načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dánské štěstí - Hana Brodská

Dánské štěstí
-4%
sleva

Elektronická kniha: Dánské štěstí
Autor:

Dánsko, nejmenší z nordických zemí, oplývá krásnou, byť chladnou přírodou, společnost je bohatá, solidární a spravedlivá a potrpí si na čistý design. Pohádky Hanse Christiana ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Tribun EU
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 9788026312307
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Dánsko, nejmenší z nordických zemí, oplývá krásnou, byť chladnou přírodou, společnost je bohatá, solidární a spravedlivá a potrpí si na čistý design. Pohádky Hanse Christiana Andersena jsou známy po celém světě a většina z nás zná i řadu děl soudobých severských spisovatelů a režisérů. Téměř každý už dnes také ví, že Dánsko je zemí nejšťastnějších lidí na světě. Opravdu ale stačí pro tento závěr stanovit a naplnit několik základních kritérií? Při bližším pohledu například na tolik vyzdvihovaný sociální blahobyt v Dánsku zjistíme, že je možný hlavně díky astronomickým daním. Dnes už jsou to přitom téměř 2/3 dospělé populace, které využívají štědrý dánský sociální systém. Dánové jsou také velkými požitkáři. Hodně a rádi jedí a pijí. Jenomže tyto jejich požitky současně přispívají ke krácení délky jejich života, vyšší nemocnosti a obezitě. Nadto trpí vysokou mírou alkoholismu a s množstvím užívaných antidepresiv se řadí na čtvrté místo na světě. Je také zřejmé, že jsou země s poměrně lepší ekonomickou výkonností a produktivitou, než je Dánsko a samozřejmě s lepším klimatem, které je v Dánsku celoročně stabilní, převážně však chladné a velmi větrné. Proč jsou tedy právě Dánové těmi nejšťastnějšími? V čem vidí oni sami příčiny svého štěstí? V čem jsou tak mimořádní? A můžeme se my, ti méně šťastní, u Dánů inspirovat? Na tyto a další otázky hledá autorka v knize odpovědi. Zohledňuje a porovnává přitom podnebná, geografická, společenská, sociální, kulturní a ekonomická specifika Dánska a jiných zemí, stejně jako dánskou mentalitu a historickou zkušenost.

Související tituly dle názvu:
Dánské štěstí Dánské štěstí
Brodská Hana
Cena: 90 Kč
Hana Hana
Hruška Andrej, Knechtová Katarína, Šrámek Martin
Cena: 227 Kč
S úctou Hana Zagorová S úctou Hana Zagorová
Zagorová Hana
Cena: 447 Kč
Kvantifikace ve vědách o člověku Kvantifikace ve vědách o člověku
Konečná Hana, Půlpán Zdeněk, Zemanová Marie
Cena: 267 Kč
Hana Hana
Mornštajnová Alena
Cena: 257 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dánské štěstí

Hana Brodská

Tribun EU

2016


© Hana Brodská, 2016


5

ÚVODEM

Málokdo ví, kdo je dánským premiérem nebo jak sejmenu

je dánská královna. Snad každý už dnes ale ví, že Dánsko je

nejšťastnějším národem na světě. Vyplývá to, a nikolipo

prvé, ze zprávy o světovém štěstí zveřejněné Organizací

spojených národů v březnu roku 2016. Naznala jsem, že je

načase přestat pochybovat a přijít zdejším absolutnímhod

notám štěstí na kloub.

Nejmenší ze zemí severní Evropy s něco málo přes 5,5milio

nem obyvatel. To je dnešní Dánsko. Spolu s Grónskem aFaer

skými ostrovy, s nimiž tvoří jeden státní celek – Dánskékrá

lovství – však rozlohou představuje druhou největší evropskou

zemi. Jak Grónsko, tak Faerské ostrovy ale disponují vysokou

mírou autonomie a na rozdíl od Dánska například nepatří ani

mezi členy Evropské unie. Hovoříme-li tedy o nejšťastnějších

Dánech na světě, netýká se to ani Faeřanů ani Gróňanů.

Dánsko se pyšní celou řadou primátů vycházejících z faktů

a statistických údajů. A že jich tato malá severská země má

více než dost. Je vůdčí zpracovatelskou zemí vepřového masa,

která se dnes zaměřuje zejména na šlechtění prasat a export

selat. Hned po Holandsku je druhou cyklistickou velmocí.Ko

laři jsou zde hájení a na silnicích mají de facto absolutnípřed

nost. Občané Dánska jsou vystaveni nejvyššímu daňovému

zatížení ze zemí OECD, respektive celého světa. Asi takétuší

te, že Dánsko je po USA největším světovým pěstitelem aex

portérem vánočních stromků. Koupíte-li si domů na Vánoce

kavkazskou jedli, je prakticky jisté, že pochází z dánskéhosebr />

6

veru. Ne každý už možná ale ví, že Dánsko je také světovým

lídrem v exportu kožešin norků. Dánové pak mají také jeden

smutný primát, a to ve výskytu rakoviny. To, že Dánové jsou

současně i těmi nejšťastnějšími lidmi na celé planetě, a sami se

tak také povětšinou cítí, je dnes už ale také potvrzený fakt.

Že jsou nejšťastnějšími mezi všemi, se Dánové poprvédozvě

děli v roce 1973, kdy se země stala členem Evropské unie, tedy

před více než 40 lety. Vyplynulo to z posuzovaných parametrů

v té době Evropskou komisí zřízeného Eurobarometru. Cesta

k tomuto titulu nebyla snadná, mnohé však vysvětluje níže

v kostce nastíněný poválečný vývoj v zemi.

Dánsko, spojující kontinentální Evropu se Skandinávskýmpo

loostrovem, kdysi ovládalo celou Skandinávii. Došlo k tomu

v roce 1397, kdy se z rozhodnutí dánské královny Markéty I.

spojila království dánské, norské a švédské do personální,

Kalmarské unie.

1

K tomuto volnému spojení severských zemí

vedla mimo jiné etnická a jazyková blízkost obyvatel amajet

kové a příbuzenské svazky šlechtických rodů. Nemalou roli

hrály také ekonomické vazby. Dánská nadvláda však neměla

dlouhého trvání. Fakticky ji ukončilo dvakrát tak velkéŠvéd

sko, když si v roce 1448 zvolilo svého vlastního panovníka.

V roce 1523 se pak Švédsko od Kalmarské unie odpojilodefi

nitivně. Ještě po několik staletí si však Dánsko, vedle vlády nad

Norskem a Islandem, drželo řadu kolonií. V severním Atlantiku

to bylo Grónsko, v Indii pak pobřežní přístavní městoTranke

bar (Tarangambadi) ve státě Tamilnádu. Na ostrovech Sv. Jana

1

Součástí Norského království byl Island, zatímco Finsko spadalo pod

Švédské království.


7

a Sv. Tomáše v Karibiku mělo v držení své kolonie, či spíše

obchodní základny. Dánsko také vlastnilo kolonie, respektive

obchodní základny v západní Africe, které využívalo hlavně při

obchodu s otroky.

O Norsko Dánové přišli v době Napoleonských válek, když jej

na základě mírové smlouvy ve švédském Kielu v roce 1814

museli postoupit Švédsku. Ve válce s Pruskem a Rakouskem

v roce 1864 bylo Dánsko donuceno přenechat Prusku, tehdy

vedenému Ottou von Bismarckem, také Šlesvicko aHolštýn

sko. Obě vévodství byla v personální unii s Dánskem apřed

stavovala pro zemi poslední ze série významných územních

ztrát. Dříve rozlehlé Dánské království tím přišlo o téměř jednu

třetinu svého zbývajícího území a obyvatelstva. Dánsko ná

sledně přijalo politiku neutrality a postupně odprodalo i své

obchodní základny v kolonizovaných zemích Indie a Afriky.

Dánsko si uchovalo neutralitu i během první světové války.

Současně dokázalo rozvíjet mezinárodní obchodní vztahy

s oběma hlavními znepřátelenými stranami, Londýnem aBerlí

nem. Tato světová válka měla pro Dánsko jeden zásadní dopad.

Po porážce Německa a po podpisu Versailleské smlouvy došlo

ke šlesvickému plebiscitu. Obyvatelé severní části německého

Šlesvicka, dnes dánského Jižního Jutska, tehdy rozhodli opři

pojení této části regionu zpět k Dánsku.

Deklarovaná nezávislost a neutralita, ani uzavření dohody

o neútočení s nacistickým Německem na začátku druhé světové

války v roce 1939, však již Dánsko neuchránily přednapade

ním Wehrmachtem v dubnu roku 1940. Německo přesuzavře

nou smlouvu zemi obsadilo, a to především ze strategických


8

důvodů. Dánské vládě současně, za závazek pochopení pro

tento německý akt a jeho přijetí bez jakéhokoli odporu,přislíbi

lo, že nebude prosazovat žádné územní nároky. Dánskémukrá

lovství dále slíbilo ponechat jeho politickou nezávislost. Za

uvedených podmínek se dánská vláda zavázala ke spolupráci,

která víceméně fungovala až do léta 1943. Podporaekonomic

ké spolupráci Dánska s Německem však v zemi nebyla zdaleka

jednoznačná. Zejména po první významné porážce vojsknacis

tického Německa u Stalingradu se Dánskem stále častěji šířily

sabotáže a demonstrace. Německo proto následně zvýšilo svůj

tlak a stupňovalo podmínky. Požadovalo mimo jiné cenzuru

tisku, ustavení speciálních soudů či zavedení trestu smrti za

sabotáž. Bezprostřední odmítnutí ze strany dánské vlády vedlo

k omezení pohybu krále, demisi vlády a rozpuštění parlamentu.

Pro účely politického vedení země byla ustavena prozatímní

rada v čele se jmenovaným správcem. Dánsko bylo z německé

okupace nakonec plně osvobozeno s příchodem spojeneckých

jednotek na konci války.

Poválečné období v Dánsku je spojeno s hlubším rozvojem

parlamentní demokracie. Komunisté sice získali ve volbách

v říjnu 1945 v dánském parlamentu 18 křesel (12,5 % hlasů)

a sovětská vláda proto, s vírou v reálnou možnost vítězstvíko

munistů v zemi cestou parlamentních voleb a rovněž, aby

uklidnila znepokojenou dánskou veřejnost vnímající sovětskou

vojenskou přítomnost v zemi jako další okupaci, souhlasila se

stažením svých vojsk z vojenské základny na dánském ostrově

Bornholm. Dánští komunisté však již nikdy poté svůj úspěch

nezopakovali. Dánsku se současně úspěšně dařilo, s veškerým

respektem ke svému velkému východnímu sousedu,nezapojobr />

9

vat se do studené války mezi Východem a Západem. Dalšípo

válečné ústavní změny z roku 1953 vedly k vytvořeníjedno

komorového parlamentu, byl uzákoněn nástup ženské násle

dovnice na dánský trůn a Grónsko se stálo nedílnou součástí

Dánského království.

V druhé půli 20. století dánská společnost, poznamenaná svými

historickými zkušenostmi, územními ztrátami i válečnými

útrapami, prošla významnými kulturními, politickými,ekono

mickými a sociálními změnami. Do čela státu se na téměř pět

desetiletí etablovali sociální demokraté. V 50. letech začali pod

heslem „Dánsko budoucnosti“ naplňovat svou vizi liberálního

ekonomického státu s přímou odpovědností občanům. A to

nikoli pouze odpovědností politickou a právní, ale také ve

smyslu sociálních poměrů. Stát měl být předevšímchlebodár

cem, odpovědným za sociální blahobyt občanů. Sami občané

pak měli převzít kontrolu nad státní regulací výroby azahra

ničního obchodu. Stát přitom nesl odpovědnost jak za blahobyt

státu, tak za jednotlivce, který se o sebe nemohl postarat sám.

Postupně byl v zemi zaveden tzv. nordický sociální modelsto

jící na tržním kapitálu a sociálním státu, který se stal základní

predispozicí pozdějšího, univerzálního štěstí dánských občanů.

O naprosté občanské spokojenosti napříč dánskou společností

však v současné době hovořit nelze. Dokládá to rozmachstře

dopravých stran, zejména pravicové, populistické Dánskélido

vé strany, která ve volbách na podzim 2015 získala dokonce

druhý nejvyšší počet hlasů. Veřejnou debatu přitom opanovala

společenská témata, nikoli překvapivě, jako imigrace a integrace.


10

Přesto se Dánové posledních 40 let až do dnešních dní stabilně

drží na nejvyšších stupínkách žebříčku štěstí. Ale stačí proten

to závěr stanovit a naplnit (sic!) několik kritérií? Jsou Dánové

opravdu nejšťastnější? A můžeme se my, ti méně šťastní,

u Dánů inspirovat a dosáhnout této kýžené nirvány?

Tak jsem se začala pozorně kolem sebe rozhlížet, debatovat,

číst dánské knihy, knihy o Dánech, jejich historii, noviny,blo

gy, analyzovat informace, hledat souvislosti. A zobecňovat.

Podobně jako autoři studie štěstí ve svých závěrech, jak jekte

rý národ šťastný či nejšťastnější na světě, museli přistoupit na

jistou míru zobecnění, protože nelze podchytit všechny(statis

ticky nevýznamné) jednotlivosti, nemohla jsem se podobným

zobecněním vyhnout ani já. I když dobře vím, a na konkrétních

příkladech se mi vždy a znovu potvrzuje, že každé zobecnění

kulhá.


11

I. Klíčové faktory určující dánské štěstí – viděny

v širších souvislostech

Poslední zpráva o světovém štěstí zveřejněná Organizacíspo

jených národů v březnu roku 2016 opět potvrdila, že Dánové

jsou nejšťastnějšími lidmi na světě. Síť expertů pro řešeníudr

žitelného rozvoje

2

, složená z vědců, inženýrů, zástupců ob

chodní sféry, občanské společnosti a rozvojových pracovníků

ve světě, se hodnocením stavu štěstí ve světě zabývá poslední

čtyři roky.

Šest klíčových hodnotících faktorů, po jejichž posouzení byli

Dánové opětovně označeni nejšťastnějšími mezi všemi,před

stavují (1) reálný objem hrubého domácího produktu na hlavu,

(2) sociální podpora, (3) délka života, (4) svoboda činit životní

rozhodnutí, (5) důvěra ve stát, vládu a společnost vnímaná

prizmatem absence korupce a (6) velkorysost. Zpráva taképo

ukazuje na významné pozitivní vedlejší účinky štěstí. Šťastní

lidé jsou podle expertů produktivnější, více vydělávají, déle žijí

a jsou lepšími občany.

Když se však podíváme na hodnocené faktory v širšímkontex

tu, nebo porovnáme, jaký vliv mají tyto faktory na pocity štěstí

občanů jiných zemí, ukazuje se, že ne všechny vybranéhodno

tící elementy dostatečně odůvodňují, proč právě Dánové jsou

těmi vyvolenými. A tedy jsou-li opravdu těmi vyvolenými. Je

zřejmé, že jsou země s poměrně lepší ekonomickou výkonností

a produktivitou než Dánsko, se statisticky vyšší délkou života,

2

Sustainable Development Solutions Network, jejíž vytvoření inicioval

v roce 2012 generální tajemník OSN Ban Ki-moon.


12

nebo s výrazně lepším zdravím, které je nezbytnou predispozicí

dlouhého života. A přeci jejich národy nejsou, respektive se

necítí nejšťastnějšími.


13

1) HDP na hlavu, aneb výkonnost dánské ekonomiky

Dánsko patří se svým objemem hrubého domácíhoproduk

tu na hlavu do první desítky zemí světa. Ze zemí Evropské

unie je, byť významně, lepší pouze Lucembursko. To je

statistický fakt, který dokládají aktuální údaje Světové

banky.

Dánsko je bohatou zemí s rozvinutým tržním, přesněji sociálně

ekologickým tržním hospodářstvím s vysoce modernizovaným

zemědělským odvětvím a vyspělým průmyslem. Reprezentují

jej mimo jiné přední světové farmaceutické firmy, námořní

dopravní společnosti, nebo podniky pracující s obnovitelnými

zdroji energie, zejména v oblasti větrné energetiky. Soukromý

sektor dále zahrnuje mnoho malých a středně velkých firem.

V novém žebříčku ekonomické svobody

3

Heritage Foundation

obsadilo Dánsko v roce 2016 mezi evropskými zeměmi 5.mís

to se 75,3 body ze 100. Na celosvětovém žebříčku se umístilo

na 12. pozici. Pro ilustraci, ani Česká republika si nevedenej

hůř. Oproti loňsku si polepšila a se 73,2 body obsadila 22.mís

to ze 178 srovnávaných států ve světě.

Dánská ekonomika těží především z vysokého stupně regulační

účinnosti. S evropskými normami je dánská legislativapraktic

ky ve všech aspektech v souladu. K zahájení podnikání jepo

třeba méně postupů, než je světový průměr. Měnová stabilita je

dobře udržovaná a inflační tlaky jsou pod kontrolou. Bankovní

3

2016 Index of Economic Freedom (zdroj: http://www.heritage.org/index/

country/denmark).


14

regulace jsou rovněž rozumné a úvěrové praktiky relativněopa

trné. Politika otevřeného trhu podporuje konkurenceschopnost,

flexibilitu, toky obchodu a investic. Robustní podnikatelské

činnosti pak dále napomáhá transparentní a efektivní právní

prostředí.

Přesto, že Dánsko není součástí měnové unie, i ono pocítilo

důsledky hospodářské krize let 2008-2009, která vyvolala

v USA a v zemích Evropy vážnou recesi. Dánská ekonomika

však i nadále zůstala mezi celosvětově nejefektivnějšími.Po

tvrzuje to zpráva Světového ekonomického fóra z roku 2015

o globální konkurenceschopnosti.

4

Dánsko podle ní vcelosvě

tovém srovnání obsadilo 12. místo. Ze zemí Evropské unie se

umístilo na 6. místě za Německem, Nizozemskem, Finskem,

Švédskem a Velkou Británií. Přesto se ekonomický růstDán

ska v důsledku finanční a ekonomické krize v posledních letech

zpomalil, což vedlo k nižší domácí i zahraniční poptávce a ke

zvýšené opatrnosti investorů. Na zahraničním obchodu jepři

tom dánská ekonomika silně závislá. Až data z počátku roku

2016 vykázala opětovný nárůst jak domácí poptávky, takex

portu. Nezaměstnanosti se však krize prakticky nedotkla. Ina

dále zůstala poměrně nízká, což se připisuje předevšímdán

skému pracovnímu tržnímu modelu, který je založený na

konceptu flexikurity (více dále bod 1.2.).

4

The Global Competitiveness Report 2015–2016 (zdroj: http://www3.

weforum.org/docs/gcr/2015-2016/Global_Competitiveness_Report_2015-

2016.pdf).


15

1.1. Daně a zase daně

Rozsáhlá sociální politika vlády a snaha o rovné přerozdělování

příjmů, to jest jejich regulaci pomocí daní, dávek a příspěvků,

významně přispívají k vysokému životnímu standardu Dánů.

Veřejné výdaje v Dánsku představují více než polovinu HDP.

Všichni občané totiž tím či oním způsobem využívají veřejný

sektor. Je proto obecně dané a rovněž přijímané, že všichni

občané přispívají formou daní k jeho financování. Ve prospěch

společnosti jsou z daní hrazeny nejrůznější výdaje od sociál

ních dávek, státních penzí a přídavků na děti po podporuveřej

ných institucí, jako jsou školy, nemocnice, knihovny či policie.

K financování rozsáhlých vládních aktivit slouží v Dánsku

komplikovaný daňový systém. Dánští daňoví poradci sespecia

lizují na vybrané oblasti daňového práva, protože celek jeob

tížné obsáhnout. Od roku 1975 má Dánsko dokonce isamo

statné Ministerstvo pro zdanění, které dnes čítá na 150

zaměstnanců.

Díky progresivní dani z příjmu a spotřební dani má Dánsko

mezi zeměmi OECD nejvyšší přímé i nepřímé daně. Evropané,

s Dánskem na čele, přitom s ohledem na propracovaný sociální

systém platí poměrně vyšší daně než v mimoevropskýchze

mích. Zdanění v Evropě je mimoto také vysoce progresivní.

V Dánsku tvoří celkové daňové zatížení v principu cca 52–65

% platu. Dánové nadto platí příspěvky na nezaměstnanost, na

sociální pojištění, na podporu zaměstnanosti a členové církve

i církevní daň. V extrémním případě mohou Dánové státuod

vádět až 72 %.


16

Daň z přidané hodnoty zavedlo Dánsko do svého systému jako

vůbec první země OECD již v roce 1967. Dnes má také jednu

z nejvyšších jednotných sazeb DPH ve výši 25 %. Vyšší 27 %

DPH má již jenom Maďarsko, které však na rozdíl od Dánska

zavedlo také sníženou 5 % sazbu DPH.

Spotřební daně jsou v Dánsku uvaleny na motorová vozidla,

energii, alkohol a tabákové výrobky. Mimořádná je zejména

daň na motorová vozidla, která dosahuje 150 %. Donedávna

přitom činila dokonce až 180 %. Na jaře tohoto roku ji aledán

ská vláda liberální politické strany Venstre, která v loňských

volbách vystřídala vládu levicových socialistů, poněkudpře

kvapivě snížila na 150 %. K této snížené dani je však nutno

stále připočítat DPH. Nákup automobilu se tak může„prodra

žit“ na původních téměř 180 %. A aby toho nebylo málo, musí

Dánové v souvislosti s koupí a provozem svého auta uhradit

poplatek za vlastnictví vozu, povinné pojištění a silniční daň.

Na silnicích jsou tak vidět vozy spíše starší či v případěfirem

ních aut dvousedadlové. K variantě dvou sedadel místo čtyř

vede firmy pouze a zase jen vysoká daň za 3. a 4. sedadlo ve

voze. Za luxusní zboží lze v Dánsku pokládat rovněž knihy,

cigarety, alkohol či jídla ve většině restaurací. Mimořádnésaz

by se pak týkají také plynu a elektřiny.

V Dánsku se dále platí tzv. zelené daně (environmentálnída

ně), které mají přispět k zajištění vyšší ochrany životníhopro

středí a k šetření přírodních, vyčerpatelných zdrojů. Této dani

dále podléhají produkty, které významně ovlivňují stabilitu

životního prostředí. Zvýšením jejich konečné ceny vládausilu

je o snížení jejich využívání spotřebiteli. Zelená daň je proto

uvalena nejen na pohonné hmoty či spotřebu energie, ale také


17

například na vodu, která je zde z evropských zemí nejvyšší.

Opět další primát. Takže i když si lze v dánských restauracích

a kavárnách objednat k pití vodu z kohoutku (podávanouzá

sadně s ledem) zdarma, lze Českou republiku ve srovnání

s Dánskem pokládat za daňový ráj.

Z mimoevropských zemí Dánsku v daňové oblasti konkurují

snad jen Indie či levicová Brazílie. Odečtem všech zmíněných

daní z celkového objemu HDP na hlavu se Dánům jejich dis

ponibilní příjem znatelně ztenčí, a to tak, že se dostávají na

evropský průměr. Také je třeba mít na paměti, že výši platů

odpovídá i výše životních nákladů. V konečném důsledku je

kupní síla v Dánsku nižší, než je průměr v jiných zemích Evropy.

Dánské vládě k udržení její sociální politiky a současně ke

splácení veřejného dluhu pomohlo, že se Dánsko, díky svépro

dukci ropy a plynu ze Severního moře, stalo v 90. letech čistým

vývozcem energetických zdrojů. K výrobě tepla a elektrické

energie, vedle ropných produktů a zemního plynu, dále využívá

dovážené uhlí, biomasu a obnovitelné zdroje, zejména vítr.

Dánsko je tak dlouhodobě energeticky nezávislé a coby třetí

největší producent ropy v Evropě je čistým vývozcem energie.

Jeho největšími odběrateli jsou sousední Švédsko a Německo.

Jenže ceny ropy na světových trzích významně klesly, sociální

výdaje rostou a vybrané daně naopak klesají. Podíváme-li se

tedy na rozpočet státu dnes, je zřejmé, že příjmy do státnípo

kladny určené na sociální výdaje začínají tak trochunedostačo

vat. Jako ilustrace může posloužit významné omezení objemu

finančních prostředků na rozvojovou pomoc v uplynulém roce


18

2015, významné snižování počtu státních úředníků či zavírání

diplomatických zastoupení ve světě.

Přes relativně vysokou, svobodnou a efektivní ekonomiku, není

ohromující ani ekonomický růst Dánska. V roce 2015 seumís

tilo na 158. místě v reálném růstu HDP. Lépe si ze severských

zemí vede pouze Švédsko na 108. pozici. Pokud však jdena

příklad o Českou republiku a reálný růst HDP, v uplynulém

roce jsme se umístili na 67. pozici. Ze zemí EU nás předstihly

pouze Irsko a Lucembursko.

Je tedy pochopitelné, že se v Dánsku opětovně začínají hlasitěji

ozývat politické strany volající po komplexní daňové reformě.

V současnosti je to středopravá strana Liberální aliance, která

se sice na menšinové vládě Lars Løkke Rasmussena přímone

podílí, její podpora je však pro Rasmussenův kabinet zásadní.

Liberálové tak v lednu roku 2016 předložili vládě ultimativní

požadavek na zpracování návrhu ucelené daňové reformy do

června 2016, která by snížila jak nejvyšší, tak nejnižší hranici

daňového zatížení občanů. Vláda na požadavek nakonecpři

stoupila, přestože daně představují významný zdrojfinancová

ní. O to více to platí v současné době zvýšených nároků nami

grační a azylovou politiku státu. Kategoricky odmítavě se však

k daňové reformě stavěli a staví Sociální demokraté avýznam

nou podporu tato iniciativa nemá ani u občanů. Až 39 %obča

nů se sice vyslovilo pro určité snížení daní, ale pouze u nejnižší

sazby platné pro občany s nejnižšími příjmy. Pro snížení horní

sazby o 15 %, po které Liberální aliance také volá, se v anketě

vyslovilo pouze 6 % občanů.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné

verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist