načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Demence v kazuistikách – Helena Kučerová

Demence v kazuistikách

Elektronická kniha: Demence v kazuistikách
Autor: Helena Kučerová

Názorný přehled psychopatologických typů pacientů s demencí pro praktické i odborné lékaře, studenty medicíny i zdravotní sestry příslušné specializace. Úvod publikace je věnován ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 109
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Psychiatrie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1491-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Názorný přehled psychopatologických typů pacientů s demencí pro praktické i odborné lékaře, studenty medicíny i zdravotní sestry příslušné specializace. Úvod publikace je věnován definici demence, klasifikaci podle různých kritérií a správné diagnostice. Následuje 18 kazuistik z ordinace autorky, kdy nemocní trpěli některou z forem demence. Text je doplněn kresbami pacientů, jež ilustrují informace o vývoji léčby. V další části je uvedena analýza souboru 68 pacientů s diagnózou demence, kteří byli ošetřeni na psychiatrické ambulanci v průběhu dvou let. Byla prokázána vysoká míra rodinné přítěže nemocných pacientů. Závěrečná kapitola se zabývá léčbou demencí: nutností prevence, lékovou problematikou, rehabilitací a je zmíněna i otázka eutanazie, kterou autorka odsuzuje.

Popis nakladatele

Ojedinělý, praktický a názorný přehled psychopatologických typů pacientů s demencí, s nimiž se lékaři běžně setkávají ve svých ordinacích. Kniha je určena pro psychiatry, praktické lékaře, neurology, geriatry, psychology, studenty medicíny, ale i zdravotní sestry příslušné specializace. Autorka, která vychází ze své zkušenosti, lékařům poradí, jak diagnózu rozpoznat, jak s pacientem hovořit, jak ho léčit. Vše dokumentuje na kazuistikách. Text je doplněn kresbami pacientů, jež doplňují informace o vývoji léčby.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Helena Kučerová - další tituly autora:
Psychiatrické minimum Psychiatrické minimum
 (e-book)
Schizofrenie v kazuistikách Schizofrenie v kazuistikách
Zákon o silničním provozu s komentářem a judikaturou - 3. aktualizované vydání Zákon o silničním provozu s komentářem a judikaturou
 (e-book)
Psychiatrické minimum Psychiatrické minimum
Organizace znalostí: klíčová témata Organizace znalostí: klíčová témata
Bolest v psychiatrii Bolest v psychiatrii
 
K elektronické knize "Demence v kazuistikách" doporučujeme také:
 (e-book)
Demence a jiné poruchy paměti -- Komunikace a každodenní péče Demence a jiné poruchy paměti
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Věnováno památce mých rodičů, paní Marty Kučerové, roz. vejnarové,

a pana prof. MUDr. Jana Kučery, DrSc.

Kniha vyla díky podpoře společnosti Astra Zeneca.

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

DEMENCE V KAZUISTIKÁCH

Vydala Grada Publishing, a.s.

UPrůhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2666. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Viola Lyčková

Sazba a zlom Marina Hukalová

Počet stran 112

Vydání 1., 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Recenzoval:

doc. MUDr. Frantiek Faltus, DrSc.

Š Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS

ISBN 80-247-1491-4

OBSAH

Předmluva....................................7

Demence je... ..................................9

Rozdělení demencí...............................13

Rozpoznání demence .............................17

Demence vaskulární, nebo Alzheimerova? .................23

Domluva a dalí komunikace s dementním pacientem ...........27

Kazuistiky pacientů ..............................31

Kazuistika 1 ................................31

Kazuistika 2 ................................35

Kazuistika 3 ................................38

Kazuistika 4 ................................39

Kazuistika 5 ................................41

Kazuistika 6 ................................43

Kazuistika 7 ................................45

Kazuistika 8 ................................49

Kazuistika 9 ................................57

Kazuistika 10................................60

Kazuistika 11................................62

Kazuistika 12................................64

Kazuistika 13................................66

Kazuistika 14................................69

Kazuistika 15................................72

Kazuistika 16................................75

Kazuistika 17................................77

Kazuistika 18................................80

Diskuse ke kazuistikám ............................85

/ 5


Rodinná přítě, komorbidita a léčba u pacientů s demencí v psychiatrické ambulanci ..........................87

Metodika ..................................87

Výsledky ..................................88

Diskuse...................................93

Závěr ....................................96

Léčení demencí ................................97

Nejlepí je prevence ............................97

Několik slov o lécích............................99

Jetě něco o lécích ............................100

Rehabilitace pacientů s demencí .....................101

Eutanazie ...................................103

Literatura...................................105

6 /


PŘEDMLUVA

Váení čtenáři,

kdykoli mě počítač nechce poslouchat a já s ním zápasím, vzpomínám na doby,kdyádnépočítačenebyly,nebonebylyalespoňvtéformě,jakojsou dnes, kdy je máme na svých stolech, ve svých autech nebo ve svých takách. Jsou to doby nepříli vzdálené, kdy podobně jako v současnosti mezi námi byli nemocní trpící různými neduhy, kteří potřebovali pomoci. A i tehdy existovali lékaři, skvělí odborníci, kteří nejen bez počítačů, ale často i bez rentgenů či ultrazvuků a dalích přístrojů uměli stanovit správnou diagnózu a dokázali o svých zkuenostech poutavě přednáet a psát. Měli obětavý vztah ke svým pacientům, starali se o ně a léčili je podle svého nejlepího vědomí a svědomí, i kdy jinak, ne to umíme nyní.

ObdivujinapříkladučebnicipsychiatrieprofesoraMyslivečka,kterýzde bez pouití jakýchkoli statistických výpočtů vylíčil hlavní diagnózy tak barvitě a názorně, e si je dovede snadno představit a zapamatovat i začátečník.

Pokrok vědy a techniky má svá pozitiva a přivedl nás mimo jiné k tomu, e dnes známe antibiotika, psychofarmaka, různé druhy operací atd. Ale jsousituace,kdynemámemonostvyuítvechznámýchléčebnýchpostupů a prostředků, a přesto musíme léčit.

Podobnějakořadamýchkolegůpsychiatrůinepsychiatrůijápracujivsoukromé ambulanci v terénu, kde jsem sama se sestrou a aktuálně při práci nemámkdispozicianipočítačovýtomograf,animagnetickourezonanci,ba anivyetřeníkolegoupsychologem.Diagnostickymusímrozhodnoutrychle a musím také ihned podniknout opatření: posoudit, zda má být pacient odvezen k hospitalizaci, čím má být odvezen, kdo bude dělat doprovod, nebo zda pacient půjde domů, s jakými léky, popř. půjde-li na nějaká somatická vyetření.Vtakovýchsituacích,tedyvběnépraxi,lékařnemáčasuvaovat, kteréhomediátoruvmozkumáasipacientnedostatek,comuprávěprobíhá na synapsích nebo který receptor je třeba ovlivnit. Lékař má před sebou ivého člověka, který mu něco povídá, nějak se chová, něco chce, a do toho jetěnejednoumluvíijehorodina...Azevechtěchtoprojevů lékařmusína

PŘEDMLUVA / 7


jítvýchodisko.Zdepakpřicházíkeslovupozorování,úsudek,intuice,zku-

enost, empatie, navázání kontaktu a dalí, těko definovatelné schopnosti

a nástroje jednání s psychiatrickým pacientem.

Cílemmojíknihyneníučebnicepsychiatrie,alesnahapodělitseskolegy

osvézáitkyazkuenostizpraxevnaději,evnichnaleznouněcozajíma-

vého, co je nám vem známé a blízké.

8 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH


DEMENCE JE...

Slovo demence pochází z latinského slova mens, co znamená

mysl, a předpony de-, která značí od-. Slovo demens tedy znamená ílený, tedy něco, co mysli pozbylo, odchylku od rozumového jednání (Loucká,2002).JakoprvnívmedicínětentotermínpouilAureliusCorne- lius Celsus ve své knize De medicina v prvním století naeho letopočtu. DomodernípsychiatrickéklasifikacejejzavedlDominiqueEsquirolvroce 1814 (Raboch, 2003).

Definice demence podle 10. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocízní:Demence(F00F03)jesyndromzpůsobenýchoroboumozku, obvyklechronickéneboprogresivnípovahy,kdedocházíkporuenímnoha vyích nervových kortikálních funkcí, k nim patří pamě, mylení, orientace,chápání,počítání,schopnostučení,jazykaúsudek.Vědomínení zastřeno. Obvykle je přidrueno poruené chápání a příleitostně mu předcházíizhoreníemočníkontroly,sociálníhochovánínebomotivace.Tento syndrom se vyskytuje u Alzheimerovy nemoci, cerebrovaskulárního onemocnění a u jiných stavů, které primárně postihují mozek.

Jinými slovy, jde o celkové zhorení duevních schopností s různě vyjádřenýmpostienímvjednotlivýchslokáchpsychikyavesvémdůsledku zasahující celou osobnost, včetně její tělesné součásti. V těích stadiích jde tedy o zchátralost nejen paměti, mylení, emotivity, vůle... ale i o tělesnouslabost,nevýkonnost,pomočování,neudrenístolice,zhoreníobrany- schopnosti organismu vůči infekcím, o poruchy pohybového aparátu a ostatních systémů. Zhorování můe mít trvalou progresi, její rychlost je buď soustavná, nebo se mění, je rychlejí či pomalejí, nebo dokonce mívá přestávky se stagnací, výjimečně i období zlepení. Průběh, např. po úrazu hlavy, můe být i takový, e náhle dojde ke značnému poklesu mentálních schopností,kterýpakchronickytrvánastejnéúrovni,popř.sečasemmůe i mírně zlepovat. Průběh je mnohdy ovlivněn vnějími vlivy, jako jsou různé zátěe tělesného i duevního charakteru. Někdy stačí i běná infekcehorníchcestdýchacíchnapodzimnebovziměneboprůjmovitéonemocněnívlétě,astavpacientasemůezhorit.Takénepříjemnésituacevrodině, starosti s dětmi a vnuky, kteří jsou např. nemocní, jdou na operaci nebo se

DEMENCE JE... / 9


rozvádějí,ztratilipráci...tovemůepřispětkprohloubenídemence.Lékaři chirurgických oborů ve snaze pacientovi zlepit jeho tělesné obtíe nejednouzapomínají,eoperačnízákrokjeznačnýmstresovýmmomentem,který sice nemocnému např. zlepí pohyblivost nebo odstraní bolesti, ale na druhé straně můe značně negativně ovlivnit jeho pamě a sociabilitu v rámci jeho třeba dosud nepoznané počínající demence. A to se týká jak operací vcelkovénarkóze(utěchvíce),aleioperacívlokálnímznecitlivění,protoe i v těchto případech je operační výkon zátěí.

Jak uvádějí K. Ritchie a S. Lovestone (2002), demence postihuje asi 5 % populace starí 65 let. Zatím z neznámých důvodů převaují eny (viz té ná nález v kapitole Rodinná přítě, komorbidita a léčba u pacientů s demencí v psychiatrické ambulanci). V některých kulturách se vak demence vyskytuje zřídka. Jako příčiny demence uvádějí zmínění autoři na základě neurochemických a neurobiologických výzkumů poruchy funkce neurotransmiterů a zvýenou produkci a ukládání amyloidu v mozku. Rizikovými faktory jsou pak hypertenze, deprese a hypolipidemie. Častějí výskytdemenceuenzjistiliténěmečtíautoři(H.Schröppeletal.,1996). Dalímrizikovýmfaktoremjekouření,jakdokládáRotterdamskástudiese 6870 osobami starími 55 let (Ott et al., 1998).

J. Hort a M. Bojar (2004) uvádějí, e v České republice je celkový počet pacientů s demencí odhadován celkem na 100 000 osob, prevalence činí tedy přiblině 1 % populace. V populaci osob nad 65 let věku vak ji demencí trpí 5 % vech jedinců, v populaci nad 80 let věku je to 3050 % osob. Z tohoto počtu demencí je demencí u Alzheimerovy nemoci 5065 %, vaskulárních demencí je 1030 %.

Pokudjdeokonkrétnípříznakydemence,mohousevyskytovatporuchy velmi různé. Nejde vak jen o výčet těchto poruch, ale důleitá je i jejich vzájemná propojenost, kontext a vývoj v čase. Také nuance v charakteru jednotlivých příznaků a jejich, troufám si říci, přímo zabarvení, jsou nesmírně důleité. Není toti porucha paměti jako porucha paměti, deprese jako deprese, nespavost jako nespavost. Tentý příznak, resp. příznak se stejným názvem, mívá vdy trochu jiný odstín u různých chorob.

Udemencítedydominujíporuchypaměti(zejménaudemencepřiAlzheimerověnemoci),poruchyúsudku,logickéhomylení,poruchaučeníseno- vým věcem, poruchy soustředivosti. Vyskytují se té poruchy emotivity (úzkosti, deprese, emoční labilita, apatie a emoční tupost), poruchy obsahu mylení (zvýená vztahovačnost a paranoidní bludy, zejména bludy okrádání a bludy árlivosti), poruchy vůle, poruchy sociálního cítění, zvýený egocentrismus, anozognozie. Mohou se vyskytnout i halucinace, a to ze- 10 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH jména v propuknuvích stavech zmatenosti, ale i za neporueného vědomí. Halucinace bývají zrakové, sluchové, ale i mnohočetné, které dosahují a parafrenního charakteru. Poruchy paměti, nesoustředivost a tělesná slabost apomalostvedoučastoktomu,epostienýnasebepřestávádbát,nemyje se, patně jí, zapomíná na pestrý jídelníček a iví se několik dní třeba jen kávou a rohlíky nebo si vaří vajíčka a párky, ohřívá konzervy. Zhoruje se osobní i bytová hygiena, postiený málo pere, neuklízí, vude je pína, prach, odpadky. Často stále něco hledá, take přehazuje věci z místa na místo, přičem nejednou obviňuje své blízké nebo sousedy, e mu věci berou, schovávají, kradou, nosí jeho oblečení, vyměňují jej. Někteří lidé si píínapapírky,comajíkoupit,comajíkdyudělat,kdecomajíuschováno. Jenepapírkyopětněkamzaloínebojeztratíajejichpamětitonepomůe. Vzpomínámsinajednuznámoupaní,kterásebohuelnikdeneléčilaakterá mělavkuchynirozvěenérůznéutěrky,ručníkyajinétextilieananichpři- pendlené obrovské mnoství malých papírků s různými poznámkami. Ty ji vak nakonec stejně neochránily před domovem důchodců, kam velmi dlouho nechtěla jít, ale pak tam spokojeně ila jetě řadu měsíců.

Někdy je postiený člověk negativistický a odmítá se mýt, kdy ho dcera, syn či pečovatelka k tomu vyzývají, odmítá si vzít čisté prádlo, tvrdí, e jedl, a přitom nejedl, zapomíná si brát léky. Často bývají zachovány ty dovednosti, které postiený celý ivot dělal, např. eny dovedou uvařit, ale nepamatují si telefonní čísla, zato dosti dlouho vědí, kdy se narodily jejich děti.Muisiobvyklepamatujírůznétechnickévěci,lépepracujísčísly,ale naopak si nepamatují data narození své manelky a svých dětí, vnuků, někdyanijejichjména.Vpozdějíchstadiíchsilidétaképletoublízkéosoby, snachu povaují třeba za sestru, bratra za syna, pletou si jména, netrefí po bytě, chtějí jít domů, a přitom doma jsou. Odcestují někam vlakem či autobusem, někde vystoupí a tam je pak obvykle příbuzní najdou a za pomoci policie.

Tragikomicky působí některé výjevy z domovů důchodců a podobných zařízení pro staré a dementní pacienty, kdy např. u jednoho stolu sedí pět lidí, vichni povídají, ale kadý vede jen svou vlastní samomluvu, neposloucháostatníaoninenaslouchajíjemu...Nemocnýjesicevkolektivu,ale je v něm zcela izolován a je ponořen do svých často velmi nesouvislých vzpomínek.

J.Wancataetal.(2003)zpsychiatrickéhoodděleníuniverzityveVídni se pokusili spočítat, kolik bude v Evropě demencí trpících osob do roku 2050. Vycházeli z populačních projektů Organizace spojených národů a pouili výsledky několika metaanalýz epidemiologických studií. V roce

DEMENCE JE... / 11


2000 bylo demencí postiených osob v celé Evropě 7,1 milionu, do roku

2050 by to mělo být 16,2 milionu. Počet nových případů demence za rok

byl v roce 2000 asi 1,9 milionu a v roce 2050 by to mělo být 4,1 milionu za

rok. Naopak populace pracujících lidí by se měla významně sníit. V roce

2000připadalyna7,1milionudementníchpacientů493milionyosobvpro-

duktivnímvěku,coodpovídáratiu69,4osobvproduktivnímvěkuna1de-

mentníhonemocného.Vroce2050bypodletěchtopropočtůmělototoratio

klesnoutna21,1osobvproduktivnímvěkuna1dementníhonemocného.To

opravdu není pro Evropu radostná perspektiva.

Demence je váná nemoc, nepříjemná pro postieného i pro jeho okolí;

těkoříci,prokohovíce.Záleíhodněnakritičnostipacienta,jaksvépotíe

proívá, jestli spíe depresivně, nebo je naopak suverénní a obviňuje ze

svých neschopností své příbuzné. Svoji roli hraje i tzv. premorbidní osob

nost,předchozívzdělanostainformovanostnemocnéhoatépřístuprodiny

a dalích pečovatelů.

12 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH


ROZDĚLENÍ DEMENCÍ

V průběhu času se rozdělení demencí měnilo jednak podle autorů

a psychiatrických směrů, jednak podle současných poznatků vědy. Také názvosloví není jednotné, některé termíny se překrývají, jiné jsou uváděny na různých úrovních. Pro zajímavost si dovoluji uvést několik autorů, starích i moderních.

Americký klinický profesor a ředitel oddělení neuropsychiatrie v městské nemocnici v Clevelandu, Louis J. Karnosh, společně se svým kolegou Edwardem M. Zuckerem v roce 1945 řadí demence mezi organické reakční typy. Kromě jiných rozliují: 1. Psychózy s mozkovou arteriosklerózou, kam patří:

o mentální symptomy při maligní hypertenzi

o mentální symptomy při prosté arterioskleróze

o presenilní (Alzheimerova) demence

o Pickova nemoc 2. Senilní psychózy:

o prostá deteriorace

o delirózní typy a typy zmatenosti

o depresivní a agitované typy

o paranoidní typy

o presbyofrenický typ Jiný americký psychiatr, Wiliam S. Sadler z Chicaga, v téme roce (1945) rovně řadí demence mezi organické reakční typy, a to do kapitoly senilních psychóz: 1. Presenilní demence

o prostá presenilní demence

o presbyofrenie

o Alzheimerova nemoc

o arteriosklerotická demence

ROZDĚLENÍ DEMENCÍ / 13


2. Psychózy spojené s mozkovými nemocemi a nervovými poruchami:

o encefalitida

o mozkový tumor

o Pickova nemoc

o chronická progresivní subkortikální encefalopatie

o Schilderova nemoc (encephalitis periaxialis diffusa)

o perniciózní anémie

o mnoho poruch endokrinního systému

o chorea Sydenhami

o chorea Huntingtoni

o paralysis agitans

o roztrouená skleróza

o pelagra

o traumatické psychózy Ná profesor Zdeněk Mysliveček ve své Speciální psychiatrii z roku 1959 rozliuje zvlá: 1. Psychickézměnypřiencefalopatiích(kamřadímj.dementiaencephalo-

patica, různé encefalitidy, choreu Sydenhami, choreu Huntingtoni, roz

trouenou sklerózu a mozkový nádor) 2. Psychické změny při zranění mozku 3. Epilepsii 4. Psychické změny při lues cerebri 5. Věkové involuční změny duevní, co jsou:

o presenilní duevní změny

o senilní psychózy

– Dementia senilis, stařecká otupělost

– Alzheimerova nemoc

– Pickova choroba

– Jakobova choroba

Roman Jirák v knize Demence (1999) rozděluje demence takto: 1. Atroficko-degenerativní demence:

o Alzheimerova nemoc

o Parkinsonova choroba

o korová nemoc s Lewyho tělísky

o demence u Pickovy choroby a jiných loiskových mozkových atrofií 14 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH

o progresivní supranukleární obrna

o Huntingtonova choroba

o olivopontocerebelární atrofie

o presenilní gliální dystrofie 2. Ischemicko-vaskulární demence 3. Symptomatické demence

o metabolické demence

o demence při vitaminových deficitech

o demence v průběhu elektrolytového rozvratu

o demence při endokrinopatiích

o hereditárně podmíněné metabolické demence

o toxicky podmíněné metabolické demence

o demence při zánětlivých onemocněních centrální nervové soustavy

Obdobné rozdělení uvádí R. Jirák také jako spoluautor moderních psychiatrických učebnic (J. Raboch a P. Zvolský z roku 2001 a C. Höschl, J. Libiger, J. vestka z roku 2002).

Vechna uvedená, ale i dalí dělení demencí a organických poruch (F.Henn,N.Sartorius,H.Helmchen,H.Lauter2001,A.Janík,K.Duek 1974, F. Koukolík, R. Jirák 1999, K. Ritchie a S. Lovestone 2002, E. Rahn, A. Mahnkopfová 2000, E. Růička et al. 2003) jsou zajímavá amajísvoulogiku.Nicméněprokadodennípraxijezávaznéděleníuvedené v Mezinárodní klasifikaci nemocí 10. revize z roku 1992, kterou nyní stručně připomínám: n Demence u Alzheimerovy nemoci (F 00, G 30)

o Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem

(F 00.0, G 30.0)

o Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem

(F 00.1, G 30.1)

o Demence u Alzheimerovy nemoci, atypického nebo smíeného typu

(F 00.2, G 30.8)

o Demence u Alzheimerovy nemoci, NS (F 00.9, G 30.9) n Vaskulární demence (F 01)

o Vaskulární demence s akutním začátkem (F 01.0)

o Multiinfarktová demence (F 01.1)

o Subkortikální vaskulární demence (F 01.2)

o Smíená kortikální a subkortikální vaskulární demence (F 01.3)

o Jiné vaskulární demence (F 01.8)

ROZDĚLENÍ DEMENCÍ / 15

+


o Vaskulární demence, NS (F 01.9)

n Demence u jiných nemocí zařazených jinde (F 02)

o Demence u Pickovy choroby (F 02.0, G 31.0) o Demence u Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci (F 02.1, A 81.0) o Demence u Huntingtonovy nemoci (F 02.2, G 10+) o Demence u Parkinsonovy nemoci (F 02.3, G 20+) o Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience - HIV (F 02.4,

B 22.0) o Demence u jiných určených nemocí, zařazených jinde (F 02.8), kam

patří např. demence u mozkové lipidózy, epilepsie, hepatolentikulární

degenerace, hyperkalcemie, hypotyreózy, intoxikace, sclerosis multi

plex, neurosyfilidy, deficitu niacinu (pelagra), polyarteritis nodosa, sy

stémového lupus erytematodes, trypanosomóze, karenci vitaminu B

12

.

n Neurčená demence (F 03).

16 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH


ROZPOZNÁNÍ DEMENCE

Diagnostika dementních syndromů je podrobně popsána ve výe

uvedených učebnicích i v dalích knihách a časopiseckých článcích. Pro kadodenní praxi je důleité demenci rozpoznat, a to nejen pro psychiatra, ale i pro lékaře jiných oborů, pro sestry a dalí osoby, které pracují s lidmi, zejména starými. V terénu se setkáváme nejčastěji s demencemi vaskulárními a Alzheimerovými a jejich kombinacemi, i kdy o méně častých a vzácných druzích je třeba také vědět. V pokročilých fázích jsou vak vechny demence natolik podobné, e jejich etiologie se stává vedlejí. V podstatě lze říci, e vechny noxy, které pokozují mozek, vedou k demenci, dříve či později, rychleji nebo pomaleji, izolovaněji nebo komplexněji. Rozpoznání etiologie je důleité zejména v počátečních fázích, kdy je moná jetě kauzální léčba: nádor operace, infekce léčba infekce, počínající arterioskleróza léčba arteriosklerózy, alkohol abstinence, průmyslové jedy změna zaměstnání atd.

Vyetření pacienta má stejnou strukturu jako kadé jiné psychiatrické vyetření,pouzevěnujemevětípozornostpaměti,úsudkuadalímpřízna- kům,kterésdemencíbývajíspojeny(smutek,úzkosti,únavnost,nesoustře- divost,nespavost,hučenívuích,točeníhlavy).Nejlepíje,kdyjepacient vyetřovántak,esianineuvědomuje,ejevyetřován.Lidétotinebývají rádivyetřováni,alerádisipříjemněpopovídajíslékařem.Ajedobře,kdy lékař při tom příjemném povídání nenápadně vede rozhovor tak, aby zjistil vechny potřebné informace vedoucí k diagnóze.

Ji při navázání kontaktu a odebírání anamnézy si vímáme, jak pacient mluví. Jak formuluje věty, zda snadno, nebo obtíně, rychle, nebo pomalu, zdahledáslova,zdajeopakuje,zdaopakujecelévětyaneníschopensepo- sunout v tématu, zda je mono otázkami jeho řeč odklonit, zda odpovídá přiléhavě, k věci, zda vybavuje z paměti rychle a snadno, nebo dlouho vzpomíná,nevíběnéúdajeosoběasvérodině.Zdajeřečrozvláčnáaza- bíhavá, zda musíme některé otázky opakovat, zda pacient chápe, na co se ptáme,nebozdajetřebaotázkyklástzkříeněavysvětlovatněkterépojmy. Někdypacientsámřekne,esipatněpamatuje,jindytosdělíjehopříbuzní. Pokud má pacient halucinace, větinou zrakové nebo sluchové, často to

ROZPOZNÁNÍ DEMENCE / 17


sámneřekne,buďproto,etonepokládázachorobné,neboproto,emána toamnézii(přistavechzmatenosti).Navidinyahlasyjeprototřebasecíleně zeptat. A také bychom nikdy neměli opomenout taktním způsobem poloit otázku po eventuálních mylenkách na sebevradu.

Pokud při obvyklém vyetřování zjistíme, e poruchy paměti a intelektu přítomny jsou, zavedeme cílené otázky na tuto oblast: vyjmenovat ovoce, zeleninu,městavrepublice,sousednístáty,naeprezidenty,datasvětových válekajinýchveobecněznámýchhistorickýchudálostíiděnízesoučasného veřejného ivota. Při závanějích poruchách je vhodné vyjmenovat měsíce vroce,dnyvtýdnu,ročníobdobí,prstynarukou,ukázatnaoko,ucho,nos, bradu, levou, pravou ruku, nohu atd. Nechat napsat písmena, slova, větu, nakreslit trojúhelník, čtverec, krouek, domeček, hodiny, rybu... Vyjmenovat rodinné přísluníky, kde bydlí, čím jsou, kolik je jim let, kdy jsou Vánoce, co bylo k obědu, co včera k večeři atd.

Kezjitěníčíselněvyjádřenéhostupnědemencesečastopouívádotazník MMSE (Mini Mental State Examination M. F. Folstein. et al., 1975) Osobně mám vůči němu jisté výhrady, jak u jsem se zmínila jinde (Kučerová Helena, Vinař, 2005). Stalo se mi toti opakovaně, e nemocný, který měl prokazatelně váné potíe v důsledku poruch paměti, a u doma, nebo na pracoviti, zvládl v ordinaci test MMSE na tolik bodů, e to ukazovalo buďjenhraničnídemenci,nebodokoncenormu.Momentálnívýsledektestu můe být naopak také ovlivněn aktuální kondicí nemocného, který se třeba zrovnapatněvyspal,nebojeunavenpoabsolvovánídelícestyautobusem do ordinace, nebo ji byl v ordinaci jiného lékaře, kde třeba delí dobu čekal,mělzvyetřenístrachapod.Nemocnítotičastospojujínávtěvyvícelé- kařů najednou, nebo návtěvu lékaře a úřadů či obchodů, protoe jízdné autobusy či vlaky je drahé, a tak se snaí vyřídit více věcí při jedné cestě.

MMSEmápodleméhonázorutakétunevýhodu,espojujeotázkytěké s otázkami lehkými, které jsou hodnoceny nepřiměřeně vysokým počtem bodů vzhledem k otázkám těkým, čím pak vzniká nepřesný výsledek. Např. sedmičkový test (odečítat od 100 sedm a dále úkol č. 3) je pro řadu nemocných dosti obtíný, kdeto např. pojmenovat hodinky a tuku (úkol č. 5) je tak jednoduché, e i značně dementní nemocný to ví a dostane relativněsnadnodvabody.Obdobněvzítdorukypapír,přeloithonapůlapo- loit na zem (úkol č. 7) zvládne i těce nemocný pacient a dostane hned tři body, zatímco u méně postiených nemocných to vyvolává smích nebo opovrení.Naprotitomunapsatnadiktovanouvětuanakreslitgeometrický útvar z dvou protínajících se pětiúhelníků jsou úkoly dosti těké (č.9a10) a pacient za ně dostane jen po jednom bodu. Dementní stavy, jako ostatně 18 / DEMENCE V KAZUISTIKÁCH



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist