načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

kniha + DVD: Divadlo Járy Cimrmana - divadlo, které se proslavilo - Ladislav Smoljak; Zdeněk Svěrák; Jaroslav Weigel

-14%
sleva

kniha + DVD: Divadlo Járy Cimrmana - divadlo, které se proslavilo
Autor: ; ;

Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné, letos již šestačtyřicetileté historii českého národního pokladu – Divadla Járy Cimrmana. Na ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Médium: kniha + DVD
Vaše cena s DPH:  1 390 Kč 1 195
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
39,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium: kniha + DVD
Rok vydání: 2014-10-14
Počet stran: 64
Rozměr: 236 x 297 mm
Úprava: 64 stran : ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Doporučená novinka pro týden: 2014-43
ISBN: 9788026403241
EAN: 9788026403241
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné, letos již šestačtyřicetileté historii českého národního pokladu – Divadla Járy Cimrmana. Na šedesáti čtyřech stranách exkluzivní obrazové knihy vás čeká obsáhlá exkurze dějinami divadla, které se nakonec proslavilo, navzdory všem peripetiím a nepřízním režimu, času i osudu. Dějepisný text kronikáře Zdeňka Svěráka vás provede historií divadla od počátků až po současnost, seznámí vás s osobnostmi, které se jí více nebo méně účastnily, a nabídne vám příběhy veselé i vážnější. Kniha je seřazena chronologicky podle vzniku jednotlivých divadelních her. S pomocí bohaté fotografické a obrazové dokumentace vás provede jednotlivými hrami a jejich obsazením z dob dávno i nedávno minulých, ale stanete se tu také svědky osudových setkání, z nichž některá vás možná překvapí. Publikaci doplňuje více než třicet jedinečných dobových dokumentů , z nichž některé se tu svého zveřejnění dočkaly poprvé. Jako bonus v knize naleznete DVD se záznamem slavnostního představení ke 40. výročí vzniku Divadla Járy Cimrmana . V divadelním představení Ze hry do hry uvidíte směs nejslavnějších scén z divadleních her o Cimrmanovi. V knize mimo jiné naleznete: - původní protokol o vzniku Divadla Járy Cimrmana - obal první vydané desky Divadla Járy Cimrmana – Dlouhý, Široký a Krátkozraký - dopis ideologické komisi ONV Praha 10 s – další – obhajobou existence divadla - autentické návrhy scény a kostýmů pro hru Lijavec v kresbě J. Weigela - dopis Z. Svěráka a V. Kotka soudružce předsedkyni J. Švorcové - plakát zvoucí na představení Záskoku v Národním divadle - ...a mnohem více. (divadlo, které se proslavilo)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ladislav Smoljak; Zdeněk Svěrák; Jaroslav Weigel - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Divadlo Járy Cimrmana - divadlo, které se proslavilo" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Vyšetřování ztráty třídní knihy CIMRMAN / SMOLJAK Režie: Ladislav Smoljak, scéna a kostýmy: Jiří Benda, hudba: Bedřich Smetana Osoby a obsazení: UčitelLadislav Smoljak nebo Zdeněk Svěrák, Ředitel Jan Hraběta nebo Ladislav Smoljak, Inspektor Bořivoj Penc nebo Jaroslav Weigel, Zemský školní radaMiloň Čepelka nebo Václav Kotek V jednotlivých rolích se od premiéry vystřídali: InspektorOldřich Unger, Pavel Vondruška, Zemský školní radaJaroslav Vozáb Premiéra 8. 11. 1967 v Malostranské besedě v Praze. Obnovená premiéra 21. 12. 1972 v pražské Redutě. Činohra Dosud nevyřešená otázka Cimrman byl požádán, aby zpracoval do Kapesní příručky c. k. poddůstojnického sboru heslo Země česká. V této době znal Čechy jen z mapy rakousko-uherského mocnářství v měřítku 1 : 500 000. Napsal: „Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v oblasti Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známy lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost.“ Zůstává dodnes tajemstvím, zda Jára Cimrman přispěl takto do příručky z pouhé neznalosti, či zda byl veden úmyslem rozložit poddůstojnický sbor a znemožnit mu případné operace na českém území. 6 VYŠETŘOVÁNÍ ZTRÁTY TŘÍDNÍ KNIHY / 60. a 70. léta 7 VYŠETŘOVÁNÍ ZTRÁTY TŘÍDNÍ KNIHY / 2010 8 Divadlo, které se proslavilo Byli jsme mimo jiné zvědavi i na to, jak se recenzenti vypořádají s naším „herectvím“. Někteří tuto stránku věci taktně obešli, jako např. značka „št“ ve Večerní Praze: „Dojati téměř k slzám jsme sledovali, s jakým nevšedním nadšením vrhli se zasloužilí badatelé do obtížných úkolů hereckého převtělování, a to za pomoci všech dostupných i nedostupných hereckých škol a systémů.“ Václavu Hepnerovi vPráci připadalo, jako by „herecký amatérismus účinkujících pod sílou vtipu profesionálněl“, zatímco Jaroslav Pacovský vMladém světěopsal svůj dojem z ochotnictví slovy: „Herci se ujali svých rolí s nadšením a velmi ochotně.“ Zhruba za měsíc po premiéře Aktu, 8. listopadu 1967, uvádí pak divadlo Járy Cimrmana svou druhou inscenaci, Smoljakovo Vyšetřování ztráty třídní knihy*). „Symposium, které hře předchází, je tentokrát monotematické. Týká se výlučně Cimrmanovy činnosti pedagogické, a tvoří tak s aktovkou ze školního prostředí sevřenost, a tedy i údernost vtipného textu, třebaže jde jen o přednášky,“ napsala šifra „mik“ vLidové demokracii. „Druhá část by přece jenom potřebovala dramaturgický zásah i režijně pevnější ruku, aby se jistě nápaditá aktovka zpružnila, aby se prostě obešly některé textové ,proluky‘.“ Recenzenti shodně a podle pravdy postřehli jistou nervozitu a nehotovost představení, pouze nevyzpytatelná značka „rh“ ze Svobodného slova, prorokující nám před měsícem brzké zhasnutí, měla náhle pocit, že „od minule zmizel diletantismus a k jistotě projevu přibyly i záblesky charakterního herectví“, čemuž se mi nechce věřit. První sezóna byla – aspoň co do počtu premiér – nejplodnější ze všech. Jiří Šebánek konečně vymyslel definitivní závěr ke svému „toiletnímu horroru“ Domácí zabijačka**). Měla premiéru 7. února 1968. Seminář, uváděný před hrou, byl návratem k tematické pestrosti. Zabýval se Cimrmanovými výboji v oblasti hudby, loutkářství, filmu a brannosti a uvedl na pravou míru i Cimrmanův podíl na Kafkově odcizení. Jak už jsme si zvykli, v kulturních rubrikách deníků byla přednášková část (kterou jsme zpravidla psali a zkoušeli na poslední chvíli) přijata bez výhrad. Názory na aktovku se opět různily. Zatímco „hš“ zVečerní Prahy cítí, že „toto Cimrmanovo dílo patří k těm méně zdařilým“, Pavel Grym referuje vLidové demokracii zcela odlišně: „...přímo kabinetní ukázky recesistického humoru tu autor dosahuje v bezděčně krutých průpovídkách neobyčejně čilého umírajícího dědy, jehož nádherná herecká kreace je dílem Karla Velebného. Je to zřejmě také zásluha režisérky H. Philippové. DJC tedy opět bije hlava nehlava kolem sebe. *) Obsazení: Učitel — Z. Svěrák, Ředitel — J. Šebánek, Inspektor — O. Unger, Ministr školství — M. Čepelka. Autoři úvodního semináře: L. Smoljak, Z. Svěrák. **) J. Šebánek: Domácí zabijačka. Režie H. Philippová. Obsazení: Libuš — Miloň Čepelka, Servít — Ladislav Smoljak, později Josef Podaný, Hynek — Zdeněk Svěrák, Kryštof — Milan Papírník nebo Petr Brukner nebo Vít Mach, Zvěřina — Karel Velebný, později Jiří Šebánek, Bormann — Oldřich Unger, farář — Petr Čada, později Ivan Štědrý, Zvěřinová — Jiří Stivín, později Jaroslav Vozáb. Autoři 1. části představení: Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák, Karel Velebný. Příloha II. Výstřižek z novin, vložka do programu Vyšetřování ztráty třídní knihy, plakát s programem DJC v Malostranské besedě Natáčení v ostravské televizi: O. Unger, L. Smoljak, K. Velebný, J. Klusák a M. Čepelka. Filosofická fakulta, 1968: O. Unger, M. Čepelka, L. Smoljak a Z. Svěrák. Výjev z „toiletního horroru“ J. Šebánka Domácí zabijačka. ARCHIV DJC 9


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.