načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice - Radim Boháč

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice
-7%
sleva

Kniha: Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice
Autor:

Z hlediska práva je daňová a rozpočtová problematika předmětem finančního práva, jehož jsou rozpočtové právo a daňové právo nedílnou součástí jako jeho pododvětví. Ovšem i v ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer ČR
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 30.10.2013
Počet stran: 332
Rozměr: 24 cm
Úprava: 329 stran
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7478-045-5
EAN: 9788074780455
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Z hlediska práva je daňová a rozpočtová problematika předmětem finančního práva, jehož jsou rozpočtové právo a daňové právo nedílnou součástí jako jeho pododvětví. Ovšem i v oblasti práva je největší pozornost věnována aktuálním tématům týkajícím se daní nebo rozpočtu, neboť tato témata mají zcela zásadní vliv na ekonomiku státu, potažmo celou společnost. Cílem publikace je se od takového pohledu na daně a veřejné rozpočty oprostit a zabývat se jimi čistě z právního hlediska bez vlivu aktuálních otázek ekonomických a politických.
První část pojednává o příjmech veřejných rozpočtů. Ve druhé části se publikace zaměřuje na ústavní základy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Třetí část je věnována konstrukčním prvkům daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Specifickým způsobem přistoupil autor k daním. Cílem nebylo zkoumat, zda jednotlivé daně v právním řádu naplňují teoretické znaky daní nebo nikoliv, protože o tom poměrně detailně pojednávají soudobé odborné publikace věnující se daním. Ve čtvrté kapitole části věnované daním se autor pokouší vytvořit vlastní teoretickou definici daní s tím, že klade důraz na to, že daně jsou jedním z příjmů veřejných rozpočtů.
Další část práce je zaměřena na poplatky. V šesté až jedenácté části je publikace zaměřena na peněžitá plnění obdobná daním a poplatkům (tj. cla, pojistná, dávky, odvody, příspěvky a úhrady).

Předmětná hesla
veřejné příjmy -- Česko
Související tituly dle názvu:
Daňový řád 2018 Daňový řád 2018
kolektiv autorů
Cena: 61 Kč
Daňové úniky a daňová kriminalita v Slovenskej republike Daňové úniky a daňová kriminalita v Slovenskej republike
Strieranka Jozef, Sabayová Mária, Šimonová Jana
Cena: 489 Kč
Daně z příjmů 2017 Daně z příjmů 2017
Dušek Jiří
Cena: 265 Kč
Daně z příjmů 2016 Daně z příjmů 2016
Dušek Jiří
Cena: 225 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

20

1 PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

neboli důchody (výrobní, berní aodvozené) apříjmy, které nemají povahydůchodové

12

, nebo třídění na příjmy řádné (soukromohospodářské aveřejnohospodářské)

amimořádné

13

. Konečně lze uvést členění příjmů na příjmy soukromé aveřejnépříjmy (daně apoplatky)

14

. Vobdobí socialistického práva se rozpočtové příjmyklasifikovaly na (i) soustavu odvodů do rozpočtu od hospodářských organizací adaně

od socialistického sektoru, (ii) daně od obyvatelstva, (iii) poplatky, (iv) příjmydolňkové (akcesorické) a(v) půjčky.

15

Vsoučasných, zejména ekonomických, publikacích lze nalézt třídění příjmů na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové apřijaté dotace

16

, řádné amimořádné

17

,neúvěrové (daňové anedaňové) aúvěrové (účelové nebo neúčelové), běžnéakapitálové, fiskální aparafiskální, plánované aneplánované, obligatorní afakultativní

apod.

18

Současné právní publikace zabývající se finančním nebo rozpočtovýmprávem zpravidla žádné třídění příjmů veřejných rozpočtů neuvádějí.

Definovat pojem příjem je velmi nesnadné avětšina autorů odborných publikací se oto ani nepokouší. Slovní spojení „příjem veřejného rozpočtu“ je však jižjasnější. Příjmy veřejných rozpočtů tvoří spolu svýdaji veřejných rozpočtů obsah veřejných rozpočtů, přičemž je lze vymezit jako zdroje určitého veřejného roz- počtu sloužící kfinancování výdajů příslušného veřejného rozpočtu .

19

Ktřídění

příjmů viz kapitola 1.4.

1.3 Právní pohled na příjmy veřejných rozpočtů

Na příjmy veřejných rozpočtů je většinou nahlíženo zekonomického hlediska.Publikace se však na příjmy veřejných rozpočtů dívá zhlediska práva, tj. jednakzhlediska objektivního práva, ale izhlediska subjektivních práv aprávních povinností.

12

KAIZL, Josef. Finanční věda. Část I.Kn. 1, Hospodářství veřejné afinanční věda. Kn. 2, Druhy avývoj

financí . Praha: Jos. R.Vilímek, 1892. 157 s.s.25. 13

EHEBERG, Karel, Theodor. Finanční věda od Dr.Karla Theodora Eheberga , přeložil Jaroslav Eg.Salaba. Praha: Pelcl, 1903. 471 s.s.56 an. nebo ENGLIŠ, Karel. Finanční věda: nástin theorie hospodářství

veřejných svazků . Praha: Fr. Borový, 1929. 407 s.s.212 an.

14

ENGLIŠ, Karel. Finanční věda: nástin theorie hospodářství veřejných svazků . Praha: Fr. Borový, 1929.

407 s.s.70 an.

15

SPÁČIL, Bedřich. Teorie finančního práva ČSSR . 1. vydání. Praha: Orbis, 1970. 176 s.s.66 an. 16

ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009. 208 s.ISBN 978-80-87212-11-0.

s.46-47 an. 17

NĚMEČEK, Eduard. Úvod do studia finanční politiky , Praha: Všehrd, 2001. 61 s.ISBN 80-85305-45-3.

s.55 an.

18

Blíže viz HAMERNÍKOVÁ, Bojka aKvěta KUBÁTOVÁ. Veřejné finance: učebnice . 2. vydání. Praha:

Eurolex Bohemia, 2004. s.355. ISBN 80-86432-88-2. s.161 an. aPEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod

do problematiky . 4. vyd. Praha: ASPI, 2008. 580 s.ISBN 978-80-7357-358-4. s.294 an. 19

Srov. BAKEŠ, Milan, Marie KARFÍKOVÁ, Petr KOTÁB aHana MARKOVÁ akol. Finanční právo .

6. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 519 s.ISBN 978-80-7400-440-7. s.115 an. aPEKOVÁ,

Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky . 4. vyd. Praha: ASPI, 2008. 580 s.ISBN 978-80-7357-358-4.

s.294 an.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:38 Stránka 20


1.3.1 Objektivní právo a jeho členění na právo veřejné

a právo soukromé

Objektivní právo bývá vymezeno velmi stručně jako „soubor platných právních

norem“

20

abývá členěno zrůzných hledisek. Zhlediska zaměření této publikace je

významné členění na právo veřejné aprávo soukromé. Obvykle pojednání očlenění

práva na právo soukromé aprávo veřejné začíná odkazem na Ulpiánovo rozdělení

práva podle věty Publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat; privatum,

quod ad singulorum utilitatem pertinet

21

, přičemž lze souhlasit stím, že totorozdě

lení je geniální avzásadě stále aktuální.

22

Dále se obvykle autoři věnují jednotlivým

teoriím, které ozřejmují toto členění práva.

23

Členění práva na právo veřejnéasou

kromé bývá často bráno jako samozřejmost, ovšem vyskytují se inázory, které toto

členění zpochybňují. Například Knapp uvádí, že rozlišování práva na veřejnéasou

kromé má „jen velmi omezený praktický význam avždy bylo aje nejasné“

24

. Ovšem

většina autorů objektivní právo na veřejné asoukromé člení stím, že dodává, že

hranice není ostrá. Soudobá pražská Gerlochova učebnice Teorie práva uvádí, že

„na základě kritéria metody právní regulace dělíme právo na právo soukromé

aprávo veřejné“ . To je poměrně kategorické tvrzení, které je však následnězjem

něno tím, že autor doplňuje, že distinkce mezi soukromým aveřejným právemne

jsou ostré ajednoznačné.

25

Domnívám se, že zejména zhlediska tvorby aaplikace

práva má členění práva na právo veřejné aprávo soukromé velký význam

amůže přispět květší bezrozpornosti aparadoxně ijednotě právního řádu .

Vzájemný vztah mezi právem veřejným aprávem soukromým je řešenivre

centní judikatuře Ústavního soudu. Vnálezu sp. zn.Pl. ÚS 33/2000 Ústavní soud

uvedl, že: „Meritorně vychází Ústavní soud ztoho, že vsoučasné době nenísou

kromé aveřejné právo odděleno ‚čínskou zdí‘. Dochází kčastějšímu aužšímupro

línání prvků soukromoprávních aveřejnoprávních.“ Rovněž v nálezu sp. zn.

Pl. ÚS 26/08 Ústavní soud uvádí, že: „Podle názoru Ústavního soudu vsoučasné

době není soukromé aveřejné právo odděleno ‚čínskou zdí‘. Právní řád Českére

publiky je sice založen na dualismu veřejného asoukromého práva. Toto rozlišování

na dvě velké oblasti práva vycházející zklasického římského práva nelze však pojímat

dogmaticky. Náhled na znaky charakteristické pro tu kterou oblast se mohou měnit

amění, což ostatně dokládá ivýše nastíněný vývoj hodnocení povahy rozhodnutí

21

1.3 PRÁVNÍ POHLED NA PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

20

BOGUSZAK, Jiří, Jiří ČAPEK aAleš GERLOCH. Teorie práva . 2. přepracované vydání. Praha: ASPI

Publishing, 2004. 347 s.ISBN 80-7357-030-0. s.27.

21

D 1.1.1.2; právo veřejné je to, které se týká záležitosti římského státu, právo soukromé, které směřuje

ku prospěchu jednotlivců.

22

SALAČ, Josef. Soukromé aveřejné právo. In: KOLEKTIV AUTORŮ: Pocta Prof.JUDr.MilanuBake

šovi, DrSc., k70. narozeninám, Praha: Leges, 2009. 455 s.ISBN 978-80-87212-23-3. s.347.

23

Viz např. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství anakladatelství Aleš

Čeněk, 2009. 311 s.ISBN 978-80-7380-233-2. s.114-116 nebo HENDRYCH, Dušan, et al. Správní

právo. Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s.ISBN 978-80-7179-254-3. s.23 an.

24

KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha: Beck/SEVT, 1995. 247 s.ISBN 80-7179-028-1. s.68.

25

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství anakladatelství Aleš Čeněk,

2009. 311 s.ISBN 978-80-7380-233-2, s.114-116 nebo HENDRYCH, Dušan, et al. Správní právo.

Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s.ISBN 978-80-7179-254-3. s.21 an.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:38 Stránka 21


Ústavní základy daní, poplatků

a jiných obdobných peněžitých

plnění

Základní ústavní pravidlo vztahující se kdaním, poplatkům ajiným obdobnýmpeněžitým plněním je vsoučasném právním řádu České republiky obsaženévustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv asvobod , které stanoví, že: „Daně

apoplatky lze ukládat jen na základě zákona.“Toto ustanovení má včeském,

resp. československém, ústavním právu velmi dlouhou tradici. Obdobné ustanovení

lze nalézt ivústavách některých států.

2.1 Mezinárodní přehled a srovnání

Vtéto kapitole se zaměřuji na ústavní pravidla vztahující se kdaním, poplatkům

ajiným obdobným peněžitým plněním vústavních dokumentech vybraných států.

Při výběru států jsem vycházel ztoho, že by se mělo jednat ostáty co nejbližší České

republice astáty sco možná nejdelší ústavní tradicí. Sohledem na tato kritéria jsou

uvedena ústavní pravidla celkem čtrnácti států Evropské unie

66

stím, že se jedná

ostáty tzv. EU-15 svýjimkou Velké Británie. Velká Británie není zmíněna, protože

nemá klasickou psanou ústavu. Naopak záměrně se nezaměřuji na evropské státy

tzv. východního bloku, ani na státy mimoevropské. Pouze na základě uvedených

kritérií totiž dle mého názoru lze dospět kzávěru, zda česká ústava obsahuje obvyklá

ústavní pravidla vztahující se kdaním, poplatkům ajiným obdobným peněžitým

plněním, nebo zda se těmto obvyklým ústavním pravidlům vymyká.

2.1.1 Belgie

Belgická ústava ze dne 17. února 1994

67

obsahuje část (titul) pátou označenou„Finance“, která obsahuje iněkolik základních pravidel týkajících se daní, poplatků

ajiných obdobných peněžitých plnění. Vustanovení čl. 170 § 1 je stanoveno, že

daň

68

ve prospěch státu lze zavést pouze zákonem. Ohledně daní ve prospěch

42

66

Státy jsou vrámci kapitoly řazeny abecedně.

67

Senat.be [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. LA CONSTITUTION BELGE. Dostupné z WWW:

<http://www.senat.be/doc/const_fr.html#t5>. 68

Ve francouzském znění ústavy „impôt“ – viz Senat.be [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. LACONSTITUTION BELGE. Dostupné zWWW: < http://www.senat.be/doc/const_fr.html#t5>, vněmeckém znění

ústavy „Steuer“ – viz Senat.be [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. LA CONSTITUTION BELGE. Dostupné

zWWW: < http://www.senat.be/deutsch/const_de.html#t5>.

2

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:38 Stránka 42


92

4 DANĚ

4.2 Daně v hmotněprávních daňových zákonech

Vtéto kapitole

246

jsem se nezaměřil na posouzení otázky, zda jednotlivá peněžitá

plnění označená jako daně, obsažená vprávním řádu České republiky, naplňujíteoretické vymezení pojmu daň. Je tomu tak proto, že závěr tohoto zkoumání jepoměrně jasný, neboť na základě znalostí jednotlivých daní včeském právním řádu

lze konstatovat, že všechny tyto daně jsou zároveň daněmi zteoretického hle-

diska . Pochybnosti bývají vznášeny ohledně silniční daně, ovšem pouze ohledně

její účelovosti nebo neúčelovosti. Účelovost daně ovšem není obligatorním(základním) znakem daně, jak je uvedeno vkapitole 4.4. Proto idaň silniční je podle mého

názoru daní vteoretickém smyslu. Na základě uvedeného jsem proto zvolil poněkud

odlišný pohled na daně vprávních předpisech. Budu se totiž zabývat používáním

pojmu daň vjednotlivých hmotněprávních daňových zákonech, přičemž důraz bude

kladen zejména na zhodnocení vhodnosti používání tohoto pojmu. Je pochopitelné, že

jednotlivé hmotněprávní daňové zákony nevymezují pojem daň zobecného(teoretického) hlediska, nicméně mohou použít pojem daň bez dalšího pro označení konkrétní

daně. Jak bude uvedeno níže, je takové používání často nesprávné, problematickéaneřispívá kpřehlednosti ajednoduchosti příslušného právního předpisu.

4.2.1 Zákon o daních z příjmů

Vzákoně odaních zpříjmů je zavedena legislativní zkratka „daň“ , atovustanovení § 3 odst. 1. Tato legislativní zkratka zkracuje slovní spojení „daň zpříjmůfyzických osob“, tj. označení pro jednu ze dvou přímých důchodových daní, které

jsou zákonem odaních zpříjmů upraveny.

Na tomto místě je potřebné uvést základní pravidla používání legislativníchzkratek. Tato pravidla jsou obsažena vLegislativních pravidlech vlády

247

, která sicenejsou obecně závazným právním předpisem, ovšem zmateriálního pohledu mají

velkou sílu, neboť se jimi, ať už povinně či dobrovolně, řídí předkladatelé návrhů

právních předpisů. Podle ustanovení čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády

platí, že legislativní zkratka se zavede za pojmem, který nahrazuje, ato na místě,

kde je tento pojem vprávním předpisu použit poprvé. Ustanovení čl. 44 odst. 2Legislativních pravidel vlády pak obsahuje základní pravidlo pro používání legislativní

zkratky, když uvádí, že po jejím zavedení je nutné legislativní zkratky vdalším textu

téhož právního předpisu důsledně používat. Na základě těchto pravidel se dá dovodit

izákladní pravidlo týkající se výkladu pojmů vprávním předpise, kde je zavedena

legislativní zkratka. Pojem zkrácený legislativní zkratkou je totiž nutné vdalším textu

zákona důsledně nahradit pojmem, který tato legislativní zkratka zkracuje. Jinývýklad by vedl kpopření samotného smyslu avýznamu zavedení legislativní zkratky.

246

Základem pro text této kapitoly je příspěvek BOHÁČ, Radim. Pojem daň v daňových zákonech. In: Dny

práva 2011: Finance veřejného sektoru (právní a ekonomické aspekty jeho fungování). 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 2012, s. 11-31. ISBN 978-80-210-5914-6, který je doplněn a upraven.

247

Legislativní pravidla vlády schválená usnesením vlády č.188, ze dne 19. března 1998, ve znění pozdějších

usnesení vlády.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:39 Stránka 92


ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem. Poplatek je „účelový,dobrovolný, nepravidelný anenávratný“ , přičemž subjekt astát (obec) vstupují do trans -

akce, kdy subjekt dostává nějakou konkrétní protihodnotu.

299

Na Slovensku Babčák definuje poplatek jako peněžní platbu (peněžité plnění) ukládanou zákonem anebo na základě zákona, která je vybírána za určitou činnost státních a jiných veřejnoprávních subjektů vykonávanou z podnětu, případně vzájmu poplatníka, vdopředu stanovených termínech azpravidla vdopředustanovené výšce. Učebnice pak ozřejmuje rozdíl mezi poplatkem acenou.

300

Rovněžvněmecké odborné literatuře bývají poplatky (Gebühren) vymezovány jako určité

opozitum vůči daním (Steuern), neboť veřejnoprávní poplatky jsou na rozdíl od daní

spojeny sindividuálním protiplněním ze strany veřejnoprávních korporací.

301

Jak je patrné zuvedeného přehledu, poplatky se velmi často vymezují ve vztahu kdani . Akcentována je zejména ekvivalentnost poplatků , ale také jejich jednorázovost, účelovost nebo nenávratnost. Zuvedeného přehledu teoretických vymezení poplatků je možné čerpat při vytvoření definice poplatku jako příjmuveřejných rozpočtů. 5.2 Vymezení poplatků Vsoučasné době lze na základě výše uvedených teoretických definic poplatků zčeské azahraniční odborné literatury (viz kapitola 5.1) asohledem na výšeuvedené vymezení daňových příjmů veřejných rozpočtů, resp. daní, poplatků ajiných obdobných peněžitých plnění (viz kapitola 1.5) dovodit následující hlavní znaky

poplatků. Zohlednit je nutné rovněž ústavní kautelu, že poplatky lze ukládat jen na

základě zákona. Poplatky jsou:

1) peněžitá plnění 

Poplatky jsou plnění peněžitá. Hradit poplatek nepeněžní formou není možné.

To je potvrzeno ipozitivním právem, když podle ustanovení § 163 daňového

řádu platí, že poplatek se platí příslušnému správci daně včeské měně, atobezhotovostním převodem, vhotovosti, kolkovými známkami nebo přeplatkem na

jiné dani, poplatku nebo jiném obdobném peněžitém plnění. Ve všech těchtopříadech se jedná openěžitá plnění, ato buď přímo vpenězích, nebovprostředcích je nahrazujících.

108

5 POPLATKY

299

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie apolitika . 5. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR,

2010, 276 s.ISBN 978-80-7357-574-8. s.16.

300

BABČÁK, Vladimír. Daňové právo Slovenskej republiky. Bratislava: EPOS, 2010. s. 638.

ISBN 978-80-8057-851-0. s.21.

301

TIPKE, Klaus, et. al. Steuerrecht. 20. zcela přepracované vyd. Köln: Schmidt, 2010. 1262 s.

ISBN 978-3-504-20143-2. s.8.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:39 Stránka 108


2) zákonné

Poplatky lze ukládat jen na základě zákona, jak vyplývá zustanovení čl. 11

odst. 5 Listiny základních práv asvobod (k výkladu tohoto ustanovení blíže viz

kapitola 2.2). 3) nenávratné

Poplatky se těm, kdo je platí, nevracejí. Neexistuje právní povinnost státuzalacený poplatek někdy vbudoucnu tomu, kdo ho platí, vrátit. Podle méhonázoru není možné hovořit ani očástečné návratnosti poplatků, neboť zpět ktomu,

kdo poplatek platí, se nevrací ani část zaplaceného poplatku. 4) nedobrovolné

Je uložena povinnost platit poplatky, ato právním předpisem. Vtomto směru

nemohusouhlasitsbrněnskolzeňskou učebnicí finančního práva apublikací

Daňová teorie apolitika, které uvádějí, že poplatek je dobrovolný.

302

Dobrovolnost je snejvětší pravděpodobností spatřována vtom, že záleží na poplatníkovi

poplatku, zda bude žádat ozpoplatněný úkon či ozahájení zpoplatněného řízení.

Je však nutné zdůraznit, že vtomto případě jde odobrovolnost určitého jednání

(např. podání žádosti), nikoliv odobrovolnost platby poplatku. Vpřípadě, že je

naplněn předmět poplatku (např. je podána žádost), má subjekt povinnost platit

poplatek. Na tom nic nemění skutečnost, že povinnost státu nebo jinéhovykonavatele veřejné správy konat může zaniknout vpřípadě, že poplatek nebudezalacen. Nedobrovolnost poplatku chápu spíše vtom směru, že poplatek není

možné dohodnout na základě smluvní autonomie stran. 5) ekvivalentní

Poplatek předpokládá protiplnění ze strany veřejné moci za zaplacený poplatek.

Platba poplatku vede kindividuálnímu prospěchu toho, kdo ho platí, příp. třetí

osoby. Protiplnění ze strany veřejné moci by mělo být konkrétní, bezprostřední

apřímé. Konkrétnost protiplnění znamená, že je individuálně určené, nejčastěji

tomu, kdo poplatek platí, ale může se jednat iotřetí osobu. Bezprostřednostspočívá vúzké časové souvislosti mezi platbou poplatku aposkytnutím protiplnění.

Konečně podstatou přímosti protiplnění je jeho nezprostředkovanost přes jiné

plnění či jinou osobu.

6) nesankční

Poplatek není sankcí za nesplnění určité právní povinnosti.

7) spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu

Poplatky jsou spravovány správci poplatků, tj. orgány státu, územníchsamosprávných celků nebo fyzickými či právnickými osobami, na které je přenesen

109

5.2 VYMEZENÍ POPLATKŮ

302

Viz JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, MRKÝVKA, Petr, TOMAŽIČ, Ivan et al. Finanční adaňové právo . Plzeň:

Aleš Čeněk, 2009. 525 s.ISBN 978-80-7380-155-7. s.288 aKUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorieapolitika . 5. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 276 s.ISBN 978-80-7357-574-8. s.16.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:39 Stránka 109


Vprávním řádu lze nalézt ipojištění, které je podle platné aúčinné právní úpravy soukromým pojištěním apodle platné aneúčinné úpravy veřejným pojištěním. Jde o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci zpovolání, resp. úrazové pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí zpovolání. Podle ustanovení § 365 zákoníku práce totiž platí, že do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazovéhopojištění zaměstnanců se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech anemocech zpovolání mimo jiné ustanovením § 205d zákoníku práce zroku 1965

474

avyhláškou č.125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky asazby

zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu

nebo nemoci zpovolání. Toto pojištění je zákonným soukromým pojištěním, neboť

vzniká přímo ze zákona, ale mezi soukromými pojišťovnami azaměstnavateli.Naroti tomu úrazové pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním

úrazem nebo nemocí zpovolání podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění

zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon oúrazovém pojištěnízaměstnanců“) je veřejným pojištěním, na které se má platit veřejné pojistné tvořící

příjem státního rozpočtu. Zákon oúrazovém pojištění zaměstnanců měl býtsúčinností od 1. ledna 2013 zrušen ještě předtím, než nabude účinnosti.

475

Nakonec však

byla jeho účinnost posunuta na 1. ledna 2015. Ztěchto důvodů se úrazovýmpojistným nebudu dále blíže zabývat, neboť vůbec není jisté, zda zákon někdy vstoupí

vúčinnost.

Posledním pojistným vprávním řádu, které zmíním, je pojistné na důchodové spoření podle zákona č.397/2012 Sb., opojistném na důchodové spoření (dále „zákon opojistném na důchodové spoření“). Toto pojistné je specifické tím, že se neplatí na pojištění, ale na důchodové spoření. Podle mého názoru spadá dokategorie veřejných pojistných, aproto se jím budu podrobněji zabývat vbodě 7.2.3. 7.2 Jednotlivá veřejná pojistná Vtéto kapitole se podrobněji zaměřím na pojistné na sociální zabezpečení, pojistné

na veřejné zdravotní pojištění apojistné na důchodové spoření. Cílem je posoudit tato

pojistná zhlediska toho, zda naplňují teoretické znaky daní nebo poplatků, příp. zda

je možné hovořit odalší kategorii peněžitých plnění mimo kategorie daní apoplatků.

7.2.1 Pojistné na sociální zabezpečení

Pojistné na sociální pojištění je vsoučasné době upraveno spolu spříspěvkem na

státní politiku zaměstnanosti vzákoně opojistném na sociální zabezpečení apříspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. Pro pojistné na sociální zabezpečení, které

194

7 POJISTNÁ

474

Zákon č.65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 475

Psp.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Sněmovní tisk 689. Vl. n.z.ozrušení zákona oúrazovém pojištění

zaměstnanců. Dostupné zWWW: < http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=689>.

Danove prijmy_tema 8.10.13 12:39 Stránka 194




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist