načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Děti a dospívající online -- Vybraná rizika používání internetu – kolektiv; Anna Ševčíková

Děti a dospívající online -- Vybraná rizika používání internetu

Elektronická kniha: Děti a dospívající online
Autor: kolektiv; Anna Ševčíková
Podnázev: Vybraná rizika používání internetu

Publikace představuje vybraná rizika, se kterými se děti mohou na internetu setkat. Určeno širší odborné veřejnosti a pracovníkům s dětmi a mládeží. Zaměřuje se na jejich výskyt a důsledky, na vymezení ohrožených skupin dětských uživatelů ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9% 73%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 183
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5010-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace představuje vybraná rizika, se kterými se děti mohou na internetu setkat. Určeno širší odborné veřejnosti a pracovníkům s dětmi a mládeží. Zaměřuje se na jejich výskyt a důsledky, na vymezení ohrožených skupin dětských uživatelů internetu a na možná preventivní opatření. Každá kapitola popisuje konkrétní riziko - závislost na internetu, sdílení informací na sociálních sítích, navazování online kontaktů s neznámými lidmi a setkávání se s nimi, vystavení se sexuálním obsahům, kyberšikaně a členství v online rizikových komunitách.

Popis nakladatele

Kniha určená nejen širší odborné veřejnosti představuje vybraná rizika, se kterými se dnešní děti mohou na internetu setkat. Pozornost je upřena na jejich výskyt a důsledky, dále na vymezení ohrožených skupin dětských uživatelů internetu a v neposlední řadě na preventivní či intervenční opatření. (vybraná rizika používání internetu)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Anna Ševčíková - další tituly autora:
Kyberšikana -- Průvodce novým fenoménem Kyberšikana
Děti a dospívající online -- Vybraná rizika používání internetu Děti a dospívající online
 (e-book)
Kyberšikana -- Průvodce novým fenoménem Kyberšikana
 
K elektronické knize "Děti a dospívající online -- Vybraná rizika používání internetu" doporučujeme také:
 (e-book)
Poruchy socializace u dětí a dospívajících -- Prevence životních selhání a krizová intervence Poruchy socializace u dětí a dospívajících
 (e-book)
Digitální demence Digitální demence
 (e-book)
Závislost Závislost
 (e-book)
Psychologie školní šikany Psychologie školní šikany
 (e-book)
Sociální patologie -- Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení, 2., rozšířené a aktualizované vydání Sociální patologie
 (e-book)
Bezpečně na internetu -- průvodce chováním ve světě online Bezpečně na internetu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Anna Ševčíková a kolektiv

Děti

a Dospívající

online

vybraná rizika

používání internetu

y závislost na internetu

y navazování kontaktů online

y soukromí na sociálních sítích

y online komunity



Anna Ševčíková a kolektiv

Děti

a Dospívající

online

vybraná rizika

používání internetu

y závislost na internetu

y navazování kontaktů online

y soukromí na sociálních sítích

y online komunity


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. Kniha vznikla díky výzkumnému projektu „Rizika používání internetu pro děti a adolescenty“, který finančně podpořila Grantová agentura České republiky (GAP407/11/0585), další grant GA ČR (GAP407/12/1831) byl využit při tvorbě kap. 2 a 8. Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D., a kolektiv DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ ONLINE Vybraná rizika používání internetu TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5752. publikaci Recenzovali: doc. Mgr. Andrea Madarasová Gecková, Ph.D. doc. Mgr. Pavlína Janošová, Ph.D. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. Mgr. Michaela Širůčková, PhD. PhDr. Václav Štětka, Ph.D. PhDr. Jarmila Tomková Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 184 Vydání 1., 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-210-7527-6 (Masarykova univerzita) ISBN 978-80-247-5010-1 (Grada Publishing) ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9645-1 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9646-8 (ve formátu EPUB)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah Poděkování 7 Úvod (Anna Ševčíková) 9 1. Děti na internetu (David Šmahel) 19 Digitální média: stále online! 19 Kolik dětí a jak často jsou online a co na internetu dělají 20 Děti na internetu: představení základních aplikací a virtuálních světů 23 Digitální média v kontextu psychosociálního vývoje dětí 30 Více internetu, více příležitostí, více rizik 32 Shrnutí 34 2. Nadměrné užívání internetu a závislost na internetu

(Lukas Blinka) 37 Nadměrné užívání internetu 38 Závislost na internetu 43 Léčba a prevence 47 Shrnutí 49 3. Soukromí a sebe-odkrývání na online sociálních sítích

(Hana Macháčková) 55 Informace na internetu: publikování a zneužití 56 Soukromí a sebe-odkrývání: hranice a kontrola 57 SNS: Online sociální sítě 58 Rizika spojená s publikováním informací na sítích 63 Regulace soukromí na SNS 65 Vnímaná a faktická kontrola 68 Shrnutí 70 4. Navazování kontaktů online a setkávání se s neznámými

lidmi z internetu (Lenka Dědková) 75 Interakce s neznámými lidmi na internetu 76 Souvislosti komunikace a setkávání s neznámými lidmi z internetu 80 Nepříjemná setkání v realitě 85 Kybergrooming a mýty s ním spojené 89 Shrnutí a doporučení pro pomáhající profese 91 ——— 6 ————————————————— 5. Vystavení se sexuálním obsahům na internetu u nezletilých

(Anna Ševčíková) 99 Exkurze do terminologie: specifika a definice 100 Míra expozice sexuálním obsahům na internetu u nezletilých 101 Nezáměrná expozice sexuálním obsahům na internetu 105 Záměrná expozice sexuálním obsahům na internetu 108 Co s tím? 112 Shrnutí 114 6. Online obtěžování a kyberšikana (Alena Černá) 119 Kyberšikana ve světle tradiční (školní) šikany 120 Online obtěžování 124 Tradiční šikana a kyberšikana – dva nezávislé jevy? 125 Prevalence kyberšikany a online obtěžování ve světě a v ČR 126 Aktéři kyberšikany 128 Strategie zvládání kyberšikany 134 Možnosti prevence a intervence 136 Shrnutí 137 7. Online komunity: v čem představují rizika pro dospívající?

(Hana Macháčková) 143 Co jsou online komunity? 144 Význam online komunity 147 Rizikové online komunity 150 Mechanismy působení online komunit 154 Shrnutí 158 8. Rodičovská mediace používání internetu u dětí (Lukas Blinka,

Anna Ševčíková) 161 Pojetí a přehled rodičovských mediací 163 Účinnost rodičovských mediací 168 Mezikulturní rozdíly v rodičovských mediacích 169 Shrnutí 171 Závěr (Anna Ševčíková) 175 Shrnutí 179 Summary 180 Rejstřík 181

————————————————— 7 ———

Poděkování

Poděkování

Předkládaná kniha vznikla za podpory mnoha lidí. Mimořádný dík patří kole

gyni Kači Škařupové za kritické čtení a komentování jednotlivých verzí textů.

Díky ní jsou kapitoly čtenářsky přístupnější. Následně bych chtěla poděkovat

Věrce Kontríkové, recenzentkám a  recenzentům za jejich podnětné a  věcné

připomínky. Nepochybně velkou zásluhu má i  samotný autorský tým. Bez

jejich trpělivosti, odhodlání, ochoty spolupracovat a zapracovávat připomínky

by předkládaná kniha neměla takový tvar, jaký nyní má.

Anna Ševčíková

————————————————— 9 ———

Úvod

Úvod Anna Ševčíková Za poslední dekádu a půl prošla česká společnost dramatickou změnou, přinášející hlubší a těsnější propojení každodenního života s informačními a komunikačními technologiemi. Tato změna se odrazila nejen ve fungování celé společnosti, jež je dnes označována termínem informační společnost, ale také významně zasáhla do života rodin a jednotlivců. Jednou z výzev, které v rámci této změny čelíme, je otázka bezpečného používání internetu, respektive nalezení způsobů, jak se vypořádat s riziky, jimž dnešní děti na internetu čelí.

Problematika rizik není ničím novým, i když se s ní setkáváme v doposud méně známém kontextu, jakým je používání elektronických zařízení. Riziko, ať už se váže ke kterékoliv oblasti, můžeme chápat jako pravděpodobnost výskytu negativního jevu

1

, který je důsledkem konkrétního chování či vystavení

se specifické situaci (Hansson, 2010). Jinými slovy, rizikem se myslí jakákoliv nežádoucí událost, jež může, ale také nemusí nastat. Z pohledu povahy nežádoucích účinků je předmětem rozsáhlých diskusí, zda jsou sociálně konstruovány

2

,

nebo zda se zakládají na faktické skutečnosti – tedy na objektivním ohrožení jedince ať už po psychické, tělesné či materiální stránce.

I přes pevně dané pojetí rizika lze v literatuře najít různorodé klasifikace online rizik, jež se navzájem odlišují v zohledňování rozdílných stránek nebezpečí na internetu. Následující tabulka 1 znázorňuje třídění nežádoucích jevů dle oblastí, do kterých spadají, a dle způsobů, jak se dítě s nimi setkává.

Zmíněná klasifikace rozlišuje čtyři typy rizik – komerčního, agresivního, sexuálního a hodnotového rázu, jimž může dítě čelit ve třech odlišných kontextech. Prvně se jedná o vystavení se nežádoucím obsahům, jež se prostřed- 1

Může se jednat o újmu finanční, psychické či fyzické povahy. 2

Sociálním konstruováním se myslí, do jaké míry stojí za záměrem označovat ne

žádoucí účinky za ohrožující potřeba vybrané společenské hodnoty chránit, nebo

naopak je potlačit.

——— 10 —————————————————

nictvím internetu šíří. Dále se dítě setkává s  online riziky v  rámci interakce

a komunikace, tedy v kontextu navazování a udržování kontaktů. V neposlední

řadě je zde zohledněna jindy často opomíjená skutečnost, že i dítě samotné se

může aktivně podílet na nežádoucích jevech.

Ani výše uvedená klasifikace ovšem není vyčerpávající. Mezi další online

rizika, jež dle dětí mohou být rovněž ohrožující, patří kupříkladu získávání

zkreslených a neúplných informací (například ohledně zdraví či sexu), napade

ní elektronického zařízení počítačovým virem či trávení nadměrného času na

internetu (Livingstone, Kirwil, Ponte, Starksrud, 2013). I přes nedostatečné

postihnutí všech typů nebezpečí, je uvedená klasifikace jedinečná v rozlišení

role dítěte při setkání s online riziky a díky jejímu důrazu na kontext nabá

dá k  reflexi, čím vším mohou být zkušenosti mladých uživatelů internetu

ovlivněny.

Nejširší rámec pro sociálně-psychologickou analýzu rizik představuje

Brofenbrennerův ekologický model, který zohledňuje různé úrovně vlivů

působících na jedince a na jeho psychosociální vývoj a zkušenosti s riziky.

Tab. 1 Klasifikace online rizik pro dětské uživatele internetu (Livingstone, Haddon,

2009)

Typ rizika Obsah: dítě jako

příjemce

Kontakt: dítě jako

účastník

Počínání: dítě jako

„pachatel“

Komerce reklama, spam,

nabádání

k poskytování peněžní 

podpory

získávání a uchovávání

osobních údajů

gambling, nelegální

stahování, hackování

Násilí násilí, nenávistný

či děsivý obsah

oběť kyberšikany,

online obtěžování

či pronásledování

pachatel kyberšikany,

online obtěžování

či pronásledování

Sexualita pornografie a jiný

sexuálně zraňující 

obsah

setkávání se

s neznámými lidmi

z internetu, sexuální

zneužívání

vytváření a nahrávání 

pornografických 

materiálů

Hodnoty rasistické a jiné 

zkreslené, zavádějící 

informace či rady 

(př. drogy)

sebepoškozování,

přesvědčování 

a manipulace ze strany

druhých

poskytování

(zavádějících) rad 

např. ohledně hubnutí 

nebo sebevraždy

————————————————— 11 ———

Úvod

K  nejužší úrovni patří individuální faktory (psychosociální charakteristiky

jedince), jež mohou činit jedince náchylnějším, nebo naopak odolnějším vůči

rizikům a  jejich negativním následkům. Na ni navazuje nejbližší sociální

prostředí (mikro systém), v němž se jedinec bezprostředně nachází (rodina,

přátelé, školní či pracovní prostředí) a sociální prostředí v širším slova smys

lu – společenské instituce, převažující názory, kultura, zvyky, infrastruktura

služeb a dostupné příležitosti (makrosystém). Oba systémy pak mohou svým

působením chránit děti před ohrožujícími situacemi (Bronfenbrenner, 1994).

Ovšem ne vždy tomu tak je a někdy se stává, že se jim nedaří pravděpodob

nost výskytu nebezpečí dostatečně korigovat.

Díky důrazu na rozmanitost vlivů působících na jedince byl Brofenbrenne

rův ekologický model v rámci projektu EU Kids Online II rozpracován a upra

ven pro zkoumání příležitostí a  rizik (viz graf 1), které používání internetu

přináší (Livingstone, Haddon, Görzig, Ólafsson, 2011).

Graf 1 Model EU Kids Online

3

3

Pro srovnání lze původní verzi modelu EU Kids Online nalézt na http://www.

lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20Kids%20II%20(2009-11)/

EUKidsOnlineIIReports/D4FullFindings.pdf

Národní kontext

Individuální úroveň

Blízké okolí

Socioekonomická

stratifikace

Informačně komunikační

infrastruktura

Právní

rámec

Vzdělávací

systém

Kulturní hodnoty

a postoje

Rodiče VrstevníciŠkola

Způsoby používání

internetu

Online rizika

Psychosociální

charakteristiky ——— 12 —————————————————

Podle modelu jsou na úrovni dítěte způsoby používání internetu těsně propojeny se samotnými riziky. Současně to, jak dítě používá internet a jak často se setkává s negativními jevy, je určováno jeho psychosociálními charakteristikami. Blízké okolí (např. rodiče, škola a vrstevníci) dále usměrňuje u dítěte přístup k internetu, čas strávený online a aktivity, do kterých se na internetu zapojuje. I chování blízkého okolí podléhá další sféře vlivů; konkrétně je podmíněno vzdělávacím systémem, právním rámcem, dostupnou technologickou infrastrukturou, socioekonomickým uspořádáním společnosti či kulturními hodnotami, jež se liší napříč různými zeměmi. Model projektu EU Kids Online tedy ilustruje skutečnost, že online rizika nejsou izolovaným jevem a  že při zkoumání rizik je potřeba zohledňovat kontext. Díky tomu lze lépe porozumět tomu, proč některá z nich jsou rozšířenější než jiná apod. Z tohoto důvodu se popsaný kontextuální přístup stal inspirující i pro naši knihu, což předurčuje, že budeme na vybraná rizika nahlížet interdisciplinárně, s pomocí komunikačních, sociologických a jiných sociálně zaměřených teorií, přesto stále s dominantním zastoupením psychologie.

Z pohledu individuální úrovně, tedy z hlediska uživatele internetu, se nabízí několik teoretických vysvětlení, proč u některých dětí pozorujeme častější konfrontaci s online riziky než u jiných. Například dle hypotézy migrace rizik

4

či hypotézy zranitelnosti

5

se předpokládá, že děti ohrožené či znevýhodněné

v běžném každodenním životě (např. mající psychické problémy, děti s problematickým sociálním zázemím) jsou náchylnější rizikům souvisejících s používáním internetu (Livingstone, 2010; Livingstone, Haddon, Goerzig, 2012). Obdobně lze uvažovat i u hypotézy sociální kompenzace

6

(Valkenburg, Peter,

2007), dle níž jsou častěji vystaveny online riziku děti, kterým se v prostředí internetu vyjadřuje snadněji než tváří v tvář. K sociální kompenzaci v prostředí internetu pak tíhnou děti cítící se osamělé, neintegrované do vrstevnických skupin, trpící sociální úzkostností apod. Nabízí se tu však ještě jiné vysvětlení: za konfrontací s online riziky nemusí nutně stát psychosociální potíže, ale spíše šíře aktivit, do kterých se dítě zapojuje. Čím víc je na internetu aktivní, čím víc 4

V angličtině risk migration hypothesis. 5

V angličtině vulnerability hypothesis. 6

V angličtině social compensation hypothesis.

————————————————— 13 ———

Úvod

věcí v tomto prostředí umí, tím více negativních jevů na něj čeká a tím častěji se s nimi bude setkávat (Livingstone a kol., 2011).

Z uvedených vysvětlení je patrné, že příčiny vystavení se online rizikům se mohou lišit. Záměrem knihy je proto na konkrétních online rizicích ukázat, jaké děti jsou jimi ohrožené, jaké faktory toto ohrožení podporují, či naopak umírňují a s jakou intenzitou zranění se musejí vypořádat. ¦ Uspořádání knihy Ačkoliv se k používání internetu váže celá řada online rizik, následující kapitoly se budou věnovat jen některým z nich. Pozornost byla především věnována fenoménům, jimž se v  médiích dostalo určitého pokrytí a  které jsou u  širší odborné veřejnosti považovány za závažné. I přes značný zájem médií a jiných institucí o  online rizika koluje v  české společnosti a  nejenom v  ní celá řada mýtů

7

, které se snaží tato kniha napravit.

Detailnějšímu seznámení se s vybranými online riziky předchází kapitola (kap. 1; autor David Šmahel) shrnující současné poznatky o používání internetu v dětské populaci. Jejím cílem je přiblížit, jak se děti, primárně české děti, chovají v prostředí internetu, pro jaké účely jej používají a jaké online aplikace jsou mezi nimi nejpopulárnější.

Následující kapitola (kap. 2; autor Lukas Blinka) se věnuje problematice nadměrného užívání internetu a závislosti na něm. Řeší, kdy už „toho“ je moc, komu hrozí, že uvízne ve virtuálním prostoru a proč, a jak lze tomu naopak zabránit. Rozlišuje nadměrné užívání internetu a závislost na internetu, věnuje se prevenci i léčbě. Nechybí zde ani utříděný přehled poznatků o  újmě na rovině fyzické, psychické i sociální.

Internet se stal úzce propojeným s každodenním životem, přičemž všechny sdílené informace, postřehy, zážitky apod. zůstávají neustále dostupné – alespoň 7

Pro ilustraci lze uvést následující mýty: „kdyby nebylo internetu, nebylo by závis

losti“, „každý sleduje na internetu porno“ či „přemístění počítače do obývacího

pokoje sníží výskyt online rizik (další příklady top 10 mýtu jsou dostupné na http://

www.lse.ac.uk/newsAndMedia/news/archives/2011/09/toptenmyths.aspx) ——— 14 ————————————————— v rukou poskytovatelů internetových služeb. Problematika soukromí na internetu, popřípadě na sociálních sítích je jednou z obav, kterou sdílejí i děti samotné (Livingstone a kol., 2013). Třetí kapitola (autorka Hana Macháčková) poukazuje na nesnadné hledání hranic mezi soukromím a veřejným prostorem na sociálních sítích, které jsou v současnosti u dětí velmi populární a často používané. Detailněji se věnuje problematickému vztahu mezi sebe-odkrýváním v prostředí internetu, navazováním vztahů a popularitou, kde jedno podněcuje druhé, což ve výsledku zvyšuje i počet sdílených informací.

Se sdílením osobních údajů souvisí i  seznamování se a  setkávání se s  neznámými lidmi z internetu. Jedná se o téma často diskutované v médiích nebo v příručkách o bezpečném používání internetu, které je však opředeno mnoha mýty. Na některé z nich poukazuje navazující čtvrtá kapitola (autorka Lenka Dědková), jejímž cílem je prostřednictvím aktuálních poznatků tyto nesrovnalosti napravit. Kapitola se zaměřuje na definování ohrožené skupiny, pro kterou navazování kontaktů po internetu může být nebezpečné z  hlediska emočního a  sexuálního zneužití a  na které z  nich je potřeba pamatovat při vytváření preventivních a intervenčních programů.

Další, pátá kapitola (autorka Anna Ševčíková) se zabývá problematikou sexuálního obsahu na internetu. Velká pozornost je věnována tématu, kdo, ať už záměrně či nezáměrně, má zkušenosti se zhlédnutím online sexuálních materiálů. Řeší otázku, zda internet přispívá k častějšímu kontaktu se sexuálně zaměřenými fotografiemi či videonahrávkami, a to nezávisle na věku uživatele. Kapitola se také věnuje problému sledování škodlivého sexuálního obsahu, které různé příručky zmiňují bez vymezení toho, v čem zmíněná škodlivost spočívá. Konkrétněji jsou představeny okolnosti, v rámci kterých k vystavení se sexuálním obsahům na internetu dochází, jaké negativní účinky se s tímto rizikem pojí a za jakých podmínek k nim dochází.

S podobnou citlivostí pro zohledňování různých situací pracuje i následující, šestá kapitola (autorka Alena Černá). Jejím cílem je poukázat na problematičnost nedostatečného rozlišování kyberšikany a  online obtěžování, což ve výsledku zabraňuje porozumění specifikům kyberšikany, ne-li dokonce vytváření adekvátních preventivních a intervenčních programů. Kapitola slouží jako stručný průvodce, díky němuž se lze dozvědět, jaké děti, ať už v roli oběti, agresora nebo přihlížejících, se s  kyberšikanou setkávají a  jak se s  ní vypořádávají.

————————————————— 15 ———

Úvod

Pojednání o  vybraných online rizicích uzavírá sedmá kapitola (autorka Hana Macháčková), která se mimo jiné věnuje potenciálně škodlivým obsahům na internetu, respektive vystavení se a produkci těchto materiálů v rámci členství v rizikových online komunitách. Je v ní dále nastíněno, o jak rozsáhlý fenomén se jedná, jaké děti online komunity přitahují a prostřednictvím jakých mechanismů dochází k upevňování postojů či přejímání skupinových norem a hodnot. Oproti předchozím kapitolám se zde neřeší povaha újmy, neboť její podoba je implicitně zakotvena v zaměření konkrétní online komunity. Pozornost je spíše věnována motivacím vedoucím ke členství v těchto skupinách a procesům probíhajícím v rámci online komunity s ohledem na individuální charakteristiky jejích členů.

Následující, osmá kapitola (autoři Lukas Blinka a Anna Ševčíková) nabízí odlišný pohled na problematiku online rizik, a to z perspektivy hledání vztahu mezi jejich výskytem a strategiemi, jakými se rodiče snaží usměrňovat své děti v  používání internetu. Zaměření na rodiče vychází ze skutečnosti, že i  přes rozmanité přístupy k internetu se děti k němu nejčastěji připojují z domova (Livingstone a kol., 2011). Zařazení kapitoly na toto téma má i jiné opodstatnění. V české společnosti značná část dospělých (rodičů) nezažila na školách mediální výchovu, tehdejší učební osnovy nezahrnovaly otázky působení médií, návody, jak kriticky hodnotit jejich obsah nebo jak zamezit negativním vlivům, jež média mohou mít. V případě internetu (oproti jiným médiím) je problematika usměrňování dětí o to víc aktuální, neboť mladí uživatelé nejsou jenom pasivními příjemci online obsahů, ale také se sami do dění na internetu aktivně zapojují. Co rodiče dělají pro zamezení negativním následkům vyplývajících z používání internetu, není však ničím jiným než dalším střípkem do mozaiky online rizik – tedy ukázkou, jak kontext ovlivňuje jejich výskyt. ¦ Technické poznámky Podle světové organizace UNICEF se dítětem myslí každá osoba mladší osmnácti let. S uvedenou definicí pracuje i předkládaná kniha a jako děti jsou proto označováni všichni uživatelé internetu až do věku osmnácti let. Přesto je použití tohoto termínu napříč jednotlivými kapitolami revidováno v souladu

+


——— 16 ————————————————— s  typem online rizik, jejichž výskyt se váže na specifické vývojové období. V mnoha případech lze narazit na terminologickou změnu v označování mladých uživatelů internetu, kdy už se nehovoří o dítěti v nejširším slova smyslu, ale specifičtěji o  dospívajících či adolescentech

8

. Smyslem této změny i  celé

knihy není pouze zprostředkovat vývojově zaměřená psychologická vysvětlení pro vystavení se online rizikům, ale také upřesnit, kteří mladí uživatelé jsou rizikem ohroženi více, a kteří naopak méně. Díky rozlišení ohrožených skupin dle věku se pak dá snadněji určit, na koho je potřeba se v preventivních a intervenčních programech zaměřit či pro koho je vyvíjet.

Na závěr několik poznámek k výzkumům, jejichž zjištění jsou v kapitolách prezentována. Otázku, v čem jsou české děti specifické, pomáhají zodpovědět výsledky panevropského šetření EU Kids Online II, které proběhlo v  roce 2010  s  podporou Evropské komise a  díky programu Safer Internet ( P-KEP-321803). Do výzkumu se zapojilo 25 evropských zemí včetně České republiky

9

. V  každém státu bylo dotazováno přibližně 1000  dětí ve věku

9–16  let a  1000 rodičů nebo opatrovníků. Celý výzkumný soubor tak čítá přibližně 25 000 výpovědí dětí a  25 000 výpovědí jejich rodičů. Uvedený vzorek byl sestaven pomocí stratifikovaného náhodného výběru internetových uživatelů ve věku 9–16 let

10

, což umožňuje provádět srovnávací analýzy

napříč Evropou. V rámci výzkumného projektu se shromažďovaly poznatky o způsobech používání internetu dětmi a rodiči, dále o zastoupení online rizik, 8

Adolescenti/dospívající spadají do vývojového období ohraničeného věkem je

denáct a  dvacet let (Macek, 2003). Mezi jejich vývojové potřeby a  úkoly patří

například budování autonomie ve smyslu snížení závislosti na rodičích, nalezení,

vlastní identity, naučení se schopnosti navazovat a udržovat blízké osobní vztahy,

a to jak přátelské, tak i partnerské a sexuální. 9

K  25  státům zapojených do EU Kids Online II patří Rakousko (AT), Belgie

(BE), Bulharsko (BG), Kypr (CY), Česká republika (CZ), Dánsko (DK), Estonsko

(EE), Finsko (FI), Francie (FR), Německo (DE), Řecko (EL), Maďarsko (HU),

Irsko (IE), Itálie (IT), Litva (LT), Holandsko (NL), Norsko (NO), Polsko (PL),

Portu galsko (PT), Rumunsko (RO), Slovinsko (SI), Španělsko (ES), Švédsko (SE),

Turecko (TR), Velká Británie (UK). Podrobnější informace o projektu lze najít

v reportu, který je dostupný na http://eprints.lse.ac.uk/33731/1/Risks%20and

%20safety%20on%20the%20internet%28lsero%29.pdf 10

To znamená, že výsledky jsou reprezentativní pro internetovou populaci uživatelů

(9–16 let).

————————————————— 17 ———

Úvod

s jakými se děti setkávají, a o metodách, prostřednictvím kterých rodiče a učitelé usměrňují u dětí jejich online aktivity. Data se sbírala přímo v domácnosti za přítomnosti tazatele či tazatelky a jednoho z rodičů. Zatímco na otázky související s  užíváním internetu odpovídalo dítě ústně, dotazník zaměřený na zkušenosti dětí s online riziky byl už předkládán papírově či na počítači, aby se respondentům zajistila určitá míra soukromí. Mimo jiné se tazatel či tazatelka dotazoval/a tváří v tvář rodiče na jeho zkušenosti s internetem a na potíže, se kterými se dítě kvůli užívání internetu setkalo. Jedinečným prvkem šetření EU Kids Online II bylo  zahrnutí pohledu dětí na online rizika. To spočívalo ve sledování nejen výskytu rizik, ale také újmy, kterou dítě zažilo při konfrontaci s konkrétním rizikem.

Kromě projektu EU Kids Online II jsou v knize prezentovány i výsledky z ryze českého kvantitativního výzkumu realizovaného v letech 2012 a 2013 v  rámci projektu „Rizika užívání internetu dětmi a  dospívajícími“ (dále RUIDaD)

11

. Jeho záměrem bylo detailněji zkoumat vybraná internetová rizika

a zmapovat souvislosti mezi příčinami a důsledky setkání s online riziky. Do šetření se zapojilo 2999 respondentů ve věku 11–17 let, kteří v počítačových učebnách ZŠ či SŠ za přítomnosti vyučující/ho vyplňovali online dotazník. Výzkumný soubor vznikl na základě uplatnění stratifikovaného proporcionálního výběru ze všech krajů v ČR. Dotazovaným žákům a studentům bylo v  průměru 14  let, z  53  % mezi nimi byly zastoupeny dívky. Všem školám, vyučujícím, a  zejména respondentům, kteří se do výzkumu zapojili, náleží velké díky. Bez jejich spolupráce bychom jen stěží mohli získat aktuální poznatky o tom, s čím se české děti na internetu setkávají a jak se s online riziky vypořádávají. Literatura Bronfenbrenner, U. (1979). Contexts of child rearing: Problems and prospects.

American Psychologist, 34(10), 844–850. Hansson, S. O. (2010). Risk: objective or subjective, facts or values. Journal of

Risk Research, 13(2), 231–238. 11

Projekt byl podpořený Grantovou agenturou České republiky (grantové číslo

GAP407/11/0585). ——— 18 ————————————————— Livingstone, S. (2010). e-Youth: ( future) policy implications: reflections on online risk,

harm and vulnerability. http://eprints.lse.ac.uk/27849/1/eYouth_%28fu-

ture%29_policy_implications_%28LSERO_version%29.pdf Livingstone, S., Haddon, L. (2009). Introduction. In S. Livingstone, L. Haddon

(Eds.), Kids Online: Opportunities and risks for children (1–15). Bristol:

The Policy Press. Livingstone, S., Haddon, L., and Goerzig, A. (Eds.) (2012). Children, risk and

safety online: Research and policy challenges in comparative perspective. Bristol:

The Policy Press. Livingstone, S., Haddon, L., Görzig, A., Ólafsson, K. (2011). Risks and safety

on the internet: The perspective of European children. Full findings. London:

EU Kids Online, LSE. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/media@lse/re-

search/EUKidsOnline/EU%20Kids%20II%20(2009-11)/EUKidsOn line

IIReports/D4FullFindings.pdf Livingstone, S., Kirwil, L., Ponte, C., Starksrud, E. (2013). In their own words:

What bothers children online? London: EU Kids Online, LSE. Dostupné z:

http://www2.lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/EU Kids III/

Reports/Intheirownwords020213.pdf Macek P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Valkenburg, P. M., Peter, J. (2007). Preadolescents’ and adolescents’ online

communication and their closeness to friends. Developmental psychology,

43(2), 267.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.