načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Detektivové a podivné krádeže – Zuzana Pospíšilová; Markéta Vydrová

Detektivové a podivné krádeže

Elektronická kniha: Detektivové a podivné krádeže
Autor: Zuzana Pospíšilová; Markéta Vydrová

Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek jsou nejlepší kamarádi, kteří si založili svůj vlastní detektivní klub DeTeKTiVové. Už se jim podařilo přispět policii k vyřešení dvou zapeklitých případů. A už je tu další záhada! Jakoby si v jejich městě ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

hodnoceni - 84.3%hodnoceni - 84.3%hodnoceni - 84.3%hodnoceni - 84.3%hodnoceni - 84.3% 97%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 69
Rozměr: 23 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: policejní identikit Markéta Vydrová ilustrace
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2015
ISBN: 978-80-247-4392-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek jsou nejlepší kamarádi, kteří si založili svůj vlastní detektivní klub DeTeKTiVové. Už se jim podařilo přispět policii k vyřešení dvou zapeklitých případů. A už je tu další záhada! Jakoby si v jejich městě dali sraz všichni lupiči: jeden týden je vykradeno papírnictví, další týden někdo vyloupí prodejnu obuvi a do třetice je vykradeno klenotnictví. To přece není samo sebou! Kluci mají před sebou další pátrání. Třetí případ klučičí detektivní party, která tentokrát hledá pachatele série záhadných loupeží ve městě. Bohatě ilustrovaný příběh ke čtení i procvičení detektivních znalostí pro mladší děti.

Popis nakladatele

Dlouho se zdálo, že ve městě je klid, ale najednou se tady krade! A nezůstane u jednoho vloupání, k loupeži už došlo v drogerii, v hospůdce, v lékárně, v obuvi, v klenotnictví a nakonec nebylo ušetřeno ani papírnictví. Policie si neví rady, podezřelých je mnoho. Ověřená detektivní parta - Dan, Tadeáš, Kuba, Tom a Vašek - hledají souvislosti případů tam, kde by je nikdo nehledal - v kadeřnictví. Zajímá tě, kdo krade? Předběhnou kluci policii? Čti, přemýšlej, odpovídej na kontrolní otázky a dočkáš se nečekaného rozuzlení. I tentokrát ti v pátrání pomohou vtipné ilustrace Markéty Vydrové. (Detektivové a podivné krádeže)

Další popis

Úspěšná detektivní parta již potřetí v akci na vlastní pěst! Ve městě dojde k sérii záhadných loupeží. Kradl jeden pachatel, nebo tady řádí celá banda? Kluci jako obvykle nasadí svůj důvtip a odvahu. Je ale potřeba ještě jedna maličkost - zajít si k holiči...Na malé milovníky detektivek opět čeká pořádná dávka napětí.


Zařazeno v kategoriích
Zuzana Pospíšilová; Markéta Vydrová - další tituly autora:
Na co hrají varani Na co hrají varani
Čarodějnice Eulálie Čarodějnice Eulálie
Pohádky pod polštář Pohádky pod polštář
Jak Safrabak Portefuj ukradl Přísněnku Jak Safrabak Portefuj ukradl Přísněnku
 (e-book)
Nezbedníci Nezbedníci
Sportovní pohádky Sportovní pohádky
 (e-book)
SPRÁVNÁ PARTA a velký šaman SPRÁVNÁ PARTA a velký šaman
POKLAD -- osobní kniha pro děti s vlastními jmény POKLAD
Ty, ty, ty, Matyldo! Ty, ty, ty, Matyldo!
Týden mezi indiány Týden mezi indiány
Černobílé pohádky Černobílé pohádky
 
K elektronické knize "Detektivové a podivné krádeže" doporučujeme také:
 (e-book)
Vesmírné kameny Vesmírné kameny
 (e-book)
Prázdniny v talíři Prázdniny v talíři
 (e-book)
Uf, oni přistáli Uf, oni přistáli
 (e-book)
Dvojčata na stopě - Záhada v muzeu Dvojčata na stopě
 (e-book)
Detektivové a zloději kabelek Detektivové a zloději kabelek
 (e-book)
Detektivové Detektivové
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ir-zxl--/x3

pachatel: Suzana Pospisilova

,v

pripad:

iDeeK9A v °Te‚ I

l4

a podivn4 krgdeie

.....,... _ •

polioejni identikit: Nar14ta VydrovA

v e

• ,-..ts•v-


DeTeKTiVové již pátrali v těchto knížkách: DeTeKTiVové DeTeKTiVové a zachráněné peníze Brzy vyjde: DeTeKTiVové a falešní stěhováci

DeTeKTiVoyć jiź pdtrali v tćchto kniadch:

DeTeKTiVoyć

DeTeKTiVoyć a zachrdne'nć penize

Brzy vyjde:

DeTeKTiVoyć a faleśni ste'hovdci

pachatel: Suzana Pospisilova

,v

mpw-

I

pripad:

De 'Zera v ove

a podivn4 krgdeie

polioejni identikit: Alarkka VydrovA

v e

• ,-..ts•v-

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Mgr. Zuzana Pospíšilová

DeTeKTiVové

a podivné krádeže

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5759. publikaci

Ilustrace Markéta Vydrová

Odpovědná redaktorka Helena Varšavská

Sazba a zlom Antonín Plicka

Návrh a zpracování obálky Markéta Vydrová

Počet stran 72

Vydání 1., 2015

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

© Grada Publishing, a.s., 2015

ISBN 978-80-247-4392-9

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9660-4 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-9661-1 (ve formátu EPUB)

r

%

Upozornjni pro jtencii'e a utivatele tóto knihy

Vs'echna prava vyhrazena. żadna List tato tift'arld Ji elektronicka knihy nesmi byit

reprodukovdna ani sWena v papirood, elektronicka Ji fina podoba' bez pbedehoziho

pisemnaho souhlasu nakladatele. Neopranjna tit' iti tato knihy bude trestnć stihano.

4e

4114 O.*

Mgr. Zuzana Pospigilovi

D elleKTiVoyć

a podivnć krideie

TIRA2 TIŚTNE PUBLIKACE:

ELEKTRONICKt PUBLIKACE:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Pr5honu 22, 170 OO Praha 7

tel.: ±420 234 264 401, fax: ±420 234 264 400

www.grada.cz

,iako svou 5759. publikaci

Ilustrace Markćta Vydrovd

Odpovćdnd redaktorka Helena Vargavskd

Sazba a zlom Antonin Plicka

Ndvrh a zpracovdni obdiky Markćta Vydrovd

Poćet stran 72

Vyddni 1., 2015

Vytiskly Tiskdrny Havlićkiiv Brod, a. s.

g Grada Publishing, a.s., 2015

ISBN 978-80-247-4392-9

ISBN 978-80-247-9660-4 (ye formitu PDF)

ISBN 978-80-247-9661-1 (ye formitu EPUB)

ISP ap a OP

.41I- •

001

,i,_ ••44.:

9

12

15

18

21

24

27

30

33

36

39

42

45

49

52

55

59

65

66

67

68

69 aźk-tatz:

dzg-,alwź

e9Weda,/n/ •/, 9 /4424 12

,/, ' 15

el'fte'ćlk(7?Ita/cf‚ 18

g/44147-4/ 21

Av(6z4az 24

c.5a7(// 27

30

33

xtodiVe701-- 36

*/wAva7////a/ 39

Ze/ w/ 42 er /wyr/dot(' zw/Yv 45

fa,c,19 4d 49

52

Aime4//e/ 55

fal/c7eF-14;/2-59 Detektiv Dan 65 DeTektiv Tade66 66 DeteKtiv Kuba 67 DetekTiv Tom 68 DetektiV Va6ek 69 11_ Mnozí z vás jistě také touží po opravdovém detektivním pátrání, po hledání stop a všelijakých důkazů a řešení opravdového kriminálního příběhu. Pokud patříte k milovníkům záhad, tajemství, napětí a dobrodružství, určitě se s chutí pustíte do této knížky.

Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek nejsou jen

obyčejní kluci. Je to parta, která má i svůj vlastní název – DeTeKTiVové. Ptáte se, proč jsou některá písmena velká? Je to podle počátečních písmen v jejich jménech. Hoši jsou na svou partu náramně hrdí, protože se jim už dvakrát podařilo odhalit zločiny a nepravosti.

Pokud máte chuť pustit se do dalšího pátrání

společně s pěticí chlapců, začtěte se do této knížky. A když se vám i tento díl ze série detektivních příběhů zalíbí, můžete se příště těšit také na záhadu nepravých stěhováků.

Detektivové musejí umět odhalit i různé šifry.

I ty bys měl projevit své detektivní nadání. V tomto textu je ukryt tajný vzkaz. Dokážeš ho s pomocí malé nápovědy rozluštit?

(Stačí si postupně přečíst zvýrazněná písmena.)

Mnwi z vs jistć takć touZ1 Po opravdovćm de

tektivnim pdtrdni, po hleddni stop a vgelijaVch

dfikazfi a fegeni opravdovćho krimin6lniho

Pokud pati'ite k milovnikfim zdhad, tajemQrvi,

napćti a dobrodruźstvi, urćitć se s chuti pustite

do tćto knaky.

Dan, Taded'ś, Kuba, Torn dg a Vakk nejsou jen

obyćejni iduci. je to parta, kterd md i svfij vlastni

ndzev - DeTeKTiVovć. Ptdte se, proć jsou nćkterd

pismena velkd? je to podle poćdtećnich pismen

v jejich jmćnech. Hogi jsou na svou partu ndram

nć hrdi, protoźe se jim uź dvakrdt podahlo od

halit zloćiny a nepravosti.

Pokud mdtc chui pustit se do dalgiho pdtrdni

spolećnć s pćtici chlapa zaćtćte se do tćto kna

ky. A kdyź se vdm i tento dil ze sćrie detektivnich

pi-JDćhfi zalibi, rr fiźete se pi'igtć t8it takć na zd

hadu nepra*h stćhovdkfi.

Detektivovć musej{ um& odhalit i rfiznć gifry.

I ty bys mćl projevit syć detektivni nadini. V tom

to textu je ukryt tajnśr vzkaz. Dokdźeg ho s pomoci

maić ndpovćdy rozlukit?

(E1131119d T_911ZEJAZisid?sudnisod !s puls)



9

Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek jsou kluci z jednoho města. Jsou to nejlepší kamarádi, kteří si založili svůj vlastní detektivní klub. Říkají si DeTeKTiVové, podle počátečních písmen ve svých jménech. Mají rádi dobrodružství a řešení všelijakých záhad. Už dvakrát pomohli policistům při pátrání po zločincích. Nejprve odhalili zloděje vzácného obrazu a podařilo se jim ukradený obraz najít a zachránit. Později zase usvědčili lupiče, kteří ukradli hromadu peněz a ukryli je nejprve v tajné zámecké chodbě a později dokonce v rybníce. Obzvláště nadstrážmistr Mrázek je na hochy pyšný. Doufá, že se z nich jednou stanou opravdoví policisté, kteří v budoucnu se všemi zločinci pěkně zatočí.

Ještě dlouho poté si kluci povídali o tajné místnosti v zámku

a o penězích, které objevili ukryté v rybníce. Díra vedoucí do tajné

Dan, Tadedg, Kuba, Torn dg a Vakk jsou kluci z jednoho mćsta.

jsou to nejlep'gi kamarddi, kteM si zaloźili svfij vlastni detektivni

klub. kikaji si DeTeKTiVovć, podle poćdtanich pismen ve s*h

jmćnech. Maji rddi dobrodruźstvi a fegeni vgelija4ch zdhad.

dvakrdt pomohli ponds-tam pi pdtrdni Po zioćincich. Nejprve

odhalili ziodćje vzdenćho obrazu a podahlo se jim ukradem'T obraz

najit a zachrdnit. Pozdćji zase usvćdćili lupiće, ktei'i ukradli hro

e

--Nc1(4

Dan

it t

le,oba 1-'46

madu penćz a ukryli je nejprve v tajnć zdmeck6 chodbć a pozaji

dokonce v rybnice. Obzvidgt6 nadstrdźmistr Mrdzek je na hochy

pygO. Doufd, źe se z nich jednou stanou opravdovi policistć, kteii v budoucnu se Vgemi zioćinci pćknć zatoći.

jegtć dlouho potć si kluci povidali o tajnć mistnosti v zdmku

a o penćzich, kterć objevili ukrytć v rybnice. Dira vedouci do tajnć

9


10

místnosti byla ovšem zazděna, aby tam opět náhodou někdo ne

spadl. To by bylo velmi nebezpečné. Bez provazu nebo žebříku

by se totiž nikdo sám ven nedostal. Kluci ale každý den nesmírně

touží po nějakém dalším dobrodružství.

Protože se při minulém pátrání dobře osvědčila Tomova detek

tivní brašna, nosí ji teď všichni. Každý má trochu jiné vybavení, ale

když to dají dohromady, mají všechno, co potřebují.

„Co kdybychom se dneska vydali třeba do obchodního domu?“

navrhl Dan, který byl pyšný na svůj detektivní batůžek a chtěl už

konečně něco z toho využít.

„Ale já nemám nakupování rád, pojďme dělat něco

zajímavějšího,“ mračil se nejmladší Kuba. Na ná

kupy zásadně nechodil. Ani s maminkou. Raději

zůstal doma s tátou nebo u babičky. A když

mu musela maminka koupit nějaké oblečení,

které bylo potřeba vyzkoušet, bylo to pro něj

vyloženě trápení.

„Třeba tam narazíme na nějakýho zlodě

je,“ lákal ho Dan.

„To j e s u p e r n á p a d , “ s o u h l a s i l i o s t a t n í .

Hlavně když budou DeTeKTiVové opět v akci.

Kuba trochu pookřál. Bylo rozhodnuto!

Když vešli do supermarketu, začali se nená

padně procházet mezi regály. Vždycky si vzali nějaké

zboží a pak ho zase vrátili na své místo. Přitom se po očku dívali

na ostatní nakupující.

„Zatím nic podezřelého,“ špitl Kuba Tomášovi.

Sotva to dořekl, chytil oba kluky za ruce nějaký muž v černé

košili. „Co tady děláte?“

„Nakupujeme,“ odpověděl Tomáš.

mistnosti byla ovgem zazdćna, aby tam općt ndhodou nćkdo ne

spadl. To by bylo velmi nebezpećnć. Bez provazu nebo źebfiku

by se totiź nikdo sdm ven nedostal. Kluci ale kaźdY den nesmirnć

touźi Po nćjakćm dakim dobrodruźstvi.

Protoźe se pi minulćm pdtrdni dobfe osvćdćila Tomova detek

tivni bragna, nosi ji tedvgichni. KaźdY md trochu jinć vybaveni, ale

kdyź to daji dohromady, maji vgechno, co poti'ebuji.

„Co kdybychom se dneska vydali tivba do obchodniho domu?"

navrhl Dan, kterY byl pygnY na svaj detektivni bataźek a cht61 uż‚

konanć nćco z toho vyuźit.

„Ale jd nemdm nakupovdni rdd, pojdme cleat nćco

zajimav4Siho," mraćil se nejmladgi Kuba. Na nd

kupy zdsadnć nechodil. Ani s maminkou. Rakii

zastal doma s tdtou nebo u babićky. A kdyź

mu musela maminka koupit nćjakć oblećeni,

kterć bylo potfeba vyzkouget, bylo to pro nćj

vyloźenć trdpeni.

„Ti'eba tam narazime na nćjakYho ziodć

je," ldkal ho Dan.

„To je super ndpad," souhlasili ostatni.

Hlavnć kdyź budou DeTeKTiVovć općt v akci.

Kuba trochu pookfdl. Bylo rozhodnuto!

Aso. Kdyż‚ vegli do supermarketu, zaćali se nend

padnć prochdzet mezi regdly. Vźdycky si vzali nćjakć

zboźi a pak ho zase vrdtili na syć mist°. Piitom se Po oćku divali

na ostatni nakupujici.

„Zatim nic podezi'elćho," 'Spitl Kuba Tomdgovi.

Sotva to doi'ekl, chytil oba kluky za ruce nćjakY muź v ćernć

kogili. „Co tady date?"

„Nakupujeme," odpovćdć1 Tomdg.

lo


11

„A máte peníze?“ zajímal se muž. Klukům došlo, že je to nejspíš

ostraha obchodu.

„Nemáme,“ přiznal Kuba a muž je vyzval, aby mu ukázali své

brašny. Čekal, že tam najde něco kradeného, ale nenašel. I přesto

kluky vyvedl z obchodu ven. Vašek, Tadeáš a Dan šli hned za nimi.

Dobrovolně.

„To nemá cenu,“ pronesl zklamaně Tadeáš.

„Tady nemá žádný zloděj šanci. Kdyby tu byl, už by byl dopa

den!“ řekl smutně Dan.

„Pojďte radši na hřiště,“ navrhl Kuba. A tak šli.

„A mdte penize?” zajimal se muź. Klukam dogi°, źe je to nejspg

ostraha obchodu.

„Nemdme," pfiznal Kuba a muź je vyzval, aby mu ukdzali syć

bragny. Cekal, źe tam najde nćco kradenćho, ale nenagel. I pi'esto

kluky yvvedl z obchodu yen. Vagek, Tadedg a Dan gli hned za nimi.

Dobrovolnć.

„To nemd cenu," pronesl zklamanć Tadedg.

„Tady nemd źddm'T zlodćj 'ganci. Kdyby tu byl, uź by byl dopa

den!" i'ekl smutnć Dan.

„Pojdte radgi na hfigtć," navrhl Kuba. A tak Mi.


12

Chvíli si kluci hráli na hřišti, klouzali se na klouzačce, houpali se

na houpačce a hráli na honěnou.

Když měli chvíli na odpočinek a sesedli se společně na jedné

lavičce poblíž pískoviště, dostal Tomáš nápad: „Co byste říkali

tomu zajít na policejní stanici a zeptat se, jestli tam zrovna neřeší

nějaký případ?“

„Jestli tam bude Mrázek, tak nám to určitě řekne,“ přikývl Vašek.

I ostatní kluci nadšeně souhlasili a rozeběhli se na stanici. Kuba

v čele a ostatní za ním.

„Ne, nadstrážmistr Mrázek má dnes dovolenou,“ odbyl je jiný

policista, který měl dnes službu u okénka na příjmu.

„A nemáte teď nějaký případ?“ zeptal se na rovinu Tadeáš.

„Ne, nemáme,“ odpověděl policista a přitom se na kluky ani

nepodíval. Zakládal nějaké papíry do kartotéky a jiné papíry pak

hledal, nebo alespoň dělal, že je hledá.

„Opravdu nic neřešíte?“ nevěřil mu Kuba.

„Ne! A koukejte odtud zmizet, než zavolám policii!“ zakřičel na

ně muž a pak se svému vtipu hlasitě zasmál.

Kluci se nesmáli. Bylo jim nanic. Tak zoufale toužili po nějakém

dalším detektivním pátrání. Proč se jejich parta jmenuje DeTeKTi

Vové? Aby pátrali po zločinech a záhadách!

„Nedá se nic dělat,“ utěšoval je Tomáš, když byli zase venku.

Pak mu zakručelo v břiše a vzpomněl si na svačinu: „Pojďme k nám

na zahradu! Mamka říkala, že máme všichni přijít na svačinu. Peče

buchty – honzovky.“

„Jaké honzovky?“ nechápal Dan.

Chvili si kluci hrdli na hfigti, klouzali se na klouzaćce, houpali se

na houpaćce a hrdli na honćnou.

Kdyź mćli chvili na odpoćinek a sesedli se spolanć na jednć

lavićce pobliź piskoviStć, dostal Tomdg napad: „Co byste

tomu zajit na policejni stanici a zeptat se, jestli tam zrovna

nćjak pi'ip ad?"

„jestli tam bude Mrdzek, tak ndm to urćitć i'ekne," Vagek.

I ostatni kluci nadgenć souhlasili a rozebćhli se na stanici. Kuba

v ćele a ostatni za nim.

„Ne, nadstrdźmistr Mrdzek md dnes dovolenou," odbyl je jim'T

policista, kter3'Tmćl dnes sluźbu u okćnka na plijmu.

„A nemdte ted nćja4 pfipad?" zeptal se na rovinu Tadedg.

„Ne, nemdme," odpovćdć1 policista a plitom se na kluky ani

nepodival. Zaklddal nćjakć papiry do kartotćky a jinć papiry pak

hledal, nebo alespoii dćlal, źe je hledd.

„Opravdu nic nef-egite?" nevail mu Kuba.

„Ne! A koukejte odtud zmizet, neź zavoldm policii!" zakfićel na

nć muź a pak se svćmu vtipu hlasitć zasmdl.

Kluci se nesmdli. Bylo jim nanic. Tak zoufale touźili Po nćjakćm

daiśim detektivnim pdtrdni. Proć se jejich parta jmenuje DeTeKTi

Vovć? Aby pdtrali Po zloćinech a zdhaddch!

„Ned d se nic &lat," utćgoval je Tomdg, kdyź byli zase venku.

Pak mu zakrućelo v blik a vzpomnćl si na svaćinu: „Pojdme k ndm

na zahradu! Mamka iikala, źe mdme vgichni piijit na svaćinu. Peće

buchty - honzovky."

„Jakć honzovky?" nechdpal Dan.

12


13

7


14

„Přece takový ty krychličky, co se plní povidlama nebo tvaro

hem. Ty si v pohádce brali Honzové do uzlíčku, když šli do světa,“

vysvětlil ostatním Tom. „Náš táta je má nejradši.“

„Asi proto, že se jmenuje Honza,“ dodal Kuba.

„Žádná záhada na obzoru není, tak si aspoň zvedneme náladu

dobrou sváčou,“ souhlasil Vašek. Ostatní také souhlasně přikyvo

vali, a tak bylo rozhodnuto.

Paní Vaňková kluky uvítala se širokým úsměvem a náručí plnou

buchet. „Jen si dejte. Dneska se mi obzvlášť povedly,“ řekla a usa

dila je ke stolu se dvěma zahradními lavicemi. Kluci se neupejpali.

Brali si jednu buchtu za druhou a snědli jich tolik, že jim pomalu

praskaly kalhoty. Dokonce spolu závodili, kdo sní buchet nejvíc.

„Pi'ece takov ty krychlićky, co se pini povidlama nebo tvaro

hem. Ty si v pohddce brali HOrIZOV6 do uzlićku, kdyź śli do sv&ta,”

vysvalil ostatnim Tom. „Ndś tdta je md nejradgi."

„Asi proto, źe se jmenuje Honza," dodal Kuba.

„Zddnd zdhada na obzoru neni, tak si aspon zvedneme ndladu

dobrou svdćou," souhlasil Vagek. Ostatni takć souhlasnć piikyvo

vali, a tak bylo rozhodnuto.

Pani Vankovd kluky uvitala se giro4m ńsrnćvem a ndrući pinou

buchet. Jen si dejte. Dneska se mi obzvldk povedly," i'ekla a usa

dila je ke stolu se dv6ma zahradnimi lavicemi. Kluci se neupejpali.

Brali si jednu buchtu za druhou a sn6dli jich tolik, źe jim pomalu

praskaly kalhoty. Dokonce spolu zdvodili, kdo sni buchet nejvic.


15

„Ta k c o ? C h u t n a l y v á m ? “ c h t ěl a v ěd ět K u b o v a a Tomášova maminka.

„Výborné! Vynikající! Skvělé! Nejlepší na světě!“ chválili kluci

jeden přes druhého.

„Tak to jsem ráda,“ usmívala se paní Vaňková. Taková pochvala

ji moc potěšila. Mrkla na kluky a pak dodala: „Když se tak na vás

dívám, začínám mít pocit, že už jste dlouho nebyli u holiče! Co,

Kubo? Tome?“

„Dneska ne mami,“ zaprosil Tomáš. „My teď s klukama řešíme

něco hrozně důležitýho!“

Maminka se zamyslela a pak řekla: „Tak co kdybych s vámi tento

krát nešla já, ale doprovodili by vás tam kamarádi? Než se dosta

+

„Tak co? Chutnaly vdm?” chtaa vćdćt Kubova a Tomgova maminka.

„Wbornć! Vynikajici! Skvać! Nejlepgi na svćtć!" chvdlili kluci

jeden pf-es druhćho.

„Tak to jsem rdda," usmivala se pani Vaiikovd. Takovd pochvala

ji moc pot8ila. Mrkla na kluky a pak dodala: „Kdyź se tak na vs

divdm, zaćindm mit pocit, źe uź jste dlouho nebyli u holiće! Co,

Kubo? Tome?"

ki Lic U cito ulw /1 E t)y1(

t) ( i e'e • -

„Dneska ne mami," zaprosil Tomdg. „My ted s klukama

nćco hroznć dCilditOo!"

Maminka se zamyslela a pak i'ekla: „Tak co kdybych s vdmi tento

krdt negla jd, ale doprovodili by vs tam kamarddi? Neź se dosta

/5


16

nete na řadu, můžete si zkrátit čekání řešením těch důležitých

záležitostí.“ Pak na kluky znovu mrkla a podala jim peníze.

Kuba svěsil ramena a Tomáš sklopil zrak. Oba věděli, že s mam

kou se diskutovat nedá. Když si něco umane, musí to být podle ní

a hned. Vzali tedy peníze a vydali se do kadeřnictví. Šli, co noha

nohu mine. Jednak proto, že se jim moc nechtělo, a taky proto, že

měli plná břicha buchet. Před dveřmi kadeřnictví se zastavili a na

chvíli zaváhali, ale Tom zavelel: „Tak jdeme, ať jsme brzo hotoví!“

Když vstoupili dovnitř, slušně pozdravili a posadili se na židle

v čekárně. Před nimi byl na řadě jen jeden pán, tak se radovali, že

to budou mít aspoň rychle za sebou.

„Co to bude, chlapci?“ zeptala se paní kadeřnice a přitom stří

hala vlasy nějakému pánovi.

„Chceme ostříhat,“ řekl Kuba.

„Všichni?“ zděsila se kadeřnice a muž na kadeřnickém křesle se

na ně zvědavě podíval. Asi si chtěl kluky sám přepočítat.

„Ne, jen tihle dva,“ uklidnil ji Vašek a ukázal na Kubu s Tomem.

Kadeřnice se usmála a dál se věnovala stříhání toho pána. Oči

vidně se jí ulevilo. Zato pán byl nervóznější čím dál víc.

Najednou zahoukalo policejní auto a zamířilo ke klenotnictví.

Kluci běželi k oknu, aby měli co nejlepší výhled. Zato pán se otočil

zády k oknu. Asi mu to houkání nedělalo dobře na uši. „Pospěš

te si,“ zavrčel pán na kadeřnici a z peněženky vylovil papírovou

bankovku. Položil ji na stůl a chystal se k odchodu. Kadeřnice mu

narychlo zastřihla poslední dlouhé vlasy a on spěšně odešel.

SO* 114t

1410: e tok, '46 Ate

7111.•!'

op eole

it 4

nete na fadu, maźete si zkrdtit ćekdni r-eknim tćch dU1eź4ch

zdlditosti." Pak na kluky znovu mrkla a podala jim penize.

Kuba svćsil ramena a Tomd'ś sklopil zrak. Oba vćdćli, źe s mam

kou se diskutovat nedd. Kdyź si nćco umane, musi to b)‚ft podle ni

a hned. Vzali tedy penize a vydali se do kader-nictvi. Śli, co noha

nohu mine. jednak proto, źe se jim moc nechtćlo, a taky proto,

mai pind Wicha buchet. Pied dvemi kadei'nictvi se zastavili a na

chvili zavdhali, ale Tom zavelel: „Tak jdeme, ai jsme brzo hotovi!"

Kdyź vstoupili dovnit, slugnć pozdravili a posadili se na źidle

v ćekdrnć. Pied nimi byl na facić jen jeden pdn, tak se radovali, źe

to budou mit ospa' rychle za sebou.

„Co to bude, chlapci?" zeptala se pani kader-nice a pfitom

hala vlasy nćjakćmu pdnovi.

„Chceme ostiihat," fekl Kuba.

„Vgichni?" zdćsila se kadei'nice a muź na kader-nickćm kr-esle se

na nć zvćdavć podival. Asi si cht61 kluky sdm pi'epoćitat.

„Nie, jen tihle dva," uklidnil ji Vakk a ukdzal na Kubu s Tomem.

Kadel'nice se usmdla a ddl se vćnovala stMhni toho pdna. Oći

vidnć se ji ulevilo. Zato pdn byl nervóznUgi ćim ddl vic.

Najednou zahoukalo policejni auto a zamirilo ke klenotnictvi.

Kluci baeli k oknu, aby mćli co nejlep'gi vhled. Zato pdn se otoćil

zddy k oknu. Asi mu to houkdni nedćlalo dobi'e na ugi. „Pospćg

te si," zavrćel pdn na kadefnici a z penaenky vylovil papirovou

bankovku. Poloźilji na stal a chystal se k odchodu. Kadei'nice mu

narychlo zastiihla posledni dloulać vlasy a on spanć odegel.

16


i (-i / v, v -

om gal ner-N762Te5( , • _


18

„Asi se někde něco stalo!“ přemýšlel Tom.

„Třeba budeme mít konečně další detektivní případ! Musíme

honem tam!“ vykřikl Tadeáš a ostatní kluci se rozběhli ke dveřím.

„Počkat!“ zadržela je kadeřnice. Stoupla si do dveří a nechtěla

kluky pustit. „Ti dva tady hezky zůstanou. Vy ostatní si běžte, kam

chcete!“

Kuba s Tomášem měli smůlu. I když by rádi běželi za ostatní

mi vstříc novému dobrodružství, museli se posadit na kadeřnické

křeslo a nechat se stříhat. Bylo jim protivné koukat se na podlahu.

Ty dlouhé hnědé vlnité vlasy, které tam zbyly po tom pánovi, se jim

vůbec nelíbily. Kadeřnice je ale nestačila zamést. Nejprve chtěla mít

z krku i ty dva malé kluky. Asi se bála, aby si to náhodou nerozmys

leli a taky neutekli. Nejprve přišel na řadu Tom.

Vašek, Tadeáš a Dan zatím doběhli ke klenotnictví. Hned se zají

mali, co se tam stalo, a drali se dovnitř. Doufali, že tam bude jejich

přítel, pan nadstrážmistr Mrázek. Policisté je ale nechtěli pustit

dál. Dokonce jim ani neodpověděli na otázku, co se tam stalo.

Všechno se změnilo až ve chvíli, kdy se ve dveřích klenotnictví

objevil nadstrážmistr Mrázek. „Dobrý den, chlapci,“ pozdravil je

s ustaraným výrazem ve tváři. „Kde je vás víc?“ zeptal se udiveně.

„Vždycky vás bývalo pět, ne?“ podivil se.

„Kuba s Tomášem jsou u holiče,“ vysvětlil Dan.

„Viděli jsme, jak přijíždíte, tak nás napadlo, jestli nepotřebujete

s něčím pomoct,“ začal opatrně Tadeáš.

Policista, který hlídal vchod, se hlasitě rozesmál. Asi ho to poba

vilo, ale nadstrážmistr po něm blýskl okem. „Nesmějte se, kolego!

Tihle chlapci už nám párkrát opravdu pomohli!“

„Asi se nćkde nćco stalo!” pl'emNel Tom.

„Ti"eba budeme mit konećnć dalgi detektivni pfipad! Musime

honem tam!" vykiiki Taded'ś a ostatni kluci se rozbćhli ke

„Poćkat!" zadrźela je kadei"nice. Stoupla si do dvefi a nechtćla

kluky pustit. „Ti dva tady hezky zistanou. Vy ostatni si bate, kam

chcete!"

Kuba s Tomdgem mćli smalu. I kdyż‚ by radi baeli za ostatni

mi vsti'ic novćmu dobrodruźstvi, museli se posadit na kader-nick6

ki"esio a nechat se sti'ihat. Bylo jim protivnć koukat se na podlahu.

Ty diouhć hnhić vinitć vlasy, kterć tam zbyly Po tom pdnovi, se jim

veibec nelibily. Kadei'nice je ale nestaćila zamćst. Nejprve chtćla mit

z krku i ty dva maić kluky. Asi se bala, aby si to ndhodou nerozmys

leli a taky neutekli. Nejprve pfigel na i'adu Tom.

Vagek, Tadedg a Dan zatim dobćhli ke kienotnictvi. Hned se zaji

mali, co se tam stab, a drali se dovniti'. Doufaii, źe tam bude jejich

pan nadstrdźmistr Mrazek. Policistć je ale nechtai pustit

ddi. Dokonce jim ani neodpovćdćii na otazku, co se tam stab.

Vgechno se zmćnilo aż' ve chvili, kdy se ve dvei'ich klenotnictvi

objevil nadstraźmistr Mrdzek. „Dobn'T den, chlapci," pozdravil je

s ustaram‚rm vYrazem ve tyg". „Kde je vas vic?" zeptal se udivenć.

„Vźdycky vas b)'rvalo pćt, ne?" podivil se.

„Kuba s Tomagem jsou u holiće," vysvćtlii Dan.

„Vidćli jsme, jak piijiźdite, tak nas napadlo, jestli nepoti'ebujete

s nććim pomoct," zaćal opatrnć Tadeg.

Policista, kten'T hlidal vchod, se hiasitć rozesmdl. Asi ho to poba

vilo, ale nadstrdźmistr Po nćm b1)‚Tski okem. „Nesmćjte se, kolego!

Tihle chlapci uź ndm pdrkrat opravdu pomohli!"

18


19

Vtom už přes náměstí přibíhali i Kuba s Tomem. Oba byli k ne

poznání. Krátký letní sestřih jim opravdu slušel.

„Tak co? Co se děje?“ volali zvědavě z dálky.

Nadstrážmistr je tedy všechny vzal s sebou dovnitř do klenot

nictví. „Přišel sem nějaký muž. Zpočátku si vybíral zlaté náušnice

a pak zlaté řetězy. Myslím tím velmi silné a drahé řetízky,“ dodal

nadstrážmistr na vysvětlenou a pak pokračoval: „Stále si nemohl

vybrat, ale když přišli do obchodu další zákazníci, nenápadně se

vytratil i se zlatem.“

„To ho nikdo nezadržel?“ divil se Dan.

„Když za ním paní prodavačka vyběhla ven, na ulici už nebyl,“

odpověděl mu policista.

„A všimla si aspoň, jak vypadal?“ zajímal se Vašek.

„Naštěstí ano. Máme alespoň dokonalý popis. Byl to muž kolem

čtyřiceti let, který byl poměrně vysoký. Měl dlouhé hnědé vlnité

Vtom uź pies nam6sti piibihali i Kuba s Tomem. Oba byli k ne

poznani. KratkY letni sestiih jim opravdu sluśel.

„Tak co? Co se &je?" volali zyćclayć z dalky.

Nadstraźmistr je tedy vgechny vzal s sebou dovnitf do klenot

nictvi. „Pfrgel sem nćjakY muź. Zpoatku si vybiral zlatć nauśnice

a pak zlatć i'etćzy. Myslim tim velmi silnć a drahć i'etizky," dodal

nadstraźmistr na vysvćtlenou a pak pokraćoval: „Stale si nemohl

vybrat, ale kdyź pfigli do obchodu dagi zakaznici, nenapadnć se

vytratil i se zlatem."

„To ho nikdo nezadrźel?" dlvii se Dan.

„Kdyź za nim pani prodavaćka vybaila ven, na ulici uż‚ nebyl,"

odpov6c161 mu policista.

„A vgimla si aspon, jak vypadal?" zajimal se Vagek.

„Nagtćsti ano. Marne alespon dokonalY popis. Byl to muź kolem

ćtyliceti let, kterY byl pomćrnć vysokY. Mćl dlouhć hnćcIć vinitć

19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.