načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Daňová evidence podnikatelů 2015 - Jaroslav Sedláček; Jiří Dušek

Daňová evidence podnikatelů 2015

Elektronická kniha: Daňová evidence podnikatelů 2015
Autor: ;

Publikace přináší praktické úplné informace o vedení daňové evidence podle nejnovější účetní a daňové legislativy roku 2015. Předností této knihy je stručný a názorný výklad. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  144
+
-
4,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 136
Rozměr: 24 cm
Úprava: svazků
Skupina třídění: Účetnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5436-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace přináší praktické úplné informace o vedení daňové evidence podle nejnovější účetní a daňové legislativy roku 2015. Předností této knihy je stručný a názorný výklad. Součástí je základní překladový slovník starých a nových pojmů podle NOZ a vyplněné daňové přiznání za rok 2014.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaroslav Sedláček; Jiří Dušek - další tituly autora:
DPH 2012   zákon s přehledy DPH 2012 zákon s přehledy
Hvězdy dalekohledem Hvězdy dalekohledem
Atlas vesmíru pro děti Atlas vesmíru pro děti
Daňová evidence podnikatelů 2016 Daňová evidence podnikatelů 2016
Zatřiďování majetku a služeb Zatřiďování majetku a služeb
 (e-book)
Daňová evidence podnikatelů 2017 Daňová evidence podnikatelů 2017
Finanční účetnictví Finanční účetnictví
Základy finančního účetnictví Základy finančního účetnictví
Daňová evidence podnikatelů 2018 Daňová evidence podnikatelů 2018
Daňová evidence podnikatelů 2019 Daňová evidence podnikatelů 2019
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Daňová

evidence

podnikatelů

2015

Jiří Dušek, Jaroslav Sedláček

daňové příjmy a výdaje

minimum daňové optimalizace

výdaje uplatněné paušálem

oznámení o osvobozených příjmech

komplexní příklad vedení daňové evidence

zjištění základu daně

uplatnění výdajů u spolupracujících osob

vyplněné nové daňové

přiznání za rok 2014

Daňová evidence podnikatelů 2015 Publikace přináší nejnovější informace o vedení daňové evidence z úrovně účetní a daňové legislativy 2015. Aktuální vydání uvádí obecné podmínky u fi - nančního leasingu, podmínky pro oznámení o osvobozených příjmech včetně postihů při jeho nepodání, přehled uplatnění výdajů u spolupracujících osob. Obsahuje základní překladový slovník starých a nových pojmů podle nového občanského zákoníku. Je vhodná pro zaběhlé podnikatele a živnostníky, ale také pro začínající podnikatele, kteří mají značné výdaje v souvislosti s rozjezdem fi rmy. Po ruce tak budete mít ke každodennímu využití přehledné minimum daňové optimalizace vhodné pro každého podnikatele. Publikace je psána jednoduchou srozumitelnou formou, zpřístupňující a usnadňující osvojení daňových předpisů a jejich přenos do praxe. Poslední kapitolou je komplexní příklad a vyplněné vzorové nové daňové přiznání fyzických osob za rok 2014. Knihu oceňují především podnikatelé, účetní a studenti. Ing. Jiří Dušek pracuje jako konzultant v Organizační kanceláři, s. r. o. ve Žďáru nad Sázavou. V letech 1992 až 2003 zastával funkci jednatele. Od roku 1994 je daňovým poradcem. V okrese Žďár nad Sázavou se podílel na zavedení informačních systémů ASŘ (1980) a ASŘ ZPOK (1990). Od roku 1999 se věnuje vývoji informačního systému WinFAS. V dřívější lektorské činnosti se věnoval především účetní závěrce a novelám daňových zákonů. V posledních letech se věnuje problematice implementace IFRS do informačního systému WinFAS. Své zkušenosti z dlouholeté praxe přenesl do odborných publikací. V roce 2009 objevil pentální účetnictví. doc. Ing. Jaroslav Sedláček,CSc. je docentem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se fi nancováním podniků (fi nančním řízením, fi nanční analýzou a účetnictvím). V minulosti řešil vědecké i pedagogické projekty fi nancované ze zdrojů Evropské unie, Grantové agentury ČR i Fondu rozvoje VŠ, věnované komparaci vývoje fi nančních trhů, multifaktorové analýze, měření výkonnosti podniků a tvorbě nových předmětů. Výsledky prováděného výzkumu publikuje ve vědeckých monografi ích i odborných knihách, článcích ve vědeckých i odborných časopisech a prezentuje na mezinárodních konferencích. Je auditorem a soudním znalcem pro základní obor ekonomika, odvětví management a účetnictví. Publikace z nakladatelství Grada Publishing si můžete zakoupit u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství:

www.grada.cz

GRADA Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, 17O OO Praha 7

tel. +42O 234 264 511,

fax +42O 234 264 4OO

e-mail: obchod@grada.cz

DA

Ň

OVÁ EVIDENCE PODNIKATEL

Ů

2015

Ji

ř

í Dušek, Jaroslav Sedlá

č

ek



GRADA Publishing

Daňová Daňová

evidence evidence

podnikatelůpodnikatelů

20152015

Jiří Dušek, Jaroslav Sedláček


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Jiří Dušek, doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Daňová evidence podnikatelů 2015 Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5767. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 136 Dvanácté vydání, Praha 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 Vytiskla tiskárna Tisk centrum, s. r. o., Moravany __________________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-5436-9 GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9672-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9673-4 (ve formátu EPUB) Obsah Předmluva ............................................................. 7

Předmluva k aktuálnímu vydání ........................................... 8

1 Předmět a cíl daňové evidence ......................................... 9

1.1 Právní úprava daňové evidence .................................... 9

1.2 Předmět daňové evidence ....................................... 10

1.3 Cíl daňové evidence ............................................ 11

1.4 Daň z příjmů a solidární daň od roku 2013 .......................... 12

1.5 Zahrnutí daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů

od 1. 1. 2014 ................................................. 13

1.6 Oznámení o osvobozených příjmech FO ............................ 14

2 Forma a obsah daňové evidence ...................................... 15

2.1 Obsah daňové evidence ......................................... 15

2.2 Forma daňové evidence ......................................... 15

2.3 Způsoby oceňování majetku a dluhů ............................... 16

2.4 Skutečný stav majetku a dluhů ................................... 17

2.5 Daňový doklad ................................................ 18

2.6 Zákon o daních z příjmů § 7b Daňová evidence ...................... 19

3 Evidence příjmů a výdajů ........................................... 20

3.1 Evidence příjmů ............................................... 20

3.2 Evidence výdajů .............................................. 21

3.3 Výdaje paušálem .............................................. 22

3.4 Spolupracujcí osoby ........................................... 23

3.5 Deník příjmů a výdajů .......................................... 24

4 Daňová evidence pohledávek ......................................... 29

4.1 Oceňování pohledávek .......................................... 29

4.2 Obsah a forma evidence pohledávek ............................... 29

5 Daňová evidence dluhů .............................................. 32

5.1 Oceňování dluhů .............................................. 32

5.2 Obsah a forma evidence dluhů ................................... 32

5.3 Zápočet pohledávek a dluhů ..................................... 33

5.4 Zánik dluhu dohodou mezi věřitelem a dlužníkem .................... 34

5.5 Platební kalendář .............................................. 34

6 Evidence daně z přidané hodnoty ..................................... 36

6.1 Předmět daně z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

6.2 Registrační povinnost plátce DPH ................................. 36

6.3 Ostatní k DPH ................................................ 37

6.4 Vedení evidence DPH .......................................... 38

7 Evidence dlouhodobého majetku ...................................... 40

7.1 Oceňování dlouhodobého majetku ................................ 41

7.1.1 Ocenění pořizovací cenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

7.1.2 Ocenění vlastními náklady ...................................... 42

7.1.3 Ocenění cenou stanovenou pro bezúplatné plnění ..................... 43

7.1.4 Ocenění majetku reprodukční cenou ............................... 43

7.2 Evidence dlouhodobého majetku .................................. 43

7.3 Odpisy dlouhodobého majetku ................................... 45

7.3.1 Rovnoměrné odpisování ........................................ 46

7.3.2 Zrychlené odpisování .......................................... 48

7.4 Vyřazování dlouhodobého majetku ................................ 53

7.4.1 Vyřazování dlouhodobého majetku v důsledku prodeje ................ 53

7.4.2 Vyřazování dlouhodobého majetku v důsledku darování ............... 54

7.4.3 Vyřazování v důsledku škody nebo manka .......................... 54

7.4.4 Vyřazování v důsledku likvidace .................................. 55

7.4.5 Vyřazování v důsledku přeřazení majetku do osobního užívání .......... 55

7.5 Evidence neodpisovaného dlouhodobého majetku .................... 56

8 Evidence najatého majetku .......................................... 57

8.1 Operativní leasing ............................................. 57

8.2 Finanční leasing ............................................... 57

8.3 Pojem akontace a problémy s ní spojené ............................ 58

8.4 Odkoupení najaté věci po skončení nájmu .......................... 59

8.5 Způsob evidence najatého majetku ................................ 60

8.6 Nahrazení finančního leasingu úvěrováním .......................... 60

9 Zásoby a jejich evidence ............................................. 62

9.1 Vymezení zásob ............................................... 62

9.2 Oceňování zásob .............................................. 62

9.3 Evidence zásob ............................................... 63

10 Krátkodobý finanční majetek ........................................ 66

10.1 Korunová pokladna ............................................ 66

10.2 Valutová pokladna ............................................. 66

10.3 Ceniny ...................................................... 67

10.4 Korunové bankovní účty ........................................ 67

10.5 Devizové bankovní účty ........................................ 67

10.6 Krátkodobé cenné papíry ........................................ 67

11 Mzdová evidence ................................................... 69

12 Rezervy a jejich evidence ............................................ 73

12.1 Rezervy na opravy hmotného majetku ............................. 73

12.2 Rezervy na pěstební činnost ..................................... 75

12.3 Ostatní rezervy ................................................ 75

13 Evidence jízd a ostatních skutečností .................................. 76

13.1 Evidence jízd ................................................. 76

13.2 Silniční daň .................................................. 79

13.3 Náhrady při použití motorového vozidla ............................ 79

13.4 Evidence ostatních skutečností ................................... 82

14 Vedení deníku příjmů a výdajů ....................................... 83

14.1 Transakce před zahájením podnikání .............................. 83

14.2 Transakce v průběhu zdaňovacího období ........................... 85

14.3 Úpravy prováděné před uzavřením deníku příjmů a výdajů ............. 92

15 Minimum daňové optimalizace ....................................... 95

16 Přechod z daňové evidence na účetnictví ............................... 96

17 Komplexní příklad ................................................. 97

18 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob .............................. 124

18.1 Příklad vyplnění daňového přiznání za rok 2014 – zadání ............. 124

18.2 Postup sestavení daňového přiznání podnikatele za rok 2014 ........... 125

Seznam literatury ..................................................... 135


Předmluva

7

Předmluva

Cílem této publikace je poskytnout základní informace podnikatelům o vedení daňové evi

dence, o jejích výhodách a nevýhodách ve srovnání s účetnictvím a o jejím uplatnění při

sestavování přiznání k dani z příjmů. Daňová evidence nahradila jednoduché účetnictví, které

bylo zrušeno k 1. 1. 2004 novelou zákona o účetnictví. Účtovat budou nadále pouze účetní

jednotky, a to podvojně, stejně jako ostatní členské země Evropské unie.

Daňová evidence je tedy předepsána pro podnikatele, kteří vedli jednoduché účetnictví anebo

nevedli žádné účetnictví, ale hodlají prokazovat svoje výdaje spojené s podnikáním podle

zákona o daních z příjmů.

Výhodou daňové evidence je nesporně její nižší administrativní náročnost v porovnání s jed

noduchým účetnictvím i menší požadavky na technické zabezpečení. Na druhé straně však

pokrývá především potřeby vyplývající z daňové povinnosti a již méně je využitelná pro řízení

firmy. Oddělením od účetnictví se daňová evidence sice osamostatnila pokud jde o deník pří

jmů a výdajů, ale nadále používá tradičního účetního přístupu, pokud jde o vedení ostatních

složek evidence majetku a dluhů podnikatele.

Struktura publikace je tvořena jednotlivými kapitolami, které na sebe logicky navazují a smě

řují ke konečnému cíli, tj. ke zjištění základu daně z příjmů podnikatele a k sestavení daňového

přiznání.

V první a druhé kapitole je vymezen předmět a metody daňové evidence. Další kapitoly se

věnují vedení deníku příjmů a výdajů a ostatních složek daňové evidence. Na závěr publika

ce je zpracován komplexní příklad, který demonstruje postup vedení evidence podnikatele

v průběhu zdaňovacího období a příklad sestavení daňového přiznání jako poslední úkol

uplynulého roku.

Formální uspořádání publikace odpovídá modernímu pojetí učebnic a příruček, které přinášejí

nové poznatky v přehledné a přístupnější podobě, usnadňují jejich osvojení a přenos do pod

nikatelské praxe. Může být využita nejen v malých a středních podnicích, které dosud musely

používat podvojné účetnictví, ale i podniky, pro něž změnou legislativy zanikla povinnost

účtovat podvojně. Je i příležitostí pro nové podnikatele, kteří se rozhodnou prokazovat výdaje

podle zákona o daních z příjmů.

J. Sedláček


Daňová evidence podnikatelů

8

Předmluva k aktuálnímu vydání Toto vydání reaguje především na změny související s rekodifikací soukromého práva dle nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Jsou zde uváděny aktuální odkazy na zákonné předpisy. Stručný slovník pojmů z důvodu nového občanského zákoníku (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK):

Starý pojem Nový pojem

závazek dluh = co má být ze závazku plněno

sdružení společnost

člen sdružení společník společnosti

dar bezúplatné plnění

půjčka zápůjčka

úvěr a půjčka úvěrový finanční nástroj

nájem pronájem, pacht

společnost obchodní korporace

podnik nebo část podniku obchodní závod

společník, člen družstva člen obchodní korporace

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky příjmy ze závislé činnosti

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výděleč

né činnosti

příjmy ze samostatné činnosti

dividendy a jiné podíly podíly na zisku Některé příklady jsou ponechány v původním starším časovém období. Jedná se o některé speciální případy, které takto skutečně platily. Pokud je již odlišný zákonný předpis pak je to uvedeno. Dále jsou to příklady, které probíhají přes více let – odpisy majetku, finanční leasing apod. Byly doplněny tyto nové kapitoly: • Oznámení o osvobozených příjmech FO • Spolupracující osoby Příklad daňového přiznání za rok 2014 je zpracován na daňovém portálu české daňové zprávy. Jedná se o výbornou možnost pro každého poplatníka, protože toto zpracování je s provedením všech možných kontrol. A zároveň jeho obsluha nevyžaduje žádné velké odborné počítačové vědomosti. Své připomínky, náměty i vlastní zkušenosti můžete posílat na adresu: dusek@winfas.cz.

J. Dušek


Předmět a cíl daňové evidence

9

1 Předmět a cíl daňové evidence

Daňová evidence si klade za cíl poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů.

Je určena pro ty subjekty, které nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Za účetní jednotky se podle § 1 tohoto zákona

považují právnické a některé fyzické osoby, jak je znázorněno na obr. 1.1. Novela zákona

o účetnictví, která vstoupila v platnost od 1. 1. 2004, uložila účetním jednotkám vést podvojné

účetnictví a současně zrušila jednoduché účetnictví

1

. Místo jednoduchého účetnictví byla pro

podnikatele zavedena daňová evidence v podobě záznamů pro daňové účely.

1.1 Právní úprava daňové evidence

Legislativně je daňová evidence upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve

znění pozdějších předpisů. I když novela zákona o účetnictví již neuvažovala v roce 2004

s jednoduchým účetnictvím byla dána fyzickým osobám, prokazujícím povinnosti pro daňové

účely, možnost přechodného období tak, aby 1. 1. 2005 bylo jednoduché účetnictví nahrazeno

daňovou evidencí.

Obr. 1.1 Subjekty, které jsou účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví

1

Tato koncepce jednotných účetních pravidel pro všechny druhy účtujících subjektů je reakcí na vstup

ČR do EU, jejíž členské země používají výhradně podvojné účtování a jednoduché účetnictví je pro

ně neznámým pojmem.

2

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Účetní jednotky

Právnické osoby Fyzické osoby

Podnikatelé Ostatní

s obratem větším

než 25 mil. Kč za rok

podle zákona o DPH

2

se sídlem na území ČR

(podnikatelé, nepodnikatelské

subjekty)

zahraniční subjekty , které na

území ČR podnikají nebo

provozují jinou činnost podle

zvláštních předpisů

jimž je povinnost ve

dení účetnictví uložena

zvláštním zákonem

pokud jeden

z účastníků

společnosti

je účetní jednotkou

pokud se rozhodli

dobrovolně vést

účetnictví

pokud se rozhodli

dobrovolně vést

účetnictví


Daňová evidence podnikatelů

10

1.2 Předmět daňové evidence Podle toho jaký druh příjmů fyzické osoby, poplatníci daně z příjmů získávají a jaké výdaje k těmto příjmům uplatňují musí povinně vést následující dokumentaci: Ø záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo

jinou samostatnou výdělečnou činností (podnikatelé, kteří neuplatňují výdaje prokazatelně

vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale v paušální výši, stanovené procen

tem z příjmů podle § 7 odst. 9, zákona o daních z příjmů), Ø záznamy o příjmech a vynaložených výdajích v časovém sledu, evidenci hmotného majet

ku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku

(pokud se vytváří), evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém

dochází k ukončení pronájmu a mzdové listy, pokud jsou vypláceny mzdy (poplatníci ma

jící příjmy z pronájmu a uplatňující výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů

podle § 9 zákona o daních z příjmů), Ø daňovou evidenci ve smyslu § 7b zákona o daních z příjmů (fyzické osoby, které mají

příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

3

a uplatňují výdaje vynaložené na jejich dosažení,

zajištění a udržení. Daňová evidence je v podstatě obdobou jednoduchého účetnictví, je však mnohem méně administrativně náročná, je značně jednodušší po metodické stránce a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a dluhů podnikatele (firmy) na konci zdaňovacího období. Obdobně jako účetnictví vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci, a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Výslovně není předepsána ani forma daňové evidence. Uložena je pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů (§ 7b odst. 5) nebo zvláštním předpisem

4

.

Příklad 1.1: Pan Jan Marek podniká na základě živnostenského oprávnění a v roce 2006 vedl daňovou evidenci. Jeho příjmy za prodej zboží činily podle peněžního deníku 15 324 863 Kč. Od jakého data musí přejít na podvojné účetnictví? Řešení: Z pana Marka se stala od 1. 1. 2007 účetní jednotka a jestliže nechce dobrovolně zahájit vedení účetnictví, povede v roce 2007 daňovou evidenci

5

.

Příklad 1.2: Pan Petr Novotný, který podniká jako fyzická osoba, hodlá uplatňovat za rok 2010 skutečně vynaložené výdaje při tvorbě dílčího základu daně z příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů. Ke kterému datu musí zahájit vedení účetnictví, jestliže se na vlastní žádost nechal zapsat do obchodního rejstříku k 10. srpnu 2011? 3

dále jen podnikatelé

4

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

5

Účetnictví nemusí vést ani v roce 2008, neboť podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných

rozpočtů, kterým se mění částka v § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví od 1. 1. 2008 z 15 mil. Kč

na 25 mil. Kč, nepřevýšil obrat podnikatele v roce 2006 částku 25 mil. Kč.


Předmět a cíl daňové evidence

11

Řešení: Petr Novotný má povinnost vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku, tj. od 10. 8. 2011 až do dne výmazu z obchodního rejstříku, jestliže mu nevznikla povinnost vést účetnictví z jiného důvodu (např. při překročení obratu 25 mil. Kč). Do 9. 8. 2011 měl povinnost vést daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů za účelem zjištění základu daně a daně z příjmů. Příklad 1.3: Podnikatel (fyzická osoba) dosáhl v roce 2006 obratu 30 mil. Kč. Musí vést účetnictví? Řešení: Podnikatel se stal od 1. 1. 2007 účetní jednotkou a od 1. 1. 2008 povede účetnictví

6

minimálně

po dobu pěti let, neboť jeho obrat v roce 2006 převýšil částku 25 mil. Kč

7

.

Příklad 1.4: Obrat podnikatele byl v roce 2006 ve výši 22 mil. Kč a v roce 2007 dosáhl 26 mil. Kč. Od jakého data povede účetnictví? Řešení: Od 1. 1. 2007 se stal účetní jednotkou, avšak od 1. 1. 2008 účetnictví vést nemusí (nedosáhl v roce 2006 obratu 25 mil. Kč). Znovu se stane účetní jednotkou od 1. 1. 2008 a účetnictví povede od 1. 1. 2009 (minimálně po dobu pěti let). 1.3 Cíl daňové evidence Daňová evidence slouží ke zjištění základu daně z příjmů (je vstupní databází pro daňové přiznání), ale pokud bude průběžně vedena, má i druhý užitek, neboť poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele (firmy) a je tedy využitelná pro ekonomické rozhodování, pro řízení firmy. Stejně jako účetnictví se opírá o prvotní doklady, z nich provádí záznamy, které dále třídí a sumarizuje. Postup zpracování daňové evidence je schematicky znázorněn na obrázku 1.2. 6

Blíže viz předchozí ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. 7

Podle § 4 odst. 3 zákona o účetnictví jsou tyto osoby povinny vést účetnictví od prvního dne účetního

období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou.

Prvotní doklady

Daňová evidenceSkutečný stav

Informace pro řízení Daňové přiznání Správce daně

Obr. 1.2 Postup vedení daňové evidence

Daňová evidence podnikatelů

12

Z obrázku je zřejmé, že poslední fází je zpracování daňového přiznání, které předkládá podni

katel na konci příslušného zdaňovacího období správci daně. Do daňového přiznání musí být

promítnuty i případné rozdíly mezi daňovou evidencí a skutečným stavem majetku a dluhů

podnikatele, zjištěným na konci zdaňovacího období (tečkovaná vazba na obrázku 1.2). Zpětné

(čárkované) vazby na obrázku pak znázorňují kontrolní funkci správce daně.

Dalším úkolem daňové evidence je zajistit povinnosti plynoucí podnikateli z § 11 zákona

č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pokud je registrovaným plátcem této daně. Daňová

evidence musí poskytovat zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti

a musí být vedena v členění potřebném pro sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového

přiznání. Plátce DPH je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zda

nitelná.

Příklad 1.5: Podnikatel, který vedl jednoduché účetnictví, přešel od 1. 1. 2004 na daňovou

evidenci. Musí i nadále vést evidenci veškerých příjmů (i nezdanitelných) a veškerých výdajů

(i daňově neuznatelných)?

Řešení:

V právních normách pro daňovou evidenci není tato povinnost explicitně vyjádřena, avšak

přijímá-li poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující samostatnou činnost platby,

je kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy povinen vést evidenci

(záznamy) denních tržeb

8

. Z toho plyne, že vede-li podnikatel pokladnu, musí vést pokladní

deník a zajistit i jeho návaznost na bankovní účty. Jinak řečeno musí prokázat stav a pohyb

veškerého peněžního majetku v pokladně i na účtech, který souvisí s podnikáním (zahrnutého

v obchodním majetku).

1.4 Daň z příjmů a solidární daň od roku 2013

Pro roky 2013 až 2015 platí základní sazba daně 15 %.

Na zdaňovací období 2013 až 2015 se zvyšuje tato sazba nad stanovený limit základu o tzv.

solidární daň ve výši 7 %.

Výpočet je odvislý od průměrné mzdy podle zákona upravující pojistné na sociální zabez

pečení.

Poplatník se solidární daní (tj. i zaměstnanec) si musí podat sám daňové přiznání poprvé za

rok 2013 (§ 38/4).

Solidární zvýšení daně u zálohy zaměstnance (§ 38ha):

Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do

základu pro výpočet zálohy (= hrubá mzda) a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle

zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku tohoto rozdílu.

Solidární zvýšení daně (§ 16a):

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do

dílčího základu daně podle § 6 (= hrubá mzda) a dílčího základu daně podle § 7 (z podnikání)

8

§ 97 odst. 1 daňového řádu, zákon č. 280/2009 Sb.

Předmět a cíl daňové evidence

13

v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Vykázanou daňovou ztrátu z podnikání lze již za rok 2014 uplatnit proti základu z § 6.

Rok Vyhláška Průměrná mzda

Solidární zvýšení daně nad

měsíční (4×) roční (48×)

2013 324/2012 Sb. 25 884 103 536 1 242 432

2014 296/2013 Sb. 25 942 103 768 1 245 216

2015 208/2014 Sb. 26 611 106 444 1 277 328

1.5 Zahrnutí daně dědické a darovací do zákona o daních

z příjmů od 1. 1. 2014

K 1. 1. 2014 je daň dědická a darovací zahrnuta do zákona o daních z příjmů. Zákon používá pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje: Ø příjmy z dědění Ø příjmy z odkazu Ø darování Ø jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění Již tedy nerozlišuje, zda-li byly dary přijaty v souvislosti s podnikáním, či nikoliv. Bezúplatné příjmy jsou: Ø dle § 4a/1/m a § 19b/1/d:

• vydlužitele při bezúročné zápůjčce

• vypůjčitele při výpůjčce

• výprosníka při výprose Ø dle § 10/3:

• ostatní bezúplatné příjmy (dědictví,...)

Bezúplatné příjmy FO (§ 4a/1/m, § 10/3 jiné než § 4a/1/m) jsou osvobozeny:

Ø od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o....

Ø od osoby se kterou před obdržením žil nejméně 1 rok ve společně hospodařící domácnosti

nebo byl na tuto osobu odkázán výživou

Ø obmyšleného z jeho majetku ....

Ø v úhrnu příjmy od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období

• 100 000 Kč (§ 4a/1/m/4.)

• 15 000 Kč (§ 10/3/c/4.) ostatní nahodilý bezúplatný příjem Daňová evidence podnikatelů

14

1.6 Oznámení o osvobozených příjmech FO Jedná se o úplně nové oznámení správci daně. Poprvé se toto oznámení podává až za zdaňovací období roku 2015, tj. nejspíše do 31. 3. 2016. Pokud FO obdrží příjem, který (§ 38v): Ø je od daně z příjmu FO osvobozen, Ø je vyšší než 5 000 000 Kč (nelze rozložit), Ø a toto nemůže FU zjistit z rejstříků či jiné evidence (jeho zjištění zveřejní na webu)

(§ 38v/3),

je povinna oznámit FU (není určena forma) u tohoto příjmu (§ 38v/2): Ø výši , Ø popis okolností nabytí, Ø datum vzniku, a to do dne podání daňového přiznání za období, kdy příjem obdržel (§ 38v/1), i když nemusí podat DP. U společného jmění manželů – oznámí jeden (§ 38v/5). Pokud toto neprovedete, jsou zde velké pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w):

Z částky neoznámeného příjmu je pokuta %

a) Povinnost splnil, aniž by byl vyzván 0,1 %

b) Povinnost splnil na základě výzvy náhradní lhůtě (38v/4) 10 %

c) Povinnost nesplní ani v náhradní lhůtě 15 %

Forma a obsah daňové evidence

15

2 Forma a obsah daňové evidence

Daňová evidence obsahuje údaje o:

Ø příjmech a výdajích,

Ø majetku a dluzích podnikatele.

2.1 Obsah daňové evidence

Charakteristickým rysem evidovaných peněžních i hmotných toků je jejich příčinný vztah

k podnikání tj. jsou získávány z prodeje výrobků, zboží a služeb (kladné přítoky – pozitivní

cash flow) a vynakládány na dosažení, zajištění a udržení příjmů (záporné toky – negativní

cash flow). Z tohoto zorného úhlu by měla daňová evidence zachytit všechen majetek a dluhy podnikatele (firmy), které ovlivňují základ daně z příjmů. Jde o majetek firmy, který je třeba k její hospodářské činnosti, a získané finanční zdroje (cizí kapitál), které se podílí na krytí majetku firmy. Strukturu obchodního majetku, který je pořizován a užíván podnikatelem, znázorňuje obrázek 2.1.

OBCHODNÍ MAJETEK

Dlouhodobý majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek

Oběžný majetek

Zásoby

Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobé pohledávky

Finanční majetek

Peněžní prostředky

Obr. 2.1 Struktura majetku podnikatele (firmy)

Dluhy jsou definovány jako dluhy vůči věřitelům či dodavatelům, příp. jako povinnost provést

v určité době sjednanou službu. V době, kdy není nutné peněžní dluhy uhradit, slouží jako

zdroj peněz (tzv. obchodní úvěr). V daňové evidenci je zachycen majetek, který se podnikatel

rozhodl vložit do svého obchodního majetku.

2.2 Forma daňové evidence

Podnikatel s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti může do daňové

evidence zaznamenat pouze výdaje spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku. Pro

účely daně z příjmů fyzických osob se obchodním majetkem rozumí souhrn majetkových

hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které jsou ve vlastnic

tví podnikatele (firmy) a které byly nebo jsou obsahem daňové evidence. Nemovitosti nebo

movité věci se přitom zahrnou do obchodního majetku celé a u podílového spoluvlastnictví Daňová evidence podnikatelů

16

jejich část ve výši spoluvlastnického podílu, a to bez ohledu na to, zda je vložená nemovitost nebo movitá věc používána pro podnikání zčásti nebo celá. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku podnikatele se rozumí den, který je zapsán v daňové evidenci. Vyřazením majetku z obchodního majetku (např. domu, ve kterém podnikal pro jeho osobní potřebu) nevzniká podnikateli žádný zdanitelný příjem, ten by nastal až v případě následného prodeje. Výdaje (náklady) podle § 24 zákona o daních z příjmů lze zapsat do daňové evidence pouze v prokázané výši a jen do výše stanovené zákonem. Forma daňové evidence se bude odvíjet od jednotlivých složek obchodního majetku. Pro peněžní prostředky se přitom jeví jako vhodná evidence v deníku příjmů a výdajů a pro ostatní složky majetku a dluhů pak evidenční karty, nejčastěji v elektronické podobě. Schématicky je struktura daňové evidence podnikatele znázorněna na obrázku 2.2.

Daň ová evidence podnik a tele

 karty dlouhodobého majetku

 karty zásob

 kniha pohledávek a dluhů

 karty rezerv

 karty úvěrů a půjček

 deník příjmů a výdajů ostatní evidence:

 mzdová evidence

 kniha jízd

 pokladní kniha

 evidence stálých plateb

Obr. 2.2 Struktura daňové evidence podnikatele Příklad 2.1: Musí mít podnikatel zřízen pro běžné podnikání bankovní účet? Řešení: Současná platná právní úprava obecně nepředepisuje tuto povinnost. Výjimkou je podnikatel, který je plátcem DPH, neboť v případě nadměrného odpočtu finanční úřad poukazuje vrácenou daň z přidané hodnoty na účet stanovený podnikatelem. Od 1. 7. 2004 vstoupil navíc v platnost zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, podle něhož musí podnikatelé hradit i přijímat platby nad určený limit jen bezhotovostně. Tento limit nově určil zákon č. 261/2014 Sb. a od 1. 12. 2014 je to částka 270 000 Kč. 2.3 Způsoby oceňování majetku a dluhů Podnikatelé oceňují a zapisují do daňové evidence majetek a dluhy: a) k okamžiku uskutečnění hospodářské transakce, b) k poslednímu dni zdaňovacího období. K oceňování v daňové evidenci se používají následující druhy cen: Ø pořizovací cena, tj. cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho poří

zením,

Ø reprodukční pořizovací cena, tj. cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se

vykazuje v daňové evidenci,

Ø vlastní náklady, které zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost,

a nepřímé náklady, které se k výrobě nebo k jiné činnosti vztahují,

Ø jmenovitá hodnota,

Forma a obsah daňové evidence

17

Ø vstupní cena hmotného majetku, kterou se rozumí pořizovací cena (je-li majetek pořízen

úplatně), vlastní náklady (je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii), hodnota nesplace

né pohledávky zajištěné převodem práv (u hmotného movitého majetku, který zůstává

ve vlastnictví věřitele), reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštního právního

předpisu

9

(v ostatních případech nabytí), cena zjištěná pro účely dědické a darovací (při

nabytí majetku zděděním nebo darováním), hodnota technického zhodnocení

10

,

Ø zůstatková cena, která se určí jako rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou

výší odpisů stanovených podle zákona o daních z příjmů a to i tehdy, když do výdajů na

zajištění zdanitelných příjmů zahrnul podnikatel pouze poměrnou část odpisů (u majetku

užívaného zčásti k podnikání) nebo když uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích

výdaje procentem z příjmů.

Pro účely daňové evidence se hmotný (dlouhodobý) majetek

11

oceňuje vstupní nebo zůstat

kovou cenou. Pohledávky vstupují do daňové evidence ve jmenovité hodnotě nebo v pořizovací ceně u pohledávek nabytých postoupením, event. v ceně zjištěné pro účely dědění nebo darování u pohledávek nabytých děděním nebo darováním. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady

12

, je-li

pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje související s jeho pořízením, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a dluhů nebo části uvedeného majetku a dluhů za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu

6

, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů.

2.4 Skutečný stav majetku a dluhů Pravidla pro daňovou evidenci výslovně nestanoví povinnost inventarizace majetku a dluhů. Ukládá pouze vést evidenci zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a zjistit skutečný stav na konci zdaňovacího období. O tomto zjištění sepíše podnikatel zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů. Zjistí-li podnikatel na konci období nebo v jeho průběhu, že u něho došlo např. k úbytku zásob, aniž by tyto prodal či použil pro svoji činnost, pak se jedná o škodu na straně podnikatele a příslušné výdaje spojené s pořízením předmětných zásob jsou daňovým výdajem do 9

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. 10

Za technické zhodnocení se považují výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,

rekonstrukce (tj. zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických

parametrů) a modernizace majetku (tj. rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku), pokud

převýšily v úhrnu částku 40 000 Kč. 11

Dlouhodobostí se podle § 29 zákona o daních z příjmů rozumí doba použitelnosti (doba provoz

ně-technické funkce) delší než jeden rok. 12

Pojem vlastních nákladů je vymezen v § 25 odst. 4 zákona o účetnictví jako přímé náklady vynaložené

na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se k vytvoření zásob nebo

dlouhodobého majetku vztahuje.

Daňová evidence podnikatelů

18

výše náhrady, jak stanoví § 25 zákona. Došlo-li ke škodě neznámým pachatelem, a to podle

potvrzení policie, jsou příslušné výdaje výdaji daňovými podle § 24 zákona.

Obdobně se postupuje i např. v případě ztráty hmotného majetku. Zůstatková cena hmotné

ho majetku vyřazeného v důsledku škody je podle § 25 zákona daňovým výdajem do výše

náhrady. Jedná-li se o škodu způsobenou neznámým pachatelem podle potvrzení policie, je

zůstatková cena daňovým výdajem.

2.5 Daňový doklad

Daňová evidence slouží ke stanovení základu daně podnikatelů (fyzických osob), kteří nejsou

účetní jednotkou a dosud vedli jednoduché účetnictví. Na rozdíl od jednoduchého účetnictví

nevymezuje daňová evidence povinné náležitosti daňového dokladu. Jejím prostřednictvím

prokazují daňoví poplatníci (podnikatelé) vynaložené náklady na dosažení příjmů z podnikání.

Evidence je průkaznou tehdy, lze-li zápisy doložit odpovídajícím způsobem a je-li v souladu se

skutečným stavem majetku a dluhů zjištěným na konci zdaňovacího období. Daňový doklad

by tedy měl obsahovat, obdobně jako účetní doklady, alespoň tyto náležitosti:

Ø označení dokladu,

Ø obsah transakce a její účastníky,

Ø peněžní částku (informaci o ceně za jednotku a množství),

Ø datum uskutečnění transakce,

Ø datum vyhotovení dokladu (není-li shodné s datem uskutečnění transakce),

Ø podpis oprávněné osoby.

U registrovaných plátců daně z přidané hodnoty jsou náležitosti daňového dokladu vymezeny

v zákoně o dani z přidané hodnoty, který navíc vyžaduje daňové identifikační číslo a sídlo

nebo místo plátce a příjemce zdanitelného plnění, výši ceny bez daně celkem, sazbu daně

a zaokrouhlenou výši daně. Jde o tzv. běžný daňový doklad, který může být i zjednodušený

(u zdanitelných plnění do 10 000 Kč vč. DPH), nebo o tzv. doklad o použití.

Podnikatelům je ponechána volnost i pokud jde o okamžik, ke kterému se do evidence zapisují

jednotlivé případy, až na evidenci k dílčímu základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů,

kdy poplatníci jsou povinni vést záznamy o příjmech a skutečných výdajích v časovém sledu.

Příklad 2.2: Pan Kvapil hodlá podnikat jako ekonomický poradce, a proto uskutečnil násle

dující kroky:

a) požádal o vydání živnostenského listu a uhradil poplatek 1 000 Kč,

b) na žádost o výpis z rejstříku trestů vylepil kolek v hodnotě 50 Kč,

c) za zhotovení razítka zaplatil 380 Kč,

d) za své služby obdržel v hotovosti první odměnu ve výši 3 000 Kč,

e) z pokladny převedl částku 1 000 Kč na nově zřízený účet u KB a současně uhradil poplatek

za zřízení účtu 200 Kč.

Jaké doklady bude podnikatel potřebovat k zápisu uvedených kroků do daňové evidence?

Řešení:

1. Nejprve musí pan Kvapil vložit do pokladny minimální hotovost 1 430 Kč, aby mohl hradit

své počáteční výdaje a vystaví příjmový pokladní doklad (PP) na tuto částku.

Forma a obsah daňové evidence

19

2. Na částku 1 000 Kč, kterou zaplatil za vydání živnostenského listu příslušnému odboru

městského úřadu, má potvrzení z tamní pokladny (krok a). 3. Potvrzení o nákupu kolku z pošty za 50 Kč (krok b). 4. Paragon na částku 380 Kč za nákup razítka (krok c). 5. Příjmový pokladní doklad na inkasovanou odměnu 3 000 Kč za provedené služby (krok d). 6. Výdajový pokladní doklad (VP) na částku 1 000 Kč převáděnou na nově zřízený bankovní

účet (krok e). 7. Výpis z bankovního účtu podnikatele (BV) na částku 1 000 Kč – příjem převedeného vkladu

(krok e). 8. Výpis z bankovního účtu na částku 200 Kč – výdaj za zřízení účtu (krok e). 2.6 Zákon o daních z příjmů § 7b Daňová evidence

§ 7b

Daňová evidence

(1) Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu

daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a dluzích.

(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy

o účetnictví20h), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Pro ocenění majetku dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29,

pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,

31)

je-li

pořízen úplatně, vlastními náklady,

31)

je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou

podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku

1a)

ke dni nabytí u majetku naby

tého bezúplatně. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací

cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací

cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých po

rostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou

finančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem.

V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotli

vých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných

podle zvláštního právního předpisu,

1a)

s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li

v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek

a dluhů rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního

předpisu,

1a)

zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty,

a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného

oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23). (4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů provede poplatník

k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly

upraví základ daně podle § 24 a 25. (5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která

neuplynula lhůta pro stanovení daně.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist