načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Diktát shora - Helena Svobodová

Diktát shora

Elektronická kniha: Diktát shora
Autor: Helena Svobodová

- Tato kniha je pro všechny lidi tady na zemi. Záleží na každém, zda si ji přečte celou, její část nebo o ni ani okem nezavadí. Je tu k nahlédnutí. Není to návod ani poučka. Je to ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy hned
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 151
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-018-4252-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato kniha je pro všechny lidi tady na zemi. Záleží na každém, zda si ji přečte celou, její část nebo o ni ani okem nezavadí. Je tu k nahlédnutí. Není to návod ani poučka. Je to shrnutí toho, co už všichni ví, jen si to občas potřebují připomenout. Pojednává o každodenních věcech, ale přitom nás vede k zamyšlení nad tím, jak se chováme a jak jednáme s okolním světem.

Zařazeno v kategoriích
Helena Svobodová - další tituly autora:
Forum 1 Studijní příručka Forum 1 Studijní příručka
Forum 2 Studijní příručka Forum 2 Studijní příručka
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Diktát shora

Helena Svobodová


Diktát shora

Text © 2019, Helena Svobodová

Grafická úprava a sazba © 2019, Lukáš Vik

Obálka © 2019, Helena Svobodová

1. vydání © 2019, Lukáš Vik – E-knihy hned

ISBN ePub formátu: 978-80-7536-260-5 (ePub)

ISBN mobi formátu: 978-80-7536-261-2 (mobi)

ISBN PDF formátu: 978-80-7536-262-9 (PDF)

Konverze do elektronických formátů:

webdesignér Lukáš Vik

http://www. lukasvik. cz


ÚVOD

Tato kniha je pro všechny lidi tady na zemi. Záleží

na každém, zda si ji přečte celou, její část nebo

o ni ani okem nezavadí. Je tu k nahlédnutí. Není to

návod ani poučka. Je to shrnutí toho, co už všichni

ví, jen si to občas potřebují připomenout.

Vysvětlivky:

Kurzíva – Moje otázky nahoru tomu, kdo mi odpovídá.

Mailová adresa na dotazy ke knize: autpismo-hs@post.cz.


NÁPAD

Ahoj tam nahoře!! Dnes se na vás obracím

s prosbou. Chtěla bych napsat knihu. Přichází mi

taková touha už dlouho. Možná už několik let.

A najednou se mne minulý týden Michal zeptal:

„Co bys chtěla dělat, co by tě nejvíc bavilo?“ Bez

zaváhání jsem řekla: „Napsat knihu.“ Konstatoval,

že jsem jeden z mála lidí, kteří okamžitě vědí,

co chtějí. Mne to nepřekvapuje. Vždy hned vím,

co chci. Až je to někomu nepříjemné. A tak mi

doporučil, ať neváhám a začnu hned. Ani jeho

nepřekvapilo, že bych ráda psala to, co mi vy

nadiktujete. Naopak, je přesvědčen, že to budou

jistě informace pro někoho tady dole potřebné.

Proto vás tímto žádám, zda mi můžete nadiktovat

takové informace, které budou přínosné a potřebné

pro širší okruh lidí. Jistě vyberete to nejzajímavější

a nejaktuálnější téma. Nechci se po nikom opičit,

vím, že touto formou dáváte nám sem info přes více

lidí. Jen chci využít tuto schopnost a také svůj čas

pro užitečnou věc.

Jednou ses ptala, proč učíme naslouchat právě

tebe. Teď znáš odpověď. Myslela sis, že je to jen


pro tebe nebo pro tvé blízké. Stále se ti zdálo, že

tvých schopností využívá málo lidí. Zdálo se, že jsi

nevytížená a bylo ti to líto. Byla to jen lichá obava.

Čas přichází a já ti budu diktovat. Jen si musíš

udělat čas, abychom to nepsali věky. Znáš se, pro

jedno odkládáš druhé a tak dál a dál odkládáš věci,

pro další a další.

Škoda, že tě tohle nenapadlo loni. Byla by to náplň

do tvých prázdných dní. Ale vím, že by to pro tvoji

páteř byla velká zkouška a zátěž. Tak teď bude ten

správný čas. Přej si, aby tvůj každodenní program

dával prostor i pro naši společnou práci. Dej mi čas

na rozmyšlenou. Vím, co vám všem chci sdělit, ale

musíme tomu dát nějakou formu. Teď si myslíš, že

si to vše jen vymýšlíš, že to snad ani není možné!!

Možné je vše, jen ty vaše přání musí být opravdová

a musíte věřit, že se dají realizovat. Tohle je problém

dnešního lidstva. Jmenuje se pochybnost.


DEN PRVNÍ – STÁVAJÍCÍ STAV

Jsem připravena napsat pár dnešních řádek. Jen

nevím, jak si to představuješ?

Poslední dobou, pár posledních měsíců, se děje ve

vaší zemi mnoho nečestného jednání. Jde o chaos,

který je způsoben snahou jedinců dostat se do

vedoucích pozicí, na důležité posty a nastolit takové

pořádky, které by jim daly pravomoce a volné

ruce pro další nekalosti. To vše by se mělo dít pod

hlavičkou „Vše pro lidi, vše pro širokou veřejnost“.

Je to směšné, že to stále takhle vychází. Nastává

však čas, kdy se začínají rovnat vztahy. Tohle

vše se děje jen a jen proto, aby si lidé uvědomili,

že není více možné přehlížet a tím i tolerovat

nepravosti na jakékoliv úrovni. Když nepoukážeš

na drobné nešvary a nedostatky jen proto, abys

nepřišel o práci, skloníš hlavu a zařezáváš dál, dál

šlapeš podle tobě nevyhovujících pravidel, pak

si sám zaděláváš na nemoc, na nespokojenost

a na vleklé chronické choroby. To má za následek

tvoji menší výkonnost, nespokojenost a stále se

opakující nechuť pustit se do nových věcí. Často

tě něco napadne. Často máš chuť začít něco dělat,

sportovat, kreslit, něco vyrobit, někoho potěšit. Ale


tvoje skepse, pramenící ze všech těch nepravostí,

ti bere víru ve smysl jednání, podnikání, konání.

Je to začarovaný kruh, a pokud se v něm chcete

stále točit, pak je to špatné. Nastává doba, kdy lidé

zase reptají a je otázkou jen krátkého času, kdy

přichází rebelie. Nečekej žádnou revoluci. Pěkně

mírovou cestou budou nastoleny pořádky, které

nikdo nečeká. Někdy stačí jen málo ku změně

stavu věcí. Já jen vím, že český člověk je odolný,

pružný, přizpůsobivý a stále ochotný věřit v sebe,

i když jednotlivé úseky víru ztrácí. Přesto se pak

vzchopí a dokáže se vybičovat k neuvěřitelným

výkonům. Jste tu proto, abyste se stali příkladem

soudržnosti a pospolitosti, čestnosti a otevřenosti.

Propagujete si každý sebe, ale v klíčových časech

táhnete vždy za jeden provaz a nikdy nedopustíte,

aby bylo vaše češství pošlapáno. Jste zde v pravý čas

a máte zde velmi důležitý úkol. Být schopni vést si

pospolitě slušné a vám milé soužití, bez Bohapánů

jednoznačných soudců. Jste mi lidé milí a pro mne

je čest být tu teď pro vás nápomocen.

Je to moc hezky řečeno. Ale co dál? Co mohu udělat

já?


Jen tiše seď a naslouchej: Jsi jako malá víla, co by

byla nejraději všude a vším. Není to třeba. Stačí

jen tak stát a dívat se, jak ten svět plyne. Plynout

s ním a nic nedělat. Někdy i doslova. Že jsi dnes

nenakoupila?? Ptal se tě tvůj muž, skoro s výčitkou.

Správné je, že jsi nic nestíhala a dělala jen to, co jsi

chtěla a co bylo odpočinkové. Kéž by to dokázali

i ostatní. Sama vidíš, že kolem tebe jsou lidé dvojí.

Jedni jsou líní až hanba a druzí nemají míru

a nevědí, kdy s prací skončit. A přitom ta střední

cesta je zlatá. Snad se lidé poučí. Ale ty lenochy nic

netlačí, jsou jako zpomalený film a jen závidí okolí.

Závidí těm výkonným a rychlým, že stíhají, znají,

mají. Bez protikladů by svět nebyl světem a nic by

nebylo tak pěkně čitelné. Snaž se sama za sebe být

vyrovnaná, otevřená a upřímná nejen k sobě, ale

také k ostatním. Mnohdy jim je tvoje otevřenost

a upřímnost velmi nepříjemná. Přesto v nich vždy

zanechá určitou emoci, se kterou musí pracovat.

Navenek nedají znát nic. Uvnitř se však odehrává

určitý boj. Jsou zásadně proti tvému hodnotícímu

názoru, leč pochybnost tu je. Je ona jediná, která

mne tak vidí?? Jsou zde i jiní, co na mne mají názor,

lišící se mé spokojené představě o sobě samém?

Jak mne takhle někdo může vidět?? A to je to malé

semínko pochybnosti. Čím větší egoista, tím větší


semínko. Neb jeho přeci nikdo nebude hodnotit.

Ale... A je tu ta pochybnost.

Každá vyslovená myšlenka, ať sebebezvýznamnější,

se někde uchytí. Vše je provázáno se vším. A to

je ten důvod, proč vás stále nabádám k říkání

své pravdy ostatním. Mnohdy vámi pohrdají,

mnohdy vás mají za malého bezvýznamného

pitomce, ale....... Máte názor a říkáte ho veřejně

bez sebemenších zábran a často bez emocí. Často

opravdu suše a bezelstně. Ale říkáte. A to je pro ně

nebezpečné, nepříjemné. Vede je to k zamyšlení

a posuzování. Hledání nových pohledů a odpovědí.

A pak také jim to pomáhá číst mezi řádky těch,

kteří zas tak otevření nejsou a mluví v náznacích

a příměrech. Najednou si dají lidé dohromady

všechny ty drobnosti a zjišťují, že jejich názory

nejsou zas tak populární a jejich pozice neochvějné.

To vede k analýzám a mnohdy i ke změně pohledu

na danou problematiku. Postoj se jen těžko mění,

ale když přijde podnět, přichází zamyšlení a je to

první krok k pokroku zvanému Změna. Kdyby

nedocházelo ke změnám, tedy reakcím na dané

podněty, lidstvo by se nevyvíjelo a bylo by stále

někde v prapravěku.


Chtěla jsi vědět, o čem si budeme povídat. Budeme

si povídat o všem, co je již dávno a dávno známé,

ale co je třeba lidem připomínat a co je třeba uvádět

do života. Každý ví, že si má čistit zuby tehdy,

tak, a jak dlouho. Ale kdo to tak opravdu dělá?

A takhle je to v lidském životě se vším. Lidé vědí

nebo alespoň podvědomě tuší. Přesto nedbají a jsou

pohodlní.

Ještě jednu věc si dnes můžeme říci. Je léto, jsou

velká horka a vaše počasí se dlouhodobě přesouvá

nějak jinak. Myslím tím, že se posouvají roční

období. Bylo zde zvykem, že každé ze čtyř ročních

období mělo svá pevná pravidla. Sníh, led, déšť,

slunce. Vycházela z toho mnohá pranostika a lidé

se podle nich mohli řídit. Dnes, poslední roky,

se pranostikám nedaří navést vás na ty správné

postupy. Zmrzlí nejsou zmrzlí, Medardova kápě

už 40 dní nekape. Svatá Anna, chladna z rána je

už o pár dnů dříve. Lidé jsou nespokojeni. Je velké

horko a to se jim nelíbí. Prší právě teď, a to se jim

nelíbí. Přichází bouřka, a to se jim nelíbí. Místo

toho, aby byli vděčni za to slunce, vodu, povětří,

stále jsou nespokojeni. Úkolem člověka není

změnit svět a dostat se k ovládání počasí. Úkolem

člověka je naučit se zareagovat a využít co nejlépe


nastalé změny. Využít jich a naučit se živit právě

podle těchto změn. Najít plodiny zdravé, které by

v tomto klimatu prosperovaly a né jen se hnát za

mamonem. Příklad si vezměte ze zvířat. Není to

tak dlouho, co byly hory plné ovcí, a jeden pastevec

se o celé stádo dovedl postarat. Sehnali jste je do

údolí, obehnali dráty pod napětím a ještě nestíháte

jejich údržbu. Ony se však přizpůsobily, a nebyly

to změny jednoduché. Člověk změní vše kolem

sebe, ale sám si chce zachovat co největší pohodlí

na úkor přírody a živočichů. Jak se asi žije rybám,

v těch znečištěných vodách? Přemýšlíte jen nad

tím, aby jich byl dostatek na vaši obživu a aby byly

výživově bezpečné pro člověka. Ale kdo z vás myslí

na tu rybu? Jak se cítí? Jak se s takovým znečištěním

vyrovnává? Jak jí je? Člověk je egoista! Já a zase já.


VZTAHY

Snad mne dnes potěšíte příjemným povídáním. Včera

jsem nepsala. Byl to pro mne včera rozpolcený den.

Cestování, ujasňování si generačních vztahových

záležitostí, neskutečná odpolední únava a pak

náročný večerní program. Krásná hudba, skvělá

zábava na oslavě jednoho sportovního klubu v malé

obci poblíž. A k tomu rozladěnost ze vzájemného

nedorozumění s partnerem. Můj partner je skvělý

člověk, který mne má upřímně rád, ale jeho chápání

světa se diametrálně liší od mého pohledu. Jeho potěší

maličkost, kterou pro něho udělám nebo mu dám,

ale už ho nenapadne, že i mne by nějaká maličkost,

pozornost, galantnost potěšila. Když vedle mne

dopadne na sedačku a řádně mne při tom bouchne,

bere to jako chlapské gesto sounáležitosti. Já bych

čekala slůvko „promiň“. Když se takových odlišností

nahromadí desítky, najednou se to ve mně vše začne

vařit a během několika vteřin vypěním, už to není

to vztekání, křik jako dříve. Jen přichází naštvanost,

beznaděj, lítost. A jak jsem dnes náhodně zjistila,

není to jen můj problém, ale obdobně to v posledních

dnech probíhá v mnoha vztazích napříč generacemi.


Neříkám to proto, abych si tu postěžovala, ale ptám

se, proč se to v tak značné míře děje právě teď. Vím,

že je to zkouška vztahů. Zdá se mi však, že atmosféra

houstne všude značnou měrou. Máte k tomu nějaké

vysvětlení?

Nehledej za tím nic závratného. Jde pouze

o prověřování charakterů a vztahů. Jak už jsem

mnohokráte řekl tobě, říkám teď i pro všechny

ostatní. Zrychlení tu je a dochází k čištění. Čištění

je na mnoha úrovních. Jednou jde o čištění

organizmů. Vaše průjmy, žaludeční nevolnosti,

potíže s vyprazdňováním všeobecně, jsou jen

čištění. Není třeba za tím hledat epidemii.

V mnoha knihách již bylo popsáno vztahové

jednání. Když to vše shrnu a zjednoduším, tak si

stačí uvědomit jen pár pravidel. Není třeba lhát

jiným ani sobě. Lež se dříve či později odhalí a pak

nastávají potíže, mnohdy i zásadnější, než kterým

jsme lží chtěli předejít. Lhát sám sobě, jak vy říkáte,

nevidět věci takové, jaké jsou, je také nevhodné

a zbytečné. Děje se to z obavy komplikací a nesnází.

Věci se odsunou, ale nevyřeší. Možná se najde

nějaké náhradní řešení, ale všichni víme, že co nás

má potkat, to dříve či později přijde. Proto mi přijde


snazší, vyřešit věci hned a nic neodkládat. Strach

je však veliký pán a vůdce nad naším jednáním.

Podléhá mu každý. Někdo více a někdo méně.

Někdo si to jen nechce připustit.

Dalším nešvarem je odkládání věcí pro pohodlnost

až lenost. Partneři, ať životní či pracovní, přátelé,

rodina, všichni očekávají plnění dohodnutých

věcí. Stačí říci, že se provedení odkládá na tehdy

a tehdy a pak se snažit úkol, program splnit

v tomto termínu. Ale odkládání na někdy, bez

zjevné dohody či omluvy, vede jen k napětí, které

se opakováním stupňuje. Ano, taková maličkost

nám může zničit vztah. Mnohdy krásný vztah, plný

pohody, lásky, zážitků...

Jeden můj přítel, i já mám přátele, říká: „není

nic krásnějšího, než opravdové přátelství. I ten

zamilovaný partnerský vztah se v průběhu časů

mění na přátelství.“ Nelze než souhlasit. Tak proč

si takové vztahy kazit právě lží, záští, odkládáním,

netolerancí?



TOLERANCE

Právě tolerance je další věc k zamyšlení. Často

se pozastavujeme nad jednáním druhých lidí,

bytostí. Nerozumíme, proč se zachovali právě tak

a tak, nechápeme jejich zlost, lhostejnost, bolest,

zášť, pomalost, lenost, rozmařilost, odevzdanost.

Soudíme je. Neptáme se však, kde to vše pramení,

jaké jsou příčiny takového jednání. Co si zažili?

A když nám svoje důvody sdělí, nechápeme je.

Chybí nám ten prožitek.


Jsem rád, že ses na chvíli posadila a budeš psát.

Snad se ti povede povznést se nad ty stále se

opakující starosti. V základu nejsou tvoje, ale

potažmo se tě velmi citelně dotýkají. Jen vše

hoď za hlavu. Stačí jedno tvoje rozhodnutí a ty

se zase dostaneš do klidového stavu, do pohody

a rozjímání.


SKUTEČNÉ BOHATSTVÍ

Do pohody se mi včera nepodařilo dostat. Stále se tu

něco děje. Někdo přichází a odchází a já se nejsem

schopna odpoutat od starostí.

Nevadí, snaha byla. Dnes je taky den. Vysvětlím ti,

proč se to teď děje. Vzpomeň si na dobu nedávno

minulou. Je tomu jen pár let, kdy ses potýkala

s nesnázemi i ty. Byla jsi najednou sama na všechnu

tu starost a práci. Pohybovala ses po domě, který

dle tvých představ měl ještě mnoho k dodělání,

dokončení. Kdyby sis ruce ušoupala, tak ses

nemohla dobrat konce. Svojí energií a řešením

situace se ti podařilo posunout se jinam. Dát věcem

určitý řád, opustit milovaný dům a jít úplně jinou

cestou. Teprve pak ti došlo, jak pomíjivé je veškeré

snažení a tlačení velkých balvanů před sebou.

Jednou ses s těžkým srdcem rozhodla pro radikální

změnu a čekala jsi další potíže, další nesnáze. Jaké

bylo tvoje překvapení, když jediné, co tě tížilo

a stále tíží, jsou vzpomínky a lítost, že jsi musela

opustit milované místo a věci. Přínosem je, že jsi

poznala i jiný život. Můžeš být blíže svým dětem

a máš i čas a prostor pro vnoučátka. Máš čas na


věci, které tě bavily celý tvůj život, ale na které se ti

nedostávalo prostoru.

A to je to co se děje mnoha lidem v této vypjaté

době. Jedná se o změny velice radikální. Podstatné

změny nastávají teď u každého z vás. Někdo si tyto

změny chce uvědomit a někdo se jen diví, proč

přicházejí nemoci, hádky, problémy. Nechtějí vidět

příčiny, nechtějí se uzpůsobit novým okolnostem.

Tak jako ses bála změny ty, neb jsi netušila, co

tě čeká, jaké to přinese novinky, jaké příjemné

prožitky, tak se bojí i hodně jiných. Jsou bezradní

a neznají východiska. V mezilidských vztazích pak

jde o nervozitu, zášť, vztek. Nikdo do nikoho nevidí.

Neví, co se mu honí hlavou. Pocity jsou jen těžko

sdělitelné. A kdo se dnes chce svěřovat. Ještě tak

s úspěchem, s povýšením, novým domem... Ale

se starostí a bezradností to jde těžko. V takových

situacích je i složité soustředit se na čtení knihy.

Natož soustředit se, abys mne slyšela. Buď ráda, že

přes všechno to dění mne alespoň ty slyšíš. Mluvím

tu na vás na všechny, snažím se být vám nápomocen

ve všech vašich životních příbězích. Jdu se světlem

za každým z vás. Ale jen málokdo mne slyší a jen

málo z vás mne doopravdy poslouchá. Slyšet

a poslouchat je rozdíl. Lidé jsou tak otupělí, protože


na ně stále mluví lidé a sdělovací prostředky. Každý

z vás ve skrytu duše touží po klidu a tichu. Moderní

trendy dnešní doby však vyžadují sledování

informací, poslech hudby a mnoho dalšího.

Jakoby bez těchto věcí nebyl člověk schopen žít.

Není tomu tak. I dnes jsou místa, kde klid a ticho

převažují a lidé zde žijí klidný a spokojený život,

plný vnitřních prožitků. Jejich prožitky jsou jen

jejich, nemusí je s nikým sdílet. Naplňují je láskou

a pohodou, klidem. Vyvolávají na jejich tvářích

úsměv. Pomáhají tělu k uvolnění, procítění. Zbavují

člověka nemocí, chmur, strastí. Mnohý obyvatel

přetechnizovaného světa se dostal do takového

prostředí a poznal tu slast. Ale návrat do chaosu

je o tohle vnímání světa zase okrade. Zůstává

vzpomínka. Já vás všechny nabádám, abyste pro

zachování svého zdraví, dali prostor podobným

klidovým okamžikům. Pak se každý z vás dostane

do stavu, kdy mne uslyší. A je už jen a jen na něm,

zda bude chtít slyšet nebo ne. Intuice je to, co je vám

nápomocno. No to je moje rada pro každého. Kolik

z vás ji poslechne? Většinou vítězí rozum a smysl

pro povinnost, návykovost, zištnost. Kdo z vás se

rozhodne pro řešení, které je pro něho finančně či

časově nevýhodné? Jen málokdo. Většina si myslí,

že horší a těžší cestou nemá jít. Většina z vás chce


úspěch a mamon. Já vám říkám, bohatství člověka

je v jiných věcech. Jsou krásy a bohatství, o kterých

nemáte ani potuchu. Nepoznali jste je.

Přetechnizovaný svět, předhánění se jeden

před druhým, to je to, co brání prožitkům. Je to

vaše volba, ale štěstí nikomu nepřináší. To co

mnohdy považujete za opravdové štěstí, jsou věci

pomíjivé. Milovaný člověk odchází za někým

jiným z nejrůznějších pohnutek. Majetek se vám

najednou vzdaluje také z neznámých důvodů. Příčin

je nevyčíslitelné množství. Vy propadáte panice

a zoufalství. Není tomu třeba. Myslete na to, že se

to děje pro příchod jiných věcí a jiných možností.

Jiných lidí do vašeho života. Tam, kde je ve vašem

srdci zaplněné místo člověkem, který vám již není

přínosný, nemůže přijít jiný nový člověk, který by

vám dal pocit naplnění a lásky. Bojíte se opouštět

staré zkostnatělé postupy a přejít na nové, lehčí

metody žití.


RANNÍ PÍSEŇ

„Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít.“ To se zpívá

v jedné písni pana Nového. Je to píseň aktuální. Je

to takový návod na nové začátky. Když si pustíte

tuhle písničku každé ráno při vstávání, pak váš den

začne s tou správnou myšlenkou a náladou. Vaše

naladění bude optimistické a na tváři se vám rozzáří

úsměv. Vaše duše se naplní klidem a nadějí. Nadějí,

že vše může být a bude lepší. Že vše dopadne dobře.

Že vaše postupy budou správné a nebude třeba

opravných řešení. Taková jedna jediná píseň vám

dokáže usnadnit každodenní život. Je takových

písní víc a nebyly složeny jen tak pro nic za nic.

Mají vám být nápomocny. Za zkoušku této techniky

nic nedáte. Kdo ji vyzkouší, ten mi dá za pravdu.

Stačí si tuto melodii dát jako vyzvánění nebo si

ji prostě připravit a každé ráno přehrát. Je to jen

chvilinka, která vám prozáří den. Snad vám moje

nápověda přinese posun ku lepším zítřejším dnům.

Jednou se ohlédnete a řeknete si. Kdy nastala ta

změna? Jsem šťastnější člověk než dřív.

Možná máte dobré úmysly. Možná máte skvělé

nápady. Začínáte-li však každý den s pochybností,

s pocitem, že dnes není ten pravý den, pak je to




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist