načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Ďáblova písmena - Martina Drijverová

Ďáblova písmena
-15%
sleva

Kniha: Ďáblova písmena
Autor:

Napínavé dobrodružství námořního důstojníka za tajemstvím Ďáblových písmen. Jean-François de La Pérouse byl francouzský námořní důstojník a objevitel. Když jej roku 1785 vyslalo ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 61.1%hodnoceni - 61.1%hodnoceni - 61.1%hodnoceni - 61.1%hodnoceni - 61.1% 65%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-08-05
Počet stran: 120
Rozměr: 163 x 238 mm
Úprava: 117 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustroval Vojtěch Otčenášek
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2015-33
ISBN: 9788000039367
EAN: 9788000039367
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Fiktivní deník popisující skutečné události o expedici, jejíž cílem bylo prokázat existenci Severozápadní námořní cesty. Výprava je opředena mnoha nejastnostmi, které probuzí lidskou představivost. Určeno starším dětem. Jean-François de La Pérouse byl francouzský námořní důstojník a objevitel. Když jej roku 1785 vyslalo ministerstvo námořnictví na expedici do Tichomoří, zastavil se La Pérouse na ostrově Tenerife a vyslal dva členy posádky na vrchol obávané hory Pico de Teide.

Popis nakladatele

Napínavé dobrodružství námořního důstojníka za tajemstvím Ďáblových písmen. Jean-François de La Pérouse byl francouzský námořní důstojník a objevitel. Když jej roku 1785 vyslalo ministerstvo námořnictví na expedici do Tichomoří, zastavil se La Pérouse na ostrově Tenerife a vyslal dva členy posádky na vrchol obávané hory Pico de Teide. Marně je Španělé od výstupu zrazovali. Námořníci byli zvědaví, jaké tajemství hora ukrývá. Spatřili je. Ďáblova písmena, která prý přináší samé neštěstí. Je to jen pověra? A jak skončí La Pérousova výprava? Dočtete se v napínavém příběhu Martiny Drijverové.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Ďáblova písmena" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

12 13

2.

Španělé nám povolili pohyb po celém ostrově Tenerife.

Pověřil jsem inženýra Monneronta a fyzika Lamanona výstupem na Pico de Teide, zapsal si La Pérouse.

Předtí m dost dlouho váhal. Španělé ho toti ž od jeho

úmyslu zrazovali. „Ta hora přivolává neštěstí . Člověk má být

pokorný, nepřibližovat se ke zlému.“

Nakonec se ale La Pérouse rozhodl. Nebude přece věřit

pověrám! Je vzdělaný, civilizovaný člověk.

„Poznatky o této hoře zaznamenáme do mapy,“ řekl

vědcům. „Cesta na vrchol Pico de Teide bude trvat tři nebo

čtyři dny. Musíte koupit muly a najmout průvodce. Tonebude lehké. Španělé tvrdí, že až nahoru jít nelze. Prý to Bůh

zakázal,“ řekl La Pérouse.

Vědci se zasmáli.

„Bůh Španělů je asi jiný než Bůh Francouzů, řekl Monneront. „Náš Spasitel objevy nezakazuje.“

A tak k tomu došlo. Byly zakoupeny silné muly, bylinajati čtyři mladíci, pastýři horských stád. Doprovodí Francouze na půl cesty. Dál ne.

„Na vrcholu jsou ďáblova písmena. Kdo je spatří, toho

potká neštěstí ,“ řekl jeden z nich.

„To bude zajímavé, dovědět se, co ďábel píše,“ zamumlal Monneront – a Lamanon se jen usmál.

Vyrazili brzy ráno. Průvodci prosekávali cestu mezipalmami. Úzká stezka byla zarostlá liánami. Kolem poledne však palmy zmizely, nahradily je vinice. A také se ochladilo.

Po krátkém odpočinku se muži vydali dál. Stoupání bylo stále příkřejší. Lamanona, malého, slabého muže, přivázali

průvodci na mulu. Už jim nemohl stačit.

Přespali u ohně a druhý den pokračovali ve výstupu. Před nimi se objevil borový les.

„Neuvěřitelné! Jako bychom byli v jiné zemi. Na jednom

ostrůvku tolik různých podnebí!“ žasl Monneront.

Bylo čím dál chladněji. Noc strávili u ohně, skrčeni uteplých, spících mul. Další den zmizely i borovice. Mezi balvany rostl jen mech.

Muly už nedokázaly jít dál, cesta byla příkrá. Dvaprůvodci zůstali se zvířaty, druzí dva pokračovali s Francouzi vcestě. Ale jen do chvíle, než spatřili mraky na vrcholku hory.

„Dál nepůjdeme!“ řekli.

Marně Monneront nabízel pěti násobek, pak i desetinásobek odměny.

„Nechceme vydat duši ďáblu,“ bylo jediné, co mužistále opakovali. Otočili se a vráti li se k mulám. Monneront

a Lamanon se rozhodli jít dál. Písmena na špičce hory?

Nesmysl!

Cesta byla ještě příkřejší. Už nemohli jít vzpřímeně. Lezli po čtyřech. A před západem slunce se zastavili před svislou skalní stěnou.

A tam byla. Písmena. Do skály byl vytesán nápis vneznámé řeči.

„Tak nám nelhali...“ vydechl Lamanon.

„Ale že by to psal sám ďábel?“ ušklíbl se Monneront.

Lamanon neodpověděl, pečlivě kreslil podivné znaky do svého zápisníku.

Dál jít nemohli. Stěna přehradila cestu k vrcholu. Sestup

byl stejně namáhavý jako výstup. Oba vědci dorazili na loď

prokřehlí a vyčerpaní. Podali kapitánovi zprávu a zhrouti li

se. Několik dní strávili na lůžku.

A La Pérouse prohlížel nápis. Četl ho každý večer. Snažil

se pochopit, rozlušti t to tajemství. A náhle dostal strach.

On sám na vrchol Pico de Teide nevystoupil. Ale ti dva muži

tam šli na jeho rozkaz. On je přivedl ke zlému.

Synu můj, nevycházej na cestu s hříšníky, zdrž nohu svou od stezky jejich, stojí ve Starém zákoně. A on toho nedbal...

16 17

3.

Dne 30. srpna jsme opusti li přístav u Tenerife, stojí vka

pitánově deníku. Chci obeplout mys Horn, co nejdříve to

půjde.

Ale počasí výpravě nepřálo. Rovník přepluli až 29. září,

ale jakmile se tak stalo, začali se připravovat na oslavu.

Sváteční oběd, nové šaty a boty...

Nic z toho se nekonalo. Lodě zůstaly stát v naprostém

bezvětří. Voda se leskla jako olej. Bylo nesnesitelné vedro.

Každý muž vyhledával stí n.

Pak se objevil černý mrak. Zahřmělo, blesk stí hal blesk.

Boží trest, napadlo kapitána. Ale bouřky jsou přece vtěch

to končinách časté!

La Pérouse věděl, že lodě jsou zranitelné.

„Spusťte z vrcholků stožárů do vody řetězy!“ nakázal.

„Tak blesky sjedou do nich a neohrozí naše lodě.“

Do řetězů blesk skutečně každou chvíli udeřil. Astrolabe

i Boussole se zmítaly v obrovských vlnách, hrozilo, že se

převrátí .

La Pérouse na kapitánském můstku vydával strohéroz

kazy.

„Vyvalte sudy! Chytejte dešťovou vodu!“

Nebylo to snadné. Slaná voda se valila po palubě,podrá

žela mužům nohy.

Přesto námořníci dokázali sudy naplnit. Zásoba to bude

na mnoho dní!

Konečně bouře ustala. Ochladilo se, začal foukat vítr.

Fregaty se daly do pohybu, neutrpěly žádnou škodu.

Jsem hlupák! pomyslel si La Pérouse. Podléhámzbyteč

ným obavám, děsím se jako ženská. Ďáblova písmena! Jaký

vzkaz by tak ďábel mohl zanechat?

A navíc: Lamanon se dobral možného vysvětlení!

„Mám za to, že ten nápis na skalní stěně zanechali

Guančové, původní obyvatelé ostrova Tenerife. Španělé,

kteří si ostrov podmanili, vybili Guanče do jednoho, neu

šetřili ani ženy a děti .“

Ano, Španělé měli pušky, domorodci jen dřevěná kopí.

Nechtěli se vzdát svých bohů, nechtěli přijmout křesťan

ství. Proto museli zemřít.

Ale dokázali by ti to polonazí divoši číst a psát? Dokázali

by vytesat nápis do skalní stěny, když měli jen dřevěnénástroje?

Nebudu na to myslet, rozhodl se La Pérouse. Mé lodě vyvázly z bouře, je čas na oslavu!

Dal jsem rozkaz kuchaři i správci skladu, aby mužeobdarovali, zapsal si do deníku. Nováčky, kteří pluli přes rovník poprvé, poléval z vědra pán moří Neptun – přestrojenýnámořník. Jeden z mužů hrál na housle, ostatní tančili. Byl to hezký den.

Když nastala noc, pohlédl La Pérouse na oblohu. Nadhlavou mu zářil Jižní kříž. Jsou za rovníkem. Čert vem všechny obavy!



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist