načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Diamantová sútra - 2.vydání - Jiří Holba

Diamantová sútra - 2.vydání
-7%
sleva

Kniha: Diamantová sútra - 2.vydání
Autor:

Diamantová sútra patří mezi nejhlubší, nejposvátnější a nejvlivnější texty mahájánového buddhismu. Japonští a čínští buddhisté jej považují za jeden z nejhůře ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: DHARMAGAIA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 25.02.2018
Počet stran: 408
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7436-080-8
EAN: 9788074360808
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Diamantová sútra patří mezi nejhlubší, nejposvátnější a nejvlivnější texty mahájánového buddhismu. Japonští a čínští buddhisté jej považují za jeden z nejhůře pochopitelných. Je to poměrně krátký text, jenž obsahuje rozhovor mezi Buddhou a jeho žákem Subhútim. Jeho styl, dikce a poselství odpovídá ostatním pradžňápáramitovým textům a stejně jako v ostatních pradžňápáramitách jsou hlavními tématy prázdnota (šúnjatá) a cesta bódhisattvy. Prázdnota všech jsoucen a její dokonalé poznání (pradžňápáramitá) představuje základní filosofickou naukou celé pradžňápáramitové literatury.
Ze sanskrtu přeložil, rozsáhlým komentářem a úvodní studii doprovodil Jiří Holba.

Související tituly dle názvu:
Diamantová sútra Diamantová sútra
Holba Jiří
Cena: 385 Kč
Diamantová sútra Diamantová sútra
Osho, Kolektiv autorů
Cena: 244 Kč
Diamantová sekera B1/B2 Diamantová sekera B1/B2
Tichý Jaroslav, Kuzmová Alena
Cena: 229 Kč
Diamantová voda a zázračná uzdravení Diamantová voda a zázračná uzdravení
Horká Alena
Cena: 210 Kč
G-Strings to No Strings: A Modern Kama Sutra G-Strings to No Strings: A Modern Kama Sutra
Vautrin Ionna
Cena: 311 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Diamantová

sútra

překlad

s komentářem

Jiří Holba

DharmaGaia

PRAMENY BUDDHISMU


Diamantová

sútra

překlad

s komentářem

Jiří Holba

DharmaGaia

Praha 2014


KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Diamantová sútra / překlad s komentářem Jiří Holba. -- Praha :

DharmaGaia, 2014. -- (Prameny buddhismu ; sv. 3)

Anglické resumé

Přeloženo ze sanskrtu

ISBN 978-80-7436-043-5

24-256 * 24-1/-9 * 24-584.5 * 165.322 * 242 * 24-248 * 242-852.5 * 24-

23/-29 * 316.774+808.5 * 801.73 - Tripitaka. Sútrapitaka. Pradžňápáramitá. Vajracchedika - sútry - učení buddhismu - duchovní cesta - duchovní poznání - mahájánový buddhismus - abhidharma - madhjamaka - buddhistická literatura -- 1. stol. př. Kr.-13. stol. po Kr. - textová transmise - textová analýza - pojednání - kritická vydání - studie

22/24 - Náboženství Dálného východu. Indická náboženství.

Hinduismus. Buddhismus [5]

Translation & commentary © Jiří Holba, 2014

© DharmaGaia, 2014

ISBN 978-80-7436-043-5


7Obsah

Obsah

Předmluva ............................................................... 11

Úvod ..................................................................... 17

ČÁST I.

1. Slovo Bud dhovo ...................................................... 29

2. Mahájánový bud dhismus ........................................... 33

3. Altruistická cesta bó dhisat tvů k bud dhovství ..................... 39

3.1 Pojetí bó dhisat tvy v raném bud dhismu ........................ 45

3.2 Bó dhisattva v mahájáně ......................................... 48

3.2.1 Nejvyšší uctívání (anuttarapūjā) ........................... 53

3.2.2 Deset dokonalostí (pāramitā) ............................... 59

3.2.2.1 Dokonalá dobročinnost (dānapāramitā) ................. 60

3.2.2.2 Dokonalá ctnost (śīlapāramitā) ........................... 62

3.2.2.3 Dokonalá trpělivost (kṣāntipāramitā) .................... 63

3.2.2.4 Dokonalé úsilí (vīryapāramitā) ........................... 65

3.2.2.5 Dokonalé pohroužení (dhyānapāramitā) ................ 65

3.2.2.6 Dokonalé poznání (prajñāpāramitā) ..................... 66

3.2.2.7 Dokonalá schopnost ve výběru prostředků

(upāyakauśalyapāramitā). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

3.2.3 Schéma pěti stezek (mārga) .................................... 69

3.2.3.1 Stezka shromažďování zásluh (saṃbhāramārga) ........ 70

3.2.3.2 Stezka přípravy (prayogamārga) ......................... 72

3.2.3.3 Stezka vhledu (darśanamārga) ............................ 72

3.2.3.4 Stezka rozvíjení (bhāvanāmārga) ......................... 73

3.2.4 Deset stupňů (bhūmi) bó dhisat tvovy cesty

k bud dhovství .................................................... 73

3.2.4.1 „Radostný“ stupeň (pramuditābhūmi) ................... 74

3.2.4.2 „Neposkvrněný“ stupeň (vimalābhūmi) ................. 75 Obsah

3.2.4.3 „Zářící“ stupeň (prabhākarībhūmi) ...................... 76

3.2.4.4 Stupeň „sféry jasných paprsků“ (arciṣmatībhūmi) ...... 77

3.2.4.5 „Stěží dostupný“ stupeň (sudurjayābhūmi) ............. 77

3.2.4.6 „Přibližující se“ stupeň (abhimukhībhūmi) ............. 78

3.2.4.7 „Dalekosáhlý“ stupeň (dūraṃgamābhūmi) .............. 80

3.2.4.8 „Neotřesitelný“ stupeň (acalābhūmi) .................... 81

3.2.4.9 „Vynikající“ stupeň (sādhumatībhūmi) ................. 81

3.2.4.10 Stupeň „oblaku dharmy“ (dharmameghabhūmi) ...... 82 3.2.5 Odkládá bó dhisat tva vstup do nirvány? ..................... 83

4. Pra džňá pára mitová literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

4.1. Vypracování základního textu ................................. 98

4.2 Rozpracování a rozšíření základního textu ................... 100

4.3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů .......... 101

4.4 Období vlivu tantry a magické prvky v sútrách .............. 106

4.5 Pra džňá pára mitová literatura v Číně a v Tibetu. . . . . . . . . . . . . . 110

5. Abhi dharma a škola ma dhjamaka ................................. 115

6. Nauka pra džňá pára mitových súter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

6.1 Etymologie, překlad a význam termínu pra džňá pára mitá .. 132

6.2 Pra džňá pára mity a abhi dharma ............................... 137

6.3 Pra džňá pára mity z ontologického

a psychologického hlediska .................................... 14 0

ČÁST II.

7. Vadžra ččhédiká pra džňá pára mitásútra (Diamantová sútra) ..... 145

7.1 Překlady a komentáře ........................................... 14 6

7.2 Název, stručná charakteristika a stav textu ................... 153

7. 2 .1 N á z e v ......................................................... 153

7.2.2 Stručná charakteristika ..................................... 155

7.2.3 Stav textu ..................................................... 158

7.3 Struktura sútry .................................................. 165

7.4 Logika a mystika v sútře ........................................ 170


9Obsah

8. Sanskrtský text a český překlad .................................... 183

9. Překlad s komentářem .............................................. 235

Seznam vyobrazení ................................................... 315

Seznam zkratek ........................................................ 321

Seznam literatury ...................................................... 322

Jmenný rejstřík ......................................................... 335

Textový rejstřík ........................................................ 339

Věcný rejstřík ......................................................... 344

O autorovi .............................................................. 356

Ediční poznámka ...................................................... 357

Summary ............................................................... 359


Motto:

„Předtím, než jsem začal studovat čchan (zen), hory byly

horami a řeky řekami. Po určité době [studia] už hory nebyly

horami a řeky řekami. Avšak nyní [po dosažení probuzení],

hory jsou [opět] horami a řeky řekami.“

1

1. Tento slavný aforismus se objevuje v  mnoha různých variantách v čchano

vé a zenové litratuře. Jak uvádí Kompendium pěti lamp 五燈會元 (Wu-teng

chuej-jüan), které bylo sestaveno v roce 1252 mnichem jménem Pchu-ťi 普

濟, poprvé ho zřejmě vyslovil významný čchanový mistr Čching-jüan 青原

(660–740 n. l.).


11Předmluva

Předmluva

V  posledních letech je bud dhismus ve  světě středem velké po

zornosti badatelů, ačkoli v naší zemi byly poměrně nadějnépo

čátky jeho studia nešťastně přerušeny druhou světovou válkou

a následně i komunistickým režimem. Někteří čeští vědci (např.

E. Bondy, I. Fišer, V. Lesný, V. Miltner) spolu s překladatelipálij

ských textů (např. J. Bartovský, J. Marx a M. Rozehnal)položi

li velmi dobré základy pro studium Bud dhovy nauky a raného

bud dhismu.

2

Pokud jde o  studium bud dhismu mahájánového,

i to prožívá ve světě neobyčejný rozmach a objevují se četnévě

decké publikace o všech jeho aspektech. U nás je však studium

tohoto velmi zajímavého oboru stále ještě v plenkách. Doufám,

že tato práce přispěje k jeho dalšímu rozvojia zároveň k vytvá

ření české bud dhologické terminologie (zvláště v případěněkte

rých klíčových termínů).

Těžiště této knihy spočívá v  překladu sanskrtského textu

Vadžra ččhédiká pra džňá pára mitásútra (Rozprava o dokona

lém poznání, jež krájí jako diamant), který je znám pod svým

zkráceným názvem Diamantová sútra. Tento text patří mezi

nejslavnější spisy mahájánového bud dhismu a  o  jeho nesmír

né popularitě v  zemích Asie svědčí množství jeho komentářů

a  podkomentářů. Diamantová sútra je dosti krátká, zároveň

však velmi hutná a  obtížná. Vyskytuje se v  ní mnoho bud

dhistických technických termínů, z  nichž některé hrály velmi

důležitou roli v bud dhistické nauce a filosofii. Proto jsem český

překlad doprovodil komentářem, v  němž kromě smyslu sútry

2. Pokud se tituly Tathágata, Arhat, Bud dha, Plně a  dokonale probuzený, Bó

dhisat tva aj. míní zakladatel bud dhismu Siddhártha Gautama, pak je píši

s velkým počátečním písmenem, v jiném případě (když se nejednáo histo

rického Bud dhu) je píši s malým počátečním písmenem.


12 Předmluva

vysvětluji krok za  krokem i  tyto termíny. Domnívám se, že

při překladu velmi důležitých textů, mezi něž Diamantová sú

tra nesporně patří, by neměl z mnoha důvodů chybět původní

text (nebo alespoň text, který je původnímu textu co nejbližší),

a proto jsem do této knihy zahrnul i sanskrtskou verzi,založe

nou na vydání E. Conzeho.

3

Při své práci jsem se snažil vycházet z posledních výzkumů

a  nejnovější literatury, aniž bych přitom zanedbával kvalitní

a  standardní práce staršího data. V  tomto ohledu jsem se opí

ral zejména o  práci Edwarda Conzeho (1904–1979), předního

badatele a  průkopníka v  oblasti studia pra džňá pára mitové li

teratury, do  které náš text patří. Conze pořídil filologicky po

měrně přesný překlad do  angličtiny, který doplnil rozsáhlým

komentářem. Slovo pra džňá pára mitá (prajñāpāramitā)zname

ná doslova „dokonalé poznání“ nebo „nejvyšší poznání“ a bude

užíváno ve dvou významech, které tyto texty obsahují: (a)sou

bor filosoficko-náboženských textů mahájánového bud dhismu;

(b) nauka o „dokonalém poznání“. Velmi důležitou pomocí pro

mě byly i vynikající práce P. Williamse, z nichž jsem poměrně

často vycházel nebo se o ně ve svém výkladu opíral.

Domnívám se, že pro pochopení Diamantové sútry je třeba

seznámit se alespoň orientačně s  celkovým kontextem mahájá

nového bud dhismu v  Indii. V  českém jazyce bylo zatím z  této

mimořádně zajímavé oblasti, kromě překladu Šántidévovy

Bó dhičarjávatáry

4

a  výborné knihy P.  Williamse a  A. Tribea

3. E. Conze, Vajracchedikā Prajñāpāramitā, Edited and Translated withIntro

duction and Glossary (SOR XIII), 2nd ed., with Correction and Additions,

Rome: IsMEO, 1974.

4. Šántidéva (asi 695–763) byl slavný bud dhistický filosof a  básník. Jeho san

skrtská báseň Bó dhičarjávatára (Uvedení na cestu k probuzení) představuje

průvodce na bó dhisat tvovské cestě k bud dhovství. Toto dílo je díky svému

filosofickému vhledu, altruismu a  poetice považováno za  jeden z  klenotů

bud dhistické a  světové duchovní literatury. Blíže viz Šántidéva, Uvedení

na cestu k probuzení – Bó dhi čarjá vatára, přel. Bhikkhu Dhammadípa,Pra

ha: DharmaGaia, 2000.


13Předmluva

Bud dhistické myšlení,

5

vydáno poměrně velmi málo.

6

Proto jsem

po krátkém úvodu, v němž se zabývám postavou GautamyBud

dhy, zakladatele bud dhismu, a  definováním jeho nauky, zařa

dil do své práce i kapitolku nazvanou Mahájánový bud dhismus.

Pro lepší porozumění Diamantové sútře a  její úloze v  myšlení

a tvorbě pra džňá pára mit jsem do čtvrté kapitoly včlenili struč

ný popis vývoje pra džňá pára mitového písemnictví, který tr

val více než tisíc let. V závěru této kapitoly se zabývám naukou

a  poselstvím pra džňá pára mit a  také vztahem mezi pra džňá

pára mitami a  naukou abhi dharmy. Pra džňá pára mity navazují

v  historickém vývoji bud dhismu na abhi dharmu, a  proto bylo

třeba alespoň částečně představit její nejdůležitější myšlenky

v  kapitole 5. Abhi dharma a  škola ma dhjamaka. Z metodolo

gických důvodů jsem do této kapitoly zařadil i stručné uvedení

do ma dhjamaky („škola středu“), jedné ze dvou nejdůležitějších

mahájánových filosofických škol, protože s  její pomocí lze vel

mi dobře a racionálně interpretovat pra džňá pára mitové myšlení.

Sedmá kapitola se již zabývá vlastní Diamantovou sútrou (její

charakteristikou, stavem textu, překlady, komentáři a problé

my spojenými s překladem a interpretací). Velmi důležitá jeka

pitola 7.3 Struktura sútry, kde se pokouším vnést určité světlo

do uspořádání celého textu, a usnadnit tak čtenáři orientaci,ne

boť některé pasáže z  první části (§  1–§  13a) se znovu opakují

5. P.  Williams  – A. Tribe, Bud dhistické myšlení, přel. D. Zbavitel, Praha:

Ex Oriente, 2011.

6. Samozřejmě nesmíme zapomenout na  vůbec první vydaný překlad Dia

mantové sútry z orientálního jazyka, který z japonštiny pořídila D.Horáko

vá (viz táž, Sútra srdce; Diamantová sútra, Praha: Argo/Brody, 1995).Důle

žité byly také další české překlady slavné Sútry srdce z čínštiny od O.  Krále

a  z  tibetštiny od  J. Kolmaše (Jádro transcendentální moudrosti, Praha:

DharmaGaia, 1992). Viz též O. Král (ed.) Čínský, japonský a  korejský bud

dhismus . Základní texty východních náboženství 3, kde vyšly částečné či

celé překlady některých hlavních spisů dálněvýchodního bud dhismu, jako

jsou např. Lankávatárasútra, Lotosová sútra, Diamantová sútra, Sútra srdce,

Tribunová sútra Šestého patriarchy; kóanová sbírka Brána bez dveří atd.


14 Předmluva

v části druhé (§ 13b–§ 32). Spolu s komentáři, bez nichž podle

indické filosoficko-náboženské tradice není žádný text úplný,

je pro porozumění smyslu naší sútry naprosto klíčová i kapitola

7. 4 Logika a  mystika v  sútře, kde rozebírám logickou formuli

podstatnou pro pochopení textu, která se v sútře často objevuje.

Zabývám se i tím, zda je správná Conzeho interpretace pradžňá

pára mit jako textů mystických a iracionálních. Archaičtějšífor

mu a vznešenější tón překladu jsem zvolil záměrně, neboť podle

mne více odpovídá „duchu“ textu a  lépe vystihuje jeho pravý

význam. Doufám, že ani tato forma, ani nedokonalosti mého

překladu a  komentáře nebudou čtenáři bránit vlastnímu poro

zumění a interpretaci. Velmi obtížnou situaci překladateletěch

to textů ostatně poměrně přesně vystihují slova M. Wallesera,

autora knihy Prajñāpāramitā: Die Vollkommentheit derErkennt

nis, v níž je přeložena celá Diamantová sútra a vybrané kapitoly

Aštasáhasrikápra džňá pára mitásútry, považované za  základní

text celé pra džňá pára mitové literatury. Vzhledem k možnos

tem, které Walleser ve své době měl, je třeba vyjádřit jeho práci

velký obdiv. V úvodu své knihy píše: „Chtít překládat text, jaký

máme před sebou, se snad bude zdát příliš odvážné. Jestliže se

totiž, i  v  tak dokonale propracovaném jazyce, jako je sanskrt,

navíc nesrovnatelném jako jazyk filosofie, potýká myšlenka se

slovem a výrazem, pak se tato svízel projevuje ještě na vyšším

stupni, když jde o to, jako v našem případě, vyjádřit v cizí řeči

myšlenku, která se pohybuje na samých hranicích výrazových

možností.“

7

Při překladu pra džňá pára mitových textů musíme

navíc čelit tomu, že se nejedná o systematická filosofická nebo

doktrinální pojednání, ačkoli již obsahují řadu filosofických

myšlenek a  jsou tak právem řazeny do  bud dhistické filosofie.

7. M. Walleser (übers.), Prajñāpāramitā: Die Vollkommenheit der Erkentniss,

nach Indischen, Tibetischen und Chinesischen Quellen, Göttingen:Vanden

hoeck & Ruprecht; Leipzig: J. C. Hinrichs, 1914, s. 32.


15Předmluva

Tyto texty však dosud neužívají přesné filosofické pojmy, což

nám působí značné potíže při překládání.

Jedním z  vůbec největších překladatelských oříšků je vy

tvoření adekvátních českých výrazů pro bud dhistické termí

ny, představy a přístupy. Jinými slovy, nemáme dosud žádnou

standardní bud dhistickou terminologii. Při své prácina překla

du a  hledání nejvhodnějších termínů jsem se snažil co nejví

ce využívat díla výše zmíněných českých badatelů, a to i přesto,

že se jejich práce týkají zejména raného bud dhismu a  žádný

z  nich se podrobněji mahájánovým bud dhismem nezabýval.

V Diamantové sútře se totiž vyskytuje velké množství termínů

obecně užívaných v raných bud dhistických textech. Pomáhaly

mi i diskuse s L. Válkem, vydavatelem časopisu Dharma. Ačkoli

jsem pracoval s  mnoha slovníky (viz bibliografie), jako nejlep

ší pomůcka, zejména v  počátcích práce, se osvědčil vynikající

F.  Edgertonův Bud dhist Hybrid Sanskrit Dictionary. Není-li

uvedeno jinak, veškeré překlady ze sanskrtu, pálijštiny a tibet

štiny jsou mé vlastní. Na  závěr bych chtěl vyjádřit svůj velký

obdiv a respekt k E. Conzemu a jeho trpělivé a nadšenecképrá

ci (téměř čtyřicetileté) na poli studia pra džňá pára mitovýchtex

tů. Ať už lze mít k některým jeho interpretacím určité výhrady,

chtěl bych zdůraznit, že si jeho znalostí, množství a kvalityvy

konané práce nesmírně vážím. Bez jeho nezměrného úsilí by

ostatně nemohlo vzniknout ani toto skromné dílo. Mé velké

poděkování patří rovněž mnoha dalším lidem, kteří této kni

ze napomohli mnoha různými způsoby. Protože by však jejich

výčet byl extrémně dlouhý, omezím se jen na pár jmen s tím, že

se na mě ostatní snad nebudou zlobit. L. Bělka, L. Benyovsz k y,

E.  Bondy, D. Berounský, J. Dunne, L. Hejdánek, I. Holbová

(sazba), P. Horáček, M. A. Hubová (korektury), F. Karfík, R.

Keira, L. Kolíbal, R. Prévèreau, J. Strnad, T. Tillemans, J. Vihan,

P.  Williams, D. Zbavitel.


2. Mahájánový bud dhismus


34 2 . Mahájánový bud dhismus

V  návaznosti na  starší bud dhistickou literaturu se přibližně

na  začátku našeho letopočtu začíná objevovat nový typ bud

dhistické literatury. Tyto texty, později známé jako písma ma

hájány („velké vozidlo“),

51

byly anonymní a v době svého vzniku

nebyly spojovány s  žádnými jmény či školami. Pravděpodobně

je však vytvořili a  předávali ostatním tzv. dharmabhánakové,

noví nadšení hlasatelé nauky, kteří plnili v  mahájánových ko

munitách

52

důležitý sociální úkol  – jako vedoucí komunit zís

kávali pomocí rozprav či diskusí adepty, kterým pak sdělovali

základy nauk a  vedli je na  jejich cestě k  ukončení strasti. Také

podporovali a organizovali kulty, mezi něž patřily kulty ostatků,

kulty bó dhisat tvů a kulty textů.

53

Nové mahájánové texty se lišily od  nauk ranějších bud

dhistických škol zejména tím, že na  rozdíl od  arhata, ideálu pá

lijského kánonu, považovaly za  klíčovou postavu a  hlavní ideál

bud dhismu bó dhisat tvu, budoucího bud dhu. Bó dhisattva je po

dle mahájány osoba, která skládá slib, že dosáhne plného a do

konalého probuzení (samyaksaṃbodhi), aby osvobodila všechny

cítící bytosti ze strastné existence v  koloběhu znovuzrozování

(saṃsāra). Náboženské hnutí, které bývá s těmito texty spojováno,

se začalo podle svého ideálu nazývat bó dhisat tvajánou („vozidlo

bó dhisat tvů“), aby se odlišilo od  tzv. šrávakajány („vozidlo po

sluchačů“), jejímž cílem je dosažení arhatství. Cílem stoupenců

bó dhisat tvajány, mnichů i laiků, bylo stát se plně a dokonalepro

buzeným bud dhou (sam yak saṃ bud dha), na rozdíl od stoupenců

51. Samotný termín mahá jána se v dochovaných indických nápisech objevuje

až v 5.–6. stol. n. l.; viz G. Schopen, „The Inscription on the Kuṣān Image of

Amitābha and the Character of the Early Mahāyāna in India“, The Journal

of the International Association of Bud dhist Studies 10 (1987): 99–137.

52. G. Schopen, jenž patří mezi největší znalce problematiky vzniku mahájá

nového bud dhismu, soudí, „že to, co nyní nazýváme mahájánou, se neza

čalo objevovat jako oddělená a nezávislá skupina před 4. stol. n. l.“; viz týž,

„Mahāyāna in Indian Inscriptions“, Indo-Iranian Journal 21 (1979): 14–15.

53. Podrobněji viz MacQueen, „Inspired Speech in Early Mahāyāna Bud -

d h ism I I.“


352 . Mahájánový bud dhismus

šrávakajány, kteří se podle jejich kritiků spokojí s  odstraněním

příčin vlastní strasti. Jak uvádí Gethin, i  když je motivace stou

penců těchto dvou vozidel odlišná, co se týče praktické stránky

zde zase takový rozdíl není. Adepti obou vozidel se soustředí

zejména na  rozvíjení poznání (prajñā), na  správné etické jedná

ní (śīla) a  meditaci (samādhi) a  po  utišení mysli v  meditaci (śa

matha) pěstují meditaci vhledu (vipaśyanā).

54

Bó dhisat tvajána,

jejíž stoupenci představovali mezi bud dhisty podle všech dokla

dů výraznou menšinu,

55

se postupem času prohlásila za „velké“ či

„větší vozidlo“ (mahāyāna), protože o sobě tvrdila, že je početnější,

větší a nadřazená šrávakajáně či hínajáně, jak bývá toto hnutíně

kdy pejorativně nazýváno.

56

Mimořádně obtížnou a  zároveň velmi zajímavou otázkou je,

jak vlastně mahá jána vznikla a  jaká je její základní definice či

charakteristika.

57

Neobyčejná nejasnost počátků a okolnostívzni

ku mahájánového bud dhismu je proto pro badatele opravdovým

oříškem a  zdrojem mnoha kontroverzí.

58

Podle Schopena sice

probíhá ohledně této problematiky stálá diskuse, avšak „existuje

velmi málo věcí, které mohou být o mahájánovém bud dhismuře

čeny s jistotou“.

59

Přesto se pokusím uvést několik charakteristik

54. Gethin, The Foundations of Bud dhism, s. 229–230.

55. P. Williams, Mahāyāna Bud dhism, repr. 1st ed., London – New York:Rout

ledge, 1996, s. 33.

56. Podle J. Nattierové má termín hína silně negativní konotace, jako např.

„nižší“, „slabší“, „ubohý“, podřadný“ apod. Totéž platí pro standardní ti

betský termín thegpa mänpa (theg pa dman pa) a  čínský výraz lie-čcheng

劣乘; viz táž, A Few Good Men, Honolulu: University of Hawai'i Press, 2003,

s. 173.

57. O  problémech spojených s  definováním mahájány viz Williams, Mahāyā

na Bud dhism, 1st ed., s. 2–4.

58. Výborné shrnutí rozsáhlé problematiky týkající se vzniku mahájánového

bud dhismu z  pohledu současného stavu bádání podává P. Williams,Ma

hāyāna Bud dhism, 2nd ed., London – Routledge, 2009, s. 21–44 (českýpře

klad 2. rozšířeného vydání připravuje DharmaGaia na r. 2014); Williams –

Tribe, Bud dhistické myšlení, s. 104–119.

59. G. Schopen, „Mahāyāna“, in: R. E. Buswell, Jr. (ed.), Encyclopedia of Bud

dhism, New York: MacMillan Reference Library, 2003, s. 492.


36 2 . Mahájánový bud dhismus

mahájány, abych na  tuto problematiku vrhl alespoň trochu svět

la. S velmi zajímavým pohledem přichází například P. Harrison:

„Mahá jána bylo celobud dhistické hnutí  – nebo lépe řečeno vol

ná soustava hnutí – spíše jako hnutí Ducha svatého nebocharis

matické křesťanství protínající sektářské hranice.“

60

P.  Williams

se domnívá, že mahá jána je věcí „vnitřní motivace a  vize a  tuto

vnitřní vizi lze nalézt u  kohokoli bez ohledu na  jeho institucio

nální postavení“.

61

A k tomu dodává tyto charakteristiky:„Mahá

jána je velmi rozmanitá. Spojuje ji snad jedině vize nejvyššího

cíle  – dosažení plného bud dhovství pro blaho všech cítících by

tostí (,bó dhisat tvovský ideál‘)  – a  také (nebo případně) víra, že

bud dhové jsou tu ještě stále a  že je možné navázat s  nimi styk

(odtud možnost průběžného zjevení). Z tohoto hlediska se výraz

,mahá jána‘ používá jen pro praktické účely... Mahá jána nemůže

tedy tvořit nějakou bud dhistickou školu. Postrádá k tomujedno

t u ...“

62

„V mahájáně coby duchovním hnutí nacházíme množství

filosofických škol a  myslitelů, kteří nemohou být tak jednodu

še zařazeni do  identifikovatelných škol. Mahá jána kromě toho

nebyla náhlým jevem, který by měl snadno identifikovatelný

a  jednotný geografický či konceptuální vznik. Nebyla ani hnu

tím plánovaným, které by vedl nějaký výbor géniů (či fanatiků).

Vyvíjela se četná století jako alternativní a  odlišný názor na  to,

čeho by se bud dhismus a  záležitosti bud dhistů měly vposled tý

kat. Její vzrůst a  vývoj v  raných stoletích byl poznamenaný roz

vojem nové a  odlišné kanonické literatury, mahájánových súter,

který je z naší perspektivy téměř identický.“

63

Přejděme nyní k  jiné zajímavé otázce, která se týká vztahu

stoupenců mahájány ke  starším bud dhistickým školám. Byly

60. P.  Harrison, „Searching For the Origins of Mahāyāna. What Are We Lo

oking For?“, The Eastern Bud dhist 28.1 (1995): 56; citováno z  Williams  –

Tribe, Bud dhistické myšlení, s. 111.

61. Williams – Tribe, Bud dhistické myšlení, s. 110.

62. Tamtéž, s. 111.

63. Williams, Mahāyāna Bud dhism, 1st ed., s. 3–4.


372 . Mahájánový bud dhismus

mezi nimi opravdu tak velké rozdíly, jak se obvykle předpokládá?

Zdá se, že nikoli, protože mahájánisté si podrželi velké množství

předchozí bud dhistické terminologie a  pojmů, byť je často po

užívali novým způsobem. Souhlasím do jisté míry s R. Gethinem,

který říká, že „i  když mahá jána jistě kritizovala některé aspek

ty hlavního proudu bud dhistického myšlení a  praxe, mnohem

více toho, co bylo řečeno a uděláno, převzala a pouze převedla“.

64

Na  druhou stranu mahá jána nemohla dělat pouze to, co uvá

dí Gethin, protože musela bezpochyby nějak reagovat na  nové

prvky, které se objevily v  indickém náboženském prostoru, jako

byly například devocionální praktiky či mytologie avatárů,

65

bož

ských postav, které pomáhají lidem a ochraňují je před neštěstím.

Koncept avatárů je v hinduismu spojován s bohem Višnuem, jenž

čas od času sestupuje v lidské či zvířecí podobě na Zemi mezi lidi,

aby je ochránil před chaosem či zánikem. Zatím Višnu sestoupil

devětkrát (jednou dokonce jako Bud dha). Nyní se čekána desáté

ho avatára jménem Kalkí, jenž se objeví na konci našeho věku, aby

zničil všechny špatné lidi a opět ustavil spravedlnost a řád(dhar

ma), protože, jak uvádí Bhágavatapurána, jeden z nejvýznamněj

ších indických svatých textů, „podmínky na světě se tak zhorší, že

moudří budou prosit, aby už přišel ničitel K a l k í “.

66

Je možné, že

v postavě Kalkího pravděpodobně „splynuly křesťanské představy

o Posledním soudu s bud dhistickým učením o příchodu Maitréji

Bud dhy a některými ideami zarathuštrovskými“.

67

V  mahájánovém bud dhismu hraje podobnou ochráncovskou

roli bud dha Amitábha („Nekonečný jas“), nazývaný též Amitájus

(„Nekonečný věk“), který pobývá ve  své Čisté zemi

68

neboli

64. Gethin, The Foundations of Bud dhism, s. 5.

65. Předpona ava znamená dolů, kořen tr- znamená „kráčet“. Avatár je tedy

ten, „kdo kráčí (sestupuje) dolů“.

66. D. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima, Praha: Vyšehrad, 1986, s. 69.

6 7. Tamtéž, s. 194.

68. Termín Čistá země (čín. Ťing-tchu 淨土; jap. Džódo) není indický termín.

Byl vytvořen v Číně a nemá žádný sanskrtský ekvivalent.


38 2 . Mahájánový bud dhismus

bud dhovském poli (bud dhakṣetra) nazývaném Sukhávatí (Země

dokonalého štěstí), kde pomáhá lidským bytostem dosáhnout

probuzení. Podle Sukhávatívjúhasútry 18.19 dosáhne znovuzro

zení v  Sukhávatí každá bytost, která bude na  Amitábhu mys

let a  s  láskou a  oddaností bude odříkávat jeho jméno.

69

Dalším

důležitým „kosmickým“ či „nebeským“ bud dhou je Akšóbhja

pobývající v  Čisté zemi Abhirati (Země nejvyšší radosti), která

v  mnoha ohledech připomíná Sukhávatí.

70

K  těmto dvěma bud

dhům, stejně jako k Maitréjovi, Maňdžušrímu, Avalókitéšvarovi,

Vadžrapánimu a  dalším bud dhům a  bó dhisat tvům, projevova

li mahájánoví bud dhisté velkou náboženskou úctu a  oddanost

(bhakti, ādara, gaurava, preman atd.), kterou rovněž vyjadřova

li ve  velmi rozsáhlé literatuře hymnů a  chvalozpěvů (stotra,sta

va). Například má dhjamika Ráhulabhadra, jenž žil někdy v letech

200–300 n. l. a byl některými tibetskými zdroji považovánza uči

tele Nágárdžuny, složil velmi slavný devocionální hymnus Pra

džňá pára mitástótra, v  němž vyjadřuje svou oddanost (bhakti)

k  Pra džňá pára mitě. Velmi slavná je též sbírka oslavných hym

nů Čatuhstava připisovaná Nágárdžunovi, v  nichž její autor vy

jadřuje oddanost (bhakti) Bud dhovi jako guruovi.

71

Jak uvádí

D. S. Ruegg, devocionální prvky se v bud dhismu dostávajído po

předí přibližně v  době šíření devocionálních bhaktických kultů

v  Indii. Jaký byl jejich vzájemných vztah a  zda či jakým způso

bem se vzájemně ovlivňovaly, je však velmi složitou otázkou,

na kterou zřejmě není v současnosti žádná jasná odpověď.

72

69. O bud dhovských polích a Sukhávatí viz též níže.

70. Víra v Akšóbhju vznikla pravděpodobně kolem počátku našeho letopočtu

v  Indii, kde se velmi rozšířila, ale později byla zatlačena do  pozadí oblíbe

nějším kultem bud dhy Amitábhy. Podrobněji viz J. Nattier, „The Realm of

Akṣobhya: A Missing Piece in the History of Pure Land Bud dhism“, Journal

of the International Association of Bud dhist Studies 23.1 (2000): 71–102.

71. D. S. Ruegg, The Literature of the Madhyamaka School of Philosophy inIn

dia, Wiesbaden: Harrassowitz, 1981, s. 31–32, 54–55.

72. D. S. Ruegg, „Aspects of the Investigation of the (earlier) Indian Mahā yāna“,

Journal of the International Association of Bud dhist Studies 27.1 (2004): 49.


4. Pra džňá pára mitová literatura


96 4 . Pra džňá pára mitová literatura

Nejranějšími mahájánovými texty jsou velmi pravděpodobně

pra džňá pára mitové sútry, které  – jak už naznačuje jejich ná

zev  – se zabývají dokonalým poznáním (prajñā pāramitā).

240

Pra džňá pára mitová literatura začíná vznikat přibližně v le

tech 100 př. n.  l.–100  n.  l. a  bude postupně vytvářet filosofic

kou základnu pro pozdější bud dhistickou filosofii, především

pro ma dhjamaku, kterou „založil“ jeden z  nejslavnějších bud

dhistických filosofů Nágárdžuna (asi 2.–3. stol. n. l.).

241

Tyto často velmi rozsáhlé sútry nám nepředkládají žád

nou systematickou filosofii, ačkoli již obsahují četná filoso

fická témata (např. ontologická, epistemologická či etická).

Se  skutečnou filosofickou argumentací, a  to dokonce ve vel

mi vypracované a  promyšlené podobě, se setkáme až později  −

v  bud dhistických naučných textech neboli šástrách (počínaje

Nágárdžunou, dále u Asangy, Vasubandhua atd.), zejménav lo

gicko-epistemologické tradici mahájánové školy vidžňánaváda,

kterou založili Dignága (asi 480–540 n. l.) a Dharmakírti (600–

660  n.  l.). Pra džňá pára mitové sútry nejsou ani doktrinální

240. Při zpracovávání této části jsem vycházel především z  údajů obsažených

ve výborném přehledu E. Conzeho, The Prajñāpāramitā Literature, Second

Revised and Enlarged Edition, Tokyo: Reiyukai, 1978. Tato příručka ob

sahuje kromě velkého množství užitečných informací o  jednotlivých pra

džňá pára mitových textech také podrobné bibliografické údaje o  těchto

textech a jejich komentářích. Bibliografické údaje o vydáních a případných

překladech pra džňá pára mit kvůli jejich množství až na výjimkynezmiňu

ji a  případného zájemce o  jednotlivé texty odkazuji na  tuto knihu, která

je velmi přehledná a  podrobná. Nejsou v  ní sice uvedeny všechny překla

dy, články a  knihy, které se objevily v  japonštině, ani čínské komentáře

v Taishō Issaikyō, ale tyto zdroje lze dohledat v S. Hanayama, „A Summary

of Various Research on the Prajñāpāramitā Literature by Japanese Scho

la rs“, Acta Asiatica 10 (1966): 16–93; R. Hikata, Suvikrāntavikrāmi-pari

pṛcchā-Prajñāpāramitā-sūtra, Fukuoka: Kyushu University, 1958.

241. Nágárdžuna byl bud dhistický mnich, považovaný za nejdůležitějšíhofilo

sofa mahájánového bud dhismu. Jeho hutné a kryptické texty důkladně četli

a studovali ti nejvýznamnější myslitelé bud dhistických škol v Tibetu, Číně,

Japonsku a Koreji. Nágárdžunova kritika realismu či jeho rozsáhláa sofisti

kovaná dialektika fascinuje i mnohé současné západní badatele; podrobněji

viz např. Holba (ed.), Nágárdžuna. Filosofie střední cesty .


974 . Pra džňá pára mitová literatura

texty, které by pomocí logické argumentace předkládaly něja

kou vypracovanou bud dhistickou nauku. Jsou to naopak jed

noduchá až dogmatická tvrzení, jejichž platnost a  pravdivost

zakládají jejich anonymní autoři na  tom, že se podle nich jed

ná o  slova samotného Bud dhy. Máme tedy před sebou hlavně

religiózní a  etická pojednání s  jasným soteriologickým cílem,

jímž je konečné vysvobození z  oceánu sansáry, tj. koloběhu

znovuzrozování, do  nějž podle bud dhistů znovu a  znovu upa

dáme kvůli svým karmicky podmíněným skutkům. Přestože

jsou věci kolem nás nestálé, strastné a  bez jakéhokoli nezávis

lého, neměnného vlastního Já (ātman), tuto skutečnost nedo

kážeme nahlédnout nebo si ji nechceme připustit. To nás pak

vede k  připoutání a  lpění na  věcech a  způsobuje strast, fru

straci a celkovou nespokojenost (duḥkha). Právě díky rozvíjení

a  dosažení dokonalého poznání můžeme vposled nahlédnout,

že celý tento pomíjivý a  strastiplný svět ve  skutečnosti postrá

dá jakoukoli neměnnou substanci, podstatu či esenci, a  nemá

proto žádné nezávislé a neměnné vlastní bytí (svabhāva).Z po

hledu dokonalého poznání jsou všechna jsoucna prázdná(śūn

ya). Tato prázdnota (śūnyatā) všech věcí a  dokonalé poznání

(prajñāpāramitā) pravé povahy skutečnosti, tedy její prázdnoty,

zjevně představuje hlavní téma pra džňá pára mitových súter.

242

Tvorba a vývoj neobyčejně rozsáhlých pra džňá pára mitových

textů zaujímá úctyhodnou dobu více než jednoho tisíce let.

Tento vývoj lze rozdělit do čtyř fází: (1) vypracovánízákladní

ho textu, (2) rozpracování a rozšíření základního textu, (3)pře

pracování nauky do krátkých súter nebo veršovaných přehledů,

(4) období vlivu tantry a magické elementy v sútrách.

243

242. Blíže viz Williams  – Tribe, Bud dhistické myšlení, s.  138–146; Williams,

Mahāyāna Bud dhism, 1st ed., s.  37–54; E. Bondy, Indická filosofie, Praha:

Vokno, 1997, s. 130–132.

243. Conze, The Prajñāpāramitā Literature, s.  1; E. Conze, Selected Sayings

from the Perfection of Wisdom, London: Bud dhist Society, 1956, s. 11. Toto

rozdělení zatím badatelé všeobecně přijímají.


98 4 .1 . Vypracování základního textu

4.1. Vypracování základního textu

(asi 100 př. n. l.–100 n. l.)

Za  hlavní a  nejstarší pra džňá pára mitovou sútru je považová

na Aštasáhasrikápra džňá pára mitásútra (Rozprava o dokona

lém poznání o osmi tisících šlócích) o 32 kapitolách.

244

Schopen

však upozornil na možnost, že Aštasáhasriká (Osmitisícovka)

245

mohla ve  skutečnosti rozpracovávat některé myšlenky, obsa

žené už v Diamantové sútře.

246

Většina pra džňá pára mitových

súter je pojmenována podle počtu šlóků (dvojverší o třiceti dvou

slabikách), ačkoli je napsána v  próze.

247

Mnoho raných mahá

jánových súter totiž existovalo ve  dvou podobách  – ve  verších

a v próze. Veršovaná verze bývala obvykle starší. Aštasáhasriká

začala vznikat někdy kolem roku 100 př.  n.  l. a  dokončena

byla přibližně v  roce 100  n.  l. S  tímto textem je úzce spjata

Ratnagunasančajagáthá, která obsahuje 302 veršů ve 32kapito

lách a představuje veršovanou podobu Aštasáhasriky. Původní

sanskrtský text se ztratil, dochovalo se jen Haribhadrovo revi

dované vydání z 8. stol. n. l.

248

Conze se domnívá, že nejstarší verze původního textu

Aštasáhasriky je obsažena v  jejích prvních dvou kapitolách

244. Aṣṭasāhasrikā Prajñāpāramitā, Sanskrit Text with Haribhadra'sCommen

tary Called Âloka, ed. P.  L. Vaidya, Darbhanga: The Mithila Instititute,

1960; angl. překlad viz E. Conze, The Perfection of Wisdom in EightThou

sand Lines and its Verse Summary, Bolinas: Four Seasons Foundation, 1973.

245. Pra džňá pára mitové sútry uvádím pod jejich zkráceným názvem, tedy

Ašta sáhasriká, Vadžraččhédiká atd., nikoli Aštasáhasrikápra džňá páramitá

sútra apod.

246. G. Schopen, „The phrase ,sa pṛthivīpradeśaḥ caityabhūto bhavet‘ in the

Vajracchedikā: Notes on the Cult of the Book in Mahāyāna“, Indo-Iranian

Journal 17 (1975): 153.

2 47. Délka indických textů se obvykle zapisovala kvůli placení písařů.

248. Podrobněji k  vydáním a  k  textu samotnému viz Conze, ThePrajñāpāra

mitā Literature, s. 53–55; angl. překl. viz Conze, The Perfection of Wisdom

in Eight Thousand Lines and its Verse Summary, s. 9–73.


994 .1 . Vypracování základního textu

a  v  textu Ratnagunasančajagátha, jehož status však není vůbec

jasný.

249

Existují tři možnosti: (1) verše původně tvořily součást

Aštasáhasriky a později byly od ní odděleny, (2) veršepředstavu

jí původní formu Aštasáhasriky, (3) verše byly vytvořeny pozd

ěji. Která z  uvedených možností je správná, ovšem nelze říci.

250

Zda tyto kapitoly skutečně tvořily ono nejranější učení pradžňá

pára mit sice zatím není zcela potvrzeno, ale jejich obsahem zcela

jistě byla základní nauka pra džňá pára mit ve  velmi rané podo

bě. O poměrně velkém stáří těchto textů svědčí mimo jiné jejich

usilovná snaha prokázat, že jsou „slovem Bud dhovým“.

251

Ty t o

texty proto často tvrdí, že pocházejí přímo od historickéhoBud

dhy Šákjamuniho nebo od  jiných bud dhů, a  jsou tedy autentic

kým bud dhistickým učením. Například Ratnagunasančajagáthá

1.3–4 tvrdí, že nauky (dharma), které žáci Vítězného (tj. Bud

dhy) ustanoví, budou učit a  dovedně je vysvětlí, to je ve skuteč

nosti Bud dhovo dílo. Jsou-li tito žáci praví a  vzdělaní v  nauce,

učili na základě přímé zkušenosti, založené na cvičení. Jejichna

uky jsou však založeny na moci bud dhů, nikoli na vlastní síle.

252

Ta ké Aštasáhasriká opírá své učení o samotného Bud dhu, neboť

na konci poslední kapitoly praví Tathágata neboli Bud dha svému

pobočníkovi Ánandovi, že mu předává a odevzdává totodokona

lé poznání, aby nezmizelo ze světa. Dále uvádí, že v jehopřítom

nosti prodlévají bytosti, které dokonalé poznání po vyslechnutí

ponesou, podrží a budou je hlásat a uctívat květy, věnci, vůněmi

a vonnými tyčinkami.

253

Schopen uvádí, že některé důležitéma

hájánové texty byly takto uctívány jako svaté. Jejich studium,

249. Warder uvádí, že Ratnagunasančajagáthá, která je úzce spojena s Ašta

sáhasrikou, může obsahovat některé části starého textu, jenž patřil škole

šaila (jedné z podškol mahásánghiky), i když s některými dodatky; viz týž,

Indian Bud dhism, s. 365.

250. Conze, The Prajñāpāramitā Literature, s. 9.

251. Williams, Mahāyāna Bud dhism, 1st ed., s. 45.

252. Ratnagunasančajagáthá 1.3–4, in: Conze, The Perfection of Wisdom in Eight

Thousand Lines and its Verse Summary, s. 9.

253. Aštasáhasriká, kap. 32.


100 4 .2 Rozpracování a rozšíření základního textu

čtení, recitování, vyučování a  uctívání, byť jediné jejich stro

fy, mělo stoupencům těchto kultů zajistit velkou sílua nesmír

né zásluhy. Tyto aktivity mají vést ke zrození v bud dhovských

rájích, jako je například ráj Sukhávatí bud dhy Amitábhy či ráj

Abhirati bud dhy Akšóbhji.

4.2 Rozpracování a rozšíření základního textu

(asi 100–300 n. l.)

Na  počátku našeho letopočtu se základní pra džňá pára mitá

rozšířila pomocí různých interpolací, zdvojování a opaková

ní do  tzv. „Velké pra džňá pára mity“, kterou dnes představují

tři různé texty . Jsou to Šatasáhasriká (Stotisícovka), Paňča vin

šati sáha sriká (Pětadvacetitisícovka) a Aštadašasáhasriká (Osm

nác ti tisícovka).

254

Ty tvoří v  podstatě jediný text, neboť rozdíly

v  délce vznikly jen kvůli nestejnoměrnému opakování určitých

pasáží. Jak uvádí Conze, čtenář tibetské nebo sanskrtské ver

ze Šatasáhasriky se musí prokousávat hromadou monotónních

opakování, jež narušují strukturu textu a  zatemňují jeho vý

znam. Mluví-li se například o prázdnotě, pak Šatasáhasrikáho

voří zhruba o 200 jejich aspektech, zatímco zbývající dva texty se

omezují pouze na několik. Šatasáhasriká je rozdělena do tří částí.

První dvě části se věnují Aštasáhasrice a téměř nic nového k její

nauce nepřidávají. Třetí část tvoří nezávislé pojednání, jež sepo

dle Conzeho „zabývá řešením očividného rozporu, kterýexistu

je mezi ontologií, jež vyhlašuje prázdnotu všeho, a praktickými

potřebami úsilí o  probuzení“.

255

Paňča vin šati sáha sriká sice mu

sela existovat v různých vydáních, ale její úplný sanskrtský text

254. Viz E. Conze (transl.), The Large Sutra on Perfect Wisdom: with the divi

sons of the The Abhisamayālaṃkāra, Delhi: Motilal Banarsidass, 1979(pře

klad revidovaného vydání Paňča vin šati sáha sriky kombinovaný s  částmi

z Šatasáhasriky a Aštadašasáhasriky).

255. Conze, The Prajñāpāramitā Literature, s. 32.


1014 .3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů

nemáme k dispozici. Dochovalo se pouze její úplné zvláštnípře

pracované sanskrtské vydání a jeho tibetský překlad, v němž je

jako redaktor uveden Haribhadra (asi 7. stol. n. l.). Dašasáhasriká

(Desetitisícovka) je důležitá v  tom, že její první dvě kapitoly ob

sahují definice termínů, které se vyskytují v  ostatních velkých

pra džňá pára mitách.

256

K tomuto období dále patří dva malé texty: Nágašrípariprččhá

(Otázky [bó dhisat tvy] Nágašrího) aplikuje základní koncepty

pra džňá pára mit na  žebrání o  jídlo, jeho pojídání, jídlo samotné

apod. Velmi zajímavým textem je sútra, jejíž sanskrtský originál

(Kāruṇikārājaprajñāpāramitā?) se nedochoval a čínský název zní

Žen-wang chu-kuo 仁王護國 (jap. Ninnō). Zdá se, že v Indiivznik

la pouze její malá část, zbytek byl zřejmě složen v Číně. Sútrapo

jednává o  tom, jak má soucitný král (kāruṇikārāja) ochraňovat

svou zemi a své poddané. Za tímto účelem se mu doporučuječte

ní súter o dokonalém poznání a jejich uctívání, což má ochránit

jak zemi, tak její obyvatele od všech neštěstí. Vladař by měl toto

dokonalé poznání, které je vzácným drahokamem, užívatk usta

novení řádu (dharma) a k odstraňování neštěstí. Bude-lidokona

lému poznání bezmezně oddán, pak jeho zásluhy vzrostou a on se

ocitne pod ochranou velkých bó dhisat tvů, kteří mají moc a  sílu

odvrátit od jeho země a jejích obyvatel veškeré neštěstí.

257

4.3 Přepracování nauky do krátkých súter

či přehledů

(asi 300–500 n. l.)

V  předcházejícím období dosáhla pra džňá pára mitová lite

ratura takového rozsahu, že se orientace ve  velkém množství

256. S.  Konow, The Two First Chapters of the Daśasāhasrikā Prajñāpāramitā,

restoration of the Sanskrit Text, Analysis and index, Oslo: Kommisjon hos

Jakob Dybwad, 1941.

2 57. Conze, The Prajñāpāramitā Literature, s. 75–77.


102 4 .3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů

rozsáhlých textů s  četnými monotónně se opakujícími fráze

mi značně zkomplikovala. Bylo tedy nutné texty zkrátita zpře

hlednit. Třetí období se proto vyznačuje jak zestručňováním

a  přeformu lováváním základních myšlenek velkých súter

do  sou hrnných přehledů, tak vytvářením kratších súter, je

jichž klasickými příklady jsou Vadžraččhédiká (Diamantovású

tra) a Hrdajasútra (Sútra srdce). Tyto dvě sútry, které pochá

zejí přibližně z  3. či 4.  stol.  n.  l.,

258

jsou v  bud dhistických ze

mích výjimečně populární, dokonce by se dalo říci, že

Sút ra srdce je snad nejslavnějším bud dhistickým textem

vůbec. Vztahuje se k  ní také nejvíce komentářů. Podle

poměrně přesvědčivé argumentace významné americké bada

telky J. Nattier se jedná o  apokryfní čínský text, zkompilo

vaný z  čínského překladu dlouhého pra džňá pára mitového

textu. Dílo údajně přinesl do  Indie čínský poutník Süan-cang

玄奘 a  zde bylo také přeloženo do  sanskrtu.

259

Kromě zmíně

ných dvou mimořádně slavných textů se pravděpodobně v  5.

a na začátku 6. stol. objevily další sútry, totiž Saptašatiká(Sed

mistovka) a  Suvikrántavikrámi pariprččhásútra (Otázky [bó

dhisat tvy] Suvikrántavikrámina),

260

která se nazývá také Sá

r dha dvisáhasriká (Dvaapůltisícovka) a vznikla před rokem 625.

Ačkoli byla sepsána v  době rozkvětu významné mahájáno vé

258. Pokud jde o  datování Diamantové sútry, Conze ji klade do  4. stol.  n.  l.,

i  když podle japonských badatelů vznikla mnohem dříve. Například H.

Nakamura datuje Diamantovou sútru a Sútru srdce do  období mezi lety

150–200  n.  l. Podle R. Hikaty musela Diamantová sútra existovat už před

polovinou 3.  stol.  n.  l., protože dva její verše mají být podle prof.  H. Uiho

citovány v  čínském překladu Vimaladattásútry, který vyhotovil Dharma

rakša v  roce 289  n.  l.; viz Hikata, Suvikrāntavikrāmi-paripṛcchā-Prajñā

pāramitā-sūtra, s. lxxxiii; H. Nakamura, Indian Bud dhism – A survey with

bibliographical notes, repr. Delhi: Motilal Banarsidass, 1987, s. 160–161.

259. Viz J. Nattier, „The Heart Sūtra: A Chinese Apocryphal Text?“, TheJour

nal of the International Association of Bud dhist Studies 15.2 (1992): 153–223.

260. Viz angl. překlad Suvikrántavikrámipariprččhásútry v  E. Conze, The

Short Prajñāpāramitā Texts, London: Luzac & Company Ltd. and Totowa

(N. J.): Rowman & Littlefield, 1974, s. 1–78.


1034 .3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů

školy jógáčára, a  objevují se v  ní dokonce některé důležité

jógáčárové pojmy, tak kromě klasické pra džňá pára mitovédok

tríny v ní nenacházíme nic nového.

261

Dalším rysem těchto súter

je snaha vynést na  povrch „skrytý význam“ (saṃdhā) Bud

dhových slov.

Suvikrántavikrámipariprččhásútra je velmi zajímavá tím,

že v  sedmi kapitolách a  ve  velmi rozvinuté podobě objasňuje

všechny důležité pra džňá pára mitové nauky. Na  začátku textu

požaduje bó dhisat tva Suvikrántavikrámin, aby mu Tathágata

Bud dha předložil definici nauky, a  zajistil tak všem bytostem

štěstí, blaho a  utišení strastí. Ve  druhé kapitole jsou chváleny

kvality a ctnosti posluchačů dokonalého poznání. Sútrazmiňu

je i ty, kdo mu nemohou porozumět, protože zabředli do bahna

(nesprávných) názorů, a považují za skutečnost to, co je získáno

prostřednictvím smyslového poznání. Třetí kapitola se zabývá

takovostí (tathatā) a  prázdnotou dharem.

262

Ve  čtvrté kapitole

přirovnává Bud dha dharmy a  dokonalé poznání ke  snu, k ma

gické iluzi, odrazu, pěně, bublině, prostoru, mraku, ozvěně,

východu slunce, nádhernému drahokamu a  planoucí olejové

lampě.

263

Dále se zde uvádí, že dokonalé poznání jenedefinova

telné, bez vlastního bytí (svabhāva), hluboké, rozsáhlé, nezmě

řitelné jako oceán a  neskonale čisté.

264

Šestá kapitola objasňuje,

jak pěstovat dokonalé poznání. Říká se tu, že ti, kdo je pěstují,

se nezabývají žádnými věcmi ani nesprávnými a překroucený

mi názory, protože kdyby se bó dhisat tva zabýval věcmi, zabýval

by se i  těmito mylnými názory a  naopak. Chce-li bó dhisat tva

plně rozvinout dokonalé poznání a  dosáhnout jej, pak nemá

261. Hikata,Suvikrāntavikrāmiaripṛcchā-Prajñāpāramitā-sūtra, s. lxxxi– lxxxii.

262. Te r m í n tathatá („takovost“) se užívá pro označení toho, jak se věcive sku

tečnosti mají, pro označení jejich pravé přirozenosti, tj. prázdnoty. Nejedná

se o  žádnou nejzazší ontologickou skutečnost odlišnou od  věcí. Překládat

toto slovo jako „Absolutno“ by bylo chybné.

263. Sr v. Diamantová sútra § 32a.

264. Suvikrántavikrámipariprččhásútra 40–52b.


104 4 .3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů

v mysli vytvářet pojmy nebo rozlišovat věci, aby mu bud dhistický

„ďábel“ Mára nemohl klást překážky a  ubližovat.

265

Bódhisat

tva se tak zbavuje všech strastných stavů a pout, je vysvobozen

z  temnoty nevědomosti a  jakožto soucitný a  trpělivý se stává

pravým světlem pro všechny bytosti.

266

V  poslední kapitole

se dozvídáme, že poté co bó dhisat tvové získají  − díky pěsto

vání dokonalého poznání  − vysoké duchovní schopnosti, do

sáhnou stavu bud dhovské jasnozřivosti a plného a dokonalého

probuzení.

267

Saptašatiká, sepsaná před rokem 500  n.  l., se vyjadřuje po

dobně jako Diamantová sútra, protože používá paradoxy a šo

kující prohlášení,

268

aby zdůraznila a  popsala charakter nauky

o  prázdnotě ve  všech jejích aspektech a  důsledcích. Bud dha

se například ptá Maňdžušrího: „Co bys odpověděl, kdyby se

tě někdo zeptal, kde spočívá svět bytostí?“ Maňdžušrí odpo

vídá: „Svět bytostí spočívá právě tam, kde spočívá nevznikání

a  nemyslitelnost.“

269

„Stejně jako Já vposled ne existuje a  nelze

je uchopit, tak je tomu i  s Bud d hou .“

270

„Probuzení je synony

mem pro ne existenci všech dharem. Říká se dokonalé poznání,

protože ono ani nevzniklo, ani nezaniklo. Je tomu tak proto,

že dokonalé poznání je utišené od  samého počátku, protože

v něm ne existuje žádný zánik a není v něm nic, co by se mělo

udělat, protože ono ne existuje. Dokonalé poznání je totiž právě

ne existence.“

271

Co do  stylu a  obsahu se tato sútra příliš neliší

265. Podrobněji o tomto zlém bud dhistickém pokušiteli viz Nyanatiloka Thera,

Bud dhistický slovník, přel. J. Honzík, Praha: DharmaGaia, 2009, s. 112–113.

266. Suvikrántavikrámipariprččhásútra 64b–94a.

2 6 7. Tamtéž, 94b–113b.

268. Blíže viz kap. 7.4 Logika a mystika v sútře .

269. Saptašatiká 200; viz angl. překlad Saptašatiky v Conze, The ShortPrajñā

pāramitā Texts, s. 79–107.

270. Saptašatiká 222.

271. Saptašatiká 233.


1054 .3 Přepracování nauky do krátkých súter či přehledů

od Aštasáhasriky a  dalších pra džňá pára mit, i  když Conze má

zřejmě pravdu v tom, že se snaží nově předložit staré problémy.

Nejvýznačnějším a  nejdůležitějším přehledem, který vzni

kl v  tomto období, je bezesporu Abhisamajálankára (Ozdoba

probuzení) .

272

Jedná se o  sanskrtský komentář k  pra džňá pára

mitovým sútrám (podle tradice k Paňčavinšatisáhasrice), který

pozdější indičtí bud dhističtí učenci považují za největšíautori

tu ve  věci pra džňá pára mitových nauk a  za  neocenitelný zdroj

pro své studium. Tato šástra byla složena pravděpodobně mezi

4. stol. a začátkem 6. stol. a podle tradice ji sestavil sámnebes

ký bó dhisat tva a příští bud dha Maitréja.

273

Tento velmi stručný

veršovaný traktát (273 veršů) shrnuje všechna cvičení a jógo

vé praktiky, jež vedou k  různým typům probuzení, implicit

ně studovaným v pra džňá pára mitách. Abhisamajálankára byla

nesmírně populární mezi pozdějšími indickými a  tibetskými

učenci a stala se jedním z nejkomentovanějších textův pozděj

ším indotibetském bud dhismu.

274

272. Plný název tohoto textu zní Abhisamajálankáranámapra džňá páramitó

padéšašástra .

273. Podle indických a tibetských autorit přisuzuje tradice Maitréjovi také pět

nauk Maitréji (tib. byams chos sde lnga), tj. Abhisamajálankára,Madhjánta

vibhága, Dharmadharmatávibhága, Mahá jánasútrálankára a Ratnagótra

vibhága (Uttaratantra). Těchto pět nauk měl Maitréja předat v nebi Tušita,

v  němž čeká na  svůj příchod na  Zemi, zakladateli školy jógáčára Asango

vi. Moderní badatelé se nemohou shodnout na  tom, zda tyto důležité tex

ty skutečně napsal sám Asanga, nebo jistý Maitréja(nátha), snad Asangův

učitel. O  problému ident



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist