načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Demence a jiné poruchy paměti -- Komunikace a každodenní péče – Roman Jirák; Iva Holmerová; Claudia Borzová; kolektiv

Demence a jiné poruchy paměti -- Komunikace a každodenní péče

Elektronická kniha: Demence a jiné poruchy paměti
Autor: Roman Jirák; Iva Holmerová; Claudia Borzová; kolektiv
Podnázev: Komunikace a každodenní péče

Učebnice pro nelékaře a rodinné příslušníky, kteří pečují o lidi postižené demencí. Učebnice určená studentům nelékařských zdravotnických oborů, pečovatelům, psychologům, speciálním pedagogům, zdravotním sestrám a rodinným příslušníkům ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  195
+
-
6,5
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 164
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Psychiatrie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2454-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice pro nelékaře a rodinné příslušníky, kteří pečují o lidi postižené demencí. Učebnice určená studentům nelékařských zdravotnických oborů, pečovatelům, psychologům, speciálním pedagogům, zdravotním sestrám a rodinným příslušníkům přináší kompletní pohled na problematiku demencí a dalších poruch paměti z hlediska nelékaře. Kniha seznamuje se základními typy demencí, jejich příčinami, klinickým obrazem a možnostmi léčby. Důležitou součástí jsou kapitoly o komunikaci s člověkem postiženým demencí i o každodenní péči doma či ve specializovaných zařízeních.

Popis nakladatele

Publikace přináší kompletní obraz o poruchách paměti a demence, jejich typech a klinické prezentaci. Rovněž uvádí, jaké jsou jejich příčiny či co se v současnosti z této oblasti zkoumá, a také jak lze uvedené poruchy léčit, jak komunikovat s postiženými lidmi, co dělat při zjištění počínajících poruch paměti.

Je určena jako učebnice pro bakalářské a magisterské studium pro nelékařské zdravotnické obory, profesionální pečovatele o pacienty s poruchami paměti, psychology, pedagogy, speciální pedagogy, zdravotní sestry, home-care i rodinné příslušníky pacientů trpících demencí a dalšími poruchami paměti.

Knihu napsal kolektiv autorů dlouhodobě se zabývajících problematikou demencí a poruch paměti. Publikace se snaží přinést komplexní pohled na uvedenou oblast z hlediska nelékaře. Autorský kolektiv dlouhodobě publikuje v oblasti demencí a příbuzných poruch. Hlavní autoři pracují na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK Praha v Centru pro Alzheimerovu chorobu. (komunikace a každodenní péče)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Roman Jirák; Iva Holmerová; Claudia Borzová; kolektiv - další tituly autora:
Gerontopsychiatrie Gerontopsychiatrie
Minimum akademického bontonu -- aneb Jak neuklouznout nejen na akademické půdě Minimum akademického bontonu
 (e-book)
Minimum akademického bontonu -- aneb Jak neuklouznout nejen na akademické půdě Minimum akademického bontonu
 (e-book)
Křehký pacient a primární péče Křehký pacient a primární péče
 (e-book)
Geriatrické syndromy a geriatrický pacient Geriatrické syndromy a geriatrický pacient
 (e-book)
Geriatrie a gerontologie Geriatrie a gerontologie
 (e-book)
Nespavost a jiné poruchy spánku -- Pro nelékařské zdravotnické obory Nespavost a jiné poruchy spánku
 (e-book)
Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického hodnocení Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického hodnocení
 (e-book)
Gerontopsychiatrie Gerontopsychiatrie
Praktický rádce pro život seniora -- Trénink paměti, cvičení, aktivity, prevence nemocí... Praktický rádce pro život seniora
Diferenciální diagnostika v neurologii Diferenciální diagnostika v neurologii
 (e-book)
Praktický poradca pre život seniora Praktický poradca pre život seniora
 
K elektronické knize "Demence a jiné poruchy paměti -- Komunikace a každodenní péče" doporučujeme také:
 (e-book)
Problematické situace v péči o seniory -- Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky Problematické situace v péči o seniory
 (e-book)
Demence v kazuistikách Demence v kazuistikách
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

DEMENCE A JINÉ PORUCHY PAMĚTI Komunikace a každodenní péče Hlavní autor a vedoucí autorského kolektivu: Doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., Psychiatrická klinika 1. LF UK Praha Autorský kolektiv: MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Gerontocentrum Praha 8, Fakulta humanitních studií UK Praha MUDr. Claudia Borzová, Psychiatrická ambulance Kladno MUDr. Vanda Franková, Psychiatrická léčebna Dobřany MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. MUDr. Jiří Konrád, Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod MUDr. Hana Vaňková, Gerontocentrum Praha 8 PhDr. Eva Jarolímová, Česká alzheimerovská společnost © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © Miloslava Krédlová, 2009 Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 3721. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 176, 1. vydání, Praha 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Knihu doporučuje časopis Sestra. Tato kniha vznikla za podpory výzkumných záměrů: ƒ 1. LF UK MSM 0021620849

„Neuropsychiatrické aspekty neurodegenerativních demencí“ ƒ FHS UK MSM 0021620843

„Antropologie komunikace a lidské adaptace“ a grantů: ƒ IGA MZ ČR NR 8487–3 ƒ č. 309/05/0693 – Grantová agentura ČR. Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství. ISBN 978 -80 -247-2454 - 6 Obsah 1 Úvod (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2 Paměť a další psychické funkce (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.1 Další psychické funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3 Přehled demencí (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.1 Atrofi cko-degenerativní procesy . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.2 Vaskulární demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.3 Ostatní symptomatické demence . . . . . . . . . . . . . . . . 20 4 Epidemiologie demencí (C. Borzová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 5 Základní klinické příznaky demencí (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.1 Postižení kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.2 Postižení aktivit denního života . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.3 Behaviorální a psychologické příznaky demence . . . . . . . 23 6 Vyšetřovací metody u demencí (C. Borzová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

6.1 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

6.2 Orientační vyšetření poznávacích funkcí . . . . . . . . . . . 26

6.3 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7 Alzheimerova choroba (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

7.1 Genetické faktory Alzheimerovy choroby . . . . . . . . . . . 31

7.2 Klinický obraz Alzheimerovy choroby . . . . . . . . . . . . . 31 8 Demence s Lewyho tělísky (DLB) (J. Konrád) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

8.1 Objev nemoci a její výskyt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

8.2 Neuropatologické změny a souvislost s Parkinsonovou

a Alzheimerovou nemocí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

8.3 Klinické příznaky a diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . 36

8.3.1 Progredující demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

8.3.2 Kolísající kognitivní schopnosti . . . . . . . . . . . . 37

8.3.3 Parkinsonizmus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

8.3.4 Neuropsychiatrické příznaky . . . . . . . . . . . . . . 37

8.4 Možnosti léčebného ovlivnění demence s Lewyho tělísky . . 39 9 Demence u Parkinsonovy choroby

a onemocnění typu „Parkinson plus“ (J. Konrád) . . . . . . . . . . . . . . . . 40

9.1 Základní charakteristiky Parkinsonovy nemoci . . . . . . . 40

9.2 Typické klinické příznaky demence

u Parkinsonovy nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

9.3 Možnosti léčby příznaků demence

u Parkinsonovy nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

9.4 Onemocnění typu „Parkinson plus“ . . . . . . . . . . . . . . 41 10 Frontotemporální lobární demence (V. Franková) . . . . . . . . . . . . . . . 43

10.1 Frontální varianty FT demence . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

10.2 Sémantická demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

10.3 Primární progresivní afázie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

10.4 Vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 11 Huntingtonova chorea (C. Borzová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

11.1 Výskyt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

11.2 Příznaky onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

11.3 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

11.4 Diagnóza onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 12 Další atrofi cko-degenerativní demence (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . 53 13 Vaskulární demence (C. Borzová, R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

13. 1 Typy vaskulárních demencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 14 Demence infekčního původu (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 15 Lidské prionové nemoci (V. Franková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

15.1 Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (CJN). . . . . . . . . . . . . 58

15.1.1 Genetická CJN (dědičná, familiární). . . . . . . . . . 60

15.1.2 Iatrogenní CJN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

15.1.3 Nová varianta CJN (vCJN) . . . . . . . . . . . . . . . 61

15.2 Kuru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

15.3 Zvláštní opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 16 Metabolické demence (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 17 Demence intoxikačního původu (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 18 Farmakogenní demence (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 19 Demence při avitaminózách a endokrinních onemocněních (R. Jirák) . . . 66 20 Posttraumatické (poúrazové) demence (C. Borzová) . . . . . . . . . . . . . . 67 21 Demence při hydrocefalu s normálním tlakem

(normotenzním hydrocefalu) (C. Borzová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 22 Ostatní demence (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 23 Lehká porucha poznávacích funkcí (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 24 Amnestický syndrom (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 25 Problémové chování u demence (V. Franková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

25.1 Jak postupovat při vzniku problémového chování? . . . . . . 78

25.2 Prevence vzniku problémového chování u demence . . . . . 86 26 Léčba a léčitelnost demencí – biologické přístupy (R. Jirák) . . . . . . . . . 88 27 Nefarmakologický management demence (I. Holmerová) . . . . . . . . . . 91

27.1 Programované aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

27.2 Individualizované aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

27.3 Refl ektivní podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

27.4 Orientace realitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

27.5 Validace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

27.6 Kognitivní trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

27.7 Reminiscence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

27.8 Naučený postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

27.9 Prostředí pro lidi s demencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

27.10 Kinezioterapie a taneční terapie . . . . . . . . . . . . . . . .100 28 Česká alzheimerovská společnost a její služby (I. Holmerová) . . . . . . . 101

28.1 Kontaktní a informační centrum ČALS . . . . . . . . . . . . 101

28.2 Poradenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

28.3 Včasná diagnostika kognitivní poruchy . . . . . . . . . . . . 103

28.4 „Čaje o páté“ – svépomocné skupiny rodinných pečujících . 103

28.5 „Relaxace“ – podpora po ztrátě blízkého . . . . . . . . . . .104

28.6 Respitní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104 29 Význam a společenské dopady Alzheimerovy choroby (I. Holmerová) . . 105 30 Jak komunikovat s člověkem trpícím demencí

(I. Holmerová, E. Jarolímová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

30.1 Refl ektování jednotlivých typů demence

v přístupu k pacientům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

30.2 Obecné zásady v přístupu k pacientům s demencí . . . . . . 110

31 Přístupy k pacientům v jednotlivých stadiích demence (I. Holmerová) . . 116

31.1 Charakteristika jednotlivých stadií demence . . . . . . . . . 116 31.2 Mírná kognitivní porucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

31.2.1 Co potřebují lidé s počínající a mírnou demencí . . . 117 31.3 Fáze rozvinuté demence, specifi cké přístupy a služby . . . .120

31.3.1 Denní stacionář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

31.3.2 Ústavní péče pro pacienty s demencí . . . . . . . . . 121

31.3.3 Charakter oddělení pro pacienty s demencí . . . . . .122

31.3.4 Režim oddělení pro pacienty s demencí . . . . . . . .123

31.3.5 Programování aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

31.3.6 Komorbidita lidí s demencí,

akutní zhoršení stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

31.3.7 Ochrana pacientů s demencí . . . . . . . . . . . . . .124

31.3.8 Omezovací prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . .126

31.3.9 Souhlas s pobytem v zařízení . . . . . . . . . . . . . .128 31.4 Pokročilá demence a terminální fáze demence,

paliativní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130

31.4.1 Charakteristika pokročilé demence . . . . . . . . . .130

31.4.2 K diagnostickým a terapeutickým rozvahám

ve fázi pokročilé a terminální demence . . . . . . . . 131

31.4.3 Charakteristika terminální fáze demence . . . . . . . 131

31.4.4 Paliativní péče o pacienty s demencí . . . . . . . . . . 133

31.4.5 Ustoupení od marné léčby . . . . . . . . . . . . . . . .134

31.4.6 Vztah léčby a paliativní péče . . . . . . . . . . . . . .134

31.4.7 Výživa a hydratace pacientů

v terminálním stadiu demence . . . . . . . . . . . . .134

31.4.8 Otázka aplikace antibiotik . . . . . . . . . . . . . . .135

32 Bolest u lidí s pokročilou demencí (H. Vaňková) . . . . . . . . . . . . . . . . 136

33 Další závažné stavy v gerontopsychiatrii (J. Konrád) . . . . . . . . . . . . . 137

33.1 Depresivní stavy a poruchy nálady ve stáří . . . . . . . . . .137

33.1.1 Příčiny rozvoje deprese ve stáří . . . . . . . . . . . . .138

33.1.2 Typické klinické příznaky . . . . . . . . . . . . . . . .139

33.1.3 Možnosti léčby deprese ve stáří,

prognóza nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139

33.2 Deliria (stavy zmatenosti) ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . 141

33.2.1 Co je to delirium? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142

33.2.2 Klinický obraz a diagnostika deliria, diferenciální

diagnostika demence a deliria . . . . . . . . . . . . .143


9

33.2.3 Léčba deliria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

33.3 Zneužívání a závislost na lécích

a návykových látkách ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . .146

33.4 Jiné organické duševní poruchy . . . . . . . . . . . . . . . .148 34 Stárnutí populace (Z. Kalvach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

34.1 Příčiny stárnutí živých organizmů . . . . . . . . . . . . . . . 152

34.1.1 Stárnutí jako genetická zákonitost . . . . . . . . . . . 152

34.1.2 Stárnutí jako projev opotřebování

a náhodných chyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

34.2 Tělesné projevy a zdravotní důsledky stárnutí . . . . . . . . 153 35 Kam směřuje výzkum Alzheimerovy choroby,

co lze očekávat v nedaleké budoucnosti (R. Jirák) . . . . . . . . . . . . . . . 157 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

1Úvod

1 Úvod Řekne-li se Alzheimerova choroba, vybaví se obvykle představa někoho, kdo ztrácí své věci, nepoznává své známé, nemůže najít cestu domů, pomočuje se. Skutečně i takto může vypadat pacient trpící Alzheimerovou chorobou. Tato neurodegenerativní nemoc se klinicky manifestuje jako demence. Co jsou demence? Demence jsou poruchy, u kterých dochází k podstatnému snížení úrovně paměti i dalších kognitivních (poznávacích) funkcí (funkcí, které zajišťují adaptaci na zevní prostředí, komunikaci se zevním prostředím, cílené chování). Mezi ty to funkce náleží k romě paměti pozornost, vnímání, řečové funkce (schopnost t vorby řeči i schopnost porozumění řeči), tzv. exekutivní (výkonné) funkce – schopnost být motivován k určité činnosti, tuto účelnou činnost naplánovat, provést a zpětně zhodnotit – funkce zajišťující účelné jednání a další. Celková úroveň kognitivních funkcí se obyčejně označuje jako inteligence. K postižení kognitivních i dalších funkcí dochází onemocněním mozku, nejčastěji chronickým, postupujícím. Vědomí není u demencí zastřené (myslí se kvalitativní úroveň vědomí, uvědomění si sama sebe i správné uvědomění si situace, nikoli kvantitativní úroveň, kde porucha znamená ospalost, bezvědomí).

Kromě postižení kognitivních funkcí dochází k postižení dalších funkcí. U demencí jsou popisovány okruhy tří základních skupin funkcí, přičemž ohraničení je neostré, poněkud schematické, uvedené okruhy se navzájem prolínají:

■ kognitivní funkce,

aktivity denního života, ■

poruchy emocí ( ■ afektů a nálad), chování, spánku a cyklu spánek

– bdění. Poruchy těchto funkcí se souhrnně nazývají behaviorální

a psychologické příznaky demencí.

Porušení těchto funkcí musí být tak velké, aby interferovalo s běžnými životními aktivitami.

To pak vede k tomu, že se postižený stává nesoběstačným, závislým na rodině, nemocnici, ústavu sociální péče.

Demence a jiné poruchy paměti1

Ke vzniku demence nevede pouze Alzheimerova choroba, ale i více než 60 dalších chorob.

Demence sama o sobě představuje syndrom – určitý charakteristický soubor příznaků, který může mít různé příčiny. Některé choroby jsou vždy spojeny s rozvojem demence (například Alzheimerova choroba), u jiných se demence rozvíjí pouze někdy (například AIDS). Proto řekne-li se demence, vybavíme si člověka postiženého poruchami paměti, jednání, poznávání apod., ale nejsme ještě schopni říci, která choroba jeho demenci vyvolala.

2 Paměť a další psychické funkce

2 Paměť a další psychické funkce Paměť je schopnost přijímat, uchovávat a znovuvybavovat informace. Na rozdíl od počítačové paměti je lidská paměť propojena s dalšími psychickými funkcemi. Paměť je funkce, která nám umožňuje uvědomění si sama sebe, obsahuje všechny naše prožitky, vědomosti, dovednosti. Existují různé složky paměti a různé typy paměti.

Paměť lze proto dělit podle řady hledisek.

Jedno ze základních typů rozdělení paměti je na paměť deklarativní a procedurální (nedeklarativní). Obsahy paměti deklarativní lze popsat, vypovědět slovy, deklarovat. Tuto paměť lze ještě schematicky rozdělit na paměť epizodickou, která obsahuje vzpomínky na různé události a situace, a na paměť sémantickou, která se podobá slovníku. Obsahuje pojmy, vědomosti, skutečnosti. Právě deklarativní paměť je výrazně postižena u Alzheimerovy choroby.

Procedurální (nedeklarativní) paměť zahrnuje paměťové obsahy, které nelze popsat slovy, nelze je vypovědět. Jsou to motorické dovednosti (chůze, účelné pohyby), řečové dovednosti, podmíněné refl exy a další složky. Procedurální paměť bývá postižena například u tzv. podkorových demencí – u demence při Parkinsonově chorobě, Huntingtonově chorey a dalších.

Další dělení paměti je dle časového schématu. Klasifi kace této paměti není jednotná a ustálená.

Jako ultrakrátká paměť (také senzorický registr, bezprostřední pa- ■

měť, okamžitá paměť) se označují všechny vjemy, které si uvědomu

jeme. Ultrakrátká paměť trvá řádově vteřiny až desítky vteřin.

Krátkodobá paměť je přechodného charakteru. Některé informace ■

z ultrakrátké paměti okamžitě vymizí, jiné se přenášejí dále do krá

tkodobé paměti. Je nutné jejich opakování. Přesto však většina

těchto obsahů zanik ne. Tomuto druhu paměti se také říká provozní

paměť. Většina informací zaniká proto, že nejsou již dále používá

ny, ani posilovány opakováním.

Střednědobá paměť (konsolidace) je ukládání některých informací ■

do dlouhodobé paměti. Tyto informace musí být posilovány opa

kováním. K ukládání do dlouhodobé paměti výrazně přispívá také

emoční náboj informace. Například člověk si snadněji zapamatuje

paměťové obsahy, které jsou pro něj radostné. Také však si obvykle

lépe zapamatovává nepříjemné informace. (Mohou tak být zacho

Demence a jiné poruchy paměti2

vány živé vzpomínky například na nepříjemné zkoušení ve škole,

na konfl ikty a podobně.) Ultrakrátká, krátkodobá i střednědobá

paměť bývají často označovány pouze pojmem krátkodobá paměť.

Podkladem těchto složek paměti je přechodné zapojení výběž

ků nervových buněk, které tak tvoří okruhy, po kterých probíhá

vzruch. (Tyto okruhy se podobají například počítačovým sítím.)

U Alzheimerovy nemoci je krátkodobá paměť postižena již od po

čátečních stadií.

Dlouhodobá paměť je schopnost udržet informaci dlouhodobě ■

až celoživotně. Podk ladem dlouhodobé paměti jsou tzv. engramy –

paměťové stopy. Ty mají ráz nikoli přechodných zapojení výběžků

nervových buněk, ale trvalých změn bílkovin nervových buněk

a jejich výběžků.

Procedurální paměť bývá porušena typicky u tzv. subkortikálních demencí, jako je například demence při Parkinsonově chorobě. Projev uje se poruchou v ýkonných funkcí (dysexekutivní syndrom) a navenek se projevuje spíše jako neobratnost, nešikovnost. U těžkých demencí typu Alzheimerovy choroby však bývá postižena také.

Pozornost náleží mezi poznávací funkce. Je to schopnost zaměřit vnímání k určitému objektu i schopnost vnímat správně více objektů najednou. U demencí dochází k výrazným poruchám pozornosti. Objevuje se roztržitost u lidí, kteří dříve roztržití nebyli. Koncentrují se na objekty, které v tuto chvíli nejsou pro ně důležité, a naopak se nekoncentrují na důležité objekty. Jindy nejsou schopni soustředit se na více objektů, pozornost kolísá, vyskytují se těžké poruchy pozornosti (například při přecházení ulice nezpozorují přijíždějící tramvaj). 2.1 Další psychické funkce Vědomí je schopnost uvědomovat si sama sebe, své prožitky, v kontinuu času. Vědomí má 2 okruhy poruch: Kvantitativní porucha vědomí představuje kontinuum od normálního stavu vědomí přes ospalost, spavost (somnolenci), sopor (stav, kdy člověk reaguje jen na silné a bolestivé podněty) až po kóma – bezvědomí. U demencí se může vyskytovat spavost (častěji je však obrácen celý cyklus spánek – bdění). Kóma (ale již i sopor) je život ohrožující stav (například kóma při nedostatku nebo nadbytku krevního cukru u diabetes mellitus, kóma při poraněních

2 Paměť a další psychické funkce

mozku). Kvalitativní poruchy vědomí představují poruchu kontinua prožívání. Vyskytují se jako tzv. deliria a projevují se různým stupněm dezorientace. Deliria bývají většinou krátkodobá, ale opakující se. Nejlépe je asi vystihuje výraz zmatenost. Deliria nejsou součástí syndromu demence, ale u demencí se často vyskytují jako přidružené příznaky (viz kapitola o depresích a deliriích).

Emoce lze defi novat jako postoje ke skutečnosti, k vnějším i vnitřním podnětům, prožitkům. Emoce lze zhruba rozdělit do tří kategorií:

afekty, ■ ■nálady, ■vyšší city.

Afekty jsou krátkodobé emoční stavy trvající průměrně desítky vteřin až minuty. Mohou být různého typu. Všichni známe afekt vzteku, při kterém se nositel afektu může dopustit agresivního jednání (ale nemusí). Toto agresivní jednání může být pouze na slovní úrovni – nadávání, vyhrožování, namířené proti věcem, například rozbití skleničky, kopnutí do dveří, nebo může být namířené proti jinému člověku – strkání, inzultace apod. Afekty smutku se mohou projevit například náhlým pláčem. U lidí trpících demencí bývá častá nekontrolovaná afektivita – nejsou schopni své afekty zvládat, rozčílí se pro nepodstatné maličkosti, často se rozpláčí apod.

Nálady jsou dlouhodobější stavy, které je možno defi novat jako vyladění k afektu jednoho typu. Kromě normální, situaci přiměřené nálady se vyskytují chorobné (patické) nálady.

Depresivní nálada, jejíž podstatou je smutek, je nejčastější chorob- ■

ná nálada. Při depresi mají postižení obvykle zpomalené tempo

řeči i motorických projevů, podceňují se, mají nedostatek aktivi

ty, zhoršuje se spánek a chuť k jídlu. Depresivní lidé jsou ohroženi

sebevražedným jednáním. Depresivní nálada sama o sobě někdy

může napodobovat demenci, lidé s depresí nejsou schopni dosta

tečně využít svých intelektových a paměťových schopností, trpí

nedostatkem motivace. Depresivní nálada se také může projevit

výskytem tělesných potíží, nevysvětlitelným tělesným onemocně

ním, například stěhovavými bolestmi.

Časté chorobné ■ nálady jsou úzkost a strach. Strach má určitý ob

jekt – jsou to obavy z něčeho konkrétního, doprovázené nepříjem

nými pocity. Úzkost se zcela podobá strachu, avšak nemá konkrétní

+


16

Demence a jiné poruchy paměti2

vyvolávající objekt. Při úzkosti a strachu jsou časté tělesné dopro

vodné příznaky, například zrychlení pulzu srdce. Úzkost se může

projevit i v jakési záchvatovité podobě (hovoří se o panických ata

kách), i ve formě obav z více či méně reálných objektů a situací –

pak se nazývá fobie (například fobie z určitých nemocí, ze špíny,

z těsných prostor, z pavouků apod.).

Dysforická nálada (nepoužívá se český termín – odpovídaly by ■

například částečně slangové výrazy dopálenost, naštvanost) je

spojena s nepříznivým hodnocením momentální situace, s reptá

ním, nespokojeností. Někdy se u této nálady vyskytuje vyšší sklon

k agresivitě.

Euforická nálada je spokojená nálada – tedy nic chorobného. Avšak ■

u dementních pacientů se i euforická nálada může vyskytnout ne

přiměřeně – především nepřiměřeně momentální situaci (člověk

netrpící demencí by reagoval například depresí). Častá je u dement

ních pacientů neproduktivní euforie – jsou spokojeni a šťastni, aniž

by prováděli jakoukoli činnost.

Manická nálada je opakem depresivní ■ nálady. Maničtí lidé mají

rychlejší tempo, rychle až překotně hovoří, neudržují dostatečný

společenský odstup, málo spí, aniž by byli unaveni.

Všechny uvedené chorobné nálady se vyskytují u demencí jako součást behaviorálních a psychologických příznaků demence.

Vyšší city jsou trvalé znaky osobnosti člověka, týkají se především etické a estetické oblasti, obecného postoje k lidem a okolnímu světu. Mají svou polaritu, na jedné straně kladnou a na druhé zápornou. Náleží mezi ně například altruizmus – sobectví, mírumilovnost – agresivita aj. U demencí dochází k otupění vyšších citů, je to však značně individuální u různých jedinců i u různých typů demencí.

Vn í má n í je schopnost přijímat pomocí čidel (zraku, sluchu, hmatu aj.) vnější i vnitřní podněty, v mozku je analyzovat a integrovat s dosavadními zkušenostmi. Nejtěžší poruchy vnímání jsou halucinace a iluze. Tyto poruchy náleží k tzv. psychotickým příznakům. Psychotické příznaky jsou takové poruchy, které vedou ke ztrátě kontaktu s realitou. Patří mezi ně především některé příznaky z okruhu poruch vnímání, myšlení a jednání.

Halucinace jsou smyslové vjemy bez patřičného podnětu. I když nejsou skutečné, je pacient o jejich realitě bezvýhradně přesvědčen. U dementních pacientů se nejčastěji vyskytují halucinace zrakové

2 Paměť a další psychické funkce

a sluchové, někdy komplexní (všech smyslů, halucinující je vtažen do děje). Často vídají například osoby, které jim chodí do bytu, povídají si o nich apod.

Iluze je jakési chorobné přet voření reálného vjemu tak, že jej vnímají jinak (nesprávně), ale jsou bezvýhradně přesvědčeni o jeho správnosti. Například poslouchají rádio, kde vysílají předpověď počasí, a oni slyší, jak je pomlouvají. Pokud jde o stejné projevy, ale jedinec si ve chvíli vjemu uvědomuje, že jde o přelud a nikoli o realitu, hovoříme o pseudohalucinacích nebo pseudoiluzích. U některých demencí se mohou objevit halucinace i iluze, většinou epizodicky. Časté je to například u demencí s Lewyho tělísky.

Myšlení je schopnost zpracovávat informace, umožňuje odpověď na zevní i vnitřní podněty, adaptaci na vnější prostředí. Myšlení je zprostředkováno pojmy, řečí. Existuje vnější řeč a méně strukturovaná vnitřní řeč. U demencí se často setkáváme se zpomalením myšlení (bradypsychizmem). Hlavní psychotickou poruchou myšlení jsou bludy. Jsou to myšlenky neodpovídající pravdě, ale nemocný je o jejich pravdivosti nevývratně přesvědčen. Bludy pacient nezkoriguje ani logickým výkladem, ani konfrontací se zkušeností. U demencí jsou časté například bludy okrádanosti a nepřátelství (tzv. paranoidně-perzekuční bludy). Pacient například tvrdí, že mu kradou peníze, šaty, peří z peřin, že v bytě souseda mají odposlouchávací přístroje. I když jej zavedeme do bytu souseda, a tak ho zkonfrontujeme s realitou, stále věří, že odposlouchávací přístroje tam jsou. Bludy u demencí bývají velmi nelogické.

Jiná závažná porucha myšlení, která se u demencí může vyskytnout, je inkoherence (nesouvislost) myšlení, která se rovněž projeví v řeči; řeč nedává žádný význam, slova jsou různě zpřeházena, nelze vypátrat žádný obsah myšlenek. U dementních pacientů se také vyskytuje tzv. ulpívavé myšlení (perseverace), což je neustálé opakování jedné myšlenky, slovní vazby, sentence. Podobné je nevýpravné myšlení, kde sice nemocný neopakuje stále stejná slova, ale neustále se vrací k jednomu tématu, k jedné myšlence. Zabíhavé myšlení (myšlení nedržící se základního tématu, ale neustále zabíhající k nepodstatnostem, spějící k cíli oklikou) se často vyskytuje u zdravých lidí řečově neukázněných. Může se však vyskytnout také jako součást některých demencí – tam se objevuje nově, u lidí, u kterých dříve nebylo.

Chování a jednání představují motorickou odpověď na vnější i vnitřní podněty. ( Chování je neuvědomělé, nezaměřené, neplánované,

Demence a jiné poruchy paměti2

jednání naopak zaměřené, plánované, ale často se oba pojmy směšují, používají se jako synonyma.) Častá porucha chování u demencí je tzv. agitovanost. Je to neklid různého stupně, přetrvávající delší dobu, někdy jen drobný, jindy výrazný. U dementních pacientů bývá porušena účelnost jednání.

Intelekt a inteligence jsou pojmy, které se směšují, zaměňují a v podstatě oba vyjadřují totéž – schopnost správně myslet a správně se přizpůsobovat změnám vnějšího prostředí. Intelekt spíše představuje schopnost originálních řešení, abstrakce, generalizace apod., inteligence je více vnímána jako praktická schopnost správného myšlení a adaptability. Inteligence má různé složky, které nemusí být vyvinuty stejně. U demencí dochází k poklesu (deterioraci) intelektu; tento pokles je úměrný tíži demence. Obecně lze říci, že čím vyšší intelekt před propuknutím demence, tím pomalejší je pak sestup do těžších stadií demence.

Osobnost je soubor všech psychických vlastností individua. Je charakterizována například temperamentem (převládajícím osobním tempem a emocionalitou jedince), charakterem (souborem eticko-estetických vlastností a cítění), ale také intelektem a dalšími vlastnostmi. U demencí se osobnost postižených různou měrou mění k horšímu, většinou úměrně tíži demence.

Pojmem kognitivní funkce (poznávací funkce) označujeme ty fun kce, které nám slouží k reagování na podněty z vnějšího světa, k adaptaci na vnější prostředí. Mezi kognitivní funkce náleží například paměť, pozornost, vnímání, inteligence. Porucha kognitivních funkcí je základní porucha u Alzheimerovy choroby i dalších demencí. Mezi kognitivní funkce náležejí i tzv. exekutivní (výkonné) funkce. Tyto funkce slouží k provádění složitějších motorických úkonů, k realizaci jednání. Mezi ty to funkce patří motivace, schopnost naplánovat si úkon a správně seřadit jednotlivé podúkony, provést jej a zpětně zhodnotit. Poruchy exekutivních funkcí jsou pro demence příznačné. Tzv. podkorové demence – například demence u Parkinsonovy choroby – začínají právě poruchami exekutivních funkcí.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.