načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dětská sestra v primární a komunitní péči – Lucie Sikorová

Dětská sestra v primární a komunitní péči

Elektronická kniha: Dětská sestra v primární a komunitní péči
Autor: Lucie Sikorová

Informace o pracovní náplni dětské sestry v primární péči, její role při koordinaci, vedení a realizaci ošetřovatelské péče. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 184
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3592-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Informace o pracovní náplni dětské sestry v primární péči, její role při koordinaci, vedení a realizaci ošetřovatelské péče.

Popis nakladatele

Odborná publikace, zcela ojedinělá na českém trhu, je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, dětským sestrám a porodním asistentkám působícím v primární a komunitní péči, dále poskytovatelům výchovné péče ve specializovaných zařízeních péče o děti. Publikace obsahuje důležité poznatky a informace nezbytné pro plánování a poskytování ošetřovatelské a edukační péče o děti a dorost v zařízeních primární. Důraz je kladen na rozvoj schopnosti posoudit a identifikovat potřeby dětských členů komunity i schopností sester přispět ke zlepšení zdravotního stavu dětí v prostředí rodiny a komunity.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lucie Sikorová - další tituly autora:
Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
Dětská sestra v primární a komunitní péči Dětská sestra v primární a komunitní péči
 (e-book)
Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
Dětská paliativní péče Dětská paliativní péče
 (e-book)
Dětská paliativní péče Dětská paliativní péče
 
K elektronické knize "Dětská sestra v primární a komunitní péči" doporučujeme také:
 (e-book)
Ošetřovatelství v pediatrii Ošetřovatelství v pediatrii
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lucie Sikorová

Dětská sestra

v primární

a komunitní péči

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Dětská sestra v primární a komunitní péči

Lucie Sikorová

Vážení a milí čtenáři,

dostává se vám do rukou další kniha z  řady publikací nakladatelství GRADA,

které jsou určeny pro zdravotníky pracující v úseku ošetřovatelství. Úlohou

a posláním zdravotnických povolání je nejen správně a včas diagnostikovat

onemocnění a rychle a bez dalších následků je vyléčit, ale také být svým paci

entům nablízku radou a pomocí a zejména je k péči o zdraví vychovávat. Jako

zdravotníci jsme se uzavřeli do ordinací a nemocnic a málo vstupujeme do

běžného života laické veřejnosti – dětí, dospělých, ale i seniorů a handicapo

vaných občanů. Tato kniha by měla znovu připomenout, jaká je role dětských

sester v péči o děti a dospívající, a to nejen při prvním a nejdůležitějším kon

taktu v ordinaci pediatra, ale i při kontaktu s rodinou. Je velmi dobré, že autor

ka i nakladatelství na tento rozměr ošetřovatelství nezapomínají. Česká asoci

ace sester tyto aktivity dlouhodobě podporuje a v této spolupráci bude i do

budoucna pokračovat.

Dana Jurásková



GRADA Publishing

Lucie Sikorová

Dětská sestra

v primární

a komunitní péči


PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D.

DětSká SeStra v Primární

a komunitní Péči

Tiráž TišTěné publikace: recenze: prof. MuDr. Jaroslav Slaný, cSc. Doc. Mgr. Martina Tomagová, phD. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada publishing, a.s. © Grada publishing, a.s., 2012 cover photo © fotobanka allphoto, 2012 Vydala Grada publishing, a.s. u průhonu 22, praha 7 jako svou 4785. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. iveta pasáková Sazba a zlom antonín plicka počet stran 184 1. vydání, praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. iSBn 978-80-247-3592-4 elekTrOnické publikace: iS bn 978-80-247-7992-8 (ve formátu pDF) iS bn 978-80-247-7993-5 (ve formátu epub)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

5

Obsah

Seznam zkratek ...................................................................................... 7

Úvod ....................................................................................................... 9

1 Primární péče ................................................................................. 11

2 Primární prevence ......................................................................... 19

2.1 Podpora uspokojování potřeb dítěte ......................................... 19

2.1.1 Uspokojování potřeb v rodině ................................. 24

2.2 Ochrana zdraví a předcházení zdravotním problémům

v rodině ......................................................................................... 29

2.3 Ochrana zdraví a předcházení zdravotním problémům

v jeslích .......................................................................................... 39

2.4 Ochrana zdraví a předcházení zdravotním problémům

v mateřské škole ........................................................................... 49

2.5 Ochrana zdraví a předcházení zdravotním problémům

v základní škole ............................................................................ 54

2.6 Ochrana zdraví a předcházení zdravotním problémům

dospívajících na středních a vysokých školách ........................ 58

2.7 Posouzení růstu a vývoje ............................................................ 65

2.7.1 Posouzení růstu dítěte .............................................. 66

2.7.2 Posouzení psychomotorického a sociálního

vývoje dítěte ............................................................... 79

2.8 Preventivní prohlídky .................................................................. 97

2.9 Očkování ..................................................................................... 104

2.10 Zdravotní výchova ..................................................................... 106

2.11 Prevence úrazů v dětském věku ............................................... 108

3 Sekundární prevence .................................................................... 111

3.1 Dispenzarizace ........................................................................... 114

4 terciární prevence ........................................................................ 115

5 administrativa ............................................................................. 117

5.1 Vedení individuální zdravotnické dokumentace ................... 117

5.2 Hlášení výskytu infekcí ............................................................. 118

5.3 Vykazování zdravotní péče ....................................................... 118

6

6 Hygienická a protiepidemická opatření v ambulanci ................. 121

7 komunitní péče ............................................................................ 125

7.1 Komunitní péče poskytovaná dětem a dospívajícím ............ 128

7.2 Plánování komunitní péče poskytované dětem

a dospívajícím ............................................................................. 130

7.2.1 Instituce podílející se na komunitní péči ............. 131

8 adiktologie v primární a komunitní péči u dětí

a dospívajících .............................................................................. 137

8.1 Prevence návykového chování u dětí a dospívajících ........... 139

8.1.1 Primární prevence ................................................... 139

8.1.2 Sekundární prevence .............................................. 142

8.1.3 Terciární prevence ................................................... 145

8.2 Psychopatologie závislostí ......................................................... 147

8.3 Návykové chování – patologické hráčství, počítačové hry,

internet ........................................................................................ 149

8.4 Návykové chování – komunikační média (TV) .................... 150

9 edukace dětskou sestrou v primární a komunitní péči .............. 151

9.1 Fáze edukace u dětí a dospívajících ......................................... 154

Příloha ............................................................................................... 157

Edukační plán ..................................................................................... 157

Literatura ........................................................................................... 163

Souhrn ............................................................................................... 175

Summary ............................................................................................ 177

rejstřík ............................................................................................... 179

Seznam zkratek

7

Seznam zkratek AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome (syndrom získaného

selhání imunity) BMI Body Mass Index (index tělesné hmotnosti) CAN Child Abuse and Neglect (syndrom týraného, zneužívaného

a zanedbávaného dítěte) CCN Community Children‘s Nursing CNS centrální nervová soustava ČSÚ Český statistický úřad DDST Denver Developmental Screeening Test (Denverský vývojový

dotazník) ESPAD European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs MKN Mezinárodní klasifikace nemocí MŠ mateřská škola MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky NANDA-I North American Nursing Diagnosis Association International

(Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou

diagnostiku) NOC Nursing Outcomes Classification (klasifikace očekávaných

výsledků) PL praktický lékař SRCH-D Syndrom rizikového chování v dospívání SŠ střední škola SZÚ Státní zdravotní ústav ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VŠ vysoká škola VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ZŠ základní škola

Úvod

9

Úvod Primární péče je úrovní prvního kontaktu se zdravotnictvím pro jedince, rodiny a  komunity. Ve 21. století získává stále větší význam – v  moderní pediatrii tvoří významnou část péče, protože rodiny s dětmi si žádají péči co nejblíže místu, kde žijí, kde děti vyrůstají, hrají si a  dospívají. Světová zdravotnická organizace dokládá, že zdravotnické systémy poskytující primární péči vykazují lepší výsledky, jsou výkonnější, mohou dosáhnout vyšší spokojenosti uživatelů a mají nižší náklady na zdravotní péči než systémy, které mají orientaci na primární péči menší.

Těžiště činností primární péče o děti a dorost spočívá v aktivitách praktického lékaře pro děti a dorost a aktivitách dětské sestry. Praktický lékař pro děti a dorost a dětská sestra se stávají koordinátory péče o dítě zdravé, ale i ohrožené nemocí, rodinným prostředím či prostředím ve výchovně vzdělávacích institucích. Významnou roli sehrává tandem lékař a dětská sestra také při řízení péče o chronicky nemocné děti, jejichž problémy přetrvávají mnohdy do dospělosti. Úsilím lékaře a  sestry je nejen léčba, ale i  snaha usnadnit spolupráci se sociálními službami a vzdělávacími institucemi. Úzká spolupráce mezi praktickým lékařem pro děti a  dorost a  dětskou sestrou efektivně podporuje fyzické i duševní zdraví dítěte a citovou harmonii a pohodu v rodinném prostředí.

Klíčovou úlohu v podpoře zdraví dětí a dospívajících v primární péči zastává dětská sestra, jejíž kompetence se postupně s vyšším či specializačním studiem rozšiřují. Jejím základním posláním v primární péči je ochrana a podpora životních podmínek optimálních pro růst a vývoj dítěte. Sestra je totiž mnohdy prvním zdravotníkem, kterému se rodiče dítěte nebo samo dítě poprvé svěří se svými starostmi a obavami týkajícími se zdraví. Právě dětská sestra se může cíleně věnovat propagaci intervencí podporujících zdraví dítěte v  kontextu rodiny, popřípadě komunity, kde dítě vyrůstá. Je osobou, jejíž profesní zaměření je určováno potřebami dětí, je odborníkem, který by měl využít každou příležitost ke konzultaci o  zdravém životním stylu dítěte i rodičů, je to ona, kdo aktivně nabízí podporu při potížích v náročném období dospívání – je tedy podstatným a nenahraditelným členem týmu, jenž o dítě či dospívajícího pečuje.

Činnosti, které dětská sestra v rámci primární péče poskytuje, jsou dominantně zaměřeny na prevenci (primární, sekundární a terciární). Prevenci je proto věnována podstatná část předkládané publikace, a  to na úrovni péče o dítě v rodině, v předškolních zařízeních nebo v zařízeních školních.

Dětská sestra v primární a komunitní péči

10

Součástí primární péče dětské sestry jsou rovněž edukační, administrativní

a protiepidemické aktivity, kterým se publikace také věnuje.

Vzhledem k šíři problematiky primární péče však nebylo možné zahr

nout do publikace všechna témata. Snahou autorky bylo předložit důležité

informace týkající se pracovní náplně dětské sestry v primární péči a upo

zornit na její roli při koordinaci, vedení a realizaci ošetřovatelské péče. Plné

využití ošetřovatelských dovedností a potenciálu sester v primární péči si

žádá opatření v oblasti legislativy i vzdělávání, avšak současná situace nebrá

ní vhodným inovacím a angažovanosti na úrovni jednotlivce. Monografie je

výchozím zdrojem informací pro již praktikující dětské a všeobecné sestry

(pečující o  děti a  dospívající) a  nezbytnou podmínkou orientace v  dané

oblasti pro studenty zabývající se péčí o děti zdravé či nemocné.Dčtská sestra v primární a komunitní péři Primární péče

11

1 Primární péče Již v roce 1978 na mezinárodní konferenci o základní zdravotní péči v Alma-Atě bylo mimo jiné uvedeno, že klíčem k dosažení cíle Zdraví populace do roku 2000 (zdraví definované na 30. valném shromáždění WHO v roce 1977), který umožní populaci vést společensky a ekonomicky produktivní život, je primární zdravotní péče. Z konference vyplynulo, že primární péče by měla být poskytována co nejblíže jedincům, kteří ji potřebují. Péče je uskutečňována jako péče primární (v místě prvního kontaktu) a péče komunitní (jako součást komunitních služeb). Zdůrazněna byla zejména přístupnost všem jedincům, rodinám a komunitám při zachování jejich autonomie.

V  roce 1984 byl Evropským zdravotnickým shromážděním zahájen program Zdraví pro všechny do roku 2000, který podle Mahlera (1980) zdůrazňoval, že je třeba zajistit takovou úroveň zdraví, jež by umožnila všem lidem bez rozdílu žít společensky a  ekonomicky produktivní život („minimálně důstojnou životní úroveň“). Odkaz na rok 2000 znamenal, že k tomuto datu by všechny země světa vytvořily vhodné politické strategie a že budou provádět konkrétní opatření k dosažení tohoto sociálního cíle, i když v rozdílných časových rámcích (Rivero, 2003).

Komplexní primární péče a  její rozvoj zůstává i  po roce 2000  jednou z priorit WHO. O tom svědčí program Zdraví 21 (WHO, 2001). Od první světové konference uběhlo již více než čtvrt století a je možné konstatovat, že došlo k mnohým změnám v oblasti primární a komunitní péče i na území České republiky. Pozvolna se přibližujeme i k cílům uvedeným v Mnichovské deklaraci, kterou v roce 2000 podepsalo 48 ministrů zdravotnictví nebo jejich zástupců, včetně zástupců ČR. Mimo jiné se zde vlády zavázaly k hledání příležitostí k založení a podpoře programů a služeb na rodinu zaměřeného komunitního ošetřovatelství, včetně zapojení rodinných sester (tam, kde je to vhodné), a dále k posilování rolí sester ve veřejném zdravotnictví, podpoře zdraví a vývoji komunity (MZ ČR, 2001).

Koncepce sester v primární péči jako zdravotníků, kteří zaujímají první linii obrany, se poprvé objevila na Evropské konferenci WHO o ošetřovatelství ve Vídni v roce 1988. Směrnice WHO se od té doby zaměřily hlavně na způsoby, jimiž sestry přispívají ke zlepšování funkce systémů primární zdravotní péče (MZ ČR, 2003).

Z hlediska primární ošetřovatelské péče v pediatrii je významným historickým mezníkem výnos z roku 1914. Šlo o výnos vydaný zdravotním odborem rakouského ministerstva vnitra, podle kterého se školení ošetřovatelek Dčtská sestra v primární a komunitní péři 12 stanovilo na dva roky a  péče byla rozšířena kromě ústavní a  nemocniční i na preventivní, zdravotní a sociální, zaměřenou na děti a návštěvní službu v rodinách (Hanzlíková, 2004). Po roce 1918 se u nás rozvinul systém rodinných lékařů, kteří zabezpečovali široké spektrum lékařských služeb pro své pacienty. Tento systém pokrýval na velmi dobré úrovni potřeby péče, takže se zdravotní stav populace zlepšil a docházelo k dalšímu rozvoji primární péče (Seifert, Beneš et al., 2005).

Systém zdravotnické péče zahrnuje všechny služby poskytované jednotlivými zdravotnickými obory. Tradičně poskytuje zdravotnický systém dva všeobecné typy služeb, a to služby nemocným (léčebnou péči) a služby zdravým (preventivní péči). V současnosti je zdůrazňována komplexní, holistická a humanistická zdravotní péče. Lidé si žádají všestrannou péči, mají zájem o uspokojování zdravotních potřeb na jednom místě, ve stejném čase, stejným lékařem a sestrou. Očekávají schopnost zdravotnického týmu podílet se na řešení jejich zdravotních potíží, respektive léčbě, stejně jako schopnosti podporovat jejich zdraví a doporučovat strategie k udržení zdraví nebo poskytovat péči při dlouhodobé nemoci. Tyto atributy splňuje primární péče. Je souborem činností souvisejících s  podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním. Tyto činnosti jsou navíc poskytovány co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí klienta, a respektují tak jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče je koordinovaná, komplexní zdravotně-sociální péče poskytovaná zejména zdravotníky jak na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotnickým systémem, tak na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci (Seifert, Beneš et al., 2005).

Hierarchicky je zahrnována do komunitní péče. Součástí komunitní péče je dále sekundární a terciární péče a rovněž prevence. Primární péče je charakterizována: • přímou dostupností, • otevřeností, tzn. bez bariér kulturních, geografických či ekonomických, • porozuměním potřebám občanů a schopností reagovat na ně, • maximálním zachováním lidské důstojnosti (dignity), • nejlepším prostředím pro prevenci. Poskytovateli primární péče jsou v rámci ČR: • praktičtí lékaři pro dospělé, • praktičtí lékaři pro děti a dorost,Dčtská sestra v primární a komunitní péři Primární péče

13

• agentury domácí péče, • ambulantní gynekologové, • stomatologové, • lékařské služby první pomoci, • lékárny a další.

Každý občan ČR má právo na svobodnou volbu praktického lékaře, který s převzetím do péče souhlasí. V roce 2010 připadalo v krajích ČR průměrně 10 praktických lékařů (PL) pro děti a dorost na 10 000 dětí a dorostu do 19 let. Průměrně jeden dětský lékař vykonal v témže roce 5 791 ošetření. Nejvíce ošetření na jednoho lékaře se uskutečnilo v Jihočeském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Návštěvní službou provedli PL pro děti a dorost průměrně 1,1 % všech ošetření, nejméně v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Jeden dětský pacient navštíví pediatra v průměru 6krát za rok z důvodu léčebných nebo preventivních vyšetření či ošetření (ÚZIS ČR, 2011). K vysoce frekventovaným důvodům návštěvy PL pro děti a dorost náleží: • v  kojeneckém věku záněty středouší, ekzémy, dyspepsie, infekce mo

čových cest, • v batolecím věku respirační infekce, • ve školním věku respirační infekce, angíny, • v dorostovém věku se přidávají mononukleóza, infekce močových cest

u dívek, únavový syndrom.

Registrace u praktického lékaře je písemný souhlas dvou stran – pacienta a  lékaře, při kterém se lékař zavazuje o  pacienta pečovat, tím mu vzniká nárok na platby od pacientovy zdravotní pojišťovny. Praktického lékaře je možné změnit jednou za tři měsíce. Praktičtí lékaři pro dospělé registrují pacienty od 15 let a starší, praktický lékař pro děti a dorost děti od narození až do 14–19 let. Charakteristickými znaky praktického (všeobecného/rodinného) lékařství jsou: • Všeobecnost péče – řeší problémy celé populace v plné šíři bez ohledu na

věk, pohlaví, původ, sociální postavení, rasu, víru, zdravotní problém apod. • Dostupnost péče – bez bariér geografických, kulturních, administrativ

ních či funkčních. Dčtská sestra v primární a komunitní péři 14 • Kontinuita péče – lékařství primárně orientované na člověka spíše než

na nemoc a založené na dlouhodobém vztahu mezi pacientem, lékařem

a  sestrou, jejichž péče pokrývá nejen období nemoci, ale podstatnou

část života. • Komplexnost péče – poskytuje komplexní léčebně-preventivní péči, zahr

nující podporu zdraví, prevenci nemocí, léčbu, rehabilitaci, podpůrnou

péči. Respektuje etické a humánní aspekty vztahu lékař–pacient. • Koordinovanost péče – lékař a sestra jsou pro pacienty koordinátory ve

využívání specializovaných zdravotních a sociálních služeb (konziliární

vyšetření, odborná doporučení). • Spolupráce při péči – odborníci primární péče spolupracují s ostatními

poskytovateli a respektují jejich kompetence. • Orientace na rodinu – praktický lékař a  sestra v  ordinaci praktického

lékaře vnímá zdravotní problémy člověka v  kontextu jeho rodinných,

sociálních a kulturních vztahů a prostředí, ve kterém žije. • Orientace na komunitu – problémy pacientů jsou vnímány v kontextu

života komunity (Seifert et al., 2004). organizace práce praktického lékaře pro děti a dorost a dětské sestry V ordinaci praktického lékaře (PL) pro děti a dorost je obvyklá spolupráce v  malém týmu nebo tandemu ve složení lékař a  dětská sestra. Při dobré spolupráci se jejich činnosti doplňují. Dětská sestra se podílí na preventivní, primární a speciální péči. Zajišťuje bezchybný, plynulý chod praxe, podmínky pro poskytování kvalitní péče, pomoci a podpory pacientům a plní další úkoly v oblasti organizační, odborné a administrativní.

Ordinační doba v  ordinaci praktického lékaře pro děti a  dorost činí 25–30 hodin týdně, pracovní náplň zahrnuje dále návštěvní službu, administrativní činnosti a ranní aktivity (např. odběry). Ordinační doba by měla být strukturovaná – měla by vyhrazovat čas pro akutní stavy, pro poradny dětí vybraných věkových kategorií, pro objednané, pro očkování apod. Časovou organizaci chodu ordinace má na starosti sestra – plánuje pozvání pacientů, ale také jejich čekání v čekárně.

Čekárna by měla být vybavena pro potřeby dětí různých věkových kategorií (hračky, knihy, pastelky, veselé obrázky na stěnách apod.), aby se dítě při čekání rozptýlilo. Sestra má obvykle svůj pracovní prostor v samostatné místnosti, což může vyhovovat dospívajícím pacientům, kteří chtějí při vyšetřování zachovat soukromí. Pracuje-li sestra ve společné místnosti s lékařem, může klást doplňující otázky, je svědkem při úkonech lékaře, případně může upozornit na chyby. V ambulantním provozu PL pro děti a dorost je 1Dčtská sestra v primární a komunitní péři Primární péče nutno respektovat podmínky základního prostoru uvedené ve společném ustanovení pro zdravotnická zařízení ambulantní péče a současně doplňující požadavky na vybavení pro ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, které jsou uvedeny ve vyhlášce MZ ČR č. 219/2006 Sb. Ke společným ustanovením náleží: • Zdravotnická zařízení ambulantní péče se musí skládat ze základních

prostorů, tj. provozních místností, ve kterých je poskytována zdravotní

péče (ordinace, přípravna nebo místnosti, kde se vykonává základní

činnost), z čekárny pro pacienty a z vedlejších prostor, tj. sociálního za

řízení. Zajištěn musí být přístup osobám s omezenou schopností pohybu.

Telefonické spojení je již samozřejmostí. • Ordinace by měla být řešena jako jedna místnost (společný prostor lé

kaře a sestry) s minimální plochou 15 m

2

. K základnímu vybavení patří

potřebný kancelářský nábytek pro administrativní práce lékaře a sestry,

vyšetřovací stůl nebo lehátko, tonometr a fonendoskop, skříň na léčivé

přípravky, zdravotnický materiál a nástroje, základní vybavení pro pos

kytování neodkladné péče, chladnička, pracovní plocha pro přípravu

zdravotnického materiálu a orientačního laboratorního vyšetření, ste

rilizátor (pokud není možnost spolupráce se smluvním pracovištěm),

umývadlo a dvoudřez. • Čekárna musí mít plochu minimálně 2 m

2

na jedno místo pacienta při

nejmenší ploše místnosti 8 m

2

. Čekárna musí mít přebalovací stůl.

• Hygienické zařízení sestává z  WC a  umývadla. Dveře WC musí mít

z bezpečnostních důvodů otevírání směrem ven (přípustné je společné

WC pro pacienty a zaměstnance). K doplňujícím požadavkům na vybavení ordinace praktických lékařů pro děti a dorost náleží: • přebalovací stůl s váhou pro kojence, bodymetr, • optotypy, osobní váha, • odsávačka, • pomůcka pro testování sluchu a fixace zrakem pro kojence.

Dětská sestra musí, kromě způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu, splňovat podmínky specializačního vzdělání dětské sestry zahrnující ukončení specializačního (př. magisterského) studia zakončeného

+


1 Dčtská sestra v primární a komunitní péři

16 atestační (př. státní závěrečnou) zkouškou. Dalším požadavkem je zaškolení ve formě praxe na lůžkovém oddělení. Obvyklé jsou i  další požadavky – schopnost práce s počítačem, obsluha přístrojů, jazyková vybavenost (komunikace v cizím jazyce). K požadovaným senzomotorickým dovednostem náleží šikovnost, zručnost, neporušené smyslové vnímání, vyžadovány jsou i předpoklady estetické (smysl pro úpravu vlastního zevnějšku i okolí), předpoklady intelektové (schopnost řešit proměnlivé situace, schopnost zvládat reakce dětí a jejich rodičů), předpoklady sociální (schopnost navázat kontakt s dětmi i rodiči, pozitivní vztah k dětem, schopnost empatie) a další. Významné jsou komunikační dovednosti, např. pozitivní mimika (úsměv, oční kontakt), schopnost ve správné chvíli dítě pohladit nebo jej držet za ruku.

Preventivní péče v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost zahrnuje aktivity dětské sestry, které jsou rozděleny pouze na akademické úrovni, protože v praxi se vzájemně více či méně prolínají. Uvedené aktivity vychází z cílů komunitní péče uvedených Skokňovou (2006). aktivity, na kterých se podílí dětská sestra v oblasti primární péče: I. Aktivity primární prevence: • hodnocení a podpora normálního růstu a vývoje dítěte, • podpora uspokojování potřeb dítěte v rodině, vývoj pozitivních vztahů

mezi rodiči a dětmi, • ochrana zdraví a  předcházení zdravotním problémům dětí a  dorostu

(v rodině, jeslích, MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ), • účast na preventivních prohlídkách, • organizace očkování, • zdravotní výchova, • prevence úrazovosti, • prevence rizikového chování. II. Aktivity sekundární prevence: • podpora při tvorbě přesných ošetřovatelských diagnóz dysfunkčních

potřeb dětí, • ulehčení léčby a péče u dětí s již existujícím zdravotním problémem, • eliminace existujících ošetřovatelských problémů při zdravotních po

tížích dítěte, • organizace dispenzarizace.Dčtská sestra v primární a komunitní péři Primární péče

17

III. Aktivity terciární prevence: • stabilizace ošetřovatelských problémů při poškozených funkcích orga

nizmu, prevence opakování problémů a zhoršování zdravotního stavu

dítěte, • prevence komplikací existujících zdravotních problémů, • podpora adaptace dítěte na chronický stav. IV. Protiepidemická opatření V. Administrativa



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist