načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doba jedová - Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc.

Doba jedová

Elektronická kniha: Doba jedová
Autor: Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc.

- Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 91%hodnoceni - 91%hodnoceni - 91%hodnoceni - 91%hodnoceni - 91% 89%   celkové hodnocení
26 hodnocení + 10 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 296
Rozměr: 20 cm
Úprava: 2 sv. (295, 367 stran)
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Hodnocení: 93. nejlépe hodnocený produkt
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triton, 2011-2012
ISBN: 978-80-738-7469-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami. 

Tato kniha obdržela cenu Český bestseller 2011 a certifikát „Nejprodávanější odborná a populárně naučná kniha pro dospělé v síti KNIHCENTRUM.CZ za rok 2011“.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc. - další tituly autora:
 (e-book)
Doba jedová 2 Doba jedová 2
 (e-book)
Vojenská toxikologie Vojenská toxikologie
Evaluace v kultuře - Ekonomické hodnocení kulturních událostí a festivalů Evaluace v kultuře
Léčivé byliny a duševní zdraví Léčivé byliny a duševní zdraví
 
K elektronické knize "Doba jedová" doporučujeme také:
 (e-book)
Všechno je jinak -- aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti Všechno je jinak
 (e-book)
Deník malého poseroutky 1 Deník malého poseroutky 1
 (e-book)
Malý princ Malý princ
 (e-book)
Zdeněk Svěrák – NOVÉ POVÍDKY Zdeněk Svěrák – NOVÉ POVÍDKY
 (e-book)
Doba jedová 4 - Hormony Doba jedová 4
 
Recenze a komentáře k titulu



2018-01-31 hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%
Tato kniha je zajímavá, ale obsahuje poměrně málo referencí na reálné vědecké studie. Přečtení knihy doporučuji. Mně osobně se více líbila kniha "Jak nezemřít" od Michaela Gregera. Dobře vysvětluje účinky různých potravin/stresu/toxinů na zdravotní stav člověka, a vše je podloženo fakty (rozsáhlé klinické studie, atd.).
 
2012-11-18 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Kniha, kterou by si měl přečíst každý. S něčím bych se s paní Struneckou neshodl, zvláště s geneticky modifikovanými potravinami, které tak trochu hájí, ale jinak vše perfektně popsáno.
 
sysifos = bludy 2012-03-24 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
je velmi komicke ze sysifos ktery by mel bojovat proti nepravdam pouziva argumenty typu "kdyby to byla pravda, tak uz by to bylo zakazane" viz. jejich komentar ke kapitole o aspartamu...
Co k tomu dodat, sysifos uz je pouze odnoz blesku...
 
Není to tak jednoznačné... 2012-03-08 hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%
Napsat bestseller se paní profesorce opravdu povedlo, ovšem skutečnost je poněkud jiná - viz http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1329171430
 
Jo, jo 2012-01-29 hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%
Myslím, že i tady je dost informací na www.vyzivujicitradice.cz
 
2012-01-10 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Knihu si kazdy prectete, otevre vam oci, pokud je mate stale privrene! :-) Najdete tam sokujici fakta.
 
2011-09-07 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Knížka by měla být součástí každé domácnosti. Investice rozhodně nebyla zbytečná. Škoda, že není více takových publikací pro veřejnost, kde by se veřejně napsalo, jaké svinstvo jde do potravin i pod "zdravotní kontrolou" a předeveším, konečně v české odborné publikaci čtu, jak pěkně se svět točí podle přání farm. průmyslu. Jen tak dál a velký dík prof. Strunecké za to, co dělá a jak to dělá!!
 
2011-09-06 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Děkuji za tuto knihu, je vynikající.
 
Doba jedová 2011-08-01 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Děkuji za tuhle knihu, je to v ní pěkně všechno pohromadě. Prozatím elektronickou poštou putovala od jedoho člověka k druhému jen jednotlivá zjištění a vždy jsem hledla, zda to není hoax. Občas se něco ocitlo dokonce i v tisku, ale vždy to bylo na úrovni "jedna paní povídala". Ještě jednou děkuji a měla by se dostat k co nejvíce lidem. Ale jak to zařídit??
 
Projev osobní statečnosti 2011-07-30 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Tuto knihu beru jako projev osobní statečnosti autorů,kteří se svým jménem,erudicí a vědeckým věhlasem postavili za pravdu. Nezradili svoji duchovní disciplínu a nespolupracovali se zlem mlčením. Mnoho lidí dnes z pohodlnosti,strachu a nevědomosti nechce přemýšlet. Pro takové lidi jejich kniha není. Ale pro všechny ostatní je to velký dar,protože jim to pomůže se zorientovat v dnešní prolhané době jedové. Mnohokrát děkuji za tuto knihu.
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

Doba jedová



jedová

doBA

prof.

RN

dr. Anna Strunecká,

drSc.

prof. RNDr. Jiří

 Patočka,

 DrSc.

Stanislav

 Juhaňák

 – Triton


Anna Strunecká, Jiří Patočka Doba jedová

© Anna Strunecká, Jiří Patočka

© Stanislav Juhaňák – Triton, 2011

Cover © Renata Brtnická, 2011

Vydalo nakladatelství Stanislav Juhaňák – Triton,

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-469-8 Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. autoři: prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. recenzenti: prof. Paul Grof, MD, PhD, FRCP(C) ředitel Centra poruch nálady, Ottawa Univerzita Toronto, Kanada prof. RNDr. Ludmila Kameníková, DrSc. Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha doc. RNDr. František Malíř, PhD. Pedagogická fakulta Hradec Králové, Katedra biologie doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové, Katedra biologických a lékařských věd

7

Úvod

Časopisy, televize a reklamy v obchodech i na billboardech nás

neustále přesvědčují o tom, co je důležité pro udržení našeho

zdraví od narození až do pokročilého věku. Vnucují nám, že

všechny jejich rady jsou vědecky zdůvodněné a založené na po

sledních objevech moderní medicíny. Avšak navzdory pokroku

vědeckého bádání a dostupnosti lékařské péče se objevují nové,

obtížně zvladatelné nemoci. Přes rozsáhlé osvětové kampaně

jsou onemocnění srdce a cév stále častější, od dětství hrozí lidem

v rozvinutých zemích obezita a cukrovka, každý čtvrtý obyvatel

Evropy i Ameriky patrně onemocní v pokročilém věku Alzhei

merovou nemocí. Stoupá počet lidí postižených psychiatrickými

poruchami, jako jsou poruchy nálady, deprese, schizofrenie, de

mence či nespavost. Trvale klesá plodnost mužů i žen. Zatímco

nás zdravotníci varují před epidemií chřipky, o skutečné epide

mii autismu, která již postihuje děti v USA a Kanadě, se u nás

zatím nemluví.

Už jsme si zvykli na to, že moderní medicína nabízí pravidla

správné životosprávy a nabádá nás ke správnému způsobu ži

vota. Avšak mnoho badatelů si uvědomuje, že současné pře

svědčení o tom, co člověku prospívá a škodí, je vlastně určeno

byznysem. Země se stala laboratoří, kde se testují potraviny,

chemikálie, léky i biologické zbraně. Pro laboratorní pokusy na

zvířatech vypracovali vědci etická pravidla, jejichž dodržování se

přísně kontroluje. Nejenom reklamy, ale i odborníci doporučují

lidem na základě vědeckých poznatků užívání a masové rozšíření

látek, které se později ukáží jako zdraví škodlivé. Existuje mnoho

přípravků i léků, které musely být po předchozím podání stati

sícům lidí staženy z trhu, protože se projevily jejich nežádoucí

účinky, které nebyly v menších klinických ověřovacích studiích

statisticky prokázány. Bohužel, tyto informace se na veřejnost  Doba jedová  dostávají velmi obtížně a pomalu, protože znamenají velký zásah do zisků firem, které je produkují. Velmi pomalu se také mění postoj zdravotnických institucí k takovým poznatkům.

Absurditou doby, ve které žijeme, jsou i protikladné názory odborníků. Jejich diskuse mnohdy přesahují oblast medicíny – jsme svědky vzájemných útoků a soudních sporů. Jak se v tom má člověk dnešní doby vyznat?

V této knížce čtenářům předkládáme čtení o historii vzniku některých mýtů o užitečnosti látek, kterým bychom se měli důsledně vyhýbat. Poukážeme i na způsoby, jak se můžeme bránit toxickým látkám, kterými je zahlcováno životní prostředí, potraviny, nápoje, kosmetika, naše tělo i domácnost. Poučení a závěry, které z toho plynou pro každodenní život, jsou volbou každého jednotlivce, rodiče, vychovatele, odborníka či politika. Avšak i na jejich realizaci záleží další vývoj naší civilizace. Zkratky ADHD = poruchy pozornosti a hyperaktivita AHA = a-hydroxyacids, a-hydroxykyseliny ALS = amyotrofní laterální skleróza AN = Alzheimerova nemoc BMDI = mentální vývojový index podle Bayleyho CDC = Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (USA) DHEA = dehydroepiandrosteron DTP = záškrt, tetanus, dávivý kašel ECHA = Evropská agentura pro chemické látky EMA = Evropská léková agentura FDA = Úřad pro kontrolu potravin a léků (USA) GBS = Guillainův-Barrého syndrom HDL = high density lipoproteins, „hodný“ cholesterol HPV = human papilomavirus, lidský papiloma virus INCI = International Nomenclature for Cosmetic Ingredients,

mezinárodní názvosloví pro ingredience v kosmetic

kých výrobcích MMR = vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím MS = metabolický syndrom MSG = monosodium glutamate, sodná sůl kyseliny glutamové nAChR = nikotinové acetylcholinové receptory PAS = poruchy autistického spektra PG = propylenglykol SLES = Sodium Laureth Sulfate SLS = Sodium Lauryl Sulfate SÚKL = Státní ústav pro kontrolu léčiv  Doba jedová  SZÚ = Státní zdravotní ústav VAERS = The Vaccine Adverse Event Reporting System, systém

hlášení nežádoucích účinků vakcín (USA) VICP = Vaccine Injury Compensation Program, program pro

kompenzaci poškození vakcínami (USA) WHO = Světová zdravotnická organizace

11

1. Co se přidává do vody a potravin

Při úvahách o tom, co prospívá a škodí našemu zdraví, zaujímá

zpravidla jídlo a pití první místo. Právě v této oblasti se často se

tkáváme s tím, že nejrůznější doporučení se mění v průběhu času

v závislosti na nových poznatcích vědy, ale také podle různých

přístupů (makrobiotika, ajurvéda, vegetariánství aj.). Změny vě

deckých poznatků však pronikají do myslí lékařů, poradců, novi

nářů i tvůrců reklam se značným zpožděním a zakořeněné návy

ky dlouho přežívají. Například přesvědčení o užitečnosti fluoridů

v prevenci zubního kazu je rozšířené po celém světě, miliony lidí

konzumují aspartam, aby se vyhnuly konzumaci nezdravého cuk

ru, nebyly obézní a neriskovaly vznik cukrovky. Hliníkem nás zá

sobují vodárny na celém světě, tetrapakové obaly nejrůznějších

nápojů, kosmetika i vakcíny. Osvětové akce na obranu našich cév

a srdcí doporučováním konzumace margarínů zapustily hluboké

kořeny v myslích mnoha lidí. Domníváme se, že nebezpečný glu

tamát nás ohrožuje pouze v čínských restauracích, avšak to, že je

v kojenecké výživě a mnoha dalších potravinách skryt pod názvy

proteinový nebo kvasničný hydrolyzát, běžný konzument neví.

Občas pronikne na veřejnost skandál s opravdu nebezpečnou lát

kou v potravinách, jako tomu bylo v Číně s přidáváním melaminu

do mléka nebo s dioxiny ve vepřovém mase a vejcích.

A tak vlastně ani nevíme, komu a čemu věřit. Způsob stravo

vání se v průběhu posledních desetiletí výrazně změnil. Nakupu

jeme v hypermarketech, nejraději hotová jídla, často podle ceny,

obalu nebo reklamy. Nikdo se neodváží předvídat, jaké důsled

ky bude mít současný způsob stravování na další generace a vý

voj dnešní civilizace. V této kapitole chceme proto na některých

příkladech ukázat, jak nám škodí mnohé z toho, co považujeme

za zdravé, a jak odmítáme to, co zdravé je, z obavy, že nám to

uškodí. I to patří mezi paradoxy a absurdity současné doby.

12

 Doba jedová 

1.1 Fluoridy v prevenci zubního kazu

Rozsáhlé reklamy výrobců zubních past přesvědčují veřejnost ve

všech vyspělých státech světa o tom, že fluorid je nezbytný pro

ochranu chrupu. O důležitosti fluoridů pro prevenci zubních

kazů již u malých kojenců nás přesvědčují i dětští lékaři a zuba

ři. Všeobecně uznávaným „otcem fluoridace pitné vody“ se stal

Trendley Dean, pracovník Public Health Services (Veřejné zdra

votní služby, USA), který ve 30. letech minulého století sledoval

kazivost zubů v některých oblastech USA a došel k závěru, že

nižší výskyt kazivosti mají obyvatelé z oblastí s vyšším obsahem

fluoridů v pitné vodě. Již v letech 1945−1950 bylo v USA v širo

kém rozsahu zahájeno přidávání fluoridu sodného do pitné vody

v množství 1mg/l (1 ppm) jako účinná prevence před zubním

kazem. Podle tohoto příkladu se v 50. letech 20. století rozšířila

fluoridace pitné vody ve většině zemí Evropy, v Kanadě, Austrálii

i na Novém Zélandu.

Fluoridace pitné vody má své zastánce i odpůrce. Její zastán

ci argumentují tím, že v oblastech s fluoridovanou vodou došlo

k poklesu výskytu zubního kazu u dětí. Odpůrci fluoridace uvá

dějí jako argument, že kazivost zubů klesá i v oblastech s nefluo

ridovanou vodou a že tento pokles je třeba přičítat spíše zvýšené

hygieně, lepší péči o chrup a nižší spotřebě cukru. V České re

publice není tato problematika odbornou veřejností dostatečně

diskutována (25, 26). Vědecké studie prokazují, že dlouhodobý

příjem fluoridů přesahující jeden miligram denně může ovlivnit

vývoj mozku, mentální aktivitu, inteligenci a vznik psychiatric

kých onemocnění. Dlouhodobý příjem fluoridů může být příči

nou řady závažných nemocí (27).

Vývoj poznatků o významu fluoridů pro živý organismus

Přítomnost fluoridů v zubech popsali slavní chemici Gay

-Lussac (1778–1850) a Berthollet (1748–1822) již v roce 1805.

Později nalezli další badatelé fluorid také v kostech, krvi, žlout

13

 Co se přidává do vody a potravin 

ku i ve skořápkách vajec, a fyziologové se proto začali zabý

vat hledáním fyziologické funkce fluoridů v živém organismu.

Zjistili, že fluorid se ukládá v kostech a zubech v podobě fluor

apatitu a zvyšuje jejich pevnost. U domácích zvířat, do jejichž

krmiva se v minulosti přidávaly přírodní minerály s fluorem,

nastaly nápadné změny ve struktuře zubů. U prasat a hovězí

ho dobytka byly zuby silnější a drsnější, potkanům rostly řezá

ky do kruhu a objevovaly se na nich tmavé pruhy. Již od roku

1927 je nahromadění fluoridu v zubech považováno za spo

lehlivý index jeho toxicity. Na začátku 30. let minulého století

byly také publikovány rozsáhlé studie o endemickém výskytu

skvrnitosti zubní skloviny (fluorózy) u lidí v mnoha zemích svě

ta, za jejichž příčinu byl označen zvýšený obsah fluoridů v pit

né vodě.

Švédský fyziolog Kaj Roholm již v roce 1937 upozornil na

zdravotní a mentální problémy zaměstnanců továren na výrobu

hliníku, kde se vyskytuje fluorovodík a fluorid ve zvýšené kon

centraci. U těchto lidí se projevil výrazný pokles mentální aktivi

ty, oslabení paměti, neschopnost koordinace myšlenek a snížení

schopnosti psát. Uvedené symptomy se zhoršovaly s postupují

cím věkem, a to i mnoho let po odchodu z továrny.

Fluorid jako produkt zbrojení

Minerály obsahující fluor, zejména fluorit (fluorid vápenatý), se

staly strategickým materiálem v době druhé světové války i v po

válečném rozvoji průmyslu (5). Průmyslové společnosti, které

spotřebovávaly každý rok tísíce tun fluoritu k přípravě obohace

ného uranu, financovaly proto ochotně vedle „atomového pro

gramu“ také „fluoridový program“. Někteří mladí výzkumníci,

např. Edward Largent, konzumovali dobrovolně i se svými rodi

nami po řadu let fluorid ve speciální výživě a ve vodě, aby dospěli

k závěrům, že „současné vědecké poznatky neindikují žádný zdravot

ní hazard spojený se zvýšeným příjmem fluoridů“. Largentovy po

kusy dodnes tvoří vědecký podklad současných bezpečnostních

14

 Doba jedová 

standardů v USA pro dělníky v exponovaných provozech. Další

vývoj Largentova osudu je však málo známý. V důsledku vzniku

bolestivé fluorózy mu musely být v pozdějším věku provedeny

náhrady kolenních kloubů, od počátku 90. let trpěl Alzheimero

vou nemocí a zemřel v důsledku fraktury krčku a následné plicní

embolie. Stal se tak živoucím modelem toho, co způsobí dlouho

dobý příjem fluoridů.

Jedna z chemických továren, které vyráběly tuny fluoridu

pro Manhattanský projekt, jehož realizátoři vedli ve 40. letech

minulého století závod o to, kdo první na světě sestrojí atomo

vou bombu, byla umístěna v New Jersey na pobřeží Delaware.

Fluorid se potom rychle objevoval v ovzduší, v půdě i ve vodě,

do vzduchu unikal i plynný fluorovodík. Následky na sebe ne

nechaly dlouho čekat. Farmy v Gloucestru a Salemu byly zná

mé svými prvotřídními produkty – broskvemi a rajčaty, drůbe

ží i dobytkem. Avšak v létě roku 1943 farmáři začali pozorovat,

že po každé noční bouřce se jejich úroda nějak kazí – broskve

byly jako spálené, rajčata skvrnitá, drůbež hynula, krávy nehyb

ně ležely a nemohly se hýbat, koně byli jako strnulí a nemoh

li pracovat. Farmáři se dozvídali, že jejich dělníci, kteří snědli

něco z ovoce a zeleniny, celou noc a následující den zvraceli.

V materiálech Manhattanského projektu, které byly po padesá

ti letech odtajněné, lze vysledovat, že toxikolog Harold Hodge

ujišťoval Kongres, že konzumace fluoridů je prospěšná pro

prevenci zubního kazu a neskrývá žadná rizika. Přitom za

městnanci továrny DuPont na zpracování fluoridu přicházeli

o zuby a nehty. Jako obzvláště důležité zjištění se v materiálech

uvádí, že „F“ silně působí na centrální nervový systém, a že je

proto třeba dbát, aby „pomatení“ pracovníci byli včas vyřazo

váni z náročných provozů. Zaměstnanci pracovali za přísných

podmínek utajení v silně nebezpečných provozech. Do tovární

nemocnice tak přicházely desítky chronicky poškozených děl

níků a o této továrně se mezi obyvateli mluvilo jako o ďáblově

ostrově (5).

 Co se přidává do vody a potravin 

Po skončení války prováděla v USA nové pokusy s působením fluoridů především Vojenská chemická služba. Studie z tohoto období byly před zveřejněním výrazně cenzurované Atomovou komisí z důvodů státní bezpečnosti a byly vyškrtnuty veškeré nálezy nežádoucích účinků. Prokázání škodlivých účinků by totiž ohrozilo další rozvoj nukleárních zbraní, a to si nemohla americká armáda dovolit. Neurotoxické účinky fluoridů u dětí Obavy před vlivem fluoridů na vyvíjející se dětský mozek vyjádřil v 70. letech minulého století i nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2000, švédský profesor neurofarmakologie Arvid Carlson, který usiloval o zrušení fluoridace pitné vody ve Švédsku. Potvrzení jeho obav přinesly teprve nedávné studie. Studie o vlivu fluoridů na poškození mozku představují v současné době jednu z nejaktivnějších oblastí výzkumu fluoridové toxicity. Narušení vývoje mozku i celkové zpoždění nitroděložního vývoje bylo pozorováno při vyšetření embryí a plodů po umělém přerušení těhotenství v mnoha endemických oblastech Číny. Vyvíjející se plod je na vysoké dávky fluoridu velmi citlivý a děti matek s vysokým příjmem fluoridu v těhotenství mají v pozdějším věku nižší IQ a jejich intelektuální vývoj se opožďuje (27).

V průběhu posledních dvou desetiletí bylo publikováno 18 studií z Číny, Indie, Íránu a Mexika, které dokumentují snížení IQ u školních dětí v oblastech s vysokým obsahem fluoridů v pitné vodě. Na základě těchto studií bylo odhadnuto, že ke snížení IQ u dětí dochází již při dlouhodobém používání vody obsahující 1,8 mg fluoridu v jednom litru. V oblastech se zvýšeným obsahem fluoridů měly děti signifikantně nižší IQ v porovnání s oblastmi s nízkým obsahem fluoridu – 56 % dětí z těchto oblastí vykazovalo IQ nižší než 80 (25).

Nejlepším důkazem toho, že zvýšený příjem fluoridu není v časném vývoji novorozenců nezbytný, je fakt, že mateřské

16

 Doba jedová 

mléko má velmi nízkou koncentraci fluoridu (0,005–0,01 mg/l).

Umělá dětská výživa v USA má obsah fluoridů 200× vyšší (7, 13).

Fluorid a autismus

Při studiu údajů o statistickém průzkumu výskytu poruch au

tistického spektra v USA, který v roce 2000 sledoval šest vy

braných geografických oblastí, nás zaujalo zjištění, že nejvyš

ší výskyt – 9,9 dětí na 1000 zdravých (jedno dítě na 101) – byl

zjištěn v New Jersey. Některé dřívější studie dokonce prokazují,

že v populaci dětí ve věku 7–10 let je v New Jersey 12,1 autistů

na 1000 zdravých dětí. Je zde rovněž nejvyšší výskyt autismu

u chlapců – 15 autistů na 1000 zdravých dětí, tedy jeden chlapec

na 67 zdravých! Příznaky chronické intoxikace fluoridy se nápad

ně podobají symptomům autistických poruch: děti mají opoždě

ný nebo narušený vývoj mozku, trpí nespavostí, bolestmi bříš

ka, někdy zácpou, mají snížený obsah hořčíku a vápníku v krvi,

sníženou činnost štítné žlázy a šišinky. Objevuje se u nich také

předčasná puberta (23).

Fluorid v životním prostředí

Fluorid se v přírodě vyskytuje pouze vázaný v různých minerá

lech. Po druhé světové válce se začala rychle rozvíjet chemie flu

oru a nastal rozvoj některých průmyslových odvětví, která zpra

covávají sloučeniny fluoru ve velkém množství. Tuny fluoridů se

tak dostávají do životního prostředí, do vody, půdy a potravin.

Ke znečišťování životního prostředí fluoridem přispělo zejména

jeho využití v technologii přípravy obohaceného uranu, nutné

ho na výrobu atomových zbraní i uranového paliva do jaderných

elektráren, na výrobu freonů pro chladicí náplně do chladniček

a pro hnací plyny, široce používané při výrobě nejrůznějších

sprejů. Velká množství fluoru začal spotřebovávat elektronický

a farmaceutický průmysl. Zcela nové a bouřlivě se rozvíjející od

větví farmaceutického průmyslu představují léky, v jejichž mole

kule je zabudován jeden či více atomů fluoru, který se může při

 Co se přidává do vody a potravin 

jejich biotransformacích v těle uvolňovat. Mnohé z fluoridovaných léků však musely být staženy z trhu pro svou hepatotoxicitu a neurotoxicitu.

Velká množství fluoridů se dostávají do půdy také s rostoucí spotřebou minerálních hnojiv, zejména fosfátů z Afriky a Floridy. Fluoridy se pak dostávají do rostlin a rostlinných i živočišných produktů. Mnohé potraviny a nápoje obsahují v současné době taková množství fluoridů, která mnohonásobně překračují jeho bezpečnou denní dávku 1–2 mg. Velmi vysoký obsah fluoridů byl nalezen v čaji. Toho si byli vědomi i naši přední stomatologové a již v 60. letech 20. století doporučovali matkám, aby dětem dávaly v zájmu prevence zubního kazu pít čaj. Jak je zřejmé z rozsáhlých údajů v odborném tisku i na internetu, značné množství fluoridů obsahují také různé nápoje, zejména citrusové a grapefruitové džusy. Zubní fluoróza jako indikátor nadměrného příjmu fluoridů Za první viditelnou indikaci toho, že se v těle hromadí nadbytek fluo ridů, je považována zubní fluoróza (http://www.fluorida- tion.com). Zastánci fluoridace vody ji považují za „kosmetický defekt“ bez dalších vážných následků pro zdraví. Podle poslední studie CDC byla v USA zjištěna zubní fluoróza u 41 % 12–15 letých dětí (3). Podle údajů WHO se zubní fluoróza vyskytuje již ve více než 25 zemích a je jí postiženo 30–50 % dětí ve fluoridovaných oblastech.

Dlouhodobé zatížení fluoridy dokonce vyvolává i kosterní fluorózu, kterou trpí 2,7 milionu lidí v Číně a více než 6 milionů lidí v Indii v oblastech se zvýšeným obsahem fluoridu ve spodních vodách. Zvýšený příjem fluoridů je také spojován se zvýšeným výskytem zlomenin kostí, zejména krčků stehenní kosti, a s řadou dalších nemocí (27).  Doba jedová  Současný stav Zatímco ve většině evropských zemí byla fluoridace pitné vody postupně zastavena, v USA je fluoridovanou vodou, ve které je dokonce povolená koncentrace až 4 ppm, dosud zásobováno asi 60–70 % populace. V Austrálii, Kolumbii, Irsku, Singapuru a na Novém Zélandu je to více než 50 % obyvatel. Velké nebezpečí pro životní prostředí představuje rovněž ukládání průmyslových odpadů s fluoridem; jejich dodávka do vodáren je totiž ekonomicky výhodná, protože jejich likvidace by byla mnohem nákladnější. Značně vysoký obsah fluoridů v pitné vodě z přirozených zdrojů (1–4 ppm) se vyskytuje v rozsáhlých oblastech Číny, Indie, jižní Afriky a Turecka, kde děti i dospělí obyvatelé tak nechtěně slouží jako pokusné subjekty ke sledování dlouhodobých účinků nadměrného příjmu fluoridů (pro přehled viz 7, 27).

Závěr

Fluoridy působí synergicky s řadou dalších excitotoxických

faktorů z prostředí. Evidentní je, že v zemích s fluoridova

nou vodou se v posledních desetiletích dramaticky zvyšuje

počet dětí s autismem i počet lidí s Alzheimerovou nemo

cí. Polovina mládeže v USA i Kanadě trpí zubní fluorózou.

V Indii jsou celé vesnice postižené zubní a kosterní fluoró

zou, jejich obyvatelé trpí ve zvýšené míře Alzheimerovou

nemocí.

V ČR byla fluoridace pitné vody zastavena v roce 1993

z ekonomických důvodů. Zubaři toho dodnes litují a pe

diatři dál předepisují dětem fluoridové tablety. Podávání

fluoridových tablet, případně jiné formy suplementace flu

oridy, jsou u nás stále na předním místě doporučovaných

opatření v prevenci zubního kazu u dětí počínaje 6. měsí

cem věku a jsou stále doporučovány pro děti s mentálním

 Co se přidává do vody a potravin 

postižením (11). Fluoridy jsou na celém světě přidávány do

nejrůznějších potravin, včetně dětské výživy a potravino

vých doplňků. Někteří zahraniční stomatologové však do

poručují, že děti do 3 let, nebo ještě lépe až do prořezání

trvalého chrupu, by neměly dostávat fluoridy v žádné po

době (7, 27). Projevy začínající zubní fluorózy by měly být

varovným ukazatelem, indikujícím nadměrný příjem fluo

ridů.

Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 2000, švédský

profesor neurofarmakologie Arvid Carlson, v září 2010 na

psal (7): „Švédsko odmítlo fluoridaci vody v roce 1970 a mnoho

vědců potvrdilo moudrost tohoto rozhodnutí. Naše děti nemají víc

zubních kazů, jak potvrzuje WHO, a naši občané nejsou ohrožo

váni dalšími riziky, které fluorid může působit. Zásadně platí, že

pokud je fluorid dostupný v zubních pastách, nemusíme ho cpát

do člověka.“ 1.2 Jak nám škodí hliník O ionty hliníku není v našem životním prostředí ani v potravinových řetězcích nouze. Hliník je jednak všudypřítomný a široce rozšířený prvek zemské kůry, jednak je síran hlinitý ve vodárnách všech vyspělých zemí přidáván do pitné vody, aby měla „jiskru“. Hliník byl dlouho považován za netoxický prvek, a tak se jeho soli běžně přidávají do mražených potravin k uchování barvy, jsou používány jako adjuvans ve vakcínách, vyskytují se v mnoha kosmetických produktech, ve vlhčených ubrouscích, v opalovacích krémech a dokonce i v lécích. Jako bohatý zdroj iontů hliníku se zpravidla uvádí aspirin. V současné společnosti se rozšířilo používání tetrapakových obalů, ačkoliv nikdo nikdy neprovedl zodpovědnou studii, kolik iontů hliníku obsahují ovocné šťávy nebo mléko v těchto obalech distribuované.  Doba jedová  Toxické účinky hliníku Neurotoxicita hliníku bývá pozorována u pacientů se selháním funkce ledvin, léčených hemodialýzou. Po 3–7 letech léčby se u nich projevují poruchy řeči, zmatenost a demence. Smrt zpravidla nastává v důsledku plicního edému nebo jako náhlá zástava srdce. Psychiatrické poruchy a výrazné snížení mentálních schopností byly popsány u dělníků v továrnách na výrobu hliníku. Hypotéza o tom, že hliník je rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy nemoci (AN), v 70. letech minulého století vzbudila u mnoha lidí odpor k hliníkovým příborům a hliníkovým hrncům. Hlavní motivací tohoto masového odmítání hliníkového nádobí bylo zjištění, že v mozcích osob, které zemřely na diagnózu AN, přesahuje obsah hliníku normální horní hranice jeho obsahu v mozcích zdravých osob (28–30). Analytické studie jiných autorů však tyto nálezy nepotvrdily zcela jednoznačně. Původní podezření na hliník jako možnou příčinu postupných změn vědomí, ztráty paměti, vnímání a orientace, ztráty osobnosti a intelektu při AN bylo odsunuto na okraj pozornosti. V současné době je hliník uváděn pouze ve skupině domnělých rizikových faktorů společně s konzumací alkoholu a manuálním zaměstnáním.

Závěr

Ionty hliníku v přítomnosti iontů fluoru mohou evidentně

vyvolat nesmírné množství reakcí s rozsáhlými patofyziolo

gickými následky, neboť mohou fungovat jako iniciální sig

nál, který vyvolá rozsáhlé poruchy metabolismu, poškození

a smrt buněk. Ovlivněním energetického metabolismu mo

hou urychlovat stárnutí a narušit funkce nervových buněk.

Čínské studie ukazují, že mladá zvířata nebo děti jsou k to

xickým účinkům hliníku náchylnější a akumulují v mozcích

více hliníku (27, 30).

 Co se přidává do vody a potravin 

Početné publikované studie o nebezpečí hliníku pro lidské

zdraví by neměly být zanedbávány a přehlíženy. Přinášejí

přinejmenším varování. 1.3 Nebezpečný aspartam Omezování příjmu cukru je v péči o zdraví pravidlem číslo jedna. Pokles kazivosti zubů je zpravidla spojován s poklesem spotřeby cukru a zvýšenou hygienou. Avšak cukr je v posledních desetiletích nahrazován ve stovkách druhů potravin umělým sladidlem aspartamem. Jsou snad potraviny s aspartamem zdravější? Zatímco oficiální statistiky uvádějí, že konzumace aspartamu způsobila v USA smrt pouhých 300 lidí, a proto je stále považován za bezpečný, jiní vědci i lékaři přesvědčivě dokazují, že aspartam je sladidlo, které poškozuje zdraví a zabíjí. Jak přišel aspartam na trh? Aspartam byl objeven v roce 1965 zcela náhodně při hledání léku proti žaludečním vředům. Chemik James Schlatter si jaksi z nedbalosti olízl palec potřísněný tekutinou a s překvapením zjistil, že tekutina s připravenou látkou chutná velmi sladce. A tak započal výzkum aspartamu, látky dvěstěkrát sladší než cukr. Objevila se naděje na náhražku sacharinu, který byl v té době obviňován z podílu na vzniku rakoviny a lékařskou komunitou odmítán. Molekula aspartamu má velice temnou a spletitou historii, která vrhá světlo na praktiky v zákulisí americké společnosti. Nejrůznější intervence a zájmy politiků, armády a tajných služeb, finančníků, farmaceutických společností a velkých potravinářských koncernů po dvě desítky let soupeřily o to, zda tato látka zůstane v arzenálu bojových chemických látek, které zcela nepozorovaně dokáží ovlivnit nervovou činnost člověka, vyvolat ztrátu paměti a navodit stav známý jako AN, nebo zda se stane levným sladidlem, které zvýší zisky mnoha potravinářských koncernů.

22

 Doba jedová 

Složení aspartamu

Aspartam obsahuje 50 % aminokyseliny L-fenylalaninu. Oso

by, které trpí genetickou poruchou fenylketonurií, nedokáží fe

nylalanin metabolizovat; nahromadění zmíněné aminokyseliny

v mozku je u nich příčinou změn nálady a chování. Kromě toho

výrazně ovlivňuje mozkovou činnost aminokyselina aspartát

(tvoří 40 % aspartamu), která rovněž proniká do mozku. Po za

hřátí aspartamu nad 30 °C, k čemuž dochází v procesu přípravy

některých potravin, vzniká metanol. Metanol se v těle oxiduje na

kyselinu mravenčí a neurotoxin formaldehyd. Množství metano

lu vznikajícího z aspartamu není malé: jeden litr perlivého nápo

je oslazeného aspartamem obsahuje asi 56 mg metanolu. Náruži

ví konzumenti takových nápojů mohou denně pozřít až 250 mg

metanolu, což 32× přesahuje bezpečný limit pro metanol. Je vše

obecně známé, že metanol poškozuje oční nervy a může vyvolat

slepotu. Nezralá nervová tkáň plodů a kojenců metanol nedoká

že tolerovat.

Účinky aspartamu

Jedním z neohrožených badatelů, kteří usilovali o zveřejnění

svých pozorování o účincích aspartamu, byl americký profesor

neuropatologie a psychiatrie John Olney. Ve svých studiích pro

váděných na konci 60. let a začátku 70. let minulého století pro

kázal, že aspartam poškozuje mozek jak laboratorním zvířatům,

tak dětem (14, 15). Aspartam působí na spojeních nervových

buněk v mozku a vyvolává jejich nadměrné dráždění, vedoucí

až k odumření neuronů. Olney nazval tento jev excitotoxicita. Je

tedy evidentní, že aspartam výrazně zasahuje do činnosti moz

ku a ovlivňuje chování zvířat i lidí. Olney také ukázal, že mozek

novorozenců je v porovnání s dospělými vůči poškození asparta

mem 4× citlivější. U laboratorních potkanů vyvolávalo podávání

aspartamu vznik nádorů v mozku. Tyto nežádoucí účinky zpočát

ku zbrzdily prvotní nadšení pro využití aspartamu v potravinář

23

 Co se přidává do vody a potravin 

ském průmyslu, vedly však k jinému nápadu: Aspartam byl před

ložen Kongresu USA v seznamu nových bojových chemických

látek. Vědělo se, že aspartam způsobuje bolesti hlavy, změny ná

lady, zejména deprese, nespavost, může vyvolat slepotu a naru

šuje inteligenci a krátkodobou paměť (1, 2).

Bezpečný jako mateřské mléko?

Je obtížné pochopit, proč v průběhu 80. let minulého století do

šlo v USA k naprostému zvratu v názorech na zdravotní nezávad

nost aspartamu. V současné době se na internetových stránkách

objevují různé odtajněné dokumenty, které ukazují na nesmír

nou složitost jednání, která nebyla motivována pouze starostí

o lidské zdraví. V roce 1981 bylo schváleno použití aspartamu

v nápojích a postupně bylo toto povolení rozšiřováno na další

typy potravinářských výrobků, až konečně v roce 1996 poskytl

FDA povolení používat aspartam ve všech druzích potravin (1).

Publikace vědců, které uváděly nepříznivé vedlejší účinky aspar

tamu, byly ve velkých vědeckých časopisech odmítány, mnohé vý

sledky byly zfalšovány nebo se ztratily, někteří badatelé zemřeli

a na trh bylo uvedeno sladidlo „bezpečné jako mateřské mléko“.

Odtajněné dokumenty nasvědčují tomu, že FDA byly přitom

vedlejší účinky aspartamu velmi dobře známy: oficiální doku

ment uvádí 92 symptomů působení aspartamu. Mezi nimi jsou

například bolesti hlavy (v 21 % z 1847 zkoumaných osob), závra

tě, změny nálady, nevolnost a zvracení, změny vidění, křeče, bo

lesti břicha atd. V roce 1995, kdy byl tento dokument zpracován,

mělo 46 % zaznamenaných problémů původ v pití nápojů slaze

ných aspartamem.

Spotřeba aspartamu

Podle statistik se v roce 1985 zkonzumovalo 6 900 000 liber

aspartamu (pod obchodním názvem NutraSweet a Equal); v roce

1986 to bylo 15 700 000 liber a v roce 1987 17 100 000 liber.

(Jedna libra odpovídá 0,453 kg). Aspartam se v současné době

24

 Doba jedová 

používá v téměř všech „dietních“ nápojích, nízkokalorických jo

gurtech, krémech, sušenkách, zmrzlinách, žvýkačkách; v cereá

liích určených pro snídaně, najdeme ho i v lécích, v rozpustných

a šumivých potravinových doplňcích a minerálech, různých vita

minech, potravinách pro diabetiky, ve „zdravých“ bonbonech.

Američtí odborníci spočítali, že aspartam je na trhu ve více než

pěti tisících druzích potravin. Neurolog dr. William Partridge,

profesor medicíny na Kalifornské univerzitě, již v roce 1987 upo

zornil senát, že americké dítě aspartamu prakticky neunikne:

konzumuje ho denně v nápojích, jako je kola, ledový čaj, mléčné

koktejly, pudingy, zmrzliny (http://webhome.idirect.com/~wolf-

nowl/aspartame12.htm).

Další důkazy o škodlivosti aspartamu

John Olney, který vytrvale bojoval proti používání aspartamu

v potravinách, analyzoval v roce 1996 údaje Národního ústa

vu pro rakovinu USA, podle kterých se po zavedení aspartamu

v nápojích v roce 1984 zvýšil výskyt vysoce maligních nádorů

mozku o 1310 případů v porovnání s předešlými léty. Poškození

mozku po konzumaci aspartamu v podobě ztráty paměti a inte

ligence popisuje mnoho lékařů u osob, které při redukční dietě

konzumovaly nápoje s aspartamem. Zatímco krátkodobou ztrá

tu paměti je možné po přerušení konzumace aspartamu vyléčit,

dlouhodobější poškození je nevratné. Společně s profesorem

Russellem Blaylockem (www.russellblaylockmd.com) propaguje

me teorii, že aspartam patří do souboru příčin, které se v USA

podílejí na rozsáhlém výskytu dětského autismu (23). Zatímco

v polovině 80. let minulého století bylo v USA autismem postiže

no jedno dítě z 10 000, v současné době je to již jedno ze sta dětí

školního věku. Podle naší teorie se jedná o synergické působení

aspartamu, glutamátu, fluoridů z pitné vody, hliníku a nadměrné

imunologické stimulace při nevhodném systému očkování.

Již v původních experimentech Olney pozoroval, že podávání

aspartamu vyvolává u pokusných zvířat obezitu a cukrovku (14).

 Co se přidává do vody a potravin 

To bylo potvrzeno v řadě jiných laboratoří. A přesto je aspartam dodáván do „dietních“ nápojů a potravin pro diabetiky, přesto je doporučován v redukčních dietách. Aspartam vyvolává nadměrné přejídání. Americká společnost si láme hlavu nad zvyšováním výskytu až patologické obezity v poslední dekádě. Je veřejným tajemstvím, že výrobci aspartamu štědře sponzorují odborné společnosti, které aspartam na základě „vědeckých“ poznatků doporučují.

V současné době se již i v předních vědeckých časopisech objevují práce, které dokumentují patologické účinky aspartamu. U laboratorních zvířat i v klinických pozorováních u lidí bylo prokázáno, že kromě uvedených problémů vyvolává dlouhodobá konzumace aspartamu poškození trávicího ústrojí, zažívací problémy, nevolnost, poškození jater a ledvin, bolesti hlavy, zvýšený příjem jídla, rozostřené vidění, nespavost, hyperaktivitu, poruchy nálady, deprese a zvýšený sklon k sebevražednosti, ztrátu energie a únavu, bolesti svalů a kloubů, poruchy sluchu a riziko vzniku rakoviny.

Zjištění z nedávné doby o tom, že aspartam má podíl na vzniku leukémie a lymfomů, vyvolalo bouřlivé reakce lékařů a vědců, kteří prohlašují, že toto sladidlo se vůbec nemělo na trhu objevit. Také v EU se začíná volat po přehodnocení rozhodnutí Evropské komise ohledně povolení aspartamu s odvoláním zejména na působení jeho metabolitů fenylalaninu, aspartátu, formaldehydu a metanolu. V potravinách má aspartam označení E 951. Veteráni války v Zálivu Je téměř osudové, že rozsáhlý soubor osob, které pravidelně konzumovaly aspartam v nápojích, byli vojáci USA v průběhu války v Perském zálivu v roce 1991. Do Saúdské Arábie se vojákům posílaly americké nápoje zdarma. Palety s nápoji byly po řadu týdnů vystaveny pouštnímu slunci. Veteráni také vyprávěli, že když nebylo v poušti nic na práci, posedávali kolem a popíjeli tyto nápoje celý den.  Doba jedová 

Stížnostem veteránů války v Zálivu se zprvu nepřikládala velká pozornost. Je také velmi obtížné označit jednu příčinu souboru obtíží, který dostal název „syndrom války v Zálivu“. Avšak stejně dobře je možné konstatovat, že aspartam přispěl ke vzniku syndromu války v Zálivu. Trpí jím asi 100 000 ze 697 000 Američanů, kteří se účastnili akce Pouštní bouře. Je zajímavé, že syndromem války v Zálivu prý neonemocněl žádný příslušník z francouzských ani českých posádek (ti nedostávali aspartamem slazené nápoje zdarma). Po letech se na veřejnost dostávají informace o tom, že američtí vojáci dostali také experimentální očkování proti antraxu (sněti slezinné).

V současné době Pentagon přiznává, že 90 000 příslušníků armády, kteří sloužili ve válce v Zálivu, si stěžuje na ztrátu paměti, závrati a problémy s udržováním rovnováhy, na nevolnost, únavu, chronické bolesti kloubů a svalů. Mnozí se rovněž obávají, že byla ovlivněna jejich plodnost. Děti veteránů mají dvoj- až trojnásobně zvýšené riziko vývojových defektů. Že by se tedy v praxi ověřilo působení aspartamu v bojových podmínkách?

Závěr

Současný člověk se ocitá v nejistotě při výběru mezi „ne

zdravým“ cukrem a náhražkou sladké chuti v podobě umě

lých sladidel. Cyklamát v kombinaci se sacharinem byl pro

slazení nápojů v USA zakázán v roce 1970 zejména proto,

že tato kombinace působila vznik nádorů močového měchý

ře myší. Bojová chemická látka Pentagonu aspartam je nabí

zena milionům lidí na celém světě a její produkce přesahu

je tisíce tun ročně. Ve vědecké literatuře se v poslední době

diskutuje o tom, že konzumace „nízkokalorických potravin“

s aspartamem vyvolává v organismu potřebu příjmu větší

ho množství jídla, takže se vlastně žádné kalorie neušetří.

Pod dojmem poznatků o působení aspartamu volají někte

ří vědci po návratu k „neškodnému“ sacharinu. Zavedení

 Co se přidává do vody a potravin 

aspartamu označují jako zločin století. A jakkoliv mohou

mít i mnozí zastánci přírodní a zdravé výživy výhrady vůči

konzumaci medu, zůstává toto sladidlo v malém množství

nejlepší nabídkou k uspokojení chuti na sladké. 1.4 Něco málo o medu K chvále medu jako potravě bohů a elixíru mládí není třeba nic dodávat. Od dávných dob je všude na zemi med považován za důležitou potravinu, a to potravinu v její nejčistší přírodní kvalitě, které dnes říkáme bio. Zatímco řepný cukr obsahuje z 98 % disacharid sacharózu, kterou musí naše trávicí ústrojí rozložit na glukózu a fruktózu pomocí enzymu amylázy, med obsahuje jednoduché cukry volně. Různé typy medů se liší v několika procentech, avšak med zpravidla obsahuje větší podíl fruktózy (kolem 30–38 %) než glukózy (kolem 26–31 %). Obsahuje také celou skupinu vitaminů B včetně folátu a biotinu, vitaminy A, C, D, E a K, β-karoten, minerály a stopové prvky, některé aminokyseliny a antioxidanty. Celkem to je asi 80 různých sloučenin. Uvádí se také, že v medu bylo zjištěno několik stovek různých enzymů, mimo jiné i dosti značně vysoká aktivita enzymu amylázy. A jak to vypadá s obsahem energie? Jedna lžička medu poskytne 22 kcal, ve 100 g medu je 300 kcal neboli 1270 kJ. Zdravotní účinky medu Je pochopitelné, že zdravotní účinky medu byly zkoumány velice často. Jedna z posledních studií uvádí, že konzumace medu snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění, a to zejména u rizikových skupin. Přitom nezvyšuje tělesnou váhu ani u obézních osob. K našemu překvapení doporučují kanadští vědci pití šálku teplé vody se lžičkou medu a přídavkem skořice ráno a večer při snaze o snižování hmotnosti. Protinádorovým účinkům medu  Doba jedová  u různých typů rakoviny je na internetu věnováno 166 000 odkazů, které popisují jeho léčebný účinek u nejrůznějších typů nádorů. Med má vynikající účinky na pokožku, které se uplatňují zejména v kosmetice a při hojení ran. Včelaři znají také jeho výrazné konzervační účinky. Může být med nebezpečný? Případy, kdy med může být nebezpečný, jsou známy zejména z Turecka, Řecka, ale také z USA. Příčina skutečnosti, že med v těchto zemích je občas jedovatý, spočívá v rostlinách, z nichž sbírají včely nektar. V některých oblastech světa mohou tuto jedovatost způsobit květy rododendronů, sněženek nebo narcisů. Po požití jedovatého medu nastávají různé nepříjemné stavy, svědění po celém těle, nevolnost, zvracení, závrati a mdloby. Tyto stavy mohou trvat několik hodin až několik dnů. Ve vzácných případech byly zaznamenány i případy úmrtí člověka po požití takového medu.

Závěr

I když existuje mnoho důkazů o léčivých účincích medu, ne

smí být podle současné legislativy pro označování potravin

tento fakt uváděn na etiketách při jeho prodeji. Med není

lék. Není vždy zcela jisté, že med v obchodech je v „bio“

kvalitě, neboť může být kontaminován různými pesticidy

a herbicidy. Do medu se nesmějí přidávat „éčka“ (12). I při

konzumaci medu však platí – všeho s mírou. 1.5 Záludný glutamát Glutamát (MSG – monosodium glutamate, sodná sůl kyseliny glutamové) se začal v posledních desetiletích ve zvýšené míře objevovat v hotových potravinách, protože jim zvýrazňuje chuť.

 Co se přidává do vody a potravin 

Biologové dokonce zvolili pro vnímání druhu chuti vyvolané glutamátem japonské slovo „umami“. Umami je tak pátá chuť, vedle sladké, slané, hořké a kyselé. Po požití potravy s glutamátem se jeho obsah v mozku dospělého člověka zvýší 25–45krát. Glutamát z potravy prostupuje také placentou do krve plodu a do mozku. Nezralý vyvíjející se mozek je vůči působení glutamátu asi čtyřikrát citlivější než mozek dospělých.

To, že je glutamát neurotoxický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat, by měl vědět každý člověk. Glutamát je však nebezpečný v každém věku, takže jeho vyřazení z kuchyně bude prospěšné pro celou rodinu (23, 24). Glutamát a aspartam jsou chutě, které zabíjejí a které jsou vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace. Obě tyto látky jsou příkladem toho, jak v současné době vítězí trh a peníze nad vědecky zjištěnými varujícími fakty. Jak poznáme glutamát v potravinách? Některé výrobky nesou označení E 620–E 625, ale problémem je, že obsah glutamátu v potravinách se často skrývá pod označením hydrolyzované proteiny, kvasničný či sójový extrakt. Při jejich přípravě se vázaný glutamát uvolňuje z bílkovin a ve vysoce škodlivé volné formě zůstává v produktu. Na trhu se objevilo velké množství hotových jídel pro kojence a batolata, která obsahují tyto extrakty. Domníváme se, že změny ve výživě kojenců a batolat ve směru masivního používání hotových pokrmů mají významnou roli v nárůstu autismu především v USA a Velké Británii (23, 24).

Vysoký obsah volného glutamátu obsahuje především sójová omáčka. V USA je obávaný tzv. syndrom čínské restaurace. Po konzumaci jídla s vysokým obsahem glutamátu se zvýší krevní tlak, člověk zrudne v obličeji, zrychlí se mu tep srdce a objeví se nevolnost. Byly popsány i případy náhlé smrti v důsledku zvýšené dráždivosti srdce. Někteří lidé reagují projevy přecitlivělosti na MSG téměř okamžitě po konzumaci jídla, jiní až po 48 hodi

30

 Doba jedová 

nách. Uvádí se, že asi 30 % lidí má citlivost na minimální množ

ství (méně než 0,5 g), jiní mohou přijmout více než 5 g MSG bez

zjevných potíží. Silněji působí tato aminokyselina v tekutých for

mách – v omáčkách, polévkách a v nápojích, neboť se tak sná

ze a rychleji vstřebává a rychleji se objevuje v krvi. Proto mnozí

vědci vedou rozsáhlé kampaně za zákaz glutamátu v potravinách

a v potravinových doplňcích (www.russellblaylockmd.com).

Účinky glutamátu

Pro mnohé čtenáře bude možná překvapením zjištění, že ami

nokyselina glutamát se nachází ve velkém množství v mozku

savců – tedy i člověka, kde funguje jako hlavní excitační přena

šeč nervových vzruchů. Glutamát vyvolává a ovlivňuje mnoho

fyzio logických procesů v mozku. Vedle zprostředkování rychlé

ho přenosu nervových vzruchů reguluje například procesy učení

a paměti, přenos bolestivých podnětů i pohybovou koordinaci.

Jeho působení v nesprávnou dobu a na nesprávném místě však

může vést ke vzniku různých patologických stavů, jako jsou neu

rodegenerace, epileptické záchvaty, chronická bolest, autismus,

ischemie mozku, deprese či léková závislost. Pokud však nastane

zvýšení koncentrace glutamátu v mozku po delší dobu, je jeho

působení neurotoxické. Olney na začátku 70. let minulého století

pozoroval, že MSG podávaný v potravě mladým myším a opicím

vyvolává destrukci neuronů v sítnici a v některých strukturách

mozku. Názvem excitotoxicita chtěl vyjádřit důsledky patologic

ké excitace, která vede ke smrti neuronů.

V současné době je věnována veliká pozornost biomedicínské

ho výzkumu studiu různých typů glutamátových receptorů a hle

dání farmakologicky aktivních látek, které jsou rovněž sledovány

s nadějí, že bude odhalen jejich terapeutický potenciál pro velmi

rozsáhlou skupinu onemocnění mozku i metabolických a endo

krinních poruch. Takovou látkou je například memantin, který

je používán v terapii Alzheimerovy nemoci i vaskulární demence

pro své předpokládané neuroprotektivní účinky. Současně také



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist