načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup – Michal Černý

Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup

Elektronická kniha: Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup
Autor: Michal Černý

Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  298
+
-
9,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 206
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání druhé, přepracované
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-210-9233-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také do kontextu informační vědy, andragogiky, digitálních knihoven a dalších souvisejících témat.

Popis nakladatele

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také do kontextu informační vědy, andragogiky, digitálních knihoven a dalších souvisejících témat. Úvodní teoretické vymezení postupně přechází do oblasti konkrétních vzdělávacích doporučení. Od knihovnického pojetí tak postupně přechází v univerzální edukační přístup.

(pragmatistická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Michal Černý - další tituly autora:
Výpočty Výpočty
Myšlenkové mapy pro studenty -- Učte se efektivně a nastartujte svou kariéru Myšlenkové mapy pro studenty
Trénink mozku pro 2. stupeň ZŠ Trénink mozku pro 2. stupeň ZŠ
Trénink mozku pro 1. stupeň ZŠ Trénink mozku pro 1. stupeň ZŠ
 (e-book)
Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michal

Černý

Pragmatistická

edukační teorie a její

prakticko-výzkumná

implementace

JAKO UNIVERZÁLNÍ EDUKAČNÍ PŘÍSTUP

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přístup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také do kontextu informační vědy, andragogiky, digitálních knihoven a dalších souvisejících témat. Úvodní teoretické vymezení postupně přechází do oblasti konkrétních vzdělávacích doporučení. Od knihovnického pojetí tak postupně přechází v univerzální edukační přístup.

MASARYKOVA

UNIVERZITA

MUNI PRESS

MUNI

ARTS





Digitální informační

kurátorství jako

univerzální edukační

přístup

Masarykova univerzita

Brno 2019

Michal Černý

Pragmatistická edukační teorie

a její prakticko-výzkumná

implementace


Knihu recenzovaly:

Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Mgr. Hana Tulinská

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity © 2017, 2019 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-9233-4 ISBN 978-80-210-9234-1 (online : pdf) ISBN 978-80-210-8662-3 (1. vyd.) ISBN 978-80-210-8663-0 (1. vyd. online : pdf) Obsah Předmluva Od přednášení ke kurátorství Informační a datové kurátorství Modely digitálního informačního

kurátorství

Vyhledávání nebo objevování? Filosofická východiska digitálního

informačního kurátorství

Digitální knihovny Otevřené zdroje Kompetence kurátora ICT v životě školy: jak má vypadat

školní sbírka

Kurátorství vzdělávacího obsahu:

mezi řádem a uměním?

Digitální kurátorství v didaktickém

náhledu

Osobní vzdělávací prostředí Informační kurátorství jako fenomén

filozofie výchovy

Kurátorsky postavené texty Mikropřípadové studie ke kurátorství

edukačního obsahu

Nástroje pro digitální informační

kurátorství

Závěr Summary Literatura

7

11

15

21

45

55

69

77

87

95

101

119

127

139

145

159

177

189

193

195

Kniha kterou držíte v ruce nese dlouhý a poněkud krkolomný ná

zev „Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: pragmatistická edukační teorie a  její prakticko-výzkumná implementace“. Jde vlastně o  třetí postupně přepracované vydání knihy, která ve své první verzi nesla název „Digitální in

formační kurátorství v  pedagogickém kontextu“ a  v  druhém, pře

pracovaném a rozšířeném „Digitální informační kurátorství jako

univerzální edukační přístup.“ Zdá se, že jak jednotlivá vydání

přicházejí s dvouletým odstupem vždy odkrývají nové perspekti

vy fenoménu digitálního informačního kurátorství.

První vydání knihy bylo velice praktické  – šlo o  první příručku,

která se na toto téma v  českém prostředí objevila, což přirozeně

implikovalo její jisté instrumentální pojetí, které nemělo pevnější

teoretické zakotvení mimo Whittekerova modelu. Druhé vydání

se snažilo právě tento problém odstranit a v oblasti pedagogického

pole se snažilo toto téma systematičtěji uchopit a reflektovat. Právě

druhému vydání knihy vděčím za to, že se z kurátorství stal skutečně respektovaný a i na konferencích zmiňovaný přístup ke vzdělávání,

které může stavět most mezi vzdělávací institucí a knihovnou.

Zatímco diference mezi prvním a druhým vydáním byla jak v pře

pracování textu, tak v jeho doplnění, v případě přechodu mezi dru

hým a třetím dochází „pouze“ k doplnění jistých kapitol a k úpravě nutných míst, jako je úvod a závěr.

Třetí vydání specificky sleduje tři cíle, které jsme vnímali ve vydání

druhém jako marginální nebo nepřipravené pro širší publikační reflexi. Tím prvním je filosofické zakotvení. Na základě naší analýzy

se postupně ukazovalo jako stále významnější a hodnotnější sledovat fenomén kurátorství méně instrumentálně, ale více filosoficky.

Zcela přirozené bylo přistoupit k pojetí, které se nachází mezi fe

nomenologií a  pragmatismem, jenž bude kotvit téma do širších

Předmluva


8

myšlenkových rámců a  současně umožní jeho další myšlenkový rozvoj. V knize proto nabízíme obsáhlou analýzu celého fenoménu

takovým způsobem, aby bylo zřejmé, jaké změny v  edukaci, ale

především v úvahách o vzdělávacím prostředí takový přístup nabízí.

Rádi bychom zdůraznili, že zatímco v české pedagogické produkci

je například autonomie studenta stále vnímaná jako okrajové téma,

v  kvalitních časopisech, jako je například Education Psychology,

jde o základní myšlenkový koncept velké části textů teoretického

i empirického charakteru.

Druhý teoretický cíl, který jsme se rozhodli sledovat je koncep

tualizace problému kurátorství v  modelech. Pokusili jsme se do

plnit Whittekerův model o  další přístupy, včetně modelu, který

jsme navrhli na základě kritické reflexe celého fenoménu, ale také

dlouholeté praktické zkušenosti. Model vychází z  jisté opozice

k analytickému kategoriálnímu systému a přiklání se k východis

kům jak informační vědy, tak také Lakoffa, Roshové, Heideiggera a  dalších autorů. Výsledkem je tedy kurátorský model, který se nám v současné chvíli jeví jako nejadekvátnější a nejlepší pro popis

kurátorské činnost. Dovolíme si současně tvrdit, že oproti většině

jiných modelů, má také silný teoretický základ.

Oba teoretické cíle, tak jak jsme je zde předestřeli, jsou ve svém

pojetí nový badatelským počinem, ale současně vytvářejí pro

stor pro rozvoj kurátorství jako plnohodnotného edukačního

přístupu, včetně potencionální tvorby různých didaktických či metodických postupů.

Třetí oblastí, které jsme se věnovali nově je oblast empirických

dat. Pragmatismus je typický tím, že netvoří jasnou dělící čáru mezi teorii a  praxi. Díky tomu se stává předložená monografie monografií výzkumnou. Popisuje mikropřehledové studie, které nabízejí pohled na konkrétní kurátorské projekty, které jsou na zá

kladě empirických dat kvalitativního i kvantitativního charakteru.

Jakkoli jde o data, která byla již dříve publikována v různých časo

pisech či sbornících, dohromady vytvářejí jistý integrální náhled na celou problematiku a jsou zde sedativně shrnuta právě v žánru vícečetných mikropřehledových studií.

Publikace samozřejmě neopouští ani již ve druhém vydání re

flektovaná a  důležitá témata, ať již v  oblasti technické, instrumentální nebo i pojmové. Jejím cílem (byť si uvědomujeme, že nikoli nesmělým) je tedy nabídnout komplexní text, který umožní o kurátorství přemýšlet skutečně z více perspektiv, prakticky ho

provozovat, teoreticky studovat a reflektovat a současně se přitom opírat o empirická fakta.

9

Tematicky se publikace snaží o  interdisciplinární pohled. Je

rozkročena mezi filosofií, pedagogikou, didaktikou, informační

vědou a  vzdělávacími technologiemi. Martin Heidegger ve své

přednášce o technice

1

uvádí, že skutečně zajímavé věci se objevují

v  místech, kde se potkávají vědní obory, kde neskrytost je spoje

na s interdisciplinárním prosvětlováním studovaného fenoménu.

Doufáme, že se v předložené knize takový přístup podařil.

1 HEIDEGGER, Martin. Věda, technika a zamyšlení. OIKOYMENH, 2004.

Od přednášení ke

kurátorství

13

Role učitele se v současném školství rychle mění a transformuje.

Protože jsou informace stále lépe dostupné (tedy s rostoucí pene

trací ICT), klesá význam pedagoga, který vystupuje jako ten, který

má předávat sadu znalostí. Ty si žák může najít v  podstatě kde

koli a  kdykoli. To, co se jeví jako důležité, je těmto informacím

vytvářet kontext a  budovat seznamy kvalitních, studentům do

stupných zdrojů dat.

Exponenciální růst dat a informací na internetu i v nejrůznějších

oborových agregátech na jednu stanu zásadním způsobem zvyšuje

dostupnost zajímavých a kvalitních dat, která mohou posloužit pro

lepší informovanost, ale současně zvyšuje nároky na posuzování

jejich relevance, jejich filtrování a zpřístupňování.

Učitel, který zastává paradigma behavioristické,

2

je tak v  neustá

lém soupeření s  Wikipedií a  dalšími zdroji, které mají studenti

k dispozici. Testování faktických znalostí je sice svým způsobem

potřebné, ale nemůže u  něj zůstat. Prostá deskripce či opaková

ní naučených dat, pouček a pojmů pracuje pouze s nižšími patry

Bloomovy taxonomie

3

, což je nutné vnímat jako problematické.

Kurikulární reforma, která přinesla konstruktivistický pohled

na  proces vzdělávání (a  stále více se o  slovo hlásící konektivis

mus

4

), provádí redefinici role učitele.

Pedagog již není ten, který ví a učí ty, co neví, ale měl by být spíše

moderátorem, průvodcem, facilitátorem, člověkem, který studenty

dokáže nadchnout a získat. Moderní technologie nabízejí dvojí posun.

Předně je zde rozvoj oblasti, kterou lze označit jako digitální informač

ní kurátorství. Této tematice se budeme věnovat podrobněji níže. Dru

hou změnou je posun učitele do role průvodce či mentora studentů.

Na rozdíl od řady kritiků klasického školství nejsme toho názoru,

že by šlo o přežitý systém. Možnost mít vedle sebe člověka, který

bude moci sloužit jako motivátor, mentor a bude předávat nikoli

primárně znalosti, ale dovednosti a především postoje, je dle naše

ho soudu nedocenitelná. A to i přesto, že celé vzdělávání směřuje

(podle nás jednoznačně správně) do personalizovaného prostředí,

ve kterém budou vzdělávací obsah i forma přizpůsobeny na míru

jednotlivým studentům.

2 BICHELMEYER, B. A.; HSU, Yu-chen. Individually-Guided Education

and Problem-Based Learning: A Comparison of Pedagogical

Approaches from Different Epistemological Views, s. 77.

3 Srov. BLOOM, Benjamin S., et al. Taxonomy of educational objectives.

Vol. 1: Cognitive domain. New York: McKay, 1956, 20–24.

4 SIEMENS, George. Connectivism: A Learning Theory for the Digital Age.

International Journal of Instructional Technology and Distance Learning, s. 3.

14

S  tím souvisí také úvahy nad tím, zda by nebylo efektivní přejít

od modelu učení dle jednotlivých vědních disciplín k  modelu,

který by byl založený na kompetencích.

5

Každý student by mohl

rozšiřovat portfolio svých kompetencí vlastním tempem, dle oso

bitého vkusu, zájmu a přístupu. Učitel by v takovém modelu plnil

především roli určitého mentora, který s volbou vhodných „kom

petenčních balíčků“ pomáhá.

6

Rádi bychom zdůraznili, že jakkoli se na některých místech ob

jeví student nebo školní prostředí, reálné možnosti digitálního

informačního kurátorství leží za běžně stanovenými hranicemi

pedagogiky či dokonce formálního vzdělávání jako takového. Do

mníváme se, že jak požadavky na kurátora, tak také technické mož

nosti poskytují příležitost k širšímu uplatnění především v oblasti

firemního, ale také zájmového vzdělávání.

Jen pro ilustraci si dovolíme uvést dva příklady  – Beth Kanter,

která je asi nejvýraznější osobností digitálního informačního ku

rátorství, je vzorovým andragogem, když se zaměřuje na rozvoj

a  využívání PLE v  neziskovém sektoru

7

(a  tím pádem také mezi

učiteli). Celý koncept vzdělávání tak má namířený na dospělé stojící

mimo korporace a velké infrastruktury. Také Maria Popova

8

, která

dělá výborné výběry z vědeckého světa, své texty ani v nejmenším

necílí na školáčky, ale především na dospělé, kteří se chtějí ve svém

volném čase a ze své vlastní vůle vzdělávat. Jak pojem pedagoga,

tak také studenta budeme proto vnímat do značné míry šířeji, než je

obvyklé a v celém textu bychom rádi nabídli jistý myšlenkový most

mezi andragogikou a  pedagogikou v  tradičním dichotomickém

diferencovaném pojetí.

5 MOORE, Alex. Teaching and Learning: Pedagogy, Curriculum and Culture, s. 167.

6 Srov. MIHAILIDIS, Paul; COHEN, James N. Exploring

Curation as a Core Competency in Digital and Media Literacy

Education. Journal of Interactive Media in Education, 2013.

7 Viz KANTER, Beth; FINE, Allison. The networked nonprofit: Connecting

with social media to drive change. John Wiley & Sons, 2010.

8 Podrobněji například BRDIČKA, Bořivoj. Vědecké poznávání podle

Marie Popovové. Metodický portál: Články [online]. 04. 06. 2012.

Informační a datové

kurátorství

17

Slovo kurátor pochází z  latinského curator, tedy opatrovník či

správce. Je to někdo, kdo vytváří kolekce určitých objektů. V  běž

ném slova smyslu je to člověk, který z  fragmentů vytváří celek.

Například u klasické výstavy vybírá téma, obrazy, vytváří popisky,

pořadí a  způsob umístění děl, přemýšlí nad  vizuální podobou vý

stavy nebo nad katalogem. Je to člověk, jenž vytváří celý kontext

a význam výstavy, která je diváckým zážitkem. Je to jeho ruka, kte

rá rozhoduje, zda půjde o akci více vzdělávací, nebo více zábavnou.

9

Můžeme přitom rozlišovat kurátora digitálního a informačního.

Informační kurátorství (information curation) je pojmem velice

obsáhlým a zahrnuje vlastně libovolnou kurátorskou činnost spo

jenou s informačními artefakty.

10

Kurátor zde působí jako určité síto

pro výběr takových objektů či struktur, které si uživatel bude moci

prohlédnout a které nikoli. Provádí hodnocení zdrojů, rešerše atp. Měl

by zabránit tomu, aby se do výsledného produktu dostaly informace

redundantní, nekvalitní nebo fragmentární. Tato činnost je v široké

míře spojená s informačními profesemi, které jsou napojeny na pozice

knihovníků, autorů oborových bran či databází.

Digitální kurátorství (digital curation) je souborem činností, kte

ré vedou k  uchovávání digitálních materiálů a  jejich zpřístupnění.

Na rozdíl od informačního kurátorství se zde pracuje pouze s objekty

digitálními. Například Digital Curation Center (DCC) uvažuje o třech

stupních – zachovávání digitálních objektů (jde o činnost především

související s digitalizací sbírek nebo knihoven), zpřístupnění obsahu

a vytvoření určité přidané hodnoty či kontextu.

11

A také v případě vzdělávacích objektů a vzdělávacího prostředí lze

hovořit o kurátorství obsahu, které je úzce navázané na digitální

kurátorství. Online kurátor (pokud si vypůjčíme pojem Bořivoje

Brdičky)

12

je člověk, který digitální kurátorství nepoužívá ve smyslu

knihovnické práce, tedy netvoří digitální knihovny s  digitalizo

vanými objekty ani se primárně nezaměřuje na práci s metadaty

a dalšími specializovanými technickými vlastnostmi objektů, ale

snaží se vytvářet informačně přínosné kolekce, které typicky slouží

především pro vzdělávání.

9 MIHAILIDIS, Paul; COHEN, James N. Exploring Curation as a Core Competency in

Digital and Media Literacy Education. Journal of Interactive Media in Education, 2013.

10 WHITTAKER, Steve. Personal Information Management: From Information

Consumption to Curation. Annual Review of Information Science and Technology

[online]. 2011, roč. 45, č. 1, s. 1–62. DOI: 10.1002/aris.2011.1440450108.

11 Podrobněji o modelu HIGGINS, Sarah. The DCC Curation Lifecycle

Model. International Journal of Digital Curation, 2008, 3.1: 134–140.

12 BRDIČKA, Bořivoj. Učitel jako online kurátor. Metodický

portál: Články [online]. 29. 10. 2013, ISSN 1802-4785.

Z  problematiky digitálního informačního kurátorství přitom in

tegrálně tato forma pedagogického kurátorství čerpá  – usiluje o analýzu zdrojů, jejich setřídění, doplnění o další zdroje či materiály, tvorbu kontextu a také vhodnou prezentaci směrem ke studentovi. Ten by měl – v ideálním případě – získat ucelený, logicky

provázaný balíček informací.

Přirozeně se pak nabízí propojení kurátorství a kompetenčního uče

ní, kde každá kompetence je spojená s určitým kurátorským dílem.

Další propojení je možné vidět v oblasti daty řízeného vzdělávání,

kde každý takový balíček může mít vhodný metadatový popisek

tvořený takovým způsobem, aby se přizpůsobil potřebám každého

jednotlivého uživatele, a to jak formou zobrazení, filtrováním objektů,

formou testů, tak hloubkou a druhem komentářů. Klasický metada

tový popisek SCORM

13

zde není příliš použitelný.

Obecně lze říci, že informační kurátorství je pojem relativně

dosti široký a  zahrnuje v  podstatě libovolnou činnost, která je

spojená s  informačními artefakty. Paměťový artefakt může být

přitom hmotného charakteru (listiny, exponáty, experimenty...), ale také čistě digitálního (videa, texty, audio, obrázky v elektronické podobě...).

Whittaker hovoří o tom, že informační kurátorství je činnost, která

má tři základní fáze – získávání informací, jejich řízení (tedy především zorganizování) a prezentaci (ve správný čas, vhodným způso

bem). Abychom však mohli nastavit vhodný model informačního

kurátorství, je nezbytně nutné znát informační chování těch, pro

které kurátorskou činnost vykonáváme.

14

Informační chování je chováním uživatelů při vyhledávání (ale

také další práci) s informacemi. Jde o fenomén mimořádně kom

plexní a není možné najít nějaký uspokojivý popis takového chování.

V konkrétním výzkumu je možné se zaměřit na aspekty, které nás

opravdu zajímají, ale současně to vede k tomu, že pro různé formy

informačního kurátorství budeme nuceni hledat nové výzkumy

a informace.

Například nestačí disponovat informací, že studenti používají

Facebook pro získávání zajímavostí z oboru, ale je třeba se zamě

řit na to, jaká forma jim vyhovuje nejvíce, zda se pro konkrétní

13 BOHL, Oliver, et al. The Sharable Content Object Reference Model

(SCORM) – a Critical Review. In: Computers in education, 2002.

proceedings. international conference on. IEEE, 2002, s. 950–951.

14 WHITTAKER, Steve. Personal Information Management:

From Information Consumption to Curation. Annual Review of

Information Science and Technology [online]. 2011, roč. 45, č. 1,

s. 1–62 [cit. 2014–10–11]. DOI: 10.1002/aris.2011.1440450108.


19

činnost a jejich práci více hodí stránka, skupina nebo třeba jen

jednorázová událost. Základní je znalost platformy, kterou studen

ti využívají, avšak neméně důležité je pochopit také jejich jazyk,

způsob práce, návyky, znát metody jejich vyhledávání a dalšího

zpracování informací.

Jestliže se současnému systému vzdělávání někdy vyčítá, že ne

dokáže učit žáky učit se a zaměřuje se málo na kompetence, tak lze

jedním dechem říci, že se stejně málo zaměřuje na problematiku

informačního vzdělávání a kultivaci chování, což přitom vytváří

určitou „metadovednost“, bez které se lze v komplikovaném světě obejít jen velice obtížně.

Kurátor obecně by měl hrát roli určitého tlumočníka mezi složitým

a často ne snadno pochopitelným obsahem a divákem, studentem nebo jen nahodilým uživatelem, který má o daný problém zájem.

Kurátor dané informace nejen kvalitně zpracuje, ale také uspořádá a popíše tak, že budou pochopitelné pro jeho jazyk a styl myšlení.

To jistě neznamená užívat hrubých výrazů nebo jít do jednoduché

slovní zásoby, ale skutečně věci organizovat tak, aby je předpokládaný divák mohl snadno vstřebat a soustředil se primárně na obsah, ne okolní pomocné konstrukty.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.