načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny - Jeffrey M. Smith

-6%
sleva

Elektronická kniha: Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny
Autor:

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199 Kč 187
+
-
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4% 38%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Počet stran: 525
Rozměr: 20 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložil Daniel Micka
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-738-7924-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované každý den, představují. Podává stručný a jasný přehled problematiky vhodný pro méně zasvěcené čtenáře a přináší i odkazy a popisy výzkumných studií a teoretických rizik. Autor vysvětluje, proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími tématy. Publikace, kterou Jeffrey Smith připravil ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců, je psána jasným, srozumitelným stylem a je určena pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jeffrey M. Smith - další tituly autora:
Doba jedová 5 -- Genetická ruleta Doba jedová 5
Smith, Jeffrey M.
Cena: 274 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
TRITON Praha / Kroměříž KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Smith, Jeff rey M. [Genetic roulette. Česky] Doba jedová. 5, Geneticky modifi kované potraviny/Jeff rey M. Smith; přeložil Daniel Micka. – 1. vydání. – Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2015 Přeloženo z angličtiny ISBN 978-80-7387-924-2 608.34:663/664 * 604.6:582 * 616 * 614 – geneticky modifi kované potraviny – geneticky modifi kované rostliny – geneticky modifi kované potraviny – zdravotní aspekty – geneticky modifi kované rostliny – zdravotní aspekty – populárně-naučné publikace 60 – Biotechnologie. Genetické inženýrství [2] Je ff rey M. Smith Doba jedová 5 Geneticky modifi kované potraviny Zdokumentovaná zdravotní rizika geneticky upravených potravin POD ĚKOVÁNÍ Velice rád bych poděkoval paní Daně Balatkové, která se na překladu spolupodílela. Je ff rey M. Smith Doba jedová 5 Geneticky modifi kované potraviny Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Copyright © Jeff rey M. Smith Published by arrangement with Yes! Books, Fair fi eld, Iowa, United States of America © Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015 Translation © Daniel Micka, 2015 Cover © Renata Brtnická, 2015 Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10, www.tridistri.cz ISBN 978-80-7387-924-2 7 ÚVODEM Kniha zpochyb ňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifi kované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované Američany každý den, představují. Druhá část knihy „Geneticky modifi kované potraviny“ vysvětluje, proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími tématy. Jeff rey Smith píše jasným, srozumitelným jazykem, díky němuž se již z první jeho knihy „Semena klamu“, rovněž pojednávající o geneticky upravených potravinách, stal světový bestseller. Kniha byla připravena ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců a je určena pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními. Zajímají-li vás nejnovější informace, korekce a otevřená diskuse o daném tématu, navštivte www.GeneticRoulette.com. Uvítáme odborné ohlasy ke všem aspektům této knihy. Zasílejte je, prosím, na adresu submit@GeneticRoulette.com. 8 P ŘEDMLUVA Konečně je tu skutečně věrohodná kniha o genetické modifi kaci, na kterou svět čekal! O genetické modifi kaci toho bylo napsáno mnoho – něco z toho je promyšlené a zajímavé, mnohé je zlomyslné nebo vyloženě lživé – nic však není systematické, věrohodné po odbor né stránce a vyčerpávající. Už nepotřebujeme polemiky, nýbrž fak ta, nepřikrášlené podrobnosti, které přinesou důkazy, na jejichž zá kladě se budou lidé moci rozhodnout. A právě taková je tato kniha. Válka mezi zastánci a odpůrci genetického modifi kování je již příliš dlouho nepřehledná. Odpůrci (nezávislí vědci, ekologové a zástupy drobných zemědělců) trvají na tom, že neprobíhá žádné syste matické testování geneticky modifi kovaných plodin a potravin, takže si nemůžeme být jisti, zdali je, anebo není bezpečné jíst geneticky modifi kované produkty. Tábor příznivců (Monsanto, Bayer, Syngenta a další velké agrospolečnosti plus vláda Spojených států a Velké Británie) tvrdí, že geneticky modifi kované potraviny jsou bezpečné, protože neexistují důkazy, že by tomu bylo jinak, a není třeba po nich pátrat, neboť geneticky upravené a neupravené plodiny jsou „v podstatě stejné“. Stávající situaci, kdy se skupiny odpůrců a příznivců dostaly vlivem chybějícího vzájemného dialogu do slepé uličky, teď prolomí tato kniha. Vůbec poprvé nejen systematicky vykládá fakta o neblahých zdravotních potížích souvisejících s genetickým upravováním, ale rovněž pečlivě představuje teorii, podle které by mohly být objasněny případy mortality a morbidity. Příliš málo jsme si uvědomovali, že svévolné nastřelování geneticky upravené DNA do rostliny naruší 9  Předmluva  sekvenci genů, jež se vyvíjela více než stovky milionů let s cílem vyladit fungování organismu, a jistě destabilizuje biochemické procesy v rostlině. Neustále zjišťujeme, jakými nejrůznějšími způsoby může tento hrubý proces vkládání způsobovat mutaci genů nebo geny trvale aktivovat či deaktivovat, měnit RNA nebo bílkoviny v rostlinách, vytvářet alergie na rostliny, způsobovat jejich jedovatost nebo mít dokonce širší, nepředvídatelný dopad na jiné části genomu. Proč tedy o tom nevíme víc nebo proč se škodlivé, toxické následky důkladně nezkoumají ihned poté, co se na ně přijde? Právě tehdy je už pouhé odhalení nečekaných biochemických reakcí vystaveno mimořádné manipulaci, utajování a korupci za účelem zachování a posílení moci jednotlivých společností. Neblahé reakce vyvolané genetickou modifi kací se téměř nikdy důsledně nesledují, abnormální množení buněk – což může být předzvěstí nádoru – se ignoruje, důkazy o horizontálním přenosu genetické informace do střevních bakterií nebo lidské DNA – který může způsobit dlouhodobé poškození – se záměrně přehlížejí a údaje o mortalitě živočichů krmených geneticky modifi kovanými plodinami nejsou vůbec brány v potaz nebo se zatajují. Jak je možné, že k tomu stále dochází, když potenciální rizika pro lidské zdraví jsou tak obrovská – to je nejdůležitějším tématem této knihy; odkrývá utajované spojitosti mezi nesmírně mocnými společnostmi produkujícími geneticky upravené osivo, které skrze ovládnutí celosvětových zásob potravin usilují o největší zisky všech dob, na jedné straně a vládami největších zemí světa v čele se Spojenými státy, mezinárodní sítí ministrů, klíčovými úředníky a přístupnými vědci na straně druhé. A právě tato mocenská provázanost, nepozorovaná, avšak všudypřítomná, zastiňuje diskusi o genetickém upravování a navzdory veškerým důkazům se všemožně snaží zachránit projekt genetického modifi kování před zhroucením. Takové machinace dosud nejpřesvědčivěji odhaluje toto dílo. V této knize jsou poprvé shromážděny informace z doposud nepřístupných pramenů. Důkazy, které byly vyžádány s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím a získané pročítáním ještě neprozkoumaných souborů informací průmyslových subjektů a vládních dokumentů, vrhají nové světlo na symbiózu průmyslu genetického upravování a regulačních orgánů, které údajně 10  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  reprezentují zájmy veřejnosti. Popisované skutečnosti jsou nepochybně jasným varováním, které by mělo defi nitivně ukončit jakékoli koketování s geneticky modifi kovanými potravinami, ať již ze strany rodin, potravinářských společností nebo celých států. Kniha Geneticky modifi kované potraviny volně navazuje na předchozí úspěšnou knihu Jeff reyho Smithe Seeds of Deception (Semena klamu), která se stala jakousi biblí bojovníků proti genetickým zásahům. Takovéto bible se výborně čtou, ale chceme-li rychle získat potřebné informace, občas se na ně těžko odvolává. Tato kniha svou koncepcí tuto mezeru zaplňuje a hodlá nabídnout nový, mocný, snadno ovladatelný nástroj pro politické činitele. Věřím, že bude inspirovat čelné představitele v mnoha různých oblastech, aby jednali na základě jejího obsahu – může dokonce vyburcovat vládu Velké Británie, aby nebyla lhostejná vůči vědě, a upozornit nás na rizika genetických zásahů. Jeff rey Smith je jedním z velkých aktivistů naší doby, neúnavným hledačem pravdy a jejím neohroženým obhájcem v korporátním světě utajovaných vlivů; po celém světě ustavičně podporuje zájem veřejnosti o danou problematiku. Je to moderní David bojující proti Goliáši genetického inženýrství. Tato kniha bude tedy možná oním pověstným prakem, který v tomto století změní směr vývoje událostí ve světě. Michael Meacher, MP, bývalý vládní ministr životního prost ředí Velké Británie 11 POD ĚKOVÁNÍ Tato kniha je výsledkem mezinárodní spolupráce čelných odborníků na rizika spojená s geneticky upravovanými potravinami. Každý oddíl přehlédli nejméně tři vědci, většinu textu však zrevidovalo daleko více vědeckých pracovníků. Chci poděkovat mnoha vědcům, kteří mi velkoryse věnovali svůj čas a poskytli své odborné znalosti. Pomáhali mi prostým zkontrolováním údajů, ale také mnoho hodin pročítali verze rukopisu a hovořili se mnou o podrobnostech genetického inženýrství, DNA a fyziologii. Děkuji následujícím přispěvatelům i řadě dalších, jež zde neuvádím, za to, že napomohli ke vzniku této práce: experimentálnímu biologovi Árpádu Pusztaiovi, PhD, který dříve působil v Rowettově institutu a je špičkovým odborníkem na lektinové proteiny a jedním z předních odborníků na posuzování bezpečnosti GMO; biochemičce a dietetičce Zsuzsanně Bardóczové, PhD, DSc, jež dříve působila v Rowettově institutu a spolu s Árpádem Pusztaiem analyzovala kompletní obsah výzkumu v oblasti vyhodnocování GMO za účelem zjišťování jejich bezpečnosti; molekulárnímu biologovi a chemikovi specializujícímu se na bílkoviny Davemu Schubertovi, PhD, profesoru Salkova institutu biologických studií, jehož odborné články zpochybňují základní předpoklady ohledně bezpečnosti GM plodin a upozorňují na hrubé nedůslednosti a chyby v teoriích, na nichž tato technologie stojí; molekulárnímu genetikovi Michaelovi Antoniouovi, PhD, z londýnské King’s College, který provádí výzkum na poli humánní genové terapie a zná dokonale slabiny a nevypočitatelná nebezpečí této technologie. 12  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  Dále děkuji biochemičce, specialistce na výživu a epidemioložce Judy Carmanové, PhD, ředitelce Výzkumného ústavu zdraví a životního prostředí (IHER), která pečlivě analyzovala řadu zpráv hodnotících bezpečnost GM plodin a přišla na bezpočet nedostatků a problémů, v jejichž důsledku je lidská populace vystavena značnému nebezpečí; genetikovi Joeovi Cumminsovi, PhD, emeritnímu profesoru genetiky Univerzity Západní Ontario (UWO), neúnavnému badateli a plodnému kritikovi technologie genetické modifi kace, který pravidelně upozorňuje na hrubé i malé chyby a nedůslednosti vědecké disciplíny pozměňující DNA potravin a plodin; molekulárnímu genetikovi Jacku Heinemannovi, PhD, řediteli Centra pro integrovaný výzkum biologické bezpečnosti (INBI), který společně se svými kolegy dokumentuje, jak jsou v důsledku laxního postupu při vyhodnocování bezpečnosti GM produktů uplatňovaném v Austrálii a na Novém Zélandu schvalovány plodiny, u nichž se netestuje, jestli nezpůsobují závažné zdravotní potíže. Mé díky patří také bioložce Manuele Malatestaové, PhD, výzkumné pracovnici na Veronské univerzitě, která ve spolupráci se svými kolegy objevila, že u myší krmených GM sójou má tato plodina závažné a znepokojivé vedlejší účinky; Samu Epsteinovi, MD, emeritnímu profesoru environmentálního a pracovního lékařství na Fakultě veřejného zdraví Illinoiské univerzity a předsedovi Sdružení pro prevenci rakoviny, který je předním odborníkem na nebezpečí spojená s mléčnými produkty vyrobenými z mléka krav, jimž je do těla injekčně vpravován geneticky upravený bovinní růstový hormon; rostlinné fyzioložce E. Ann Clarkové, PhD, působící na Guelphské univerzitě, která odkrývá hluboké trhliny procesu kontroly GM plodin v Kanadě. Dále děkuji geomorfologovi a ekologovi Brianu Johnovi, PhD, který úspěšně a neúnavně rozbíjí faleš biotechnologického průmyslu a vymítá nedostatky kontrolních postupů; Jonathanu Matthewsovi, jehož vynikající zpravodaj a archiv na stránkách www.GMWatch. org je neocenitelným zdrojem informací pro svět; Ricardě Steinbrecherové, PhD, z organizace Econexus, která jasně popsala rizika GM potravin a chybné předpoklady, jež biotechnologický průmysl používá, když hlásá bezpečnost svých produktů; Williamu Freesovi z Centra pro bezpečnost potravin, který dříve pracoval jako 13  Poděkování  výzkumný analytik pro hnutí Přátelé Země a jenž pečlivě analyzoval dokumenty předkládané při schvalování GM produktů a další obtížně srozumitelné studie, které ukazují, jak průmysl manipuluje výzkum, aby se vyhnul nalezení problémů, a jak jsou spotřebitelé neustále ohrožováni nesprávnými vědeckými argumenty, jimiž se ohání biotechnologický průmysl a kontrolní orgány Spojených států; Jerrymu Rosmanovi, iowskému farmáři, který zjistil, že určité odrůdy GM kukuřice jsou příčinou reprodukčních problémů u jeho dobytka a který je pevně odhodlán dosáhnout náležitého vědeckého vyšetření celé věci. Děkuji i Warrenu Porterovi, PhD, z Univerzity ve Wisconsinu a Caroline Coxové, PhD, ředitelce pro výzkum ve Středisku pro environmentální zdraví, kteří jsou odborníky na dopady pesticidů na zdraví; zemědělskému ekonomovi Charlesi Benbrookovi, PhD, vědeckému pracovníkovi působícímu v irském Organickém centru, který dříve zastával funkci výkonného ředitele Zemědělského ústavu Národní akademie věd Spojených států – Charles Benbrook kromě jiného shromažďuje agronomické důkazy o GM plodinách, které odporují tvrzení, že při pěstování těchto rostlin se dosahuje vyšších výnosů a používá se méně pesticidů; biofyzičce a genetičce Mae-Wan Hoové, PhD, ředitelce Institutu pro vědu ve společnosti, jejíž četné texty pojednávající o špatné vědě stojící za GMO jsou fantastickým zdrojem informací; Stanleymu Ewenovi, PhD, vrchnímu histopatologovi Správy nemocnic Grampianské univerzity, jehož stěžejní výzkum prováděný ve spolupráci s Árpádem Pusztaiem odhalil nebezpečí technologie genetické modifi kace a který dál zjišťuje dopady nekontrolovatelných aspektů GM potravin na zdraví. Dougu Gurianovi-Shermanovi, PhD, členovi Sdružení angažovaných vědců, který dříve působil jako posuzovatel bezpečnosti geneticky upravených plodin v Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) a vědecký poradce v oblasti bezpečnosti GM potravin na Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) – jeho podrobné analýzy dokumentů předkládaných úřadu FDA ukazují nekompetentnost kontrolního systému a jeho neschopnost ochránit veřejnost před zdravotními riziky; Brianu Toka rovi, řediteli projektu Biotechnologie na Institutu pro sociální ekologii a redaktorovi vynikajících antologií o GMO, který do hloubky rozumí složitým společenským, 14  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  politickým, environmentálním a vědeckým dopadům této technologie. Profesoru Gilesovi-Éricovi Seralinimu, PhD, z Caenské univerzity ve Francii, prezidentu vědecké rady Výboru pro nezávislý výzkum a informace o genetickém inženýrství, členovi dvou francouzských komisí pro hodnocení GMO a členovi grémia odborníků pro evropské orgány, který vynesl na světlo nežádoucí reakce u zvířat krmených GM plodinami a také to, že evropské kontrolní úřady schvalovaly plodiny na základě nevědeckých a rozporuplných tvrzení biotechnologických producentů; Kirku Azevedovi, DC, který odvážně odešel ze společnosti Monsanto, když zjistil, že její produkty mohou poškozovat zdraví obyvatelstva; Kenu Roseborovi, vydavateli časopisu The Organic and Non-GMO Report, který sleduje rostoucí trh geneticky neupravovaných produktů, k čemuž jej motivují obavy spotřebitelů po celém světě; Michaelu Meacherovi, MP, někdejšímu ministrovi životního prostředí Velké Británie, politikovi, který se velmi dobře orientuje v oblasti GM potravin, k této problematice se jasně vyjadřuje a který odmítá mlčet o nebezpečích a zpolitizování tohoto vědeckého oboru. Jsem vděčný také mnohým vědcům za to, že mi pomohli zkontrolovat správnost údajů v mém shrnutí jejich výzkumů nebo v materiálech z oborů, v nichž jsou specialisté. Patří k nim Irina Vladimirovna Ermakovová, PhD, vedoucí vědkyně Institutu vyšší nervové aktivity a neurofyziologie ruské Akademie věd a viceprezidentka Ruské národní asociace pro genetickou bezpečnost; odborník na americké potravinové právo Steve Druker, JD, ředitel Aliance pro biointegritu; biochemik Robert Mann, PhD, z Aucklandské univerzity; reprodukční toxikolog Barry Markaverich, PhD, docent molekulární a buněčné biologie na Baylorově lékařské fakultě; mikrobiolog Mark Rasmussen, PhD, někdejší spolupracovník Ministerstva zemědělství Spojených států; odborník na rostlinné přirozené produkty Richard Firn, PhD, z Yorské univerzity; zoolog Federico Infascelli, PhD, profesor výživy zvířat na Fakultě veterinární medicíny neapolské Univerzity Fridricha II. (Štaufského); profesor zemědělské biochemie Harry Gilbert z Univerzity v Newcastle-upon-Tyne; pediatr Jim Diamond, MD; fy ziolog rostlin Neil Carman, PhD; environmentální bioložka Michelle Marvierová, PhD, z Univerzity Santa Clara; Kavit ha 15  Poděkování  Kurugantiová z Centra pro udržitelné zemědělství; veterinářka, doktorka Rameshová z organizace ANTHRA; virolog Terje Traavik, PhD, ředitel Norského institutu genetické ekologie; Rick North, účastník kampaně proti rbGH (geneticky modifi kovaný růstový hormon pro hovězí dobytek) pracující pro skupinu oregonských lékařů požadujících zodpovědnost vůči společnosti. Panu Jamesovi Turnerovi děkuji za právní radu a podporu. Hluboce vděčný jsem Nadaci JMG, že fi nančně podpořila tuto knihu. Rád bych také vyjádřil lásku a vděk své rodině, Nancy Tarasciové, Mortonu Smithovi, Ricku Smithovi a Robynn Smithové, kteří tolerovali, že jsem v posledních dvou letech spolu s tím, jak se rozšiřoval rozsah a záběr této knihy, svou nepřítomnost pořád dokolečka omlouval slovy: „Už to budu mít hotové.“ Zvláště pak děkuji své ženě Andree, která pomohla přizpůsobit náš život mému sedmidennímu pracovnímu týdnu. Děkuji i zaměstnancům Institutu pro zodpovědnou technologii, kteří horlivě poukazují na nebezpečí této technologie a mobilizují veškeré zdroje potřebné pro ochranu zdraví lidí i životního prostředí. 16 ÚVOD Podvody, domn ěnky a popírání – odkrývání podstaty geneticky modifi kovaných plodin Když Kirk Azevedo přijal v roce 1996 nabídku náboráře ze společnosti Monsanto, aby prodával geneticky upravené (GM) plodiny, nepřimělo ho k tomu zvýšení platu. Motivovaly jej texty výkonného ředitele společnosti Roberta Shapira. Shapiro vykresloval obraz světa, ve kterém nová technologie jeho společnosti nakrmí svět a dá do pořádku životní prostředí. Kirka fascinovala představa výměny genů mezi jednotlivými druhy, umělé vytváření organismů, které dokážou zredukovat výrobní odpady, přeměna „polí v továrny na výrobu čehokoli, od léků zachraňujících životy až po rostliny odolné vůči hmyzu“ 1 . Když Azevedo coby nový zaměstnanec navštívil ústředí Monsanta ve městě St. Louis kvůli školení, projevil během schůzky své nadšení pro Shapirovu vizi. Když sezení skončilo, vzal si ho viceprezident společnosti stranou a narovinu mu řekl: „To, co říká Robert Shapiro, je jedna věc, ale co děláme my, je věc jiná. Jsme tu, abychom vydělávali peníze. On je formální fi gurka, která vypráví příběh. Ani nerozumíme tomu, o čem mluví.“ Azevedo byl šokovaný. Jeho obraz světa „pomoci a léčby“ geneticky upravovanými plodinami se ukázal jako pouhá smyšlenka – lež – vykonstruovaná tak, aby ji přijala veřejnost a aby protlačila produkty 17  Úvod  společnosti. Azevedo si uvědomil, že pracuje „jen pro další společnost zaměřenou na zisk“. Pomoc světu je pouze jedním z několika konstruktů o geneticky upravených plodinách, tím nejzásadnějším pak je, že GM potraviny jsou bezpečné. Toto tvrzení pochází z hlavního zdroje, kterým je americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (United States Food and Drug Administration, FDA). Podle jeho stanoviska ke GM potravinám z roku 1992 si „úřad není vědom jakékoli informace poukazující na skutečnost, že se potraviny získané těmito novými metodami jakkoli významně nebo jako celek liší od ostatních potravin“. Na základě této věty FDA prohlašuje, že není třeba žádných studií zkoumajících bezpečnost a že „nakonec je to výrobce potravin, kdo odpovídá za zaručení bezpečnosti“. 2 Biotechnologické spole čnosti si tedy samy rozhodují, jestli jsou jejich produkty neškodné. Tento postup odstartoval rychlý rozvoj nové technologie. Konsolidovalo se odvětví semenářství, byly osázeny miliony polí, stovky milionů polí byly zkrmeny, spotřebitelé i celé národy protestovali, schvalovaly se zákony, kontaminovaly plodiny, utrácely miliardy dolarů – a nakonec se ukázalo, že ona věta je lživá. Úřad FDA si plně uvědomoval, že GM plodiny jsou významně odlišné. A na tom se ve skutečnosti převážnou většinou shodovali „techničtí odborníci úřadu“. Vědci byli zajedno v tom, že genetické upravování přináší „jiná rizika“ 3 než tradi ční šlechtění, a opakovaně varovali své nadřízené, že GM potraviny mohou mít nepředvídatelné a obtížně odhalitelné vedlejší účinky. Naléhali na politické pověřence, kteří na úřadu FDA zastávali zodpovědné funkce, aby požadovali dlouhodobé studie bezpečnosti, včetně studií sledujících účinky GM potravin na lidi, a aby dávali pozor na možné alergie, jedy, nové nemoci a sporné otázky výživnosti. V roce 1992, kdy byla do praxe uvedena strategie úřadu FDA, se obavy vědců držely v tajnosti. Po sedmi letech však došlo v důsledku soudního sporu ke zveřejnění interních nahrávek a podvod se provalil. Úřad nově vydal 44 000 stránek, které odhalují, že „zmínky“ vládních vědců „o nechtěných negativních účincích... se postupně vymazávaly z konceptů politických prohlášení (přes protest vědců úřadu)“. 4 Následn ě se ukázalo, že úřad FDA dostal příkaz z Bílého domu, aby podporoval GM potraviny a aby byl do FDA přizván 18  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  Michael Taylor, bývalý právní zástupce a pozd ěji viceprezident společnosti Monsanto, a dohlédl na strategický rozvoj. Za Taylorova vedení se varování vědců ignorovala a popírala. V důsledku toho je konzultace s FDA ohledně bezpečnosti GM potravin dobrovolná, úřad dostává resumé bez dat a závěry bez podkladů. Prohlásí-li společnost, že jsou její potraviny bezpečné, FDA se již dále na nic neptá. A tak je u GM produktů, které nikdy nebyly podány zvířatům, a patrně už vůbec ne lidem, v rámci pečlivého zkoumání jejich bezpečnosti schválen jejich prodej v prodejnách potravin. V polovině devadesátých let dvacátého století se rozhodla vláda Velké Británie zavést to, co odmítali čelní američtí představitelé – přísné, dlouhodobé testování bezpečnosti. Pověřila vědce, aby vypracovali hodnotící postup pro schvalování GM plodin, který by se používal ve Velké Británii a časem i v Evropské unii. V roce 1998, po třech letech fungování programu, vědci zjistili, že brambory upravené tak, aby vytvářely neškodný insekticid, způsobovaly potkanům rozsáhlá zdravotní poškození. Vláda podporující genetické upravování okamžitě projekt zrušila, vedoucí vědeckého týmu byl propuštěn ze zaměstnání a výzkumný tým se rozpadl. Požadavky na hodnocení nakonec přijala Evropská unie, ale byly na hony vzdálené těm, které vznikly ve Velké Británii. Ledabylé testovací postupy musí stále ještě splňovat požadavky umlčených vědců z FDA. Průmysl zodpovídá za bezpečnost Je ironií, že političtí činitelé po celém světě získávají důvěru v bezpečnost GM plodin proto, že se chybně domnívají, že je americký úřad FDA schvaluje na základě rozsáhlého testování. Přitom je toto schvalování všude závislé na pracovnících působících ve vývoji, kteří provádějí bezpečnostní studie svých vlastních plodin. Výzkum není třeba zveřejňovat a většina dat se skryje pod zástěrkou „tajných obchodních informací“. Pro veřejnou kontrolu je k dispozici velice málo informací. Například v roce 2003 vědci vyhodnotili zveřejněné, recenzované studie zkoumající účinky geneticky upravené stravy na zvířatech, které kvalifi kovali jako zhodnocení bezpečnosti. 19  Úvod  Bylo jich deset. Korelace mezi závěry a fi nancováním byly výmluvné. Pět studií „provedených víceméně ve spolupráci se soukromými společnostmi“ informovalo o nepříznivých účincích. Tři nezávislé studie „udávaly vedlejší účinky“. Jejich autoři uváděli: „Pozoruhodné je, že všechny tyto účinky byly pozorovány už po 10–14denním podávání této stravy.“ 5 Obhájci biotechnologie prohlašují, že existuje spousta důkazů o bezpečnosti geneticky upravených produktů. Christopher Preston například v prosinci 2004 vyhledával v databázi recenzované studie provedené po celém světě a zaměřené na krmení zvířat geneticky upravenou stravou a došel k číslu 41. 6 T řebaže je to stále ještě neuvěřitelně nízký počet studií, na jejichž základě by se měla posuzovat bezpečnost geneticky upravených produktů, podle Árpáda Pusztaie, odborníka na studie tohoto typu, Prestonův seznam „nerozlišuje mezi vědeckou studií a cvičením z živočišné výroby, které má možná nějakou cenu pro komerční živočišnou výrobu, ale jeho vědecký význam je omezený“. 7 Po odstran ění komerčních studií ze seznamu jich zbylo pouze 18 (4 z nich jsou v ruštině nebo čínštině). V říjnu 2005 shromáždil Wayne Parrot 60 anotací pod názvem „Stanoviska o obecné bezpečnosti a výsledky hodnocení bezpečnosti konkrétních geneticky modifi kovaných plodin v článcích vědeckých časopisů.“ 8 Seznam byl p ředložen ministru zemědělství a potravin západní Austrálie coby důkaz, že dosavadní výzkumy dostačují k tomu, aby bylo možné uzavřít, že GM potraviny jsou bezpečné. Podle analýzy epidemioložky Judy Carmanové „přezkoumání těchto anotací ukázalo, že ve většině případů šlo o studie zabývající se živočišnou produkcí... ve skutečnosti pouze o deseti anotacích by se dalo říci, že obsahují měřítka aplikovatelná na zdraví lidí. Ve většině těchto anotací (šest; 67 %) se psalo o zjištění nepříznivých účinků následkem konzumace GM plodin“. Carmanová upozornila, že některé další studie, které došly k nepříznivým závěrům, byly v seznamu opomenuty. Nakonec shrnuje: „Seznam anotací proto nepodporuje tvrzení, že je bezpečné jíst GM plodiny. Naopak přináší důkazy, že GM plodiny mohou být zdraví škodlivé.“ 9 Počátkem roku 2007 bylo provedeno jen něco málo přes 20 revidovaných studií zaměřených na bezpečnost zkrmování geneticky upravených plodin. Byl uveřejněn pouze jeden jediný pokus, při 20  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  kterém byly plodiny podány lidem, a ti, kteří konzumují GM potraviny po jejich uvedení na trh, nebyli testovaní vůbec. Testy fi nancované nebo prováděné výrobci geneticky modifi kovaných plodin stále neodpovídají standardu. Je pro ně typické, že nezkoumají dopady GM potravin na fungování střev, jater, ledvin, imunitního a endokrinního systému, složení krve, neprošetřují alergické reakce, účinky na plod, jejich potenciální vliv na vznik rakovinového onemocnění či působení na střevní bakterie. Navíc jsou tyto výzkumy fi nancované průmyslem nechvalně proslulé tím, že používají vynalézavé způsoby, jak se vyhnout odhalení problémů. Geneticky modifi kovaná strava je během nich podávána starším zvířatům namísto mladým, citlivějším jedincům, vzorky jsou záměrně příliš malé na to, aby se dosáhlo statistického významu potřebného pro důkazy ve vědeckých studiích, GM složky krmiva se ředí, vzorky vaří příliš dlouho, výsledky jsou porovnávány s irelevantními kontrolními skupinami, volí se zastaralé necitlivé metody detekce, omezuje se trvání pokusů a dokonce se nebere v potaz úmrtí nebo onemocnění zvířat. Z „pavědy“ udělali vědu. Genetické upravování vytvá ří dalekosáhlé, nepředvídatelné změny Převládající světonázor, jenž stál v pozadí rozvoje GM potravin, tvrdil, že geny jsou jako kostičky lega, samostatné částečky, které zapadnou do určitého místa. To je omyl. Proces vytváření nějaké GM plodiny může způsobit obrovské změny v přirozeném fungování DNA té které rostliny. Původní geny mohou zmutovat, mohou být smazány nebo se natrvalo vypnout nebo zapnout a stovky genů mohou změnit svůj stupeň exprese. Vložené geny se mohou zkrátit, rozpadnout na fragmenty, smíchat s jinými geny, může u nich dojít k inverzi nebo znásobení a geneticky modifi kované bílkoviny, které rostlina produkuje, mohou mít nechtěné vlastnosti se škodlivými vedlejšími účinky. Pro lepší srozumitelnost použijeme oblíbeného p řirovnání DNA ke knize. Čtyři báze, které tvoří sekvenci genu, jsou písmena v knize; geny pak představují zvláštní stránky, které popisují „postavy“ zvané bílkoviny. Běžně se tedy vysvětluje a podporuje genetické 21  Úvod  upravování takto: „Je to, jako byste vzali stránku z jedné knihy a vložili ji do knihy jiné.“ Poté co kniha prošla metodou genetické úpravy, bude ve skutečnosti vypadat zcela jinak. Může to dopadnout tak, že se z vložené stránky (genu) stanou její identické kopie, neúplné stránky nebo jen malé kousky textu. Úseky nové stránky obsahují gramatické hrubky, chybí, jsou otočené vzhůru nohama nebo pomíchané. Příběh na předchozí a následující stránce je mnohdy nesrozumitelný, písmena jsou tu zpřeházená, objevuje se nový text a chybějí stránky. Zbytek knihy se ale také změnil. Všude se objevily typografi cké chyby, jsou jich někdy stovky či tisíce. Písmena jsou jinak poskládaná, slova pomotaná a některé věty zmizely nebo se opakují anebo jsou otočené. Pasáže z jedné části knihy, dokonce celé kapitoly (chromozomy), jsou přesunuté jinam anebo se jinde znovu opakují, čas od času se objeví útržky textu z úplně jiných knih. Mnoho postav v příběhu (bílkoviny) nyní jedná naprosto jinak. Z některých menších rolí se staly hlavní postavy, osoby v hlavních rolích se ocitly na vedlejších místech a z některých hrdinů jsou najednou padouši a naopak. A pokud už vás takovýhle příběh nebude bavit, vezměte původní knihu, vložte do ní jinou stránku – nebo i tu samou – a změny budou zcela jiné. Anebo zůstaňte u původní knihy a ona by za čas možná vloženou stránku přeuspořádala. Kromě nechtěných změn v DNA tu existují zdravotní rizika pramenící z dalších aspektů GM plodin. Když začne přenesený gen pracovat v nové buňce, může například vytvářet bílkoviny, které jsou jiné, než se zamýšlelo. Sekvence aminokyselin může být nesprávná, tvar bílkovin jiný a molekulové vazby mohou způsobovat škodlivost bílkovin. Skutečnost, že se bílkoviny chovají v novém prostředí rostliny odlišně, byla Australanům vyvíjejícím GM hrášek bolestně známá. Svůj desetiletý výzkum za 2 miliony dolarů ukončili poté, co jejich geneticky modifi kovaná bílkovina, údajně totožná se svou neškodnou přirozenou formou, vyvolávala u myší zánětlivé reakce. Nepatrné, nepředvídané změny v molekulových vazbách by mohly po uvedení hrášku na trh podobně spouštět zhoubné alergické reakce u lidí. Dokonce i tehdy, když je geneticky modifi kovaná bílkovina přesně taková, jaká by měla být, vyvstávají problémy. Například odrůdy kukuřice a bavlny se upravují tak, aby vytvářely pesticidní bílkovinu 22  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  nazvanou Bt-toxin (z lat. Bacillus thuringiensis). Jelikož ji používají farmáři ve formě postřiku, tvrdilo se, že je pro lidi neškodná. To je zcela zjevně chybné. Lidé vystavení Bt-toxinovému postřiku měli celou řadu alergických příznaků; myši, které Bt požily, měly silné imunitní reakce a jejich buňky začaly abnormálně a nadměrně růst; a plodinám produkujícím Bt-toxin se dává za vinu narůstající počet onemocnění u lidí i hospodářských zvířat. Dalším problémem je, že vložené geny se mohou p řenést z jídla do střevních bakterií nebo vnitřních orgánů. Tato možnost byla již dříve zavržena na základě předpokladu, že požité geny se v trávicí soustavě rychle zničí. Nikoli. Výzkumy prováděné u zvířat ukázaly, že pozřená DNA může cestovat po celém těle a dostat se skrze placentu dokonce i do plodu. Transgeny z GM plodin podaných zvířatům se našly v jejich krvi, játrech, slezině a ledvinách. Jediný uveřejněný pokus, při němž byly GM potraviny požity lidmi, potvrdil, že genetický materiál vložený do geneticky upravené sóji se přenesl do DNA našich trávicích bakterií. Dejme nyní obě výše zmíněná rizika dohromady a dostaneme třetí. Kdyby se kukuřičný gen vytvářející Bt-toxin přenesl do střevních bakterií (jako tomu bylo u genu sóji), mohlo by to naši střevní fl óru přeměnit v živoucí továrnu na pesticidy. Zastánce biotechnologie třebas namítne, že je to zatím čirá spekulace, neboť neexistují žádné studie dokazující, že se Bt geny také přenáší. Jenže o to právě jde. Neexistují studie přenosu Bt genu do střevních bakterií člověka – tečka. Nevíme, jestli se to děje, protože se po tom nikdo nepídí. Biotechnologické společnosti proto sázejí na to, že se tahle a mnohé další hrozby nestanou skutečností. Stejně riskují kontrolní orgány. A hazardují také spotřebitelé. Je to genetická ruleta. Jestliže výsledky těch několika málo studií zkoumajících bezpečnost GM stravy na zvířatech něco naznačují, pak všechno hraje v náš neprospěch. Laboratorní zvířata, na nichž byla testována GM potrava, měla zbrzděný růst, poškozený imunitní systém, krvácel jim žaludek, střevní buňky vykazovaly abnormální a potenciálně předrakovinný růst, byl u nich narušen vývoj krevních buněk, ve střevech, slinivce a varlatech se objevily deformované buněčné struktury, pozměnila se u nich exprese genů a buněčný metabolismus, došlo u nich k lézím jater a ledvin, měla částečně atrofovaná játra, 23  Úvod  zanícené ledviny, méně vyvinutý mozek a varlata, zvětšená játra, slinivku a střeva, méně trávicích enzymů, zvýšený obsah cukru v krvi, zanícenou plicní tkáň, u dospělých jedinců stoupla úmrtnost a zvýšila se i mortalita mláďat. Na 24 zemědělců hlásilo, že geneticky modifi kované odrůdy kukuřice způsobovaly jejich prasatům a kravám neplodnost, 71 pastevců udává, že 25 % jejich ovcí uhynulo následkem spásání bavlníku produkujícího Bt-toxin, a i další farmáři uvedli, že GM plodiny přivodily smrt jejich kravám, vodním buvolům, slepicím a koňům. Filipíncům se přinejmenším v pěti vesnicích udělalo zle, když se nedaleko rostoucí Bt kukuřice začala opylovat, a v Indii stovky dělníků oznámily alergické reakce při manipulaci s Bt bavlnou. Krátce po uvedení geneticky upravené sóji ve Velké Británii tu prudce stoupl počet výskytu alergií, o 50 %. A kožní prick testy u jednoho z těch několika málo testovaných lidí ukázaly alergickou reakci na GM sóju, ale nikoli na sóju geneticky neupravovanou. V osmdesátých letech dvacátého století zabily geneticky modifi kované potravinové doplňky přibližně stovku Američanů a u dalších pěti až deseti tisíců lidí způsobily různá onemocnění a vady. Jak se biotechnologické společnosti vypořádávají s neblahými reakcemi na své výrobky? Jistou představu si uděláme, podíváme-li se zběžně, jak společnost Monsanto zareagovala na nepříznivé reakce na své jedovaté chemické látky PCB (polychlorované bifenyly). Společnost popsala své zkušenosti orgánu Veřejného zdravotnictví USA (US Public Health Service) slovy „byly vzácně bezproblémové“. Její interní záznamy 10 získané ze soudního procesu nicméně prozrazují, že to byla jen součást kamufl áže a popírání trvajících desítky let. Písemné zprávy společnosti se zmiňují o jaterní chorobě, kožních potížích a dokonce i o úmrtích pracovníků, kteří se dostali s těmito látkami do styku. Zdravotní oddělení společnosti Monsanto chtělo zaměstnancům zakázat konzumaci potravin v továrně, neboť výzkum ukázal, že PCB „byly při požití nebo vdechnutí dosti jedovaté“. 11 Americké námořnictvo tento produkt odmítlo, neboť když testovalo jeho bezpečnost, všechna zvířata vystavená této látce uhynula. Společnost Monsanto věděla, že její průmysloví zákazníci přidávají polychlorované bifenyly do nátěrů aplikovaných na vnitřní stranu „zásobníků na pitnou vodu“, plaveckých bazénů 12 a sil na obilí. Pokud jde o sila, společnost Monsanto si byla vědoma, že vysoké 24  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  hladiny PCB končily v mléce krav krmených obilím skladovaným právě v těchto silech. 13 V interních zprávách spole čnost taktéž přiznala, že se „454 tun“ PBC ročně spotřebuje na malování silničního značení a že „lze předpokládat, že v důsledku obrušování a odplavování skoro veškerý nátěr... skončí v okolním prostředí“. 14 Spole čnost Mon santo nicméně odmítla varovat zákazníky nebo chránit životní prostředí, jelikož, jak vysvětlil jeden vysoký činitel v memorandu z roku 1970: „Nemůžeme si dovolit přijít v podnikání ani o jediný dolar.“ 15 Soud ud ělil společnosti pokutu 700 milionů dolarů. Spole čnost Monsanto vnesla do oblasti GM potravin tento druh lehkovážného popírání. Do svého repertoáru přidala ještě rozsáhlé uplácení 16 , ovládání kontrolních úřadů a vyhrožování zpravodajům a vědcům. Kirk Azevedo zakusil hned z první ruky, jak spole čnost reagovala na vážné potenciální nebezpečí své GM bavlny. V roce 1997, několik měsíců poté, co mu v ústředí viceprezident společnosti Monsanto vyjasnil, jak se věci mají, mu jeden vědec řekl, že bavlník Roundup Ready obsahuje nové, nechtěné bílkoviny, pravděpodobně coby následek vkládání genů. Neprovedly se žádné testy na zjištění bezpečnosti těchto bílkovin, žádné se ani nechystají a bavlníky, které rostou na pokusném poli blízko jeho domova, se krmí skot. Azevedo „se tehdy obával, že by některé bílkoviny mohly být jedovaté“. Požádal zodpovědného vědeckého pracovníka, aby se místo zkrmování bavlny zřídila testovací plocha pro její likvidaci. Namítal, že dokud se nevyhodnotí bezpečnost bílkoviny, může být kravské mléko nebo maso škodlivé. Vědec to odmítl. Azevedo oslovil všechny kolegy z týmu ve snaze vzbudit u nich obavy, pokud jde o neznámou bílkovinu, ale nikoho to nezajímalo. „Jakmile pochopili mé stanovisko, byl jsem tak trochu ostrakizován,“ řekl. „V okamžiku, kdy jsem začal věci zpochybňovat, lidé si ode mě chtěli udržet odstup. Přestal jsem spolupracovat s dalšími členy týmu. Cokoli, co narušovalo rostoucí komercializaci této technologie, se odsouvalo stranou.“ Azevedo byl přesvědčen, že nezodpovědné praktiky společnosti Monsanto mohou spotřebitelům ublížit na zdraví. „Vědci působící ve společnosti Monsanto jsou velice znalí tradičních produktů, jako 25  Úvod  jsou chemikálie, herbicidy a pesticidy,“ uvedl, „ale nerozumějí možným škodlivým výsledkům genetického upravování.“ Kirk Azevedo se snažil o praxi uplatňované ve společnosti informovat. „Mluvil jsem s mnoha komisaři pro zemědělství. Hovořil jsem s lidmi z Kalifornské univerzity. Nenašel jsem nikoho, kdo by si... vůbec dal do spojitosti, že bílkoviny mohou být choroboplodné anebo že by ony cizí bílkoviny, o nichž víme, že je produkujeme, mohly mít překvapivé následky. Vlastně o tom ani nechtěli mluvit. Domohli jste se jen nicneříkajícího pohledu.“ Azevedo se rozhodl z Monsanta odejít. „Nebudu se podílet na téhle katastrofě,“ vysvětloval. 17 Azevedo byl svědkem příkladu vyhodnocení bezpečnosti na základě domněnky. Jeho kolegové se domnívali, že bílkovina je bezpečná, takže ji přidali do potravy, aniž by svůj předpoklad prověřili. Obdobně i vědci a činitelé z kontrolních úřadů usuzovali, že geny se chovají jako samostatné jednotky a vytvářejí pouze takové bílkoviny, které se zničí při trávení. Odhadovali, že se GM bílkovina bude chovat v novém organismu stejně jako předtím, že Bt-toxin je neškodný a narušení hostitelské DNA neznamená žádnou hrozbu. Tyto a mnohé další domněnky, na jejichž podkladě byly jednotlivé produkty prohlašovány za bezpečné, se ukázaly jako chybné. I přesto však zastánci biotechnologií buď neoblomně opakovali své tou dobou již překonané argumenty, anebo prohlašovali, že na tom stejně nezáleží – že plodiny jsou beztak bezpečné. Sbíhající se řady důkazů v této knize nasvědčují tomu, že geneticky modifi kované plodiny jsou ve skutečnosti svou podstatou nebezpečné a mohou být odpovědné za rozvíjející se zdravotní pohromu. Navíc je šokující, že i po snesení tolika důkazů stále neprobíhá výzkum a nadále se odmítají závažné nepříznivé reakce. Ukazuje to na lehkomyslnou lhostejnost, s jakou se biotechnologický průmysl a státní orgány zodpovědné za regulaci a zajišťování bezpečnosti svých produktů staví k otázce bezpečnosti. Jak funguje genetické upravování a proč není jen rozšířením přirozeného šlechtění Objev učiněný v polovině 70. let 20. století, že vědci dokážou přenášet geny z DNA jednoho druhu do jiného, byl slavnostně ohlášen za 26  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  významný vědecký průlom. Rostliny, živočichové a další organismy bylo nyní možné vybavit geny, které by se nikdy přirozenou cestou nedaly získat, a docílit toho, aby měli znaky, které se předtím u daných druhů nebo dokonce v celé jejich říši nenacházely. Od té doby vědci pracují na některých zajímavých kombinacích. Pavoučí geny byly vloženy do DNA kozy v naději, že kozí mléko bude obsahovat bílkovinu pavučiny, která by se použila při výrobě neprůstřelných vest. Geny krávy vytvořily na pokožce prasete stejné strakaté zbarvení, jako má kráva. Geny medúzy rozsvítily v noci prasatům rypáky. Geny ryb žijících v arktických oblastech přenesené do rajčat a jahod způsobily, že rostliny byly odolné vůči mrazu. Když bramborám chyběla voda, ve tmě zářily. Geny člověka se vpravovaly do kukuřice, aby se vytvořil spermicid. Farmaceutické společnosti vkládaly geny do bakterií a změnily je tak v živoucí továrny na výrobu léků. A semenářské společnosti daly plodinám nové znaky. GM plodiny: dva znaky u čtyř plodin od pěti společností v šesti zemích Průmysl, který se zabývá vývojem GM semen, se nazývá agrobiotechnologický a tvoří jej pět společností. Největší z nich je společnost Mon santo, která se se svou technologií GM semen a znaků v roce 2005 podílela 88 % na využití zemědělské plochy osázené GM plodinami. Vzhledem k tomu, že své produkty prodává po celém světě, jedná se dnes o největšího dodavatele jak geneticky upravených, tak konvenčních semen. Dalšími společnostmi jsou DuPont, Syngenta, Bayer CropScience a Dow. Dohromady ovládá těchto pět společností více než 35 % celosvětového semenářského trhu 18 a 59 % trhu s pesticidy 19 . V současnosti se komerčně pěstují čtyři hlavní GM plodiny – sójové boby, kukuřice, kanola a bavlna. Ze všech se vyrábí rostlinný olej a deriváty sóji a kukuřice se používají při zpracovávání všech potravin. Existují také GM cukety, tykve, papája a vojtěška. Geneticky upravovaná rajčata a brambory byly na trh uvedeny, ale opět staženy. I cigarety značky Quest obsahují GM tabák. Ačkoli agrobiotechnologický průmysl propaguje svou technologii coby řešení, jak nakrmit hladovějící svět, jak pěstovat plodiny na poušti a zvýšit výživové hodnoty, současná generace GM znaků je 27  Úvod  od tohoto slibu na hony vzdálená. Jediným dominantním GM znakem je tolerance vůči herbicidům (HT, z angl. herbicide tolerance). HT plodiny jsou vytvořené tak, aby přežily jinak toxickou dávku prostředku na hubení plevele. Společnosti provázaly své HT plodiny se svou obchodní značkou herbicidu. Plodiny Roundup Ready odolají Monsantovu herbicidu Roundup (jehož aktivní složkou je glyfosát). Plodiny Liberty Link snášejí herbicid Liberty společnosti Bayer (aktivní složkou je glufosinát amonný). Oba jsou to širokospektré herbicidy – navržené tak, aby zahubily veškeré ostatní rostliny. Když farmáři koupí HT semena od té které společnosti, rovněž se po nich žádá, aby přikoupili i odpovídající herbicid. Glyfosát v Roundupu společnosti Monsanto hubí rostliny tím způsobem, že potlačí jeden enzym (EPSPS), který je třeba k produkci klíčových aminokyselin. Několik vědců objevilo v nádrži na chemický odpad poblíž továrny vyrábějící Roundup bakterie, které i navzdory přítomnosti herbicidu přežily. Odhalili, že typ enzymu daných bakterií inaktivoval glyfosát, důsledkem čehož odolal inhibici. Našli gen, který vytvořil tento enzym, upravili ho a vložili do DNA různých odrůd plodiny Roundup Ready. Společnost Monsanto začala komercializovat tyto plodiny v roce 1996, ještě před vypršením svého patentu na glyfosát v roce 2000. Tyto plodiny, jež dnes nutí zemědělce k výběru Monsantovy značky glyfosátu, ve skutečnosti přispěly k tomu, že společnost má dnes na trhu s herbicidy dominantní postavení. Krom toho HT plodiny dramaticky zvýšily používání herbicidu 20 , což dále přispělo k jejímu celkovému zisku. Dalším oblíbeným GM znakem je vlastní vsazený pesticid. Jeden gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis neboli Bt se vloží do DNA ku kuřice a bavlny, kde pak v každé buňce produkuje pesticidní toxiny. Okolo 68 % plodin je upraveno tak, aby odolalo herbicidu, na 19 % jich vytváří vlastní pesticid a 13 % plodin dokáže obojí. Cuketa, tykev a papája, které dohromady tvoří méně než 1 % GM plodin na trhu, jsou upravované za pomoci modifi kovaných virových genů a výsledkem je, že se ubrání nákaze jedním jediným druhem rostlinného viru. Té měř všechny komerčně využívané GM plodiny pěstuje šest zemí. Spojené státy vévodí produkci se svými 54 %, následují je Argentina (18 %), Brazílie (11 %), Kanada (6 %), Indie (4 %) a Čína (4 %). 28  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  GM není jako přirozené šlechtění Genetické upravování je o mnoha v ěcech, nikoli však o „sexu“. Michael Antoniou, molekulární genetik, který se věnuje humánní genové terapii, říká, že genetická modifi kace „se technicky i konceptuálně v žádném případě nepodobá přirozenému šlechtění“. Při normální pohlavní reprodukci přispějí genomy obou rodičů tisíci geny svému potomku; tyto geny se třídí a projevují značně pravidelně a přirozeně. Šlechtitelé rostlin pracovali s tímto systémem po tisíce let tak, že vybírali rodiče s požadovanými vlastnostmi, jako například úrodnost nebo odolnost vůči chorobám, v naději, že potomek bude vykazovat obojí. U genetického upravování se však jediný gen odebere z DNA jednoho organismu a násilně vloží do jiného. To se přirozeně neděje. Prase se může spářit s prasetem a rajče se spojit s rajčetem. V žádném případě ale ne prase s rajčetem. V rámci metody genetického upravování se však prasečí geny mohou vložit do rajčete a naopak. Geny tak překonají přirozené bariéry, které oddělují jednotlivé druhy po celé miliony let evoluce. Firmy působící v oblasti PR, které biotechnologický průmysl představují veřejnosti, tvrdí, že genetické upravování je jen rozšířením přirozeného šlechtění. Takováto představa má napomáhat přijetí GM průmyslu veřejností, nicméně vědecky je neobhajitelná. Odborníci z FDA kupříkladu opakovaně zdůrazňovali, že technologie genetické modifi kace a její dopady jsou „jiné než u tradičních šlechtitelských metod“. Mikrobiolog z FDA Louis Pribyl napsal: „Nechtěné dopady nelze odepsat tak jednoduše pouhým vyvozením, že se objevují i u tradičního šlechtění. Mezi jednotlivými typy nečekaných následků tradičního šlechtění a genetického upravování je obrovský rozdíl.“ 22 Linda Kahlová, specialistka na právo, uvedla, že se agentura „snahou vnutit nám ultimativní závěr, že není rozdílu mezi potravinami, které prošly metodou genetické modifi kace, a potravinami upravenými tradičními šlechtitelskými postupy“, snaží „nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru“. Řekla: „Postupy genetického upravování a tradičního šlechtění jsou odlišné a podle technických odborníků úřadu vedou i k odlišným rizikům.“ 23 29  Úvod  Biolog David Schubert poukazuje na to, že i přes zřejmé odlišnosti obhájci genetické modifi kace používají argumenty, které jsou „nejen vědecky nesprávné, ale mimořádně zavádějící... Biotechnologický průmysl zneužívá jazyk k tomu, že předefi novává vědecké termíny tak, aby proces genetického upravování zněl podobně jako konvenční šlechtění“. 24 Biochemik Robert Mann říká: „Jedním starým laciným argumentem, který slýcháme od roku 1974 a můžeme čekat, že ho uslyšíme znovu, je tvrzení, že k transferům genů dochází přirozeně, takže genetická modifi kace je pouze urychluje. Tato rétorika je jen zástěrkou, která má zakrýt skutečnost, že při metodě genetické modifi kace se obyčejně provádějí umělé transfery, k nimž, jak je známo, v přírodě nedochází.“ 25 Dále se tvrdí, že ozařování a syntetické látky se běžně používají u potravinových plodin, aby se podpořily mutace (mutageneze), a že náhodné změny, k nimž dochází v DNA, se podobají změnám způsobeným metodou genetického upravování. Jeden zastánce genetického upravování kupříkladu citoval rukopis 26 , který vyjmenovává všechny registrované plodiny světa, jež mají jednoho zmutovaného rodiče – 2 275 variet 175 druhů. Podle Schuberta seznam nicméně obsahuje „květiny a mnohé další nepotravinové plodiny a většina z nich není a nikdy nebyla používána komerčně“. 27 Ve skutečnosti se komerčně pěstuje pouze jedna z plodin uvedených v seznamu, slunečnice; pěstuje se ve Spojených státech. Navíc to jsou nesrovnatelné metody, ale jejich porovnávání hojně slouží coby kamufl áž, jež má odvést pozornost od těch prvků, které jsou pro geneticky modifi kované potraviny specifi cké. Jak vytvořit geneticky modifi kovanou plodinu Aby mohla vzniknout geneticky modifi kovaná plodina, musejí vědci rozpoznat gen, který chtějí použít, a rozebrat jeho sekvenci. Jelikož bakterie vyrábějí jisté aminokyseliny za použití jiného kódu než v rostlinách, pochází-li zdrojový gen z bakterií, budou se muset některé kódy změnit. K jednomu konci genu p řidají inženýři promotorovou sekvenci, aby jej zapnuli. Nejoblíbenější promotor používaný u GM plodin (CaMV 35S) je vytvořený tak, aby gen neustále produkoval velký 30  Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny  objem bílkovin. Na druhý konec se připojí koncová sekvence, která DNA říká: „Tady transgen končí – přestaň číst.“ K tomu vědci přidají ještě gen markeru, obvykle gen markeru antibiotické rezistence, který je nápomocný v dalším kroku, který popíši níže. Kombinace těchto sekvencí, nazývaná genová kazeta, se znásobí miliony. Za tímto účelem se kazeta umístí do kruhové součástky DNA zvané plazmid, jež je rovněž vybavena tak, že se může v bakterii znovu a znovu replikovat. Ještě než vědci vloží kazety do rostlinných buněk, obvykle dnes ještě odstraní vnější plazmid DNA a použijí pouze genovou kazetu. Před lety, když se vytvářela většina v současnosti komerčně pěstovaných GM plodin, obsahovaly vložené sekvence spolu s genovou kazetou i vnější DNA z plazmidu. Rostlinné buňky, do nichž byl vložen gen, nejprve rostou v laboratoři ve zvláštním médiu. Tomuto procesu se říká tkáňová kultivace a je to proces vysoce mutagenní; tj. v jeho průběhu vzniká v rostlinných buňkách mnoho genetických změn, které nelze předpovídat ani regulovat. Existují dva základní způsoby vkládání genů. První používá bakterii (Agrobacterium tumefaciens), která za normálních podmínek infi - kuje rostlinu tak, že do její DNA vpraví určitou část své DNA. Jakmile v rostlinném genomu funguje, zvláštní sekvence bakterie způsobí, že v rostlině začnou růst nádory. Genetičtí inženýři však nahradili úsek bakteriální DNA vytvářející nádory jedním nebo více geny. Nově vybavená bakterie pak místo toho „infi kuje“ DNA rostliny těmito cizími transgeny. (Bakterie používá k infi kování rostlin svou kruhovou „plazmidovou“ DNA.) Druhá metoda používá k vkládání genu genovou pistoli, je to tzv. metoda vkládání částic. Vědci potáhnou genové kazety spoustou částic wolframu nebo zlata a pak je vstřelí mezi miliony rostlinných buněk. Pouze pár z nich cizí gen pojme. Vědci se domnívají, že obě metody vkládání genu spouštějí v rostlinné buňce obrannou odezvu na zranění, která napomáhá její DNA včlenit cizí gen. Když pak vědci vybírají buňky, které do sebe za


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist