načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dánské štěstí – Hana Brodská

Dánské štěstí

Elektronická kniha: Dánské štěstí
Autor: Hana Brodská

- Dánsko, nejmenší z nordických zemí, oplývá krásnou, byť chladnou přírodou, společnost je bohatá, solidární a spravedlivá a potrpí si na čistý design. Pohádky Hanse Christiana ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  90
+
-
3
boky za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Tribun EU
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 90
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-263-1230-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Dánsko, nejmenší z nordických zemí, oplývá krásnou, byť chladnou přírodou, společnost je bohatá, solidární a spravedlivá a potrpí si na čistý design. Pohádky Hanse Christiana Andersena jsou známy po celém světě a většina z nás zná i řadu děl soudobých severských spisovatelů a režisérů. Téměř každý už dnes také ví, že Dánsko je zemí nejšťastnějších lidí na světě. Opravdu ale stačí pro tento závěr stanovit a naplnit několik základních kritérií?

Při bližším pohledu například na tolik vyzdvihovaný sociální blahobyt v Dánsku zjistíme, že je možný hlavně díky astronomickým daním. Dnes už jsou to přitom téměř 2/3 dospělé populace, které využívají štědrý dánský sociální systém. Dánové jsou také velkými požitkáři. Hodně a rádi jedí a pijí. Jenomže tyto jejich požitky současně přispívají ke krácení délky jejich života, vyšší nemocnosti a obezitě. Nadto trpí vysokou mírou alkoholismu a s množstvím užívaných antidepresiv se řadí na čtvrté místo na světě. Je také zřejmé, že jsou země s poměrně lepší ekonomickou výkonností a produktivitou, než je Dánsko a samozřejmě s lepším klimatem, které je v Dánsku celoročně stabilní, převážně však chladné a velmi větrné.

Proč jsou tedy právě Dánové těmi nejšťastnějšími? V čem vidí oni sami příčiny svého štěstí? V čem jsou tak mimořádní? A můžeme se my, ti méně šťastní, u Dánů inspirovat? Na tyto a další otázky hledá autorka v knize odpovědi. Zohledňuje a porovnává přitom podnebná, geografická, společenská, sociální, kulturní a ekonomická specifika Dánska a jiných zemí, stejně jako dánskou mentalitu a historickou zkušenost.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dánské štěstí

Hana Brodská

Tribun EU

2016


© Hana Brodská, 2016


5

ÚVODEM

Málokdo ví, kdo je dánským premiérem nebo jak se jmenu

je dánská královna. Snad každý už dnes ale ví, že Dánsko je

nejšťastnějším národem na světě. Vyplývá to, a nikoli po

prvé, ze zprávy o světovém štěstí zveřejněné Organizací

spojených národů v březnu roku 2016. Naznala jsem, že je

načase přestat pochybovat a přijít zdejším absolutním hod

notám štěstí na kloub.

Nejmenší ze zemí severní Evropy s něco málo přes 5,5 milio

nem obyvatel. To je dnešní Dánsko. Spolu s Grónskem a Faer

skými ostrovy, s nimiž tvoří jeden státní celek – Dánské krá

lovství – však rozlohou představuje druhou největší evropskou

zemi. Jak Grónsko, tak Faerské ostrovy ale disponují vysokou

mírou autonomie a na rozdíl od Dánska například nepatří ani

mezi členy Evropské unie. Hovoříme-li tedy o nejšťastnějších

Dánech na světě, netýká se to ani Faeřanů ani Gróňanů.

Dánsko se pyšní celou řadou primátů vycházejících z faktů

a statistických údajů. A že jich tato malá severská země má

více než dost. Je vůdčí zpracovatelskou zemí vepřového masa,

která se dnes zaměřuje zejména na šlechtění prasat a export

selat. Hned po Holandsku je druhou cyklistickou velmocí. Ko

laři jsou zde hájení a na silnicích mají de facto absolutní před

nost. Občané Dánska jsou vystaveni nejvyššímu daňovému

zatížení ze zemí OECD, respektive celého světa. Asi také tuší

te, že Dánsko je po USA největším světovým pěstitelem a ex

portérem vánočních stromků. Koupíte-li si domů na Vánoce

kavkazskou jedli, je prakticky jisté, že pochází z dánského se


6

veru. Ne každý už možná ale ví, že Dánsko je také světovým

lídrem v exportu kožešin norků. Dánové pak mají také jeden

smutný primát, a to ve výskytu rakoviny. To, že Dánové jsou

současně i těmi nejšťastnějšími lidmi na celé planetě, a sami se

tak také povětšinou cítí, je dnes už ale také potvrzený fakt.

Že jsou nejšťastnějšími mezi všemi, se Dánové poprvé dozvě

děli v roce 1973, kdy se země stala členem Evropské unie, tedy

před více než 40 lety. Vyplynulo to z posuzovaných parametrů

v té době Evropskou komisí zřízeného Eurobarometru. Cesta

k tomuto titulu nebyla snadná, mnohé však vysvětluje níže

v kostce nastíněný poválečný vývoj v zemi.

Dánsko, spojující kontinentální Evropu se Skandinávským po

loostrovem, kdysi ovládalo celou Skandinávii. Došlo k tomu

v roce 1397, kdy se z rozhodnutí dánské královny Markéty I.

spojila království dánské, norské a švédské do personální,

Kalmarské unie.

1

K tomuto volnému spojení severských zemí

vedla mimo jiné etnická a jazyková blízkost obyvatel a majet

kové a příbuzenské svazky šlechtických rodů. Nemalou roli

hrály také ekonomické vazby. Dánská nadvláda však neměla

dlouhého trvání. Fakticky ji ukončilo dvakrát tak velké Švéd

sko, když si v roce 1448 zvolilo svého vlastního panovníka.

V roce 1523 se pak Švédsko od Kalmarské unie odpojilo defi

nitivně. Ještě po několik staletí si však Dánsko, vedle vlády nad

Norskem a Islandem, drželo řadu kolonií. V severním Atlantiku

to bylo Grónsko, v Indii pak pobřežní přístavní město Tranke

bar (Tarangambadi) ve státě Tamilnádu. Na ostrovech Sv. Jana

1

Součástí Norského království byl Island, zatímco Finsko spadalo pod

Švédské království.


7

a Sv. Tomáše v Karibiku mělo v držení své kolonie, či spíše

obchodní základny. Dánsko také vlastnilo kolonie, respektive

obchodní základny v západní Africe, které využívalo hlavně při

obchodu s otroky.

O Norsko Dánové přišli v době Napoleonských válek, když jej

na základě mírové smlouvy ve švédském Kielu v roce 1814

museli postoupit Švédsku. Ve válce s Pruskem a Rakouskem

v roce 1864 bylo Dánsko donuceno přenechat Prusku, tehdy

vedenému Ottou von Bismarckem, také Šlesvicko a Holštýn

sko. Obě vévodství byla v personální unii s Dánskem a před

stavovala pro zemi poslední ze série významných územních

ztrát. Dříve rozlehlé Dánské království tím přišlo o téměř jednu

třetinu svého zbývajícího území a obyvatelstva. Dánsko ná

sledně přijalo politiku neutrality a postupně odprodalo i své

obchodní základny v kolonizovaných zemích Indie a Afriky.

Dánsko si uchovalo neutralitu i během první světové války.

Současně dokázalo rozvíjet mezinárodní obchodní vztahy

s oběma hlavními znepřátelenými stranami, Londýnem a Berlí

nem. Tato světová válka měla pro Dánsko jeden zásadní dopad.

Po porážce Německa a po podpisu Versailleské smlouvy došlo

ke šlesvickému plebiscitu. Obyvatelé severní části německého

Šlesvicka, dnes dánského Jižního Jutska, tehdy rozhodli o při

pojení této části regionu zpět k Dánsku.

Deklarovaná nezávislost a neutralita, ani uzavření dohody

o neútočení s nacistickým Německem na začátku druhé světové

války v roce 1939, však již Dánsko neuchránily před napade

ním Wehrmachtem v dubnu roku 1940. Německo přes uzavře

nou smlouvu zemi obsadilo, a to především ze strategických


8

důvodů. Dánské vládě současně, za závazek pochopení pro

tento německý akt a jeho přijetí bez jakéhokoli odporu, přislíbi

lo, že nebude prosazovat žádné územní nároky. Dánskému krá

lovství dále slíbilo ponechat jeho politickou nezávislost. Za

uvedených podmínek se dánská vláda zavázala ke spolupráci,

která víceméně fungovala až do léta 1943. Podpora ekonomic

ké spolupráci Dánska s Německem však v zemi nebyla zdaleka

jednoznačná. Zejména po první významné porážce vojsk nacis

tického Německa u Stalingradu se Dánskem stále častěji šířily

sabotáže a demonstrace. Německo proto následně zvýšilo svůj

tlak a stupňovalo podmínky. Požadovalo mimo jiné cenzuru

tisku, ustavení speciálních soudů či zavedení trestu smrti za

sabotáž. Bezprostřední odmítnutí ze strany dánské vlády vedlo

k omezení pohybu krále, demisi vlády a rozpuštění parlamentu.

Pro účely politického vedení země byla ustavena prozatímní

rada v čele se jmenovaným správcem. Dánsko bylo z německé

okupace nakonec plně osvobozeno s příchodem spojeneckých

jednotek na konci války.

Poválečné období v Dánsku je spojeno s hlubším rozvojem

parlamentní demokracie. Komunisté sice získali ve volbách

v říjnu 1945 v dánském parlamentu 18 křesel (12,5 % hlasů)

a sovětská vláda proto, s vírou v reálnou možnost vítězství ko

munistů v zemi cestou parlamentních voleb a rovněž, aby

uklidnila znepokojenou dánskou veřejnost vnímající sovětskou

vojenskou přítomnost v zemi jako další okupaci, souhlasila se

stažením svých vojsk z vojenské základny na dánském ostrově

Bornholm. Dánští komunisté však již nikdy poté svůj úspěch

nezopakovali. Dánsku se současně úspěšně dařilo, s veškerým

respektem ke svému velkému východnímu sousedu, nezapojo


9

vat se do studené války mezi Východem a Západem. Další po

válečné ústavní změny z roku 1953 vedly k vytvoření jedno

komorového parlamentu, byl uzákoněn nástup ženské násle

dovnice na dánský trůn a Grónsko se stálo nedílnou součástí

Dánského království.

V druhé půli 20. století dánská společnost, poznamenaná svými

historickými zkušenostmi, územními ztrátami i válečnými

útrapami, prošla významnými kulturními, politickými, ekono

mickými a sociálními změnami. Do čela státu se na téměř pět

desetiletí etablovali sociální demokraté. V 50. letech začali pod

heslem „Dánsko budoucnosti“ naplňovat svou vizi liberálního

ekonomického státu s přímou odpovědností občanům. A to

nikoli pouze odpovědností politickou a právní, ale také ve

smyslu sociálních poměrů. Stát měl být především chlebodár

cem, odpovědným za sociální blahobyt občanů. Sami občané

pak měli převzít kontrolu nad státní regulací výroby a zahra

ničního obchodu. Stát přitom nesl odpovědnost jak za blahobyt

státu, tak za jednotlivce, který se o sebe nemohl postarat sám.

Postupně byl v zemi zaveden tzv. nordický sociální model sto

jící na tržním kapitálu a sociálním státu, který se stal základní

predispozicí pozdějšího, univerzálního štěstí dánských občanů.

O naprosté občanské spokojenosti napříč dánskou společností

však v současné době hovořit nelze. Dokládá to rozmach stře

dopravých stran, zejména pravicové, populistické Dánské lido

vé strany, která ve volbách na podzim 2015 získala dokonce

druhý nejvyšší počet hlasů. Veřejnou debatu přitom opanovala

společenská témata, nikoli překvapivě, jako imigrace a integrace.


10

Přesto se Dánové posledních 40 let až do dnešních dní stabilně

drží na nejvyšších stupínkách žebříčku štěstí. Ale stačí pro ten

to závěr stanovit a naplnit (sic!) několik kritérií? Jsou Dánové

opravdu nejšťastnější? A můžeme se my, ti méně šťastní,

u Dánů inspirovat a dosáhnout této kýžené nirvány?

Tak jsem se začala pozorně kolem sebe rozhlížet, debatovat,

číst dánské knihy, knihy o Dánech, jejich historii, noviny, blo

gy, analyzovat informace, hledat souvislosti. A zobecňovat.

Podobně jako autoři studie štěstí ve svých závěrech, jak je kte

rý národ šťastný či nejšťastnější na světě, museli přistoupit na

jistou míru zobecnění, protože nelze podchytit všechny (statis

ticky nevýznamné) jednotlivosti, nemohla jsem se podobným

zobecněním vyhnout ani já. I když dobře vím, a na konkrétních

příkladech se mi vždy a znovu potvrzuje, že každé zobecnění

kulhá.


11

I. Klíčové faktory určující dánské štěstí – viděny

v širších souvislostech

Poslední zpráva o světovém štěstí zveřejněná Organizací spo

jených národů v březnu roku 2016 opět potvrdila, že Dánové

jsou nejšťastnějšími lidmi na světě. Síť expertů pro řešení udr

žitelného rozvoje

2

, složená z vědců, inženýrů, zástupců ob

chodní sféry, občanské společnosti a rozvojových pracovníků

ve světě, se hodnocením stavu štěstí ve světě zabývá poslední

čtyři roky.

Šest klíčových hodnotících faktorů, po jejichž posouzení byli

Dánové opětovně označeni nejšťastnějšími mezi všemi, před

stavují (1) reálný objem hrubého domácího produktu na hlavu,

(2) sociální podpora, (3) délka života, (4) svoboda činit životní

rozhodnutí, (5) důvěra ve stát, vládu a společnost vnímaná

prizmatem absence korupce a (6) velkorysost. Zpráva také po

ukazuje na významné pozitivní vedlejší účinky štěstí. Šťastní

lidé jsou podle expertů produktivnější, více vydělávají, déle žijí

a jsou lepšími občany.

Když se však podíváme na hodnocené faktory v širším kontex

tu, nebo porovnáme, jaký vliv mají tyto faktory na pocity štěstí

občanů jiných zemí, ukazuje se, že ne všechny vybrané hodno

tící elementy dostatečně odůvodňují, proč právě Dánové jsou

těmi vyvolenými. A tedy jsou-li opravdu těmi vyvolenými. Je

zřejmé, že jsou země s poměrně lepší ekonomickou výkonností

a produktivitou než Dánsko, se statisticky vyšší délkou života,

2

Sustainable Development Solutions Network, jejíž vytvoření inicioval

v roce 2012 generální tajemník OSN Ban Ki-moon.


12

nebo s výrazně lepším zdravím, které je nezbytnou predispozicí

dlouhého života. A přeci jejich národy nejsou, respektive se

necítí nejšťastnějšími.


13

1) HDP na hlavu, aneb výkonnost dánské ekonomiky

Dánsko patří se svým objemem hrubého domácího produk

tu na hlavu do první desítky zemí světa. Ze zemí Evropské

unie je, byť významně, lepší pouze Lucembursko. To je

statistický fakt, který dokládají aktuální údaje Světové

banky.

Dánsko je bohatou zemí s rozvinutým tržním, přesněji sociálně

ekologickým tržním hospodářstvím s vysoce modernizovaným

zemědělským odvětvím a vyspělým průmyslem. Reprezentují

jej mimo jiné přední světové farmaceutické firmy, námořní

dopravní společnosti, nebo podniky pracující s obnovitelnými

zdroji energie, zejména v oblasti větrné energetiky. Soukromý

sektor dále zahrnuje mnoho malých a středně velkých firem.

V novém žebříčku ekonomické svobody

3

Heritage Foundation

obsadilo Dánsko v roce 2016 mezi evropskými zeměmi 5. mís

to se 75,3 body ze 100. Na celosvětovém žebříčku se umístilo

na 12. pozici. Pro ilustraci, ani Česká republika si nevede nej

hůř. Oproti loňsku si polepšila a se 73,2 body obsadila 22. mís

to ze 178 srovnávaných států ve světě.

Dánská ekonomika těží především z vysokého stupně regulační

účinnosti. S evropskými normami je dánská legislativa praktic

ky ve všech aspektech v souladu. K zahájení podnikání je po

třeba méně postupů, než je světový průměr. Měnová stabilita je

dobře udržovaná a inflační tlaky jsou pod kontrolou. Bankovní

3

2016 Index of Economic Freedom (zdroj: http://www.heritage.org/index/

country/denmark).


14

regulace jsou rovněž rozumné a úvěrové praktiky relativně opa

trné. Politika otevřeného trhu podporuje konkurenceschopnost,

flexibilitu, toky obchodu a investic. Robustní podnikatelské

činnosti pak dále napomáhá transparentní a efektivní právní

prostředí.

Přesto, že Dánsko není součástí měnové unie, i ono pocítilo

důsledky hospodářské krize let 2008-2009, která vyvolala

v USA a v zemích Evropy vážnou recesi. Dánská ekonomika

však i nadále zůstala mezi celosvětově nejefektivnějšími. Po

tvrzuje to zpráva Světového ekonomického fóra z roku 2015

o globální konkurenceschopnosti.

4

Dánsko podle ní v celosvě

tovém srovnání obsadilo 12. místo. Ze zemí Evropské unie se

umístilo na 6. místě za Německem, Nizozemskem, Finskem,

Švédskem a Velkou Británií. Přesto se ekonomický růst Dán

ska v důsledku finanční a ekonomické krize v posledních letech

zpomalil, což vedlo k nižší domácí i zahraniční poptávce a ke

zvýšené opatrnosti investorů. Na zahraničním obchodu je při

tom dánská ekonomika silně závislá. Až data z počátku roku

2016 vykázala opětovný nárůst jak domácí poptávky, tak ex

portu. Nezaměstnanosti se však krize prakticky nedotkla. I na

dále zůstala poměrně nízká, což se připisuje především dán

skému pracovnímu tržnímu modelu, který je založený na

konceptu flexikurity (více dále bod 1.2.).

4

The Global Competitiveness Report 2015–2016 (zdroj: http://www3.

weforum.org/docs/gcr/2015-2016/Global_Competitiveness_Report_2015-

2016.pdf).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist