načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny - Jeffrey M. Smith

Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny
-11%
sleva

Elektronická kniha: Doba jedová 5 - Geneticky modifikované potraviny
Autor:

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199 Kč 177
+
-
5,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4%hodnoceni - 42.4% 38%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 525
Rozměr: 20 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložil Daniel Micka
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-738-7924-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované Američany každý den, představují. Druhá část knihy "Genetická ruleta" vysvětluje, proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími tématy.

Popis nakladatele

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, že geneticky modifikované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumované každý den, představují. Podává stručný a jasný přehled problematiky vhodný pro méně zasvěcené čtenáře a přináší i odkazy a popisy výzkumných studií a teoretických rizik.

Autor vysvětluje, proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájců biotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkum zmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživení světové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími tématy.

Publikace, kterou Jeffrey Smith připravil ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců, je psána jasným, srozumitelným stylem a je určena pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jeffrey M. Smith - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON

Praha / Kroměříž


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Smith, Jeff rey M.

[Genetic roulette. Česky]

Doba jedová. 5, Geneticky modifi kované potraviny/Jeff rey M. Smith;

přeložil Daniel Micka. – 1. vydání. – Praha: Stanislav Juhaňák –

Triton, 2015 Přeloženo z angličtiny ISBN 978-80-7387-924-2 608.34:663/664 * 604.6:582 * 616 * 614 – geneticky modifi kované potraviny – geneticky modifi kované rostliny – geneticky modifi kované potraviny – zdravotní aspekty – geneticky modifi kované rostliny – zdravotní aspekty – populárně-naučné publikace 60 – Biotechnologie. Genetické inženýrství [2]


Jeff rey M. Smith

Doba jedová 5

Geneticky modifi kované potraviny

Zdokumentovaná zdravotní rizika

geneticky upravených potravin


PODĚKOVÁNÍ

Velice rád bych poděkoval paní Daně Balatkové,

která se na překladu spolupodílela.



Jeff rey M. Smith

Doba jedová 5

Geneticky modifi kované potraviny

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani

jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

Copyright © Jeff rey M. Smith

Published by arrangement with Yes! Books, Fairfi eld, Iowa,

United States of America

© Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015

Translation © Daniel Micka, 2015

Cover © Renata Brtnická, 2015

Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON,

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10,

www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-924-2


7

ÚVODEM

Kniha zpochybňuje tvrzení biotechnologického průmyslu, žegeneticky modifi kované (GM) potraviny jsou bezpečné. Předkládá téměř

čtyřicet zdravotních rizik, které tyto potraviny, konzumovanéAmeričany každý den, představují.

Druhá část knihy „Geneticky modifi kované potraviny“ vysvětluje,

proč jsou GM potravinami nejvíce ohroženy děti, jak se takovýmto

produktům vyhnout, zkoumá falešná tvrzení obhájcůbiotechnologie, objasňuje, jakým způsobem je průmyslový výzkumzmanipulován, aby problémy nezaznamenal, a proč GM plodiny k uživenísvětové populace nepotřebujeme, poukazuje na ekonomické ztráty, jež

z pěstování těchto plodin vyplývají, a zabývá se i mnoha dalšími

tématy.

Jeff rey Smith píše jasným, srozumitelným jazykem, díky němuž

se již z první jeho knihy „Semena klamu“, rovněž pojednávající ogeneticky upravených potravinách, stal světový bestseller. Kniha byla

připravena ve spolupráci s týmem mezinárodních vědců a je určena

pro každého, kdo chce GM technologii porozumět, dozvědět se, jak

se vůči ní chránit, nebo sdílet své obavy s ostatními.

Zajímají-li vás nejnovější informace, korekce a otevřená diskuse o

daném tématu, navštivte www.GeneticRoulette.com. Uvítáme odborné ohlasy ke všem aspektům této knihy. Zasílejte je, prosím, na

adresu submit@GeneticRoulette.com.


8

PŘEDMLUVA

Konečně je tu skutečně věrohodná kniha o genetické modifi kaci, na

kterou svět čekal! O genetické modifi kaci toho bylo napsánomno

ho – něco z toho je promyšlené a zajímavé, mnohé je zlomyslné

nebo vyloženě lživé – nic však není systematické, věrohodné pood

bor né stránce a vyčerpávající. Už nepotřebujeme polemiky, nýbrž

fak ta, nepřikrášlené podrobnosti, které přinesou důkazy, na jejichž

zá kladě se budou lidé moci rozhodnout. A právě taková je tato kniha.

Válka mezi zastánci a odpůrci genetického modifi kování je jižpří

liš dlouho nepřehledná. Odpůrci (nezávislí vědci, ekologové azástu

py drobných zemědělců) trvají na tom, že neprobíhá žádné systema

tické testování geneticky modifi kovaných plodin a potravin, takže si

nemůžeme být jisti, zdali je, anebo není bezpečné jíst geneticky

modifi kované produkty. Tábor příznivců (Monsanto, Bayer,Syngen

ta a další velké agrospolečnosti plus vláda Spojených států a Velké

Británie) tvrdí, že geneticky modifi kované potraviny jsou bezpečné,

protože neexistují důkazy, že by tomu bylo jinak, a není třeba po

nich pátrat, neboť geneticky upravené a neupravené plodiny jsou

„v podstatě stejné“. Stávající situaci, kdy se skupiny odpůrců apříz

nivců dostaly vlivem chybějícího vzájemného dialogu do slepéulič

ky, teď prolomí tato kniha.

Vůbec poprvé nejen systematicky vykládá fakta o neblahýchzdra

votních potížích souvisejících s genetickým upravováním, ale rov

něž pečlivě představuje teorii, podle které by mohly být objasněny

případy mortality a morbidity. Příliš málo jsme si uvědomovali, že

svévolné nastřelování geneticky upravené DNA do rostliny naruší


9

 Předmluva 

sekvenci genů, jež se vyvíjela více než stovky milionů let s cílemvyladit fungování organismu, a jistě destabilizuje biochemické procesy

v rostlině. Neustále zjišťujeme, jakými nejrůznějšími způsoby může

tento hrubý proces vkládání způsobovat mutaci genů nebo geny

trvale aktivovat či deaktivovat, měnit RNA nebo bílkoviny v rostlinách, vytvářet alergie na rostliny, způsobovat jejich jedovatost nebo

mít dokonce širší, nepředvídatelný dopad na jiné části genomu.

Proč tedy o tom nevíme víc nebo proč se škodlivé, toxickénásledky důkladně nezkoumají ihned poté, co se na ně přijde? Právě tehdy

je už pouhé odhalení nečekaných biochemických reakcí vystaveno

mimořádné manipulaci, utajování a korupci za účelem zachování

a posílení moci jednotlivých společností. Neblahé reakce vyvolané

genetickou modifi kací se téměř nikdy důsledně nesledují, abnormální množení buněk – což může být předzvěstí nádoru – seignoruje, důkazy o horizontálním přenosu genetické informace dostřevních bakterií nebo lidské DNA – který může způsobit dlouhodobé

poškození – se záměrně přehlížejí a údaje o mortalitě živočichů

krmených geneticky modifi kovanými plodinami nejsou vůbec brány

v potaz nebo se zatajují.

Jak je možné, že k tomu stále dochází, když potenciální rizika pro

lidské zdraví jsou tak obrovská – to je nejdůležitějším tématem této

knihy; odkrývá utajované spojitosti mezi nesmírně mocnýmispolečnostmi produkujícími geneticky upravené osivo, které skrzeovládnutí celosvětových zásob potravin usilují o největší zisky všech dob,

na jedné straně a vládami největších zemí světa v čele se Spojenými

státy, mezinárodní sítí ministrů, klíčovými úředníky a přístupnými

vědci na straně druhé. A právě tato mocenská provázanost,nepozorovaná, avšak všudypřítomná, zastiňuje diskusi o genetickémupravování a navzdory veškerým důkazům se všemožně snaží zachránit

projekt genetického modifi kování před zhroucením. Takovémachinace dosud nejpřesvědčivěji odhaluje toto dílo.

V této knize jsou poprvé shromážděny informace z doposudneřístupných pramenů. Důkazy, které byly vyžádány s odvoláním na

zákon o svobodném přístupu k informacím a získané pročítáním

ještě neprozkoumaných souborů informací průmyslovýchsubjektů a vládních dokumentů, vrhají nové světlo na symbiózuprůmyslu genetického upravování a regulačních orgánů, které údajně


10

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

reprezentují zájmy veřejnosti. Popisované skutečnosti jsou nepochybně jasným varováním, které by mělo defi nitivně ukončitjakékoli koketování s geneticky modifi kovanými potravinami, ať již zestrany rodin, potravinářských společností nebo celých států.

Kniha Geneticky modifi kované potraviny volně navazuje na předchozí úspěšnou knihu Jeff reyho Smithe Seeds of Deception (Semena klamu), která se stala jakousi biblí bojovníků proti genetickýmzásahům. Takovéto bible se výborně čtou, ale chceme-li rychle získatpotřebné informace, občas se na ně těžko odvolává. Tato kniha svou koncepcí tuto mezeru zaplňuje a hodlá nabídnout nový, mocný, snadno ovladatelný nástroj pro politické činitele. Věřím, že bude inspirovat čelné představitele v mnoha různých oblastech, abyjednali na základě jejího obsahu – může dokonce vyburcovat vláduVelké Británie, aby nebyla lhostejná vůči vědě, a upozornit nás narizika genetických zásahů.

Jeff rey Smith je jedním z velkých aktivistů naší doby, neúnavným hledačem pravdy a jejím neohroženým obhájcem v korporátním světě utajovaných vlivů; po celém světě ustavičně podporuje zájem veřejnosti o danou problematiku. Je to moderní David bojující proti Goliáši genetického inženýrství. Tato kniha bude tedy možná oním pověstným prakem, který v tomto století změní směr vývojeudálostí ve světě.

Michael Meacher, MP,

bývalý vládní ministr životního prostředí

Velké Británie


11

PODĚKOVÁNÍ

Tato kniha je výsledkem mezinárodní spolupráce čelnýchodborníků na rizika spojená s geneticky upravovanými potravinami. Každý

oddíl přehlédli nejméně tři vědci, většinu textu však zrevidovalodaleko více vědeckých pracovníků. Chci poděkovat mnoha vědcům,

kteří mi velkoryse věnovali svůj čas a poskytli své odborné znalosti.

Pomáhali mi prostým zkontrolováním údajů, ale také mnoho hodin

pročítali verze rukopisu a hovořili se mnou o podrobnostechgenetického inženýrství, DNA a fyziologii.

Děkuji následujícím přispěvatelům i řadě dalších, jež zdeneuvádím, za to, že napomohli ke vzniku této práce:

experimentálnímu biologovi Árpádu Pusztaiovi, PhD, který dříve

působil v Rowettově institutu a je špičkovým odborníkem nalektinové proteiny a jedním z předních odborníků na posuzováníbezpečnosti GMO; biochemičce a dietetičce Zsuzsanně Bardóczové, PhD,

DSc, jež dříve působila v Rowettově institutu a spolu s Árpádem

Pusztaiem analyzovala kompletní obsah výzkumu v oblasti vyhodnocování GMO za účelem zjišťování jejich bezpečnosti;molekulárnímu biologovi a chemikovi specializujícímu se na bílkoviny Davemu

Schubertovi, PhD, profesoru Salkova institutu biologických studií,

jehož odborné články zpochybňují základní předpoklady ohledně

bezpečnosti GM plodin a upozorňují na hrubé nedůslednosti achyby v teoriích, na nichž tato technologie stojí; molekulárnímugenetikovi Michaelovi Antoniouovi, PhD, z londýnské King’s College,

který provádí výzkum na poli humánní genové terapie a znádokonale slabiny a nevypočitatelná nebezpečí této technologie.


12

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

Dále děkuji biochemičce, specialistce na výživu a epidemioložce

Judy Carmanové, PhD, ředitelce Výzkumného ústavu zdraví aživotního prostředí (IHER), která pečlivě analyzovala řadu zprávhodnotících bezpečnost GM plodin a přišla na bezpočet nedostatků aproblémů, v jejichž důsledku je lidská populace vystavena značnému nebezpečí; genetikovi Joeovi Cumminsovi, PhD, emeritnímuprofesoru genetiky Univerzity Západní Ontario (UWO), neúnavnémubadateli a plodnému kritikovi technologie genetické modifi kace, který pravidelně upozorňuje na hrubé i malé chyby a nedůslednosti vědecké disciplíny pozměňující DNA potravin a plodin;molekulárnímu genetikovi Jacku Heinemannovi, PhD, řediteli Centra prointegrovaný výzkum biologické bezpečnosti (INBI), který společně se

svými kolegy dokumentuje, jak jsou v důsledku laxního postupu při

vyhodnocování bezpečnosti GM produktů uplatňovaném vAustrálii a na Novém Zélandu schvalovány plodiny, u nichž se netestuje,

jestli nezpůsobují závažné zdravotní potíže.

Mé díky patří také bioložce Manuele Malatestaové, PhD,výzkumné pracovnici na Veronské univerzitě, která ve spolupráci se svými

kolegy objevila, že u myší krmených GM sójou má tato plodinazávažné a znepokojivé vedlejší účinky; Samu Epsteinovi, MD,emeritnímu profesoru environmentálního a pracovního lékařství naFakultě veřejného zdraví Illinoiské univerzity a předsedovi Sdružení pro

prevenci rakoviny, který je předním odborníkem na nebezpečíspojená s mléčnými produkty vyrobenými z mléka krav, jimž je do těla

injekčně vpravován geneticky upravený bovinní růstový hormon;

rostlinné fyzioložce E. Ann Clarkové, PhD, působící na Guelphské

univerzitě, která odkrývá hluboké trhliny procesu kontroly GMplodin v Kanadě.

Dále děkuji geomorfologovi a ekologovi Brianu Johnovi, PhD,

který úspěšně a neúnavně rozbíjí faleš biotechnologickéhoprůmyslu a vymítá nedostatky kontrolních postupů; JonathanuMatthewsovi, jehož vynikající zpravodaj a archiv na stránkách www.GMWatch.

org je neocenitelným zdrojem informací pro svět; RicarděSteinbrecherové, PhD, z organizace Econexus, která jasně popsala rizika

GM potravin a chybné předpoklady, jež biotechnologický průmysl

používá, když hlásá bezpečnost svých produktů; WilliamuFreesovi z Centra pro bezpečnost potravin, který dříve pracoval jako


13

 Poděkování 

výzkumný analytik pro hnutí Přátelé Země a jenž pečlivě analyzoval

dokumenty předkládané při schvalování GM produktů a dalšíobtížně srozumitelné studie, které ukazují, jak průmysl manipuluje výzkum, aby se vyhnul nalezení problémů, a jak jsou spotřebiteléneustále ohrožováni nesprávnými vědeckými argumenty, jimiž se

ohání biotechnologický průmysl a kontrolní orgány Spojenýchstátů; Jerrymu Rosmanovi, iowskému farmáři, který zjistil, že určité

odrůdy GM kukuřice jsou příčinou reprodukčních problémů u jeho

dobytka a který je pevně odhodlán dosáhnout náležitého vědeckého

vyšetření celé věci.

Děkuji i Warrenu Porterovi, PhD, z Univerzity ve Wisconsinu

a Caroline Coxové, PhD, ředitelce pro výzkum ve Středisku proenvironmentální zdraví, kteří jsou odborníky na dopady pesticidů na

zdraví; zemědělskému ekonomovi Charlesi Benbrookovi, PhD, vědeckému pracovníkovi působícímu v irském Organickém centru,

který dříve zastával funkci výkonného ředitele Zemědělského ústavu

Národní akademie věd Spojených států – Charles Benbrook kromě jiného shromažďuje agronomické důkazy o GM plodinách, které odporují tvrzení, že při pěstování těchto rostlin se dosahuje vyšších

výnosů a používá se méně pesticidů; biofyzičce a genetičce Mae-Wan Hoové, PhD, ředitelce Institutu pro vědu ve společnosti, jejíž

četné texty pojednávající o špatné vědě stojící za GMO jsoufantastickým zdrojem informací; Stanleymu Ewenovi, PhD, vrchnímuhistopatologovi Správy nemocnic Grampianské univerzity, jehož stěžejní výzkum prováděný ve spolupráci s Árpádem Pusztaiem odhalil

nebezpečí technologie genetické modifi kace a který dál zjišťujedoady nekontrolovatelných aspektů GM potravin na zdraví.

Dougu Gurianovi-Shermanovi, PhD, členovi Sdruženíangažovaných vědců, který dříve působil jako posuzovatel bezpečnostigeneticky upravených plodin v Agentuře pro ochranu životníhoprostředí (EPA) a vědecký poradce v oblasti bezpečnosti GM potravin na

Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) – jeho podrobné analýzy

dokumentů předkládaných úřadu FDA ukazují nekompetentnost

kontrolního systému a jeho neschopnost ochránit veřejnost před

zdravotními riziky; Brianu Toka rovi, řediteli projektuBiotechnologie na Institutu pro sociální ekologii a redaktorovi vynikajících

antologií o GMO, který do hloubky rozumí složitým společenským,


14

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

politickým, environmentálním a vědeckým dopadům tétotechnologie.

Profesoru Gilesovi-Éricovi Seralinimu, PhD, z Caenské univerzity

ve Francii, prezidentu vědecké rady Výboru pro nezávislý výzkum

a informace o genetickém inženýrství, členovi dvou francouzských

komisí pro hodnocení GMO a členovi grémia odborníků proevropské orgány, který vynesl na světlo nežádoucí reakce u zvířat krmených GM plodinami a také to, že evropské kontrolní úřadyschvalovaly plodiny na základě nevědeckých a rozporuplných tvrzení

biotechnologických producentů; Kirku Azevedovi, DC, kterýodvážně odešel ze společnosti Monsanto, když zjistil, že její produktymohou poškozovat zdraví obyvatelstva; Kenu Roseborovi, vydavateli

časopisu The Organic and Non-GMO Report, který sleduje rostoucí

trh geneticky neupravovaných produktů, k čemuž jej motivují obavy

spotřebitelů po celém světě; Michaelu Meacherovi, MP, někdejšímu

ministrovi životního prostředí Velké Británie, politikovi, který se

velmi dobře orientuje v oblasti GM potravin, k této problematice se

jasně vyjadřuje a který odmítá mlčet o nebezpečích a zpolitizování

tohoto vědeckého oboru.

Jsem vděčný také mnohým vědcům za to, že mi pomohlizkontrolovat správnost údajů v mém shrnutí jejich výzkumů nebo vmateriálech z oborů, v nichž jsou specialisté. Patří k nim Irina Vladimirovna

Ermakovová, PhD, vedoucí vědkyně Institutu vyšší nervové aktivity

a neurofyziologie ruské Akademie věd a viceprezidentka Ruskénárodní asociace pro genetickou bezpečnost; odborník na americké

potravinové právo Steve Druker, JD, ředitel Aliance probiointegritu; biochemik Robert Mann, PhD, z Aucklandské univerzity;reprodukční toxikolog Barry Markaverich, PhD, docent molekulární abuněčné biologie na Baylorově lékařské fakultě; mikrobiolog Mark Rasmussen, PhD, někdejší spolupracovník Ministerstva zemědělství Spojených států; odborník na rostlinné přirozené produkty Richard Firn, PhD, z Yorské univerzity; zoolog Federico Infascelli, PhD,profesor výživy zvířat na Fakultě veterinární medicíny neapolské Univerzity Fridricha II. (Štaufského); profesor zemědělské biochemie

Harry Gilbert z Univerzity v Newcastle-upon-Tyne; pediatr JimDiamond, MD; fy ziolog rostlin Neil Carman, PhD; environmentální

bioložka Michelle Marvierová, PhD, z Univerzity Santa Clara; Kavit ha


15

 Poděkování 

Kurugantiová z Centra pro udržitelné zemědělství; veterinářka,

doktorka Rameshová z organizace ANTHRA; virolog Terje Traavik,

PhD, ředitel Norského institutu genetické ekologie; Rick North,

účastník kampaně proti rbGH (geneticky modifi kovaný růstovýhormon pro hovězí dobytek) pracující pro skupinu oregonských lékařů

požadujících zodpovědnost vůči společnosti.

Panu Jamesovi Turnerovi děkuji za právní radu a podporu.Hluboce vděčný jsem Nadaci JMG, že fi nančně podpořila tuto knihu.

Rád bych také vyjádřil lásku a vděk své rodině, Nancy Tarasciové,

Mortonu Smithovi, Ricku Smithovi a Robynn Smithové, kteřítolerovali, že jsem v posledních dvou letech spolu s tím, jak serozšiřoval rozsah a záběr této knihy, svou nepřítomnost pořád dokolečka

omlouval slovy: „Už to budu mít hotové.“ Zvláště pak děkuji své

ženě Andree, která pomohla přizpůsobit náš život mémusedmidennímu pracovnímu týdnu. Děkuji i zaměstnancům Institutu prozodovědnou technologii, kteří horlivě poukazují na nebezpečí této

technologie a mobilizují veškeré zdroje potřebné pro ochranuzdraví lidí i životního prostředí.


16

ÚVOD

Podvody, domněnky a popírání –

odkrývání podstaty geneticky

modifi kovaných plodin

Když Kirk Azevedo přijal v roce 1996 nabídku náboráře zespolečnosti Monsanto, aby prodával geneticky upravené (GM) plodiny,

nepřimělo ho k tomu zvýšení platu. Motivovaly jej texty výkonného

ředitele společnosti Roberta Shapira. Shapiro vykresloval obrazsvěta, ve kterém nová technologie jeho společnosti nakrmí svět a dá do

pořádku životní prostředí. Kirka fascinovala představa výměny genů

mezi jednotlivými druhy, umělé vytváření organismů, které dokážou zredukovat výrobní odpady, přeměna „polí v továrny na výrobu

čehokoli, od léků zachraňujících životy až po rostliny odolné vůči

hmyzu“

1

. Když Azevedo coby nový zaměstnanec navštívil ústředí

Monsanta ve městě St. Louis kvůli školení, projevil během schůzky

své nadšení pro Shapirovu vizi. Když sezení skončilo, vzal si hoviceprezident společnosti stranou a narovinu mu řekl: „To, co říká

Robert Shapiro, je jedna věc, ale co děláme my, je věc jiná. Jsme tu,

abychom vydělávali peníze. On je formální fi gurka, která vypráví

příběh. Ani nerozumíme tomu, o čem mluví.“

Azevedo byl šokovaný. Jeho obraz světa „pomoci a léčby“geneticky upravovanými plodinami se ukázal jako pouhá smyšlenka – lež –

vykonstruovaná tak, aby ji přijala veřejnost a aby protlačila produkty


17

 Úvod 

společnosti. Azevedo si uvědomil, že pracuje „jen pro dalšíspolečnost zaměřenou na zisk“.

Pomoc světu je pouze jedním z několika konstruktů o geneticky

upravených plodinách, tím nejzásadnějším pak je, že GM potraviny

jsou bezpečné. Toto tvrzení pochází z hlavního zdroje, kterým je

americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (United States Food

and Drug Administration, FDA). Podle jeho stanoviska ke GMpotravinám z roku 1992 si „úřad není vědom jakékoli informacepoukazující na skutečnost, že se potraviny získané těmito novýmimetodami jakkoli významně nebo jako celek liší od ostatních potravin“.

Na základě této věty FDA prohlašuje, že není třeba žádných studií

zkoumajících bezpečnost a že „nakonec je to výrobce potravin, kdo

odpovídá za zaručení bezpečnosti“.

2

Biotechnologické společnosti

si tedy samy rozhodují, jestli jsou jejich produkty neškodné. Tento

postup odstartoval rychlý rozvoj nové technologie. Konsolidovalo

se odvětví semenářství, byly osázeny miliony polí, stovky milionů

polí byly zkrmeny, spotřebitelé i celé národy protestovali,schvalovaly se zákony, kontaminovaly plodiny, utrácely miliardy dolarů –

a nakonec se ukázalo, že ona věta je lživá.

Úřad FDA si plně uvědomoval, že GM plodiny jsou významněodlišné. A na tom se ve skutečnosti převážnou většinou shodovali

„techničtí odborníci úřadu“. Vědci byli zajedno v tom, že genetické

upravování přináší „jiná rizika“

3

než tradiční šlechtění, a opakovaně

varovali své nadřízené, že GM potraviny mohou mít nepředvídatelné

a obtížně odhalitelné vedlejší účinky. Naléhali na politicképověřence, kteří na úřadu FDA zastávali zodpovědné funkce, abypožadovali dlouhodobé studie bezpečnosti, včetně studií sledujících účinky

GM potravin na lidi, a aby dávali pozor na možné alergie, jedy, nové

nemoci a sporné otázky výživnosti.

V roce 1992, kdy byla do praxe uvedena strategie úřadu FDA, se

obavy vědců držely v tajnosti. Po sedmi letech však došlo v důsledku

soudního sporu ke zveřejnění interních nahrávek a podvod seprovalil. Úřad nově vydal 44 000 stránek, které odhalují, že „zmínky“

vládních vědců „o nechtěných negativních účincích... se postupně

vymazávaly z konceptů politických prohlášení (přes protest vědců

úřadu)“.

4

Následně se ukázalo, že úřad FDA dostal příkaz zBílého domu, aby podporoval GM potraviny a aby byl do FDA přizván


18

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

Michael Taylor, bývalý právní zástupce a později viceprezidentspo

lečnosti Monsanto, a dohlédl na strategický rozvoj. Za Taylorova

vedení se varování vědců ignorovala a popírala.

V důsledku toho je konzultace s FDA ohledně bezpečnosti GM

potravin dobrovolná, úřad dostává resumé bez dat a závěry bez

podkladů. Prohlásí-li společnost, že jsou její potraviny bezpečné,

FDA se již dále na nic neptá. A tak je u GM produktů, které nikdy

nebyly podány zvířatům, a patrně už vůbec ne lidem, v rámcipečli

vého zkoumání jejich bezpečnosti schválen jejich prodej v prodej

nách potravin.

V polovině devadesátých let dvacátého století se rozhodla vláda

Velké Británie zavést to, co odmítali čelní američtí představitelé –

přísné, dlouhodobé testování bezpečnosti. Pověřila vědce, aby vy

pracovali hodnotící postup pro schvalování GM plodin, který by

se používal ve Velké Británii a časem i v Evropské unii. V roce 1998,

po třech letech fungování programu, vědci zjistili, že brambory

upravené tak, aby vytvářely neškodný insekticid, způsobovalypot

kanům rozsáhlá zdravotní poškození. Vláda podporující genetické

upravování okamžitě projekt zrušila, vedoucí vědeckého týmu byl

propuštěn ze zaměstnání a výzkumný tým se rozpadl. Požadavky

na hodnocení nakonec přijala Evropská unie, ale byly na hony

vzdálené těm, které vznikly ve Velké Británii. Ledabylé testovací

postupy musí stále ještě splňovat požadavky umlčených vědců

z FDA.

Průmysl zodpovídá za bezpečnost

Je ironií, že političtí činitelé po celém světě získávají důvěru vbez

pečnost GM plodin proto, že se chybně domnívají, že je americký

úřad FDA schvaluje na základě rozsáhlého testování. Přitom je toto

schvalování všude závislé na pracovnících působících ve vývoji,kte

ří provádějí bezpečnostní studie svých vlastních plodin. Výzkum

není třeba zveřejňovat a většina dat se skryje pod zástěrkou „tajných

obchodních informací“. Pro veřejnou kontrolu je k dispozici velice

málo informací. Například v roce 2003 vědci vyhodnotili zveřejně

né, recenzované studie zkoumající účinky geneticky upravenéstra

vy na zvířatech, které kvalifi kovali jako zhodnocení bezpečnosti.


19

 Úvod 

Bylo jich deset. Korelace mezi závěry a fi nancováním byly výmluvné.

Pět studií „provedených víceméně ve spolupráci se soukromými

společnostmi“ informovalo o nepříznivých účincích. Tři nezávislé

studie „udávaly vedlejší účinky“. Jejich autoři uváděli:„Pozoruhodné je, že všechny tyto účinky byly pozorovány už po 10–14denním

podávání této stravy.“

5

Obhájci biotechnologie prohlašují, že existuje spousta důkazů

o bezpečnosti geneticky upravených produktů. Christopher Preston například v prosinci 2004 vyhledával v databázi recenzované

studie provedené po celém světě a zaměřené na krmení zvířatgeneticky upravenou stravou a došel k číslu 41.

6

Třebaže je to stále ještě

neuvěřitelně nízký počet studií, na jejichž základě by se mělaposuzovat bezpečnost geneticky upravených produktů, podle Árpáda

Pusztaie, odborníka na studie tohoto typu, Prestonův seznam„nerozlišuje mezi vědeckou studií a cvičením z živočišné výroby, které

má možná nějakou cenu pro komerční živočišnou výrobu, ale jeho vědecký význam je omezený“.

7

Po odstranění komerčních studií ze

seznamu jich zbylo pouze 18 (4 z nich jsou v ruštině nebo čínštině).

V říjnu 2005 shromáždil Wayne Parrot 60 anotací pod názvem

„Stanoviska o obecné bezpečnosti a výsledky hodnocení bezpečnosti konkrétních geneticky modifi kovaných plodin v článcích vědeckých časopisů.“

8

Seznam byl předložen ministru zemědělství

a potravin západní Austrálie coby důkaz, že dosavadní výzkumy

dostačují k tomu, aby bylo možné uzavřít, že GM potraviny jsou

bezpečné. Podle analýzy epidemioložky Judy Carmanové„přezkoumání těchto anotací ukázalo, že ve většině případů šlo o studiezabývající se živočišnou produkcí... ve skutečnosti pouze o desetianotacích by se dalo říci, že obsahují měřítka aplikovatelná na zdraví

lidí. Ve většině těchto anotací (šest; 67 %) se psalo o zjištěnínepříznivých účinků následkem konzumace GM plodin“. Carmanováupozornila, že některé další studie, které došly k nepříznivým závěrům,

byly v seznamu opomenuty. Nakonec shrnuje: „Seznam anotací

proto nepodporuje tvrzení, že je bezpečné jíst GM plodiny. Naopak

přináší důkazy, že GM plodiny mohou být zdraví škodlivé.“

9

Počátkem roku 2007 bylo provedeno jen něco málo přes 20revidovaných studií zaměřených na bezpečnost zkrmování geneticky upravených plodin. Byl uveřejněn pouze jeden jediný pokus, při


20

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

kterém byly plodiny podány lidem, a ti, kteří konzumují GMpotraviny po jejich uvedení na trh, nebyli testovaní vůbec. Testy financované nebo prováděné výrobci geneticky modifi kovaných plodinstále neodpovídají standardu. Je pro ně typické, že nezkoumají dopady

GM potravin na fungování střev, jater, ledvin, imunitního a endokrinního systému, složení krve, neprošetřují alergické reakce, účinky

na plod, jejich potenciální vliv na vznik rakovinového onemocnění

či působení na střevní bakterie. Navíc jsou tyto výzkumy financované průmyslem nechvalně proslulé tím, že používají vynalézavézpůsoby, jak se vyhnout odhalení problémů. Geneticky modifi kovaná

strava je během nich podávána starším zvířatům namísto mladým,

citlivějším jedincům, vzorky jsou záměrně příliš malé na to, aby se

dosáhlo statistického významu potřebného pro důkazy ve vědeckých studiích, GM složky krmiva se ředí, vzorky vaří příliš dlouho,

výsledky jsou porovnávány s irelevantními kontrolními skupinami,

volí se zastaralé necitlivé metody detekce, omezuje se trvání pokusů

a dokonce se nebere v potaz úmrtí nebo onemocnění zvířat. Z„pavědy“ udělali vědu.

Genetické upravování vytváří dalekosáhlé,

nepředvídatelné změny

Převládající světonázor, jenž stál v pozadí rozvoje GM potravin,tvrdil, že geny jsou jako kostičky lega, samostatné částečky, kterézaadnou do určitého místa. To je omyl. Proces vytváření nějaké GM plodiny může způsobit obrovské změny v přirozeném fungování DNA té které rostliny. Původní geny mohou zmutovat, mohou být smazány nebo se natrvalo vypnout nebo zapnout a stovky genůmohou změnit svůj stupeň exprese. Vložené geny se mohou zkrátit, rozpadnout na fragmenty, smíchat s jinými geny, může u nich dojít k inverzi nebo znásobení a geneticky modifi kované bílkoviny, které rostlina produkuje, mohou mít nechtěné vlastnosti se škodlivými vedlejšími účinky.

Pro lepší srozumitelnost použijeme oblíbeného přirovnání DNA

ke knize. Čtyři báze, které tvoří sekvenci genu, jsou písmena vknize; geny pak představují zvláštní stránky, které popisují „postavy“

zvané bílkoviny. Běžně se tedy vysvětluje a podporuje genetické


21

 Úvod 

upravování takto: „Je to, jako byste vzali stránku z jedné knihy avložili ji do knihy jiné.“

Poté co kniha prošla metodou genetické úpravy, bude veskutečnosti vypadat zcela jinak. Může to dopadnout tak, že se z vložené

stránky (genu) stanou její identické kopie, neúplné stránky nebo jen

malé kousky textu. Úseky nové stránky obsahují gramatické hrubky,

chybí, jsou otočené vzhůru nohama nebo pomíchané. Příběh na

předchozí a následující stránce je mnohdy nesrozumitelný, písmena

jsou tu zpřeházená, objevuje se nový text a chybějí stránky. Zbytek

knihy se ale také změnil. Všude se objevily typografi cké chyby, jsou

jich někdy stovky či tisíce. Písmena jsou jinak poskládaná, slovapomotaná a některé věty zmizely nebo se opakují anebo jsou otočené.

Pasáže z jedné části knihy, dokonce celé kapitoly (chromozomy),

jsou přesunuté jinam anebo se jinde znovu opakují, čas od času se

objeví útržky textu z úplně jiných knih. Mnoho postav v příběhu

(bílkoviny) nyní jedná naprosto jinak. Z některých menších rolí se

staly hlavní postavy, osoby v hlavních rolích se ocitly na vedlejších

místech a z některých hrdinů jsou najednou padouši a naopak. Apokud už vás takovýhle příběh nebude bavit, vezměte původní knihu,

vložte do ní jinou stránku – nebo i tu samou – a změny budou zcela

jiné. Anebo zůstaňte u původní knihy a ona by za čas možnávloženou stránku přeuspořádala.

Kromě nechtěných změn v DNA tu existují zdravotní rizikapramenící z dalších aspektů GM plodin. Když začne přenesený genpracovat v nové buňce, může například vytvářet bílkoviny, které jsou

jiné, než se zamýšlelo. Sekvence aminokyselin může být nesprávná,

tvar bílkovin jiný a molekulové vazby mohou způsobovat škodlivost

bílkovin. Skutečnost, že se bílkoviny chovají v novém prostředírostliny odlišně, byla Australanům vyvíjejícím GM hrášek bolestně známá.

Svůj desetiletý výzkum za 2 miliony dolarů ukončili poté, co jejich

geneticky modifi kovaná bílkovina, údajně totožná se svou neškodnou přirozenou formou, vyvolávala u myší zánětlivé reakce. Nepatrné, nepředvídané změny v molekulových vazbách by mohly po uvedení hrášku na trh podobně spouštět zhoubné alergické reakce u lidí.

Dokonce i tehdy, když je geneticky modifi kovaná bílkovinapřesně taková, jaká by měla být, vyvstávají problémy. Například odrůdy

kukuřice a bavlny se upravují tak, aby vytvářely pesticidní bílkovinu


22

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

nazvanou Bt-toxin (z lat. Bacillus thuringiensis). Jelikož ji používají

farmáři ve formě postřiku, tvrdilo se, že je pro lidi neškodná. To je

zcela zjevně chybné. Lidé vystavení Bt-toxinovému postřiku mělicelou řadu alergických příznaků; myši, které Bt požily, měly silnéimunitní reakce a jejich buňky začaly abnormálně a nadměrně růst;

a plodinám produkujícím Bt-toxin se dává za vinu narůstající počet

onemocnění u lidí i hospodářských zvířat.

Dalším problémem je, že vložené geny se mohou přenést z jídla do střevních bakterií nebo vnitřních orgánů. Tato možnost byla již dříve zavržena na základě předpokladu, že požité geny se v trávicí soustavě rychle zničí. Nikoli. Výzkumy prováděné u zvířat ukázaly, že pozřená DNA může cestovat po celém těle a dostat se skrzeplacentu dokonce i do plodu. Transgeny z GM plodin podanýchzvířatům se našly v jejich krvi, játrech, slezině a ledvinách. Jedinýuveřejněný pokus, při němž byly GM potraviny požity lidmi, potvrdil, že genetický materiál vložený do geneticky upravené sóji se přenesl do DNA našich trávicích bakterií.

Dejme nyní obě výše zmíněná rizika dohromady a dostanemetřetí. Kdyby se kukuřičný gen vytvářející Bt-toxin přenesl do střevních bakterií (jako tomu bylo u genu sóji), mohlo by to naši střevní fl óru přeměnit v živoucí továrnu na pesticidy. Zastánce biotechnologie třebas namítne, že je to zatím čirá spekulace, neboť neexistují žádné studie dokazující, že se Bt geny také přenáší. Jenže o to právě jde. Neexistují studie přenosu Bt genu do střevních bakterií člověka –tečka. Nevíme, jestli se to děje, protože se po tom nikdo nepídí.Biotechnologické společnosti proto sázejí na to, že se tahle a mnohé další hrozby nestanou skutečností. Stejně riskují kontrolní orgány. A hazardují také spotřebitelé. Je to genetická ruleta.

Jestliže výsledky těch několika málo studií zkoumajícíchbezpečnost GM stravy na zvířatech něco naznačují, pak všechno hraje v náš neprospěch. Laboratorní zvířata, na nichž byla testována GM potrava, měla zbrzděný růst, poškozený imunitní systém, krvácel jim žaludek, střevní buňky vykazovaly abnormální a potenciálně předrakovinný růst, byl u nich narušen vývoj krevních buněk, ve střevech, slinivce a varlatech se objevily deformované buněčnéstruktury, pozměnila se u nich exprese genů a buněčný metabolismus, došlo u nich k lézím jater a ledvin, měla částečně atrofovaná játra,


23

 Úvod 

zanícené ledviny, méně vyvinutý mozek a varlata, zvětšená játra,slinivku a střeva, méně trávicích enzymů, zvýšený obsah cukru v krvi,

zanícenou plicní tkáň, u dospělých jedinců stoupla úmrtnost azvýšila se i mortalita mláďat. Na 24 zemědělců hlásilo, že genetickymodifi kované odrůdy kukuřice způsobovaly jejich prasatům a kravám

neplodnost, 71 pastevců udává, že 25 % jejich ovcí uhynulonásledkem spásání bavlníku produkujícího Bt-toxin, a i další farmářiuvedli, že GM plodiny přivodily smrt jejich kravám, vodním buvolům,

slepicím a koňům. Filipíncům se přinejmenším v pěti vesnicíchudělalo zle, když se nedaleko rostoucí Bt kukuřice začala opylovat,

a v Indii stovky dělníků oznámily alergické reakce při manipulaci

s Bt bavlnou. Krátce po uvedení geneticky upravené sóji ve Velké

Británii tu prudce stoupl počet výskytu alergií, o 50 %. A kožní prick

testy u jednoho z těch několika málo testovaných lidí ukázalyalergickou reakci na GM sóju, ale nikoli na sóju geneticky neupravovanou.

V osmdesátých letech dvacátého století zabily geneticky modifikované potravinové doplňky přibližně stovku Američanů a u dalších

pěti až deseti tisíců lidí způsobily různá onemocnění a vady.

Jak se biotechnologické společnosti vypořádávají s neblahýmireakcemi na své výrobky? Jistou představu si uděláme, podíváme-li se

zběžně, jak společnost Monsanto zareagovala na nepříznivé reakce

na své jedovaté chemické látky PCB (polychlorované bifenyly).Společnost popsala své zkušenosti orgánu Veřejného zdravotnictví USA

(US Public Health Service) slovy „byly vzácně bezproblémové“. Její

interní záznamy

10

získané ze soudního procesu nicméně prozrazují,

že to byla jen součást kamufl áže a popírání trvajících desítky let.

Písemné zprávy společnosti se zmiňují o jaterní chorobě, kožních

potížích a dokonce i o úmrtích pracovníků, kteří se dostali s těmito

látkami do styku. Zdravotní oddělení společnosti Monsanto chtělo

zaměstnancům zakázat konzumaci potravin v továrně, neboť výzkum

ukázal, že PCB „byly při požití nebo vdechnutí dosti jedovaté“.

11

Americké námořnictvo tento produkt odmítlo, neboť když testovalo

jeho bezpečnost, všechna zvířata vystavená této látce uhynula.

Společnost Monsanto věděla, že její průmysloví zákaznícipřidávají polychlorované bifenyly do nátěrů aplikovaných na vnitřnístranu „zásobníků na pitnou vodu“, plaveckých bazénů

12

a sil na obilí.

Pokud jde o sila, společnost Monsanto si byla vědoma, že vysoké


24

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

hladiny PCB končily v mléce krav krmených obilím skladovaným

právě v těchto silech.

13

V interních zprávách společnost taktéžpřiznala, že se „454 tun“ PBC ročně spotřebuje na malování silničního značení a že „lze předpokládat, že v důsledku obrušování aodplavování skoro veškerý nátěr... skončí v okolním prostředí“.

14

Společnost Mon santo nicméně odmítla varovat zákazníky nebo chránit životní prostředí, jelikož, jak vysvětlil jeden vysoký činitel vmemorandu z roku 1970: „Nemůžeme si dovolit přijít v podnikání

ani o jediný dolar.“

15

Soud udělil společnosti pokutu 700 milionů

dolarů.

Společnost Monsanto vnesla do oblasti GM potravin tento druh

lehkovážného popírání. Do svého repertoáru přidala ještě rozsáhlé

uplácení

16

, ovládání kontrolních úřadů a vyhrožování zpravodajům

a vědcům.

Kirk Azevedo zakusil hned z první ruky, jak společnost reagovala

na vážné potenciální nebezpečí své GM bavlny. V roce 1997, několik

měsíců poté, co mu v ústředí viceprezident společnosti Monsanto

vyjasnil, jak se věci mají, mu jeden vědec řekl, že bavlník Roundup

Ready obsahuje nové, nechtěné bílkoviny, pravděpodobně cobynásledek vkládání genů. Neprovedly se žádné testy na zjištěníbezpečnosti těchto bílkovin, žádné se ani nechystají a bavlníky, kterérostou na pokusném poli blízko jeho domova, se krmí skot. Azevedo

„se tehdy obával, že by některé bílkoviny mohly být jedovaté“.Požádal zodpovědného vědeckého pracovníka, aby se místo zkrmování

bavlny zřídila testovací plocha pro její likvidaci. Namítal, že dokud

se nevyhodnotí bezpečnost bílkoviny, může být kravské mléko nebo

maso škodlivé. Vědec to odmítl.

Azevedo oslovil všechny kolegy z týmu ve snaze vzbudit u nich

obavy, pokud jde o neznámou bílkovinu, ale nikoho to nezajímalo.

„Jakmile pochopili mé stanovisko, byl jsem tak trochu ostrakizován,“ řekl. „V okamžiku, kdy jsem začal věci zpochybňovat, lidé si

ode mě chtěli udržet odstup. Přestal jsem spolupracovat s dalšími

členy týmu. Cokoli, co narušovalo rostoucí komercializaci tétotechnologie, se odsouvalo stranou.“

Azevedo byl přesvědčen, že nezodpovědné praktiky společnosti

Monsanto mohou spotřebitelům ublížit na zdraví. „Vědci působící ve společnosti Monsanto jsou velice znalí tradičních produktů, jako


25

 Úvod 

jsou chemikálie, herbicidy a pesticidy,“ uvedl, „ale nerozumějímožným škodlivým výsledkům genetického upravování.“

Kirk Azevedo se snažil o praxi uplatňované ve společnosti informovat. „Mluvil jsem s mnoha komisaři pro zemědělství. Hovořil jsem

s lidmi z Kalifornské univerzity. Nenašel jsem nikoho, kdo by si...vůbec dal do spojitosti, že bílkoviny mohou být choroboplodné anebo

že by ony cizí bílkoviny, o nichž víme, že je produkujeme, mohly mít

překvapivé následky. Vlastně o tom ani nechtěli mluvit. Domohli jste

se jen nicneříkajícího pohledu.“ Azevedo se rozhodl z Monsantaodejít. „Nebudu se podílet na téhle katastrofě,“ vysvětloval.

17

Azevedo byl svědkem příkladu vyhodnocení bezpečnosti na základě domněnky. Jeho kolegové se domnívali, že bílkovina jebezpečná, takže ji přidali do potravy, aniž by svůj předpoklad prověřili.

Obdobně i vědci a činitelé z kontrolních úřadů usuzovali, že geny se

chovají jako samostatné jednotky a vytvářejí pouze takové bílkoviny,

které se zničí při trávení. Odhadovali, že se GM bílkovina budechovat v novém organismu stejně jako předtím, že Bt-toxin je neškodný

a narušení hostitelské DNA neznamená žádnou hrozbu. Tyto amnohé další domněnky, na jejichž podkladě byly jednotlivé produkty

prohlašovány za bezpečné, se ukázaly jako chybné. I přesto však

zastánci biotechnologií buď neoblomně opakovali své tou dobou již

překonané argumenty, anebo prohlašovali, že na tom stejněnezáleží – že plodiny jsou beztak bezpečné.

Sbíhající se řady důkazů v této knize nasvědčují tomu, žegeneticky modifi kované plodiny jsou ve skutečnosti svou podstatounebezečné a mohou být odpovědné za rozvíjející se zdravotní pohromu.

Navíc je šokující, že i po snesení tolika důkazů stále neprobíhávýzkum a nadále se odmítají závažné nepříznivé reakce. Ukazuje to na lehkomyslnou lhostejnost, s jakou se biotechnologický průmysl a státní orgány zodpovědné za regulaci a zajišťování bezpečnosti svých produktů staví k otázce bezpečnosti. Jak funguje genetické upravování a proč není jen rozšířením přirozeného šlechtění Objev učiněný v polovině 70. let 20. století, že vědci dokážoupřenášet geny z DNA jednoho druhu do jiného, byl slavnostně ohlášen za


26

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

významný vědecký průlom. Rostliny, živočichové a další organismy

bylo nyní možné vybavit geny, které by se nikdy přirozenou cestou

nedaly získat, a docílit toho, aby měli znaky, které se předtím udaných druhů nebo dokonce v celé jejich říši nenacházely.

Od té doby vědci pracují na některých zajímavých kombinacích. Pavoučí geny byly vloženy do DNA kozy v naději, že kozí mléko bude obsahovat bílkovinu pavučiny, která by se použila při výrobě neprůstřelných vest. Geny krávy vytvořily na pokožce prasete stejné strakaté zbarvení, jako má kráva. Geny medúzy rozsvítily v nociprasatům rypáky. Geny ryb žijících v arktických oblastech přenesené do rajčat a jahod způsobily, že rostliny byly odolné vůči mrazu. Když bramborám chyběla voda, ve tmě zářily. Geny člověka se vpravovaly do kukuřice, aby se vytvořil spermicid. Farmaceutické společnosti vkládaly geny do bakterií a změnily je tak v živoucí továrny navýrobu léků. A semenářské společnosti daly plodinám nové znaky. GM plodiny: dva znaky u čtyř plodin od pěti společností v šesti zemích Průmysl, který se zabývá vývojem GM semen, se nazýváagrobiotechnologický a tvoří jej pět společností. Největší z nich je společnost Mon santo, která se se svou technologií GM semen a znaků v roce 2005 podílela 88 % na využití zemědělské plochy osázené GMplodinami. Vzhledem k tomu, že své produkty prodává po celém světě, jedná se dnes o největšího dodavatele jak geneticky upravených, tak konvenčních semen. Dalšími společnostmi jsou DuPont, Syngenta, Bayer CropScience a Dow. Dohromady ovládá těchto pět společností více než 35 % celosvětového semenářského trhu

18

a 59 % trhu s pesticidy

19

.

V současnosti se komerčně pěstují čtyři hlavní GM plodiny –sójové boby, kukuřice, kanola a bavlna. Ze všech se vyrábí rostlinný olej a deriváty sóji a kukuřice se používají při zpracovávání všech potravin. Existují také GM cukety, tykve, papája a vojtěška.Geneticky upravovaná rajčata a brambory byly na trh uvedeny, ale opětstaženy. I cigarety značky Quest obsahují GM tabák.

Ačkoli agrobiotechnologický průmysl propaguje svou technologii coby řešení, jak nakrmit hladovějící svět, jak pěstovat plodiny na

poušti a zvýšit výživové hodnoty, současná generace GM znaků je


27

 Úvod 

od tohoto slibu na hony vzdálená. Jediným dominantním GMznakem je tolerance vůči herbicidům (HT, z angl. herbicide tolerance).

HT plodiny jsou vytvořené tak, aby přežily jinak toxickou dávkuprostředku na hubení plevele. Společnosti provázaly své HT plodiny se

svou obchodní značkou herbicidu. Plodiny Roundup Ready odolají

Monsantovu herbicidu Roundup (jehož aktivní složkou je glyfosát).

Plodiny Liberty Link snášejí herbicid Liberty společnosti Bayer(aktivní složkou je glufosinát amonný). Oba jsou to širokospektréherbicidy – navržené tak, aby zahubily veškeré ostatní rostliny. Když

farmáři koupí HT semena od té které společnosti, rovněž se po nich

žádá, aby přikoupili i odpovídající herbicid.

Glyfosát v Roundupu společnosti Monsanto hubí rostliny tím

způsobem, že potlačí jeden enzym (EPSPS), který je třeba kprodukci klíčových aminokyselin. Několik vědců objevilo v nádrži na chemický odpad poblíž továrny vyrábějící Roundup bakterie, které inavzdory přítomnosti herbicidu přežily. Odhalili, že typ enzymu daných

bakterií inaktivoval glyfosát, důsledkem čehož odolal inhibici. Našli

gen, který vytvořil tento enzym, upravili ho a vložili do DNA různých

odrůd plodiny Roundup Ready. Společnost Monsanto začala komercializovat tyto plodiny v roce 1996, ještě před vypršením svého

patentu na glyfosát v roce 2000. Tyto plodiny, jež dnes nutízemědělce k výběru Monsantovy značky glyfosátu, ve skutečnosti přispěly

k tomu, že společnost má dnes na trhu s herbicidy dominantnípostavení. Krom toho HT plodiny dramaticky zvýšily používáníherbicidu

20

, což dále přispělo k jejímu celkovému zisku.

Dalším oblíbeným GM znakem je vlastní vsazený pesticid. Jeden

gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis neboli Bt se vloží do DNA

ku kuřice a bavlny, kde pak v každé buňce produkuje pesticidní toxiny.

Okolo 68 % plodin je upraveno tak, aby odolalo herbicidu, na

19 % jich vytváří vlastní pesticid a 13 % plodin dokáže obojí. Cuketa,

tykev a papája, které dohromady tvoří méně než 1 % GM plodin na

trhu, jsou upravované za pomoci modifi kovaných virových genů

a výsledkem je, že se ubrání nákaze jedním jediným druhemrostlinného viru.

Té měř všechny komerčně využívané GM plodiny pěstuje šestzemí. Spojené státy vévodí produkci se svými 54 %, následují jeArgentina (18 %), Brazílie (11 %), Kanada (6 %), Indie (4 %) a Čína (4 %).


28

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

GM není jako přirozené šlechtění

Genetické upravování je o mnoha věcech, nikoli však o „sexu“.Michael Antoniou, molekulární genetik, který se věnuje humánnígenové terapii, říká, že genetická modifi kace „se technicky ikonceptuálně v žádném případě nepodobá přirozenému šlechtění“. Při

normální pohlavní reprodukci přispějí genomy obou rodičů tisíci

geny svému potomku; tyto geny se třídí a projevují značněpravidelně a přirozeně. Šlechtitelé rostlin pracovali s tímto systémem po

tisíce let tak, že vybírali rodiče s požadovanými vlastnostmi, jako

například úrodnost nebo odolnost vůči chorobám, v naději, žepotomek bude vykazovat obojí. U genetického upravování se všakjediný gen odebere z DNA jednoho organismu a násilně vloží do jiného.

To se přirozeně neděje.

Prase se může spářit s prasetem a rajče se spojit s rajčetem. Vžádném případě ale ne prase s rajčetem. V rámci metody genetického upravování se však prasečí geny mohou vložit do rajčete a naopak. Geny tak překonají přirozené bariéry, které oddělují jednotlivédruhy po celé miliony let evoluce.

Firmy působící v oblasti PR, které biotechnologický průmysl představují veřejnosti, tvrdí, že genetické upravování je jenrozšířením přirozeného šlechtění. Takováto představa má napomáhat přijetí GM průmyslu veřejností, nicméně vědecky je neobhajitelná. Odborníci z FDA kupříkladu opakovaně zdůrazňovali, žetechnologie genetické modifi kace a její dopady jsou „jiné než u tradičních šlechtitelských metod“. Mikrobiolog z FDA Louis Pribyl nasal: „Nechtěné dopady nelze odepsat tak jednoduše pouhým vyvozením, že se objevují i u tradičního šlechtění. Mezijednotlivými typy nečekaných následků tradičního šlechtění a genetického upravování je obrovský rozdíl.“

22

Linda Kahlová, specialistka na

právo, uvedla, že se agentura „snahou vnutit nám ultimativnízávěr, že není rozdílu mezi potravinami, které prošly metodougenetické modifi kace, a potravinami upravenými tradičnímišlechtitelskými postupy“, snaží „nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru“.

Řekla: „Postupy genetického upravování a tradičního šlechtění

jsou odlišné a podle technických odborníků úřadu vedou i kodlišným rizikům.“

23


29

 Úvod 

Biolog David Schubert poukazuje na to, že i přes zřejmé odlišnosti obhájci genetické modifi kace používají argumenty, které jsou

„nejen vědecky nesprávné, ale mimořádně zavádějící...Biotechnologický průmysl zneužívá jazyk k tomu, že předefi novává vědeckétermíny tak, aby proces genetického upravování zněl podobně jako

konvenční šlechtění“.

24

Biochemik Robert Mann říká: „Jednímstarým laciným argumentem, který slýcháme od roku 1974 a můžeme

čekat, že ho uslyšíme znovu, je tvrzení, že k transferům genůdochází přirozeně, takže genetická modifi kace je pouze urychluje. Tato

rétorika je jen zástěrkou, která má zakrýt skutečnost, že při metodě

genetické modifi kace se obyčejně provádějí umělé transfery, k nimž,

jak je známo, v přírodě nedochází.“

25

Dále se tvrdí, že ozařování a syntetické látky se běžně používají

u potravinových plodin, aby se podpořily mutace (mutageneze),

a že náhodné změny, k nimž dochází v DNA, se podobají změnám

způsobeným metodou genetického upravování. Jeden zastáncegenetického upravování kupříkladu citoval rukopis

26

, který vyjmenovává všechny registrované plodiny světa, jež mají jednohozmutovaného rodiče – 2 275 variet 175 druhů. Podle Schuberta seznam

nicméně obsahuje „květiny a mnohé další nepotravinové plodiny

a většina z nich není a nikdy nebyla používána komerčně“.

27

Veskutečnosti se komerčně pěstuje pouze jedna z plodin uvedených vseznamu, slunečnice; pěstuje se ve Spojených státech. Navíc to jsou

nesrovnatelné metody, ale jejich porovnávání hojně slouží cobykamufl áž, jež má odvést pozornost od těch prvků, které jsou progeneticky modifi kované potraviny specifi cké. Jak vytvořit geneticky modifi kovanou plodinu Aby mohla vzniknout geneticky modifi kovaná plodina, musejí vědci rozpoznat gen, který chtějí použít, a rozebrat jeho sekvenci. Jelikož bakterie vyrábějí jisté aminokyseliny za použití jiného kódu než v rostlinách, pochází-li zdrojový gen z bakterií, budou se musetněkteré kódy změnit.

K jednomu konci genu přidají inženýři promotorovou sekvenci,

aby jej zapnuli. Nejoblíbenější promotor používaný u GM plodin

(CaMV 35S) je vytvořený tak, aby gen neustále produkoval velký


30

 Doba jedová 5 – Geneticky modifi kované potraviny 

objem bílkovin. Na druhý konec se připojí koncová sekvence, která

DNA říká: „Tady transgen končí – přestaň číst.“ K tomu vědcipřidají ještě gen markeru, obvykle gen markeru antibiotické rezistence,

který je nápomocný v dalším kroku, který popíši níže.

Kombinace těchto sekvencí, nazývaná genová kazeta, se znásobí

miliony. Za tímto účelem se kazeta umístí do kruhové součástky

DNA zvané plazmid, jež je rovněž vybavena tak, že se může v bakterii

znovu a znovu replikovat. Ještě než vědci vloží kazety do rostlinných

buněk, obvykle dnes ještě odstraní vnější plazmid DNA a použijí

pouze genovou kazetu. Před lety, když se vytvářela většina vsoučasnosti komerčně pěstovaných GM plodin, obsahovaly vložené sekvence spolu s genovou kazetou i vnější DNA z plazmidu.

Rostlinné buňky, do nichž byl vložen gen, nejprve rostou vlaboratoři ve zvláštním médiu. Tomuto procesu se říká tkáňová kultivace

a je to proces vysoce mutagenní; tj. v jeho průběhu vzniká vrostlinných buňkách mnoho genetických změn, které nelze předpovídat

ani regulovat.

Existují dva základní způsoby vkládání genů. První používábakterii (Agrobacterium tumefaciens), která za normálních podmínek infi -

kuje rostlinu tak, že do její DNA vpraví určitou část své DNA.Jakmile v rostlinném genomu funguje, zvláštní sekvence bakterie způsobí,

že v rostlině začnou růst nádory. Genetičtí inženýři však nahradili

úsek bakteriální DNA vytvářející nádory jedním nebo více geny.

Nově vybavená bakterie pak místo toho „infi kuje“ DNA rostlinytěmito cizími transgeny. (Bakterie používá k infi kování rostlin svou kruhovou „plazmidovou“ DNA.)

Druhá metoda používá k vkládání genu genovou pistoli, je to tzv.

metoda vkládání částic. Vědci potáhnou genové kazety spoustou

částic wolframu nebo zlata a pak je vstřelí mezi miliony rostlinných

buněk. Pouze pár z nich cizí gen pojme. Vědci se domnívají, že obě

metody vkládání genu spouštějí v rostlinné buňce obrannou odezvu

na zranění, která napomáhá její DNA včlenit cizí gen.

Když pak vědci vybírají buňky, které do sebe začlenily genovoukazetu, spoléhají se na markerové geny. Například markery rezistentní

vůči antibiotikům jsou vytvořené tak, že propůjčují odolnost vůčinějakému konkrétnímu antibiotiku, které by jinak buňku zabilo. Proto

se následně po procesu vkládání genu toto antibiotikum aplikuje na


31

 Úvod 

buňky. Buňky, které přežily, jsou pak ty, v jejichž DNA působímarkerový gen. Většina buněk zahyne.

Přeživší buňky se opět nechají kultivovat, ale změněné živnémédium jim umožní vyvinout se v rostliny. Jakmile jsou plně vyvinuté,

mohou výzkumníci namnožit požadovanou transgenní linii; buď

zasejí semínka, nebo vytvoří více klonů rostlinných buněk zapomoci tkáňové kultivace.

Každá rostlina vzešlá z vložení samostatného genu je jedinečná.

Umístění transgenu v hostitelské DNA a důsledky tohoto vložení



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist