načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dívčí a chlapecká identita -- Vývoj a úskalí – Pavlína Janošová

Dívčí a chlapecká identita -- Vývoj a úskalí

Elektronická kniha: Dívčí a chlapecká identita
Autor: Pavlína Janošová
Podnázev: Vývoj a úskalí

Mezi nejzřetelnější aspekty ovlivňující genderovou identitu patří rozdílná socializace chlapců a dívek. Rigidní prosazování tradičních stereotypů mužské a ženské role má sice ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 285
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2284-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Mezi nejzřetelnější aspekty ovlivňující genderovou identitu patří rozdílná socializace chlapců a dívek. Rigidní prosazování tradičních stereotypů mužské a ženské role má sice výhodu jednoduchosti a snadné orientace v životě, ale za cenu ochuzení osobnosti, spontaneity, tvořivosti i hluboké vzájemnosti ve vztahu ženy a muže, přičemž výchovná rigidita je často bezděčná. Autorka poskytuje rodičům i učiteům praktické rady, jak dětem pomáhat k vybudování vlastní identity, jež umožňuje vytvářet v dospělosti citově bohaté a trvalé vztahy. Vývoj identity chlapců a dívek od narození do dospívání v genderové studii.

Popis nakladatele

Problematika dívčí a chlapecké identity je jedním z nejaktuálnějších témat na hranici sociální a vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Autorka předkládá detailní přehled o pohlavním vývoji a jeho alternativách v jednotlivých obdobích i o specifikách vývoje genderově "nestandardníchh" dětí. Ovlivňuje rodinná situace formování rodové identity? Co je to vlastně intersexualita? Jak moc jsme ovlivněni okolím a stereotypy, do jaké míry jsou poruchy identity dědičné? Rádi byste našli na tyto a další otázky srozumitelné odpovědi, bez nutnosti se pídit po střípcích informací v zahraniční literatuře či na internetu? Snažíte se lépe porozumět chování dětí a dospívajících? Pak je tato publikace určena právě vám. (vývoj a úskalí)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Pavlína Janošová - další tituly autora:
 (e-book)
Jak na šikanu Jak na šikanu
Psychologie školní šikany Psychologie školní šikany
Spirituální výchova v rodině -- Co radí psychologové? Spirituální výchova v rodině
 (e-book)
Psychologie školní šikany Psychologie školní šikany
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tuto knihu věnuji své učitelce, prof. Marii Vágnerové

Kniha vznikla za podpory výzkumného záměru Psychologického ústavu Akademie věd ČR:

Člověk v kontextu celoivotního vývoje, AV 0Z 70 25 05 04.

Mgr. Pavlína Janoová, Ph.D.

DÍVČÍ A CHLAPECKÁ IDENTITA

Vývoj a úskalí

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou xxxx. publikaci

Odpovědný redaktor Ivo Tamchyna

Perokresby Mgr. et Mgr. Anna Pekárková

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 288

Vydání 1., 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a. s., 2008

Cover Photo Š fotobanka allphoto images??????????????????

ISBN 978-80-247-2284-9

verze osvit 1, Wednesday, 4th June, 2008; ořez 167 mm

OBSAH

PŘEDMLUVA .....................................9

ÚVOD .........................................11

1. ROLE MUE A ENY V SOCIOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚ .........13

1.1 Kulturní a dějinné rozdíly rodových rolí ....................13

1.2 Několik slov o feminismu ............................14

1.2.1 enské dilema ..............................17

1.2.2 Odpověď muů .............................19

1.3 Situace v současné rodině; krize muské role ..................20

1.4 Některé skutečnosti o socializaci chlapců jako pozdějích otců ........22

1.5 O rozdílech mezi mui a enami ........................25

1.6 O stereotypech ..................................27

1.6.1 Význam rodové stereotypie v dětství ..................29

1.7 Paradigma nezávislosti enských a muských vlastností ............30

1.8 Jakým způsobem přispívá ke stereotypii televize a literatura? .........33

2. ZÁKLADNÍ POJMY A JEJICH VÝZNAM ....................38

2.1 Lidská sexualita .................................38

2.2 Pohlaví ......................................38

2.3 Rod, gender ...................................40

2.4 Rodová role, genderová role ..........................41

2.5 Rodová identita, genderová identita .......................42

2.6 Jádrová pohlavní identita ............................43

3. PŘED NAROZENÍM POHLAVNÍ VÝVOJ A JEHO ALTERNATIVY ...45

3.1 Chromozomální pohlaví .............................45

3.2 Chromozomální poruchy pohlavního vývoje ..................47

3.2.1 Turnerův syndrom ............................48

3.2.2 Klinefelterův syndrom .........................49

3.2.3 Syndrom 47,XYY supermale ....................51

3.2.4 Syndrom 47,XXX superfemale ...................52

3.2.5 Mozaikové karyotypy ..........................54

3.2.6 Mui s karyotypem 46,XX .......................54

3.2.7 Gonadální dysgeneze ..........................56

3.2.8 Informace závěrem ...........................57

3.3 Hormonální pohlaví ...............................58

3.4 Hormonální poruchy pohlavního vývoje ....................61

3.4.1 Fetální androgenizace dívek ......................62

/ 5


3.4.2 Syndrom androgenní necitlivosti AIS (té syndrom testikulární

feminizace) ...............................65

3.5 Determinanty jádrové pohlavní identity .....................69

3.5.1 Vývoj jádrové pohlavní identity, vznik transsexuality

a homosexuality .............................70

3.6 Intersexualita (hermafroditismus) ........................72

3.6.1 Jak často se intersexualita vyskytuje ..................73

3.6.2 Sociálně-psychologické pozadí intersexuality .............74

3.6.3 Lékařská praxe ve 20. století a její následky ..............77

3.6.4 Doporučený lékařský a výchovný postup ................82

3.6.5 Jedna úvaha navíc: mají androgeny vliv na intenzitu puzení

k pohlavní identitě a k sexuální orientaci? ...............87

3.6.6 Intersexualita v tradiční a v moderní společnosti ............88

4. PO NAROZENÍ PRVNÍ ROK IVOTA .....................90

4.1 Narození dítěte .................................91

4.1.1 Přání mít syna ..............................92

4.1.2 Přání mít dceru .............................93

4.2 Socializační rozdíly u chlapců a dívek v prvním roce ivota ..........93

5. BATOLECÍ OBDOBÍ ................................95

5.1 Dětská hra v závislosti na reakci rodičů .....................95

5.2 Počátky pohlavní identity ............................97

5.3 Výchova dcer a synů matkami a otci ......................101

5.4 Identifikace dítěte s lidmi tého pohlaví ....................103

5.5 Jak se dítě identifikuje s rodiči .........................104

5.5.1 Faktory, je ovlivňují identifikaci dítěte s rodiči ...........106

5.5.2 Odliná situace chlapců a dívek batolecího věku

a její vliv na jejich budoucí partnerské role ..............108

6. TEORIE VZNIKU POHLAVNÍ A GENDEROVÉ IDENTITY .........110

6.1 Identifikační teorie ...............................110

6.1.1 Vznik pohlavní identity u chlapců ...................111

6.1.2 Konsekvence přijetí pohlavní identity chlapců podle

Freudovy koncepce ..........................111

6.1.3 Vznik pohlavní identity u dívek ....................112

6.1.4 Několik poznámek k identifikační teorii ................113

6.2 Teorie sociálního učení ............................114

6.2.1 Diskuse o teorii sociálního učení ...................115

6.3 Kognitivně vývojová teorie ..........................116

6.4 Teorie genderového schématu .........................117

6.4.1 Diskuse o kognitivně vývojové teorii a o teorii genderového

schématu ................................119

7. PŘEDKOLNÍ VĚK ................................121

7.1 Kontakt s vrstevníky ..............................122

7.1.1 Fenomén in group, out group ...................124

7.2 Pedagogický vliv mateřské koly .......................125

6 / Dívčí a chlapecká identita


7.3 Rozdíly ve hře a v chování předkolních chlapců a dívek ...........126

7.4 Proměny vztahu rodičů a předkolních dětí ..................128

7.4.1 Výchovný zásah do dětského stereotypního mylení? .........128

7.5 Sexualita předkolního věku a dětské lásky ..................130

8. VRSTEVNICKÉ VZTAHY V MLADÍM A STŘEDNÍM KOLNÍM

VĚKU ........................................133

8.1 Proměna stereotypie v mylení kolních dětí .................133

8.2 Vrstevnická skupina v mladím a středním kolním věku ...........140

8.2.1 Rozdíly ve verbálním vyjadřování dívek a chlapců ..........140

8.2.2 Chlapecké skupiny ...........................142

8.2.3 Dívčí skupiny .............................142

8.2.4 Interakce chlapců a dívek .......................144

9. ROLE KOLÁKA Z GENDEROVÉHO HLEDISKA ..............147

9.1 V čem je kola femininní ............................149

9.1.1 Příčiny nií kolní úspěnosti chlapců na základních kolách ....152 9.2 V čem je kola maskulinní ...........................153

9.3 Slovo závěrem .................................156

10. K ROZDÍLŮM VLASTNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ CHLAPCŮ A DÍVEK

VE KOLNÍM VĚKU ...............................157

10.1 Rozdíly v kognitivních schopnostech a dovednostech .............158

10.1.1 Rozdíly ve verbálních dovednostech .................158

10.1.2 Rozdíly v matematických schopnostech ................159

10.1.3 Rozdíly v prostorových schopnostech .................159

10.2 Příčiny vzniku těchto rozdílů .........................160

10.2.1 Biologické rozdíly ...........................160

10.2.2 Sociální vlivy .............................161

10.3 Rozdílné projevy v chování chlapců a dívek ..................162

10.3.1 Rozdílné projevy agresivity ......................162

10.3.2 Rozdíly v prosociálním chování ....................166

10.4 Sexualita dětí mladího a středního kolního věku ..............168

11. VLIV RODINNÉ SITUACE NA FORMOVÁNÍ GENDEROVÉ IDENTITY

A ROLE DĚTÍ ...................................171

11.1 Domácnost očima dětí mladího a středního kolního věku ..........171

11.1.1 Profesní orientace rodičů a jejich dětí .................177

11.1.2 Rozdíly v sociálních vrstvách .....................178

11.1.3 Specifika rodinných vztahů ......................179

11.1.4 Sourozenecký vliv ...........................184

11.2 Alternativní rodinné uspořádání a jeho vliv na genderovou identitu dětí . . . 186

11.2.1 Neúplná rodina .............................186

11.2.1.1 Rozvod a jeho vliv na vývoj dítěte .............188

11.2.2 Vývoj pohlavní identity u dětí vyrůstajících mimo prostředí

vlastní rodiny a dětí nechtěných ....................190

11.2.3 Výchova dítěte homosexuálním či transsexuálním rodičem .....192

/ 7


12. DOSPÍVÁNÍ .....................................196

12.1 Biologické změny ...............................197

12.1.1 Biologické změny u dívek .......................197

12.1.1.1 Menarché ..........................199

12.1.1.2 Můeme dívkám pomoci zlepit vztah k biologickým

změnám? ..........................201

12.1.1.3 Nástup tělesného dospívání dívek ..............202

12.1.2 Biologické změny u chlapců ......................203

12.1.2.1 Pohlavní zralost chlapců ..................205

12.1.2.2 Význam věku tělesného dospívání chlapců .........206

12.1.2.3 Chlapecké rituály ......................207

12.2 Sebepojetí dospívajících chlapců a dívek ...................209

12.2.1 Rizika poadavků kladených na vzhled ................213

12.3 Dospívání potomka a proměna rodinných vztahů ...............215

12.4 Význam vrstevníků ...............................218

12.5 Zamilovanost a partnerství ...........................221

12.5.1 Zahájení sexuálního ivota ......................224

12.5.2 Role mue a eny uvnitř rodiny v představách dospívajících .....227

13. PORUCHY POHLAVNÍ IDENTITY .......................234

13.1 Diagnostika poruch pohlavní identity podle zdravotnických klasifikací . . . 235 13.2 Porucha pohlavní identity u dětí a dospívajících ................237

13.2.1 Nejčastějí projevy u chlapců .....................238

13.2.2 Klinický obraz poruchy u dívek ....................238

13.2.3 Rozdíly mezi dětmi s poruchou pohlavní identity a dětmi ostatními . 239

13.2.4 Sociálně adaptační potíe .......................240

13.2.5 Specifika dospívajících ........................241

13.2.6 Prognóza dalího vývoje ........................242

13.3 Přístup k dítěti s poruchou pohlavní identity (GID) ..............243

13.3.1 Osobnost terapeuta a zásady terapeutické pomoci ...........245

13.3.2 Terapeutická práce v oblasti rodinného zázemí ............248

13.3.3 Přístup rodičů k předkolním dětem ..................250

13.3.4 Dalí intervence u transsexuality ...................251

13.4 Sociální stigmatizace transfobie .......................252

13.5 Slovo odborníkům v pomáhajících profesích .................253

13.6 Závěrečné slovo ................................254

SEZNAM POUITÉ LITERATURY .......................255

SLOVNÍK ......................................270

VĚCNÝ REJSTŘÍK.................................281

8 / Dívčí a chlapecká identita


PŘEDMLUVA

Kniha Pavlíny Janoové přináí do naí literatury o genderu nový důraz

psychologii. Téma bylo odstartováno historicky vzato jako sociologické, protoe lo předevím o probojovávání rovných práv en s mui. Psychologie, opírající se, jak je jí vlastní, o biologii, zůstávala proto nutně stranou. Tradiční psychologické chápání enství a muství, vypracované mui (klasicky například Sigmundem Freudem), bylo dokonce třeba revidovat, v mnoha směrech přímo odmítnout. Nyní, kdy je první stadium vývoje feministického hnutí, zdůrazňující rovnost en s mui, překonáno, přichází feministická psychologie v této oblasti plně ke slovu.

Identita, na kterou se autorka soustřeďuje, patří k nejaktuálnějím tématům psychologie osobnosti i sociální a vývojové psychologie. To dvojnásob platí pro nai situaci jako postkomunistické země, kde zejména irí veřejnost v mnoha směrech víceméně bezděčně sází na konformitu a kde tolerance jinakosti, patřící k základům demokracie, se teprve začíná prosazovat. V tomto směru autorka logicky navazuje na svoji předchozí publikaci věnovanou homosexuální orientaci a postojům naí společnosti k ní.

Vývojové hledisko, které autorka zvolila, je nejpřirozenějím přístupem k genderové identitě. Výklad o genetice a vrozených tělesných anomáliích je zevrubný, co povrchního čtenáře moná odradí. Chce-li vak autorka oslovit i odborníky, zejména lékaře, jejich praxi chce ovlivnit svým psychologickým pohledem, je tento výklad nezbytný. Zvídavému laikovi se zde otvírá nová perspektiva, která prohloubí jeho pochopení pro nekonečnou rozmanitost lidských příběhů.

Lidská psychika je nesmírně tvárná a individualita kadého jedince je výsledkem bezpočtu vlivů, jimi na něj společnost působí. A přece některé psychické charakteristiky alespoň za současného stavu vědy odolávají úsilí o formování jako skála, i kdy se nám při povrchním pohledu zdá, e přece musí být snadné vývoj jedince usměrnit ádoucím směrem. Je-li tělo normální, psychika se přece musí poddat!? To je případ transsexuality, kdy dítě bezpečně ví, e ije v těle opačného pohlaví, ne je jeho due. To se ovem dá vydret, ale jen za cenu těkého celoivotního strádání, tím těího, čím snadnějí je pro současnou medicínu proměňující zásah.

Výchova jedinců z genderového hlediska atypických, kteří chtě nechtě nějakým způsobem vyčnívají z řady, bývá mimořádně nesnadná pro rodiče i učitele, kteří se často v dobré vůli snaí dítě zmuset do kadlubu konvence, nebo aspoň nějak zamaskovat jeho výjimečnost. Autorka s hlubokým respektem pro jedinečnost osobnosti a s mimořádnou citlivostí pro nesnáze vech zúčastněných pomáhá vidět těkou situaci tohoto druhu jako jedinečnou příleitost vytvořit v rodině vztah důvěry a blízkosti, a zároveň umonit i irímu okolí, například celé kolní třídě, pochopit, co znamená solidarita a jaký význam má svoboda být sám sebou.

Vývoj genderové identity je ovem téma, které se týká vech dětí a kde lze při výchově mnoho získat i mnoho ztratit. Rigidní prosazování tradičních stereotypů muské

/ 9


a enské role má sice výhodu jednoduchosti a snadné orientace v ivotě, ale za cenu

ochuzení osobnosti, spontaneity, tvořivosti i hluboké vzájemnosti ve vztahu eny

a mue. Výchovná rigidita je zde často bezděčná. Autorka poskytuje rodičům i učite

lům praktické rady, jak dětem pomáhat k vybudování pevné, ale pruné genderové

identity, je umoňuje vytvářet v dospělosti citově bohaté a trvalé vztahy. Tyto rady,

ačkoli vypadají někdy velmi jednodue, jsou opřeny o konzistentní teorie a o solidní

empirické výzkumy.

Janoová se drí při zemi jednak proto, e chce být srozumitelná i pro irí vrstvy

čtenářů, jednak proto, e ví, jak krátký dech mívají módní teoretické piruety. Přesto

nebo moná také proto její kniha výrazně zasáhne do současné diskuse o oehavých

otázkách genderu a pomůe irokému okruhu odborníků i laiků řeit problémy, je je

trápí, nebo je co je často horí ani nevidí.

Prof. PhDr. Pavel Říčan, CSc.

10 / Dívčí a chlapecká identita


ÚVOD

Zájem o genderová témata u nás začal růst teprve v druhé polovině devadesá

tých let 20. stol. Byl vyvolán demokratizací naí společnosti a také potřebou dohnat v této oblasti deficit oproti zemím západního světa. Výzkumné studie, které na tomto poli vznikají, se zabývají převáně odliným postavením muů a en či dívek a chlapců v prostředí rodiny, v oblasti vzdělávání, na trhu práce, ve veřejném ivotě či rozdíly v jejich ekonomickém postavení. Objevují se také psychologické studie, které se zaměřují na některý z dílčích aspektů osobnosti, například na sebepojetí.

Cílem této publikace je provázet čtenáře vývojem genderové identity chlapců a dívek od narození do dospívání a poukázat na nejvýznamnějí proměny i rizika při jejím utváření. Pohled na dívčí a chlapeckou identitu z hlediska jejího vývoje u nás dosud chybí.

K aspektům, které genderovou identitu ovlivňují nejzřetelněji, patří předevím rozdílná socializace chlapců a dívek. Příčiny této odlinosti jsou zčásti podmíněné biologicky (například tím, e se dívky i chlapci rodí enám), mnohé je ovem řízeno celospolečenským očekáváním bazální rozdílnosti povah, vloh a ambicí muů a en.

Snaha o odliování obou vlivů, biologického, pohlavního a sociálního, genderového, je při pozorování genderové reality velmi důleitá a je nezbytná pro výchovu dětí. Výzkumy vak ponejvíce jen naznačují, které z těchto činitelů jednotlivé projevy dětí ovlivňují, přičem nemohou vyloučit vlivy ostatní. Ukazuje se, e jejich přesné oddělení je nemoné, jde spíe o teoretický konstrukt.

Některé z komponent, tvořících celek dívčí či chlapecké identity, jsou analyzovány pomocí vhledu do problematiky intersexuálních osob a dětí s poruchou pohlavní identity. Dosud u nás neexistují podrobnějí publikace, které by poskytly nezbytné informace rodičům těchto dětí ani pracovníkům pomáhajících profesí z nemedicínských oborů, kteří se s nimi setkávají. Oběma fenoménům jsou zde věnovány samostatné kapitoly. Čtenář, kterému nejde o blií porozumění biologicko-psychologických vztahů psychosexuální identity, můe četbu přísluných podkapitol vynechat.

V jednom z existujících pojetí je součástí genderové identity také sexuální orientace. Přikláním se spíe ke koncepci, podle ní je sexuální orientace oblastí na genderové identitě nezávislou, i kdy v mnohém blízkou. V knize tedy není detailně zpracována zmiňována je pouze v rozsahu, v jakém se dotýká identity rodové.

Kniha je určena odborníkům z pomáhajících profesí, kteří pracují s dětmi a dospívajícími či s jejich rodinami pedagogům, vychovatelům, psychologům, poradcům, pracovníkům z medicínských a dalích oborů a studentům, kteří se na tyto profese připravují. Je adresována také rodičům genderově standardních i nestandardních dětí, intersexuálním lidem, lidem s poruchou pohlavní identity, jejich rodinám, partnerům a přátelům i homosexuálním rodičům a dospívajícím.

/ 11


V textu byly okrajově vyuity té informace získané z genderového kurzu na FF

UK. Velkým přínosem pro mě byly odborné konzultace prof. Marie Vágnerové, prof.

Pavla Říčana, MUDr. Bohuslavy Vackové a MUDr. Hany Fifkové a také návtěvy te

rapeutických skupin transsexuálních lidí, kteří se pod jejím vedením setkávají. Vem

uvedeným i ostatním, kteří mi pomohli svými radami a nápady, na tomto místě velmi

děkuji.

12 / Dívčí a chlapecká identita


1. ROLE MUE A ENY V SOCIOLOGICKÉ

PERSPEKTIVĚ

1.1 KULTURNÍ A DĚJINNÉ ROZDÍLY RODOVÝCH ROLÍ

Na světě neexistuje ádná společenská skupina, národ ani etnikum, které by nevytvářely určité rozdíly mezi chlapci a dívkami a které by neodliovaly muskou a enskou roli. Kadá společnost tomuto rozdělení zároveň přizpůsobuje také výchovu potomstva. Znamená to, echlapci jsou vystavováni poněkud jiným socializačním vlivům ne dívky. Důraz na rodové rozdíly je velmi dobře viditelný u přírodních a tradičních společenství, kde mu má svou přesně vymezenou roli, svá vlastní práva a povinnosti a ena takté. Oba přijímají nároky své společnosti, podobně jako je přijímali jejich předkové. Usnadňuje to jejich komunikaci v rámci partnerství a rodiny, a ivot společnosti se i do budoucna odvíjí takřka neměnným způsobem. Ačkoli se role muů a en v různých společnostech značně lií, v jejich tradičním pojetí jsou vdy vymezeny jako komplementární a tedy i pro sebe navzájem do značné míry nepostradatelné. Integrální součástí takto viděné rodové dvoudomosti lidského světa bylapraktickyúplnákomplementarita...Jejíexistencejemonáteprvevespolečnos- techsvýrazněsociálněvzorovanoudělboupráce.Vespolečnosti,kterávnímádualitu muskoenského světa z tohoto hlediska, přísně rozliené muské a enské práce, nástroje, prostory, úkoly do sebe zapadají, navazují na sebe, prostupují se a teprve a jako celek vedou k dosaení cíle. (Moný, 1990.) V čisté formě se s rodovým dimorfismem setkáváme v předliterárních kulturách; významný je vak i pro mnohé z dneních strukturovanějích společností, o čem svědčí např. čínský princip rozdělení světa na jin a jang (tamté). Je ovem také zřejmé, e takto vymezené rodové role téměř nic nevypovídají o vnitřní identitě jejich nositelů.

V naí západní společnosti byla tato relativně stabilní situace naruena silnými

společenskými změnami, které s sebou přinesla průmyslová revoluce v 18. století. Vlivem urbanizace dolo k proměnám v demografickém uspořádání, ale zároveň se poněkud vylidnily domovy, protoe pracovní činnost muů, vykonávaná dříve v rámci domácnosti, se přesunula do továren. Stalo se tak i v případě velkého procenta en a dětí. Práce dříve povaovaná za typicky muskou se stala v irím měřítku neméně vhodnou i pro enu. Společnost se začala členit a individualizovat, co vedlo k větí variabilitě také těchto rolí, které se musely změnám přizpůsobovat. Spolu s proměnou poadavků role mue a eny se začala pozvolna proměňovat také představa o jejich ideální podobě. Mnohé funkce se staly nadbytečnými či bezúčelnými a naopak se v průběhu dějin k jejich obsahu přidávaly nároky nové. Jejich charakter začal vedle dřívějích tradovaných závazků daleko více ovlivňovat také sociální kontext jednotlivce. Větí diferenciace například nastala na základě ekonomického a sociálního posta

/ 13


vení rodiny, velikosti obce, regionu, příslunosti ke konkrétnímu etniku, společenské vrstvě nebo sociálních norem různých skupin, na ně se jedinec či rodina orientovali.

Rodová identita, tj. vnitřní proívání příslunosti k vlastnímu pohlaví a k rodové

roli, začala být problémem a s dosaením jistého stupně individualizace. Spolu s ní se objevily větí monosti svobody, kterou umonil ústup poadavků společnosti, přesněji řečeno jejich větí diverzita, je nabídla jedinci jistou volbu. Člověk začal mít monost vnímat vlastní hodnotu nejen jako součásti skupiny, ale také jako hodnotu sebe sama nezávisle na míře úspěnosti v sociálním světě. V této situaci můe dojít k uvědomění i těch vlastností, které nejsou v plném souladu s jeho přísluností k vlastní rodové skupině nebo jsou s ní dokonce v rozporu. Obsah identity se stal na rozdíl od role záleitostí jednotlivce a jeho sebereflexe. Zároveň dolo i k naruení vzájemné komplementarity mue a eny. Stalo se tak ovem také vlivem strukturovanějí dělby práce, situací, kdy mohl být jedinec bez potíí nahrazen jedincem jiným (tamté).

Nadto vak existovalo i nadále povědomí o ideálu muskosti a enskosti jako dvou

odliných světů, který se odráel v nových vlnách romantismu a byl napodobován předevím ekonomicky silnějími vrstvami obyvatelstva. Patřila sem představa o tom, e mu si musí vydobýt svou identitu prostřednictvím úspěné kariéry, tedy finančního zabezpečení, schopností a vedoucí pozice, zatímco dívka svou identitu získá tím, e se stane něčí enou, matkou a poskytovatelkou emoční podpory a péče. Identita mue tak byla získávána aktivními činy, identita eny pasivním podvolením (Brooks-Gunn, Matthews, 1979). Tyto představy se u nás projevovaly např. v oslovování manelek profesí jejich mue (paní lékárníková apod.) v období předválečné Československé republiky.

1

1.2 NĚKOLIK SLOV O FEMINISMU

Při porovnání situace v jednotlivých státech současného západního světa se

společenskými systémy sídlícími mimo Evropu a Severní Ameriku se opticky zvětuje podobnost a vnitřní homogenita Západu. Analýza situací samotných západních zemí vak přece jen ukazuje značné mezispolečenské odlinosti. Největí rozdíly uvnitř euroamerického bloku jsou logicky ty mezikontinentální, mezi Evropou a Amerikou. Hlavní příčiny nalezneme ve zcela odliném historickém vývoji společností ijících 14 / Dívčí a chlapecká identita 1

Dnes je příslunost k mui nejsilnějí charakteristikou u některých en v určitých společenských skupinách. Jed

ná se o určité procento en z niích vrstev (těch, jejich mui stojí svým postavením výe ne ony samy) nebo na

opak en vysoce postavených muů, na ně je vynakládán obrovský tlak např. prostřednictvím monitoringu

médií. O původním náleení en muům svědčí enská příjmení. Pokud zkrátíme dlouhou samohlásku u přivlast

ňovací přípony větiny enských příjmení -ována-ova, je v daném tvaru zřetelná charakteristika vlastnění

eny muem za svobodna otcem (Novákova), posléze manelem (Kovářova), přičem vdavky spolu se změnou

příjmení byly signálem změny majitele. Nabízí se mylenka, zda mohl být podobný význam skryt i v mnohých

enských křestních jménech, je jsou odvozeny ze jmen muských Martina, Simona, Jaroslava, Vladimíra,

apod. Souvisí-li jméno s identitou jeho nositele, nabízí se otázka, jak uvedená označení ovlivňovala identitu en?

Dnes si tento význam ukrytý v enských příjmeních málo uvědomujeme a na současné nositelky patrně ani nemá

zásadní vliv. v těchto zeměpisných oblastech. Z hlediska proměny situace muů a en nacházíme mezník odliného společensko-politického vývoje v období okolo dvou světových válek. Evropské eny tehdy dostaly dosud nebývalou příleitost nahradit mue, kteří odeli do války, i v těch profesích, kam měly dříve znesnadněný přístup, a v této situaci obstály. Po válce ji nikdo v Evropě nepochyboval o tom, e by eny do práce chodit nemohly či v zásadě neměly.

Situace v poválečné Americe do značné míry navazovala na situaci předválečnou a role muů ivitelů a en pečovatelek ve společenském povědomí byly stále silně strukturovány. Proto právě zde začala být enami situace vnímána jako neúnosná a vyústila v 60. letech v hnutí za práva en. Zde tkví patrně jeden z hlavních důvodů, proč radikální formy amerického feminismu v Evropě nenacházejí odezvu.

O odliné společenské situaci vypovídají také poválečné americké sociologické a psychologické teorie, je se zabývaly tímto tématem. Např. v Guilfordově pojetí dospělé osobnosti stojí osobnost femininní, která se vyznačuje emoční vzruivostí, expresivitou, estetickými zájmy a citovou labilitou, v ostrém protikladu k osobnosti maskulinní. Podobně také v rámci teorií rolí (T. Parsons), které vznikly v 50. letech, je v souvislosti s rolí mue a eny zdůrazňováno jejich apriorní vzájemné doplňování. Společným rysem těchto teorií je, e reflektují odlinosti v chování či vlastnostech muů a en a interpretují je jako ,přirozené a neproblematické. Navazují tak na původní binární pojetí rolí eny, nesoucí v sobě dimenzi přírody a tradice, a mue jakoto toho, kdo se vypořádává s civilizací (Gjuričová, 1997a).

Dalím faktorem, který rozdělil samotnou Evropu, byl nástup totalitního reimu ve východních státech a jeho sociální politika směřující k co největí zaměstnanosti en i za cenu obrovských nákladů např. v podobě dětských jeslí. Stát vytvořil umělou představu rovnosti či spíe stejnosti mue a eny na vekerých pracovitích, take od en bylo poadováno toté co od muů bez ohledu na jejich roli matek. Zaměstnanost en stoupla vysoko nad 80 %, oproti americkým maminkám, kterých, pokud měly děti předkolního věku, pracovalo v roce 1950 pouze 15 % (Weitzmann, 1979).

Je tedy zřejmé, e nejen americké, ale i východoevropské eny se ocitly v extrémním společenském postavení. Zatímco vak eny východního bloku neměly příli moností k vylepení své společenské situace, Američanky začaly záhy poadovat radikální změny směrem k muskoenské rovnoprávnosti. Feministické hnutí proběhlo v několika vlnách a posléze se etablovalo jako alternativní (i kdy nikoli okrajový) sociologický směr. Z původního bouřlivého politického boje proti diskriminaci en při rozdělování statků a při vstupu do veřejné sféry se důraz přesouval na oblast vědeckou a vedl v 70. letech ke vzniku početných výzkumných prací (Vasta et al., 1995). Sociologické studie upozorňovaly např. na rozdíly mezi faktorem pohlaví jakoto determinanty a rodu (genderu) jakoto alternativy (kap. 2). Zároveň zpochybnily té přirozenost duality a vzájemného doplňování muských a enských vlastností, rolí a ivotů (Gjuričová, 1997a). Původní témata byla postupně obohacována o dalí. Novou problematikou byl aspekt pohlaví ve vědním přístupu. Bylo například zjitěno, e tyté problémy vnímají mui i eny z odliné perspektivy. Mui větinou inklinují k jiným tématům ne eny, volí často jinou literaturu, jinak ji interpretují, jinak diskutují a mívají také jiné formy řeení.

Stoupenkyně feminismu na poli vědy poukázaly na to, e pokud studuje tentý problém vědní tým sloený pouze z muů, dochází často ke zcela jiným závěrům ne

Role mue a eny v sociologické perspektivě / 15

+


týmy sloené výlučně z en.

2

V pojetí feminismu by kadá sociální disciplína měla

přihlédnout k vlivu rodu (gender) na sebe samu. Ačkoli jsme vysoce determinováni té naí přísluností k etniku a k naí sociální a ekonomické vrstvě,

3

rodová příslunost

je jednou z naich nejhlubích determinant. Je to patrně proto, e je jednou z vývojově nejstarích sloek naí celkové identity (viz níe). Feminismus svým alternativním pohledem na skutečnost přispěl také k rozíření tzv. měkkých, kvalitativních metod výzkumu.

Odliné politicko-sociální podmínky současného západního světa se odrazilyivodliném zájmu veřejnosti o tato témata: evropské eny se necítí tolik odstrkované z veřejného ivota jako eny americké. eny v Čechách se k situaci staví jetě ambivalentněji: na jedné straně se ukazuje jejich stále zřetelnějí potřeba hovořit o nevýhodách, s nimi mají osobní zkuenost, na straně druhé projevují velmi často odpor k představě, e by měly problém řeit na oficiální platformě. Děje se tak navzdory tomu, e v mnoha oblastech u nás obousměrná sexistická diskriminace ji na první pohled existuje. Jedná se například o zastoupení prestinějích a výnosnějích postů silnou převahou muů, která je ovlivněna téměř archetypálně zakořeněnou patriarchální představou ideálního vedoucího pracovníka mue. Diskrepance je vak zřetelná i v nerovném platovém ohodnocení muů a en v tých oborech a funkcích.

Je známo, e slůvko feminismus představuje pro část naí společnosti, předevím u laické veřej

nosti, poněkud pejorativní označení.

4

Důvodů lze najít několik. Jejich výčet můeme opět začít od

liným společenským vývojem posledního století, díky němu českou enu trápilo a trápí mnohem

méně to, co postrádají na prvním místě Američanky. Česká ena ono jimi postrádané v době totality

dostala, avak v takové podobě, e to mohla sotva povaovat za astnou výhru. Tehdejí sociolo

gie se stala de facto pouze undergroundovou záleitostí

5

a její rozvoj tím byl hluboce poznamenán.

Roli tu hrála a dodnes hraje také nedostatečná informovanost o společenských událostech v západ

ních zemích a nízké povědomí o vznikajících sociologických směrech ve světě. I v současnosti se

část naí veřejnosti obává, e feminismu jde o přetvoření en na odvozeniny od muů, nikoli

o snahu zbavit společnost obousměrných nerovnoprávností mezi mui a enami a genderových

předsudků. Informace o feminismu, je se k naí veřejnosti dostaly po roce 1989, měly často formu

absurdního skandálního příběhu ne skutečné výpovědi o vývoji tohoto mylenkového proudu

a jeho dopadech na změny ve společnosti. Američanky na nás se svými problémy a jejich řeením

působily a mnohdy dosud působí poněkud směně a trochu zakomplexovaně, čemu nahrává i velká

část zaatlantické filmové tvorby, která se objevuje na naich obrazovkách. 16 / Dívčí a chlapecká identita 2

Lepí kolní výsledky v matematice na vyím stupni kol například mui přisuzovali vrozeným biologickým

dispozicím, které zvýhodňují mue, co je zřejmé z toho, e mezi pičkovými vědci mui vysoce početně převy

ují počty en. eny zase poukazovaly na fakt, e eny při dosahování univerzitního vzdělání trpí nií sebedůvě

rou, která se týká předevím matematiky coby předmětu obecně pokládaného za muskou doménu a e na niím

stupni kol dívky dosahují v matematice lepí výsledky ne chlapci. Závěry vytvořené týmy sloenými z muů

i en byly obvykle také méně radikální (Fausto-Sterling, 1992).

3

Větina sociologických studií je psána z pohledu střední vrstvy vzdělanců a trendy, o kterých se píe jako o obec

ném jevu, se ve skutečnosti týkají převáně jen jisté, patrně meninové, vrstvy populace (srov. Keller, 2001).

4

Viz neseriózní označení nemoc ílených krav.

5

Sociologie byla povaována za buroazní pavědu. To, co bylo zde v jejím jménu pěstováno se souhlasem reimu,

mělo mnohem blí k oficiální ideologii ne ke skutečné vědě.


1.2.1 ENSKÉ DILEMA V čem se vak mnohé americké i české eny alespoň v soukromí shodnou, je např. reálné dilema eny, jak sjednotit roli matkyasnísouvisející poadavky s nároky profese. Důraz na výkon u nás začal růst v posledních patnácti letech. Subjektivní laku osobní úspěnosti a dostatečného finančního ohodnocení pomohly zvýit také ony zmíněné zahraniční filmy a telenovely. Poměrně vysoké procento z nich pojednává o ivotě jedinců či rodin nacházejících se nad statistickým průměrem pomyslného ebříčku profesní a ekonomické úspěnosti a ukazuje tedy ivot spíe meniny obyvatelstva zemí blahobytu. S jejich četností se zvýila také nae finanční a společenská aspirace.

6

Dojem, který vyvolávají při porovnání s naí situací či ivotní úrovní, můe být provázen pocity vlastní nespokojenosti a relativní chudoby. Výzva ke zlepení situace a taky touha dokázat si, co umím, a někdy i kam a můu, se v naí zemi s tradicí pracující emancipované eny pochopitelně dotýká i jí samotné. Někdy je obhajována (nikoli neprávem) snahou zajistit co nejlepí výchozí start svému potomstvu. Ve skutečnosti ovem tato tendence vede právě k jeho úbytku, a to paradoxně předevím u en úspěných, je by měly pro dobré zajitění potomků v mnoha ohledech ty nejlepí dispozice. V této situaci se monost en mít dítě, která je sama o sobě jistě biologickou výhodou, obrací v sociální nevýhodu. Je to proto, e role matky spolu s vekerými sociálními očekáváními, která se jí týkají, je ve své kadodennosti a téměř absolutní zainteresovanosti bezesporu náročnějí ne role otce. Vícečetné rodiny zakládají dnes předevím lidé nekonformní, neakceptující jako hlavní hodnotu výkon. Jedná se často o rodiny, je zdůrazňují tradiční hodnoty a spatřují v rodičovství primární poslání člověka. Druhý pól mnohočetných rodin tvoří lidé, kteří často nebývají schopni rodičovství plánovat a někdy se ani o děti dostatečně postarat.

7

Problém vymírání a stárnoucí populace v současnosti daleko přesáhl rámec pouhého

sociologického jevu a stal se jedním z nejpalčivějích problémů oblastí ekonomie a sociální politiky.

Mezi dalími sociálními skutečnostmi, které feminismus odhalil, byl reálný fakt

nerovného výchozího startu en a muů, a to i uvnitř demokraticky nejvyspělejích zemí světa. Starý postřeh říká, e polovina géniů je pro lidstvo ztracená, protoe se narodili enami. Je zcela nepravděpodobné, e by se počet chlapců nadaných z genetických důvodů příli liil od počtu dívek nadaných ze stejných důvodů. Přitom stačí porovnat poměr muů a en ve vládách, parlamentech, vědeckých radách, akademických společnostech, ministerstvech... (Koukolík, Drtinová, 1994, s. 31.) S výe uvedeným souvisí také zjitění, e eny jako skupina a pochopitelně i jednotlivci ve společnosti mají minimální podíl na rozhodování, tj. na moci.

8

Role mue a eny v sociologické perspektivě / 17

6

To se projevilo mimo jiné také vzestupem počtu hodin strávených v zaměstnání, vzestupem vedlejích pracov

ních úvazků, apod. 7

Viz rodinný původ dětí stávajících se klienty náhradní rodinné péče (Matějček, et al., 1997). 8

Socioloka Hannah Arendtová (1970, podle Gergen, Davis, 1997, s. 238) vak poukazuje na fakt, e mui jsou

sice jakoto skupina mocnějí, ovem podobně jako eny ani oni svou situaci tak nevnímají. Vyskytují se sice na

rozhodujících pozicích v mnohem větí míře ne eny, nicméně jako jednotlivci se cítí stejně bezmocní jako

eny. Moc není nikdy záleitostí jednotlivce; přináleí skupině a přetrvává, pouze pokud skupina drí pohroma

dě. Kdy o někom říkáme, e ,má moc, zároveň poukazujeme na to, e jeho existence je posilována určitým poč

tem lidí, jejich jménem dotyčný jedná. V okamiku, kdy tato skupina zanikne, ztrácí se také jeho moc.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist