načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ďábelská garda - George Robert Elford

Ďábelská garda

Elektronická kniha: Ďábelská garda
Autor: George Robert Elford

Záznam monologu německého válečného zločince o působení v období 2.světové války i ve francouzské cizinecké legii. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Elka Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 269
Rozměr: 21 cm
Vydání: 3. vyd.
Název originálu: Devil’s guard
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložila Kateřina Lišková
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Elka Press, 2001
ISBN: 978-80-902-7452-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Záznam monologu německého válečného zločince o působení v období 2.světové války i ve francouzské cizinecké legii.

Popis nakladatele

Brutální a šokující svědectví o nacistických žoldácích... Jejich činy za druhé světové války byly nejkrvavější noční můrou dějin. Když šla Francie do války v džunglích severovýchodní Asie, popel druhé světové války ještě zcela nevyhasl. V tomto konfliktu bojovali v předních liniích zatracenci a žoldáci francouzské cizinecké legie. Nikdo nebyl v této mezinárodní armádě zoufalých a zatracených tak poskvrněn krví jako veteráni německých SS. Jejich činy ve Vietnamu byly tím nejstrašnějším tajemstvím - až do dnes. Francouzi jimi opovrhovali, Vietnamci se jich báli a nenáviděli je. Němci ve Vietnamu nebojovali z patriotismu ani pro slávu, nýbrž proto, že bojovat pro Francii bylo lepší, než viset na šibenici. Toto je pravdivý příběh elitních zabijáků, jejichž disciplína, krutost a sebevražedná odvaha z nich učinily zbraň poslední instance. Odsouzeni k smrti za krveprolití spáchaná během druhé světové války, odpykávali si svůj trest - na smrtonosných bojištích ve Vietnamu. Vzrušující a pravdivý příběh nacistického batalionu cizinecké legie...

Předmětná hesla
Wagemüller, Hans Josef
Francie. Armée de terre. Légion étrangère
Indočínská válka (1946-1954)
Zahraniční vojenské jednotky -- Francie
Indočína -- Dějiny
Zařazeno v kategoriích
George Robert Elford - další tituly autora:
 (e-book)
Ďábelská garda 3 -- Válka bez pravidel Ďábelská garda 3
 (e-book)
Ďábelská garda 2 -- Znovu v zeleném pekle Ďábelská garda 2
 
K elektronické knize "Ďábelská garda" doporučujeme také:
 (e-book)
Ďábelská garda 3 -- Válka bez pravidel Ďábelská garda 3
 (e-book)
Ďábelská garda 2 -- Znovu v zeleném pekle Ďábelská garda 2
 (e-book)
Sněhulák Sněhulák
 (e-book)
Písečný muž Písečný muž
 (e-book)
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ĎÁBELSKÁ GARDA

GEORGE ROBERT ELFORD

GEORGE ROBERT ELFORD

ĎÁBELSKÁ GARDA

Brutální a šokující svědectví o nacistických žoldácích

Jejich činy za druhé světové války byly nejkrvavější noční můrou dějin.

Když šla Francie do války v džunglích severovýchodní Asie, popel druhé

světové války ještě zcela nevyhasl. V tomto konfliktu bojovali v předních liniích zatracenci a žoldáci francouzské cizinecké legie. Nikdo nebyl v této mezinárodní armádě zoufalých a zatracených tak poskvrněn krví jako veteráni německých SS. Jejich činy ve Vietnamu byly tím nejstrašnějším tajemstvím – až do dnes.

Francouzi jimi opovrhovali, Vietnamci se jich báli

a nenáviděli je. Němci ve Vietnamu nebojovali z patrio

tismu ani pro slávu, nýbrž proto, že bojovat pro Francii

bylo lepší, než viset na šibenici. Toto je pravdivý příběh

elitních zabijáků, jejichž disciplína, krutost a sebevra

žedná odvaha z nich učinily zbraň poslední instance.

Odsouzeni k smrti za krveprolití spáchaná během

druhé světové války, odpykávali si svůj trest – na smr

tonosných bojištích ve Vietnamu.

Vzrušující a pravdivý příběh nacistického

batalionu cizinecké legie

Ďábelská garda 2: Znovu v zeleném pekle

Po úspěchu prvního dílu Ďábelské gardy je tu pokra

čování. Známí „hrdinové“ se vracejí do asijské džung

le. Po porážce francouzských sil u Dien Bien Phu

(1953) byl prapor bývalých esesáků rozpuštěn. Avšak

ne všichni jeho přslušníci se vrátili domů. Tři sta indi

viduelně vybraných komandos vytváří tajnou bojovou

jednotku bez pána, nespoutanou velením ani předpisy.

Cena: 259 Kč

ĎÁBELSKÁ GARDA

GEORGE

ROBERT

ELFORD Název originálu DEVIL’S GUARD Copyright © 1971 by George Robert Elford All rights reserved. Published by arrangement with Delacorte Press, an imprint of Dell Publishing, a division of Bantam Doubleday Dell Publishing Group Inc., New York, New York, U.S.A. Czech Edition Copyright © 1996 by Elka Press Publishing House Translation Copyright © 1996 by Kateřina Lišková Cover Copyright © 1996 by Vladimír Kintera (Údaje pro automatizované systémy veřejných a odborných knihoven) ISBN 80-901694-6-5

Elford, George Robert

Ďábelská garda / George Robert Elford; [z angličtiny přeložila

Kateřina Lišková]. – 2. vyd. – Praha: Elka Press, 1997. – 272 s. –

(Militaria, sv. 7)

Orig.: Devil’s Guard

ISBN 80-901694-6-5

929 - 355 - 959 - 82-94

■ Wagemüller, Hans Josef – vzpomínky autobiografické

■ válka indočínská, 1946 – 1954 – vzpomínky

■ Francie, Armée Légion Etrangère – Indočína – vzpomínky

POZNÁMKA VYDAVATELE

Vydáváme tuto knihu, abychom čtenářské veřejnosti poskytli nový a jasnější poh led na mentalitu a osobnost zatvrzelého a nelítostného nacisty. Je to příběh, jenž ukazuje naprosté odlidštění žoldáků a demonstruje pokrytectví a lži, k nimž jsou lidé dohnáni, aby obhájili své činy.

Vydavatel nanejvýš důrazně podotýká, že vydání této knihy v žádném případě neznamená, že by jakkoli souhlasil či omlouval činy a názory v knize popsané.

Mé druhé rodině:

Süleimanu, Hüsniemu,

Ibrahimu, Džaferovi,

Sümer a mé malé Jüksel Jalčin,

v Kamil-Oba, Turecko

Jih, krutý jih,

ty hrozné noci a dny,

zelená, nekonečná zeleň,

kde po cestách se prohání smrt.

Jste unaveni? Táhněte dál!

až k hořkému konci,

neboť vy jste ďábelská garda,

batalión prokletých.

POCHODOVÁ PÍSEŇ CIZINECKÉ LEGIE ◆ ĎÁBELSKÁ GARDA

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1. Bezpodmínečná kapitulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2. Zbídačená vlast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3. Prapor prokletých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4. „Konvoj musí projet!“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

5. Operace „Trojúhelník“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

6. Humánní a nehumánní epizoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

7. Incident v Man-Hao . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

8. Vpád do Číny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

9. Pád pevnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 10. Bodáky a arzenikem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 11. Léčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 12. Dialog s agitátorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 13. Ti nevinní civilisté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 14. Čin a pomsta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 15. Pohybuj se tiše – zabíjej rychle! . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 16. Malí zrádcové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 17. Rudá dálnice (Operace „Záplava“) . . . . . . . . . . . . . . . 249 18. Poslední bitva (Operace „Světluška“) . . . . . . . . . . . . 264 ÚVOD

Když jsem pracoval jako zoolog na Dálném východě, seznámil jsem se s mnoha zajímavými lidmi a občas jsem potkal i opravdu výjimečné jedince. Jedním z nich byl skutečný autor tohoto rukopisu Hans Josef Wagemüller, někdejší SS partisanjäger – lovec partyzánů –, který se později stal důstojníkem Francouzské cizinecké legie v Indočíně. Potkali jsme se v baru v hlavním městě jednoho malého asijského státu, kde dnes žije. Zajímal se o mou narkotickou pušku a další vybavení, které používám při vědeckém výzkumu k uspání divoké zvěře.

„Sám jsem býval lovec,“ řekl mi s úsměvem, na který nikdy nezapomenu. „Byl jsem kopfjäger – ›lovec lebek‹. Vy lovíte slony, nosorožce, tygry. Já jsem lovil nejbystřejší ze všech zvířat – člověka! Ujišťuji vás, že moji protivníci nebyli o nic méně draví než jejich protějšky ze světa zvířat. Má zvěř uměla myslet, uvažovat a oplácet střelbu. Patřila k tomu, čemu dnes říkáme Vietcong. Vydávali se za odvážné bojovníky za svobodu, za spasitele chudých. My jsme jim říkali ›mechanizované hordy Čingischána kosmického věku‹. Pokud bylo v Hitlerově krédu o existenci vyšší a nižší rasy alespoň zrnko pravdy, potkali jsme v Indočíně skutečné podlidi. Mučili a zabíjeli pro pouhou radost z toho, že působí bolest a vidí krev. Bojovali jako zuřiví psi a my jsme s nimi podle toho také zacházeli. S nikým z nich jsme nevyjednávali, od těch, kteří se provinili těmi nejstrašnějšími zločiny, jaké si jen člověk nebo ďábel umí představit, jsme kapitulaci nepřijímali. Mluvili jsme s nimi jediným jazykem, kterému rozuměli – jazykem kulometů.“

Životní příběh Hanse Josefa Wagemüllera je dlouhým a nepřetržitým záznamem neustálého zabíjení. Během druhé světové války bojoval proti partyzánům v Rusku, přes pět let strávil ve francouzské Indočíně, kde bojoval proti těm, které popsal jako „tytéž nepřátele v jiné uniformě“. Když skončil v Indočíně, přestěhoval se do malé asijské země, aby naučil její zaostalou armádu komplikovaným metodám moderní války a používání moderních zbraní. „Dokázal jsem proměnit hordu primitivních, pověrčivých a nedisciplinovaných bojovníků v elitní divizi neohrožených vojáků,“ uvedl s pýchou. „Klidně byste je mohli bez dalšího výcviku začlenit do jakékoli evropské armády.“

Čelný představitel státu, v němž Wagemüller v současné době žije, mu udělil státní občanství. Místní univerzita mu propůjčila titul čestný profesor vojenských věd. Dnes je hinduistou a má asijské jméno. Ve svých šedesáti čtyřech letech je stále ještě v dobré kondici. Jeho den začíná tvrdou rozcvičkou. Střelba na cíl je i nadále jeho oblíbenou zábavou, a když upírá své ocelově modré oči do zaměřovače pušky, nikdy nemine cíl.

V době, kdy se Spojené státy zapletly do vietnamského konfliktu, ◆ ĎÁBELSKÁ GARDA nabídl Hans Josef Wagemüller americkému velitelství své zkušenosti. Jeho dlouhý dopis zůstal nezodpovězen.

„Asi jsem neměl psát tak domýšlivý a možná i tak trochu poučující dopis,“ řekl. „Měl jsem však ještě příliš čerstvě v paměti dlouhou a nepřetržitou řadu našich vítězství nad tím samým nepřítelem v té samé zemi a zbytečná smrt každého amerického vojáka i každý debakl, kterému se dalo vyhnout, mne hluboce zraňovaly. Nemohl jsem myslet na vietnamskou válku jinak než jako na svou. Američtí vojáci nacházeli v džungli stezky, po kterých jsme předtím mnoho let postupovali my. Tam, kde my jsme přežili, museli mnozí z nich zemřít. Cosi uvnitř mě nutilo považovat je za své druhy ve zbrani. A ještě něco. Vůbec mě nepřekvapuje, že mladí Američané trhají své povolávací rozkazy a odmítají do Vietnamu jít. Vzít mladé chlapce ze školy, z jejich přecivilizovaného prostředí, a poslat je do zaostalých džunglí Asie není nic jiného než vražda. Vyložená vražda. V asijských džunglích mohou přežít jen odborníci, důkladně vycvičení a zkušení vojáci. Chce to minimálně rok nepřetržitého boje, než se z rekruta stane odborník.“

Po tomto společném večeru – který mnou otřásl a po kterém jsem nemohl celou noc usnout – jsem se Wagemüllera zeptal, zda by byl ochoten vyprávět mi svůj příběh celý. Přislíbil, že po následujících osmnáct dnů bude mluvit do mého mikrofonu. Jen jsem pro větší srozumitelnost pozměnil některé výrazy odborné vojenské frazeologie. Tato kniha je pravdivým dokumentem, kromě jmen jsem v podstatě nic nezměnil. Zavázal jsem se, že identitu Wagemüllera i ostatních podržím v tajnosti.

„Nežádám to proto, že jsem válečný zločinec, vyprávěl jsem vám pravdivý příběh. Můžu vám na to dát své čestné slovo. Stále se považuji za německého důstojníka a německý důstojník své slovo drží, ať se děje co se děje. Mám však osmdesátisedmiletou matku, kterou bych nikdy nevystavil nekonečným otázkám úřadů a tisku. V tomto příběhu jsou navíc zmiňováni jistí lidé, kteří ještě stále žijí v mém rodném městě poblíž švýcarských hranic a kteří pomohli nejen mně, ale i mnoha dalším prchajícím německým důstojníkům vyhnout se vězení a vyšetřování po válce. Nevím, kdo ti další uprchlíci byli, ale zato vím, že tak jako já v roce 1945 opustilo Německo téměř dva tisíce druhů v nouzi. Úniková cesta byla nesmírně dobře zorganizovaná a je docela možné, že ji použili i někteří významní nacisté.

Dále jsem myslel na to, abych nezpůsobil potíže jistým vysokým činitelům mé nové země, kteří mi od té doby, co jsem sem přišel, pomáhali. A kromě toho,“ dodal s úsměvem, „jsem nebyl příliš v oblibě u Čínské lidové armády – a Čína odtud rozhodně není daleko.“

Wagemüller chce věnovat svůj podíl z autorského honoráře vdovám a sirotkům po Američanech, kteří padli ve Vietnamu. „Mám všechno,

ÚVOD ◆ 11

co pro zbytek svého života potřebuji. Nechci žádné peníze, chci jen

spravedlnost pro německé důstojníky a vojáky, kteří byli věrni až do

morku kostí, a přesto museli sdílet hanbu, jež jim nepříslušela. Chci

ukázat nepřítele zbaveného masky statečnosti a heroických mýtů.“

Zdržel jsem se jakéhokoli vlastního komentáře k Wagemüllerově

vyprávění. Je na čtenářích, aby si vytvořili vlastní úsudek, stejně jako na

historii, aby nad ním, nad jeho druhy i nad jejich činy vynesla své

poslední slovo.

George Robert Elford

P¤EDMLUVA

Viděl jsem již spoustu strašných krajin – od pripjatských bažin v Rusku až po džungle ve Vietnamu. Bohužel jsem většinu z toho viděl jen přes mířidla samopalu, neměl jsem čas vychutnat si scenérii. Byl jsem kopfjäger – „lovec lebek“, jak nás nazývali naši druhové z wehrmachtu. Byli jsme speciální bojovou jednotkou Waffen SS – „bojové SS“ – které neměly nic společného s koncentračními tábory, deportacemi či s vyhlazováním evropských Židů. Osobně jsem nikdy nevěřil, že by se Židé kdy mohli stát nebo že by se kdy stali hrozbou pro Německo, byl jsem prost nenávisti vůči lidem, dokonce i vůči nepříteli. Nikdy jsem nevěřil v německou světovládu, věřil jsem však tomu, že Německo potřebuje lebensraum. Byl jsem rovněž přesvědčen, že komunismus má být zničen hned v zárodku. Jestliže nazýváte tyto názory nacismem, pak jsem opravdu byl a stále jsem nacistou.

Mým úkolem za druhé světové války bylo paralyzovat partyzánské útoky a potlačovat vzpoury v našem životně důležitém týlu a kolem komunikačních center, jež byla většinou umístěna ve vzdálenosti do osmdesáti kilometrů od přední linie. Bylo pravidlem, že chycení partyzáni byli bez ohledu na věk či pohlaví popraveni. Nikdy mě nezajímala jejich rasa či náboženství a nikdy jsem netrpěl jakékoli násilnosti vůči vězňům. Měl jsem příkaz je oběsit, těm statečným jsem však dovolil zemřít smrtí vojáků, před popravčí četou. Během těch pěti dlouhých let jsme popravili přes tisíc partyzánů. Pokud mezi nimi byli Židé, popravili jsme je taky – nicméně bez jakýchkoli náboženských předsudků.

Z Německa jsem neutekl kvůli svým zločinům, nýbrž proto, že jsem nechtěl vidět to, čemu se říká Německo dnes – zemi ohnutých Jawohl Johannů, kteří umí jen opakovat „yes, sir“ nebo „da, tovarišč“, ať už v americkém či ruském područí. Současná německá armáda je pouhým přízrakem svého bývalého já. Starý wehrmacht nepotřeboval ani cizí poradce, ani ochránce. Je pravda, že jsme prohráli dvě útočné války, v nichž jsme bojovali sami proti celému světu. Pochybuji však o tom, že by wehrmacht býval prohrál obrannou válku, kdyby byly hranice vlasti napadeny zvenku.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist