načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Daňové zákony 2017 -- Úplná znění platná k 1. 7. 2017 - Hana Marková

Daňové zákony 2017 -- Úplná znění platná k 1. 7. 2017

Elektronická kniha: Daňové zákony 2017 -- Úplná znění platná k 1. 7. 2017
Autor:

Získejte úplná znění všech daňových zákonů k 1. 7. 2017. Díky doprovodným komentářům vám bude publikace také významnou pomůckou pro sledování změn, ke kterým dochází v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  84
+
-
2,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 288
Rozměr: 30 cm
Úprava: svazků
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0493-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Získejte úplná znění všech daňových zákonů k 1. 7. 2017. Díky doprovodným komentářům vám bude publikace také významnou pomůckou pro sledování změn, ke kterým dochází v daňové oblasti. Novelizovaný text vyznačen odlišným typem písma! Včetně všech čísel zákonů! S nejobsáhlejšími komentáři změn! (úplná znění platná k ...)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Hana Marková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2017

Hana Marková

Úplná znění

platná k 1. 7.

Nejprodávanější

daňové zákony v ČR

Za odborné podpory:

včetně

daňového

balíčku

zákon o daních z příjmů + komentář

zákon o rezervách pro zjištění

základu daně z příjmů

zákon o dani z nemovitých věcí

zákonné opatření Senátu o dani

z nabytí nemovitých věcí

zákon o dani silniční

zákon o DPH + komentář

zákon o spotřebních daních

a „energetické“ daně

zákon o dani z hazardních her + komentář

daňový řád

včetně všech novel a čísel zákonů k 1. 7. 2017

s komentáři spoluautorů zákonů

Doporučená

cena

99 Kč


Daňové zákony 2017

Úplná znění platná

k 1. 7. 2017

Hana Marková


Obsah

Úvod 4

Hlavní změny zákona o daních z příjmů 6

Zákon o daních z příjmů 8

Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 92

Zákon o dani z nemovitých věcí 101

Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí 110

Zákon o dani silniční 117

Hlavní změny zákona o dani z přidané hodnoty 121

Zákon o dani z přidané hodnoty 123

Zákon o spotřebních daních 175

Vybraná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 234

Nová daň z hazardních her 246

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her 247

Zákon daňový řád 249 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Daňové zákony k 1. 7. 2017

Úvod

Na počátku roku 1999 nabídlo nakladatelství GRADA Publishing poprvé soubor daňových zákonů ve znění platném pro rok 1999 se stručnýmikomentáři. Tak vznikla tradice, která zůstává – díky zájmu čtenářů – zachována i pro rok 2017.

Do textu daňových zákonů k 1. 7. 2017 jsou zpracovány změny vyplývající ze zákonů, jejichž účinnost je stanovena k 1. 1. 2017 (event. později). V předkládaném souboru jsou soustředěny úplné texty daňových zákonů s tím, že jsou odlišným typem písma zdůrazněny novelizace přijaté apublikované ve Sbírce zákonů, jejichž účinnost je stanovena od 1. 1. 2017 – změna je vyznačena tučným písmem. Novelizace stanovené k 1. 7. 2017 jsou vyznačeny tučným podtrženým písmem. Uživatele souboru DZ nechceme zatěžovat maximem textu, jehož účinnost je časově vzdálená a kdy se ukazuje, že není vyloučeno, že se některá ustanovení mohou do doby účinnosti ještě změnit. Z uvedeného důvodu pouze v přehledu novelizací,zařazeného u každého zákona, jsou uvedeny všechny zákony, které mají stávající text měnit, a u těch, které mají účinnost pozdější, je číslo zákona podtrženo.

V následujícím přehledu jsou připomenuty novely daňových zákonů přijaté od počátku roku 2016 s tím, že u některých zákonů je ještě doplněn odkaz na úvodní komentář nejpodstatnějších změn před textem příslušného zákona. Naší zásadou je zařazovat do souboru DZ jen texty, které již byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, prošel od začátku roku 2016 do poloviny roku 2017 deseti novelizacemi.

Nejprve byl přijat zákon č. 47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon přinesl změny v osvobození příjmů (v § 4 odst. 1 písm. m)) odměn vojáků.

Další změny zákona se objevily v zákoně č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní azrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon ruší § 38fa (platební zprostředkovatel) a upravuje § 38j odst. 2 ohledně daňových nerezidentů.

Zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, umožňuje osvobození cen z účtenkové loterie (§ 4 odst. 1 a § 19 odst. 1). Dalším prvkem, který se doplňuje do zákona, je sleva na dani pro oblast evidence tržeb (§ 35ba, § 35bc).

Zákon č. 125/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, přinesl několik změn v odkazech na evropské předpisy a několik úprav – např. § 10, § 19 či § 22 a § 23. Dále se např. v § 24 odst. 2 písm. zr) mění možnost uplatnit náklady na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb u vymezených poplatníků z 1 % na 1,5 %. Změny se týkají dále § 34b, § 35c či § 36, z nichž je třeba vyzdvihnout zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě. Řada změn obsažených v tomto zákoně se již použije na celé zdaňovací období roku 2016, i když účinnost zákona nastala dnem 1. 5. 2016.

Zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se týká znění § 17b, jehož změny se dají uplatnit už pro zdaňovací období 2015 a 2016, i když je účinnost zákona od 1. 6. 2016.

V souvislosti s přijetím nového zákona o hazardních hrách i dani z hazardních her došlo k přijetí zákona č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, který přinesl změnu § 10, pokud jde o zdaňování výher jako ostatních příjmů. Navazující změny např. § 20, 22, 24, 36 či 38 jsou reakcí na změny ve zdaňování příjmů v souvisejících ustanoveních zákona.

Pod č. 271/2016 Sb. se ve Sbírce zákonů nachází nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 18/15) ve věci návrhu na zrušení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud vyhověl návrhu předkladatelů a zrušil § 4 odst. 3, týkající se zdanění příjmů z pravidelných důchodů, ke kterému docházelo při překročení stanovené hranice příjmů.

Zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, doplnil do zákona o daních z příjmů další paragrafy 38x, 38y, 38z, 38za, 38zb, 38zc, 38zd, 38ze, které řeší daňové souvislosti spojené s povinností prokázat původ nabytého majetku. Zákon vstoupil v účinnost 1. 12. 2016.

Zákon č. 454/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, přináší drobné změny v § 4, 10 a 36.

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, přináší řadu změn, které se týkají jak daně z příjmů fyzických osob (změny § 4, 6, 7, 9, 10), tak změny ve zdanění příjmů právnických osob (§ 19, 19b, 20) společných ustanovení – změny § 21d, 23, 24, 25, 28, 29 – dále např. doplněn § 30c a ke změnám došlo v oblasti daňového zvýhodnění na vyživované děti (§ 35c) i v řadě dalších ustanovení týkajících např. doplnění § 38nd upravujícího závazné posouzení u stálé provozovny. Podobnější výklad změn provedených tímto zákonem je zařazen v úvodním komentáři před textem zákona.

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, přinesl do textu nahrazení termínu celní dluh termínem clo v § 8b.

Dalším zákonem měnícím text byl zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, který přinesl změny do § 5a.

Stejně tak zákon č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, znamenal úpravu textu v § 6, který definuje rezervu v pojišťovnictví.

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, přináší několik změn, které se týkají i zákona o rezervách pro zjištění základu daně, a sice jde o doplnění textu v § 1, 2 a 7.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, nebyl novelizován.

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, které upravilo oblast úplatných převodů nemovitých věcí, bylo v roce 2016 novelizováno zákonem č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Změna znamená jednoznačné vymezení poplatníka (§ 1), kterým je nyní nabyvatel. Další změny zákona spočívají např. v podrobnějším vymezení některých pojmů, úpravy osvobození od daně, správy daně (např. doplnění odst. 2 v § 2 i § 3) či úpravy textu nezbytné v návaznosti na výše uvedené změny zákona (v § 13 či 14 se doplňují ustanovení o postupu v případě směny nemovitých věcí či v § 36 se zpřesňuje otázka nutnosti předložení znaleckého posudku apod.). V roce 2017 zákon novelizován zatím nebyl.

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů nebyl novelizován v roce 2016, ale stalo se tak zákonem č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve zněnípozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon přinesl drobnou úpravu § 2, 3 a 6 s tím, že jde spíše o terminologické upřesnění textu zákona.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl během roku 2016 novelizován pětkrát a v roce 2017 již třikrát.

Novelou, navazující na zákon o evidenci tržeb, je zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jedná se zejména o nové znění § 101a, úpravu § 101d a § 102, upravena je také příloha zákona č. 2.

Zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, se mění text § 51 a § 60.Úvod

Zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, byla do textu vložena řada změn – některé jsou terminologické, některé znamenají změnu textu či doplnění textu zákona (§ 12, § 23, § 24, § 33a, § 38, § 44, § 66, § 68 apod.). Nově byly vloženy § 101j a § 101k, upravující situaci v promíjení či neukládání pokut za nepodané kontrolní hlášení. Doplněn byl i text § 110f.

Zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, znamená změnu § 34 a § 101a.

Zákon č. 33/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se týká přílohy č. 3zákona – zdanění novin a časopisů. Pod č. 34/2017 Sb., bylo publikováno usnesení Poslanecké sněmovny, která přehlasovala veto prezidenta republiky.

Změna textu zákona je spojena také s Nálezem Ústavního soudu publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 40/2017, který se zabývá návrhem na zrušení některých ustanovení zákona č. 235/2004 Sb.,

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, přináší řadu změn, které se týkají i zákona o dani z přidané hodnoty. Mění se např. § 4, 10, 13, doplňuje se § 20a, mění se § 24, 24a, 42, 57, 66, 69, 74 či 75, vkládá se § 80a či § 92ea a mění se řada dalších ustanovení. Podrobnější výklad změn je zařazen před textem zákona.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován v roce 2016 nejprve zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, který znamenal zrušení § 113 a § 135zj.

Následně byla zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, do textu zákona zapracována ustanovení související se změnou terminologie v celním zákoně a text byl upřesněn. Drobnými změnami bylo dotčeno více než 20 paragrafů a např. § 34 byl zrušen.

Zákon č. 453/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, přináší změnu § 57. Zákon obsahuje znění tohoto paragrafu účinné v různých termínech.

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, přinesl i změny zákona o spotřebních daních. Ruší se část čtvrtá zákona a vypouští se mimo jiné termín lihovina.

Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona oněkterých přestupcích, zavádí přestupky na úseku správy spotřebních daní. Nejprve jsou to přestupky na úseku spotřebních daní jako celku (§ 135–135e). Samostatně jsou upraveny přestupky na úseku správy daně z minerálních olejů (§ 135f-135i), přestupky na úseku správy daně z lihu (§ 135j–135k), přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků (§ 135l—135u),přestupky na úseku značkování a barvení minerálních olejů (§ 135v–135zc). Přestupky na úseku sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji či nakládání se surovým tabákem (§ 135zd či § 135ze) jsou upraveny také samostatně. Stejně tak samostatně je upravena problematika propadnutí a zabrání neznačených tabákových výrobků (§ 135zf–135zh) či otázka věcné příslušnosti k řízení o přestupcích (§ 135zl).

Do souboru daňových zákonů byly v roce 2008 zařazeny texty upravující daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny – nejčastěji označované jako energetické daně (někdy označované jako daně ekologické). Tyto daně jsou upraveny v rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který byl novelizován zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodnémpřístuu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Změna textu, týkající se všech tří daní, které zákon upravuje, spočívá ve změně § 17 odst. 5 – kdy se slova „označen uznávanou elektronickou značkou“ nahrazují slovy „zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí“.

Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, doplňuje zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v části věnované jednotlivým daním. Doplňují se § 11 a 15, § 27–28 v části čtyřicáté páté, § 11 a 15, § 26–27 v části čtyřicáté šesté a § 11 a 15, § 27 a 28 v části čtyřicáté sedmé. Ve všech případech jde o vymezení toho, kdo se dopouští přestupku a kdo je příslušný k řízení o přestupcích.

Soubor daňových zákonů pro rok 2017 má nově zařazen zákon upravující nově zavedenou daň z hazardních her. Zákon č. 187/2016 Sb. již byl krátce po přijetí drobně novelizován zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (mění se text § 9 ohledně elektronického podpisu).

Od 1. 1. 2011 je daňové řízení komplexně upraveno zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl pozměněn zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterým se změnil text např. § 71, 102 ohledně způsobu podepisování elektronickou cestou.

Zákonem č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se nahrazuje v § 53 označení Ministerstvo financí přesnějším Finanční analytický úřad.

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, přináší několik změn, které se týkají i daňového řádu. Dochází k úpravám textu např. § 33, doplňuje se § 52, upravují se dále např. § 56, 71, 72, 156, 157,166 či § 238, 243, 247 či 254a. Nakladatelství GRADA Publishing, a.s a autoři, kteří se podíleli na uvozujících komentářích, věří, že předkládaný soubor zákonů bude dobře sloužit všem uživatelům. I když snahou všech zúčastněných na této publikaci bylo maximální úsilí o přesnost textu, považujeme za důležité upozornit, že právně závazný je pouze text publikovaný ve Sbírce zákonů.

Na zpracování se autorsky podíleli: prof. JUDr. Hana Marková, CSc. (sestavení, úvod), JUDr. Monika Novotná, (autorka komentáře k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), JUDr. Svatopluk Galočík a Ing. Oto Paikert (komentář k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) a doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (komentář k zákonu č. 187/2016 b., o dani z hazardních her). Daňové zákony k 1. 7. 2017

Hlavní změny zákona o daních z příjmů

Zákonu o daních z příjmů se opakovaná novelizace nevyhnula ani v roce

2016 a v začátku roku 2017. Často kritizovaným důsledkem neřízené

novelizace je nepřehlednost, obtížná interpretace a aplikace zákonných

ustanovení. Můžeme tedy jen přivítat iniciativu Ministerstva financí, které

připravuje zcela nový zákon o daních z příjmů s cílem připravit pro další

dlouhé období stabilní právní normu, do které by politické reprezentace

následně mohly zasahovat v zásadě změnou daňové sazby, pozastavením

účinnosti některých daňových výhod apod. Struktura celého předpisu

by však již neměla podléhat častým změnám, které praxi poplatníků jen

komplikují.

Změny účinné pro zdaňovací období roku 2016

Některé z novel zákona o daních z příjmů nabyly účinnosti již v roce 2016

a mohou být tedy aplikovány již pro rok 2016.

Za významný považujeme především nález pléna Ústavního soudu Pl.

ÚS 18/15. Plénum Ústavního soudu vyhovělo návrhu skupiny 17 senátorů

Senátu Parlamentu ČR a zrušilo ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních

z příjmů. Zmíněné ustanovení podrobovalo zdanění příjem plynoucí zdůchodu bez nároku na osvobození v případě, že příjemce důchodu dosáhl

současně příjem ze závislé činnosti, podnikání nebo příjem v kategorii tzv.

ostatních příjmů v součtu přesahující 840 000 Kč. Ústavní soud dospěl

k závěru, že dané ustanovení je diskriminační pro danou skupinudůchodců. Ústavní soud v této souvislosti připomněl, že princip rovnosti ve vztahu

k daňovému zákonodárství vyžaduje, aby daňový zákon zatěžovalpoplatníky rovnoměrně, a princip tzv. horizontální spravedlnosti, podle kterého

poplatníci, kteří mají relativně stejně vysokou platební schopnost, by měli

platit stejnou daň a nemělo by přitom být rozlišováno, jaký zdroj (původ

příjmů) se daní. Nález byl vyhlášen ve sbírce zákonů pod č. 271/2016 Sb.

Zákon č. 47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb.,

o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve zněnípozdějších předpisů, a další související zákony, upravil s účinností k 1. 7. 2016

definici plnění příslušníkům ozbrojených sil osvobozeného od daně zpříjmů dle § 4 odst. 1 písm. m). Podle novelizovaného znění jsou od daně

osvobozena plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří

nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným k výkonu

vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle

zvláštních právních předpisů.

Zákon č. 125/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, sice jako celek nabývá

účinnosti až pro zdaňovací období roku 2017, jeho ustanovení však mohou

být aplikována již v roce 2016. Prvním z nich je změna ustanovení § 10

odst. 1, podle níž se za tzv. ostatní příjmy považují též příjmy z provozu

výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovanáEnergetickým regulačním úřadem. Za příjem ze zdrojů na území ČR může být

považován podle novelizovaného znění § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. též

část zisku po zdanění vyplácená jinému poplatníkovi, než je člen obchodní

korporace. Tato změna se promítla i do ustanovení § 36 odst. 2 písm. d),

podle něhož se srážková daň v sazbě 15 % vztahuje též na podíl na zisku

vyplácený jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace.

Pro rok 2016 se povinně použije novelizované ustanovení § 24 odst. 2

písm. zr), které zvýšilo možnost daňově uplatnit výdaje na tvorbu fondu

kulturních a sociálních potřeb veřejně prospěšných poplatníků do výše

1,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro zaměstnance na pojistné nasociální zabezpečení za dané zdaňovací období.

Daňově uznatelnými výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj ve

smyslu § 34b odst. 2 písm. b) jsou nově i výdaje na služby, které souvisí

s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo

prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavkystanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly

zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka.

Daňové zvýhodnění na druhé dítě dle § 35c odst. 1 se zvyšuje na

17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě na 20 604 Kč ročně.

Zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb.,

o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a další

související zákony, již pro zdaňovací období roku 2016 (a dokonce též roku

2015) rozšířil definici základního investičního fondu podle § 17b odst. 1

písm. b) na všechny podílové fondy podle zákona upravujícího investiční

společnosti a investiční fondy (nejen tzv. otevřené dle předchozí dikce).

Zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony vsouvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, doplnil osvobození od daně

z příjmů o cenu z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci

tržeb [§ 4 odst. 1 písm. f) bod 4. a § 19 odst. 1 písm. zq)]. Ustanovení

§ 35ba odst. 1 upravující výčet slev na dani pro poplatníky daně z příjmů

fyzických osob bylo doplněno o slevu na evidenci tržeb. Sleva na evidenci

tržeb je ustanovením nového § 35bc stanovena na 5 000 Kč s tím, že sleva

na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu 15 % dílčího základu

daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Poplatník,

který bude mít základ daně ze samostatné činnosti 165 600 Kč nebo vyšší,

tak slevu na evidenci tržeb nebude moci uplatnit. Plnou slevu si budou

moci uplatnit jen poplatníci se základem daně ze samostatné činnosti do

132 267 Kč. Slevu na evidenci tržeb si může poplatník uplatnit jen jednou,

a to ve zdaňovacím období, ve kterém poprvé zaevidoval tržbu, kterou má

podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Novelu zákona o daních z příjmů přinesl též zákon č. 321/2016 Sb.,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu

majetku. Tento zákon zakomponoval do zákona o daních z příjmů nová

ustanovení § 38x až § 38ze. Tato ustanovení umožňují správci daně, aby

vyzval poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalšíchskutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním

v případě, že má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené

nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo

jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění,

spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a o předběžném posouzení dojde

k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo

jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč. Poněkudproblematické se jeví ustanovení § 38x odst. 5, podle něhož správce daně nevyzývá

poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že

nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. Není

totiž zřejmé, z jakých podkladů by se správce daně měl dozvědět, žepochybné skutečnosti nastaly v takovém období. Pokud poplatník neprokáže

zdroj příjmů ani na základě výzvy správce daně a daň nelze stanovit zdostupných důkazů, přistoupí správce daně ke stanovení daně podlepomůcek tzv. zvláštním způsobem, pokud má za to, že výsledná daň přesáhne

2 000 000 Kč. Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním

způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých bypoplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo

jinému vydání. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně

stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %. Toto penále

se zvyšuje na 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně

ztížilo nebo bránilo stanovení daně. Vedle toho může správce daně vyzvat

poplatníka k podání prohlášení o majetku, pokud nedošlo k prokázání

skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů a správce daně

dojde k závěru, že hodnota majetku poplatníka přesáhne 10 000 000 Kč.

Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení omajetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení

o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že

tento údaj je pravdivý. Poplatník nemusí v prohlášení uvádět movité věci

s hodnotou jednotlivě do 100 000 Kč a peněžité dluhy nepřesahujícíjednotlivě 100 000 Kč.

Změny účinné pro zdaňovací období roku 2017

Zákonem č. 106/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblastimezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb.,

o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými

pro účely správy daní, bylo zrušeno ustanovení § 38fa zákona, kteréupravovalo postavení platebního zprostředkovatele.

K 1. 1. 2017 nabývají účinnosti některé změny provedené zákonem

č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti spřijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Tento zákon v první

řadě zvýšil limit plnění zaměstnavatele na penzijní nebo životní pojištění,

osvobozený od daně dle § 6 odst. 9 písm. p) ze 30 000 Kč na 50 000 Kč.

Dále je možné, aby si poplatník odečetl od základu daně příspěvekzalacený na jeho penzijní nebo životní pojištění ve smyslu § 15 odst. 5 až

do výše 24 000 Kč.

Změnu zákona o daních z příjmů přinesl též zákon č. 188/2016 Sb.,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona ohazardních hrách a zákona o dani z hazardních her. Ustanovení § 4

odst. 1 písm. f) bod 3. zpřesnilo osvobození od daně u příjmu v podobě

ceny z veřejné nebo reklamní soutěže nebo veřejného slosování. Výhry

z hazardních her byly zahrnuty do tzv. ostatních příjmů podle § 10 odst. 1

písm. h) a výhry z reklamních soutěží a slosování do ostatních příjmů

podle § 10 odst. 1 písm. ch). Jedná se o terminologickou změnu, dříve

byly oba typy výher zahrnuty pod § 10 odst. 1 písm. h). Osvobození od

daně se podle § 10 odst. 3 písm. b) vztahuje na výhry z tomboly s herní

jistinou do 100 000 Kč podle zákona upravujícího hazardní hry, hazardní

hry provozované na základě ohlášení podle zákona upravujícího hazardní Zákon o daních z příjmů hry, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno, hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, a hazardní hry provozované na základě právníchpředpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Limit charitativních plnění, která je možné odečíst od základu daně podle § 20 odst. 8, nadále není navyšován o bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her. Ustanovení o zvláštní sazbě daně ve výši 15 % se uplatní podle § 36 odst. 2 písm. k) též u výher z reklamních soutěží a reklamních slosování, nepůjde-li o osvobozené plnění.

Dle očekávání nabyla poslední novela zákona o daních z příjmů

č. 170/2017 Sb. účinnosti dne 1. 7. 2017 a některá její ustanovení budou

aplikována již pro zdaňovací období roku 2017. Prvním z nich jenovelizované ustanovení § 4 odst. 1 písm. s) bod 4, které může být použito již

v letošním zdaňovacím období – jedná se o případ, kdy se osvobození

podílu v obchodní korporaci, vlastněného poplatníkem déle než 5 let,

nevztahuje na příjem z úplatného převodu odpovídající zvýšení nabývací

ceny podílu člena korporace nepeněžitým plněním ve prospěchvlastního kapitálu obchodní korporace – doplněním slova nepeněžitý se tak

osvobození bude nově vztahovat na případy, kdy ke zvýšení nabývací

ceny došlo peněžitým plněním poplatníka ve prospěch vlastního kapitálu

korporace. Skutečnost, že již pro rok 2017 je možné využít osvobození

od daně z příjmů právnických osob pro příjmy České republiky z operací

řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu podle zákonaupravujícího rozpočtová pravidla, řadové poplatníky zřejmě příliš neovlivní.

Podle § 19 odst. 1 písm. zi) se nebude již pro rok 2017 vztahovat

osvobození od daně na příjmy z podílu na zisku plynoucí mateřskéspolečnosti od dceřiné společnosti v případě, že dceřiná společnost má možnost

o vyplacené podíly na zisku snížit základ daně.

Již pro rok 2017 se může použít novelizované ustanovení o finančním

leasingu ve smyslu § 21d, a to pro ten finanční leasing, u něhož došlo

k předání předmětu finančního leasingu uživateli po nabytí účinnostizákona. Ustanovení o finančním leasingu se vztahuje výlučně na leasing

hmotného majetku. Finanční leasing se pro účely daně z příjmů považuje

za nájem, pokud je ukončen před uplynutím minimální doby stanovené

§ 21d odst. 2 (tj. pokud i přes předčasné ukončení smlouvy bude zachována

minimální doba finančního leasingu, bude se i nadále pro daňové účely

jednat o finanční leasing), nebo pokud nedojde k převodu vlastnického

práva na uživatele (lhostejno, zda po uplynutí nebo před uplynutímsjednané doby leasingu). Do ustanovení § 21d byl doplněn nový odst. 6, který

vylučuje, aby byl za finanční leasing považován leasing hmotného majetku

vyloučeného z odepisování a leasing nehmotného majetku.

Ustanovení § 23 odst. 2 písm. b) postavilo pro účely stanovení základu

daně z příjmů poplatníky, kteří nevedou účetnictví, na roveň s poplatníky,

kteří vedou tzv. jednoduché účetnictví – u obou se základ daně stanoví

jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Nově bude postupovat poplatník, který získal peněžitý dar (svýjimkou daru osvobozeného od daně nebo daru, který není předmětem daně)

účelově poskytnutý na pořízení hmotného majetku nebo na technické

zhodnocení. O hodnotu takového daru bude moci v souladu s § 23 odst. 3

písm. c) bod 9. poplatník snížit základ daně za předpokladu, že poplatník

tento příjem zahrnul do základu daně.

Pro rok 2017 se zpřesňuje uplatnění daňově účinných výdajů podle

§ 24 odst. 2 písm. zr). Daňovými výdaji tak jsou výdaje na tvorbu fondu

kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebosociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou

výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů

zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzduzaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením

zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základníhopřídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb, fondu účelově

určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo

veřejnou výzkumnou institucí, fondu provozních prostředků u poplatníka,

který je veřejnou vysokou školou, stipendijního fondu u poplatníka, který

je vysokou školou, a fondů k zabezpečení působnosti České kancelářepojistitelů vymezené zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu fondu zábrany škod.

Poplatník, který před nabytím účinnosti novely uplatňoval výdaje na

zřízení práva stavby podle § 24 odst. 2 písm. zx) v dosavadním znění, které

bylo novelou zrušeno, je povinen od účinnosti novely zahájit odepisování

práva stavby v souladu s novelou ze vstupní ceny snížené o částky, které

byly před účinností novely uplatněny jako daňově účinné výdaje, a to po

zbývající dobu trvání práva stavby.

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) umožňuje jako daňově účinný výdaj

uplatnit (s účinností pro zdaňovací období započaté po účinnosti novely)

na nabývací cenu akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních

předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací

cenu podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní

společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této

akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto podílu. Nově, a s účinností již

pro zdaňovací období roku 2017, se toto omezení nepoužije u cenného

papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictvíoceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně zpříjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů

upravujících účetnictví.

Podle novelizovaného ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) může být již

v letošním roce odepisovatelem hmotného majetku příspěvkováorganizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí,

pokud jde o hmotný majetek předaný zřizovatelem k hospodaření; tento

subjekt také pokračuje v odepisování původním odepisovatelem podle

§ 30 odst. 10 písm. n). U hmotného majetku, který byl příspěvkovéorganizaci zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem

obcí předán k hospodaření před 1. lednem 2017, pokračuje příspěvkový

organizace při zachování způsobu odpisování v odpisování započatém

poplatníkem, který je vlastníkem tohoto majetku, ze vstupní ceny, ze které

odepisoval původní poplatník. Obdobně se postupuje o hmotného majetku

vloženého členskou obcí do dobrovolného svazku obcí.

Pro technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené

do stavu způsobilého obvyklému užívání po dni nabytí účinnostinovely, se použije novelizované ustanovení § 28 odst. 7. Jedná se o možnost

odepisování technického zhodnocení poplatníkem, který není nájemcem

ani uživatelem leasingu, a kterému byl přenechán k užívání hmotnýmajetek – může se tak jednat např. o podnájemce hmotného majetku, který

technické zhodnocení uhradil.

Novela ustanovení § 35c odst. 1 zvyšuje daňové zvýhodnění navyživované dítě, a to na druhé na částku 19 404 Kč a třetí a každé další na

částku 24 204 Kč ročně. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň

z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku

2017 před nabytím účinnosti novely se postupuje podle dosavadního znění.

Novela zrušila ustanovení § 35ca, které vylučovalo aplikaci daňového

zvýhodnění na vyživované děti v případě, že poplatník zákonnémožnosti a daňově účinné výdaje uplatnil v paušální procentní sazbě podle

§ 7 odst. 7 nebo 9 odst. 4. Toto zrušení může poplatník aplikovat již pro

zdaňovací období roku 2017, ovšem za podmínky, že paušální výdaje pro

toto zdaňovací období uplatní ve snížené výši dle novelizovaného znění

(tj. z příjmů do 1 mil. Kč).

Závěr

Z našeho přehledu by se mohlo zdát, že novelizace zákona o daních zpříjmů jsou trvalým a nikdy nekončícím procesem. Opět došlo k tomu, že

do konce roku 2016 nebyly přijaty všechny změny účinné pro zdaňovací

období roku 2017 a tzv. daňový balíček nabyl účinnosti až v průběhu

roku 2017. Poplatníci tento stav zcela pochopitelně mohou vnímat jako

stav právní nejistoty. Věřme tedy, že se podaří dokončit legislativní práce

Ministerstva financí nad přípravou nového zákona o daních z příjmů vrelativně krátké době a my budeme moci komentovat moderní a přehledný

daňový zákon.

JUDr. Monika Novotná


8 Daňové zákony k 1. 7. 2017

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb.,

zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb.,

zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb.,

zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,

zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb.,

zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb.,

zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb.,

zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb.,

zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., nálezu ÚS č. 145/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,

zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb.,zákona č. 436/2004 Sb.,

zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb.,

zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb.,

zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb.,

zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb.,

zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb.,

zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., RS/04 2008, RS/06 2008,

zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb.,

zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb.,

zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb.,

zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb.,

zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu

č. 119/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. (ustanovení účinná od 1. 1. 2012,

1. 1. 2013 a 1. 1. 2014), zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb.,

zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb.,

zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb.,

zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb.,

zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb.,

zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb.*, zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb.,

zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu

č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb.a zákona č. 170/2017 Sb.

*Ustanovení účinná od 1. 1. 2018 nejsou z důvodu přehlednosti zapracována.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie

137)

a upra

vuje

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovýmine

rezidenty.

(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud

mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují.Da

ňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje

jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy

plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni

v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňovínere

zidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí

ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území

České republiky zdržují za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými

nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy

plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území

České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky

jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce,

a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává

každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro

účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností,

z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),

b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z nájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní ine

peněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob

oceňuje

a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,

b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá

v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo

trvající plnění na dobu

1. neurčitou,

2. života člověka nebo

3. delší než 5 let.

(4) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané

1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího

podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,

b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou

1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěruúplat

ným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky

nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmemply

noucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla

pohledávka postoupena,

2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci,

z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jměníman

želů,

d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznanéhoEv

ropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika

povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským


9Zákon o daních z příjmů

soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostrannéhopro

hlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,

1c)

e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, kterývypo

máhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkoviuvede

nému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České

republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem kuspokojo

vání základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb

(auair),

f) příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými vsouvis

losti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského

podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělskéhopodnika

tele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího obdobínásledu

jícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského

podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování

v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tytopří

jmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto

majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud

podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň

nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za

zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,

g) příjem z

1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti

spoluvlastnických podílů,

2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona

upravujícího pozemkové úpravy, s výjimkou části pozemku,

který je stavbou,

h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit

regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle

zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačníchpo

platků a doplatků na léčiva nebo potraviny,

i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodnímtrest

ním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípaděobdob

ným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu

z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční

spolupráci ve věcech trestních.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo

jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep

nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající

měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem;

příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnujene

bytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a souvisejícího

pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před

prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na

uspokojení vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmuplynou

cího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro

jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého

se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku

jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty

do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení zob

chodního majetku,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného

v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým

věcem,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného

v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když

kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí

nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádáníspolu

vlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene

a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto

nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádánímspo

luvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu,

po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví

zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcínaby

tých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé

nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví knemo

vitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo

o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnilpoze

mek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav,

v případě prodeje, nebo vypořádání spoluvlastnictví kpozem

ku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba seza

počítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku

z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z

1 prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let

před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku nebovy

pořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do

5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,

i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto

nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do

5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní

smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,

4 prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví kprá

vu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,

c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje

1. cenného papíru,

2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi

jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,

3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla

zahrnuta do obchodního majetku,

d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění

majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění zcestov

ního pojištění; osvobození se nevztahuje na

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do

obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem

ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době

vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vsouvis

losti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

poplatníka,

5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti sná

jmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu

v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně

z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí,

pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené

v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3 ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo zreklamní

ho slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze

sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost

podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,

4 ceny z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci

tržeb,

g) příjem v podobě

1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových

křivd,

2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých

majetkových křivd podle právních předpisů o restitucimajet

ku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi

nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi

spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů

nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se

neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla

zahrnuta do obchodního majetku,

3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právníchpřed

pisů,

4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti srehabili

tačním řízením o nápravách křivd,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenskéhopojiš

tění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové

pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona

upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky

zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné

smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové

spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejnéhodru

hu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu

nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše

částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu

kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje


10 Daňové zákony k 1. 7. 2017

výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních

předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné

nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávkapěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejnéhorozočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů

nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí

z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok napříspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do

výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou

osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího

sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou,

je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše

příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákonaupravujícího sociál ní služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelněvynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích

složek, tká



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist