E-kniha: Dějiny českých médií -- Od počátku do současnosti – Jan Jirák; Barbara Köpplová; Petr Bednařík

Dějiny

českých médií

Od počátku do současnosti

Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová

D

ě

jiny

č

esk

ých médií

Petr Bedna

ř

ík

Jan Jirák

Barbara Köpplová

Masová média představují významný prvek života moderních společností . Noviny, časopisy, fi lmy, rozhlasové a televizní vysílání, velká část internetové produkce a některé síťové služby jsou součástí jak naší každodennosti , tak ekonomické existence společnosti a politi ckého rozhodování. Jsou hegemonem globalizované ekonomiky a globalizující se politi cké komunikace a kulturní produkce. Jsou součástí politi ckých, sociálních, kulturních a ekonomických dějin společnosti .

Kniha, kterou právě držíte v ruce, vám přináší zá

kladní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích. Zachycuje sociální pozadí vývoje ti sku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické změny, které se na vývoji médií podílely. Připomíná významné osobnosti , jež jsou s médii a jejich působením neodmyslitelně spjaty. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol a učitelům mediální výchovy, dějepisu a česk é literatury a všem, kteří chtějí nebo potřebují zvýšit svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Poděkování

Autoři děkují nakladatelství Grada za důvěru a všem, kteří napomohli vzniku textu,

za pomoc a podporu. Zvláště děkujeme všem, kteří přispěli k přípravě scénáře výstavy

zmíněné v úvodu a multimediálního DVD, jež na ni navazovalo. Mimořádný dík

patří Martinu Sekerovi, řediteli Knihovny Národního muzea a našemu kolegovi,

který nejenže kapitoly zachycující starší období přehlédl kritickým okem, ale

hlavně nám dal svolení, abychom jako výchozí rámec pro sestavení kapitol 3–5

využili jeho studií Tisk jako faktor politické mobilizace, kterou v roce 2006

vydala ve Vídni Rakouská akademie věd v knize Politická veřejnost a občanská

společnost. Dále děkujeme Janu  Cebemu, jenž v rámci práce na výzkumném záměru

fakulty významně přispěl k výběru a získání obrazového materiálu k publikaci,

Jitce Kryšpínové, která text pročetla, a Evě Šádové, která sestavila rejstřík.

Kniha vznikla jako součást řešení výzkumného záměru UK FSV: MSM0021620841

Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika, dílčích úkolů „Role a postavení médií

v české společnosti a v EU“ a „Medializace veřejného života a rozhodování“.

Dějiny

českých médií

Od počátku do současnosti

Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová

Grada Publishing

PhDr. Petr Bednařík, Ph.D., prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.,

doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ

Od počátku do současnosti

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 4435. publikaci

Odpovědná redaktorka Jana J. Kubínová

Sazba a zlom Vojtěch Kočí

Grafický návrh obálky Vojtěch Kočí

Počet stran 448

Vydání 1., 2011

Oponenti:

doc. PhDr. PaedDr. Milan Sekanina, CSc.

doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D.

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo © fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-3028-8

5

Úvod ...................................................................................................................9

Masová média v proměnách času a společnosti ........................................................9

1. Masová média jako historické téma .................................................................13

1.1 Co jsou masová média.........................................................................................15

1.1.1 Masová média ..........................................................................................16

1.1.2 Tisk ............................................................................................................16

1.1.3 Film a kinematografie ............................................................................17

1.1.4 Vysílací média .........................................................................................18

1.1.5 Internet .....................................................................................................18

1.1.6 Vztah masových médií a žurnalistiky ................................................19

1.1.7 Žurnalistika jako povolání ....................................................................20

1.2 Přístupy k dějinám masových médií ................................................................22

1.2.1 Masová média jako součást vývoje lidské komunikace ...................23

1.2.2 Sociálně historický přístup k dějinám médií .....................................25

1.3 Periodizace dějin českých médií .......................................................................29

2. Počátky rozvoje tištěných médií .....................................................................31

Od poloviny 15. století do 80. let 18. století

2.1 Evropa od Gutenbergova vynálezu k Velké francouzské revoluci ...............31

2.1.1 Vznik moderních společností ...............................................................33

2.1.2 Od renesance k osvícenství ...................................................................35

2.1.3 Počáteční rozvoj tisku od poloviny 15. století ....................................37

2.1.4 Počátky periodického tisku ...................................................................40

2.2 České země od Jiřího z Poděbrad po josefínské reformy ..............................41

2.2.1 Od pozdní gotiky k humanismu ..........................................................45

2.3 Rozvoj tištěných médií v českých zemích do sklonku 18. století ................47

2.3.1 Jan Amos Komenský: zárodky reflexe médií ....................................56

3. Tisk jako faktor národního sebeuvědomování ...............................................59

Od 90. let 18. století do 40. let 19. století

3.1 Evropa a svět Velké francouzské revoluce, Napoleona a první

poloviny 19. století ...............................................................................................59

3.1.1 Sebeuvědomování evropských národů ...............................................63

3.1.2 Preromantismus ......................................................................................64

Obsah

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ6

3.1.3 Romantismus ...........................................................................................64

3.1.4 Realismus .................................................................................................65

3.1.5 Tisk v 19. století .......................................................................................65

3.2 České země v období počátků moderního národního vědomí ....................66

3.2.1 Národní sebeuvědomování v českých zemích ...................................68

3.2.2 Kulturní život v českém prostředí .......................................................70

3.3 Český periodický tisk od Krameria k Havlíčkovi ...........................................72

3.3.1 Odborné a vědecké časopisy ................................................................82

4. Vznik a rozvoj politického tisku v Čechách.....................................................85

Od sklonku 40. let do počátku 90. let 19. století

4.1 Evropa a svět v roce 1848 a ve druhé polovině 19. století .............................85

4.1.1 Rok 1848 ..................................................................................................86

4.1.2 Druhá polovina 19. století v Evropě a ve světě ...................................88

4.2 České země od roku 1848 do přelomu 80. a 90. let 19. století .......................93

4.2.1 Kulturní a umělecký život v 2. polovině 19. století ...........................97

4.3 Tisk v českých zemích ve druhé polovině 19. století ......................................98

4.3.1 Tisk v českých zemích během revolučních let a jejich dozvuků .......99

4.3.2 Tisk v době neoabsolutistické represe 1851–1860 ............................107

4.3.3 Český tisk a česká žurnalistika v letech 1860–1889 .......................109

5. Rozvoj tisku politických stran .......................................................................123

Od 90. let 19. století do vzniku Československa v říjnu 1918

5.1 Evropa a svět od zlaté éry technického rozvoje ke světové válce ...............123

5.1.1 Fin de siècle ............................................................................................126

5.1.2 Secese ......................................................................................................128

5.1.3 Tisk jako průmyslové odvětví .............................................................129

5.1.4 Nástup kinematografie ........................................................................130

5.1.5 Masová média a válečná propaganda ................................................131

5.2 Od punktací ke vzniku samostatného státu ..................................................132

5.2.6 Kulturní život na počátku nového století .........................................134

5.3 Česká média na přelomu století ......................................................................136

5.3.1 Tisk národně liberálního tábora ........................................................140

5.3.2 Tisk sociálnědemokratického tábora ................................................143

5.3.3 Tisk katolického tábora ........................................................................145

5.3.4 Tisk agrárního tábora ..........................................................................146

5.3.5 Tisk národně sociálního tábora .........................................................147

5.3.6 Český tisk mimo české země ..............................................................148

5.3.7 Média v období první světové války .................................................149

6. Média v meziválečném Československu ........................................................151

Od roku 1918 do roku 1938

6.1 Evropa a svět mezi dvěma válkami .................................................................151

6.1.1 Kultura a umění po válce a proti válce ..............................................153

6.1.2 Nástup rozhlasového vysílání .............................................................154

6.2 Dvě desetiletí samostatného Československa ...............................................154

6.2.1 Kulturní život první republiky ...........................................................156

6.3 Česká média v meziválečném období .............................................................157

6.3.1 Struktura tištěných médií v meziválečném Československu ........158

6.3.2 Velké vydavatelské koncerny první republiky ................................165

Obsah7

6.3.3 Bulvární tisk .........................................................................................172

6.3.4 Tiskové kanceláře v samostatném Československu .......................175

6.3.5 Novinářské organizace .......................................................................176

6.3.6 Rozvoj rozhlasového vysílání ............................................................177

6.3.7 Počátky televizního přenosu obrazu ................................................182

7. Média během druhé republiky a protektorátu ..............................................183

Od roku 1938 do roku 1945

7.1 Evropa a svět od Mnichova do jara 1945 ........................................................183

7.1.1 Postavení médií během druhé světové války ...................................187

7.2 Druhá republika a protektorátní období ......................................................189

7.2.1 Období druhé republiky ......................................................................189

7.2.2 Období protektorátu ............................................................................191

7.3 Česká média v období druhé republiky ........................................................193

7.4 Média v době Protektorátu Čechy a Morava ................................................195

7.4.1 Cenzura protektorátního tisku ..........................................................197

7.4.2 Legální tisk a aktivističtí novináři .....................................................199

7.4.3 Rozhlas v Protektorátu Čechy a Morava ..........................................208

7.4.4 Domácí ilegální tisk ..............................................................................209

7.4.5 Média působící v zahraničí a ze zahraničí ......................................211

8. Média v procesu společenské obnovy a  politické polarizace ........................215

Od roku 1945 do roku 1948

8.1 Evropa a svět po roce 1945 ...............................................................................215

8.1.1 Kultura a literatura po roce 1945 .......................................................217

8.1.2 Poválečná obnova médií ......................................................................217

8.2 Necelé a krátké tři roky obnoveného Československa ................................218

8.3 Média v obnoveném Československu ............................................................221

8.3.1 Personální očista českých médií .......................................................224

8.3.2 Organizační a strukturní změny po roce 1945 ................................226

8.3.3 Média v politickém zápase třetí republiky .......................................239

9. Média ve službách budování socialismu a studené války ............................ 243

Od roku 1948 do druhé poloviny 50. let 20. století

9.1 Evropa a svět rozdělené mezi Východ a Západ .............................................243

9.1.1 50. léta v umění: Výraz generačního postoje....................................245

9.1.2 Poválečný film .......................................................................................246

9.1.3 Televize a politika .................................................................................246

9.2 Československo mezi únorovým převratem a XX. sjezdem KSSS ............247

9.2.1 Budovatelské umění .............................................................................250

9.2.2 Umělecké alternativy............................................................................250

9.3 Média v období budování socialismu .............................................................251

9.3.1 Role médií v únoru 1948 .....................................................................251

9.3.2 Změny v médiích po únoru 1948 ......................................................254

9.3.3 Vývoj periodického tisku ...................................................................258

9.3.4 Rozhlasové vysílání od února 1948 do poloviny 50. let .................269

9.3.5 Počátky televizního vysílání ..............................................................270

9.3.6 Exilová periodika a vysílání ze zahraničí .........................................274

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ8

10. Liberalizace médií a veřejného života ...........................................................277

Od druhé poloviny 50. let 20. století do roku 1969

10.1 Evropa a svět v zajetí studené války, snů a nadějí .........................................277

10.1.1 Umění a nový životní styl ....................................................................280

10.1.2 Odpovědnost umělce ...........................................................................281

10.1.3 Film 60. let .............................................................................................281

10.1.4 Rozvoj televize .......................................................................................282

10.1.5 Rozvoj studia médií ..............................................................................282

10.2 Československo na cestě k Pražskému jaru a jeho konci .............................283

10.3 Česká média v období „tání“ ..........................................................................289

10.3.1 Proměny periodického tisku od druhé poloviny 50. let

do roku 1967 ..........................................................................................290

10.3.2 Vývoj rozhlasového a televizního vysílání do roku 1967 ...............296

10.3.3 Žurnalistika na cestě k profesionalizaci ............................................302

10.4 Demokratizace médií v době Pražského jara ...............................................304

10.4.1 Mediální politika ÚV KSČ a média ...................................................305

10.4.2 Média v období Pražského jara a po okupaci ...................................307

11. Média jako výraz i nástroj normalizace .......................................................317

70. a 80. léta 20. století

11.1 Evropa a svět od letu na Měsíc ke konci studené války ..............................317

11.1.1 Nástup postmodernismu v umění .....................................................319

11.1.2 Masová média 70. a 80. let ...................................................................321

11.2 Československo v době normalizace ..............................................................323

11.3 Média v ČSSR od potlačení Pražského jara do roku 1989 ..........................326

11.3.1 Nástup normalizace v médiích ...........................................................326

11.3.2 Média v „bezčasí“ konsolidovaných poměrů ...................................335

12. Epilog: Vývoj médií po roce 1989 ..................................................................353

Poslední dekáda 20. století a výhled do 21. století

12.1 Evropa a svět po pádu železné opony .............................................................353

12.1.1 Kultura a umění 90. let ........................................................................356

12.1.2 Internet a umělecká tvorba .................................................................358

12.1.3 Nástup internetové komunikace ........................................................359

12.2 Československo a Česká republika ve sjednocující se Evropě ....................361

12.2.1 Proměny kulturního života po roce 1989 .........................................364

12.3 Česká média v 90. letech ...................................................................................365

12.3.1 Česká média v době konce studené války .........................................365

12.3.2 Demokratizace a komercializace českých médií .............................367

12.3.3 Internetizace a digitalizace .................................................................380

12.3.4 Závěrem: hlavní rysy českých médií .................................................381

Summary .........................................................................................................383

Použitá literatura ............................................................................................385

Rejstřík věcný ..................................................................................................397

Rejstřík jmenný.............................................................................................. 423

9

Masová média v proměnách času a společnosti

Masová média představují významnou součást života moderních spo

lečností. Noviny, časopisy, filmy, rozhlasové a televizní vysílání, velká

část internetové produkce (internetové verze tradičních médií, původní

zpravodajské portály a blogy, mluvené slovo, filmy a hudba dostupné

pro reprodukci či ukládání) a některé síťové služby jsou součástí jak

naší každodennosti, tak ekonomické existence společnosti a politického

rozhodování. Jejich společenský význam spočívá především v tom, že

jsou k dispozici potenciálně velkému počtu uživatelů, a to v pravidelných

intervalech (deníky, časopisy, v jistém smyslu i rozhlasové a televizní

vysílání, pokud nemá charakter vysílaného proudu) nebo téměř neustále

a na požádání (internetové portály, služby mobilních operátorů a díky

internetu stále více i televize a rozhlas). Současné rozvinuté společnosti

jsou těmito médii prostoupeny, proto se média stala nejen významným

projevem sociální komunikace (někdy se dokonce mluví o tzv. mediální

komunikaci jako o svébytném typu komunikování), ale i důležitým prů

myslovým odvětvím (díky téměř „příbuzenskému“ svazku s reklamním

trhem) a klíčovým sociálním, kulturním a politickým faktorem. Média

jsou součástí a rozměrem kulturních dějin a současnosti moderních

společností.

Masová média se navíc vyvinula v silné a nepřehlédnutelné prů

myslové odvětví, které má své vlastní – ekonomické i politické – zájmy

a své představy o uspořádání světa dané vnitřní dynamikou jeho pro

měn: konkurenčním bojem, touhou po zisku a potřebou udržet si nebo

posílit vlastní postavení působením na politickou sféru. Proto je třeba

média chápat nejen jako zdroj sdělení a součást sociálně komunikačních

Úvod

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ10

aktivit, ale i jako politickou a ekonomickou entitu s vlastním vývojem a vlastními, původními zájmy. Tento průmyslový sektor se v posledních letech významně proměňuje. Díky politickým změnám na přelomu 80. a 90. let 20. století a díky nebývalému technickému rozvoji se mu fakticky podařilo proniknout – a to téměř doslova – do všech koutů světa. Je -li někde globalizace skutečně rozvinutá, tak je to na mediálním trhu. Média jsou hegemonem globalizované ekonomiky a globalizující se politické komunikace a kulturní produkce. Média jsou tedy součástí politických, sociálních a ekonomických dějin společnosti.

Předkládaný text nabízí základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích a vhled do vývoje médií ve světě. Pojem „česká média“ není snadné definovat – na území, které dnes vymezují hranice České republiky, se i v mediální produkci setkávala řada jazykových, kulturních a politických kontextů. Pro potřeby předkládaného textu tvoří osu výkladu vývoj česky psaných (od 20. let 20. století i vysílaných) médií v českých zemích. Další jazykově definovaná prostředí (německy psaný tisk, polský tisk vycházející ve Slezsku apod.), popřípadě prostředí vymezená územním principem (moravský tisk, slezský tisk), jsou zmíněna výběrově tam, kde vstupují do kontaktu s česky provozovanými médii, ať již má tento kontakt povahu střetu, synergického efektu či inspirace.

Celý výklad je uveden krátkým připomenutím věcných a metodologických problémů spojených se studiem dějin médií (kapitola 1) a pak se – jak je u dějin médií vcelku tradiční – začíná od nástupu knihtisku v evropském prostředí a pokračuje rozvojem tisku do poslední čtvrtiny 18. století (kapitola 2). V dalším výkladu se publikace již plně soustřeďuje na ustavování a rozvoj médií na území dnešní České republiky, tedy především v českých zemích. Tisk vstoupil do tohoto prostředí v době formování moderní národní identity a národního sebeuvědomování jazykových a kulturních skupin žijících v tomto prostoru a působil jako reprezentant a podpora těchto procesů (kapitola 3). V dalším vývoji se pak tisk stával stále zřetelněji i společenskou institucí politického života společnosti (v kapitole 4 se připomíná ustavování „politického tisku“) a následně přímo výrazem institucionalizace politického dění, které svým způsobem vyvrcholilo po skončení první světové války ustavením samostatného Československa (kapitola 5 se zaměřuje na rozvoj tisku politických stran). V samostatném státě se média rozvíjela nejen jako instituce politického života, ale i jako průmyslové odvětví, které přijímá a adaptuje si nové obsahové tendence i technické inovace (kapitola 6).

Úvod 11

Zřetelnou změnu prodělala média (a veřejný život vůbec) v období po podepsání mnichovské dohody na podzim 1938 a během druhé světové války (kapitola 7, psaní Protektorát Čechy a Morava respektuje sílící, byť nekodifikovaný úzus, viz http://prirucka.ujc.cas.cz/, heslo „protektorát“). Toto období vystřídala etapa obnovy samostatného Československa vzešlého z výsledků druhé světové války. Média se stala jednou ze společenských institucí, v nichž se odehrála téměř okázalá očista personální i strukturní (kapitola 8). Další etapu představoval vývoj médií po roce 1948, kdy se Československo již plně vyčlenilo z tradic západoevropských demokracií a stalo se součástí oblasti podléhající mocenské nadvládě Sovětského svazu. První etapa tohoto období znamenala výrazný přeryv v koncepci společenské role médií, jejich kontrolu a plánovité zapojení do budování „nového řádu“ a propagandistických bojů studené války. Současně ale reflektovala vývoj mediálních technologií například rozšířením televizního vysílání (kapitola 9). Přísná kontrola médií začínala pomalu ochabovat od druhé poloviny 50. let, čímž se začaly chystat podmínky pro liberalizaci médií a veřejného a kulturního života v 60. le- tech – proces, který vyvrcholil Pražským jarem 1968 (kapitola 10). Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 symbolicky ukončila naděje na další liberalizaci médií a otevřela prostor k systematické, byrokratizované kontrole mediální produkce, která nakonec vedla mimo jiné k její nivelizaci (kapitola 11). Tuto etapu vystřídal po rozpadu bipolárního světa v roce 1989 prudký ekonomický a technologický rozvoj médií podmíněný povahou nově ustaveného politického pořádku i strukturních změn na počátku 90. let (kapitola 12).

Jednotlivé kapitoly (s výjimkou kapitoly první) jsou uspořádány tak, že v prvních podkapitolách je zmíněn evropský, případně světový historický kontext a následuje připomenutí souvislostí českých dějin. Poté přichází strukturovaný výklad vývoje médií v českém prostředí. Vnitřní strukturace tohoto vývoje není jednotná a závisí na tom, co lze v dané periodě považovat – ve vztahu k médiím – za nejvýraznější dobově charakteristické rysy.

Text připravil autorský tým Petr Bednařík, Jan Jirák a Barbara Köpp lová. V publikacích, jako je tato, bývá zvykem, že autoři jednotlivých částí jsou u „svých“ kapitol uvedeni. V našem případě je to obtížné, jelikož text vznikal skutečně jako kolektivní dílo. Má navíc svou vývojově starší předlohu ve scénáři k výstavě Zlaté časy médií, která byla otevřena od listopadu 2005 do května 2006 v hlavní budově Národního muzea v Praze, a ve výukovém multimediálním DVD Česká média v proměnách 20. sto‑ letí. Na těchto výstupech se autoři podíleli s dalšími spolupracovníky.

Noviny, časopisy, filmy, rozhlasové a televizní vysílání, stejně jako mnohé

internetové stránky a některé knižní produkty, nabízejí sdělení, o která

je z nejrůznějších důvodů zájem. Produkce a distribuce takových sdělení

jsou proto zorganizovány tak, aby se mohla průběžně či pravidelně šířit

z jednoho centra k mnoha perifériím, tedy k uživatelům – zájemcům. Jejich

zájem může být formován celou řadou podnětů, od potřeby orientovat

se v politickém či ekonomickém životě společnosti přes snahu vzdělat se,

pobavit se či jen zaplnit volný čas až po to, že si na přísun takových sdělení

prostě zvykli. Motivy k šíření sdělení mohou být také rozličné, od snahy

upoutat pozornost k nějakému politickému směru a vyložit jeho přednosti

přes touhu dosáhnout ekonomického prospěchu, až po potřebu zničit poli

tického či ekonomického protivníka. Fakt, že podstatným rysem působení

médií je pravidelné či průběžné šíření sdělení, vede mimo jiné k tomu, že

čtenáři, diváci a posluchači nejsou konkrétní individuální adresáti či sku

piny adresátů, nýbrž anonymní, jen obecnými rysy definované množiny

příjemců. Obecnými rysy přitom může být příslušnost k určité společenské

vrstvě, identifikace s nějakým (národním, etnickým) celkem či politickým

proudem – nebo dokonce jen soubor určitých sociodemografických cha

rakteristik, které reprezentují ten či onen typ spotřeby a životního stylu,

například posluchači určitého hudebního proudu apod. Takto zformované

množiny uživatelů nabývají takových rozměrů, že si pro svou početnost

a pro skrytost konkrétních uživatelů v anonymitě vysloužily označení

masa. Proto se noviny, časopisy, rozhlas, televize a část filmové a knižní

produkce označují jako masová média a pro jimi vytvářenou a podporo

vanou komunikaci se vžilo označení masová komunikace.

Nástup a rozvoj masových médií je zřetelným projevem modernizačního

procesu, tedy rozvoje a proměn industrializujících se společností, který za

čal v 15. století v různých částech Evropy a probíhá do současnosti. Média

1.

Masová média jako historické téma

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ14

(ve své „předmasové“ podobě) se začala rozvíjet s rozšiřováním obchodu, výroby zboží a také dovozu nejrůznějších komodit ze vzdálených destinací do Evropy. Média provázela přesun početných skupin populace celé řady evropských zemí z venkova do měst. O média (svobodu projevu, názoru a vyznání) se vedly spory a boje ve všech revolucích. Média byla jedním z prostředků, do nichž vkládali naděje na posílení národního uvědomění protagonisté „obrozujících“ se evropských národů. V novodobých dějinách Evropy snad není společenské změny, v níž by média nebyla nějakým způsobem přítomna.

Pro historiky, sociology, politology i mediology zůstává otevřenou a významnou otázka, nakolik je nástup a rozvoj médií a mediální komunikace produktem nebo jen průvodním jevem modernizačního procesu. Nakolik je také (nebo dokonce především) jevem konstitutivním – a konečně nakolik je jevem univerzálním a nakolik projevem specifických podmínek modernizace toho či onoho společenství, národa či období. Média jsou komplexní kulturní, socioekonomický a politický jev, který v průběhu modernizace stále prostupuje všemi vrstvami společnosti a všemi rovinami jejího fungování a vstupuje do interakce s dalšími jevy (literaturou, politickou emancipací, pojetím vzdělání, uměleckou produkcí apod.). Tam, kde úvahy o významu masových médií směřují k tomu, že média mají konstitutivní charakter, uvažuje se o jejich vrůstání do společnosti jako o společenské změně svého druhu. Vedle industrializace, byrokratizace, alfabetizace moderních společností objevují se i úvahy o jejich medializaci.

Média nejsou jen projevem či faktorem politického, společenského či kulturního života, ale mají i svůj vnitřní, imanentní vývoj. S masovými médii jsou běžně spojovány atributy jako snahy o řízené působení na postoje a chování příjemců a na veřejné mínění (tedy cenzura, propaganda a reklama). Současně jsou média vnímána jako zdroje informací o sociálním, politickém i fyzikálním světě a jako subjekt, který artikuluje názory na tyto světy (tedy žurnalistika). Taková vnímání provázejí média již od jejich předmasové fáze vývoje a mnohdy navazují na starší aktivity sloužící stejnému účelu.

Na vývoji masových médií se podílely nejen proměňující se společenské a politické podmínky, specifické pro jednotlivé části světa, ale i proměny technologické a organizační povahy – a ani ty nemají univerzální povahu. Již jsme například naznačili, že média se do podoby skutečně masových médií vyvinula od předmasové fáze své existence. Diskuse o nástupu „skutečně masových“ médií má své nezastupitelné místo ve výkladu dějin médií i dějin moderních společností. Někteří autoři kladou první výskyt „skutečně masových“ médií do 30. let 19. století, kdy se ve Velké Británii

Masová média jako historické téma15

a USA poprvé objevil tisk s vyšším nákladem. Jiní se domnívají, že nástup masových médií je třeba hledat v rozvoji dělnického tisku v průběhu 19. sto- letí. Další nacházejí počátek v 90. letech 19. století a počátku 20. století, tedy v době, kterou pro mediální oblast symbolizují v Evropě vydavatelské aktivity lorda Northcliffa a na americkém kontinentu konkurenční boj vydavatelských osobností Josepha Pulitzera a Williama R. Hearsta. Do závěru této doby také spadá rozšíření filmu jako lidové zábavy. Ještě další skupina autorů nabízí představu, že skutečně masová média se konstituují až se „zlatými léty Hollywoodu“ a „zlatými časy rádia“ ve 30. a 40. letech 20. století v USA. Pro řadu zemí se ale ani jeden z těchto potenciálních milníků nehodí – mimo jiné ani pro česká média (i když je pravda, že v 90. letech 19. století došlo i v českém prostředí k výraznému nárůstu listů i nákladu).

Postavení médií, jejich společenská, politická a kulturní role, stejně jako vliv proměn médií na společnost, představují významný zdroj poznatků pro výklad a pochopení moderních dějin. Proto je běžné, že se v jednotlivých zemích světa sepisují nejen dějiny národní kultury (výtvarného umění, divadla, kinematografie atd.), ale také sociální, politické a kulturní dějiny národních médií. Proto se vydávají komparativní dějiny médií, proto vznikají pokusy o sepsání obecných (byť zpravidla myšlenkově silně „westernizovaných“) dějin médií.

Tato kapitola si klade za cíl nabídnout základní vymezení pojmů, s nimiž se pak v dalším výkladu bude pracovat. Proto se pokusíme nejprve vymezit, co vlastně jsou masová média a jaké jsou jejich klíčové charakteristiky (podkapitola 1.1). Pak naznačíme, jak je možné k dějinám médií přistupovat a které přístupy se v odborné literatuře uplatňují (podkapitola 1.2). Nakonec nabídneme různé možnosti periodizace dějin médií podle toho, v jakém kontextu jsou tyto dějiny vykládány (podkapitola 1.3).

1.1 Co jsou masová média

Média a mediální komunikace jsou dobově podmíněné formy sociální – konkrétně veřejné – komunikace, jejichž společnými charakteristickými rysy jsou: ▶ potenciální fyzická i psychická (intelektuální) dostupnost jejich pro

dukce neomezenému množství adresátů/uživatelů a reálné užívaní této

produkce relativně velkým počtem příjemců;

+

DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ16

▶ disponování technickým, organizačním a distribučním zázemím, které

výše zmíněnou dostupnost umožňuje, tedy dovoluje vyrábět velký počet

identických kopií nebo šířit týž signál po velkém a obydleném území; ▶ nabídka obsahů, jež jsou obecně srozumitelné a mohou být z různých

důvodů použitelné (pro poučení, orientaci ve světě, potvrzení politického

názoru, jako návody na jednání, pro zábavu, pro zaplnění volného času,

pro rituální strukturaci každodenního běhu života apod.); ▶ průběžnost nebo pravidelnost obměňované produkce a vůle po její

aktualizaci, případně atraktivizaci. Masovými médii se tedy rozumějí taková média, která jsou určena a dostupná neuzavřené množině uživatelů (tedy „široké veřejnosti“, respektive „mase“). Tato média se formují za konkrétních historických podmínek (v procesu modernizace, resp. v kontextu průmyslové revoluce). Nástup a rozvoj masových médií je úzce spjat: ▶ s procesy industrializace, urbanizace a alfabetizace modernizujících

se společností, ▶ s procesem sociální stratifikace těchto společností na dichotomii elity

na jedné straně a střední a nižší (dělnické) třídy na straně druhé, ▶ s procesem demokratizace těchto společností (např. rozšiřováním

volebního práva),  ▶ s formováním a uvědomováním si národní identity těchto společností,

tedy s moderním nacionalismem.

1.1.1 Masová média

Masovými médii jsou tištěná média (a s nimi se do tohoto typu sociální komunikace dostávají jednotlivé zobrazovací techniky, např. dřevoryty, mědiryty, litografie ad. nebo později fotografie), později film, dále rozhlasové a televizní vysílání a v poslední době také veřejně dostupná sdělení v prostředí internetu.

1.1.2 Tisk

Pokud jde o tisky, spadají pod toto označení především periodika, tedy víceméně pravidelně vycházející noviny (v dnešní podobě především deníky) a časopisy určené široké veřejnosti, a v omezenější míře i tiskoviny neperiodické (jedinečné či příležitostné), popřípadě periodické tiskoviny určené úzkému okruhu zájemců (např. odborné časopisy). Toto vcelku rozvolněné vymezení tiskovin má dva důvody. Zaprvé, dnešní podoba

Masová média jako historické téma17

deníků, týdeníků, měsíčníků ad. se vyvíjela poměrně pomalu od původně

málo stabilní periodicity. Kdybychom striktně trvali na tom, že do „dějin

masových médií“ patří pouze periodické tiskoviny, byl by náš výklad nutně

neúplný. Za druhé, to, co považujeme za významný rys dnešních masových

periodik, totiž podíl na formování veřejného a politického života, zastávaly

v minulosti různé tiskoviny – od knih po kalendáře. Uvažujeme -li tedy

o dějinách médií jako o aspektu či rozměru dějin společnosti, nezbývá než

tuto různost do výkladu zahrnout. Dějiny médií se v tomto smyslu počínají

nástupem a rozvojem knihtisku a pokračují ranými projevy tisku (např.

letáky či pamflety), a teprve postupně a přes řadu nepravidelných tisků

krystalizují do podoby pravidelné, skutečně periodické produkce. Stejně tak

je neopominutelným předmětem dějin médií zájem o roli a dopad periodik

určených úzkým zájmovým skupinám – vždyť odborné časopisy působily

v dějinách často jako faktor formování veřejného (např. národního) pro

storu. Příslušníci nepočetných elit majetných a vzdělanců, jimž byla tato

periodika určena, pak představovali veřejné mínění. A konečně i v době,

kdy byla periodická média plně rozvinuta, vykazovala a vykazuje část

neperiodické produkce nápadné rysy masovosti – tzv. čtivo (romantické

příběhy běžně označované jako „červená knihovna“, příběhy s tajemstvím,

„letištní knihy“ určené k jednomu přečtení a zahození apod.) je k dispozici

po celém světě a konzumují je početné čtenářské skupiny.

1.1.3 Film a kinematografie

I když je film z hlediska výkladu dějin masových médií spíše doplňkové

téma, nelze přehlédnout, že alespoň část filmové produkce nese některé rysy

masové komunikace. Především existují produkty filmového průmyslu,

které měly a mají masový charakter. Například produkce dobrodružných

příběhů, westernů a grotesek v období němého filmu dokázala přilákat

do promítacích sálů obrovské množství diváků, kteří toužili pobavit se

a odpočinout si, tzv. divácké filmy to dokážou dodnes. Filmový průmysl

zcela jistě disponuje organizačními možnostmi, jak filmy distribuovat do

početných sítí kinosálů. A konečně přinejmenším část filmové produkce

(dokumentární a zpravodajský film) se snaží o obsahovou aktuálnost a po

díl na formování veřejného života. Jsou ovšem dějinné okamžiky, kdy se

film jako takový (resp. kinematografie) stává součástí politického dění, ať

už jako nástroj propagandy (v hitlerovském Německu), nebo naopak jako

výraz liberalizace a demokratizace poměrů („nová vlna“ českého filmu

v 60. letech 20. století, kdy se z filmů Miloše Formana, Jiřího Menzela,