načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dědo, ty jsi indián - Jiří Fixl; Lenka Rožnovská

Dědo, ty jsi indián

Elektronická kniha: Dědo, ty jsi indián
Autor: Jiří Fixl; Lenka Rožnovská

Anička právě ukončila první třídu a už se těší na prázdniny u dědy a babičky. Nejprve se s nimi musí náležitě přivítat; tolik se na ně těšila. Ale nevšimla si, že její ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  195
+
-
6,5
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 101
Rozměr: 23 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: ilustroval Jiří Fixl
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4521-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Anička právě ukončila první třídu a už se těší na prázdniny u dědy a babičky. Nejprve se s nimi musí náležitě přivítat; tolik se na ně těšila. Ale nevšimla si, že její babička zrovna drží v ruce mísu s těstem na buchty a jak na ni Anička skočila, aby jí dala velkou uvítací pusu, vařečka i s těstem přistála dědovi na čele. Myslíte, že jí její prarodiče vynadali? Kdepak, děda se na sebe podíval do zrcadla a prohlásil, že je od této chvíle indiánský náčelník Velkývařech a z Aničky se v tu ránu stal indiánský učeň Malálžička. Jen babička zůstala bledou tváří, neb pravila, že aspoň někdo v chalupě musí mít rozum. Na indiány Velkéhovařecha a Maloulžičku čekají nejrůznější dobrodružství, při kterých se sprcha změní v Niagarské vodopády, prádelní šňůra v laso a nenasytný soused Ludvík v nepřátelskou bledou tvář. Prázdninová dobrodružství Aničky a jejího dědy. Vhodné pro malé školáky jako první čtení.

Popis nakladatele

Když školačka Anička odjela na prázdniny k babičce a dědečkovi, netušila, že to budou prázdniny indiánské. Andulčin dědeček má totiž srdce malého kluka a moc rád si hraje na indiány. K jeho vykutáleným nápadům se Anička nadšeně přidá a začnou se dít věci - prádelní šňůra se promění v laso, sprcha v Niagarské vodopády a soused Ludvík v nepřátelskou bledou tvář. Letní indiánské příhody pro předškoláky napsala oblíbená autorka Lenka Rožnovská a humornými ilustracemi doprovodil Jiří Fixl.

Zařazeno v kategoriích
Jiří Fixl; Lenka Rožnovská - další tituly autora:
František a jeho pohádky do postýlky František a jeho pohádky do postýlky
Legrační dům Legrační dům
Ježimlada Sazička Ježimlada Sazička
Co zavinil Kolumbus Co zavinil Kolumbus
Autíčko Karlík Autíčko Karlík
Natálka a zlobivé štěně Natálka a zlobivé štěně
 (e-book)
Robin, pes a já Robin, pes a já
Panenka Bára Panenka Bára
Vlkovi tě nedám! Vlkovi tě nedám!
O mašinkách - Pohádky na kolejích O mašinkách
Světoví Češi / Světoví Češi 2 Světoví Češi / Světoví Češi 2
 
K elektronické knize "Dědo, ty jsi indián" doporučujeme také:
 (e-book)
Statečná lvíčata Statečná lvíčata
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ky

prv

ňáč

pro

čte

Dědo, ty

jsi indián

Lenka Rožnovská, ilustroval Jiří Fixl

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz DĚDO, TY JSI INDIÁN

L. Rožnovská / J. Fixl

kyky

prv

ky

ňáčv ňáč

proro

prro

n

čte

K

dyž školačka Anička

odjela na prázdniny k babičce

a dědečkovi, netušila, že to budou prázdniny

indiánské. Andulčin dědeček má totiž srdce malého

kluka a moc rád si hraje na indiány. K jeho vykutáleným

nápadům se Anička nadšeně přidá a začnou se dít věci –

prádelní šňůra se promění v laso, sprcha v Niagarské

vodopády a soused Ludvík v nepřátelskou bledou tvář.

Letní indiánské příhody pro předškoláky a malé

školáky napsala oblíbená autorka Lenka Rožnovská

a humornými ilustracemi doprovodil Jiří Fixl.


ky

prv

ňáč

pro

čte


Dědo, ty

jsi indián

Lenka Rožnovská, ilustroval Jiří Fixl


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Lenka Rožnovská

DěDo, ty jsi inDián

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5063. publikaci Lenka Rožnovská (www.lenkaroznovska.cz) Ilustrace Jiří Fixl (www.jirifixl.cz) Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 104 Vydání 1., 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Illustration © Jiří Fixl isBn 978-80-247-4521-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: isBn 978-80-247-8276-8 (ve formátu PDF) isBn 978-80-247-8279-9 (ve formátu EPUB)

obsah

Předmluva .......................... 7

1 ................................... 9

2 .......................... 15

3 ....................................... 21

4 ..................... 29

5 ................................ 37

6 ..................... 43

7 ...................................... 49

8 .......................... 55

9 ............... 63

10 .................................... 69

11 ......................... 73

12 .............. 79

13 .............................. 87

14 ................... 93

15 .................................... 99

5

Předmluva

Školačka Anička má velké štěstí, neboť

první prázdninové dny může trávit

u dědečka a babičky na venkově. A že má

děda srdce malého kluka, který si rád hraje

na indiány, o zábavu má Anička postaráno.

Jenomže ne všechny dědovy hry dopadnou

dobře, a tak musí zakročit babička, která

dokáže nastolit pořádek.

7 Sluníčko odhrnulo záclonky očních víček školačky Aničky. Anička otevřela oči, polekala se.

Kde to jsem? Toto přece není můj pokojíček! Jejda, já jsem ale hloupá, vždyť jsem v Bílovicích. Přijela jsem k dědovi a k babičce na prázdniny!

Anička se plácla do čela, odkopla květovanou peřinu, vklouzla do trepek a jako velká voda se vyřítila z pokojíku, který jí děda udělal na půdě venkovského domku.

„Dědo, babi, ahoj, ahoj!“ křičela Anička, když sbíhala schody. Tak tak že

9


nezakopla, že si hned první prázdninový den nenatloukla nos.

Ale přivítat se s babičkou a dědečkem přece musí, když to včera nestihla. Ona totiž cesta z Prahy na Moravu trvá pekelně dlouho. Aničce se zdálo, že vůbec neubíhá. A než dojeli do Bílovic, byla tma a Anička už spala. Tatínek ji tiše přenesl do postele. Maminka jí pod postelí nechala kufr s věcmi.

„Dědo!“ sotva Anička uviděla dědečka, skočila mu kolem krku a na pravé líčko mu vlepila ohromnou pusu.

Děda se smál, na oplátku Aničku vyhodil do vzduchu. Ale jen malounko. Jednak proto, aby se nebála, a jednak proto, že Anička za ten rok, co chodila

1


ve městě do školy, přibrala o nějaké to kilo a povyrostla o nějaký ten centimetr.

„Aničko, a pro mě nic nemáš?“ škádlivě se zeptala babička, která se také chtěla přivítat se svou vnučkou.

„Mám, babi,“ přiskočila Anička k babičce, že ji také zulíbá.

Jenomže ouha, když není Anička holčička, ale velká voda, to znamená, že je jí všude plno, že je do všeho moc hrr, spíše nadělá více škody než užitku.

Babička držela v ruce mísu, ve které míchala těsto na kynuté buchty. Když jí Anička nečekaně hopsla do náruče, lekla se a mísu upustila.

Bác. Těsto vystříklo přímo na dědu. Vařečka s lepkavým těstem mu přistála

1

1


uprostřed

čela. Těsto

mu stéká

za košili,

rukama ho roztírá

po vlasech.

Anička se polekala.

Jejdy. To je ale

začátek prázdnin,

teď to schytá od dědy

i od babičky.

Ale ne, babička se

očima usmívá, a už se směje i ústy. Děda

s těstovou čepicí vypadá legračně. A jak

se mračí, jaké dělá piškvořiny! Babička se

směje na celé kolo. Anička se musí také

smát. Vždyť ta přilepená vařečka na dědově

2

1


hlavě vypadá jako pero na indiánské čelence.

„Dědo, ty jsi indián!“ řekla Anička.

Děda se na sebe podíval do zrcadla, vařečku si ještě více přilepil na čelo a prohlásil: „Jsem indiánský náčelník Velkývařech a ty, Aničko, budeš můj indiánský učeň.“

Pak vzal dědeček malou lžičku, na ni nabral trochu buchtového těsta a lžičku přilepil Aničce na ofinku. „Od teď jsi indiánka Malálžička.“

Tak se stala Anička indiánkou a děda indiánským náčelníkem.

Jen babička zůstala bledou tváří, neboť jak prohlásila, někdo v chalupě musí mít rozum. A když ho nemá děda, bude ho mít babička.

3

1


4

1


2

Babička čili bledá tvář vyhnala oba indiány do koupelny. Sotva však za indiánem Velkýmvařechem a indiánkou Maloulžičkou zaklaply dveře, děda indián spiklenecky mrkl.

„Už jsi někdy byla u Niagarských vodopádů?“

„Ne, dědo, a ty?“ chtěla vědět indiánka Anka.

Děda tajemně přikývl: „U Niagaru jsem pečený vařený. Pod Niagarskými vodopády si lebedím každý večer!“

Pak se děda i v oblečení postavil pod sprchu, pustil vodu a začal svým hezkým,

5

1

+


pevným hlasem zpívat písničku Temně hučí Niagara.

Indiánka Malálžička nezůstala pozadu. I ona si vlezla do sprchy, i ona zpívala o Niagaře, která hučí do noci.

Buchtové těsto z dědovy hlavy stékalo rovnou do odtoku, který se však brzy ucpal. Sprchový kout se povážlivě začal plnit niagarskou vodou, v okamžiku voda přepadávala přes jeho okraj.

Indiánům to však nevadilo. Když vodopád, tak vodopád. Dál vyřvávali svou píseň o hučící Niagaře, o tom, že komu v srdci vášeň hárá, tomu není pomoci.

Těm dvěma pomoci opravdu nebylo. V koupelně bylo moře, na jeho hladině se Aniččiny trepky kolébaly jako dvě malé

6

1


lodičky, zatímco dědovy bačkory byly dva vodou nasáklí utopenci.

Indiáni dořvali svou árii, děda vypnul sprchu, Anička skočila do rozvodněné Niagary a začala kolem sebe cákat vodou.

„Dědo, koukej, umíš dělat velrybu?“

Anička si do pusy nabrala vodu, zaklonila hlavu a pak ji vystřikovala do vzduchu.

„Že váháš, já jsem velrybí král!“ nenechal se děda indián dvakrát pobízet a taky udělal velrybu. Dědův gejzír byl však silnější, dostříkl až na strop. Na stropě se udělala veliká mokrá skvrna.

7

1


„Jé, dědečku, to vypadá jako nějaké strašidlo. Podívej, tam jsou dvě oči a rozšklebená huba.“

„Pšt, ticho, neříkej to nahlas! To není žádný bubák ani strašidlo, to je indiánský bůh Koupeluch, který hlídá, aby se každý indián řádně umýval. Hlavně nesnáší, když mají indiáni špinavé uši!“

„Jo?“ podivila se indiánka Anka. „Já mám čisté uši! Podívej!“

„To bych řekl. Kdybys měla ušiska špinavá, neslyšela bys trávou se plazícího hada a nemohla bys utéct!“ důležitě kázal starší indián.

„Jakého hada máš na mysli, dědečku?“

Ve dveřích se objevila babička, která zaslechla dědovo rozumování. Když však

8

1


uviděla vytopenou koupelnu, myslela, že omdlí. Nasadila si brýle. Doufala, že ji jen šálí zrak, že vidí rozmazaně či je vše jen nějaká mýlka. Doufala marně. Brýle jí potvrdily zkázu koupelny.

Babička zmlkla a na dědu upřela svůj vyčítavý zrak. Děda stál jako malý kluk na hanbě, tatam byla jeho indiánská chrabrost, se kterou se nebál udělat na strop koupelny mokrého Koupelucha.

I indiánce Ance došlo, že jejich hra na Niagaru nebyla asi nejvhodnější, i ona provinile svěsila ramínka.

„Dědečku, dědečku, čím jsi starší, tím mi víc klukovatíš! Ale že navádíš i Aničku..., styď se, dědo,“ vyčítala babička dědečkovi.

9

1




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist