načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Deník šílené milenky - Irena Obermannová

Deník šílené milenky
-15%
sleva

Kniha: Deník šílené milenky
Autor:

Xénie a její dvě už odrostlé dcery prožívají další spousty tragikomických příhod. Po rozvodu jako by se hrdinka stala svým způsobem čerstvě dospělou, podobně jako její děti. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  219 Kč 186
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 69.7%hodnoceni - 69.7%hodnoceni - 69.7%hodnoceni - 69.7%hodnoceni - 69.7% 78%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-05-04
Počet stran: 176
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 169 stran
Vydání: Vyd. 2.
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788072465552
EAN: 9788072465552
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Hlavní hrdinka Xénie a její již takřka dospělé dcery prožívají opět řadu tragikomických příhod, některé však mohou zásadně ovlivnit jejich život. V okamžiku, kdy Xénie zjistí, že její muž má milenku, nemůže tomu ani uvěřit. Když sama sebe přesvědčí o tom, že je tomu opravdu tak, vydává se na křížovou výpravu. Volné pokračování románu Deník šílené manželky.

Popis nakladatele

Xénie a její dvě už odrostlé dcery prožívají další spousty tragikomických příhod. Po rozvodu jako by se hrdinka stala svým způsobem čerstvě dospělou, podobně jako její děti. Jelikož jsou dcery už veliké, stojí Xénie kromě dalších problémů i před syndromem takzvaného prázdného hnízda, z něhož děti vylétají či už vylétly. Starší Kristýně je jednadvacet let a s matkou a sestrou nebydlí. Studuje romistiku a její nadšení pro pomoc Romům a nejlépe celému světu je zdrojem nejrůznějších komických situací. Kristýna nutí matku k charitě, jezdí do romských osad a přivede matce domů romského chlapce. Mladší Justýně je čtrnáct, takže coby nezletilá se ochotně vystavuje nejrůznějším nástrahám, především od opačného pohlaví. Tím humorné, ale ani smutné události v knize nekončí, autorka v překotném tempu na sebe vrství problémy tří žen v různém věku, které mají jedno společné, touží po lásce a mají se rády, i když to tak leckdy nevypadá.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Deník šílené milenky" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7

Přiletí kukačka

Láskou tě rozmačká

Na padrť pápěří

Láska se neměří

Tak dej mi ruku

Řeknu ti Kuku

Kašlu na nevěru

Láskou tě sežeru

Že už ti nevěřím

Tak dej mi ruku

Nedělej Kuku

Na začátku bylo ÚÚÚÁÁÁÍÍÍ. Ale na to už všichni zapomněli. Nepředbíhejme však.

Nejmenovala se Xénie. Mohlo se jí říkat jakkoli,třeba Hoří nebo Pohromářka nebo Přírodní katastrofa. Bylo to jedno, důležité je, že žila, jako by se ztratila. Jako by zapomněla, kam jde a kdo je a kým toužila být. Také rok, kdy se tohle všechno událo, mohl být kterýkoli. Třeba ten příští. Nebo minulý. Nebo přechodný. Mohlo se to stát Xénii i vám. Nebo někomu, koho ještě neznáte, ale však vy ho brzy potkáte. Nebo minete. V ulici Osudová 9, která se nejmenuje podle


8

symfonie. Název té ulice souvisí s Xéniiným životem.

Jenže Xénie o tom neměla ani ponětí. Už druhý den

se po ní v noci plazil had s tváří ženy, s tváří Lilit,

ÚÚÚÁÁÁÍÍÍ. Nesyčel, usmíval se na ni a budil ji.Někam ji táhl. Ale kam?

Ten den měla jít nakupovat s dcerami. Ne s oběma, to by nepřežila, i když Pohromářka přežila jinakúplně všechno. Šla nakupovat s každou zvlášť. Nejdříve se starší Kristýnou, která byla veliká, ztepilá aurputná. Poslední dobou byla také jako med, protožeusoudila, že z puberty už vyrostla. A že by měla mít smaminečkou slitování. Takhle jí říkala Kristýna od toho dne, kdy s ní měla slitování. Od toho dne, kdy seodstěhovala z její domácnosti do maličkého bytu naŽižkově, hned za rohem od kina Aero, kde se promítaly fi lmy nezávislé tak, že Xénie pukala závistí. Tajně.Pukala i v Kristýnině bytě po dědečkovi. Xénie totižnikdy nebydlela sama, nikdy nebyla nezávislá a podle toho to s ní také vypadalo.

Tiše čekala za kabinkou obchodního domu asnažila se nedýchat. V náruči objímala třináct ramínek soblečky a kochala se nadějí, že některý z nich snadkonečně bude ten pravý. Kristýnina blonďatá hlavička se objevila za závěsem a povzbudivě se na ni usmála.

„Tak co?“ zeptala se Xénie.

„Tak nic.“

Kristýna se zasmušila. Vystoupila ven v dalšímmodelu a rozprostřela se před matkou jako Venuše zpěny vystupující.

„Vypadám jak debil.“

„Ani bych neřekla,“ namítla chabě Xénie. „Vypadáš nádherně. Jako...“ Xénie hledala slova. „JakoGreta Garbo.“

„Vždyť to říkám, jako debil.“


9

Xénie si neuvědomila, že božská GG nemůže projít Kristýniným postmoderním sítem.

„Já si vážně myslím, že ti ty šaty moc slušej,“žbrblala tichounce.

Kristýna udělala zkormoucený obličej, kterývždycky zabral a nezklamal ji ani tentokrát. „Skákla bys mi tam pro ty pruhovaný?“

Xénie čiperně odkvačila do hlubin obchodu. Měla smrt na jazyku, ale ani dnes smrt nepřicházela.Pohromářka všechno vydrží. Setřásla ze sebe hada aúpěnlivě myslela na Kristýnino blaho, jehož její holčička dosáhne jedině prostřednictvím pruhovaných šatů. Myslela na její blonďaté vlásky, se kterými předjednadvaceti lety tohle dítě vylezlo z jejího břicha. Tehdy se poprvé spatřily a Kristýniny vlasy hned Xénii fascinovaly.

Byly sice blonďaté, ale úplně jiné než ty její. Měly pevnou žíněnou strukturu, nekroutily se a bylo jich hodně. Už tehdy dávaly ty vlasy jasně najevo, ženezhnědnou, že jsou povahy severské, větrné a že snimi hned tak něco nehne podobně jako s Kristýnou. Neměly nic společného s vlasy Xéniinými,nesmělými, nejasnými a rozpačitě vlnitými. A také Kristýna narostla větší, silnější a neskladnější než Xénie. Svého času z toho měly obě problém, kamkoli Xéniepřišla, budila díky své drobné fyzické konstituci soucit, něžné city a ochranitelské sklony. Domnívala se, že v tom spočívá její štěstí. Xénie se trápila, že Kristýna dosáhla rozměrů, které jí neumožní, aby byla šťastná. Teprve později pochopila, jak moc se plete. Kristýna byla krásná a muži z ní šíleli.

Xénie sáhla po pruhovaných šatech ve velikosti, ze které by ona sama vypadla, a přinesla je dceři. Uvědomila si, jak je ráda, že to mají takhle legračně


10

převrácené, ona je maminka pečující, Kristýna holčička maličká. Na velikosti nezáleží, opakovala sipřiitoměle.

V kapse jí zazvonil mobil. Volal Miláček. Takhleříkala svému muži.

„Dneska je Svatej Valentýn,“ vykřikoval nadšeně, „jdem na večeři. Svíčka, biftek, romantika, nedělej, že nechápeš! Stav se u mě v práci a vyrazíme.“

Takový byl Miláček, mile trapný a trapněnejmilejší. Její manžel odjakživa.

Kristýna odhrnula oponu.

„Super!“ vykřikla konečně, když spatřila svůjobraz ve velikém zrcadle.

Xénii spadl kámen ze srdce. Kristýna byla v pruhovaných šatech k sežrání a dobře o tom věděla.Líbla Xénii za ucho.

„Jsi zlatá mamulka. Já zas běžím, mám ještěpřednášku.“

Zbyla z ní jen mořská pěna.

Xénie si povzdechla. Na řadu přicházela mladší dcera Justýna. Ale až za chvíli. Mohla se jít ještěprojít, to se jí poštěstí málokdy.

Xénie totiž pořád někde něco zařizovala,přenášela z místa na místo či zalévala květiny, třídila odpad, kupovala pytlíky do luxu, prášek na praní a sprcho vý gel dva v jednom a toaletní papír plus jeden zdarma. Ve skutečnosti chtěla dělat něco úplně jiného,jenomže nevěděla co. A tak zkoušela chodit na kosmetiku, ale zjistila, že nesnáší, když na ni někdo cizí sahá. Tak chodila cvičit, ale zjistila, že nesnáší moc zpocených lidí najednou. Zašla k vizážistce, aby z ní udělalajinou ženskou, lepší, hezčí, vyrovnanější, kterénevadí takové nesmysly. Vizážistka jí poradila, jak se má líčit, aby se jevila lepší, hezčí, vyrovnanější a


11

ně mladší. A ustřihla jí ofi nu. Xénie nevyšla několik

dní z domu. Usoudila, že zřejmě nechce být anihezčí, ani mladší. Nasadila útrpný obličej a obětovala se

pro rodinu. A jednoho dne se rozpomněla, že kdysi

dávno toužila napsat knihu. Nebo procestovatdžungli křížem kráž. Nebo skákat padákem. Když ještě

byla mladá a naivní a netušila, o čem je život. Teď

už to ví. Život jsou hory toaletního papíru. Aleneřestala doufat, že kdyby se rozmotal, vedl by nakonec světa. Vedl by k hadovi, co se s ním v nocimiluje a sténá.

Xénie tedy přenášela věci z místa na místo a psala scénáře k zábavným televizním pořadům. To byla její práce. Volala slavným lidem a připadala si jako dva sprchové gely v jednom. Naučila se na ně být milá, protože tajně doufala, že tak dosáhne svého snu. Toho o džungli. Že jednoho dne popadne batůžek auprchne. Xénie plánovala útěk od toaletního papíru. Vnoci četla cestopisné příručky a dávala si tajně peníze stranou. Proto poslední dobou Miláčka trochuzanedbávala. Nechodila s ním večer do hospody, jak byl zvyklý. V přestávkách mezi psaním televizních show přemýšlela o tom, co všechno člověk potřebuje vpralese. Dospěla k názoru, že nic. Ale dokáže to?

Kdysi dávno si Xénie psala deník. O sobě, jaká je. Ale jaká je? Snila v něm o tom, že objede celý kulatý svět. Snila v něm o lásce. Někde ho ztratila. Snažila se rozpomenout, co v něm vlastně bylo, ale marně. Sešit s červenými deskami se jí vynořoval před očimastále častěji.

Osobu nejdřív viděla trochu rozmazaně. Zdá se jí to, nebo ne? Ta ženská vstala z lavičky, a jako by se proměnila, jako by v sobě natáhla pružinu, začalatančit, jako by zvěstovala báseň. Báseň o kukačce, která


12

se Xénií rozléhala. Jásala uprostřed ulice. Nebyl totanec v tom smyslu, jaký Xénie znala, Osobatancovala neladně a hřmotně, vydávala zvířecí skřeky.Vystrkovala zadek, břicho, třepala prsama. Tancovala jako

v pralese. A co hůř, lákala kolemjdoucí, vyzývala je,

ať tancujou s ní. Xénie by ráda zmizela, ale nešlo to, ta

ženská ji fascinovala. Poodešla tedy kousek dál apozorovala ji. Lidé se zastavovali, smáli, někteří začali

podupávat nohou, házeli ženě peníze, ale k tanci se

nikdo zlákat nedal.

Xénie by se nikdy v životě na ulici neroztančila. Měla potíž i vstát a projít se, když na ni někdokoukal. Vzniklo to už ve škole, když ji vyvolali k tabuli. Na hrbila se a nejradši by se propadla. Také kvůli tomu málem propadla. Od té doby nerada tančí, myslí na to, že vypadne z rytmu, stoupne někomu na nohu, myslí na to, jestli jí to sluší, a děsí se, že ne. Ale na tanci ji něco přitahuje, možná báseň, možná prostě závidí lidem, kteří jsou ho schopni.

Najednou v chumlu spatřila svoji mladší dceruJustýnu, spěchající na schůzku s ní. Chvíli si ji prohlížela zpovzdálí, než na ni zavolá. Užívala si ten odstup, který jí skýtal možnost dívat se na ni jako na cizí. Přemýšlela, jestli by si jí všimla, kdyby ji neznala, co by si o ní myslela, jestli by jí byla sympatická. Než si na ty otázky dokázala odpovědět, Justýna sepohnula z hloučku lidí a dala se do tance. Xénie chvílidoufala, že ji šálí zrak. Ale nešálil. Justýna tančila sOsobou! Divoce a nemravně. Její dcera tancovala tak, jak by Xénie neuměla ani ve stavu nejtěžší opilosti.

Dala se na ústup. Zdrhla před tím. Nechce to.Prchla před Justýnou, svojí hodnou malou holčičkou.Nechala ji běsnit uprostřed ulice s cizí ženskou. Chvíli se uklidňovala chůzí.


13

Když se pak sešly u obchodu, Xénie dělala jakoby nic. Justýna přišla skoro včas a tvářila se jakonevinnost sama. Bylo jí čtrnáct.

Tahle dcera měřila sto šedesát dva centimetrů, byla tedy o šest centimetrů menší než Xénie a o dvanáct centimetrů menší než Kristýna, která byla o šestcentimetrů vyšší než Xénie. Geny mají neuvěřitelnoufantazii. Když byla Xénie s Justýnou těhotná, přibraly spolu jen šest kilo a když ji poprvé uviděla, lekla se, žeJustýna není její, než si vzpomněla, že matka je vždycky jistá. Justýna přišla na svět s černým hárem a užtehdy byla malilinká a celá se třásla. Možná se bála své maminky, ale to neměla proč, protože Xénie jevtělená láska mateřská. A dál za tou láskou, tam že jeďábel a džungle a úmysly kukaččí, o tom nikomunevyráví. Proč také?

Přestože Xénie čtyři roky měřila dceru doma u zdi, bylo jasné, že Justýna zůstane její malou holčičkounavždy. Tahle dcera měla číslo oblečků o jedno menší než Xénie. Takže jediné, co zůstalo v tuto chvílistejné, byla Xénie třímající třináct ramínek se šaty bledá jako stěna, o niž se opírala.

„Tak co?“ hlesla bezkrevnými rty.

„Tak nic,“ objevila se za oponou Justýna.

Tahle dcera o sobě nikdy neříkala, že vypadá jako debil. Měla v sobě lad a sklad jako varhany. Možná proto byla muzikální. Justýna si zpívala i v těchnejstresovějších situacích, třeba když jí hrozilo, že jíujede vlak na pěveckou soutěž. Justýna si zazpívala adosáhla nejenom toho, že vlak měl zpoždění, ale i toho, že vyhrála. Xénie to párkrát po ní zkoušela, alenepomohlo to, zvorala vždycky všechno a následky sedostavily tvrdé a nesmlouvavé.

Možná Justýnina vyrovnanost nesouvisela s


14

bou, napadalo ji někdy. Možná jen Justýna není po

ní, po Xénii. Jenomže Justýna nebyla ani poMiláčkovi. Po kom tedy je, ptávala se Xénie někdy sama sebe.

Možná nejenom otec, ale i matka je nejistá. Možná jí

obě dcery přinesla do hnízda kukačka.

„Šijou ty šaty nějak špatně, nezdá se ti?“ usmívala se Justýna.

Měla proč. Věděla dobře, čeho tím dosáhne.

„Dojdu ti pro ty pruhovaný, chceš, Justýnko?“pravila Xénie snaživě.

„To budeš moc hodná, mami,“ Justýna jí věnovala úsměv ještě širší než sestra. Xénie by jej nazvalaladným a skladným.

Obě její dcery byly úplně stejné, jedna hnědovlasá, jedna blonďatá, jedna malá, jedna velká, obě byly po kukačce. A byly po ní úžasné.

A tak i Justýna byla v pruhovaných šatech k sežrání.

Justýna líbla matku za ucho a zmizela jí z dohledu jak mořská pěna. Nevadí. Xénie už stejně musela běžet. Konečně přišla řada na ni. Netouží po šatech. Chtěla hory romantiky a krvavých bifteků. Xénie se stane upírkou, co žere Miláčka. Kuku, znělo jí vhlavě a nemohla se té melodie zbavit.

Kukaččí matka je dobrá matka. Možná nejlepší. Roztrousí děti po hnízdech usedlejších samiček, aby je vypiplaly. Je zodpovědná pouze ke kukání. Xéniiny děti už byly vypiplané. Xénie mívala urputný pocit, že to nejlepší, co by pro ně měla udělat, je zmizet zjejich života. Odletět. Umřít. O Xénii se pokoušel ďábel. Pokoušel se o ni tanec. ÚÁÍÍÍ.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist