načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Daňové zákony 2020 -- úplná znění k 1. 1. 2020 – Hana Marková

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Daňové zákony 2020 -- úplná znění k 1. 1. 2020

Elektronická kniha: Daňové zákony 2020
Autor: Hana Marková
Podnázev: úplná znění k 1. 1. 2020

Publikace obsahuje úplná znění všech daňových zákonů k 1. 1. 2020 včetně všech čísel. – – Pozor - všechny změny nově schváleného daňového balíčku uvnitř. Různým typem písma jsou přehledně odlišeny změny účinné k lednu 2020 a pozdější. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  84
+
-
2,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 84.6%hodnoceni - 84.6%hodnoceni - 84.6%hodnoceni - 84.6%hodnoceni - 84.6% 97%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 296
Rozměr: 30 cm
Vydání: 31. vydání
Skupina třídění: Veřejné finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-1333-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace obsahuje úplná znění všech daňových zákonů k 1. 1. 2020 včetně všech čísel.

Pozor - všechny změny nově schváleného daňového balíčku uvnitř. Různým typem písma jsou přehledně odlišeny změny účinné k lednu 2020 a pozdější. Stručně komentovaný přehled novelizací je soustředěn v úvodu publikace.

Soubor obsahuje zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákon o dani z nemovitých věcí, zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, zákon o dani silniční, zákon o DPH, zákon o spotřebních daních, vybraná ustanovení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, upravující tři energetické daně a zákon o dani z hazardních her. (úplná znění platná k 1. 1. : včetně daňového balíčku)

Předmětná hesla
Česko. Daňové zákony
Česko. Daňový řád (2009, novela 2011)
DaněPrávní aspektyČesko – 21. století
Daně z příjmů
Daň z nemovitostí
Silniční daň
Daň z přidané hodnoty
Spotřební daně
Daň z hazardních her
ČeskoEkonomické aspekty – 21. století
Zařazeno v kategoriích
Hana Marková - další tituly autora:
Zákon o daních z příjmů Zákon o daních z příjmů
 (e-book)
Daňové zákony 2017 -- Úplná znění platná k 1. 7. 2017 Daňové zákony 2017
Daňové zákony 2018 - Úplná znění k 1. 1. 2018 Daňové zákony 2018
V bludišti jménem Alzheimer -- Na co v ordinaci nezbývá čas V bludišti jménem Alzheimer
 
K elektronické knize "Daňové zákony 2020 -- úplná znění k 1. 1. 2020" doporučujeme také:
 (e-book)
Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky -- 3., aktualizované vydání Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2020

Hana Marková

Úplná znění

platná k 1. 1.

Nejprodávanější daňové zákony v ČR

Za odborné podpory:

včetně

daňového

balíčku

zákon o daních z příjmů + komentář

zákon o rezervách pro zjištění

základu daně z příjmů

zákon o dani z nemovitých věcí

zákonné opatření Senátu o dani z nabytí

nemovitých věcí

zákon o dani silniční

zákon o DPH + komentář

zákon o spotřebních daních

a „energetické“ daně

zákon o dani z hazardních her

daňový řád

včetně všech novel a čísel zákonů k 1. 1. 2020

s komentáři spoluautorů zákonů

Doporučená

cena

99 Kč


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Úvod 3

Hlavní změny zákona o daních z příjmů 4

Zákon č 586/1992 Sb , o daních z příjmů 6

Zákon ČNR č 593/1992 Sb , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 95

Zákon ČNR č 338/1992 Sb , o dani z nemovitých věcí 104

Zákonné opatření Senátu č 340/2013 Sb , o dani z nabytí nemovitých věcí 113

Zákon ČNR č 16/1993 Sb , o dani silniční 120

Hlavní změny zákona o dani z přidané hodnoty 124

Zákon č 235/2004 Sb , o dani z přidané hodnoty 125

Zákon č 353/2003 Sb , o spotřebních daních 184

Vybraná ustanovení zákona č 261/2007 Sb , o stabilizaci veřejných rozpočtů 245

Zákon č 187/2016 Sb , o dani z hazardních her 257

Zákon č 280/2009 Sb , daňový řád 259

Prof. JUDr. Hana Marková, CSc.

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působí od roku 1973. V současné době působí na katedře fi nančního

práva a fi nanční vědy, na fakultě je též členkou vědecké rady. Ve své vědecké práci se zabývá zejména otázkami

rozpočtového a daňového práva. Kromě toho od roku 1993 pedagogicky působí na Vysoké škole ekonomické

v Praze na katedře podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů, kde se věnuje zejména daňové

problematice. Je též členkou vědecké rady Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni a vědecké rady Fakulty

bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky.

Je členkou Legislativní rady vlády České republiky a členkou rozkladových komisí na dvou ministerstvech. Od roku

2003 je rovněž členkou Information and Research Center of The Public Finance and Tax Law of Central and Eastern

European Countries – Bialystok – Polsko, kde se věnuje problematice příjmů jednotlivých článků rozpočtové

soustavy.

Je autorkou či spoluautorkou více než 190 monografi í a článků publikovaných v České republice a v zahraničí.

V roce 2012 byla jmenována profesorkou pro obor fi nančního práva a fi nanční vědy.

Nakladatelství odborné literatury Grada Publishing vstoupilo na trh před více než pětadvaceti lety. Je největším

nakladatelstvím odborné literatury v České i Slovenské republice co do šíře a množství oborů i počtu vydávaných

odborných novinek. Stále se vyvíjí, roste a dlouhodobě patří mezi lídry na trhu s odbornou literaturou. Expanduje

také na trhu s elektronickými knihami. Ročně Grada prodá přibližně milion knih. Orientuje se na podporu vzdělávání

v oblastech práva, fi nancí, účetnictví a daní, ekonomiky, vydává tituly pro manažery a podnikatele, knihy z oboru

architektury a stavebnictví, počítačů, medicíny, psychologie, pedagogiky, kultury a různých řemesel atd. Zabývá

se také odvětvím různých profesionálních i neprofesionálních zájmů člověka jako např. zdraví, sport, hobby,

gastronomie, zahrada, chovatelství a další. Díky širokému záběru a profesionálnímu zpracování publikací se

Grada Publishing dlouhodobě umisťuje v top 100 nejvýznamnějších českých fi rem.

Daňové zákony nakladatelství Grada jsou dlouhodobě absolutně nejprodávanějšími daňovými zákony v České

republice. Publikace obsahuje úplná znění všech daňových zákonů k 1. 1. 2020 včetně všech čísel. Předností souboru

je vyznačení novelizovaného textu odlišným typem písma a to, že významné novely uvozují odborné komentáře

pracovníků, kteří se na přípravě změn v různé míře podílejí. Přehled novelizací, které byly přijaty během roku 2019,

je společně se stručným komentářem soustředěn v úvodu publikace a tvoří pro čtenáře významnou pomůcku pro

sledování změn, ke kterým dochází v daňové oblasti.

Na odborné podpoře této publikace se podílela společnost Rödl & Partner.

Společnost Rödl & Partner patří v České republice k jedné z nejvýznamnějších mezinárodních poradenských

společností. Poskytuje služby ve všech oblastech podnikání; dovede propojit právní, daňové, auditorské, účetní

a podnikové poradenství, a to díky svým poradcům všech uvedených oborů, kterých je více než tři sta dvacet.

V České republice působí od roku 1991, pobočky má v Praze a Brně.

S dlouholetými zkušenostmi zná Rödl & Partner požadavky a možnosti českého trhu. Respektuje přeshraniční

zájmy klienta, místní poměry a zároveň zajišťuje vysoký a jednotný standard poskytovaných služeb. Na základě

úzké interdisciplinární spolupráce poradců na národní i mezinárodní úrovni nabízí společnost ucelený soubor

poradenských služeb šitých na míru. Týmy složené z českých i zahraničních odborníků poskytují komplexní

poradenství v národním i mezinárodním kontextu.

Rödl & Partner je držitelem prestižního ocenění Právnická fi rma roku v letech 2012 až 2019 v oboru daňového práva.

Celosvětově je kancelář zastoupena 111 pobočkami v 50 průmyslových zemích. Silnou pozici zaujímá především

na trhu ve střední, východní a západní Evropě, ale i v Asii a USA.Úvod

Úvod

V roce 1999 nabídlo nakladatelství GRADA Publishing poprvé soubor daňových zákonů se stručnými komentáři. Tak vznikla tradice, která zůstává – díky zájmu čtenářů – zachována i pro rok 2020.

Do textu daňových zákonů (dále jen DZ) jsou zapracovány změny vyplývající ze zákonů, jejichž účinnost je stanovena jak k 1. 1. 2020, tak i event. později. V publikaci najdete úplné texty daňových zákonů s tím, že jsou odlišným typem písma zdůrazněny novelizace přijaté a publikované ve Sbírce zákonů, jejichž účinnost je stanovena od 1. 1. 2020, změna je vyznačena tučným písmem Uživatele nechceme zatěžovat maximem textu, jehož účinnost je časově vzdálená a kdy se ukazuje, že není vyloučeno, že se některá ustanovení mohou do doby účinnosti ještě změnit. Z uvedeného důvodu pouze v přehledu novelizací, zařazeného u každého zákona, jsou uvedeny všechny zákony, které mají stávající text měnit, a u těch s pozdější účinností, je číslo zákona podtrženo.

V souvislosti s přijetím zákona č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, jde o novely, které nabývají účinnosti dnem 1 1 2020 (zákon o daních z příjmů § 22 odst. 1 písm. g, kde se doplňují rodinné fundace, zákon o dani z přidané hodnoty, kde se upravuje text § 13 odst. 3 písm. c, § 47 odst. 2 a v zákoně o spotřebních daních, kde se vkládá v § 118 nový odst. 12). Další skupinu, zařazenou v uvedeném zákoně, tvoří novely s účinností od 1 1 2021 (změny se týkají zákona o DPH, kde se do § 56 má vkládat nový odst. 4 a má dojít ke změně § 101a odst. 1– tři drobné změny, zrušení § 101a odst. 2 a drobné změny v § 101a odst. 2 a 3).

Zákon č 586/1992 Sb , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, prošel od začátku roku 2019 do teď několika novelizacemi. Je to zákon č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, který přináší řadu změn. Např. dochází ke zvýšení limitu výdajových paušálů pro živnostníky, a to na dvojnásobek současného stavu. Navýšení bude poprvé použitelné za rok 2019, tj. v daňovém přiznání podaném v roce 2020. V souvislosti s transpozicí směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) se zavádí několik opatření proti daňovým únikům. Např. je zaváděna povinnost pro korporace, které vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku či další příjmy, kde se uplatňuje srážková daň či jsou od daně osvobozeny, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Podobnější výklad je zařazen v úvodním komentáři před textem zákona. Další novelizace souvisela s přijetím novely zákoníku práce, zákon č 32/2019 Sb , kterým se mění zákon č 262/2006 Sb , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kterým se upravil § 35. Pod č 303/2019 Sb , byl publikován Nález Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „s výjimkou finanční náhrady“, eventuálně na zrušení zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelizací je zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, který upravuje § 4 odst.1 písm. f, rovněž tak § 10 ohledně zdanění výher u fyzických osob. Další drobné úpravy se týkají § 19, 22, 23, 24, 36 a 38d. Jedná se hlavně o úpravy dotýkající se zdanění výher.

Jen dva ze zákonů zařazených do souboru DZ nebyly v roce 2019 novelizovány – zákon č 16/1993 Sb , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů a zákon č 261/2007 Sb , o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Zákon č 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů byl zákonem č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, nově upraven text věnovaný rezervám v pojišťovnictví – § 6.

Zákon č 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů byl novelizován zákonem č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, a to v § 4, kdy se rozšířilo osvobození od daně z pozemků na příkopy, skalní útvary a pod. druhy pozemků.

Zákonné opatření Senátu č 340/2013 Sb , o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, bylo změněno zákonem č 264/2019 Sb , kterým se mění zákonné opatření Senátu č 340/2013 Sb , o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č 254/2016 Sb Změna se týkala § 7 – osvobození od daně v případě rodinných domů.

Zákon č 235/2004 Sb , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl během roku 2019 novelizován zákonem č 6/2019 Sb , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, doplnil § 47 a změnil některá ustanovení v příloze č. 2. Zároveň byla zařazena nová příloha č. 2a, která uvádí seznam služeb podléhajících druhé snížené sazbě daně. Účinnost tohoto zákona, byla určena na 1. únor 2019. Řadu novelizací přináší zákon č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Mezi nejvýznamnější věcné změny patří např. stanovení podrobnějších pravidel pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, úprava některých pojmů či stanovení základu daně při platbě virtuální měnou, dále úprava institutu opravy výše daně v případě pohledávky za dlužníkem v insolvenci, oprava základu daně či úprava osvobození od daně či pokut v souvislosti s kontrolním hlášením apod. Zákon obsahuje ustanovení, jejichž účinnost je různá. Zákonem č 256/2019 Sb , kterým se mění zákon č 112/2016 Sb , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č 235/2004 Sb , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, došlo s účinností k 1. 5. 2020 ke změně § 47 a ke změnám v přílohách 2, 2a, 3, 3a. Podrobnější výklad je před textem zákona.

Zákon č 353/2003 Sb , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován zákonem č 4/2019 Sb , kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který nově upravil § 57, týkající se tzv. zelené nafty, tj. vracení daně z minerálních olejů u osob užívajících tyto oleje pro zemědělskou výrobu. Úpravou prošel § 116 odst. 4 a v § 139 byl zrušen odst. 3. Účinnost některých ustanovení zákona č 382/2015 Sb je stanovena až na 1. 1. 2021 a tato ustanovení nejsou do textu zařazena. Jedná se o úpravu § 45 odst. 12, § 48 odst. 5 a odst. 20, § 49 odst. 14, § 52a odst. 4, § 53 odst. 1 a 5, § 54 odst. 3 a 4, § 56 odst. 2, § 58 doplnění odst. 8 až 10. Novelizace přijatá s účinností od 1. 4. 2019 – zákon č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, zavádí zejména novou daň – daň z tzv. zahřívaných tabákových výrobků. Tyto výrobky budou značeny tabákovou nálepkou stejně jako ostatní tabákové výrobky. Sazba spotřební daně pro zahřívané tabákové výrobky je stanovena ve stejné výši jako pro jemně řezaný tabák nebo ostatní tabák ke kouření. Zákon č 277/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, drobně mění § 15 a § 52, ale až s účinností od 1. 1. 2022. Zákonem č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů došlo k úpravě § 70, § 80, § 86, § 104 a § 130c – jedná se o nové sazby daní u daně z lihu a daně z tabákových výrobků či osvobození u daně z piva.

Do souboru daňových zákonů byly v roce 2008 zařazeny texty upravující daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny – nejčastěji označované jako energetické daně. Tyto daně jsou upraveny v rámci zákona č 261/2007 Sb , o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace přijatá v roce 2015 nabývá účinnosti až k 1. 1. 2021.

Od roku 2017 patří do souboru daňových zákonů zákon upravující daň z hazardních her. Zákon č 187/2016 Sb byl v roce 2019 drobně novelizován zákonem č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Novela řeší otázky, jako je změna způsobu, jakým se v základu daně zohledňují vrácené vklady, problematika garantovaných turnajů, upuštění od zpřísněné informační povinnosti obecních úřadů vůči správci daně apod. Účinnost uvedené změny byla stanovena na 1. 4. 2019. Zákonem č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, se změnila sazba v § 4 u daně z loterií z 23 % na 35 % – od 1. 1. 2020.

Daňové řízení je komplexně upraveno zákonem č 280/2009 Sb , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace v podobě zákona č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, v návaznosti na evropskou legislativu doplňuje mezi základní zásady správy daní zákaz zneužití práva, který je již dnes dovozován judikaturou i správní praxí. Zákon č 111/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, zejména doplnil § 59a týkající se zpracování osobních údajů správcem daně.

Nakladatelství GRADA Publishing, a.s a autoři, kteří se podíleli na uvozujících komentářích, věří, že publikace bude dobře sloužit všem uživatelům. I přes maximální snahu o přesnost textu, považujeme za důležité upozornit, že právně závazný je pouze text publikovaný ve Sbírce zákonů.

Na zpracování se autorsky podíleli: prof. JUDr. Hana Marková, CSc. (sestavení, úvod), JUDr. Monika Novotná, (autorka komentáře k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), JUDr. Svatopluk Galočík a Ing. Zdeněk Kuneš (komentář k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Daňové zákony k 1. 1. 2020

Hlavní změny zákona o daních z příjmů

Zákon o daních z příjmů byl v průběhu roku 2019 několikrát novelizován, zásadnější novely byly schváleny v rámci tzv. daňových balíčků pro rok 2019 a pro rok 2020.

První novela, provedená zákonem č 32/2019 Sb , kterým se mění zákon č 262/2006 Sb , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla důsledkem zrušení tzv. karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytovala osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrady mzdy nebo platu. V důsledku toho se v zákoně o daních z příjmů v ustanovení § 35 týkajícím se slevy na dani zrušila s účinností k 1. 7. 2019 výjimka – odkaz na karenční dobu.

Změny, které byly provedeny zákonem č 80/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tedy v rámci tzv. daňového balíčku 2018, nabyly účinnosti dnem 1. 4. 2019 a obecně se poprvé použijí na zdaňovací období, které započalo k datu jejich účinnosti nebo později. Přechodná ustanovení pak upravují účinnost některých novelizovaných zákonných ustanovení jinak.

První drobná změna se týká § 6 odst. 4, kdy jsou nově za samostatný základ daně pro daň vybíranou srážkou považovány příjmy zaměstnance v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (dosud byla tato hranice 2 500 Kč). Ustanovení § 6 odst. 4 ve znění novely se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém novela nabyla účinnosti.

V ustanovení § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů došlo k nárůstu horní hranice tzv. výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné na dvojnásobek dosud platných částek. To se týká i výdajových paušálů pro příjmy z nájmu, jejichž horní hranice podle § 9 odst. 4 se rovněž zdvojnásobila. Tato změna ovlivní již daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019.

Další drobná změna je v § 8 odst. 4, který nově mezi příjmy fyzických osob tvořících samostatný základ daně (nesnížený o výdaje) zahrnul i příjmy ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace, plynou-li ze zdrojů v zahraničí. Ustanovení se použije již ode dne nabytí účinnosti novely.

V kontextu se změnou § 8 odst. 4 do příjmů ze zdrojů na území ČR byly do § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zahrnuty i příjmy z rodinných fundací. Do příjmů ze zdrojů na území ČR se dále nově zařazují i příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.

Změna § 23 odst. 9 písm. a), která dosud vylučovala z výsledku hospodaření oceňovací rozdíly kmenového listu, byla nápravou nesouladu vzniklého po změnách provedených zákonem č. 170/2017 Sb., podle níž se již na kmenové listy nevztahoval § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů, ale naopak § 24 odst. 2 písm. r) zákona, kdy jako daňově účinný výdaj při úplatném převodu kmenového listu je možné uplatnit jeho aktuální hodnotu zachycenou v účetnictví. Kmenové listy jsou nyní považovány za cenné papíry bez jakéhokoli specifika, a mají tedy shodný daňový režim jako ostatní cenné papíry. Ustanovení v novelizované podobě se použije ode dne nabytí účinnosti novely.

Do § 23 byl dále doplněn nový odstavec 19, a to v návaznosti na implementaci IFRS 9 do vyhlášky č. 501/2002 Sb., která se dotýká klasifikace finančních nástrojů v účetnictví. Pro kapitálové nástroje, které nejsou určeny k obchodování, IFRS 9 nově umožňuje účetní jednotce, aby se rozhodla, že změny reálné hodnoty u jí určených kapitálových nástrojů nebude účtovat a vykazovat ve výsledku hospodaření, ale v tzv. ostatním úplném výsledku, tj. proti jiným účtům vlastního kapitálu. V důsledku toho se pak zisk a ztráty plynoucí z takového kapitálového nástroje neúčtují a nepřevádějí do výsledku hospodaření. Poplatník, který využije možnost oceňování reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, nově upraví v okamžiku realizace finančního nástroje výsledek hospodaření o částky, které zvýšily nebo snížily vlastní kapitál v souvislosti s finančním nástrojem za dobu od jeho pořízení do okamžiku jeho realizace, a to za podmínky, že tyto částky neovlivnily základ daně. Jedná se tak o souhrnnou hodnotu oceňovacích rozdílů vykazovaných proti účtům vlastního kapitálu a rozdíl mezi prodejní cenou a aktuální reálnou hodnotou finančního nástroje, pokud se prodejní cena nerovná této aktuální hodnotě. Podle nového § 23 odst. 20 se pro zjištění základu daně u poplatníka, který vede účetnictví podle přímo použitelného předpisu EU (tedy podle nařízení komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16), vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. Ustanovení § 23 odst. 19 v novelizované podobě se použije ode dne nabytí účinnosti novely. Ustanovení § 23 odst. 20 je možné použít pro zdaňovací období započaté po 1. lednu 2019 včetně.

Ustanovení § 23d odst. 2 dosud obsahovalo pravidlo proti zneužití práva v oblasti daně z příjmů při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace. S ohledem na to, že se toto pravidlo rozšířilo novelou § 8 odst. 4 daňového řádu na všechny případy zneužití práva v daňové oblasti, bylo ustanovení § 23d odst. 2 ze zákona v původním znění vypuštěno a nahrazeno novým zněním pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem v důsledku obcházení daňových předpisů. Podle novelizovaného znění není možné využít daňových výhod plynoucích z ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c), pokud pro převod obchodního závodu nebo pro přeměnu obchodní korporace neexistovaly řádné ekonomické důvody a současně pokud je účastníkem dané transakce obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházející celé transakci nevykonávala ekonomickou činnost. V souladu s aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie se pak případy specifického postihu zneužití daňového práva v oblasti přeměn obchodních korporací a převodů obchodních závodů, dosud automaticky nastupující ve smyslu § 23d odst. 4 a 5, neaplikují v případech, kdy poplatník prokáže, že pro danou transakci existují řádné ekonomické důvody.

Nově doplněná ustanovení § 23e a § 23f jsou transpozicí směrnice ATAD (Anti-Tax Advoidance Directive, směrnice Rady EU 2016/1164 proti vyhýbání se daňovým povinnostem) a omezují daňovou uznatelnost tzv. nadměrných výpůjčních výdajů poplatníků daně z příjmů právnických osob. Podle novely je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen zvýšit jeho výsledek hospodaření (rozdíl mezi příjmy a výdaji) o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů. Limit uznatelnosti výpůjčních výdajů je stanoven na 30 % z daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nebo na částku 80 mil. Kč, přičemž poplatník použije vyšší (pro něj výhodnější) limit. Pokud výpůjční výdaje u poplatníka nepřesáhnou uznatelný limit, poplatníka se § 23e netýká. Výpůjčními výdaji pro určení nadměrných výpůjčních výdajů jsou výdaje jinak daňově uznatelné, a to finanční výdaje (ve smyslu § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů, tedy úroky z úvěrového finančního nástroje a související výdaje), výdaje, které jsou plněním za úvěrový finanční nástroj, pomyslný úrok v rámci derivátu, výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem, výdaj v podobě kursového rozdílu výpůjčních výdajů, úrok obsažený v úplatě na základě závazku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku poplatníkem (typicky úrok u finančního leasingu) nebo jakýkoli obdobný výdaj. Částky, které jsou na straně dlužníka výpůjčními výdaji, jsou na straně věřitele výpůjčními příjmy. Ustanovení § 23f uvádí taxativní výčet případů, na které se omezení daňové uznatelnosti výpůjčních výdajů ve smyslu směrnice ATAD neaplikuje. Jde např. o banky, spořitelní a úvěrová družstva, pojišťovny, zajišťovny, obchodníky s cennými papíry apod.

Ustanovení § 23g v souladu se směrnicí ATAD zavádí do zákona o daních z příjmů institut zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, tzv. exit tax. Jeho smyslem je dle důvodové zprávy k novele zamezit obcházení daňové povinnosti v ČR prostřednictvím přesunů majetku v rámci jednoho subjektu do států s nižší daňovou zátěží, kde následně z tohoto majetku plynou příjmy, které jsou zdaněny v tomto jiném státě. Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se přitom rozumí přeřazení majetku buď poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí, nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice, nebo konečně spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice. Nově se přemístění majetku bez změny vlastnictví z ČR do zahraničí považuje za úplatný převod takového majetku „sobě samému“, a to za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za srovnatelných podmínek. Pro účely daně z příjmů se tedy na takové přemístění majetku Hlavní změny zákona o daních z příjmů hledí jako na quasi prodej a poplatníkovi, který jej realizuje, vzniká stejná daňová povinnost jako při jeho prodeji. Příjmem je tržní hodnota (cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích), výdajem cena daného majetku uplatnitelná jako výdaj při jeho prodeji podle § 24 zákona o daních z příjmů. Tržní hodnota, která je považována za zdanitelný příjem poplatníka, je současně novou výchozí daňovou hodnotou, která může být uplatněna při následném faktickém prodeji daného majetku jako daňově účinný náklad podle předpisů státu, ve kterém by měl být příjem z takového prodeje daněn. Subjektem, na který se vztahuje zdanění při přemístění majetku do zahraničí, je výhradně poplatník daně z příjmů právnických osob. Podle nového ustanovení § 38zg může poplatník požádat správce daně o rozložení úhrady daně při přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let. Podle přechodných ustanovení se úprava podle § 23g a § 38zg se nepoužije na přemístění majetku uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020.

Pravidla pro řešení tzv. hybridních nesouladů vyplývajících z rozdílné kvalifikace přeshraničních příjmů či výdajů obsahuje § 23h zákona o daních z příjmů. Hybridní nesoulady jsou zvláštní druhy nesouladů mezi právními řády, které vznikají v důsledku rozdílného posouzení určité právní skutečnosti dvěma právními řády různých států při posouzení plateb mezi přidruženými osobami, tedy např. k vícenásobnému snížení jejich daňových základů (uplatněním stejného výdaje), aniž by došlo k vícenásobnému zahrnutí odpovídajících příjmů do jejich daňových základů, příp. na straně jedné by došlo k uznání účinného výdaje, aniž by na straně druhé odpovídající příjem podléhal zdanění. Nápravou hybridních nesouladů je zvýšení základu daně českého daňového poplatníka o odpovídající částku, která byla v jiném státě uznána za daňově účinný výdaj. Za přidružené osoby se považují přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti, přičemž relevantní je hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku alespoň 50 %. Podle přechodných ustanovení se ustanovení § 23h nepoužije na zdaňovací období započaté před 1. lednem 2020.

Novela se dotkla též odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. V § 34a došlo k terminologickému upřesnění v tom smyslu, že pro výši odpočtu jsou relevantní v obecné podobě výdaje vynaložené na výzkum a vývoj (namísto dosavadního na realizaci projektu výzkumu a vývoje). Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle § 34b odst. 1 písm. a) relevantní, pokud je poplatník vynaložil po dni podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Podmínky tohoto oznámení, které poplatník podává správci daně, obsahují nově vložené ustanovení § 34ba. K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, musí poplatník zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž náležitosti stanoví § 34c. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty. Tato ustanovení se použijí ode dne nabytí účinnosti novely. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti novely, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona o daních z příjmů v dosavadním znění. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona v dosavadním znění; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je projekt výzkumu a vývoje řešen.

Z ustanovení § 38d odst. 3 byla vypuštěna úprava týkající se oznámení o sražené dani a namísto ní bylo do zákona o daních z příjmů vloženo nové ustanovení § 38da o oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Nově je povinen plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území ČR daňovému nerezidentovi, z něhož je daň vybírána srážkou, oznámit správci daně předepsaným způsobem takovou platbu, a to i v případě, že jde o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění nepodléhá zdanění v ČR. Lhůta pro oznámení je shodná se lhůtou pro odvedení sražené daně (a to i v případech, že daný příjem v konkrétním případě zdanění v ČR nepodléhá). Ustanovení § 38da se použije podle přechodných ustanovení od nabytí účinnosti novely, ale na příjmy, ze kterých byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň přede dnem nabytí účinnosti novely, se použije § 38d odst. 3 zákona ve znění před účinností novely. Rozhodnutí o zproštění oznamovací povinnosti vydaná na základě § 38d odst. 3 zákona ve znění účinném před novelou, jsou ode dne nabytí účinnosti novely účinná pro příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, které nejsou od daně osvobozeny a o kterých mezinárodní smlouva nestanoví, že nepodléhají zdanění v ČR. Tato rozhodnutí pozbývají účinnosti 1 rok ode dne nabytí účinnosti novely.

Směrnice ATAD je důvodem i pro nové ustanovení § 38fa, které zavádí pravidla pro ovládané zahraniční společnosti. Smyslem má být zabránit obcházení daňové povinnosti poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, zakládáním dceřiných společností či stálých provozoven v jurisdikcích s nízkou úrovní zdanění a následným odkláněním části příjmů do těchto entit tak, aby se vyhnuli zdanění v ČR. Na příjmy takových entit se podle nové úpravy hledí jako na příjmy dosažené mateřskou společností na území ČR, a to v rozsahu jejího podílu na ovládané zahraniční společnosti. Pro účely zdanění se takto postupuje u přidružených společností, přičemž relevantní hranice podílu na zisku druhé osoby činí 25 %. Zdanění v ČR pak podléhají tzv. zahrnované příjmy taxativně vymezené v § 38fa odst. 5.

Do zákona o daních z příjmů se pokusila Poslanecká sněmovna zasáhnout zákonem č 125/2019 Sb , kterým se mění zákon č 428/2012 Sb , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č 586/1992 Sb , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o neúspěšný pokus o zdanění finančních náhrad vyplácených církvím a náboženským společnostem na základě zákona o majetkovém vyrovnání. Proti se postavil Ústavní soud a nálezem pléna sp. zn. Pl. ÚS 5/19 spornou novelu § 18a odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů zrušil.

Zákon č 364/2019 Sb , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, označovaný také jako daňový balíček 2020, nabývá účinnosti 1. 1. 2020. Zákon byl po vrácení Senátem s pozměňovacími návrhy přijat Poslaneckou sněmovnou opět v původním schváleném znění teprve v polovině prosince roku 2019. Novela byla v obecné rovině prezentována snahou zajistit zvýšené příjmy pro veřejné rozpočty, z toho vyplývají změny.

Podle novelizovaného znění § 4 odst. 1 písm. f) bod 4. se bude osvobození od daně týkat ceny z účtenkové loterie jen v případě, že její hodnota bude nejvýše 1 mil. Kč. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. h) bylo doplněno o kategorizaci příjmů z výher z hazardních her. Na to navazuje novelizované znění § 10 odst. 3 písm. b), které osvobozuje od daně z příjmů jednak výhry z loterie a tomboly, pokud výhra činí nejvýše 1 000 000 Kč, a dále vždy jednotlivé kategorie příjmů u výher hazardních her, pokud v úhrnu na danou kategorii, po odečtení vkladů, nepřesáhne za zdaňovací období 1 mil. Kč. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zn) osvobozuje u právnických osob příjem v podobě ceny z účtenkové loterie rovněž jen v případě, že její hodnota nepřevyšuje 1 mil. Kč. Příjem v podobě ceny z účtenkové loterie byl zařazen mezi příjmy ze zdrojů na území ČR, které podléhají v tuzemsku zdanění i v případě, že je získá daňový nerezident, a to do § 22 odst. 1 písm. g) bod 8. Podle novelizovaného § 36 odst. 2 a 7 se příjmy z účtenkové loterie, příjmy z loterií, tombol, které představují samostatný základ daně (nesnižují se o výdaje) daní srážkou ve výši 15 %, kterou z příjmů srazí a odvede jejich plátce v souladu s § 38d.

Definice mateřské společnosti podle § 19 odst. 3 písm. b) byla rozšířena a nově zahrnuje vedle dobrovolného svazku obcí i kraj a Českou republiku.

V souvislosti se zavedením zdaňování rezerv v pojišťovnictví, vytvářených nad povinný rámec, byl doplněn § 23 odst. 3 písm. a) o bod 19., který ukládá zvýšit výsledek hospodaření o úbytek rezerv v pojišťovnictví podle § 6 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Podobně byl doplněn i § 23 odst. 3 písm. c) o bod 11, který umožňuje snížit výsledek hospodaření o přírůstek rezerv v pojišťovnictví. V důsledku toho byla také zrušena výjimka pro pojišťovny vyplývající dosud z § 23 odst. 9 písm. d). V podobném duchu bylo upraveno i ustanovení § 24 odst. 2 písm. i), které nyní vylučuje jako daňově účinný výdaj uplatnit rezervy v pojišťovnictví. Podle přechodných ustanovení k novele se v prvních dvou zdaňovacích obdobích započatých po dni nabytí účinnosti novely zvyšuje výsledek hospodaření vždy o jednu polovinu záporného rozdílu mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví podle nové úpravy a jejich zůstatkem podle dosavadní úpravy, nebo se v prvním zdaňovacím období snižuje o kladný rozdíl mezi těmito veličinami.

Poslanecká sněmovna jako sněmovní tisk č. 572 projednává další změny zákona, jedná se např. o legislativně technické sjednocení pojmů „mezinárodní smlouva“ a „daňový rezident ČR“, zpřesňuje se úprava omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů atd. Ač vláda při předložení návrhu předpokládala účinnost k 1. 1. 2020, tento cíl se splnit nepodařilo, o návrhu se bude v Poslanecké sněmovně jednat až v lednu 2020. Komplikovanost zákona o daních z příjmů si uvědomuje i Ministerstvo financí, věřme, že i v rámci zamýšleného projektu MOJE daně pracuje na jednoduchém daňovém předpisu. JUDr. Monika Novotná

6 Daňové zákony k 1. 1. 2020

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb.,

zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb.,

zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb.,

zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,

zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,

zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb.,

zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb.,

zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb.,

zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., nálezu ÚS č. 145/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,

zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb.,zákona č. 436/2004 Sb.,

zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb.,

zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb.,

zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb.,

zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb.,

zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb.,

zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., RS/04 2008, RS/06 2008,

zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb.,

zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb.,

zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb.,

zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb.,

zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu

č. 119/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. (ustanovení účinná od 1. 1. 2012,

1. 1. 2013 a 1. 1. 2014), zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb.,

zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb.,

zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb.,

zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb.,

zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb.,

zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb.,

zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního

soudu č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb.,

zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb.,

zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb.,

nálezu Ústavního soudu č. 303/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie

137)

a upra

vuje

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými ne

rezidenty.

(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud

mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Da

ňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje

jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy

plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni

v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nere

zidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí

ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území

České republiky zdržují za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými

nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy

plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území

České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky

jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce,

a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává

každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro

účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností,

z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),

b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z nájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i ne

peněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob

oceňuje

a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,

b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá

v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo

trvající plnění na dobu

1. neurčitou,

2. života člověka nebo

3. delší než 5 let.

(4) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané

1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího

podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,

b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou

1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplat

ným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky

nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem ply

noucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla

pohledávka postoupena,

2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci,

z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění man

želů,Zákon o daních z příjmů

d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Ev

ropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,

1c)

e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypo

máhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),

f) příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvis

losti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,

g) příjem z

1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti

spoluvlastnických podílů,

2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona

upravujícího pozemkové úpravy, s výjimkou části pozemku,

který je stavbou,

h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit

regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,

i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trest

ním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo

jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z 1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty

do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z ob

chodního majetku,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného

v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým

věcem,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného

v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když

kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí

nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví

k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v přípa

dě prodeje, nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého

výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby,

která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku;

osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let

před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku nebo vy

pořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do

5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,

i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto

nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do

5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní

smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,

4. prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu

stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,

c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje

1. cenného papíru,

2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi

jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,

3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla

zahrnuta do obchodního majetku,

d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění

majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestov

ního pojištění; osvobození se nevztahuje na

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do

obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem

ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době

vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvis

losti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

poplatníka,

5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s ná

jmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu

v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně

z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí,

pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené

v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamní

ho slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze

sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost

podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,

4 ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje

1 000 000 Kč,

g) příjem v podobě

1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových

křivd,

2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých

majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majet

ku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi

nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi

spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů

nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se

neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla

zahrnuta do obchodního majetku,

3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních před

pisů,

4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabili

tačním řízením o nápravách křivd,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojiš

tění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové

pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona

upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky

zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné

smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové

spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného dru

hu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu

nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše

částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu 'aňové zákony k 1. 1. 2020 kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné

nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociál ní služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vyna

ložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

k) příjem v podobě

1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje,

z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo

právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo

vyšší odborné školy,

2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku,

s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka,

který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob,

nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka,

který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob,

nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě

podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci

zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,

3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace, 4. nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované za

městnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším

pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za

obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond

nezřizuje,

l) příjem z

1. penze vyplácené z penzijn



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.