načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dětská řeč a komunikace -- Poznatky vývojové psycholingvistiky – Jan Průcha

Dětská řeč a komunikace -- Poznatky vývojové psycholingvistiky
-11%
sleva

Elektronická kniha: Dětská řeč a komunikace
Autor: Jan Průcha
Podnázev: Poznatky vývojové psycholingvistiky

Málokterá schopnost člověka je tak samozřejmá, jako je schopnost dítěte naučit se jazyk a tímto jazykem komunikovat. Ačkoliv osvojování jazyka dětmi je předmětem psychologického a lingvistického bádání již po dobu více než sto let, ani dnes ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229 Kč 204
+
-
6,8
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 199
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Sociální interakce. Sociální komunikace
Jazyk: česky
Téma: vývojová psycholingvistika
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3603-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Málokterá schopnost člověka je tak samozřejmá, jako je schopnost dítěte naučit se jazyk a tímto jazykem komunikovat. Ačkoliv osvojování jazyka dětmi je předmětem psychologického a lingvistického bádání již po dobu více než sto let, ani dnes není tento proces dokonale prozkoumán.Kniha objasňuje proces osvojování jazyka a rozvoje komunikační schopnosti u dětí na základě teorií a výzkumů vývojové psycholingvistiky. Seznamuje čtenáře s nejnovějšími teoretickými a výzkumnými poznatky o tom, jak vzniká a vyvíjí se jazyková a komunikační schopnost u dětí od narození a během předškolního období. Publikace je určena především studentům psychologie, lingvistiky, pedagogiky, vysokoškolským pedagogům těchto oborů a také učitelkám mateřských škol. (poznatky vývojové psycholingvistiky)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Průcha - další tituly autora:
Česko-anglický pedagogický slovník Česko-anglický pedagogický slovník
Přehled pedagogiky -- Úvod do studia oboru Přehled pedagogiky
 (e-book)
Interkulturní komunikace Interkulturní komunikace
Předškolní dítě a svět vzdělávání Předškolní dítě a svět vzdělávání
Moderní pedagogika Moderní pedagogika
 (e-book)
Odborné školství a odborné vzdělávání Odborné školství a odborné vzdělávání
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc.

DĚTSKÁ ŘEČ A KOMUNIKACE

Poznatky vývojové psycholingvistiky

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4325. publikaci

Odpovědná redaktorka Bc. Maria Arnautovová

Sazba a zlom Radek Vokál

Počet stran 200

Vydání 1., 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Recenze:

doc. PhDr. Iva Nebeská, CSc.

Š Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo Š fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-3603-7

4. tisk (osvit) Radek Vokál 15. února 2010 rozměr 167x240


OBSAH

Předmluva .......................................7

1. Fenomén dětská řeč a jeho zkoumání .......................9

1.1 Historie vědeckého zkoumání dětské řeči ....................10

1.2 Informační zdroje k výzkumu dětské řeči a komunikace ............13

2. Osvojování jazyka a vývoj řeči u dětí: Teoretické explanace ...........17

2.1 Teorie osvojování jazyka podle Chomského ..................17

2.2 Současné koncepce ve vývojové psycholingvistice ...............24

Racionalistický přístup ...........................25

Empiristický přístup ............................29

Interakční přístup ..............................33

3. Charakteristiky vývoje dětské řeči: Výzkumné evidence .............35

3.1 Prenatální kořeny jazyka a komunikace dětí ..................35

3.2 Počáteční jazykový input ............................37

Prozodické vlastnosti jazykového inputu ..................38

Fonémový repertoár jazykového inputu ..................41

Schopnost kojenců učit se komunikovat ..................43

3.3 Počáteční stadia vývoje řeči ...........................45

Kdy nastává přechod od percepce řeči dospělého k porozumění řeči

dospělého? .................................46

Kdy děti začínají mluvit? ..........................48

4. Konstruování jazykové a komunikační kompetence dětí .............51

4.1 Konstruování gramatické kompetence .....................51

Mechanismus osvojování gramatických prostředků u dětí .........57

Osvojování syntaxe .............................60

Osvojování tázacích konstrukcí .......................65

Osvojování souvětných konstrukcí .....................66

4.2 Konstruování sémantické (lexikální) kompetence ...............67

Rané období vývoje dětské slovní zásoby .................68

Osvojování významů slov .........................72

Osvojování druhů slov ...........................74

Akcelerace vs. kontinuální vývoj dětské slovní zásoby ..........76

Diference ve vývoji slovní zásoby mezi dívkami a chlapci ........78

Příčiny genderových rozdílů v osvojování slovní zásoby dětmi ......83 4.3 Předkolní období vývoje dětské slovní zásoby .................85

/ 5


5. Jazykový input ....................................93

Současné pojetí role jazykového inputu ..................93

Základní jazykový input: mateřtina / mateřská řeč ............96

Řeč matek a řeč otců ............................98

Jazyková senzitivita matek ........................101

Dlouhodobé efekty řeči matek .......................104

Vliv frekvence slov v jazykovém inputu .................107

Jazykový input z irího komunikačního prostředí ............108

6. Osvojování komunikační kompetence a charakteristiky dětské komunikace . 111

Komunikační chování dětí a jejich interakční (pragmalingvistické)

dovednosti .................................113

Podpůrná role dospělých v rozvíjení komunikace dětí ..........117

Vliv různých faktorů na komunikaci dětí s dospělými ..........119

6.1 Osvojování pragmatických typů výpovědí (řečových aktů) dětmi ......120

Role otců v rozvíjení komunikace dětí ..................123

6.2 Komunikace dětí s dětmi ............................124

7. Komunikační kompetence dětí a vliv předkolní edukace ............129

7.1 Podpora jazykové a komunikační kompetence dětí v mateřských kolách . . 130 7.2 Reálná komunikace dětí v mateřských kolách ................133

7.3 Komunikace učitelek mateřských kol s dětmi ................141

8. Sociální a kulturní determinanty vývoje řeči a komunikace dětí ........145

8.1 Sociální faktory rodinného prostředí ......................146

Bernsteinova teorie o sociální podmíněnosti jazykových kódů dětí . . . 147

Dalí poznatky o sociální podmíněnosti vývoje dětské řeči ........149

Jazykový input v sociálně odliných rodinách ..............152

8.2 Faktory národních a etnických kultur .....................155

8.3 Komplexní vliv sociálních, rasových a kulturních faktorů ..........158

9. Dětský bilingvismus .................................161

9.1 Fenomén bilingvismus .............................162

9.2 Dětský bilingvismus a jeho zdroje .......................164

9.3 Vliv jazykového inputu rodičů na bilingvismus dětí ..............167

Vývoj slovní zásoby bilingvních dětí ...................172

Pozitivní nebo negativní efekty dětského bilingvismu? ..........173

Na závěr .......................................177

Příloha: Metody a nástroje aplikované ve zkoumání dětské řeči a komunikace 179 Literatura ......................................185

Seznam rámců ....................................195

Seznam tabulek ...................................196

Rejstřík věcný ....................................197

6 / Dětská řeč a komunikace


PŘEDMLUVA

Málokteráschopnostčlověkajetaksamozřejmáazároveňtajuplná,jako

jeschopnostdítětenaučitsejazykatímtojazykemkomunikovat.Ačkolivosvojování jazykadětmijepředmětempsychologickéhoalingvistickéhobádáníjipodobuvíce ne sto let, ani dnes není tento proces dokonale objasněn.

Jak je moné, e kadé normálně se vyvíjející dítě je ve věku dvou a tří let schopno začít mluvit? Jak se dítě naučí sloité větné konstrukce a osvojí si několik tisíc slov, ačkoliv neumí číst a psát? Jak to, e děti jsou schopny osvojit si početná komunikační pravidla a konvence?

Ruský spisovatel Kornej Čukovskij v kníce Od dvou do pěti (byla publikována v mnoha jazycích, včetně četiny) charakterizoval tuto zázračnou dětskou schopnost takto:

Nezvratnou je skutečnost, e proces ovládnutí řeči se uskutečňuje nejrychlejím tempem právě ve věku od dvou do pěti. Právě v tomto období probíhá v dětském mozku nejintenzivněji osvojování gramatických vztahů, jeho mechanismus je tak účelný a důmyslný, e člověk nemůe jinak ne nazvat dítě opravdu geniálním lingvistou. (Čukovskij, 1975, s. 30)

Stejnýobdivvyjadřujíidnesrenomovanívědcizoborupsycholingvistiky,kterým se sice daří leccos z tajemství osvojování jazyka dětmi objasnit, i kdy o podstatě tohoto procesu trvají spory. Například významná americká badatelka Eve Clarková píe:

Jazyky představují pro naučení nesmírně komplikované systémy, a u máme na mysli hláskový aparát, nebo slovní zásobu či syntaktické konstrukce. Přitom strukturní elementy jsou pouze polovinou toho, co se musí děti naučit. Druhou polovinu tvoří funkce spojené s těmito elementy. Děti musí zvládnout jak struktury, tak funkce, aby byly schopny uívat jazyk. (Clark, 2003, s. 3)

Tatokníkaobjasňujeprocesosvojováníjazykaarozvojekomunikačníschopnosti udětínazákladěteoriíavýzkumů vývojové psycholingvistiky mezioborovéoblasti vědy, která se rozvíjí v zahraničí během posledních asi padesáti let. Je to disciplína u nás málo známá, a v důsledku toho se dnes zkoumání dětské řeči a komunikace v české vědě provádí jen zřídka. Účelem kníky je tudí také upoutat pozornost českých odborníků k této oblasti.

/ 7


Předmětem naeho výkladu je vývoj jazyka a komunikace u dětí v předkolním období,tedydověkuestilet.Protoečeskýchvýzkumůktomutotématujepramálo (nebo pocházejí ze starích dob a nejsou ji pro současné děti charakteristické), opírámsevětinouovýzkumnénálezyzahraniční.Tyjsoupublikoványvevelkémpočtu prací, v kniních monografiích a sbornících, i ve speciálních časopisech pro teorii a výzkum dětské řeči. Publikační produkce v zahraničí je v této oblasti vskutku enormně rozsáhlá, a proto jedním z cílů kníky je poskytnout českým psychologům, pedagogůmalingvistům(atakéstudentůmpříslunýchoborů)základnívhleddotéto produkce. Jde současně o úkol pomoci čtenářům orientovat se v dosti protichůdných a polemicky vyhrocených koncepcích, které tvoří náplň současné vývojové psycholingvistiky (kap. 2).

Obsahověsetatokníkazabýváteoriíavýzkumydětskéřečiakomunikaceuběných jedinců. Není tedy zahrnuta problematika řečových a komunikačních deficitů u dětí, komunikace neslyících dětí prostřednictvím znakového jazyka aj. To je problematika zajisté důleitá, ale velmi specifická, které se věnují přísluní odborníci (logopedové, speciální pedagogové a dalí).

Mýmcílembylopsátkníkutak,abymohlabýtzajímavánejenprospecializované odborníky, ale také pro irí okruh čtenářů zejména pro učitelky mateřských kol a jiných předkolních zařízení, pro pracovníky v oblasti logopedie a řečové terapie, i pro rodiče a jiné zájemce. K tomu účelu jsem do textu zařadil rámce, v nich jsou některé důleité výzkumné práce popsány podrobněji. Aby bylo zřejmé, jak se k různým poznatkům o dětské řeči dospívá, zařadil jsem jako přílohu stručný přehled výzkumnýchmetodanástrojů.Mohlby,doufám,býtinspiracíkjejichaplikacivevý- zkumu řeči a komunikace českých dětí.

Rukopis této kníky posuzovala paní doc. PhDr. Iva Nebeská, CSc., odbornice v psycholingvistice, které patří mé poděkování za konstruktivní poznámky k textu i za upozornění na některé dalí prameny.

Praha, říjen 2010

J. P.

8 / Dětská řeč a komunikace

1. FENOMÉN DĚTSKÁ ŘEČ A JEHO

ZKOUMÁNÍ

Kadédítěvyrůstajícívnormálníchpodmínkáchrodinyčináhradníhoprostře

dí se naučí mluvit a rozumět mluvené řeči jiných osob. Dokonce i děti se sluchovým nebo zrakovým postiením se (za pomoci určitých pomůcek a speciálního edukačníhopůsobení)takémohounaučitmluvit.Tentofenoménjepřítomenvevechzemích, kulturách a jazycích a opakuje se v kadé nové generaci ji od doby, kdy se vyvinul Homosapiensobdařenýpočátečnířečovoudovedností.Schopnostosvojovatsisloi- týsystémsymbolů,jakýmjelidskářeč,jevběnémchápáníněčímtaksamozřejmým a zdánlivě snadným jako to, e se dítě naučí chodit nebo jíst.

Avakzvědeckéhopohledusetentofenoménnejevínijakjednodue,ikdyprobíhá navenekspontánněčiautomaticky.Odbornícirůznýchvědjivícenestoletřeízá- vané otázky, na které dodnes nemají zcela uspokojivé odpovědi. n Jak je moné, e dítě raného věku je je z hlediska dospělého primitivním tvo

remsesamonaučíběhemdvouatříletsvéhoivotamluvitakomunikovatsdo

spělými? n Jakjemoné,edítějeschopnositaktoosvojitkterýkolizasi6000jazykůexistu-

jících na naí planetě? n Jak je moné, e dítě je schopno si osvojit současně dva, nebo dokonce tři jazyky

a komunikovat jimi? n Jak je moné, e dítě si osvojí jazyk bez zjevné námahy, téměř jako zábavnou čin

nost, zatímco dospělí se tak obtíně a leckdy neúspěně učí nějaký cizí jazyk? n Co to je za zvlátní schopnost či instinkt, který negramotnému dítěti umoňuje

osvojit si sloitý aparát jazyka? Tyto a dalí problémy jsou předmětem dlouhodobého zájmu vědců v psychologii, lingvistice,pedagogiceavsoučasnédobětakévpsycholingvistice,neuropsychologii akognitivnívědě.Dnesjebádáníodětskéřečineobyčejněrozsáhlé,svelkýmmno- stvímodbornéliteratury,poznatkůikontradiktorníchteorií.Jenáplnípoměrněnového vědeckého oboru nazvaného vývojová psycholingvistika (developmental psycholinguistics). Zkoumání dětské řeči se označuje několika termíny: n dětský jazyk / dětská řeč (child language / child speech); n osvojování jazyka (language acquisition); n osvojování prvního jazyka (first language acquisition); n učení se jazyku (language learning).

/ 9


Zkoumání dětské řeči, resp. vývojová psycholingvistika, není v současné české vědě systematicky prováděno, existují jen některé významné práce v minulosti. Zájem o tuto problematiku se u nás objevuje a v posledních letech (Smolík, 2002, 2006, 2007;SaicováŘímalová,2010).Naopakvzahraničíjetentoobortakmohutněrozví- jen, e je velmi nesnadné orientovat se v rozsáhlé zahraniční literatuře, je větinou není u nás známa, resp. z velké části není ani dostupná v odborných knihovnách. Za této situace jsem rozdělil tuto úvodní kapitolu do dvou částí: n Nejprve stručně charakterizuji historii zkoumání dětské řeči v zahraniční a české

vědě. n Vdruhéčástiseznámímčtenářesezákladnímiinformačnímizdroji,jejsoukdis-

pozici ve vývojové psycholingvistice.

1.1 HISTORIE VĚDECKÉHO ZKOUMÁNÍ DĚTSKÉ ŘEČI

Prvnípokusyovědeckéobjasněnífenoménudětskéřečisezačalyobjevovat

koncem 19. a začátkem 20. století. Byli to zejména němečtí psychologové, kteří prováděli záznamy dětské řeči v raném věku a spekulovali o tom, jak vzniká schopnost osvojit si jazyk. Ernst Meumann, profesor univerzity v Curychu, vydal v roce 1903 knihu Die Sprache des Kindes, jednu z prvních monografií s údaji o pozorování dětskéřeči.Alejipůlstoletípředtímnapsalněmeckýautor Berthold Sigismund vespise Kind und Welt (1856)pozoruhodnoumylenkuointencionálním(funkčním)charak- terudětskéřeči,kteráseidnesuplatňujevkoncepcitzv.komunikačnípsycholingvis- tiky (viz níe v kap. 2.2):

Kdy dítě řekne nějaké slovo z vlastního popudu, spojuje s tím projev vůle. Dítě ádá si pojmenovaného předmětu. Dítě začínající mluviti uívá prvních slov hlavně, snad i výhradně jako projevů chtění, vůle. Jakmile praví z vlastního popudu (ne snad jen opakujíc to po jiných) chléb, dítě chleba chce. (cit. in Čáda, 1906, s. 27)

Ji v těchto dobách el psychologický zájem o studium dětské řeči ruku v ruce spraktickýmipedagogickýmiaspektytohotostudia.Vroce1898vydal Gustav Lindner v Lipsku kníku s dlouhým názvem Aus dem Naturgarten der Kindersprache: Ein Beitrag zur kindlichen Sprach- und Geistentwicklung in den ersten vier Lebensjahren (Ze zahrádky dětské řeči: Příspěvek k jazykovému a duevnímu vývoji v prvních čtyřech letech ivota). V této práci uvedl různá data ze záznamů řeči svého syna a návrhy pedagogických opatření k jejímu zdokonalování.

Je potěujícím faktem, e tyto práce zahajující zkoumání dětské řeči v Německu a jinde v zahraničí vyvolaly ji na počátku 20. století zájem i u nás, a to v pracích Frantika Čády (18651918). Čáda se stal profesorem psychologie a filozofie na Karlověuniverzitěabylunásprůkopníkem pedopsychologie,tj.psychologiedítěte. Poloiltakézákladyvědeckéhozkoumánídětskéřeči,atodvěmasvýmispisy Studium řeči dětské I. Povechné otázky o vývoji mluvy dětské (1906)a Studium řeči dětské II. 10 / Dětská řeč a komunikace Vývoj dětské slovní zásoby (1908). První svazek je v podstatě přehledem o tehdejí zahraniční produkci (německé a americké) ve zkoumání dětské řeči, druhý svazek uvádí konkrétní data, zejména o osvojování jednotlivých druhů slov v různých jazycích (také ze zahraničních zdrojů, nebo údaje o jazykovém vývoji českých dětí nebyly dosud k dispozici).

ČádasevelmiinspirovalpracíMeumannovouazřejměpodjejímvlivemformuloval výstině problém, který je kardinální i v současné vývojové psycholingvistice:

Ke kontraversám paedopsychologickým náleí otázka, zdali dítě některá slova samo, spontánně si vytvoří či zdali vecka slova jeho třeba redukovati na napodobení mluvy osob, s nimi se stýká. (Čáda, 1906, s. 2)

V době, kdy Čáda vydával tyto své práce, se studium dětské řeči ve světě ji mohutně rozvíjelo, zejména v Německu, Francii a USA. Klasickou se stala monografie Clary a Wilhelma Sternových Die Kindersprache (1903), zaloená na sledování jazykového vývoje jejich dcery Hildy a syna Güntera během prvních čtyř let věku dětí.Sternovizformulovaliprvnísystematickouteorii stadií vývoje dětské řeči,kte- rá se v různých modifikacích objevuje i u současných psycholingvistů. Jednotlivá stadia byla charakterizována stavem osvojení hláskového, syntaktického a lexikálního aparátu jazyka, tj. němčiny.

Pro tyto klasické práce je charakteristické to, e byly převáně deskriptivní, tj. jejichautořipopisovalivývojdětskéřečizdeníkovýchzáznamů,větinouuvlastních dětíautorů.Teoretickéexplanacevývojedětskéřečiametodologicképostupytohoto bádání nebyly tehdy jetě vytvořeny. Deníkové záznamy byly prováděny i později a jsou i v současnosti vyuívány, avak nikoli jen k prostému popisu dětské řeči.

Druháetapavezkoumánídětskéřečimohlibychomjinazvatexplanační nastoupilavobdobímezidvěmasvětovýmiválkamiavlastněpokračujedodnes.Jejípodstata je v tom, e kromě shromaďování dokladů z pozorování dětské řeči se badatelé zaměřují na vysvětlování vzniku řeči u dítěte, na objasňování mechanismu postupného osvojování jazyka a vlivů sociálních i jiných determinant na vývoj dětské řeči.

Nejvýznamnějími průkopníky teorie dětské řeči ve 20.30. letech minulého století byli opět psychologové, výcar Jean Piaget (18961980) a Rus Lev Semjonovič Vygotskij (18961934).Obazkoumalivývojdětskéřečivsouvislostisvývojemdět- skéhomylení,avakkadýsjinýmteoretickýmpřístupem.Piagetvydalknihu Le langage et la pensée chez l enfant (1923; anglicky The language and thought of the child, 1955; česky nevylo), která objasňovala kognitivní vývoj dítěte jakoto taenýrozvojemmylení,zanímnásledujevývojjazyka.Piagettodokládalrozsáhlým pozorováním velkého počtu dětí a do věku sedmi let, na jeho základě formuloval teze o tzv. egocentrické řeči jakoto hlavní formě v ontogenezi řeči.

1

Tato Piagetova teorie vyvolala nesouhlas u Vygotského, jen v protikladu k ní zformulovalsvébytnouteoriivývojedětskéřečiapředstaviljivknize Mylenije i reč

Fenomén dětská řeč a jeho zkoumání / 11

1

TermínemegocentrickářečbylavPiagetověkoncepcioznačovánařečdítěteprosebe,kteránenínikomuad-

resována,nemákomunikačnícharakteraodráíegocentrickýcharakterurčitéetapydětskéhomylení.Totopojetí

nebylo a není bezvýhradně přijímáno (srov. k tomu diskusi u Janouka, 2007, s. 7478). (1934; česky 1970, 2004). Vygotského teorie poloila základ k objasňování dětské řeči jakoto komunikačně zacílené a sociálně determinované. Stručně shrnuto: n Vygotského koncepce klade důraz na sociální a kulturně-historickou podmíně

nostjazykaamyleníapřisuzujevelkouváhuvrozvojioboutěchtofenoménůpro

cesům učení a faktorům prostředí. n Piagetova koncepce je zaměřena prioritně na vnitřní mechanismy rozvoje myle

ní a řeči, na mentální struktury a mentální reprezentace. Bývá označována jako

konstruktivistická.

2

Piagetova teorie je u nás představena v jeho česky publikova

né knize o psychickém vývoji dětí (Piaget, Inhelderová, 1970).Obaautořiajejichkoncepcejsouivsoučasnostihojněcitoványvevývojovépsycholingvistice, v závislosti na tom, zda se jednotliví autoři při objasňování osvojování jazyka dětmi přiklánějí spíe k nativistickému směru nebo k empiristickému či interakčnímu směru (viz podrobněji níe v kap. 2.1 a 2.2).

Výzkum dětské řeči byl oslabován tím, e jej prováděli nezávisle na sobě zvlá psychologové, zvlá lingvisté i pedagogové. Přesto vznikala některá pozoruhodná díla, mezi nimi práce ruského pedagoga A. N. Gvozděva (1949, 1961) popisující vývoj jazyka (zejména gramatické sloky) autorova syna od prvních měsíců jeho ivota a do věku devíti let. Dan Slobin (1966), známý americký odborník, napsal o Gvozděvových pracích, e představují nejpečlivějí a nejpodrobnějí longitudinální studium vývoje dětského jazyka, které kdy bylo publikováno.

Takédalívýzkumnépráceodětskéřečibylypublikoványvtehdejímsovětském Rusku,vPolskučivMaďarsku(vizpřehledtěchtopracíinPrůcha,1974).Například polská badatelka M. Zarębinová vypracovala systematický popis vývoje fonologického, morfematického, syntaktického a lexikálního systému jazyka u několika dětí do věku tří let (Zarębina, 1965).

Zásadnípřelomvteoriiavýzkumuosvojováníjazykaudětínastalsevznikempsycholingvistiky a vývojové psycholingvistiky v 60. letech minulého století (viz o těchto vědeckých oborech Nebeská, 1992). Psycholingvistika přináela významný pokrok v tom, e propojila teorie, poznatky i metody dvou a dosud vzájemně izolovanýchvěd,tj.lingvistikyapsychologie.

3

Účelnovéinterdisciplinárnívědybylzamě

řen na to, aby byly integrovány jednak poznatky o jazyce, jeho struktuře a fungování a jednak poznatky o lidských subjektech, jejich chování a zacházení s jazykem. Psycholingvistika se po svém ustavení v roce 1954 velice rychle ířila z USA do evropských zemí a jinam. Velkou odezvu nacházela v tehdejím Sovětském svazu (Achmanova, 1957; Leonjev, 1967), odkud pronikala (vedle tehdy méně přístupných zdrojů ze Západu) i k české odborné veřejnosti (Průcha, 1970, 1973). 12 / Dětská řeč a komunikace 2

Rozdíly mezi teoriemi Piageta a Vygotského jsou vyloeny v komentářích J. Průchy v českém výboru z díla Vy

gotskéhoPsychologie mylení a řeči(Vygotskij,2004).Jinývýkladtěchtorozdílů,navícvesrovnánísteoriífran-

couzského psychologa H. Wallona, podává H. Larroze-Marracq (2003, česká verze). 3

Za počátek psycholingvistiky se povauje kolektivní monografie amerických vědcůPsycholinguistics:A Survey

of Theory and Research Problems(1954,2.rozíř.vyd.1965),vníbylypoprvépředstavenyspolečnékoncepce

lingvistů, psychologů a odborníků v teorii komunikace o jazyce, jeho fungování a osvojování (Osgood, Sebeok,

1965).

Důleité bylo to, e v rámci psycholingvistiky se od jejího počátku věnoval velký zájem zkoumání dětské řeči. Objevovala se řada publikací reflektujících interdisciplinární výzkum osvojování jazyka, také ve vztahu k pedagogickým aplikacím (např. Cazden, 1972). Vznikly i samostatné časopisy specializované na výzkum dětské řeči Journal of Child Language (odr.1974),vědeckéspolečnostisdruujícíodbor- níky pro teorii a výzkum dětské řeči a dalí aktivity. Zformovala se tak autonomní disciplínanazývanávesvětě vývojová psycholingvistika (developmental psycholinguistics), která se u nás bohuel systematicky nerozvíjela.

Vývojová psycholingvistika zaila dramatický růst zejména poté, co se objevila revoluční teorie generativní gramatiky Noama Chomského v USA (Chomsky, 1965,1966adalí).Chomskéhokoncepce,jesebrzyrozířilavřadězemí,vyvolala obrovský zájem o problematiku osvojování jazyka, co se odrazilo ve zformování celé mylenkové koly nativistů opírajících výklad osvojování jazyka dětmi o teze Chomského. Zároveň ale vedla k zformování různých vědeckých proudů, které naopak nativistickou teorii zpochybňují a vytvářejí teorie protichůdné.

Ale to ji náleí k současnému stavu vývojové psycholingvistiky, o jejích koncepcích a početných výzkumných nálezech pojednávají dalí kapitoly této knihy.

1.2 INFORMAČNÍ ZDROJE K VÝZKUMU DĚTSKÉ ŘEČI

A KOMUNIKACE

České zdroje Vsoučasnéčeskévěděseneprovádísystematickývýzkumdětskéřeči,anineexistuje institucionální základna pro vývojovou psycholingvistiku. Teorií a výzkumem dětské řeči se zabývá jen několik odborníků, jejich práce k danému tématu nacházíme v dílčích statích v časopisech a sbornících. n Základní úvod o vývoji jazykového systému u dětí podává ebesta (1999, 2009),

o vývojové psycholingvistice informuje Nebeská (1992, 2002). Smolík (2007,

2009) objasňuje teoretické koncepce osvojování gramatiky. Tento autor také

prováděl empirické výzkumy dětské řeči (Smolík, 2002, 2006). Originální vý

zkum raného vývoje dětské řeči uskutečnila Saicová Římalová (2010). n Vývoj dětské řeči v základních rysech popisují psychologové Langmeier, Krejčí

řová (2006), ulová (2004) a Vágnerová (2000). n Také v logopedicky zaměřených pracích je popisován vývoj dětské řeči, zejména

v knihách Klenkové a Kolbábkové (2003) a Kutálkové (2009). n Problematikouosvojováníznakovéhojazykausluchověpostienýchdětísezabý

vá publikace Hronové a Motejzíkové (2002). n Uitečná je práce I. Byteníkové (2007) o výzkumu komunikačních kompetencí

dětí v mateřských kolách a o deficitech těchto kompetencí.

Fenomén dětská řeč a jeho zkoumání / 13


n Kromětěchtopůvodníchčeskýchpracíbylyunáspublikoványpřekladymonogra

fií zahraničních lingvistů, které se zčásti také zabývají problematikou osvojování

jazyka (Altmann, 2005; Pinker, 2009).Vestaríčeskéliteratuřeexistujeněkoliknasvoudobuvynikajícíchmonografických prací o dětské řeči. n MonografieK.Ohnesorga(1948)podávádetailnípopisvývojefonetickéalexikál-

ní sloky jednoho dítěte. n Komplexně je zachycen vývoj dětské gramatiky (Pačesová, 1979) a vývoj dětské

slovní zásoby (Pačesová, 1968), rovně na základě záznamů řeči jednoho dítěte. n Zcela unikátní jsou monografie Kaly a Beneové (1976, 1989) o mluvené a psané

řeči českých dětí, ovem oproti vem výe zmíněným se tyto práce týkají starích

dětí, tj. áků 6.9. ročníku základní koly. Slovenské zdroje Na rozdíl od současné situace v České republice je na Slovensku prováděn systematickývýzkumdětskéřeči,atonavynikajícívědeckéúrovni.Dějesetakvrámcivirtu- ální laboratoře dětské řeči,kterápůsobíodkonce90.letnaFilozofickéfakultěPre- ovské univerzity, pod vedením prof. Daniely Slančové. n Informace o tomto vědeckém týmu, jeho projektech a publikacích lze získat na

http://laboratorium.detskarec.sk. n Dosud nejvýznamnějím produktem laboratoře je kolektivní monografie túdie

o detskej reči (editorka D. Slančová, 2008 a). n V rámci laboratoře byly zkonstruovány testy měřící komunikační chování a raný

vývojřečislovenskýchdětí:TEKOSIprodětivevěku816měsíců,TEKOSII

pro děti ve věku 1730 měsíců. n D. Slančová (1999) publikovala originální monografii o řeči učitelky mateřské

koly v komunikaci s dětmi. V elektronické podobě vyla monografie Z. Ondráč

kové o výzkumu dětského lexika (2009) a řada příspěvků členek týmu na konfe

rencích a jinde. n L.LiptákováaK.Vuňáková(2009)zPedagogickéfakultyvPreověpublikovaly

monografii Diea a slovotvorba, která přináí originální objasnění dětské schop

nosti vytvářet slova a vnímat slovotvorné struktury a prostředky. n V českém překladu je k dispozici kniha Horňákové, Kapalkové, Mikulajové

(2009), která je zcela unikátní příručkou o komunikačních strategiích, je mohou

dospělí pouívat pro stimulaci vývoje řeči dětí. n V Ústavu detskej psychológie a patopsychológie (Bratislava) se zabývá I. Učeň

dlouhodobě testováním charakteristik vývoje dětské řeči (např. Učeň, 2009). n VčetinějepublikovánapráceslovenskéhoodborníkaV.Lechty(2000)zabývají-

cí se poruchami vývoje dětské řeči. n Psycholingvistický výzkum vývoje slovní zásoby slovenských dětí prováděla

L. Marálová (1982). 14 / Dětská řeč a komunikace Mezinárodní zdroje Výzkumnáprodukcevtématudětskářeč,resp.osvojováníjazyka,jevzahraničíveli- ce bohatá a v důsledku toho je i počet publikací velmi rozsáhlý. Zde uvádím pouze současné základní zdroje, je povauji za relevantní pro orientaci v teoriích a výzkumných přístupech vývojové psycholingvistiky. Na dalí zahraniční literaturu odkazuji v jednotlivých kapitolách této knihy.

Zásadní jsou tři monografie autorů, kteří reprezentují vzájemně odliné proudy ve vývojové psycholingvistice (podrobněji v kap. 2.2): n First Language Acquisition (Clark, 2003); n Child Language: Acquisition and Growth (Lust, 2006); n Constructing a Language: A Usage-Based Theory of Language Acquisition (To

masello, 2003). Ve vech třech monografiích je obsaena rozsáhlá bibliografie časopiseckých a jiných prací, ovem publikovaných jen v angličtině.

Soubornépřehledyovýzkumechosvojováníjazykaposkytujízejménatytomonografie a encyklopedické práce: n First Language Acquisition kanadského lingvisty D. Ingrama (1989) a starí, pů

vodně německy vydaná práce E. Oksaarové Language Acquisition in the Early

Years (Oksaar, 1983; něm. vyd. 1977). n Současnou vývojovou psycholingvistiku reprezentuje dílo, na něm se podílejí

větinou američtí autoři, Blackwell Handbook of Language Development (Hoff,

Shatz, 2007). n Přehled o výzkumech dětské řeči poskytují také encyklopedické práce The Hand

book of Child Language (Fletcher,MacWhinney,1995)a Handbook of Child Lan

guage Acquisition (Ritchie, Bhatia, 1999). n Zcelavýjimečnýjerozsáhlýsoubordatateoretickýchstudiíoosvojovánírůzných

jazyků dětmi, který shromádil D. Slobin a publikoval ve svazcích The Crosslin

guistic Study of Language Acquisition, vol. 15 (Slobin, 19851997). n Významnou osobnost ve vývojové psycholingvistice představuje Catherine Snow

(HarvardUniversity),kteráod70.letminuléhostoletípřispívalazejménakobjas-

nění vlivu řeči matek na vývoj dětské řeči např. v monografii Talking to Child

ren: Language Input and Acquisition (Snow, Ferguson, 1977). Časopisy VČeskérepubliceanaSlovenskuneexistujíspeciálnívědeckéčasopisyzabývajícíse problematikouosvojováníjazyka.Namezinárodníscénějepublikovánoněkolikspe- ciálních časopisů (bohuel v českých knihovnách větinou nedostupných). n Applied Psycholinguistics n First Language

Fenomén dětská řeč a jeho zkoumání / 15

+


n Journal of Child Language

n Language Acquisition

Často jsou publikovány práce k teorii a výzkumu osvojování jazyka i v dalích časo

pisech:

n Developmental Psychology

n Child Development

n Zeitschrift für Entwicklungspsychologie und Pädagogische Psychologie

Pracovitě

Na mnoha evropských, amerických, kanadských a jiných univerzitách pracují týmy

čiceléústavyzabývajícísevývojovoupsycholingvistikou.VEvropějsoupatrněnej-

významnějímicentrytohotooboru Max-Planck Institute for Psycholinguistics (Nij

megen, Netherlands) a Max-Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Leip

zig, BRD).

16 / Dětská řeč a komunikace


2. OSVOJOVÁNÍ JAZYKA A VÝVOJ ŘEČI

U DĚTÍ: TEORETICKÉ EXPLANACE

Během posledních několika desetiletí byla vyvinuta řada teorií pokouejících se vysvětlit osvojování jazyka dětmi. Větinou mají jen dílčí charakter, např. týkajísepouzevývojefonematickéhoaparátujazykanebovývojedětskéholexikonu, avakněkteréteoriemajíkomplexnícharakter.Současnávývojovápsycholingvistikasepoteoretickéstráncezformovaladoznačnémíryjakoreakcenaznámoulingvistickou koncepci Noama Chomského. Je proto uitečné zahájit teoretickou explanaci osvojování jazyka právě touto koncepcí.

2.1 TEORIE OSVOJOVÁNÍ JAZYKA PODLE

CHOMSKÉHO

Adokonce50.letminuléhostoletíbylovědeckévysvětlovánívznikuavý- vojedětskéřečizakládánonakoncepci,podleníučenísejazykuudětíbylovykládá- nojakotoreagovánínaverbálníaneverbálnístimuly.Vklasickémdíletohotobeha- vioristického přístupu, v knize Verbal Behavior amerického psychologa B. F. Skinnera (1957), byl tento proces objasňován jako operantní podmiňování. Je to takový druh učení, při něm si dítě osvojuje elementy jazyka prostřednictvím posilování ze strany dospělých. Posilování vzniká tehdy, kdy určité chování vyvolává nějaké kladné důsledky. Posilováním je např. i pozornost, kterou matka věnuje určitému chování dítěte, které se pláčem doaduje jídla či pití apod. Kdy matka reaguje pozitivně na stimul dítěte, vyvolá to u něj posílení, je se projeví v jeho dalím chování.

Postupně se ukazovalo, e tato explanace nebyla schopna poskytnout dostatečně

validnívysvětlenítaksloitéhoprocesu,jakýmjeosvojováníjazykadětmi.Přirozeně se objevovala potřeba vytvořit nová východiska a vědecké obci nabídnout nějaká dokonalejí objasnění.

Taková objasnění vskutku vznikla a rozvíjela se ze dvou zdrojů: Jednak v rámci

nového vědeckého oboru psycholingvistiky, jednak z revoluční teorie lingvisty Noama Chomského, přičem oba tyto zdroje se objevily téměř současně v období konce 50. let a na počátku 60. let.

V čem je podstata těchto objasnění? Co nového přináela do teorie osvojování

jazyka dětmi?

/ 17


Chomskému se přisuzuje vyvolání revoluce v teorii jazyka, a to prostřednictvím jehokoncepce generativní transformační gramatiky (Chomsky,1965,1988,2000 adalípráce).

4

Hlavnínovumtétokoncepcetkvívtom,enajazyksepohlíínikoliv

jako na fenomén získávaný pouze učením, nýbr jako na produkt vznikající z vrozených dispozic člověka pro osvojování a uívání jazyka. Tato koncepce byla jednak přijímána a rozvíjena řadou vědců na celém světě (např. v pracích D. McNeila, E. Lenneberga, G. A. Millera a dalích), jednak také vyvolala kritické odezvy, co dohromady přispívalo k velkému zájmu o teorii a výzkum dětské řeči. Uitečné bylo to, e generativní teorie zavedla rozliování dvou aspektů při zkoumání jazyka: n Jazyková kompetence (linguistic competence), chápanájakotointuitivníznalost

systémujazyka,jehoelementůapravidel,kteroumávurčitépodoběkadýdospě-

lý uivatel daného jazyka, a s vyuitím této znalosti (předevím gramatiky) můe

generovat nekonečné mnoství vět a rozumět jim. n Jazyková performance (linguistic performance) nahlíená jako konkrétně reali

zovaná řečová činnost a její produkty, tj. promluvy, texty. Teorie generativistů vyvolávala v psycholingvistice na jedné straně nadené přijetí a vedla k vzniku mnoha na ni navazujících prací (např. Ontogeneze gramatiky, Slobin, 1971), nebo v ní byl spatřován klíč k rozlutění záhady, proč se takto snadno člověk zmocňuje jazyka. Na druhé straně se objevovaly oprávněné kritické reakce (např. Rommetveit, 1968), poukazující zejména na zpochybnitelnou reálnost abstraktní generativní gramatiky v mozku člověka a na opomíjení extralingvistických (sociálních) faktorů v procesu osvojování jazyka. LAD (Language Acquisition Device) Vcelku ale generativní teorie Chomského přinesla významný impuls do zkoumání dětské řeči: Osvojování jazyka dítětem bylo vykládáno jako proces, jen se dává do pohybu na základě vrozené schopnosti člověka k tomuto osvojování. To znamená, e tato koncepce předpokládá biologický, vrozený, geneticky zaloený mechanismus osvojování jazyka. Tento mechanismus je generativisty původně vystihován pojmem Language Acquisition Device s obvyklou zkratkou LAD, tedy zařízení proosvojováníjazyka.Nebotésjednoduímtermínem Language Faculty jazyková schopnost. Je to zajisté elegantní způsob explanace vzniku a vývoje řeči u dětí, ale jak objasníme podrobněji v části 2.2 jde o velmi hypotetický a empiricky obtíně verifikovatelný konstrukt.

5

Vrozený mechanismus osvojování jazyka dětmi byl (na základě Chomského teorie) nejvíce rozpracován E. Lennebergem (1967) v jeho knize Biologické základy 18 / Dětská řeč a komunikace 4

U nás byly publikovány česky některé jeho práce zaměřené na popis jazyka, zejména Syntaktické struktury

(Chomsky, 1966), je podnítily i teorii psycholingvistiky. 5

Jetřebakonstatovat,ehypotézaovrozenostijazykovéschopnostičlověkanebylanějakýmobjevemChomského

ajehonásledovníků,neboexistencivrozenýchdispozicprovývojkognitivníchfunkcíuznávalipsychologové

i předtím a uznávají ji i dnes (viz níe v části o jazykovém inputu). jazyka. JakjeLADcharakterizovánateoretikyvycházejícímizChomskéhoaLenneberga?

LAD, tedy biologická dispozice pro osvojování jazyka, je mentálním programem, s ním se rodí kadé dítě. Je to ovem schopnost nespecifická, pokud jde o konkrétní jazyk, je to schopnost univerzální. Člověk se rodí s mentální dispozicí osvojit si kterýkoliv z asi 6 000 jazyků na světě existujících. Záleí jen na tom, s kterým jazykem se dítě setkává od narození, aby se jeho vrozený program začal aktivovat. Vzhledem k tomu je LAD v pozdějích pracích nazývána také Universal Grammar UG (univerzální gramatika).

Zastánci nativistické koncepce tedy přisuzují univerzální gramatice zásadní roli v osvojování jazyka dítětem, jak to výstině charakterizuje Nebeská (2002):

Nativisté zkoumají předevím osvojování gramatiky, zejména syntaxe; vycházejí z hypotézy, e vrozené předpoklady osvojování jazyka odpovídají obecným rysům jazykové struktury, univerzální gramatice (UG). V jejich pojetí UG není naučená, je výchozím stavem mysli dítěte jetě před tím, ne si začne vytvářet gramatiku jazyka mateřského (mentální gramatiku). Právě na základě vrozené UG dítě abstrahuje z řeči, kterou slyí, systémové vlastnosti své mateřtiny; dítě je na jazyk připraveno, je UG vedeno. (Nebeská, 2002, s. 300)

Ovem samotný charakter, resp. podstatné vlastnosti LAD a UG jsou definovány tezemi Chomského a dalích nativistů jen velmi abstraktně: n Univerzální gramatika je součástí genotypu, jen je vlastní lidskému mylení

a mozku. n Univerzální gramatiku tvoří soubor principů, kterými je vybaven pouze lidský druh

a jsou vrozenou dispozicí kadého člověka. n Osvojování jazyka probíhá na základě univerzální gramatiky, která se adaptuje na

gramatiku konkrétního přirozeného jazyka. n Základním principem univerzální gramatiky je to, e děti si osvojují jazyk nikoli

tak, e zvnitřňují (přejímají) souvislý proud řeči, který je jim exponován, nýbr tak,

e vkládají své lingvistické struktury na tento proud. n Dítě, které si osvojuje jazyk, musí si samo pro sebe konstruovat soubor pravidel,

je jsou charakteristická pro tento jazyk. Postupně se tak přibliuje k znalosti sou

boru pravidel (zejména pravidel transformační syntaxe), je tvoří obsah jazykové

kompetence dospělého subjektu. Později se v návaznosti na teorii Chomského zformulovala koncepce o tom, e LAD jevlastnějakýsivýpočetnísystém(computationalsystem).Např.současnázastán- kyněnativistické teorie B. Lustová (Lust, 2006) píe, e osvojování jazyka je zaloeno na digitálním a kombinatorickém principu:

Jak si děti osvojují komputační systém, který jim bude poskytovat nekonečný počet nových moností pro kombinování hlásek, slov a vět a bude vyřazovat negramatické monosti? Architektura jazykové schopnosti musí umoňovat dětem vykonávat tyto

Osvojování jazyka a vývoj řeči u dětí: Teoretické explanace / 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.