načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doba jedová 2 - Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc.

Doba jedová 2
-11%
sleva

Elektronická kniha: Doba jedová 2
Autor: Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc.

Žijeme opravdu v době jedové? Odpovědi na tuto a mnoho dalších otázek inspirovaných knihou Doba jedová autorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky přináší publikace Doba jedová 2. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149 Kč 133
+
-
4,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.7%hodnoceni - 79.7%hodnoceni - 79.7%hodnoceni - 79.7%hodnoceni - 79.7% 88%   celkové hodnocení
9 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 368
Rozměr: 20 cm
Úprava: 2 sv. (295, 367 stran)
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triton, 2011-2012
ISBN: 978-80-738-7555-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Žijeme opravdu v době jedové? Odpovědi na tuto a mnoho dalších otázek inspirovaných knihou Doba jedová autorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky přináší publikace Doba jedová 2. Autoři nabízejí čtenářům poutavé čtení o běžných nápojích, nových typech potravin i o úskalích a rizicích konzumace sladkostí. Strunecká a Patočka, odborníci na biochemii, toxikologii, neurofarmakologii a biomedicínu, čtenářům opět srozumitelným a jasným způsobem přibližují nejnovější poznatky o rakovině a nemocech z léčení a věnují se opět i tolik diskutované otázce očkování. Fakt, že se Doba jedová stala nejprodávanější populárně naučnou knihou pro dospělé roku 2011, jasně dokazuje, že stále více lidí touží po pravdivých informacích a nehodlá se spoléhat pouze na to, co nám doporučují televizní reklamy, sdělovací prostředky a v mnohých případech i státní orgány. Hledáte-li návod, jak se v přebujelém přísunu těchto informací dobře zorientovat, pak je kniha Doba jedová 2 tou správnou volbou.

Další popis

Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Patočka; prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc. - další tituly autora:
 (e-book)
Doba jedová Doba jedová
 (e-book)
Vojenská toxikologie Vojenská toxikologie
Evaluace v kultuře - Ekonomické hodnocení kulturních událostí a festivalů Evaluace v kultuře
Léčivé byliny a duševní zdraví Léčivé byliny a duševní zdraví
 
K elektronické knize "Doba jedová 2" doporučujeme také:
 (e-book)
Spasitel Spasitel
 (e-book)
Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně
 (e-book)
Deset let s Václavem Havlem Deset let s Václavem Havlem
 (e-book)
Všechno je jinak -- aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti Všechno je jinak
 (e-book)
Doba jedová 4 - Hormony Doba jedová 4
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

Doba jedová 2


prof.

RNDr.

Anna Strunecká, DrSc.

prof. RNDr. Jiří

 Patočka,

 DrSc.

Stanislav

 Juhaňák

 – TRiToN

DoBA

JeDová


prof.

RNDr.

Anna Strunecká, DrSc.

prof. RNDr. Jiří

 Patočka,

 DrSc.

Stanislav

 Juhaňák

 – TRiToN

DoBA

JeDová


Anna Strunecká, Jiří Patočka Doba jedová 2

© Anna Strunecká, Jiří Patočka, 2012

© Stanislav Juhaňák – TRiToN, 2012

Cover © Renata Brtnická, 2012

Vydalo nakladatelství Stanislav Juhaňák – TRiToN,

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.tridistri.cz

iSBN 978-80-7387-555-8 Autoři i vydavatel věnovali maximální možnou pozornost tomu, aby informace zde obsažené odpovídaly aktuálnímu stavu znalostí v době přípravy díla k vydání. I když byly tyto informace pečlivě kontrolovány, nelze s naprostou jistotou zaručit jejich úplnou bezchybnost. Z těchto důvodů se vylučují jakékoli nároky na úhradu ať již přímých či nepřímých škod. Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. autoři: MUDr. Ludmila Eleková prof. MUDr. Jan Janda, CSc. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. MUDr. Karina Šustová prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc. Komentáře: Roman Drha prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc. prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA


7

Předmluva

Doba jedová oslovila desítky tisíc čtenářů a za půl roku od své

ho vydání v červnu 2011 se stala nejprodávanější populárně

naučnou knihou pro dospělé roku 2011. Našla si cestu do do

mácností i na pracoviště, do rozhlasu i televize, do mnoha no

vin a časopisů. Na autory se obracejí čtenáři se svými dotazy,

někteří očekávají rady pro řešení svých problémů, jiní se chtě

jí podělit o svoje zkušenosti a poznatky. Jako autoři jsme však

dostali i mnohé kritické připomínky k našim názorům a pohle

dům na škodlivost např. aspartamu, jiných „éček“ nebo hliníku.

Byli jsme pozváni na mnoho přednášek a všude jsme se setkali

s velikým zájmem o témata, která jsme v Době jedové otevřeli. To

všechno nakladatele i autory motivovalo k úvahám, zda připra

vit publikaci Doba jedová 2. Pro naše rozhodnutí realizovat ten

to projekt nebyla určující skutečnost, že jedů kolem nás je sku

tečně tolik, že pojednání o nich by vydala na celou knižní řadu.

Rozhodující bylo, že jsme se přesvědčili, že hodně lidí touží po

pravdivých informacích, které by jim byly užitečné při hledání

harmonického způsobu života v době překotného vývoje, kte

rého se všichni účastníme. V průběhu života zažíváme množ

ství převratných změn, které dříve probíhaly po staletí. Naše

babičky by jistě žasly nad nabídkou potravin v supermarketech;

naše vnoučata už nebudou mít dětské nemoci, které měli ještě

možnost prožít jejich rodiče – naše děti. Co má člověk v této

hektické době materiální hojnosti dělat pro to, aby si zachoval

vitalitu, pracovní výkonnost, zdraví i duševní schopnosti až do

konce života? Čemu se má vyhýbat, aby neubližoval sobě ani

svým blízkým?

Kniha má čtrnáct kapitol, mezi kterými se setkáme i s pří

spěvky profesorů dětského lékařství MUDr. Miloše Velemínské

ho, CSc., a MUDr. Jana Jandy, CSc. (o očkování), dětské lékař


8

ky MUDr. Šustové (o kojení) a MUDr. Elekové (praktické rady

rodičům k očkování). Nechceme čtenáře Doby jedové 2 strašit,

ani jsme se nezaměřili na vyhledávání katastrofických výsledků

vědeckého bádání. Vývoj současné doby je však charakteristický

svojí globalizací. To, co se dnes děje v Americe, postihne i nás,

a ve zkušenostech jiných zemí bychom měli hledat poučení.

V Době jedové 2 však také ukazujeme, že zodpovědnost za svůj ži

vot a zdraví má každý ve svých vlastních rukách a že by měl začít

od sebe, od svého domova a od svého pracoviště. S nadějí doufá

me, že Doba jedová 2 si najde cestu do vašich domovů i do vašich

srdcí.

Anna Strunecká a Jiří Patočka


9

Zkratky AAP = Americká pediatrická akademie

(American Academy of Pediatrics) ACNFP = Poradní výbor pro nové potraviny a procesy ADHD = poruchy pozornosti a hyperaktivita ALS = amyotrofní laterální skleróza AMiCA = Association for the Environment and Chronic

Toxic injury (itálie) AoM = akutní zánět středního ucha, otitida AN = Alzheimerova nemoc BMi = index tělesné hmotnosti BPA = bisfenol A BUND = Přátelé země, Německo CDC = Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (USA) ČiŽP = Česká inspekce životního prostředí ČLS JEP = Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Čoi = Česká obchodní inspekce DAG = diacylglyceroly DDD = doporučené denní dávky DHA = kyselina dokosahexaenová DTP = záškrt, tetanus, dávivý kašel EFSA = Evropský úřad pro bezpečnost potravin ECHA = Evropská agentura pro chemické látky EMA = Evropská léková agentura EPHA = Evropská aliance veřejného zdraví EPA = Agentura pro ochranu životního prostředí EU = Evropská unie


10

FAo = organizace oSN pro výživu a zemědělství FDA = Úřad pro kontrolu potravin a léků

(U. S. Food and Drug Administration) GBS = Guillainův-Barrého syndrom GMo = geneticky modifikované organismy GSK = GlaxoSmithKline HDL = high density lipoproteins, „hodný“ cholesterol HEAL = Aliance pro zdraví a prostředí v Belgii HNP = hrubý národní produkt HPV = human papilomavirus, lidský papilomavirus HRT = postmenopauzální hormonální terapie ChemSec = Chemický sekretariát (mezinárodní chemická

organizace) iARC = Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny MK = mastné kyseliny MMR = vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím MS = metabolický syndrom MSG = monosodium glutamate, sodná sůl kyseliny

glutamové MZ ČR = Ministerstvo zdravotnictví ČR NASA = Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA NiH = Národní ústav zdraví USA NiKo = Národní imunizační komise, poradní orgán MZ ČR NoAEL = hladina nezpůsobující žádný nežádoucí účinek NÚ = nežádoucí účinek NViC = Národní informační centrum pro očkování USA PAS = poruchy autistického spektra PCB = polychlorované bifenyly


11

PG = propylenglykol PK ČR = Potravinářská komora ČR PNT = potraviny nového typu PVC = polyvinylchlorid REACH = evropská směrnice o registraci, evaluaci

a autorizaci chemických látek SSNC = Švédská společnost pro zachování přírody STUŽ = Společnost pro trvale udržitelný život (ČR) SÚKL = Státní ústav pro kontrolu léčiv SZPi = Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ = Státní zdravotní ústav TAG = triacylglyceroly TDi = tolerovatelný denní příjem TLC = Therapeutic Lifestyle Changes – dieta terapeutické

změny životního stylu UK = Spojené království VAERS = Vaccine Adverse Event Reporting System, systém

hlášení nežádoucích účinků vakcín (USA) ViCP = Vaccine injury Compensation Program, program

pro kompenzaci poškození vakcínami (USA) VoC = těkavé organické látky WHo = Světová zdravotnická organizace ZN = zhoubný nádor



13

1. Domovy a pracoviště v době jedové Anna Strunecká, Jiří Patočka Nejčastější otázka, kterou jsme jako autoři Doby jedové dostávali, se týkala názvu naší knížky. Moderátoři, redaktoři, novináři a posluchači na přednáškách a seminářích se ptali: Žijeme opravdu v době jedové? Ano, je to tak. Lidé vyrobili a stále vyrábějí nesmírné množství nových chemických látek, které se objevují jako nové materiály a nové produkty v potravinách a nápojích nebo jako léky a potravinové doplňky. Podle údajů Evropské komise se globální produkce chemikálií zvýšila z jednoho milionu tun v roce 1930 na čtyři sta milionů tun v roce 2001. Naprostá většina těchto látek nebyla nikdy testována s ohledem na jejich vliv na životní prostředí a na zdraví člověka. Značný problém ve sledování jejich nepříznivých účinků představuje i to, že vlastně působí ve směsích (tzv. koktejlový efekt).

Koktejlový efekt znamená, že látky ve směsi přispívají k celkové toxicitě této směsi a posilují toxicitu těch ostatních. Toxická látka ve směsi s jinou toxickou látkou působí již třeba v tisíckrát nižší koncentraci, než když se vyskytuje izolovaně.

Koktejl obsahující malou dávku rtuti, která by zabila jednu ze 100 krys, a dávka hliníku, která by zabila jednu ze 100 krys, má překvapující účinek: Všechny krysy zemřou. Dávky rtuti, které mají 1% mortalitu, budou mít v přítomnosti hliníku 100% mortalitu. (http://www.whale.to/a/miller1.html). Podobně když se smíchají dva pesticidy v „bezpečných“ koncentracích, způsobí uhynutí 80–90 % pulců [1]. ostatně, to jsme čtenářům Doby jedové vysvětlovali na příkladu současného působení fluoridů a hliníku. Pokud se tyto dva ionty vyskytnou společně v jed


14

 Doba jedová 2 

nom roztoku, pak vyvolávají toxické účinky již v nanomolárních

(10

–9

molu) koncentracích.

V Době jedové jsme uvedli příklady nejčastěji se vyskytujících

látek, které představují rizika pro lidské zdraví v životním pro

středí. Znečišťující látky z životního prostředí se zachycují i na

našich vlasech, oděvu a obuvi a přinášíme si je do našich do

movů, jsou ve školách a školkách i na pracovištích. Uvolňují

se ze stavebních materiálů, barev a tapet na stěnách, nábytku,

z elektronických zařízení, nádobí i oblečení. Zpravidla si ne

uvědomujeme, jak velkým množstvím nebezpečných látek jsme

obklopeni na každém kroku v interiérech, kde trávíme až 90 %

svého času. interiéry představují uzavřené prostory, kde nebý

vá příliš intenzivní pohyb vzduchu, omezeně tam proniká slu

neční světlo a je tam zpravidla sucho. V takovém prostředí se

chemikálie mohou hromadit a nepodléhají rozkladu, například

vlivem UV záření. Člověk si při dýchání vymění denně se svým

prostředím něco mezi 10 000 až 70 000 litry vzduchu! Zatím

co ve vnějším prostředí se vlivem aktivit různých ekologických

organizací snižují koncentrace zakázaných látek, v našich do

movech jsou jejich koncentrace 2–5×, někdy dokonce až sto

krát vyšší než venku! V této kapitole si ukážeme, jaká překvape

ní přinesla analýza prachu pod postelemi ve 12 domácnostech

12 různých zemí.

Svou stopu v prachu domácnosti může zanechat i zloděj

Ve vzorcích prachu, který se najde v každé domácnosti, lze obje

vit i lidskou DNA. Metoda identifikace osob pomocí testu DNA

byla pro kriminalistiku možná ještě významnějším objevem než

otisk prstu, který poprvé posloužil jako důkaz totožnosti v roce

1902, když s jeho pomocí usvědčil velký francouzský detektiv

Alphonse Bertillon pachatele zločinu. Genetická identifikace

osob v kriminalistice pomocí DNA profilu umožňuje identifiko

vat pachatele i tehdy, nezanechá-li žádné otisky prstů, stačí jen

vhodný biologický vzorek, např. sliny, krev nebo sperma.


15

 Domovy a pracoviště v době jedové 

Každá osoba, jež v domácnosti žije nebo přijde na návštěvu, zanechá v domácím prachu svou vizitku v podobě DNA. Na základě analýzy poškození DNA lze dokonce usuzovat na dobu, která od návštěvy uplynula. Kriminalistika tak dostává do rukou další užitečný nástroj pro usvědčení zločince [2]. 1.1 Překvapení v prachu pod postelí Dne 14. září 2011 zveřejnil Chemický sekretariát (ChemSec

1

)

zprávu nazvanou Domov, sladký domov, překvapení v prachu pod postelí [3]. Představitelé několika ekologických organizací se spojili a analyzovali prach vysátý v ložnicích v šesti státech Evropské unie (EU), ve čtyřech zemích Afriky a dvou státech jihovýchodní Asie [4].

Autoři zprávy Domov, sladký domov zdůraznili zejména to, že analyzovaný prach z ložnic obsahuje látky, které se společně nazývají hormonální (endokrinní) disruptory. Jsou to chemikálie, které výrazným způsobem zasahují do hormonálních regulací. Mohou narušovat produkci nebo působení některých hormonů. Výsledkem jejich účinků je vždy narušení zdraví, vývoje, plodnosti, ale i riziko vzniku rakoviny a duševních poruch. Seznam chemikálií, jež fungují jako hormonální disruptory, uveřejnil ChemSec v Bruselu 3. května 2011 [5]. Jsou to těkavé organické látky označované zkratkou VoC (podle anglického volatile organic compounds), které se mohou uvolňovat v plynné podobě do prostředí a hromadit se ve vzduchu i v prachu, v závislosti na vlhkosti a teplotě. Příklady takových látek jsou ftaláty, zpomalovače hoře- 1 ChemSec je mezinárodní nezisková organizace upozorňující na zdra

votní a environmentální rizika nebezpečných chemikálií, poskytující

přesné a vědecky podložené informace, zapojující podnikatelský sektor

a podílející se na legislativních procesech. Byla založena v roce 2002

a je tvůrcem seznamu prioritních nebezpečných chemikálií, které by

měly být nahrazeny – tzv. SiN list.


16

 Doba jedová 2  ní, polychlorované bifenyly (PCB), bisfenol A, triclosan, alkylfenoly – zejména nonylfenol, pesticidy a herbicidy, dioxan a řada jiných. Jsou součástí mnoha produktů, se kterými se se tkáváme v každodenním životě, jako jsou kosmetické a úklidové prostředky, hračky, igelitové závěsy a ubrusy, bytový textil, nábytek, matrace, oblečení, CD a DVD [6].

Uveřejnění této zprávy vyvolalo značnou pozornost sdělovacích prostředků (u nás například http://www.rozhlas.cz/cro6/ porady/_porad/1622) a soustředilo pozornost orgánů EU na potřebu testování zdravotní nezávadnosti mnoha výrobků.

Avšak právě na příkladu prachu v našich ložnicích si ukážeme, že člověk by měl spoléhat především sám na sebe a neočekávat, že mu zdravé prostředí v jeho domově zajistí EU nebo vlády či jiné organizace v jeho zemi. Kdo a kde prováděl analýzu prachu z ložnic Prach, který analyzovali autoři uvedené studie, představuje velmi různorodou směsici částic o různých velikostech, jako jsou vlasy, chlupy a kousky kůže (od lidí i domácích zvířat), bakterie, pyl, plísně, vlákna textilií, částice hlíny, odřený materiál z nábytku a zařízení, zbytky potravin, popel, saze a roztoči. Vznikající prach pak představuje rezervoár pro další chemikálie, které se v bytech mohou uvolňovat z úklidových prostředků, kosmetiky, léků, sprejů atd. Jemný prach může člověk nevědomky vdechovat, působí na jeho kůži, může kontaminovat i potraviny a nápoje. V nejužším kontaktu s prachem jsou děti, které se pohybují po zemi a strkají vše do úst. Také dětská kůže je mnohem jemnější a představuje vzhledem k tělíčku větší plochu, než je tomu u dospělých. A tak se dostáváme k další absurditě současné doby: zatímco pro děti je do jisté míry vhodný „kontakt se špínou“, aby se vytvářely přirozené protilátky, složení prachu v domácnostech současné doby může vážně ohrozit jejich vývoj.


17

 Domovy a pracoviště v době jedové 

Seznam spolupracujích organizací, které prováděly sběr a analýzu vzorků prachu ve 12 státech, je značně rozsáhlý

2

. Vzorky

byly odebrány v rámci EU ve Švédsku, Belgii, Německu, Maďarsku, itálii a České republice; v Africe to byla Jižní Afrika, Tanzánie, Keňa a Uganda. Z jihovýchodní Asie se zpracovaly vzorky odebrané v ložnicích na Filipínách a v Malaysii.

Při odběru prachu se dodržovala jednotná metodika. V ložnicích se neuklízelo po dobu jednoho týdne, poté byl vysát prach pod postelemi, z jejich okolí i z povrchu postelí. Používaly se stejné typy filtrů a sáčků. V každé zemi byly odebrány z jedné ložnice tři vzorky, které se spojily do jednoho. Předem považuji za svoji povinnost sdělit čtenářům, že je možné, že ve vaší ložnici bude situace zcela jiná než v ložnici manželů v Plzni, ze které byly v ČR vzorky odebrány. V evropských domácnostech, včetně té české plzeňské, byly nalezeny v nejvyšších koncentracích ftaláty a nonylfenol. Celková hladina ftalátů je vyšší než ta, kterou úřady považují za bezpečnou s ohledem na koktejlový efekt. Tedy na jev, kdy toxicitu sledované látky výrazně posilují další rizikové látky ve směsi.

Avšak je třeba ocenit, že zjištěné výsledky rozbouřily veřejné mínění v EU, a zdá se, že zasely do myslí politiků informace o tom, v jak nebezpečném prostředí dnes lidé žijí.

Závěrečná doporučení

Lidé v současnosti nejsou dostatečně chráněni právními předpisy

EU před tímto koktejlem látek narušujících hormonální systém. 2 V EU se na této činnosti podílely European Public Health Alliance

(EPHA) a Health and Environment Alliance (HEAL) v Belgii, Levego

(Clean Air Action Group) v Maďarsku, AMiCA (Association for the

Environmental and Chronic Toxic injury) v itálii, BUND (Friends of

the Earth Germany) v Německu, Společnost pro trvale udržitelný ži

vot (STUŽ) v ČR a Swedish Society for Nature Conservation (SSNC) ve

Švédsku. SSNC asistovala při odběrech vzorků v zemích mimo EU.


18

 Doba jedová 2 

EU a všechny členské státy proto musí začít rozhodně jednat, aby

nám zajistily dobrý a klidný spánek po celou noc, uvedla Anne-So

fie Andersson, ředitelka ChemSec.

Důrazně vyzýváme Evropskou komisi i všechny členské státy EU,

aby urychlily proces nominace endokrinních disruptorů na kan

didátský seznam nebezpečných látek zřízený na základě evropské

směrnice REACH o registraci, evaluaci a autorizaci chemických lá

tek. Dále doporučujeme firmám, aby ve svých výrobcích nahrazova

ly látky narušující hormonální systém bezpečnějšími alternativami,

uvedla Frida Hök z ChemSec. REACH a seznam látek narušujících zdraví – tzv. SIN list REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně, které musí být během 11 let postupně registrovány. Nahradil několik desítek starých právních předpisů, a proto se o něm někdy mluví jako o jedné z nejsložitějších směrnic EU. SiN list obsahuje 378 chemikálií, které splňují kritéria směrnice REACH pro látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC). Látky identifikované jako endokrinní disruptory obsahují seznamy SiN 1.0 a SiN 2.0, celkem to je 47 látek (http://www.chemsec.org/endocrine-dis- rupters/edcs-on-the-sin-list). o některých z nich a jejich nebezpečí pro lidské zdraví se zmíníme v dalších kapitolách. Zpráva také zdůrazňuje, že pro plné pochopení vlivu endokrinních disruptorů na naše zdraví mají zásadní význam nové metody hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na schopnost těchto látek vyvolávat významné efekty už při velmi nízkých dávkách. Některé ze zkoumaných chemických látek, jako nonylfenol či několik ftalátů, byly nalezeny v nejvyšších koncentracích v evropských domácnostech.


19

 Domovy a pracoviště v době jedové 

1.2 Bisfenol A Jiří Patočka Bisfenol A (BPA) je organická látka, která byla připravena synteticky v roce 1891 ruským chemikem Alexandrem P. Dianinem. Výchozími surovinami pro syntézu jsou fenol a aceton (proto to A za jménem látky). Původně neužitečná látka se stala důležitou surovinou pro přípravu plastů. V současné době je BPA používán zejména jako surovina na výrobu tzv. polykarbonátů. Ty nalezly široké technické použití a život bez nich si už nedovedeme představit. Jsou chemicky, tepelně a mechanicky odolné, lehké, čiré jako sklo nebo libovolně barvitelné a jsou vhodným materiálem pro řadu výrobků. Z polykarbonátu se vyrábí např. makrolonové desky – vysoce kvalitní, tepelně izolační materiál, vhodný pro zasklívání a zastřešování, s vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům. Z polykarbonátu se vyrábí také řada užitkových předmětů pro domácnost, jako jsou nádoby na tekutiny, dózy na potraviny, kempingové jídelní soupravy, ale také nosiče CD a DVD. Ve stále větší míře se polykarbonát používá všude tam, kde přichází do styku s potravinami – od kojeneckých láhví až po ošetření vnitřního povrchu konzerv.

Využití BPA je tak široké a výrobky z něj mají tak vysokou užitnou hodnotu, že se jej ročně vyrábí kolem ohromujících 3 miliard kilogramů a jeho odhadovaná hodnota v globální světové ekonomice za jednu hodinu je 500 000 US dolarů. BPA se tak řadí mezi významné komodity obchodovatelné na světových trzích. Nelze se proto divit, že ojedinělé úvahy o tom, že BPA a z něj vyrobené zboží by mohly ohrožovat lidské zdraví, byly hned v zárodku umlčeny.

V laboratořích celého světa se ale množí stále další důkazy o tom, že BPA není tak bezpečný, jak jsme se domnívali. Ve stále větším množství se dostává do životního prostředí a přes potravinové cykly proniká až do lidského organismu. Končí tam, kde by


20

 Doba jedová 2 

rozhodně končit neměl – v lidském těle. obzvláště nebezpečný

je BPA pro ty nejcitlivější organismy – kojence a malé děti. Lze

jej objevit v krvi lidí, kteří takové potraviny konzumují. Rostou

obavy, zda BPA nemůže mít negativní vliv na lidské zdraví. Pro

tože výrobky z BPA nacházejí stále širší použití nejen v potravi

nářském průmyslu, ale také v medicíně, stavebnictví, elektronice

i jinde, stává se tato chemikálie prakticky všudypřítomnou slož

kou našeho životního prostředí. BPA se používá také při výrobě

epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů, z nichž se

mimo jiné vyrábí i kojenecké láhve.

Všudypřítomný BPA

BPA je přítomen v mořích, v povrchových vodách řek a jezer,

jakož i v organismech, které tam žijí. Byl nalezen i v pitné vodě

mnoha afrických zemí či na Kypru. U 96,2 % populace ve Spoje

ných státech byl BPA nalezen v moči. BPA je přítomen v krvi tě

hotných žen i jejich plodové vodě a mateřském mléce. BPA je pří

tomen v balených vodách, ovocných džusech, konzervovaných

potravinách. Velká množství BPA byla nalezena v papírových

bankovkách některých zemí. Pokud ještě existuje nějaké místo na

Zemi, kde BPA nalezen nebyl, je tomu tak proto, že jej tam ješ

tě nikdo nehledal. Zatížení životního prostředí BPA je enormní,

a i když nalezená množství jsou nepatrná, nikdo nedokáže odhadnout nebezpečí jejich dlouhodobého působení na lidský organismus. Naprostá většina studií s BPA byla dosud prováděna na laboratorních zvířatech.

BPA je i v kojeneckých láhvích

V roce 2008 přinesl server NewScientist zprávu, že na základě

studií britských vědců existuje nebezpečí, že BPA uvolňovaný

z kojeneckých láhví vyrobených z polykarbonátu může způsobo

vat onemocnění srdce a diabetes 2. typu. Tuto zprávu převzaly

všechny světové tiskové agentury a informovaly o tom své čte

náře a posluchače. i když výsledky studie jsou jinými vědeckými


21

 Domovy a pracoviště v době jedové 

skupinami zpochybňovány, znovu a znovu se objevuje otázka,

zda používání polykarbonátových plastových láhví pro kojence či

široké využití tohoto plastu v potravinářství je či není bezpečné.

V EU platí zákaz výroby a prodeje kojeneckých láhví

s BPA

o zákazu BPA rozhodla Evropská komise po kampani environ

mentálních organizací, které upozorňovaly na vědecké důkazy

o nebezpečnosti této látky. Přijatá směrnice zakázala od břez

na 2011 výrobu a od června 2011 dovoz a prodej kojeneckých

láhví s obsahem BPA v celé EU. Výjimkou je Česká republika,

která zatím nařízení o zákazu nestačila schválit. Ministerstvo

zdravotnictví příslušné nařízení teprve připravuje. Podle Green

peace však české kamenné i internetové obchody polykarbo

nátové kojenecké láhve s BPA stále nabízejí. Pomalý postup

českých úřadů ale není jediný problém, na který upozorňují

nevládní organizace. Vadí jim také, že připravované nařízení se

má týkat pouze kojeneckých láhví a nezahrnuje ostatní nádobí

pro děti. Světová zdravotnická organizace (WHo) již dříve po

tvrdila, že nejvíce BPA se uvolňuje právě z potravinových obalů,

jako jsou láhve nebo misky. Greenpeace proto vyzvalo minister

stvo, aby zákaz rozšířilo na všechny produkty pro děti do tří let,

které přicházejí do styku s potravinami. Jenže ministerstvo ta

kové rozšíření odmítlo.

Nejnovější poznatky o BPA

Přestože WHo vydala v roce 2008 prohlášení, že bisfenol A v po

travinách nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, řada od

borníků o tom pochybuje. Laboratoře celého světa studují toxic

ké projevy BPA a mechanismus účinku, jakým tato látka působí

nepříznivě na živé organismy. Každý měsíc se objevuje kolem

jednoho tisíce vědeckých článků v odborných a vědeckých časo

pisech celého světa. Množí se nové a nové důkazy o tom, že BPA

je látka nebezpečná lidskému zdraví. Hlavní nebezpečí spočí


22

 Doba jedová 2 

vá v estrogenní aktivitě BPA, který se v těle chová podobně jako ženský pohlavní hormon – estrogen.

Existuje podezření, že rozšířené používání BPA souvisí se vznikem inzulinové rezistence a s nárůstem výskytu diabetu 2. typu. Při pokusech v laboratoři bylo zjištěno, že bisfenol A indukuje v buňkách slinivky nadbytečnou tvorbu inzulinu působením na estrogenové receptory, které na svém povrchu mají buňky pankreatu. BPA může být jedním z důvodů nárůstu počtu diabetiků a rovněž lidí postižených obezitou. BPA může také přispívat k těhotenskému diabetu či vést k dalším metabolickým chorobám.

Nedokážeme-li zabránit tomu, aby se nějaká látka dostávala do naší stravy, musíme stanovit takové její nejmenší množství přijímané každý den v potravě, aby to v žádném případě nepoškodilo naše zdraví. Takové množství je označováno jako TDi (tolerovatelný denní příjem). TDi je odhad množství chemického kontaminantu, kterému jsme vystaveni z kontaminace životního prostředí a které, když se nachází v potravinách, může být konzumováno denně během života, aniž by představovalo výrazné riziko pro zdraví. Expozice těmito kontaminanty je sice nežádoucí, ale nelze ji vyloučit, protože některé z těchto látek se nacházejí v potravinách v důsledku znečištění životního prostředí. V EU byla přijata hodnota TDi pro BPA 50 μg/kg, ale nejnovější výzkumy ukazují, že navržená hodnota je příliš vysoká a měla by být snížena na 10 μg/kg. Princip předběžné opatrnosti Všude tam, kde si nejsme jisti, jak velké je riziko, bychom měli uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Tento princip říká, že vždy, když existuje riziko možného nebezpečí, a to i v případě, že riziko není stoprocentně ověřené, je třeba jednat tak, jako by toto nebezpečí bylo reálné. Nevidíme-li do zatáčky, nepředjíždíme, protože by mohlo v protisměru jet auto. Nevíme, jestli jede, nebo nejede, ale chováme se tak, jako by jelo. Najdeme-li v lese lákavě vyhlížející bobule, které neznáme, nebudeme je jíst, pro


23

 Domovy a pracoviště v době jedové 

tože by mohly být jedovaté. Nevíme, jestli jsou, nebo nejsou, ale chováme se tak, jako by jedovaté byly.

Závěr

U výrobků, které obsahují a uvolňují BPA, bychom měli uplat

ňovat princip předběžné opatrnosti. Můžeme-li je nahradit ji

nými výrobky, bez BPA, raději tak učiňme. očekávání, že vlád

ní organizace zakáží výrobu a používání bisfenolu A, je zcela

nerealistické. 1.3 Triclosan Anna Strunecká Triclosan (též triklosan) je synteticky připravená chlorovaná látka, která má silné antibakteriální a protiplísňové účinky a používá se proto jako dezinfekční prostředek v četných výrobcích. Přidává se do mýdel, deodorantů, holicích krémů, zubních past a ústních vod, do čisticích prostředků apod., obvykle v množství 0,15–0,30 %. Je také používán u stále většího počtu spotřebitelských výrobků, například dětských hraček, ložního prádla, ponožek, kuchyňských nástrojů, pytlů na odpadky apod., tedy všude tam, kde se mohou uplatnit jeho smrtící účinky na bakterie a plísně. Je rovněž účinnou složkou ve vlhčených ubrouscích. Triclosanem se napouštějí z konzervačních důvodů také matrace. Z tohoto výčtu je zřejmé, že triclosan se snadno dostane do každé domácnosti. Výrobci sice musí uvádět, že výrobky obsahují triclosan, ale běžnému spotřebiteli toto upozornění mnoho nepoví. V některých studiích s triclosanem bylo prokázáno, že v koncentracích schválených pro jeho použití v různých výrobcích nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, v jiných je zase upozorňováno, že triclosan působí jako endo


24

 Doba jedová 2  krinní disruptor. Tak například u pulců stačilo 0,15 ppb

3

triclo

sanu k narušení funkce hormonu štítné žlázy a k jejich přeměně v žábu. Vědci sledovali jednak vývoj pulců skokana volského Rana catesbeiana, jednak vývoj laboratorní žáby Xenopus laevis, a zjistili, že 0,15 μg/l triclosanu ve vodě po dobu 4 dnů omezilo vývoj zadních nohou u pulců a působení 0,03 μg/l pouhých 24 hodin znamenalo změnu v RNA pro receptor hormonu štítné žlázy [7]. Důležitost hormonu štítné žlázy pro metamorfózu (proměnu) obojživelníků objevil český vědec Vilém Laufberger již před sto lety. o tom, že hormon štítné žlázy je nezbytně nutný i v průběhu embryonálního vývoje člověka, nikdo nepochybuje.

Existují však obavy, aby nadužívání triclosanu nevedlo ke vzniku rezistentních kmenů bakterií, podobně jako je tomu u antibiotik. Výzkum prováděný na irské národní univerzitě v Galway ukázal, že na vzniku rezistentních kmenů bakterií se podílí nejen antibiotika, ale i špatně prováděná dezinfekce. Jestliže je použit příliš naředěný dezinfekční prostředek, nejenže část bakterií přežívá, ale zároveň získává vůči některým antibiotikům rezistenci. Vědci pracovali s bakterií Pseudomonas aeruginosa, která se občas ve velkých kvantech objevuje v nemocničním prostředí na místech, kde bychom ji nečekali (na jednotkách intenzivní péče, resuscitačních či novorozeneckých odděleních), a bývá často příčinou rozsáhlých nemocničních nákaz. Dezinfekční prostředky, mezi něž patří i triclosan, sice bakterie P. aeruginosa spolehlivě ničí, ale pokud nejsou použity v dostatečně vysoké koncentraci, přežívající kmeny bakterií jsou rezistentní i proti moderním širokospektrým antibiotikům, jako je ciprofloxacin nebo fluorochinolon. Špatně provedená dezinfekce proto může napáchat více škody než užitku [8]. Určitá rezistence na triclosan se může 3 ppb znamená jedna miliardtina z celku. Zatímco 1 ppm odpovídá při

bližně 1 mg/kg nebo 1mg/l vody, 1ppb odpovídá 1 μg/kg, 1μg = 10

–6

g

nebo 1 μg/l.


25

 Domovy a pracoviště v době jedové 

u některých mikroorganismů objevit, ale větší obavy jsou z potenciální křížové rezistence na jiné antimikrobiální látky. Studie zkoumající tuto možnost proběhly však zatím jen v omezeném rozsahu.

Používáním triclosanu v mnoha antibakteriálních výrobcích pro domácnost se tato chemikálie dostává do povrchových vod. Studie vědců z Virginské technické univerzity prokázaly, že triclosan reaguje s volným chlorem ve vodě za vzniku menších množství nebezpečných sloučenin, například 2,4-dichlorfenolu. Většina z těchto látek přechází účinkem slunečního záření v další sloučeniny, zejména dioxiny. Přestože tímto způsobem vznikají jen malá množství dioxinů, existují velké obavy, protože dioxiny jsou extrémně jedovaté a jsou to velmi silné endokrinní disruptory. Poplašnou zprávu vyvolala informace, že triclosan může ve vodovodní vodě reagovat s chlorem za vzniku chloroformu, který je klasifikován jako potenciální karcinogen. i když studie ukázaly, že množství vznikajícího chloroformu je menší než množství běžně přítomné v chlorovaných pitných vodách, ve Velké Británii se triclosan stal předmětem varování jako možná příčina vzniku rakoviny. Problémem je i to, že triclosan se uvolňuje do kanalizace, kde může pod vlivem různých bakterií nebo kontaktů s kaly vytvářet další sloučeniny, které škodí životnímu prostředí a rozkládají se velmi pomalu.

Triclosan je zastoupen mezi sedmi hlavními kontaminujícími látkami v povrchových vodách jak v USA, tak v Evropě. V odpadních vodách se nachází v koncentracích od 0,1 do 16,6 μg/l. Triclosan byl například nalezen ve více než 30 let starém sedimentu švýcarského jezera Greifensee (http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/ htdocs/Chem_Background/ExSumPdf/triclosan_508.pdf). Na nutnost regulace a omezení používání triclosanu upozorňují i FDA a CDC v USA. V současné době se triclosan nachází v USA i v mnoha městských vodárnách. Rozpouští se v tucích a to znamená, že se může po dlouhou dobu akumulovat i v tukové tkáni člověka. Byl nalezen i v mateřském mléce.


26

 Doba jedová 2 

Negativní účinky triclosanu a v něm obsažených stopových množství dioxinů na životní prostředí a jeho diskutabilní přínosy v zubních pastách vedly k tomu, že Švédská společnost pro ochranu přírody (Naturskyddsföreningen) nedoporučuje triclosan v zubních pastách používat. Naopak Americká společnost zubních lékařů (American Dental Association) vydala prohlášení, že triclosan obsažený v pastě na zuby působí preventivně a léčebně na záněty dásní a není nebezpečný.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je vůči triclosanu velmi kritický. V březnu 2003 doporučil, aby počínaje 1. listopadem 2011 bylo používání triclosanu jako antimikrobiální látky v EU zakázáno, protože látka nebyla přiřazena do seznamu aditiv schválených pro kontakt s potravinami. Společnost Microban, která přidává toto antimikrobiální činidlo do plastových výrobků určených ke kontaktu s potravinami, podala však proti tomuto rozhodnutí žalobu s tím, že rozhodnutí EFSA nebylo podloženo argumenty. Evropský soud 25. října 2011 požadavek EFSA zamítl a rozhodl ve prospěch společnosti Microban. Jedná se o první případ, kdy bylo rozhodnuto podle nového pravidla „locus standi“ z Lisabonské smlouvy a podle článku 263 Smlouvy o EU (TFEU), tzn. v přímém zájmu žadatele.

Vědecký výbor EFSA se odvolal a nabádá k uvážlivému rozhodování, kterým by se mělo předcházet riziku zvyšujícího se rozsahu antibakteriální rezistence. Přiznal, že dosud chybí důkazy o vlivu triclosanu na vznik takové rezistence, ale protože zatím není dostatek podkladů k důkladné analýze rizik, je příliš brzy na tvrzení, že používání triclosanu nebude takový vliv mít.

Poslední výzkumy ukazují, že triclosan možná představuje i jiná nebezpečí než jen vznik nových kmenů bakterií rezistentních na dezinfekcia a antibiotika [8]. Experimenty prokazují jeho dráždivé účinky na neurony CNS, nepříznivé účinky na hormonální regulaci a negativní účinky na fungování imunitního systému člověka. Podle závěrů jedné studie bude žádoucí


27

 Domovy a pracoviště v době jedové 

prozkoumat mechanismy, které se na těchto účincích podílejí, a také jaké expozice mohou mít významný vliv na imunitní systém a na náchylnost k nemocem v pozdějších obdobích lidského života.

Závěr

Mnohé studie ukazují, že mytí rukou obyčejným mýdlem

a horkou vodou po dobu 10–15 vteřin s následujícím

opláchnutím pod tekoucí vodou je dostatečně účinné při

ochraně před běžnou bakteriální nákazou. Je vhodné ome

zit nákup výrobků obsahujících triclosan. 1.4 Ftaláty Jiří Patočka Jako ftaláty jsou označovány estery kyseliny ftalové, látky, které jsou hojně používány v průmyslu výroby plastů a jsou obsaženy v mnoha výrobcích z umělých hmot pro zvýšení jejich ohebnosti a plasticity. Fungují v nich jako tzv. změkčovadla. Aby se z PVC (polyvinylchloridu) dala vyrobit pláštěnka nebo dětský plovací kruh, je nutné do suroviny přidat ftaláty.

Ftaláty jsou však látky nebezpečné pro člověka a jejich jedovatost byla jednoznačně prokázána nejen u zvířat. Ftaláty působí řadu vážných zdravotních problémů. Patří mezi ně např. vrozené vady mužských pohlavních orgánů nebo nižší kvalita spermií. Dále jsou známé negativní účinky na játra, ledviny, plíce a srážlivost krve. Ftaláty jsou také rizikovým faktorem vedoucím k rozvoji astmatu a alergií. V PVC nejsou ftaláty pevně vázány, a proto se uvolňují do prostředí, kde se šíří hlavně vzduchem, a pak mohou různými cestami kontaminovat potravní řetězce. Člověk ftaláty do svého těla dostává prostřednictvím


28

 Doba jedová 2 

dýchání znečištěného vzduchu, kožní resorpcí anebo z potra

vin. Pro děti jsou nebezpečné tím, že se mohou z plastu uvol

ňovat postupně. Na dětský organismus, který se teprve vyvíjí

a roste, to má větší negativní dopad než na organismus dospě

lého jedince. V malém množství jsou prakticky všudypřítomné,

a tak nepřekvapí, že jsou přítomné i v lidském těle a že konta

minují mateřské mléko.

Kde se s těmito látkami můžeme setkat?

Ftaláty se objevují v hračkách a dětských výrobcích, dále ve škol

ních pomůckách, v domácnostech, jako např. v plastových spr

chových závěsech, ubrusech, ale také v kosmetice, lihovinách

a v neposlední řadě také v nemocničních zařízeních. Jak je vidět,

jde opravdu o skryté nebezpečí, které na nás číhá všude. Čoi

(Česká obchodní inspekce) zakázala v roce 2010 celkem 11 ne

bezpečných hraček a dětských výrobků; nejčastěji se jedná o dud

líky pro kojence, pískací hračky, dětské skládačky a bryndáky.

Na tuzemský trh proudí každoročně množství hraček, které jsou

vyrobeny zejména v asijských továrnách. Ale bohužel se najdou

i závadné výrobky, které byly vyrobeny v České republice. Rodiče

mají nyní možnost najít rizikové hračky na internetovém portálu

www.babyweb.cz, který spolupracuje s Čoi, a nemusí se tedy bát

o zdraví svých dětí. Ftaláty se hojně používají i v potravinářství.

Plastové obaly, tácky, talířky – u všech těchto výrobků se dosud

ftaláty bez omezení uplatňují. Nejsou sice rozpustné ve vodě, ale

zato velmi dobře rozpustné v tucích. Velmi znepokojivý je výskyt

ftalátů v nemocnicích. Nejvíce jsou v nemocnicích ohroženi no

vorozenci, pacienti dlouhodobě hospitalizovaní a ti, kteří jsou

v přímém kontaktu s výrobky z PVC, například při dialýze. Paci

entovi na hemodialýze, která nahrazuje nefunkční nebo chybějící

ledvinu, se během jedné dialýzy vymění krev z celého těla přibliž

ně desetkrát, tj. 60 litrů jí projde přes vaky a hadičky z měkčené

ho PVC. Nebezpečí uvolnění ftalátů přímo do krve pacienta je

proto velmi vysoké.


29

 Domovy a pracoviště v době jedové 

Závěr

Nebezpečné výrobky z měkčeného PVC okamžitě vraťte!

Podle zákona jsou dovozci a distributoři povinni umožnit

vrácení výrobku označeného za nebezpečný, a to na vlast

ní náklady. Chtějí-li rodiče, aby jejich děti nepřišly do sty

ku s výrobky, u nichž hrozí nebezpečí obsahu ftalátů, měli

by se výrobkům z PVC vyhýbat a měli by si pozorně přečíst

varování na dětských hračkách a výrobcích. Pokud varování

obsahuje slova: „Nevkládat do úst na delší dobu, mohou

se objevovat ftaláty nebezpečné pro zdraví dítěte“, je lep

ší si tuto věc raději nekupovat. 1.5 Čím nám škodí nonylfenol? Jiří Patočka Nonylfenol je organická aromatická sloučenina patřící mezi alkylfenoly. Vyskytuje se obvykle jako směs izomerů a používá se k výrobě nonylfenol-ethoxylátů, které slouží jako změkčovadla a antioxidanty pro plasty. Jsou to povrchově aktivní látky, užívané též jako průmyslové detergenty, surfaktanty (smáčedla), emulgátory, disperzní činidla a zvlhčující látky v množství průmyslových a spotřebitelských aplikací. Používají se pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada pesticidů (kvůli lepší rozpustnosti ve vodě) a dalších agroproduktů, barviv na bázi vody, pro povrchovou úpravu kovů, čištění elektronických součástek, při těžbě ropy apod. Jsou také častou složkou kosmetiky, šamponů a výrobků osobní hygieny, a s nimi se tak dostávají i do našich domácností.

Protože nonylfenol patří také do skupiny hormonálních disruptorů, EU použití nonylfenol-ethoxylátů v detergentech zaká


30

 Doba jedová 2  zala. V životním prostředí se špatně rozkládají a produkty jejich degradace jsou často toxičtější než výchozí látka. Nonylfenol je toxický pro vodní živočichy, snižuje růst řas a dalších vodních rostlin, zpomaluje dospívání ryb a ovlivňuje jejich reprodukci [9]. Nonylfenol a jeho deriváty jsou vypouštěny do povrchových vod, vyskytují se i v čistírenských kalech, kumulují v sedimentech, ale i v tkáních ryb a jiných vodních organismů.

Z dostupných dat pro ČR je zřejmé, že toxický nonylfenol stá

le uniká do řek a jeho koncentrace u výpustí z čističek odpadních vod překračují povolené hodnoty. Jak zjistili pracovníci Greenpeace, čističky navíc často ignorují svou ohlašovací povinnost do integrovaného registru znečištění. Podle evropské legislativy by členské státy měly do roku 2021 z vodního prostředí zcela eliminovat nejvíce nebezpečné látky, jako je právě nonylfenol. Problémy s odstraňováním nebezpečných látek z vodního prostředí podle požadavků Rámcové směrnice o vodách má však nejen Česká republika, ale i další členské státy EU.

Závěr

Některé studie také prokázaly negativní působení nonylfe

nolu na reprodukční systém u savců [10]. Nejvyšší dávka, při

které byly negativní změny pozorovány, byla stanovena na

15 mg/kg váhy/den. Nonylfenol může negativně působit na

ledviny a játra. Histopatologické změny na ledvinách labo

ratorních zvířat (zvětšení ledvin) byly pozorovány při dávce

15 mg/kg váhy/den, podávané opakovaně po dobu dvaceti

týdnů. Potenciální karcinogenní působení nonylfenolu neby

lo dosud dostatečně prozkoumáno.


31

 Domovy a pracoviště v době jedové 

1.6 V čem spočívá nebezpečí hormonálních

disruptorů?

Jiří Patočka, Anna Strunecká

Všechny látky, o kterých je v této kapitole zmínka, tj. bisfenol

A, ftaláty, dioxiny, nonylfenol, ale i řada dalších, na něž již ne

zbylo místo, je řazena mezi tzv. hormonální (endokrinní) dis

ruptory. Je to označení pro exogenní látky, které účinkují jako

hormony v endokrinním systému organismu a narušují fyzio

logické funkce hormonů endogenních. Ještě srozumitelněji

řečeno, jsou to hormonálně aktivní látky, které vyrobil člověk

uměle v chemické továrně a které primárně neměly jako hormo

ny sloužit. Dostaly se však do životního prostředí – vody, vzdu

chu, potravin – a z něj pak do lidského organismu, kde začaly

s jeho přirozenými hormony interferovat. Hormonální disrup

tory proto mohou vést k narušení účinku přirozených hormonů

a způsobit rozvrat stovek, možná tisíců biochemických a fyzio

logických funkcí organismu, které jsou těmito hormony řízeny

a ovládány. Vyskytují se mezi nimi látky s ženskou hormonální

(estrogenní) aktivitou i látky s aktivitou mužských pohlavních

hormonů (androgenů) [19].

Mohou hormonální disruptory za pokles mužské potence?

odborníci na lidskou plodnost uvádějí, že 10–15 % manželství je

sterilních a že častou příčinou je selhání reprodukčních schop

ností muže. Podíl tohoto mužského faktoru v posledních letech

stále vzrůstá. Když v roce 1992 publikoval Carlsen [11] se svý

mi dánskými spolupracovníky studii, která hodnotila výsledky

61 různých zpráv o počtu a kvalitě spermií u normálních mužů

ve fertilním věku z let 1938–1991, vyvolalo to v lékařských kru

zích zděšení. Zjistili totiž, že v průběhu posledních 50 let klesl

objem ejakulátu z 3,40 ml na 2,75 ml a průměrný počet spermií

ze 113 milionů/ml na pouhých 66 milionů/ml. Konstatovali, že


32

 Doba jedová 2  mužská plodnost v uplynulých letech klesala lineárně a že pokud bude tento trend zachován, již na přelomu 20. a 21. století by se mohl průměrný počet spermií dostat pod hranici hodnot zabezpečujících bezproblémovou mužskou plodnost [12]. Carlsenův článek vyvolal mimořádnou pozornost nejen mezi sexuology a andrology, ale také mezi odborníky na životní prostředí, žurnalisty i laickou veřejností.

Když se uvažovalo o různých příčinách poklesu kvality mužského semene, většina odborníků na lidskou reprodukci viděla příčinu v hormonálním působení různých látek znečišťujících životní prostředí [21]. Nejpřijatelnější se zdá být hypotéza, že příčinou poklesu kvality semene je vzrůstající expozice plodů a dětí v období dospívání látkám s estrogenním účinkem. To zřejmě poškozuje testikulární buňky, které jsou nepostradatelné pro zrání a výživu spermií. Protože výroba látek s hormonální aktivitou dosahuje objemu milionů tun ročně a tyto látky znečišťují rozsáhlé oblasti zemědělsky využitelného povrchu zeměkoule, je expozice obyvatelstva hormonálními disruptory celosvětově závažným problémem. o mnoha chemických látkách používaných v řadě technologií nemáme navíc vůbec žádné informace.

o tom, jak závažná poškození dokáží způsobit estrogeny, je-li jejich působení vystaven plod v období nitroděložního života, existuje smutný doklad z období let 1940–1970. V tomto období bylo k zabránění potratu často předepisováno podávání syntetického estrogenu diethylstilbestrolu. Ten byl předepsán více než 5 milionům žen, než se zjistilo, jak nebezpečná je to látka. Teprve s odstupem let se totiž přišlo na to, že ženám, u nichž antikoncepce selhala, přestože diethylstilbestrol používaly, se narodily děti s četnými poruchami pohlavních orgánů. Dívky měly vyšší náchylnost k rozvoji karcinomu dělohy, u chlapců byl kromě některých abnormalit reprodukčního systému zaznamenán vyšší počet jedinců s abnormálním spermiogramem. Vliv estrogenů pocházejících ze životního prostředí má nepochybně vliv i na vzrůstající výskyt testikulárních karcinomů a podílí se na


33

 Domovy a pracoviště v době jedové 

morfologických abnormalitách v mužských reprodukčních orgánech, např. na zvyšujícím se počtu poruch sestupu varlat a vzrůstajícím výskytu vrozeného rozštěpu močových cest.

Carlsenův model, založený na metaanalýze ne vždy seriózně prováděných studií z celého světa, má řadu odpůrců a novější analýzy prokázaly, že úbytek mužské potence nemá lineární průběh. Neoddiskutovatelným faktem je však stále se zmenšující počet spermií a pokles jejich pohyblivosti, což vede ke snížené plodnosti mužů. Kdy se to projeví na dalším poklesu obyvatel Země, posuzuje každý model trochu jinak. Co všechno ovlivňují hormonální disruptory Mezi důsledky působení hormonálních disruptorů v životním prostředí patří sexuální abnormality u zvířat v přírodě. Různé podoby a rysy „intersexu“ se objevují u ryb, krokodýlů, želv, u ptáků, kteří se živí rybami, mořských savců i u medvědů [1]. „intersex“ se projevuje přítomností atypické kombinace rysů, které obvykle rozlišují samce a samice. Tak například při chytání ryb v Potomacu bylo zjištěno, že u samců se v místech, kde měly být spermie, nacházejí shluky nezralých vajíček. V USA studovali 16 typů ryb ulovených v 111 lokalitách v celé zemi a jediné místo, kde nenašli znaky abnormálního vývoje a rysy intersexu, byl Yukon na Aljašce. Vliv hormonálních disruptorů byl pozorován u dafnií, u ryb, žab i ropuch, mloků, kormoránů, u kachen, delfínů i u velryb. Tyto příklady uvádím proto, abych ukázala, že vliv hormonálních disruptorů není omezen pouze na výjimečné případy, ale že je možné ho sledovat v rozsáhlých oblastech na Zemi.

U člověka je obzvláště citlivé období nitroděložního vývoje. V době, kdy se formuje a vytváří pohlaví, je nutná rovnováha hormonů. Podle amerických statistik se u novorozených chlapců 2–3× častěji vyskytují poruchy vývoje varlat – ať již v podobě kryptorchismu (nesestouplá varlata), nebo hypospádie – anomálie s neúplným uzávěrem urogenitálního valu ve fetálním ob


34

 Doba jedová 2 

dobí. Frompovichová popisuje i případy, kdy je penis pokrytý

vrstvou tuku a genitálie připomínají štěrbinou spíš genitál hol

čičky [20]. Frompovichová rovněž uvádí, že dnešní muži produ

kují přibližně poloviční množství spermií v porovnání s jejich

dědy, a ženy mají čím dál častěji problémy s početím a donoše

ním plodu. obě pohlaví pak mají v porovnání s prarodiči při

nejmenším dvakrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní rako

vinou prostaty nebo prsu.

Které přípravky nebo látky fungují jako hormonální

disruptory?

Uvádí se, že jich je 47 (viz SiN Listy). Zahrnují dioxiny, rtuť,

hexachlorobenzeny, furany, Lindan, dieldrin, DDT, kadmium,

PCBs a další. Aktivisté v USA obdivují systém REACH, který za

vedla EU pro evidenci těchto látek a jejich restrikci, a fungování

ECHA, která by měla zajišťovat jeho implementaci. Doufejme,

že se dopady této aktivity projeví rychle, protože nikdo se neod

važuje předvídat, k jakým důsledkům povede záplava hormonál

ních dis ruptorů v životním prostředí.

Ještě jednou dioxiny

Dioxinům v podobě Agent orange používaného ve Vietnamu

jsme se věnovali v předchozí publikaci. Catherine Frompovicho

vá ve své knize Our chemical lives and the hijacking of our DNA

(Naše chemické životy a přepadení naší DNA) uvádí [20], že Ame

ričané rozprášili na Vietnam 21 136 000 galonů Agent orange,

většinou z helikoptér. (Galon odpovídá 3,785 litru.) Podle Wiki

pedie to způsobilo smrt 400 000 Vietnamců; oběti ze strany ame

rických vojáků se neuvádějí; 500 000 vietnamských dětí se naro

dilo s vývojovým poškozením, jako je rozštěp patra, vyšší počet

prstů na rukou i nohou, mentální retardace, kýly. Spojení s ná

růstem případů rakoviny prostaty u mužů se předpokládá, avšak

nebylo prokázáno žádnou studií.


35

 Domovy a pracoviště v době jedové 

Američané, zoufalí z prudce narůstajícího výskytu diabetu

u dětí, obviňují i dioxin, který se uvolňuje ze zařízení ve školách i domovech, dokonce ze suchých plen nebo i z čajových sáčků.

Patrně si neuvědomujeme, že dioxin se uvolňuje ze sáčků

s čajem, protože jsou zhotoveny z vyběleného papíru. Dioxinu se z nich uvolňuje rozhodně méně než ve Vietnamu, ale kousek ke kousku, den po dni... A tak je lepší vrátit se k používání sítek nebo drátěných koulí na čaj, nebo pít čaj pouze slitý a cedit ho skrze zuby.

Závěr

Hormonální disruptory, látky schopné narušovat již v nepa

trných dávkách biochemické pochody našeho těla, které jsou

řízené hormony, představují novou kategorii zdravotních ri

zik. Nikdy v minulosti nebylo naše životní prostředí těmito

látkami zamořeno tak jako v současné době. Nikdy v minu

losti se člověk nesetkával s tak masivním příjmem těchto lá

tek ze vzduchu, vody a potravin. Lze jen obtížně předvídat,

jaký vliv to bude mít na zdraví naše a našich potomků. 1.7 Azbestová hrozba Zatímco veřejné mínění EU rozbouřily nálezy zdraví škodlivých látek ve 12 ložnicích z 12 států světa, na konci listopadu 2011 se objevily zprávy, že nejméně 293 škol v ČR je ohroženo azbestovým prachem, který se uvolňuje z takzvaného boletického panelu. Jeho součástí bývají azbestové izolační desky. Zprávy současně dodávají, že azbest se používal jako součást stavebních materiálů v 70. a 80. letech minulého století, kdy byl považován za bezpečný. Teprve při rekonstrukcích v poslední době dochází k narušení těchto panelů a uvolňování azbestových vláken v podobě prachu. Potíže s azbestem, který se v organismu ukládá a postupně se po


36

 Doba jedová 2  dílí na vzniku nádorů, mohou mít daleko větší rozměry. V Česku jsou nejen školy, ale i tisíce dalších staveb – nemocnic či administrativních budov, postavených v 70. a 80. letech. Právě tyto budovy se teď hromadně opravují a dělníci přitom narušují azbestové desky. Do okolí se tím uvolňuje karcinogenní prach [13]. 1.7.1 Azbestová hrozba visí nad tisíci školami

i nemocnicemi

Anna Strunecká Když jsem přijela v roce 1977 na svůj první fyziologický kongres „na Západě“ – do Paříže, francouzští studenti zrovna demonstrovali za odstranění azbestu z budov jejich škol. Asi se ani jim nepodařilo budovy zbourat a azbestové desky odstranit. Upozornili nás však na zdravotní závadnost azbestu v interiérech, a tak jsem z laboratoří odstraňovala azbestové desky od plynových radiátorů, kde jsme je použív



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist