Kniha: Deníky Mistra a Markétky – Michail Bulgakov; Jelena Bulgaková

Deníky a korespondence Michaila Bulgakova a Jeleny Bulgakovové jsou významným svědectvím tragického tvůrčího zápasu velkého spisovatele s totalitní mocí, reflektují ruský literární a divadelní kontext dvacátých až čtyřicátých let 20. století. Michail Bulgakov začal psát svůj deník v roce 1921, který si vedl až do roku 1933, následně ve vedení deníků pokračovala jeho žena, Jelena Sergejevna Bulgakovová. Sledování a všudypřítomná hrozba zabavení veškerých rukopisů vedla k tomu, že autor trval na tom, aby dění, jeho myšlenky a názory dokumentovala manželka. Sedm let promlouvala jeho hlasem až do osudové nemoci, kdy spisovatel onemocněl nefrosklerózou, na níž zemřel 10. března 1940. Deníky a korespondence odráží duchovní klima porevolučního Ruska dvacátých až čtyřicátých let, jsou svědectvím neuvěřitelných zápasů spisovatele s byrokracií, cenzurou a dalšími dozorovými orgány, zápasů o prosazení tvůrčích záměrů v oblasti literární a divadelní, rovněž každodenního úsilí o holé přežití, zejména v době (1929-30), kdy byla veškerá díla M. Bulgakova zakázána. Deníky obou autorů doprovází korespondence s řadou významných osobností, zápisy o průběhu choroby M. Bulgakova, dokumenty, fotografie, vysvětlivky, životopisné medailonky a rejstříky.

Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století. Cesta k tomuto románu byla svízelná -- úspěchy střídaly prohry, nadšení deprese, někdy blízké zoufalství. Autor začal psát svůj deník v roce 1921 po příjezdu do Moskvy. V roce 1926 mu byly při domovní prohlídce zabaveny tři sešity deníků zároveň se sci- fi novelou Psí srdce a trvalo skoro čtyři roky, než mu byly vráceny. Proto se Bulgakov rozhodl, že s psaním deníku skoncuje, a v roce 1933 požádal svou ženu Jelenu Sergejevnu, aby založila svůj deník. A tak její zásluhou sledujeme autorovu tvůrčí činnost, každodenní boj s byrokracií, dohlédajícími orgány, jeho myšlenky i názory, zápas o možnost vlastního vyjádření i zkušenosti ze spolupráce s divadly, především s MCHATem a později s Velkým divadlem, zmařené plány až po těžkou chorobu a smrt. Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže. Oba deníky doplněné korespondencí vydávají cenné svědectví o zápasu autora s mocí a o tragickém údělu tvůrce v totalitním režimu.