načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Diabolik - S. J. Kincaidová

Diabolik
-15%
sleva

Kniha: Diabolik
Autor:

Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, ... (celý popis)
Titul je skladem 2ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-10-03
Počet stran: 376
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 376 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu The diabolic přeložila Lucie Schürerová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2017-40
ISBN: 9788025333730
EAN: 9788025333730
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora… Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet na dvůr místo ní. Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je. Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí… (stvořená chránit, předurčená ničit...)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
S. J. Kincaidová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

40 41

Matriarše si nikdo netroufne přikazovat, ale pokud byl Sidoniin život

v ohrožení, potřebovala jsem to vědět okamžitě.

„Co si asi myslíš, že se děje?“ odpověděla. „Můj muž podnikl tahproti Imperátorovi! A ještě si ten blázen myslel, jak je prohnaný. Imperátor

nezruší svá omezení ohledně vědeckého vzdělávání, a  tak je můj idiot

manžel obešel – a  poslal informace z  těch směšných starých databází

některým excesorům.“

„Excesorům...“ opakovala jsem šokovaně. Copak se senátor zbláznil?

„On usiluje o to být popraven?“

Zkřivila rty. „Je dost velký blázen na to, aby si myslel, že dokážeImerátora donutit. Domnívá se, že pokud Imperátorovy nejhorší snydojdou naplnění a excesoři začnou vyrábět svoje vlastní vesmírné lodě, pak

Imperátor rozhodne, že grandiloquy se tomu má přizpůsobit a vytvořit

svoje vlastní nové lodě. Můj muž věří, že to přiměje Imperátora, aby

přistoupil na jeho názory.“ Hořce se zasmála. „A samozřejmě sepřepočítal. Imperátor nechal ty excesory zavraždit. A nás jen informoval, že si

je vědom role mého manžela v tom debaklu.“

Ostře jsem se nadechla. „Madam, senátor se stává hrozbou pro vás

všechny. „Dovolte mi...“

„Ty ho nezabiješ!“ Vyskočila na nohy. „Cožpak nechápeš, že už jepříliš pozdě? Už máme na hrdlech Imperátorovo ostří. Je hotovo. A jako

obvykle je na mně, abych uklidila nepořádek po svém manželovi.“Zavřela oči a několikrát se zhluboka nadechla, aby se zklidnila. „Jediné, co

můžeme dělat, je čekat. Ať se stane cokoliv, my dvě budeme chránitzájmy mé dcery – za jakoukoliv cenu.“

„Za jakoukoliv cenu,“ souhlasila jsem. Pokud to znamená, že budu

muset Donii unést z tohohle místa, udělám to.

Pevně mi sevřela zápěstí. „Sidonii o tom neřekneš ani slovo. Čeká ji

přihlášení na společenské fórum. Nesmí mít ve svědomí ani stín viny.

Pokud bude působit přirozeně, jako že nic neví, donese se to rodičům

ostatních dětí. Pokud se však o tomhle Sidonia dozví, nedokáže jeoklamat. Moje dcera zvládne mnoho věcí, ale není to obratná lhářka.“

Pomalu jsem přikývla. Doniina nevinnost je její jediná ochrana. Její

nevědomost ji ochrání jako nic jiného, ani já bych to tak nedokázala.

„Nic jí neřeknu,“ ujistila jsem matriarchu.

Donia vůbec není lhářka.

Ale naštěstí pro ni, já ano.

Když jsem se vrátila do Sidoniiny komnaty, zavrtěla se a protřela si

spánkem zalepené oči. „Nemesis, přihodilo se něco?“

„Ne,“ uklidňovala jsem ji. „Spala jsem neklidně, tak jsem si šla zacvičit.“

„Hlavně si...“ zívla, „... nenatáhni... sval.“

Přiměla jsem se k úsměvu. „To se mi nikdy nestává. Spi dál.“

A ona spala, opět se rychle ponořila do hlubokého spánku nevinných.

Já jsem té noci již neusnula.

Imperátorův další tah přišel rychle. Byla jsem povolána do komnatmatriarchy.

Nestávalo se často, aby si mě nechala přímo zavolat. Znervóznilo mě

to. Když jsem vstoupila dovnitř, našla jsem matriarchu ležet v jejínízkogravitační posteli, krášlicí robot jí dobarvoval šedivějící odrostya vyhlazoval vrásky ve tváři. Na první pohled matriarcha vypadala, jako by jí

bylo něco přes dvacet. Říkalo se tomu falešné mládí. Její věkprozrazovaly pouze oči. Žádná mladá osoba by se na mě nedokázala podívat tak

jako teď ona.

„Nemesis, měla jsem trochu opiátové tinktury. Dej si taky.“

Ta nabídka mě překvapila. Upřela jsem pohled na sklenici u  jejího

lokte. Ten opiát se podával ve formě tinktury vtírané do kůže. Senátor

byl jeho příznivcem, ale matriarcha jej užívala jen zřídka. Odsuzovala to

jako slabost. Rekreační drogy, které užívala, ji naopak činily bdělejší

a bystřejší.

„V mém případě by to bylo plýtvání.“

Netrpělivým pohybem odstrčila paži krášlicího robota. „No samozřejmě, vy, diabolici, zpracováváte narkotika příliš rychle. Nikdynepoznáš vzrušující stav po kvalitním omamném prostředku.“ 43

„Ani pálení smrtícího jedu,“ připomněla jsem jí.

Opřela si tvář s těmi svými vysokými lícními kostmi o rukua prohlížela si mě. Po drogách měla zornice jako špendlíkové hlavičkya nezvykle nepřesné pohyby. Napjatě jsem čekala, až mi sdělí důvod, proč si mě

nechala zavolat.

„Škoda,“ řekla nakonec, znovu namočila prst do lahvičky s  opiátem

a pak ho přidržela na zápěstí v místě, kde se hledá puls, „že si tohlenemůžeš vychutnat. Mám pocit, že za chvíli to budeš potřebovat stejně

jako já.“

„Proč?“

„Imperátor rozkázal, abychom poslali naši dceru na Chrysantemum.“

Ta slova mě zasáhla jako pěst do žaludku a vyrazila mi dech. Chvíli

jsem neslyšela nic jiného než divoké bušení vlastního srdce.

„Cože?“ zašeptala jsem. „On si přeje, aby vstoupila na imperiální

dvůr?“

„Ach, takhle to přece funguje,“ poznamenala matriarcha hořce. „Můj

děd u  něj upadl v  nemilost, a  tak popravil moji maminku. Imperátor

málokdy udeří přímo – to je vliv té jeho proklaté matky. Grandeé Cygna

věří, že zásah do srdce způsobí větší škody...“

Než jsem si uvědomila, co dělám, už jsem byla na druhé straněmístnosti. Sevřela jsem matriarše ramena – byla pevnější než Sidoniina, ale

stejně by mi nečinilo problém je rozdrtit.

„Sidonia tam nepůjde,“ prohlásila jsem tichým hlasem šelmyvyvěrajícím přímo z chladného a temného hněvu, který mi zmrazil srdce v kus

ledu. „Raději tě zabiju, než abych ji nechala jít na smrt.“

Zamrkala na mě, překvapivě nedotčená mojí hrozbou. „Nemáme na

výběr, Nemesis. Požaduje, aby se dostavila do tří měsíců.“ Rty se jízkřivily v neveselém úsměvu a položila mi dlaň na tvář, až mě její dlouhé

nehty škrábly do masa. „Proto mám v úmyslu na Chrysantemum poslat

místo ní tebe. Ty budeš Sidonia von Impyrean.“

Chvíli mi trvalo, než jsem zpracovala její slova, a i když se mi tonakonec podařilo, nedávala žádný smysl.

„Co-cože?“

„To tě to tak zaskočilo?“ Matriarcha se rozesmála hysterickým smíchem, ale její pohled se do mě zavrtával jako nebozez bez jedinéhomrknutí. „Musím to opakovat?“

„Já?“ zavrtěla jsem hlavou. Nechovala jsem k matriarše nijak vřelé city,

ale vždycky jsem ji pokládala za inteligentní. Příčetnou. „Vy skutečně

chcete navrhnout, abych předstírala, že jsem Sidonia?“

„Ach samozřejmě, bude to vyžadovat určité úpravy.“ Přejela pohledem

moje tělo. „Sidonii dosud viděli jen ve formě jejího avatara, který se jí

podobá stejně málo jako ty. Tvoje barva pleti, muskulatura... S tím se dá

něco dělat. A co se týče tvé přípravy, povolala jsem naši učitelku etikety,

aby tě naučila základy, stejně jako je kdysi v dětství naučila mě...“

Ustoupila jsem o krok. Tahle žena se pomátla na mysli. „Učitelkaetikety mě nemůže naučit lidskosti. Při pouhém pohledu na mě každý

pozná, že nejsem skutečný člověk. Sama jste to mnohokrát opakovala.“

Matriarcha naklonila hlavu a  v  očích se jí zlovolně zablýsklo. „Ach

ano, ten chladný nemilosrdný pohled... tak dokonale oproštěný odveškeré empatie. Poznávací znamení diaboliků! Mám však dojem, že do

toho hnízda zmijí zapadneš lépe, než bys čekala.“ Tiše se zasmála.„Rozhodně lépe, než by se to kdy povedlo Sidonii.“

Prudce povstala, až její drahé šaty zašustily. Usmála se. „Imperátor si

přeje, abych poslala svoje drahocenné jehňátko na popravu. Ne – já mu

místo toho pošlu svoji anakondu.“



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist