za regulaci a zajišťování bezpečnosti
svých produktů staví k otázce bezpečnosti.
Jak funguje genetické upravování a proč není jen rozšířením
přirozeného šlechtění
Objev učiněný v polovině 70. let 20. století, že vědci dokážou
přenášet geny z DNA jednoho druhu do jiného, byl slavnostně ohlášen za





26
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
významný vědecký průlom. Rostliny, živočichové a další organismy
bylo nyní možné vybavit geny, které by se nikdy přirozenou cestou
nedaly získat, a docílit toho, aby měli znaky, které se předtím u
daných druhů nebo dokonce v celé jejich říši nenacházely.
Od té doby vědci pracují na některých zajímavých kombinacích.
Pavoučí geny byly vloženy do DNA kozy v naději, že kozí mléko
bude obsahovat bílkovinu pavučiny, která by se použila při výrobě
neprůstřelných vest. Geny krávy vytvořily na pokožce prasete stejné
strakaté zbarvení, jako má kráva. Geny medúzy rozsvítily v noci
prasatům rypáky. Geny ryb žijících v arktických oblastech přenesené do
rajčat a jahod způsobily, že rostliny byly odolné vůči mrazu. Když
bramborám chyběla voda, ve tmě zářily. Geny člověka se vpravovaly
do kukuřice, aby se vytvořil spermicid. Farmaceutické společnosti
vkládaly geny do bakterií a změnily je tak v živoucí továrny na
výrobu léků. A semenářské společnosti daly plodinám nové znaky.
GM plodiny: dva znaky u čtyř plodin od pěti společností
v šesti zemích
Průmysl, který se zabývá vývojem GM semen, se nazývá
agrobiotechnologický a tvoří jej pět společností. Největší z nich je společnost
Mon santo, která se se svou technologií GM semen a znaků v roce
2005 podílela 88 % na využití zemědělské plochy osázené GM
plodinami. Vzhledem k tomu, že své produkty prodává po celém světě, jedná
se dnes o největšího dodavatele jak geneticky upravených, tak
konvenčních semen. Dalšími společnostmi jsou DuPont, Syngenta, Bayer
CropScience a Dow. Dohromady ovládá těchto pět společností více
než 35 % celosvětového semenářského trhu
18
a 59 % trhu s pesticidy
19
.
V současnosti se komerčně pěstují čtyři hlavní GM plodiny –
sójové boby, kukuřice, kanola a bavlna. Ze všech se vyrábí rostlinný
olej a deriváty sóji a kukuřice se používají při zpracovávání všech
potravin. Existují také GM cukety, tykve, papája a vojtěška.
Geneticky upravovaná rajčata a brambory byly na trh uvedeny, ale opět
staženy. I cigarety značky Quest obsahují GM tabák.
Ačkoli agrobiotechnologický průmysl propaguje svou
technologii coby řešení, jak nakrmit hladovějící svět, jak pěstovat plodiny na
poušti a zvýšit výživové hodnoty, současná generace GM znaků je





27
 Úvod 
od tohoto slibu na hony vzdálená. Jediným dominantním GM
znakem je tolerance vůči herbicidům (HT, z angl. herbicide tolerance).
HT plodiny jsou vytvořené tak, aby přežily jinak toxickou dávku
prostředku na hubení plevele. Společnosti provázaly své HT plodiny se
svou obchodní značkou herbicidu. Plodiny Roundup Ready odolají
Monsantovu herbicidu Roundup (jehož aktivní složkou je glyfosát).
Plodiny Liberty Link snášejí herbicid Liberty společnosti Bayer
(aktivní složkou je glufosinát amonný). Oba jsou to širokospektré
herbicidy – navržené tak, aby zahubily veškeré ostatní rostliny. Když
farmáři koupí HT semena od té které společnosti, rovněž se po nich
žádá, aby přikoupili i odpovídající herbicid.
Glyfosát v Roundupu společnosti Monsanto hubí rostliny tím
způsobem, že potlačí jeden enzym (EPSPS), který je třeba k
produkci klíčových aminokyselin. Několik vědců objevilo v nádrži na
chemický odpad poblíž továrny vyrábějící Roundup bakterie, které i
navzdory přítomnosti herbicidu přežily. Odhalili, že typ enzymu daných
bakterií inaktivoval glyfosát, důsledkem čehož odolal inhibici. Našli
gen, který vytvořil tento enzym, upravili ho a vložili do DNA různých
odrůd plodiny Roundup Ready. Společnost Monsanto začala
komercializovat tyto plodiny v roce 1996, ještě před vypršením svého
patentu na glyfosát v roce 2000. Tyto plodiny, jež dnes nutí
zemědělce k výběru Monsantovy značky glyfosátu, ve skutečnosti přispěly
k tomu, že společnost má dnes na trhu s herbicidy dominantní
postavení. Krom toho HT plodiny dramaticky zvýšily používání
herbicidu
20
, což dále přispělo k jejímu celkovému zisku.
Dalším oblíbeným GM znakem je vlastní vsazený pesticid. Jeden
gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis neboli Bt se vloží do DNA
ku kuřice a bavlny, kde pak v každé buňce produkuje pesticidní toxiny.
Okolo 68 % plodin je upraveno tak, aby odolalo herbicidu, na
19 % jich vytváří vlastní pesticid a 13 % plodin dokáže obojí. Cuketa,
tykev a papája, které dohromady tvoří méně než 1 % GM plodin na
trhu, jsou upravované za pomoci modifi kovaných virových genů
a výsledkem je, že se ubrání nákaze jedním jediným druhem
rostlinného viru.
Té měř všechny komerčně využívané GM plodiny pěstuje šest
zemí. Spojené státy vévodí produkci se svými 54 %, následují je
Argentina (18 %), Brazílie (11 %), Kanada (6 %), Indie (4 %) a Čína (4 %).





28
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
GM není jako přirozené šlechtění
Genetické upravování je o mnoha v ěcech, nikoli však o „sexu“.
Michael Antoniou, molekulární genetik, který se věnuje humánní
genové terapii, říká, že genetická modifi kace „se technicky i
konceptuálně v žádném případě nepodobá přirozenému šlechtění“. Při
normální pohlavní reprodukci přispějí genomy obou rodičů tisíci
geny svému potomku; tyto geny se třídí a projevují značně
pravidelně a přirozeně. Šlechtitelé rostlin pracovali s tímto systémem po
tisíce let tak, že vybírali rodiče s požadovanými vlastnostmi, jako
například úrodnost nebo odolnost vůči chorobám, v naději, že
potomek bude vykazovat obojí. U genetického upravování se však
jediný gen odebere z DNA jednoho organismu a násilně vloží do jiného.
To se přirozeně neděje.
Prase se může spářit s prasetem a rajče se spojit s rajčetem. V
žádném případě ale ne prase s rajčetem. V rámci metody genetického
upravování se však prasečí geny mohou vložit do rajčete a naopak.
Geny tak překonají přirozené bariéry, které oddělují jednotlivé
druhy po celé miliony let evoluce.
Firmy působící v oblasti PR, které biotechnologický průmysl
představují veřejnosti, tvrdí, že genetické upravování je jen
rozšířením přirozeného šlechtění. Takováto představa má napomáhat
přijetí GM průmyslu veřejností, nicméně vědecky je neobhajitelná.
Odborníci z FDA kupříkladu opakovaně zdůrazňovali, že
technologie genetické modifi kace a její dopady jsou „jiné než u
tradičních šlechtitelských metod“. Mikrobiolog z FDA Louis Pribyl
napsal: „Nechtěné dopady nelze odepsat tak jednoduše pouhým
vyvozením, že se objevují i u tradičního šlechtění. Mezi
jednotlivými typy nečekaných následků tradičního šlechtění a genetického
upravování je obrovský rozdíl.“
22
Linda Kahlová, specialistka na
právo, uvedla, že se agentura „snahou vnutit nám ultimativní
závěr, že není rozdílu mezi potravinami, které prošly metodou
genetické modifi kace, a potravinami upravenými tradičními
šlechtitelskými postupy“, snaží „nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru“.
Řekla: „Postupy genetického upravování a tradičního šlechtění
jsou odlišné a podle technických odborníků úřadu vedou i k
odlišným rizikům.“
23





29
 Úvod 
Biolog David Schubert poukazuje na to, že i přes zřejmé
odlišnosti obhájci genetické modifi kace používají argumenty, které jsou
„nejen vědecky nesprávné, ale mimořádně zavádějící...
Biotechnologický průmysl zneužívá jazyk k tomu, že předefi novává vědecké
termíny tak, aby proces genetického upravování zněl podobně jako
konvenční šlechtění“.
24
Biochemik Robert Mann říká: „Jedním
starým laciným argumentem, který slýcháme od roku 1974 a můžeme
čekat, že ho uslyšíme znovu, je tvrzení, že k transferům genů
dochází přirozeně, takže genetická modifi kace je pouze urychluje. Tato
rétorika je jen zástěrkou, která má zakrýt skutečnost, že při metodě
genetické modifi kace se obyčejně provádějí umělé transfery, k nimž,
jak je známo, v přírodě nedochází.“
25
Dále se tvrdí, že ozařování a syntetické látky se běžně používají
u potravinových plodin, aby se podpořily mutace (mutageneze),
a že náhodné změny, k nimž dochází v DNA, se podobají změnám
způsobeným metodou genetického upravování. Jeden zastánce
genetického upravování kupříkladu citoval rukopis
26
, který
vyjmenovává všechny registrované plodiny světa, jež mají jednoho
zmutovaného rodiče – 2 275 variet 175 druhů. Podle Schuberta seznam
nicméně obsahuje „květiny a mnohé další nepotravinové plodiny
a většina z nich není a nikdy nebyla používána komerčně“.
27
Ve
skutečnosti se komerčně pěstuje pouze jedna z plodin uvedených v
seznamu, slunečnice; pěstuje se ve Spojených státech. Navíc to jsou
nesrovnatelné metody, ale jejich porovnávání hojně slouží coby
kamufl áž, jež má odvést pozornost od těch prvků, které jsou pro
geneticky modifi kované potraviny specifi cké.
Jak vytvořit geneticky modifi kovanou plodinu
Aby mohla vzniknout geneticky modifi kovaná plodina, musejí vědci
rozpoznat gen, který chtějí použít, a rozebrat jeho sekvenci. Jelikož
bakterie vyrábějí jisté aminokyseliny za použití jiného kódu než
v rostlinách, pochází-li zdrojový gen z bakterií, budou se muset
některé kódy změnit.
K jednomu konci genu p řidají inženýři promotorovou sekvenci,
aby jej zapnuli. Nejoblíbenější promotor používaný u GM plodin
(CaMV 35S) je vytvořený tak, aby gen neustále produkoval velký





30
 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 
objem bílkovin. Na druhý konec se připojí koncová sekvence, která
DNA říká: „Tady transgen končí – přestaň číst.“ K tomu vědci
přidají ještě gen markeru, obvykle gen markeru antibiotické rezistence,
který je nápomocný v dalším kroku, který popíši níže.
Kombinace těchto sekvencí, nazývaná genová kazeta, se znásobí
miliony. Za tímto účelem se kazeta umístí do kruhové součástky
DNA zvané plazmid, jež je rovněž vybavena tak, že se může v bakterii
znovu a znovu replikovat. Ještě než vědci vloží kazety do rostlinných
buněk, obvykle dnes ještě odstraní vnější plazmid DNA a použijí
pouze genovou kazetu. Před lety, když se vytvářela většina v
současnosti komerčně pěstovaných GM plodin, obsahovaly vložené
sekvence spolu s genovou kazetou i vnější DNA z plazmidu.
Rostlinné buňky, do nichž byl vložen gen, nejprve rostou v
laboratoři ve zvláštním médiu. Tomuto procesu se říká tkáňová kultivace
a je to proces vysoce mutagenní; tj. v jeho průběhu vzniká v
rostlinných buňkách mnoho genetických změn, které nelze předpovídat
ani regulovat.
Existují dva základní způsoby vkládání genů. První používá
bakterii (Agrobacterium tumefaciens), která za normálních podmínek infi -
kuje rostlinu tak, že do její DNA vpraví určitou část své DNA.
Jakmile v rostlinném genomu funguje, zvláštní sekvence bakterie způsobí,
že v rostlině začnou růst nádory. Genetičtí inženýři však nahradili
úsek bakteriální DNA vytvářející nádory jedním nebo více geny.
Nově vybavená bakterie pak místo toho „infi kuje“ DNA rostliny
těmito cizími transgeny. (Bakterie používá k infi kování rostlin svou
kruhovou „plazmidovou“ DNA.)
Druhá metoda používá k vkládání genu genovou pistoli, je to tzv.
metoda vkládání částic. Vědci potáhnou genové kazety spoustou
částic wolframu nebo zlata a pak je vstřelí mezi miliony rostlinných
buněk. Pouze pár z nich cizí gen pojme. Vědci se domnívají, že obě
metody vkládání genu spouštějí v rostlinné buňce obrannou odezvu
na zranění, která napomáhá její DNA včlenit cizí gen.
Když pak vědci vybírají buňky, které do sebe za


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist