načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Deník venkovského faráře - Josef Beránek; Jan Rybář

Deník venkovského faráře
-20%
sleva

Kniha: Deník venkovského faráře
Autor: ;

Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  248 Kč 198
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1% 90%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-01-01
Počet stran: 248
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 244 stran : ilustrace, portréty
Vydání: Vydání první
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788074297557
EAN: 9788074297557
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Rozhovory s jezuitou P. Janem Rybářem, který za svůj příkladný život a zásluhy o rozvoj demokracie získal pamětní medaili za obnovu demokracie (2011) a vyznamenání za celoživotní úsilí o duchovní povznesení v kraji(2015).

Popis nakladatele

Nejsem žádný intelektuál, říká o sobě P. Jan Rybář. Možná právě proto vypráví o světlých i stinných stránkách života přímo a bez zbytečných ohledů. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři. Knížka získala 1. místo v anketě Dobrá kniha 2016 (hovory s Janem Rybářem)

Předmětná hesla
Rybář, Jan, 1931-
* 20.-21. století
* 1931-2016
Katoličtí kněží -- Česko -- 20.-21. století
Jezuité -- Česko -- 20.-21. století
Stát a církev -- Česko -- 20.-21. století
Náboženská perzekuce -- Česko -- 20.-21. století
Křesťanství a společnost -- Česko -- 20.-21. století
Církevní život -- Česko -- 20.-21. století
Pastorace -- Česko -- 20.-21. století
Literatura faktu
Kniha je zařazena v kategoriích
Josef Beránek; Jan Rybář - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Deník venkovského faráře" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

HOVORY

s Janem Rybářem

Deník

venkovského

faráře

Josef Beránek

Vyšehrad

Karmelitánské

nakladatelství

Co­py­right­©­Jan­Rybář­ SJ,­ Josef­Beránek,­2016

ISBN­978-80-7429-755-7

(Vyšehrad,­spol.­s­r.­o.)

ISBN­978-80-7195-845-1

(Karmelitánské­nakladatelství,­spol.­s­r.­o.)

„Točíme se pořád okolo hříchu, ale otec v příběhu

o marnotratném synovi objímá syna smrdícího po prasatech.

Nečeká, až bude prosit o odpuštění, a jde mu vstříc.“

První­konvertitka

Zmínil jsi, že jste s rodiči často navštěvovali různá poutní místa

v okolí, je to pro tebe i dnes nosné?

Křtiny­u­Brna­byly­poutním­místem­naší­rodiny.­Tam­měl­svatbu­můj­pradědeček­Emanuel­Rybář­a­otcův­bratranec­Troneček­z­Habrůvky­tam­celá­desetiletí­hrával­na­varhany.­Neza- přu­v­sobě­moravského­katolíka.­Mám­to­v­sobě­dodnes.­S­veli- kou­pokorou­se­modlím­Zdrávas­Maria,­i­tu­druhou­část.­Věřím,­ že­to­má­váhu.­Matka­mne­po­porodu­nesla­na­Hostýn,­babička­ mne­dala­jakousi­zázračnou­medailku.­V­noviciátě­jsem­přijal­ karmelský­škapulíř.

Mám­rád­ta­krásná­místa,­kde­nejsou­příroda­a­architektura­ přehlušeny­bolestínským­zdobením.

A­zda­jsou­poutní­místa­i­dnes­nosná?­Podívej­se­třeba­na­nedaleký­Krzeszów.­Řada­lidí­mi­potvrdila,­že­tam­nalezli­velký­vnitřní­ klid­a­sílu.­Helena­tam­jezdí­moc­ráda­a­modlí­se­tam­za­celou­ rodinu.­Znám­manžele,­lékaře,­kteří­spíš­ze­zvědavosti­navštívili­ Medžugorje.­Tehdy­byli,­jak­se­říká,­nevěřící­a­dnes­chodí­pravi- delně­do­kostela­a­ke­svátostem.­Jiní­se­vrátili­a­říkali,­člověče,­ tam­to­je­samý­kšeft... A co růženec?

Doma­jsme­se­modlili­růženec­často,­i­dnes­když­nemám­sílu­ na­meditování,­beru­si­do­rukou­růženeček.­Kolik­tajemství­je­ spojeno­s­okamžikem­zvěstování,­s­momentem,­kdy­Bůh­se­stal­ člověkem,­s­Kristovou­láskou­k­nám.­Přestavuji­si,­jak­se­vypra- vila­na­cestu­k­Alžbětě.­Píše­se,­že­za­ní­Maria­šla,­aby­jí­poslou- žila,­ale­žena­jeruzalémského­kněze­měla­jistě­několik­služek.­ Maria­za­ní­šla,­aby­se­mohla­někomu­svěřit.­Možná­se­i­trochu­ styděla,­nevěděla,­jak­to­říct.­Pamatuji­se,­jak­já­jsem­se­styděl­ říci­rodičům,­že­jsem­kněz,­vždyť­moc­dobře­věděli,­jak­jsem­ nehodný.­Nebo­to­tajemství,­jak­se­Ježíš­potí­krví­v­Getsemanské­ zahradě.­Jistě­viděl­v­tu­chvíli­před­sebou­naši­církev.­Všecko.­ Včetně­Rybáře.­Viděl,­co­se­s­církví­stane,­a­potil­se­hrůzou.

Mne­učili­jezuité,­Jano­Dieška­a­Aťa­Mandl,­že­Duch­svatý­je­ ženský­prvek­v­Trojici.­To­mne­vždycky­upoutalo.­Málokdo­to­ takto­formuloval.­A­přece­Bůh­nám­dal­život,­stvořil­nás­z­ničeho.­ On­je­Matkou.­Říká­to­ústy­proroka­Ozeáše:­provazy lásky jsem vás táhl, jako matka jsem se k vám choval, učil jsem vás chodit... To­jsou­přece­nádherné­verše.­I­kdyby­matka­zapomněla­na­plod­ svého­těla,­já­nezapomenu.­To­jsou­mateřská­slova.

Rád­se­také­modlím­v­růženci:­který byl pokřtěn v Jordánu.­ Jan­Křtitel­ke­své­hrůze­vidí­mezi­cháskou­„plemena­zmijí“­ Ježíše.­Přitom­podle­Křtitele­má­Mesiáš­pročistit­mlat­a­plevy­spálit­ohněm­neuhasitelným!­Přiložit­sekeru­ke­kořenům­špatného­stromu!­A­teď­vidí­Ježíše­uprostřed­té­chátry.­Je­to­opravdu­ Mesiáš?­Ptá­se­ještě­krátce­před­smrtí.­Ano,­je­to­Kristus,­Osvo- boditel,­hebrejsky­Jehošuah.­I­dnes­je­přítomen­mezi­všelijakou­ cháskou.­Čeká­na­impulz,­který­může­přinést­nějaká­životní­udá- lost,­nebo­impulz­někoho­z­nás.­Sám­jsem­se­s­takovými­lidmi­ setkal­a­jediná­cesta,­jak­je­oslovit,­byl­zájem­o­ně. Jsou ti blízká zjevení?

Tou­otázkou­jsi­mi­připomněl­jednoho­malého­ministranta.­ Bylo­nás­tenkrát­v­kostele­jen­pár­a­on­po­mši­v­sakristii­povídá,­ že­by­to­chtělo­nějaké­zjevení!­(smích) Zjevení­mi­příliš­blízká­ nejsou.­Učili­nás,­že­zjevení­přinášejí­tak­z­jedné­pětiny­to,­co­nám­ říká­evangelium,­a­ostatní­je­z­hlavy­vizionářů.­Někdo­vyzdvihuje­ zjevení­Kateřiny­Emerichové,­kde­se­říká,­kudy­šel­Kristus,­co­ měl­na­sobě­a­tak­dále.­Svatá­Brigita­Švédská­přitom­o­stejných­ událostech­na­podkladu­svého­zjevení­hovoří­úplně­jinak!­Nebo­ svatá­Faustýnka...­nic­proti­těm­dobrým­ženám­nemám,­ale­je­ v­tom­hodně­z­nich­samých.

Jeden­stařičký­farník­mi­jednou­svěřil,­že­věří,­že­roku­2017­ Bůh­zvítězí­nad­světem.­Bude­to­totiž­sto­let­od­fatimského­ zjevení.­Ten­dobrý­muž­byl­smutný­ze­stavu­dnešního­světa,­ zarmoucený­ze­svých­potomků,­kteří­se­vzdálili­víře.­Vše,­co­se­ dřív­zdálo­tak­pevné­a­jasné,­se­hroutí.­A­Bůh­stále­mlčí­a­nejedná.­ Všelijaká­zjevení­přislibují,­že­jednou­Bůh­přece­jen­promluví.­ Že­jednou­Bůh­zvítězí.­Ohromí­ten­svět­nevěry­a­zábavy.­Oslní­ ty­ve­tmě­hříchu.­Jenže­ani­na­Golgotě­Bůh­nezasáhl.­Mlčel­jako­ dnes.­Ani­zmrtvýchvstalý­Kristus­neohromil­své­nepřátele.­Uká- zal­se­jen­těm,­kteří­ho­měli­rádi.­Jen­těm­dal­svého­Ducha­–­a­oni­ se­proměnili.

A­přesto­máme­dost­lidí,­kteří­požadují­zázraky,­které­by­jim­ přinesly­zkušenost­Boha­v­rovině,­jež­je­jim­prý­srozumitelná,­ v­rovině­hmotné.­Vnitřní­logika­Ježíšova­poselství­u­nich­neza- bírá.­Nežijí­evangeliem,­ale­neklidem­soukromých­zjevení­a­pro- roctví­všeho­druhu. V jednom svém fejetonu hovoříš o stigmatizované dívce a též o jiné, která hovořila s krásnou dívkou v modrých šatech.

Ano,­v­létě­roku­1951­byla­několik­dní­na­vyšetření­v­Zemské­ nemocnici­v­Brně­asi­šestnáctiletá­dívka­s­pěti­otevřenými­ranami­ na­rukou,­nohou­a­boku,­tzv.­Kristovými­stigmaty.­Holka­nepo- křtěná,­víry­neznalá­a­tedy­nevěřící.­Rány­se­neléčily,­ani­nezaní- tily.­Vůbec­jí­nedošlo,­že­by­mohlo­jít­o­stigmata.­Dostal­se­k­ní­ spolubratr­pater­Chromeček,­ale­pak­zmizela­neznámo­kam.­Její­ jméno­znal­jen­primář­Podlaha.

Podobný­příběh­jsem­zažil­v­severních­Čechách.­Nečekaně­ mne­oslovila­matka­děvčátka,­které­na­zahradě­mluvilo­s­krás- nou­ženou.­Rodiče­dívenky­byli­soudruzi,­paní­učila­na­gym- náziu,­otec­byl­nějaký­ředitel.­Osmiletá­dívenka­prý­přiběhla­ k­matce­a­vyprávěla­jí,­že­ji­ta­žena,­která­tam­stála­mezi­růžo- vými­stromky,­pochválila,­že­je­poslušná­a­pracovitá.­Matka­str- nula.­Branka­před­domem­byla­zamčená.­Zahradu­za­vysokým­ plotem­hlídal­pes.­Fantazírovala­ta­malá?

Leč­děcko­bylo­neústupné,­až­si­vzpomnělo,­že­ta­dáma­si­ ulomila­dvě­růže.­Obě,­matka­i­dcera,­uháněly­za­dům­do­kouta­ zahrady:­na­růžovém­stromku­byly­čerstvě­odlomeny­dvě­růže.­ Když­jsem­to­pak­viděl­sám,­pořádně­ve­mně­zatrnulo.­Prosil­jsem­ tu­paní,­aby­se­o­tom­vůbec­nikomu­nezmiňovala,­a­už­vůbec­ne­ manželovi.­Slíbila­to­a­dodržela. Proč jsi to chtěl utajit? Obával ses, že bys mohl dopadnout jako pater Toufar?

To­ne,­srovnání­s­Josefem­Toufarem­mne­nikdy­nepřišlo­ na­mysl,­vždyť­v­Číhošti­viděl­pohyb­křížku­celý­kostel.

Spíš­jsem­si­představil­tu­životní­krizi­lidí,­kteří­byli,­jak­se­ tehdy­říkalo,­nomenklaturními­kádry.­Stáli­o­kariéru­a­teď­by­je­ nepochybně­čekaly­nájezdy „zjevařů“­a­neodbytná­pozornost­ StB.­To­víš,­že­mne­to­velmi­silně­zasáhlo,­až­mi­mráz­běhal­ po­zádech,­ale­mám­za­to,­že­to­setkání­bylo­určené­té­dívence,­ ne­širokému­okolí. Říkáš, že i tebe to zasáhlo?

Ano,­myslím,­že­ač­jsem­hodně­opatrný­na­iracionální­zále- žitosti,­beru­od­té­doby­takové­události­a­jejich­svědky­vážněji. Mělo to ještě nějakou dohru?

Před­dvěma­lety­za­mnou­v­Albeřicích­přišla­paní­v­letech,­že­ mne­zná­z­dětství,­že­jsem­jí­kdysi­dal­nějakou­knížku.­Nepama- toval­jsem­si­ji,­ani­si­nevybavil,­odkud­bychom­se­mohli­znát,­ až­mi­připomněla­tu­vesnici,­kde­bydlela­ta­osmiletá­dívenka.­ Byla­to­ona.­Tenkrát­jsem­jí­dal­nějakou­knížku­s­ilustracemi­ Daisy­Mrázkové.

Okamžitě­se­mi­ta­příhoda­vybavila­a­tak­jsem­se­jí­opatrně­ zeptal,­jak­se­dostala­k­víře.­Odpověděla,­že­si­vzala­věřícího­ muže.­Víš,­v­tom­vidím,­já­pověrčivý,­stopy­Panny­Marie.­Zeptal­ jsem­se­ještě,­zda­si­nevzpomíná­na­nějakou­zvláštní­událost­ na­zahradě,­a­na­nic­se­neupamatovala.­Už­je­to­pryč.

Pamatuji­si­i­na­jiný­silný­případ,­znal­jsem­dvojici­kumš- týřů,­žili­spolu­nesezdaní,­měli­rádi­alkohol,­ale­byli­to­hodní­ lidé­a­měli­dceru.­Po­delší­době­se­dcerka­objevila­v­kostele­ a­šla­k­přijímání.­Nepoznal­jsem­ji­a­Tělo­Páně­jí­podal­a­ona­ se­jako­dospělá­dostala­k­víře,­její­manžel­vyučuje­matematiku­ na­­jezuitské­škole­v­Belgii. Myslíš, že takhle Bůh či Panna Maria vstupují do našeho světa?

To­nevím,­to­ je­ pro­ mne­ tajemství,­ale­ vím,­ že­ nám­ všem­dal­

Pán­ Bůh­ evangelium.

Kdo je pro tebe Panna Maria?

Maria­je­ první­křesťanka­a­také­ první­konvertitka­ze­ židovství.­ Ona­ tím­ naplnila,­co­ její­ Syn­ žádal:­„Buďte­jinačí!­Změňte­se!“­ Nebylo­to­ pro­ ni­ snadné.­Ona­ své­ dítě­ jistě­ neadorovala.­Musela­ přejít­od­ konkrétního­Ježíšova­lidství­k­jeho­ Božství.­Byl­ to­ pro­ ni­ nadlidský­výkon.­Dlouho­netušila,­že­ je­ Matkou­Boží.­Nepo- rodila­Krista­pro­ sebe,­ale­ pro­ nás.

Bůh­ vstoupil­na­ scénu­světa­jako­ Dítě­ skrze­bezbrannou­ženu,­ aby­ se­ ho­ už­ nikdo­nikdy­nebál.­Jaký­ důkaz­touhy­po­ důvěře­člověka!­A­jaké­ riziko­pro­ něj. Loučení se sestrami v Trutnově, 1990 Co všechno jsi vyjádřil a přitom jsi vůbec nepoužil slovaorodovnice, prostřednice, přímluvkyně, jak Pannu Marii téměř automatizovaně nazýváme...

Hádám,­že­i­my­sami­chápeme­tyto­titulatury­nejistě.­Je­snad­ Bůh­těžko­dostupný,­lidem­uzavřený?­Ale­kazatelé­na­poutních­ místech­si­tím­hlavu­nelámou­a­frázemi­nešetří.­(smích) Přitom­ se­ti­zvídaví­mohou­u­Matky­Kristovy­naučit­mnohému:­I­ona­ se­ptala,­jak­se­to­stane?­Docela­se­až­ulekla­velkého­Vyzvání­ Božího.­Maria­se­učila­lásce­a­milosrdenství­u­svého­Syna,­a­On­ na­sobě­ukázal,­že­to­vše­pramení­v­dobrotě­jeho­Otce.­Proto­ nedrží­ruku­svého­Syna,­který­by­nás­prý­jinak­těžce­ztrestal.­–­ To­je­určeno­zatvrzelcům,­ale­ne­hledajícím.­Nebyl­by­pro­ni­pří- hodný­čestný­titul­Učitelka­víry?

Matka­Ježíšova­nás­učí­víře­i­důvěře. V posledních letech se hovoří o zážitkové spiritualitě, mnozí lidé, zvláště mladí, rádi chodí na poutě, kde se vyzpovídají, jdou k přijímání, ačkoliv během roku je pro ně těžké chodit pravidelně do kostela a ke svátostem, co si o tom myslíš?

Víc­než­spirituality­nesené­zážitky­si­vážím­zkušeností­ s­Bohem­sdílenými­ovšem­s­někým­moudrým­coby­přítelem­ a­průvodcem. Svým způsobem tomuto trendu odpovídají světová setkání papeže s mládeží, jako se konalo letos na Jasné Hoře uČenstochové. Jak se na ně díváš?

Masové­setkání­mládež­potřebuje,­potřebuje­i­hvězdy­a­idoly.­ Důležité­je,­co­jim­jejich­idol,­papež,­kněz,­charizmatička...,­ nabídne,­jaké­poselství­má­a­jak­je­silné. 173

Člověk­je­ komentář­k­evangeliu

Jací lidé jezdí na duchovní obnovy, jichž se účastníš?

Bývají­to­ obnovy­pro­ muže,­pro­ ženy,­nebo­pro­ manželské­ páry.­Anebo­ také­ pro­ otce­se­syny­ či­ matky­s­dcerami.­Bývají­tam­ lidé­ různí.­Chlapi­třeba­vyhecují­nevěřícího­kamaráda.­Někteří­ účastníci­jsou­ rozvedení,­nebo­žijí­ na­ hromádce.­V­atmosféře­ duchovní­obnovy­si­ navzájem­nastaví­zrcadlo­a­neberou­si­servítky.­Já­ bych­tak­ přímočarý­být­ nedokázal,­ale­ oni­ si­ to­ mezi­ sebou­řeknou...­a­vezmou­to.­ Zažil­jsem,­jak­ se­jeden­z­přítomných­ ještě­ během­setkání­rozhodl,­že­ se­s­družkou­ožení­a­nadšeně­ mi­ sděloval,­jakou­měla­ radost,­když­ jí­ to­ volal. Co ty lidi táhne na exercicie?

Setkání­je­ na­ pár­ dní­ vytrhne­ze­ zaběhaného­života.­Jsou­ v­krásné­krkonošské­krajině.­A­je­ to­ levné.­(smích) Během­let­ se­ vytvořila­základní­parta,­která­ na­ duchovní­cvičení­jezdí­ opakovaně.­Když­se­ připravuji,­volám­vždycky­Pepíkovi,­to­ je­ správce,­ a­on­ mi­ hlásí,­kolik­je­ nových­lidí,­ zda­ jsou­ přihlášeni­židé,­ nebo­ adventisté,­abych­neplácl­něco­ nevhodného.

Myslím,­že­ nakonec­nejvíc­účastnice­i­chlapy­zajímají­problémy­v­manželském­soužití.­Představ­si,­ do­ kaple­přijde­padesátka­maminek­mezi­třiceti­a­čtyřiceti­lety.­Zpívají­jak­ andělé,­ až­ člověk­jihne.­Pak­ se­ rozhovoří­a­hlava­mi­z­toho­klesá.­Třeba­ jedna ­řekne:­„Máme­krásné­manželství,­ale­bydlíme­u­m ých ­ rodičů­a­moje ­máma­pořád­do­méh o­muže ­ryje.“­ Jinou­trápí ­ hluboké­deprese.­Další­má­ muže,­co­ se­ těžko­brání­lahvi.­Ještě­ jiná­ má­ manžela,­který­nemá­zájem­o­sex,­anebo­se­naopak­přizná,­ že­ ze­ sexu­ nikdy­nic­ neměla,­jen­ bolest...­Co­s­tím?­Jak­ těm­ lidem­pomoci?­Zaráží­mne­ na­ tom,­ že­ často­si­o­svých­trápeních­ nemají­s­kým­promluvit.­Snad­je­ to­ tím,­ že­ nám­ chybí­hlubší­ < Duchovní obnova v Domě setkání v Albeřicích, 2011život­ve­farnostech?­Nebo­se­lidé­snáze­svěří­někomu­vzdálenému­jejich­běžnému­životu? Nepřekvapuje tě, že se ani tolik nemluví o veřejných čiekonomických záležitostech, o spravedlnosti odměňování či odvádění daní? O tom, co jsme v tomto směru dlužni obci?

Vlastně­ani­ne.­Jsou­různí­lidé.­Jedni­chtějí­svět­měnit­jakoby­ zvenku.­Ulehčit­lidem­práci,­nastavět­supermarkety,­dávají­se­ do­veřejných­služeb,­ale­mnohdy­bez­touhy­dát­někomu­radost,­ spíš­se­v­jádru­chtějí­ukázat,­dostat­na­výsluní.­Ti­druzí,­ať­už­ mají­ekonomické­úspěchy­nebo­žijí­„z­ruky­do­úst“,­tuší­že­svět­ se­musí­změnit­zvnitřku,­aby­k­něčemu­byl.­A­ty­nejbližší­vztahy­ je­třeba­léčit­na­prvním­místě.

Kolem­nás­je­spousta­bojovníků­proti­globalizaci­a­rozumím­ jim,­když­jí­míní­svět­bez­hranic­pro­peníze,­kapitál,­podnikání,­ zisky.­Ale­má­někdo­lepší­vizi­Evropy,­světa?­Tvrdím,­že­velcí­ politici­a­státníci­se­inspirovali­a­inspirují­5.­kapitolou­Matoušova­ evangelia.­Martin­L.­King,­Nelson­Mandela,­Mahátma­Gándhí,­ ti­ukázali,­že­k­osvobození­není­třeba­zbraně. Mluvíš o Horském kázání, resp. o blahoslavenství? O textu, který býval chápán jako výzva pro řeholnice a řeholníky?

Proč­jen­pro­ně?­O­co­nám­jde­v­Evropě­dnes?­Abychom­měli­ stále­vyšší­životní­úroveň?

O­tom,­zda­může­být­evangelium­vodítkem­pro­politiky,­se­ vedou­veřejné­debaty.­Tímto­směrem­směřovali­i­autoři­listu­ Pokoj­a­dobro.­Hesla­jako­řídit stát jako firmu­se­při­nejlepší­ vůli­brzy­ukážou­jako­laciná­nebo­naivní.­Politik­by­se­měl­odvá- žit­opřít­se­o­větší­vizi.­Spravovat­svěřenou­úlohu­poctivě,­mít­ na­mysli­blaho­těch,­jež­zastupuje,­to­dokážou­vposledku­jen­tací,­ jimž­jsou­blahoslavenství­srozumitelná:­Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, těm, kdo působí pokoj...Každý­politik­slibuje,­snaží­se­zaujmout­voliče­pro­svoji­představu,­jejich­ sliby­prověřuje­jejich­osobní­život.­Věřme­těm,­kdo­se­drží­Kris- tových­zásad. Jak v tomto kontextu vidíš Evropskou unii?

Evropská­společenství,­předchůdce­dnešní­Unie,­zakládali­po­ válce­lidé,­kteří­tomu­velmi­dobře­rozuměli,­věděli,­jakou­cenu­ má­smíření,­povědomí­společného­dobra.­Vlastně­až­do­devadesá- tých­let­minulého­století­šlo­o­projekt,­tak­trochu­na­okraji­zájmu­ politiků,­v­němž­se­víc­než­jinde­angažovali­křesťané.­S­promě- nou­na­Evropskou­unii­a­vytvořením­společné­měny­začaly­být­bruselské­úřady­i­Evropský­parlament­lákavé­pro­lidi­kariérního­ražení.­Naši­lidé­čtou,­jak­oslnivé­platy­evropští­úředníci­či­ poslanci­berou,­a­očekávají­oslnivé­výsledky.­Není­divu,­že­se­ dívají­na­takovouto­Evropu­kriticky.­Není­divu,­že­po­těch­letech,­ co­pro­nás­byla­svobodná­Evropa­nedostupným­rájem,­nám­dnes­ připadá­obyčejná,­nedokonalá.

Jak­by­naši­Unii­viděl­Slavníkovec,­biskup­Vojtěch?­První­ Čech,­který­byl­i­Evropan?­Vojtěch­studoval­v­Německu,­pobý- val­v­Římě,­působil­v­Čechách­i­v­Maďarsku­a­nakonec­byl­zabit­ na­severu­Evropy.­Rozuměl­domácímu­prostředí,­ale­cítil­souná- ležitost­i­s­tehdejší­křesťanskou­Evropou.­Chápal,­že­jedno­nelze­ rozvíjet­bez­druhého.­To­nám,­Čechům,­dnes­mnohdy­chybí.­ Společné­dobro­rovná­se­moje­dobro.­Chtělo­by­to­víc­přísnosti­ k­sobě!­Evropa­se­o­nás­nepostará,­my­se­máme­starat­o­ni. Píšeš i politická zamyšlení různým politickým subjektům?

Když­mají­zájem­a­mohu­psát,­co­chci,­proč­ne? A jakou máš politickou linii?

Ptal­jsem­se­v­Hradci­chytrého­vzdělaného­pána,­příznivce­ Václava­Havla,­koho­volil­v­přímé­volbě­prezidenta.­A­on­že­ Miloše­Zemana.­Když­jsem­se­zeptal­proč,­říkal,­že­Zeman­„je­ náš­člověk“.­Nedalo­mi­to­a­ptal­jsem­se­dál:­„Jak­náš­člověk?­ Co­tím­myslíš?“­A­on­na­to,­že­to­Miloš­Zeman­říkal.­Všichni­ tak­něco­říkají.­A­proto­nabádám­voliče,­aby­volili­lidi­ne­podle­ krásných­řečí,­slibů­a­hesel,­ale­aby­si­zjistili,­jak­žijí,­zda­jsou­ zvyklí­poctivě­pracovat­pro­druhé,­vnímat­místní­komunitu­a­roz- víjet­ji.­Takoví­lidé,­ani­nemusí­být­pokřtění­a­chápou­význam­ kostela­v­obci,­křížků­u­cesty­mezi­poli­a­křesťané­s­nimi­mohou­ spolupracovat... Povzbuzuješ slušné lidi, aby šli do politiky?

Samozřejmě.­(smích) Vyčítal­jsem­v­nadsázce­synům­starosty­ z­Hostinného,­jak­to,­že­nejdou­do­politiky,­že­to­je­škoda,­když­ už­mají­jméno­díky­tátovi...­Teď­jsem­postrčil­jednu­šikovnou­ dívku­v­Hradci­a­jen­doufám,­že­se­mezi­těmi­politickými­mata- dory­neztratí.­(smích) Mladí­lidé­se­dnes­však­neradi­angažují­ jménem­nějaké­organizace. A když už, lákají je sdružení zaměřená na udržitelný rozvoj či na záchranu zidealizované historie...

To­může­být­slibné!­Filozof­by­řekl,­že­člověk­není­jen­sou- částí­Vesmíru,­ale­jeho­smyslem,­zauzlením,­završením.­Můžeme­ ale­také­říci,­že­kam­táhne­člověk­Vesmír,­tam­se­ocitne.­Táhne-li­ lidstvo,­vše­co­je­mu­svěřeno,­ke­zlu,­bude­i­příroda­v­nesouladu,­ v­neřádu,­ve­zmatku.­„Celé­tvorstvo­toužebně­vyhlíží­a­nedo- čkavě­čeká,­co­s­ním­člověk­udělá,“­píše­Pavel­z­Tarsu.­„Zůstala­ naděje,­že­i­samo­tvorstvo­bude­vysvobozeno­z­otroctví­zániku,­ z­poroby­porušení,­a­uvedeno­do­svobody­a­slávy­Božích­dětí.­ Zatím­ale­sténá.“­(Řím­8,19)­Vždyť­lhostejnost­k­životnímu­pro- středí,­pohodlnost­či­trocha­lumpárny­naší­i­cizí­má­vposledku­ podíl­na­chaosu­přírody.­Ne­tedy­hvězdy­jsou­vinny,­že­ovlivňují­ jednání­člověka,­ale­kdoví­–­člověk­může­být­vinen,­že­hvězdy­ padají­a­Vesmír­se­chvěje.

Člověk,­říká­papež­František,­má­„obdělávat­a­střežit“­zahradu­ světa­a­být­si­přitom­vědom,­že­„konečným­cílem­ostatních­tvorů­ nejsme­my.­Spíše­všichni­tvorové­postupují,­společně­s­námi­ a­skrze­nás,­ke­společnému­cíli,­kterým­je­Bůh“. Jiří Zajíc hovoří v duchu koncilní konstituce Gaudium et spes, že církev a svět jsou spojené nádoby, že atmosféra ve světě se odráží v církvi a naopak. Je ti to blízké?

Rozhodně.­Podívej­se­třeba­na­debatu­o­uprchlících:­rozdě- luje­stejně­společnost­jako­věřící.­Přitom­farnosti­a­společenství,­ farní­a­diecézní­rady­ by­ mohly­být­ takové­„laboratoře­dialogu“,­

jak­ by­ řekli­ pánové­z­křesťanské­akademie,­kde­ by­ krystalizovaly­

názory,­které­by­ se­ nepochybně­promítly­do­ veřejného­mínění.­

Představ­si­ třeba,­že­ bychom­se­odhodlali­propůjčit­nějaký­nevyužitý­klášter­uprchlíkům,­jak­ navrhoval­papež­František,­a­ještě­

bychom­měli­ plán,­jak­ těm­ lidem­po­ sousedsku­přiblížit­naši­

kulturu.­Novináři­by­ se­ slétli­ jako­ vosy­ na­ zbytek­piva!­(smích)

Říkal jsi, že končí období klerikální církve, jak by mělavypadat ta poklerikální?

To­je­ můj­ ideál.­Je­ to­ nerozdělená­církev­tvořená­laos,­Božím­

lidem.­Církev­bez­ rozdělení­na­ církev­učící­a­církev­poslouchající.­ Církev­bratrská­a­sesterská.

Líbí­ se­ mi­ slova­papeže­Františka,­který­říká,­ že­ laik,­ který­ze­

své­ podstaty,­ze­své­ identity­tkví­v­srdci­sociálního,­veřejného­

Prezentace a autogramiáda knihy Kam jdeme?, Rychnov nad Kněžnou, 2012

178

a­politického­života,­protože­má­ účast­na­ kulturních­formách,­

jež­ se­ nepřetržitě­rodí,­ potřebuje­nové­ organizační­formy­a­způ

soby­ slavení­víry.

Církev bratrská a sesterská, to znamená, že nebude třebahie

rarchie?

Hierarchie­v­překladu­znamená­svatovláda.­Zatímco­Kristus­

hovořil­o­službě,­vždyť­papež­si­ říká­ sluha­sluhů­Božích.­Vztahy­

v­církvi­mají­ být­ uspořádány­jako­ ve­ fungující­rodině.­I­v­rodině­

musejí­děti­ poslouchat,­zvláště­když­ jsou­ malé,­je­v­ ní­ctěna­auto

rita,­ ale­ odstupňovaně.­S­patnáctiletým­potomkem­se­ jedná­jinak­

a­třicetiletý­naopak­může­radit­ rodičům.

Přednáška na Akademických týdnech v Novém Městě nad Metují,

devadesátá léta minulého století

Máme­tolik­vzdělaných,­uvážlivých­a­ochotných­laiků,­kteří­ by­mohli­kléru­radit!­Ale­chápou­naši­páni­biskupové,­že­by­si­ měli­nechat­poradit?­Když­se­věřící­laici­sjedou­do­Olomouce,­ biskupové,­ač­pozváni,­nedorazí...­Bojí­se?

Vidím­velkou­pokoru­v­tom,­jak­papež­František­tu­tradiční­ pyramidu,­jejíž­základnu­tvoří­laici­a­vrchol­římský­biskup,­ obrací.­Jedná­se­jen­o­to,­kdo­to­pochopí.­Sám­jsem­přesvědčen,­ že­právě­laici­zachrání­tuto­církev,­a­to­tím,­že­budou­prosazovat­ dobré­věci­odspodu.

Ti­laici­tuší­víc­než­preláti,­jak­rychle­teče­do­lodičky­naší­ církve.­Pánové­preláti­zapomněli­na­Pakt­z­katakomb,­ale­lidé­ nikoliv.­Jsou­blíže­životu­než­klérus.­My­jim­dneska­nestačíme­ s­našimi­formulkami.­Oni­chtějí­živoucí­církev,­ne­hierarchii,­ ale­ani­demokracii.­Chtějí­rodinu,­kde­panuje­důvěra­a­kde­mají­ i­oni­svůj­hlas. Rozlišení mezi královským kněžstvem a služebným kněžstvem bylo po staletí vnímáno jako zásadní a nepřekonatelné. Vždyť kněz bývá chápán jako prostředník mezi člověkem a Bohem. Otto H. Pesch ve své rozsáhlé studii o druhém vatikánském koncilu tuto otázku obchází tím, že říká, že tyto dvě role jsou nesouměřitelné. Jak tomu je podle tebe?

Kněz­je­ten,­kdo­přiblíží­Boha­lidem.­První,­kdo­to­umí,­jsou­ rodiče,­tedy­královské­kněžstvo!­Myslím­si,­že­z­toho­staletého­ rozdělování­nic­dobrého­nevzešlo.­Křtem­se­stáváme­celým­živo- tem­Kristovými,­a­to­všichni,­laici,­řeholnice,­řeholníci,­kněží­ i­biskupové.­Všechny­ostatní­sliby­a­„zasvěcení“­nejsou­nutná,­ nejsou­v­původním­slova­smyslu­tak­podstatná. Sám zmiňuješ jako významnou událost první sliby, ale ověčných slibech jsme nemluvili...

Slavné­sliby­jsem­skládal­14.­srpna­1971­v­kostele­Božského­ srdce­v­Hradci­Králové.­Byla­normalizace,­proto­jsme­využili­ kostela,­kde­byl­farářem­spolubratr­Jan­Nevtípil.­Sliby­jsem­sklá- dal­do­rukou­provinciálovi­Janu­Pavlíkovi­za­zamčenými­dveřmi,­ přítomni­byli­už­jen­dva­spolubratři.

Ale­opravdu­–­čím­jsem­starší,­tím­víc­jsem­přesvědčen,­že­ bychom­měli­dbát­o­to,­abychom­jedinečnost­křtu­ničím­neza- stiňovali. Přemýšlím, kam až, k jakým důsledkům tahle myšlenka vede? Neobáváš se, že by to nějaké farní společenství zneužilo?

Všechno­se­dá­zneužít.­Vím,­kam­směřuješ.­Kněz­přichází­ o­danou­výlučnou­pozici.­To­není­pro­nás­kněze­snadná­situace.­ Farní­rada­může­být­deset­chlapů­z­„c.­k.­doby“­a­faráře­brzdit.­ Ale­je­to­důvod,­upřít­radši­laikům­spoluodpovědnost?­Apoštol­ Petr­říká­směrem­k­laikům:­vy­jste­lid­vyvolený,­národ­svatý,­lid­ patřící­Bohu.­A­nám,­kléru,­přísluší­„obsluhovat­vás­u­stolu“.­To­ dělá­Václav­Vacek.­Po­mši­jde,­vaří­kávu­a­čaj­a­nabízí­je­farní- kům.­Přímo­v­kostele.

Víra,­kterou­jsme­obdrželi,­říká­papež­František,­je­darem,­ který­jsme­v­mnoha­případech­dostali­z­rukou­našich­matek­ a­babiček.­Ony­jsou­živou­pamětí­Ježíše­Krista­v­našich­domo- vech.­V­tichu­rodinného­života­se­většina­z­nás­naučila­modlit,­ milovat­a­žít­víru.­Bylo­to­uvnitř­rodinného­života,­který­pak­ přijal­formu­farnosti,­školy­a­obce,­kde­víra­vstoupila­do­našeho­ života­a­stala­se­tělem.­„Naše­role,“­obrací­se­papež­na­klérus,­ „naše­pastýřská­radost­spočívá­právě­v­pomáhání­a­podněcování,­ jako­to­činili­mnozí­před­námi:­matky,­babičky­a­otcové­–­praví­ protagonisté­dějin.“

U­evangelíků­i­za­komunistů­pastoři­dbali­na­svou­dobrou­ pověst,­protože­věděli,­že­rada­starších­je­může­jednoduše­odvo- lat.­A­špatné­reference­jim­mohou­zkazit­další­práci­i­život.­To­mi­ nepřijde­špatné­nebo­nezdravé.­Koneckonců­v­prvotní­církvi­byli­ představení­vybíráni­ze­středu­obce­věřících.­Neříkám­to­proto,­ že­bych­byl­pro­zavedení­tohoto­způsobu,­ale­kdo­může­vyloučit,­ že­se­k­tomu­jednou­naše­církev­nevrátí? Rozlišení mezi laiky a kleriky posiluje i specifické oblečení, není to tak dávno, co papež Jan Pavel II. prosazoval, aby kněží chodili na veřejnosti pouze s kolárkem...

Vzpomínám­si,­že­za­papeže­Jana­Pavla­II.­jsme­dostali­tzv.­ Vademecum.­Jeden­z­jeho­bodů­říkal,­že­základní­oděv­kněží­je­ talár.­Papež­František­naopak­nás­kněze­povzbuzuje,­abychom­ mezi­lidmi­nevybočovali­oděvem­a­nebáli­se,­že se zašpiníme. (Viz­Filip­2,5–8)­I­v­tom­vidím­nepřímé­docenění­nároků­úlohy­ laiků­ve­světě. Nemáme stejně stále pod kůží představu církve jako sdružení lidí, z nichž ti nejlepší jsou klerici a ostatní se jim snažípřiodobnit?

To­je­pravda.­Dovolím­si­odcitovat­exhortaci­papeže­Fran- tiška:­„Pastýř­nemá­říkat­laikovi,­co­má­říkat­a­dělat.­Laik­to­ví­ často­lépe­než­my.­Pastýř­nemá­určovat,­co­mají­laici­v­různých­ prostředích­říkat.­Jako­pastýři­sjednocení­se­svým­lidem­nám­ prospěje­ptát­se,­jak­podněcujeme­a­prosazujeme­lásku­a­bratr- ství,­touhu­po­dobru,­pravdě­a­spravedlnosti.­Co­děláme,­aby­se­ v­našich­srdcích­nezahnízdila­zkaženost.“

A­dále­František­říká­k­našemu­tématu:­„Častokrát­upadáme­ do­pokušení­myslet­si,­že­angažovaný­laik­je­ten,­kdo­se­účastní­ církevní­práce­nebo­záležitostí­farnosti­či­diecéze,­a­málo­jsme­ se­zamýšleli­nad­tím,­jak­provázet­pokřtěného­v­jeho­veřejném­ a­vezdejším­životě...­Aniž­bychom­to­zaregistrovali,­vytvořili­ jsme­určitou­elitu­laiků­a­uvěřili,­že­angažovaní­laici­jsou­pouze­ ti,­kdo­se­zaobírají­„kněžskými“­záležitostmi;­zapomněli­jsme­ a­přehlédli­věřícího,­který­častokrát­spaluje­svoji­naději­v­každo- denním­boji­o­život­z­víry.­Toto­jsou­situace,­které­klerikalismus­ nemůže­vidět,­protože­se­snaží­ovládnout­prostory­a­nikoli­zažeh- nout­procesy...“­Klerikalismus­bohužel­zabrzdil­zrání­laiků,­kteří­ namnoze­lavírují­mezi­poslušností­kléru­a­vlastní­odpovědností. Možná i proto, že se ve složitých životních situacích setkávají s protikladnými postoji či rozhodnutími duchovních, cožpodlamuje jejich důvěru v církev i v sebe samé...

To­jsem­si­naplno­uvědomil­v­době,­kdy­jsem­pracoval­manu- álně,­došlo­mi,­jak­málo­toho­my­kněží­laikům­můžeme­dát.­ Moc­toho­od­nás­nedostávají­a­někdy­navrch­odcházejí­s­pláčem.­ Někteří­kněží­jen­těžko­přebírají­odpovědnost­za­svá­rozhodnutí­ i­ve­zpovědnici­a­jen­citují­dokumenty.­A­co­hůř­–­jak­mi­bylo­ řečeno­při­jedné­besedě­s­manžely:­„klérus­bude­tahat­třísky­z­očí­ lidí,­co­namnoze­nikdy­neměli­výuku­náboženství,­zatímco­trámů­ ve­vlastních­očích­si­nevšimnou!“­(Lk­6,­41–42)

Papež­František­k­tomu­říká:­„Je­nelogické,­že­bychom­jako­ pastýři­měli­mít­monopol­na­řešení­rozmanitých­problémů,­před­ které­nás­staví­současný­život.­Naopak,­musíme­být­na­straně­ svého­lidu,­provázet­jej­v­jeho­hledání­a­podněcovat­představivost­ schopnou­odpovídat­na­aktuální­problémy.­A­činit­to­rozlišová- ním­spolu­s­naším­lidem­a­nikdy­ne­pro­náš­lid­nebo­bez­našeho­ lidu.­A­jak­říká­svatý­Ignác­„podle­potřeb­míst,­doby­a­lidí,“­tedy­ bez­šablonování.­Není­možné­vydávat­všeobecné­direktivy­orga- nizující­lid­Boží­v­jeho­veřejném­životě.­Inkulturace­je­proces,­ který­jsme­my­pastýři­povoláni­podněcovat­povzbuzováním­lidí­ k­tomu,­aby­žili­svoji­víru­tam,­kde­jsou,­a­s­těmi,­s­nimiž­jsou.­ Inkulturace­znamená­naučit­se­objevovat,­jak­určitá­část­dneš- ního­lidu­v­určitém­historickém­momentu­tady­a­teď­žije,­slaví­ a­zvěstuje­svoji­víru...­Inkulturace­je­řemeslná­práce­a­nikoli­fab- rika­na­sériovou­produkci­procesů,­které­produkují­křesťanské­ světy­či­prostory.“ Na druhé straně nejsou někdy právě laici ti, kdo faráři ahierarchií manipulují, prosazují ceremoniály, latinské obřady... Budou-li mít laici v církvi větší prostor, nečekají nás roztodivné náboženské aktivity ještě ve větším měřítku?

Nu­ano,­jsou­mezi­námi­„lefébristé“.­Poraďme­jim,­kde­se­ slouží­latinské­mše.­Zpíval­jsem­také­starým­dámám­latinskou­ prefaci,­když­si­to­přály.­Proč­ne?­Je­to­krásné.­Když­se­modlím­ v­soukromí­Gloria,­modlím­se­latinsky.­Je­to­nádherné!­A­jak­by­ to­bylo­krásné,­kdybych­to­uměl­řecky,­nebo­aramejsky...­v­ara- mejštině,­která­má­jednodušší­slovní­zásobu,­je­mnohé­vyjád- řeno­tak­krásně­přímočaře.­Třeba­slovo­spasení­znamená­život.­ Není­to­půvabné?

V­jednom­sloupku,­nazvaném­Musíš­výš,­jsem­se­to­poku- sil­popsat:­Je­rozdíl­mezi­slepicí­a­skřivánkem­a­podobně­máme­ dva ­druhy ­křesťanů.­Ti­ první ­rozumí ­klacku. ­Bůh­ vyhnal ­člověka­ z­Ráje,­když­ zhřešil.­Bůh­ je­ totiž­ nejvýše­spravedlivý!­Druhá­skuina­ jsou­ ti,­ pro­ něž­ je­ Bůh­ dobrotivý­Otec,­který­vyhlíží­marno- tratného­syna.­On­ je­ totiž­ nejvýš­shovívavý!­Dobré­chce­ učinit­ ještě­ lepšími­a­zlé­ přivést­k­rozumu. Možná je problém také v tom, že my laici žijeme často „dvojí život“, jeden ve všední den a druhý v neděli dopoledne? Máš na to nějaký recept?

Recept­je­číst­ evangelium,­pět­ minut­denně­věnovat­evangeliu. Je v něčem specifická laická spiritualita?

Podívej­se­na­fokolaríny,­na­hnutí­Chemin­neuf,­Emanuel,­ Komunitu­Blahoslavenství,­takovýchto­společenství­jsou­ desítky. ­ Křest, svátost, kterou by nic nemělo zastiňovat. Osmdesátá léta minulého století Na­Slovensku­tuším­dodnes­fungují­buňky­tzv.­Rodiny,­žijící­ podle­spirituality,­kterou­rozvinul­podle­vzoru­Katolické­akce­ profesor­Tomislav­Kolakovič.­Přál­bych­si­jen,­aby­se­tato­hnutí­ rozvíjela­i­pro­dobro­farností,­aby­věřící­z­nich­nevytrhávala,­ale­ motivovala­je­k­práci,­tam,­kde­žijí,­kde­běžně­chodí­do­kostela,­ kde­studují­a­pracují.­Třeba­jak­to­dělají­bratři­z­Taizé.­Za­ideální­ považuji­malé­buňky­ve­farnostech,­napojené­na­určitou­spiritu- alitu,­ale­ukotvené­ve­farnosti.

Nevím,­co­by­na­to­řekli­větší­odborníci,­třeba­takový­Aleš­ Opatrný,­ale­myslím,­že­vposledku­se­laická­spiritualita­moc­ neliší­od­kněžské.­Pro­nás­všechny­platí­Nový­zákon.­Život­nás­ všech­se­má­opírat­o­vděčnost,­údiv,­odvahu­a­sdílení­obdarování.

Jen­v­jednom­se­laici­možná­liší­–­jsou­chtě­nechtě­nuceni­být­ flexibilnější,­reagovat­rychle­na­nové­situace­a­požadavky­rodiny,­ společenství,­doby,­a­i­proto­by­měl­být­jejich­hlas­v­církvi­víc­ slyšet. Jak bychom měli evangelizovat? Papež František na jedné straně evangelizaci chápe jako klíčovou roli církve a zároveň se vyjádřil kriticky o historických „nátlakových metodách“...

Lidé­se­především­dívají,­jak­žijeme.­Člověk,­každý­z­nás,­je­ komentář­k­evangeliu.

Měli­jsme­kdysi­v­Poříčí­staré­harmonium,­hrát­už­na­něj­nešlo.­ Chtěl­jsem­ho­rozštípat,­když­se­objevil­chlapec,­který­se­chtěl­ učit­hrát­na­varhany.­Pouštěl­jsem­ho­občas­na­kůr,­to­víš,­var- haník­to­moc­rád­neviděl.­A­tak­jsme­se­domluvili,­že­bych­mu­ nechal­to­harmonium,­že­by­mu­ho­táta­možná­spravil.­Chlapec­ se­na­něj­skutečně­naučil­výborně­hrát.­Vystudoval­vojenskou­ hudební­školu­v­Roudnici,­pak­ještě­Akademii­múzických­umění­ a­stal­se­šéfdirigentem­posádkové­hudby­v­Hradci­Králové.­Jed-nou­pak­přišel­pan­podplukovník­Hanuš­za­naším­panem­biskuem,­že­kdykoli­bude­potřeba,­posádková­hudba­je­připravena­ zadarmo­zahrát.­A­proč?­Protože­si­jako­malý­kluk­mohl­zahrát­ na­varhany­a­dostal­rozbité­harmonium.­A­někdo­mu­věřil,­že­ z­něj­něco­bude...­Aspoň­tak­mi­to­jednou­řekl.­Jsou­to­malič- kosti,­semínka,­která­někdy­vzejdou. Mohl k této vizi církve jako Božího lidu, ke zrání katolíků ke křesťanské dospělosti přispět církevní sněm?

Jistě,­to­byla­naše­naděje.­Ale­co­se­podařilo­z­těch­stovek­stran­ podnětů­vyhodnotit­a­převést­do­života­naší­církve?­Asi­bych­měl­ mít­větší­trpělivost.­O­to­víc­si­vážím­mladých­lidí,­kteří­dnes­pra- cují­a­usilují­o­obnovu­církve­v­intencích­koncilu. Jakou roli sehrávají nebo by měla sehrát katolická média?

Josef­Zvěřina­říkával,­že­potřebujeme­mluvit­současnou­řečí,­ ne­mluvou­nebeskou.­Ale­je­těžké­s­tím­začít­a­ještě­těžší­vydržet.­ Vážím­si­všech­„našich“­médií,­která­se­touto­cestou­vydala,­ať­ už­to­bylo­ADéčko,­nebo­dneska­třeba­Universum.

Naopak­když­listuji­Světlem,­vždycky­mně­vytane­na­mysli,­že­ úzkost­a­strach­nejsou­dobří­rádci.­Ten­týdeník­vytahuje­na­světlo­ zázraky,­vidění,­legendy­a­pak­jsou­autoři­přísní:­když to a to nebudeš dělat, přijdeš do pekla!­Úzkost­a­strach­v­duších­jeho­ čtenářů­nepotlačí­ani­útěšné­slovo­Kristovo­v­evangeliu.­Mám­ s­tím­dlouholeté­zkušenosti.

Křesťanská­média­nemají­líčit­vše­na­růžovo,­mají­usilovat­ o­pravdivost­a­ovšemže­také­ohleduplnost.­Bez­kvalitních­médií­ si­hůř­tříbíme­názory,­není­prostor­pro­jejich­sdílení,­pro­vytváření­ „veřejného­mínění“­uvnitř­církve.­To­je­přirozená­součást­života­ dospělé­církve.­To­je­cesta,­jak­prohlubovat­schopnost­rozlišovat­ nepodstatné­od­podstatného,­a­toho­se­držet.­Ať­to­nedopadne,­ jak­říkával­Jano­Dieška,­že­církev­bude­jako­povoz,­který­stojí­ na­místě:­„Papež,­kočí,­dává­povely,­povzbuzuje,­práská­opra- těmi,­jenže­jeden­kůň­je­chromej­a­druhej­divokej.“ Ty o „nové řeči“ hovoříš často...

...­protože­v­naší­řeči­se­odráží,­o­co­nám­ve­skutečnosti­jde.­ Čemu­vlastně­věříme,­když­o­tom­nedokážeme­mluvit­vlastními­ slovy?­Opakujeme­výroky­po­staletí­neměnné­a­doufáme,­že­tak­ se­vyjádříme­přesněji.­A­stejně­dojde­k­nedorozumění.­Když­ško- láčkům­vyprávím­o­Duchu,­hned­jim­hlavou­bleskne,­na­kterém­ hradě­asi­bydlí.­A­ti­odvážnější­se­i­zeptají.­(smích)

OBSAH

Válečné­dětství­ /­11

Na­cestě­k­jezuitům­ /­23

U­Pomocných­technických­praporů­ /­33

Kartouzy­ /­43

Inkognito­ /­55

Na­studiích­pod­Alpami­ /­67

Normalizace­ /­79

Nedokončený­převrat­ /­97

Jezuité­dnes­ /­109

Rychnovským­farářem­ /­117

Ve­spolupráci­s­mlčící­církví­ /­133

Církev­a­chudoba­ /­141

Návrat­ke­kořenům­ /­155

První­konvertitka­ /­165

Člověk­je­komentář­k­evangeliu­ /­173

Reformy­pro­naše­století­ /­187

Lásku­chci,­a­ne­oběť­(Ozeáš­6,6)­ /­197

Učedníkem­Kristovým­ /­209

Stáří­ /­219

Pravdu­pozná,­kdo­ji­žije­ /­229

Namísto­doslovu­ /­239

Poděkování­ /­243

Jan­Rybář­ /­244

Josef­Beránek

Deník­venkovského­faráře

Hovory­s­Janem­Rybářem

Typografie­Vladimír­Verner

Fo­to­gra­fie­–­Rozka­Beránková,­Veronika­Čepelková­

a­archiv­Jana­Rybáře,­Pavla­Šmída­a­Miloše­Vyleťala

Vy­da­lo­v­roce­2016­nakladatelství­Vyšehrad,­spol.­s­r.­o.,

(Víta­Nejedlého­15,­ Praha­3;­ e-mail:­info@ivysehrad.cz;­­

www.­ivysehrad.cz)­­jako­svou­ 1530.­publikaci

a­Karmelitánské­nakladatelství­v­Praze­

(Thákurova­676/3,­160­ 00­ Praha­6;­ www.kna.cz;­

www.ikarmel.cz)­jako­ svou­ 1956.­publikaci

Odpo­věd­ný­re­dak­tor­Jaroslav­Vrbenský

Vydání­první.­AA­9,36.­Stran­248

Vytiskla­Těšínská­tiskárna,­a.­ s.

Doporučená­cena­ 248­ Kč

Nakladatelství­Vyšehrad,­spol.­s­r.­o.,

Praha­3,­ Víta­ Nejedlého­15

e-mail:­info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN­978-80-7429-755-7

(Vyšehrad,­spol.­s­r.­o.)

ISBN­978-80-7195-845-1

(Karmelitánské­nakladatelství,­spol.­s­r.­o.)



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist