načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Cybersex - Radana Divínová

Cybersex

Elektronická kniha: Cybersex
Autor: Radana Divínová

Kniha popisuje specifika on-line komunikace přes Internet, ke které patří také cybersexuální aktivity. Virtuální sex, cybersex, je obměnou sexu po telefonu. Jedná se o specifický druh ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 167
Rozměr: 17 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Sociální interakce. Sociální komunikace
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triton, 2005
ISBN: 978-80-725-4636-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha popisuje specifika on-line komunikace přes Internet, ke které patří také cybersexuální aktivity. Virtuální sex, cybersex, je obměnou sexu po telefonu. Jedná se o specifický druh on-line komunikace, kdy lidé spolu přes Internet komunikují a vzájemně si zasílají vzkazy se sexuálním obsahem. Snaží se vzrušit sebe či druhé. Tento druh komunikace má svoje zvláštnosti i problémy (otázka závislosti, experimentování, nadměrného používání Internetu). Proto se autorka snaží shrnout a vystihnout chování lidí na chatu, zmapovat negativa používání Internetu a blíže popsat provozování cybersexu. To vše pojímá z psychologického hlediska. Opírá se o poznatky ze zahraničních zdrojů a o výsledky českého výzkumu z roku 2003, který se zabýval motivací a chováním českých uživatelů Internetu ve vztahu k cybersexu.

Popis nakladatele

Kniha o komunikaci, Internetu a lidské sexualitě. Jak lidé vystupují, komunikují a navazují vztahy ve virtualitě? Co to je cybersex a čím je tak přitažlivý? Jakou roli může mít v životě člověka, jak je vnímán a jak mohou cybersexuální zážitky ovlivnit sexualitu člověka? Kniha umožňuje zorietovat se v problematice cybersexuálních aktivit a zároveň shrnuje poznatky z oblasti psychologie Internetu. (forma internetové komunikace)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Radana Divínová - další tituly autora:
Cybersex - Forma internetové komunikace Cybersex
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON




Radana Divínová

Cybersex – forma internetové komunikace

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmno

žována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

autorka:

Mgr. Radana Divínová

www.cybersex.cz

Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita Brno

VZ MSM 0021622406

© Radana Divínová, 2005

© TRITON, 2005

Cover © Vladimír Vašut, 2005

Vydalo Nakladatelství TRITON, s.r.o.

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10,

www.triton-books.cz

ISBN 80-7254-636-8


OBSAH

ÚVOD ....................................................................................... 11

1 INTERNET ........................................................................... 13

1.1 Trocha historie ............................................................. 13

1.2 Internet v číslech (trocha statistiky) ......................... 16

1.2.1 Situace ve světě ................................................ 16

1.2.2 Situace v České republice ................................ 17

1.2.3 Trendy a budoucnost Internetu ....................... 20

1.3 Cyberprostor a jeho specifika .................................... 25

1.3.1 Jazyk ................................................................... 25

1.3.2 Některé psychologické aspekty ....................... 27

1.3.3 Internet jako prostředí bez zábran

(disinhibice při komunikaci) ............................ 32

1.4 Virtuální identita ......................................................... 36

1.4.1 Experimentování s identitou ........................... 37

1.4.2 Virtuální versus reálná ..................................... 40

1.5 On-line komunikace .................................................... 45

1.5.1 Specifika textové on-line komunikace ............ 47

1.5.2 Utváření dojmu on-line .................................... 52

1.5.3 Další aspekty on-line komunikace .................. 54

1.6 Cybervztahy a jejich typologie ................................... 56

1.6.1 Jak si vybíráme přátele v síti? ......................... 57

1.6.2 Když je cyberprostor těsný .............................. 59

1.6.3 Typologie cybervztahů ...................................... 61

1.6.4 On-line versus off-line vztahy .......................... 62

1.6.5 On-line komunity .............................................. 63

1.7 Problémy spojené s užíváním Internetu ................... 65


1.7.1 Dopad užívání Internetu na jedince –

výzkumy ............................................................. 66

1.7.2 Nadměrné užívání Internetu ............................ 68

1.7.3 Závislost na Internetu ...................................... 72

1.7.3.1 První výzkumy internetové závislosti ... 77

1.7.3.2 Na čem může být jedinec závislý? .... 79

1.8 Extrémně negativní jevy na Internetu ...................... 81

1.8.1 Cyberstalking ..................................................... 82

1.8.2 Dětská pornografie a pedofilie ........................ 84

1.8.3 Znásilnění v cyberprostoru .............................. 88

1.8.4 Sebevražda on-line ............................................ 91

2 CYBERSEX .......................................................................... 94

2.1 Co je na Internetu možné a co už ne –

vymezení pojmu cybersex .......................................... 95

2.2 Přitažlivost cybersexu ................................................. 97

2.3 Rozdíly mezi muži a ženami ....................................... 99

2.4 Typologie konzumentů cybersexu

a čtyři dimenze on-line aktivit ................................. 100

2.5 Zvýšené provozování cybersexu .............................. 101

2.5.1 Závislost na sexu – existuje vůbec? ............. 102

2.6 Když se cybersex stane nepostradatelným ............ 105

2.7 Není závislost na cybersexu vlastně závislostí

na sexu nebo na Internetu? ..................................... 106

2.8 Vliv zvýšeného provozování cybersexu

na jedince a na jeho okolí ........................................ 107

3 VÝZKUM ČESKÝCH UŽIVATELŮ ..................................... 111

3.1 Motivace k cybersexu ................................................ 112

3.1.1 Touha po sexuálním uspokojení ................... 113

3.1.2 Touha po poznání ........................................... 114


3.1.3 Touha být sám sebou ..................................... 117

3.1.4 Touha odreagovat se ...................................... 119

3.1.5 Snaha získat partnera pro reálný sex .......... 119

3.1.6 Touha být žádaný/žádaná .............................. 120

3.1.7 Vzrušení z anonymity ..................................... 122

3.1.8 Vzrušení z interaktivity ................................... 123

3.2 Vnímání cybersexu .................................................... 124

3.2.1 Cybersex jako náhrada za reálný sex ........... 124

3.2.2 Cybersex jako jiná forma sexu,

doplněk reálného sexu ................................... 125

3.2.3 Cybersex jako zpříjemnění autoerotiky ........ 126

3.2.4 „Jen slova“ aneb „reál je reál“ ...................... 126

3.3 Význam cybersexu .................................................... 127

3.4 Výhody cybersexu oproti reálnému sexu ............... 128

3.5 Vliv cybersexu na sexualitu ..................................... 132

3.6 Specifika cybersexu .................................................. 135

3.6.1 Fantazie při cybersexu ................................... 135

3.6.2 Používání zvláštních nicků (přezdívek) ........ 136

3.6.3 Partneři na cybersex ....................................... 137

3.6.4 Masturbace a orgasmus ................................. 139

3.6.5 Přenášení cybersexuálního vztahu

do jiných prostředí ......................................... 140

3.6.6 Zabývání se myšlenkami na cybersex .......... 143

4 SHRNUTÍ ........................................................................... 144

PŘÍLOHY ................................................................................ 148

LITERATURA .......................................................................... 155

JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................... 163

VĚCNÝ REJSTŘÍK .................................................................. 165



ÚVOD

Internet. Před deseti lety byl pro většinu neznámým

pojmem, dnes se pro mnohé stal nezbytnou nutností.

Odráží a ovlivňuje styl života v 21. století jako žádné ji

né médium. Stal se synonymem pro intenzivní a rych

lou komunikaci. Počítače, Internet a e-mail umožňují

jednoduchý přístup k obrovskému množství informací,

stejně jako rychlý, jednoduchý a pohodlný kontakt s lid

mi po celém světě. Můžete komunikovat se svými blíz

kými a přáteli, ale také s lidmi, které neznáte. Prostředí

chatových místností na Internetu umožňuje „potkávat“

lidi nejrůznějšího věku, z nejrůznějších koutů země a nej

různějších zájmů. Jedinci, kteří studují, zaměstnaní či

nezaměstnaní, zadaní či svobodní, všichni zde mohou

sdílet své názory a zájmy. V takto pestrém a anonym

ním prostředí je jedním z oblíbených témat sexualita.

První diskusní skupina věnovaná sexualitě byla za

ložena 3. dubna 1988 v USA. Vznikla tehdy na alterna

tivní síti (proto název alt.sex) jako reakce na zamítnu

tou žádost uživatelů Usenet, kteří chtěli, aby na tomto

serveru byla otevřena diskusní skupina s tematikou re

kreační sexuality. Od té doby má sex na Internetu své

pevné místo. Má on-line sexualita potenciál ovlivňovat

sexuální postoje a chování uživatelů Internetu? Nebo In

ternet sexualitu svých uživatelů a celé společnosti pouze

9


odráží? Takové a podobné otázky se snaží seriózně

zodpovědět mnoho odborníků. Většina z nich se zamě

řuje na hodnocení vlivu webových stránek s pornogra

fickým materiálem, ať už na děti, dospívající, vysokoškol

ské studenty, muže či ženy. Sexualita se v jiné, mnohem

více interaktivní formě, objevuje v prostředí chatových

místností. Virtuální sex, tzv. cybersex, je v podstatě In

ternetovou obměnou sexu po telefonu. Lidé, kteří spo

lu komunikují, si navzájem zasílají vzkazy se sexuálním

obsahem a snaží se tak vzrušit sebe nebo toho druhé

ho. A právě o tomto specifickém druhu komunikace je

kniha, kterou nyní držíte v ruce.

Abychom mohli porozumět cybersexuálním aktivi

tám, je nutné přiblížit si širší kontext prostředí, v němž

probíhají. Interaktivní komunikační prostředí na Interne

tu – chaty – mají své specifické psychologické aspekty

stejně jako Internet sám o sobě. On-line komunikace má

svá specifika, stejně tak jako virtuální on-line vztahy,

objevuje se problematika virtuální identity a experimen

tování s ní, ale také například důsledky nadměrného

používání Internetu. V zahraničí (většinou ve Spojených

státech) bylo výzkumů cybersexuálních aktivit a jedin

ců, kteří je provozují, provedeno několik. Tato útlá kníž

ka shrnuje dosavadní poznatky ze zahraničních zdrojů

a představuje výsledky výzkumu z roku 2003 mapující

ho chování a motivaci českých uživatelů.

10

CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


1

INTERNET

1.1 Trocha historie

Internet začal svůj život v roce 1969 ve vojenské labo

ratoři USA pod jménem ARPANet a byl pojmenován po

dle sponzora Pentagon’s Advanced Research Projects

Agency. Vymyslel jej a navrhl Larry Roberts už v roce

1963. Cílem bylo umožnit počítačovým inženýrům a věd

cům pracujícím na vojenských zakázkách po celé Ame

rice sdílet drahou techniku a další zdroje. Myšlenka, že

by se touto cestou daly posílat také vzkazy, přišla až do

datečně. E-mail, jak se mu začalo říkat, rychle změnil

síť v nový komunikační kanál. Zpočátku byl ARPANet

tvořen pouhými čtyřmi počítači. Jejich počet však vzrůs

tal, v roce 1971 již měl celkem patnáct uzlů, v roce

1972 třicet sedm uzlů a v roce 1973 se k němu připo

jily také první zahraniční uzly ve Velké Británii a v Nor

sku. ARPANet se tak stále více stával zárodečnou sítí,

na kterou se postupně „nabalovaly“ další, čímž vznikal

celý konglomerát vzájemně propojených sítí. Později

došlo k rozdělení ARPANetu na dvě části – ARPANet

a MilNet (armádní síť), které byly schopny spolu komu

nikovat (Anderson, 1996).

Během osmdesátých let se objevovaly další a další sí

tě (Internet se rozšiřoval na akademické půdě a i firmy

11


začaly spojovat počítače v rámci svých kanceláří) a s tím

také problém komunikace různých počítačů na různých

platformách. Proto vznikl protokol TCP/IP (Transmission

Control Protocol/Internet Protocol – poprvé implemen

tován v BSD UNIXech). Dnes již existuje celá rodina

TCP/IP protokolů, je jich více než 100 a stále vznikají

nové. Patří sem například protokoly HTTP (HyperText

Transfer Protocol) a FTP (File Transfer Protocol). V roce

1986 vytvořila instituce NSF (National Science Founda

tion) svou síť NSFNet, která původně propojovala pět

výpočetních středisek na univerzitách s velmi výkon

nými počítači. V roce 1990 byla síť ARPANet zrušena

a nahrazena právě sítí NSFNet. V roce 1991 nad ní byla

vytvořena nová síť NREN (National Research and Educa

tion Network) (Anderson, 1996).

Komerční provoz na Internetu se datuje od roku

1992, kdy National Science Foundation, která do této

doby spravovala páteřní síť Internetu, umožnila připo

jení i komerčním subjektům. Vznik dnešního Internetu

je datován do roku 1993, kdy student univerzity v Illi

nois Marc Andreessen napsal program Mosaic. Tento

program zjednodušil používání Internetu na ukazování

a klikání na obrázky a podtržená slova, tzv. hypertexto

vé odkazy. Hypertext vymyslel ve Švýcarsku o čtyři ro

ky dříve – v roce 1989 britský fyzik Tim Berners-Lee,

zaměstnanec laboratoře CERN (Conseil Européen pour

la Recherche Nucléaire – Evropská organizace pro jader

ný výzkum) jako způsob organizace vědeckých informa

cí on-line. Texty, které obsahují odkazy na další doku

menty, které mohou být umístěny na jiném počítači,

třeba na druhém konci světa, byly původně vyvinuty

12

CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


pro vnitřní potřebu laboratoří, ale díky jednoduchému

a intuitivnímu ovládání se tento způsob komunikace

rozšířil i za brány CERN a dnes jej známe pod jménem

World Wide Web (Anderson, 1996).

Internetová síť popřela tradiční způsoby výstavby sí

tí, je chaotická, decentralizovaná a neregulovaná. Neexis

tuje centrální počítač, ba co víc, není žádné centrum.

Všechen obsah Internetu je v počítačích, kterým se ří

ká servery, a ty jsou rozesety po celém světě. Internet

je možné si představit jako pavoučí síť s mnoha různý

mi cestami, kterými je možno se dostat z bodu A do

bodu B. Data, jež odesíláme nebo stahujeme, jsou roz

dělena do malinkých balíčků, které se k místu určení

vydávají mnoha různými cestami tak, aby informace by

la obtížně zachytitelná. Za tyto principy vděčí Internet

svému vojenskému původu. Síť prý odolá rozsáhlé de

strukci i nukleárnímu útoku. Pokud je jedna cesta vyřa

zena z provozu, balíček jednoduše cestuje v rámci té,

která nebyla porušena. To ji dělá „virtuální“ sítí, která

běhá po povrchu skutečné sítě telekomunikačních spo

lečností (Anderson, 1996).

13

TROCHA HISTORIE


1.2 Internet v číslech (trocha statistiky) 1.2.1 Situace ve světě

„Explozivní růst Internetu není jen výstřel

kem nebo souhrou náhod, ale výsledkem

rozpoutaného volného digitálního trhu.

Žádné komunikační médium ani výrobek

spotřební elektroniky nikdy nezažil takový

růst, ani fax a ani PC. Při tomto tempu bu

de mít během dvou let cyberprostor více

obyvatel než nejpočetnější národ.“

Ch. Anderson, 1996

Do roku 1983 se Internet skládal z méně než 500 hostitelských počítačů umístěných výhradně v amerických vojenských laboratořích a akademických odděleních pro počítačovou vědu. Do roku 1987 už síť obsahovala 28 tisíc hostitelských počítačů ve stovkách univerzit a výzkumných laboratoří. Nejpozději v říjnu roku 1992 byla překročena hranice jednoho milionu. Křivka nárůstu hostitelských počítačů má tvar exponenciální funkce. Od roku 1998 se meziroční nárůst pohybuje v desítkách milionů počítačů. Zatímco v červenci roku 1999 bylo toto číslo padesát šest milionů, o dva roky později, v červenci roku 2001, je tento údaj více než dvojnásobný. Poslední zveřejněný údaj je z června 2004, kdy počet připojených počítačů dosáhl 285 139 107 (Zakon) (viz příloha č. 1). Suler v roce 1998 uváděl, že více než polovina z nich, 55,5 %, se nachází na severoamerickém 14 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


kontinentě (tedy v USA a v Kanadě), druhou nejzasíťovanější oblastí je západní Evropa.

Agentura Nielsen/NetRatings se zaměřila na přístup na webové stránky v posledních třech měsících roku 2001. Ze svého domova se na Internet přihlásilo 498 milionů lidí, což ve srovnání s předešlým čtvrtletím znamenalo pětiprocentní nárůst. V návštěvnosti webových stránek drží prvenství Severní Amerika. Její podíl představuje 40 %. Následuje Evropa, Blízký východ a Afrika s 27 %, na třetím místě je Asie s 22 %. Jak se uvádí v článku a i pokud srovnáme údaje agentury s údaji Sulera (1998), největší nárůst uživatelů zaznamenala Asie (A1).

Dalším kritériem růstu Internetu, kromě počtu hostitelských počítačů, je počet webových stránek. V polovině roku 1993 to bylo pouhých 130 webových stránek. Tento počet se za čtyři roky znásobil desettisíckrát. Anderson (1996) uvádí, že podle společnosti Sun Microsystems se počet webových stránek zdvojnásoboval každých 53 dnů. Kromě přechodného poklesu v letech 2002–2003 se jejich počet neustále zvyšuje. Údaj z prosince roku 2004 hovoří o 56 923 737 aktivních webových stránkách (Zakon). 1.2.2 Situace v České republice V listopadu 1991 úspěšně proběhly ve výpočetním centru ČVUT první pokusy o připojení na Internet k uzlu v Linci. Formální připojení ČSFR k Internetu se slavnostně uskutečnilo 13. února 1992. Internet byl tedy do

15

INTERNET V ČÍSLECH (TROCHA STATISTIKY)


stupný v Praze na ČVUT, ale po připojení volaly i ostatní vysoké školy z celé ČSFR. V prosinci 1991 schválilo české ministerstvo školství projekt předložený akademickou obcí a v červnu 1992 uvolnilo 20 milionů korun pro vybudování páteřní sítě spojující univerzitní města. Na slovenskou část projektu podobně přispělo slovenské ministerstvo školství. Po rozpadu ČSFR se FESNET rozdělil na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a slovenskou část SANET. V listopadu 1992 byly pevnou linkou propojeny Praha a Brno – dva hlavní uzly sítě CESNET – a koncem března 1993 bylo připojeno již 9 měst. I když CESNET byl vybudován jako akademická síť, v reakci na poptávku po připojení se zanedlouho stal i komerčním poskytovatelem. Dnes je jedním z mnoha, a i to dokládá obrovskou dynamiku rozvoje Internetu.

Výzkumná studie „Struktura a využití českého Internetu v roce 2000“, jejímž zadavatelem bylo Ministerstvo kultury ČR, se snažila zmapovat, jak vypadala situace osm let po prvním připojení. Vzorek představovalo 4687 návštěvníků třinácti českojazyčných www serverů a zjištění o populaci uživatelů Internetu byla následující: 77,8 % uživatelů českého Internetu byli muži a studenti tvořili jednu třetinu této populace. Více než polovina uživatelů byli lidé do 25 let a spolu s ostatními uživateli, mladšími 36 let, tvořili 80 % všech uživatelů. Populace uživatelů českého Internetu byla charakteristická vyšším vzděláním – vysokoškolsky vzdělaní lidé tvořili 26 % a středoškoláci 62 % (A2).

V roce 2002 přinesla společnost Markent informace, že Internet používá 34 % ze všech dotázaných mužů 16 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


a 28 % všech dotázaných žen (Peterka, 2002). Jestliže vycházíme z předpokladu, že počet žen a mužů je v naší republice přibližně vyrovnaný, dojdeme k závěru, že ženy tehdy tvořily 45 % všech uživatelů Internetu. To by od uvedených údajů z roku 2000 znamenalo nárůst o 23 %! Podle nejnovější studie Internet Monitor – Media Projekt z třetího čtvrtletí roku 2004 používá Internet 38,7 % českých mužů a 32 % českých žen, což znamená, že 54 % českých uživatelů jsou muži a 46 % ženy. Je nepochybné, že počet uživatelů a uživatelek Internetu má tendenci se vyrovnávat, a tak občas stále ještě prezentovaný názor, že Internet je mužským médiem, lze označit za mylný.

V České republice v současnosti používá Internet 37 % obyvatelstva (viz příloha č. 2). Z toho většina jej používá a má k dispozici v práci (60 % uživatelů), dále pak doma (23 %) a ve škole (29 %). Někteří samozřejmě na více místech současně (Peterka, 2002, 2004). Výsledky studie Internet Monitor – Media Projekt ukazují, že Internet stále více získává na oblibě zejména u dětí a adolescentů. Ve věkové kategorii od 12 do 15 let užívá Internet 67 % dětí, adolescentů ještě o 7 % více. Také v ostatních věkových kategoriích je patrný růst počtu uživatelů Internetu (viz přílohy č. 3, 4).

Při studiu těchto čísel musíme mít na paměti, že „měřit Internet, počítat jeho uživatele a sestavovat nejrůznější statistiky, je věc značně ošemetná. Každé zkoumání je vždy zatíženo určitou chybou, zkreslením či alespoň nejasnou definicí toho, co se vlastně zkoumá... Relativně nejlépe jsou na tom taková měření či výzkumy, které se opakují se stejnou metodikou již několik

17

INTERNET V ČÍSLECH (TROCHA STATISTIKY)


let, a mohou tak poměrně věrohodně vypovídat alespoň o trendech“ (cit. Peterka, 2002). 1.2.3 Trendy a budoucnost Internetu

„Jsem přesvědčen, že kolem roku 2005 bu

dou Američané trávit více hodin na Inter

netu (a už se tomu tou dobou bude říkat

jakkoli) než sledováním televize.“

N. Negroponte, 1995

Růst Internetu, respektive zvyšování počtu jeho uživatelů se dá očekávat i nadále. Připojení na Internet najdeme už téměř na každém místě naší planety, dokonce i na nejvyšší hoře světa

1

, himálajském Mt. Everestu.

Je pravděpodobné, že nárůst nebude mít podobu pouze rozrůstání sítě, ale že se bude zvyšovat i její hustota. 18 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)

1

Na nejvyšší hoře světa Mount Everestu je internetová kavár

na. V jednom ze základních táborů, které používají horolezci při svých výstupech, mohou nyní surfovat a posílat e-maily. Ve výšce 5300 metrů nad mořem spojuje síť sítí zapadlé místo v horách s celým vyspělým světem. Stále se rozšiřující technické možnosti a potřeba komunikovat přivádí výdobytky moderní civilizace na místa, kde by je nikdo nečekal. V himálajském masívu, mezi Nepálem a Tibetem, mohou nyní surfovat nejen horolezci, ale i místní obyvatelé. Jak informuje server krone.at., připojují se k Internetu díky satelitnímu spojení i nepálští lékaři nebo školáci (A3).


Internet bude stále většímu počtu lidí sloužit nejenom jako zdroj informací a zábavy, ale v mnohem větší míře také jako prostředek vzdělávání, pracovní nástroj, poskytovatel nejrůznějších služeb a v neposlední řadě jako komunikační médium. Negroponte (2001) předpovídá, že demografie Internetu se bude více a více podobat demografii světa samého.

Podle Andersona (1996) má Internet takový vliv a nezvyklý růst proto, že spojuje platnost dvou zákonů technického světa – zákon Moorův a Metcalfův.

2

Svět nikdy

předtím neviděl technologii, jako je tato. Podle Negroponteho (2001) skutečná hodnota sítě nespočívá ani tak v informacích jako v komunitě, která se kolem ní vytváří. Síť tak plně dosahuje svého potenciálu změnit společnost.

Hovoří se o informační superdálnici (superhighway), která nebude spojovat pouze počítačové sítě, ale všechny druhy komunikačních kanálů, od telefonů k mobilům a satelitům. Bude rychlá tam, kde Internet je pomalý, a to díky volnému pohybu nehmotných bitů, které se budou šířit po celé planetě rychlostí světla. Na Internetu už nyní můžete telefonovat, sledovat televizní programy, video,

19

INTERNET V ČÍSLECH (TROCHA STATISTIKY)

2

Moorův zákon (Gordon Moor, zakladatel Intelu): síla a kapaci

ta počítačů se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Tento exponenciální růst vedl k digitální revoluci, která právě začala.

Metcalfův zákon (Bob Metcalf, objevitel ethernet standard technologie většinou používané v PC sítích): hodnota sítě, definována jako její užitečnost pro populaci, je přímo úměrná čtverci uživatelů. Jinými slovy, čím více lidí je na síti, tím je tato užitečnější.


poslouchat audio vysílání nebo sami vysílat, nakupovat, učit se a samozřejmě komunikovat. Každým dnem se možnosti Internetu rozšiřují.

V tomto virtuálním prostoru se již dokonce můžete i procházet. Jsou vytvářena prostředí, která jsou stále přesnějšími simulacemi situací z reálného světa. Jak přesné reprodukce lze v současnosti dosáhnout? K vytvoření zvuků a obrazů v 3D prostoru slouží sluchátka a speciální brýle. Pro každé oko mají jeden displej, ve kterém se promítají navzájem lehce odlišné obrázky toho, co byste viděli, kdybyste byli „tam“. Když pohybujete hlavou, obrázky se aktualizují tak rychle, že máte pocit, jako by to byl skutečně váš pohyb, co vyvolává změnu zobrazení.

3

K vaší hlavě a končetinám se také

dají připojit senzory, které budou přenášet pohyby vašeho těla do pohybů vašeho avatara, virtuálního těla, které se pohybuje v rámci počítačem vytvořeného prostředí. Z pěti smyslových vjemů tedy zatím dokážeme „oklamat“ pouze dva – zrak a sluch. Čich, chuť a hmat nejsou ve virtuální realitě kompenzovány.

Možnosti aplikace těchto virtuálních simulací jsou široké – praktické, vzdělávací, rekreační i terapeutické. 20 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)

3

Ve skutečnosti je tomu tak, že počítač sleduje vaše pohyby

a podle toho zpětně dopočítává, co vám má promítat do brýlí. Dokonalost iluze pak závisí na rychlosti, jakou se obrázky překreslují, a samozřejmě také na kvalitě jejich zobrazení. Lidské vnímání pohybu a polohy je tak citlivé, že sebemenší zpoždění zcela ruší celý efekt. Počátky virtuální reality sahají do roku 1968, kdy byl Ivanem Sutherlandem vyroben první displej v brýlích.


Architekt tak může provádět své klienty novým domem, který je plně zařízen měsíce před tím, než jsou položeny jeho základy. Středoškoláci se v hodinách dějepisu mohou procházet rušnými ulicemi starověkého Říma. Dcera bydlící v Londýně si může zahrát tenis se svým otcem, žijícím v New Yorku, aniž by kterýkoliv z nich musel opustit dům. A psychoterapeut může doprovázet svého klienta na rodinnou sešlost, která se konala před měsícem (Anderson, 1996).

V současnosti předpokládáme, že počítače nikdy nebudou schopny vytvářet skutečné prostředí k životu, kde by se tyto aktivity daly dělat. Přibližné napodobeniny těchto reálných scén jsou ale k dispozici už teď a budou stále vylepšovány. Vzhledem k tomu, že prostředí je vytvořeno počítačem, nemusíme se omezovat na reálná místa a skutečné rozměry, ale prostřednictvím virtuální reality se můžeme klidně ponořit do krevního oběhu nebo rukama obejmout Mléčnou dráhu. Je jisté, že v budoucnu budou lidé číst nejen noviny, ale i knihy, obohacené multimediálními odkazy, on-line. „Inteligentní agenti“ budou působit jako osobní komorníci cestující Internetem v zájmu svého pána, budou bojovat s jinými agenty o vstupenky na divadelní představení anebo o rezervaci ve vyhlášené restauraci. Uživatelé budou komunikovat se zaměstnavatelem a jejich děti budou vyučovány on-line. Mnoho z toho je už dnes možné, brzy to bude i technicky jednoduché (Anderson, 1996).

Budou lidé v budoucnu dávat přednost sdílené iluzi cyberprostoru před realitou? Budou trávit hodiny a hodiny on-line? Anderson (1996) si myslí, že Internet nemusí svět změnit tak moc, jak cyber-utopisté předpoklá

21

INTERNET V ČÍSLECH (TROCHA STATISTIKY)


dají. Ve srovnání s bohatostí skutečného života i nejlepší virtuální prostory jsou jen „cartoons“ – animované pohádky. Co by však lidem mohlo učarovat, je rozsah, v jakém je na Internetu možno uspokojovat jednu z jejich nejdůležitějších potřeb – potřebu komunikovat. To zde lze v rozsahu, který nemá obdoby: globálně, otevřeně, s jednou osobou či s mnoha. Údaje v profilech některých uživatelů českého Xchatu toto tvrzení podporují. Za devatenáct měsíců, se zde (tedy pouze v chatových místnostech) dá strávit 300 060 minut, což je průměrně neuvěřitelných osm a půl hodiny denně! V tomto smyslu má Internet mnohem silnější vliv než počítač samotný. Anderson (1996) se snaží o racionální odhad a význam Internetu řadí před telefon a televizi, ale za tištěná periodika a motorové automobily.

Ve sci-fi filmech se už od šedesátých let objevuje tematika sexuálního zážitku, který je zprostředkováván počítačem. Můžeme předpokládat, že zdokonalování a zvyšování možností technického vybavení počítačů se bude odrážet i na cybersexu. Už dnes někteří uživatelé využívají webkamer, které umožňují přenos obrazu i zvuku. Získávají tak možnost sledovat svého cyber partnera v reálném čase.

Touha po virtuálním dosahování slastí povzbuzuje snahy některých jedinců o zprostředkování a přenos dotyků na dálku. Sní o době, kdy bude možno používat celotělové kombinézy, jejichž senzory budou na jedné straně pohyby zachycovat, pomocí vodičů dat přenášet a na druhé straně pak vytvářet dotykové vjemy, kterými se chtějí vzdálení spoluhráči, popř. hráč a fiktivní softwarový partner, navzájem stimulovat (Freyermuth, 1997). 22 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


1.3 Cyberprostor a jeho specifika

Neexistuje jedna vyčerpávající definice toho, co to cy

berprostor vlastně je. A protože to dosud není všeobec

ně známý pojem (na světě je a ještě dlouho bude více

lidí, kteří se s ním nikdy nesetkali než těch, kteří jej už

někdy zaslechli), je třeba jej blíže vysvětlit. Cyberpros

tor je virtuální (tedy ne skutečný) prostor, který se nám

otevírá prostřednictvím počítačů a počítačových sítí.

V souvislosti s počítačovými sítěmi – Internetem hovo

říme také o on-line prostředí.

Cyberprostor bývá v mnoha směrech chápán jako psy

chologický „prostor“, neboť uživatelé mohou pociťovat

(při zapínání PC, otvírání programů, přihlašování se do

on-line služby či při psaní e-mailu), že vstupují na „mís

ta“, do „prostoru“, které jsou naplněny významy. Prohlí

žení webových stránek ve vás může vyvolat pocit, že ně

kam „jdete“ nebo „cestujete“. Při popisu on-line prostředí

se používají prostorové metafory jako např. „svět“ nebo

„místnost“ (Suler, 1998). V následujících kapitolách si

cyberprostor a jeho specifika probereme podrobněji.

1.3.1 Jazyk

Hlavním jazykem Internetu je angličtina, což je pocho

pitelné. Počátky Internetu a jeho expanze jsou v USA.

V roce 1998 měla Severní Amerika stále dvakrát více

uživatelů než celý zbytek světa dohromady. Mnoho z ob

sahu Internetu je ale i úzkého lokálního zaměření – we

bové stránky v národních jazycích.

23

CYBERPROSTOR A JEHO SPECIFIKA


Ve všech jazycích (v angličtině nejvíce) se vyvinula forma vnitřního internetového jazyka. Naprostému laikovi se internetový dialekt může zdát plný mystických zkratek. Některé z těchto akronymů se vztahují k technologiím a službám (AOL, ICQ, ftp), jiné uživatelům šetří čas (mmt = moment) (viz příloha č. 5). Jak píše Wallace (1998), všechno, co může být zkráceno, zkráceno bude. Na českém chatu je také časté nahrazování skupiny hlásek „ks“ písmenem „x“ např. ve spojení „jaxe máš?“.

Lingvisté zjistili, že používání jazyka v konkrétních sociálních kontextech je výrazně ovlivněno sociálními normami, konvencí a také médiem, které komunikaci zprostředkovává (Wallace, 1998). Internet toto tvrzení dokládá. Vybíral (2000) uvádí, že jazyk je v elektronické komunikaci poznamenán po stránce syntaktické, sémantické, kompoziční i stylové. Příčiny spatřuje ve snaze o časovou úsporu, zrychlení výměny informací a komunikační utilitárnost (osvojení společně sdíleného jazyka s často omezenou a nekultivovanou slovní zásobou). Komunikační odezva probíhá často bez rozmyšlení a bez následné korekce.

Dalším specifikem internetového vyjadřování jsou takzvané emotikony (hovorově smajlíci, z anglického „smile“ – úsměv), které se snaží kompenzovat omezení neverbálních projevů v textové komunikaci. K jejich vytváření se používají písmena a znaky, které mají různým skládáním vyjadřovat výraz obličeje :–). Uživatelé chatu mají možnost vybírat podle potřeby z množství předem připravených obrázků. Jak už uvádí Šmahel (2000), který se podrobně věnuje důvodům, proč ně- 24 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


kteří lidé emotikony používají zatímco jiní ne, na Inter

netu jsou seznamy stovek emotikon s různými význa

my, ale neexistuje obecný konsenzus v jejich užívání.

Proto je jak používání, tak interpretace emotikon veli

ce individuální záležitostí. Používání emotikon předpo

kládá zaměřit se na sebe a na své emoce (popř. mimiku).

Například počtem závorek můžete rozlišit pousmání

od úsměvu od ucha k uchu, nikdy vám ale nebudou sta

čit závorky k tomu, abyste zprostředkovali velmi milý

úsměv :–).

1.3.2 Některé psychologické aspekty

Cyberprostor má jako každé prostředí své psychologické

rysy. To, jak se v něm člověk chová, samozřejmě záleží

na interakci těchto rysů s osobnostními charakteristika

mi každého jedince. Suler (1998) píše o následujících

aspektech cyberprostoru.

Omezená percepce (Reduced Sensation)

Při komunikaci v cyberprostoru je pro většinu uživate

lů vnímání druhých osob omezeno pouze na psaný text,

popřípadě obrázky. Mikrofony a kamery, které umož

ňují přenos zvuku a obrazu, začínají používat ve stále

větší míře i běžní uživatelé, není to tedy už jen záleži

tost firemních videokonferencí. Většina uživatelů je ale

k dispozici nemá. Ani za použití těchto médií však záži

tek z druhé osoby není dokonalý a srovnatelný se zážit

kem v reálném světě. Žádné technické zařízení zatím

nedokáže přenášet vůně, doteky či chutě.

25

CYBERPROSTOR A JEHO SPECIFIKA


Vše založeno na textu (Texting)

U uživatelů, kteří nepoužívají mikrofony a kamery, je

psaní a čtení jediným způsobem, jak vést komunikaci

a založit vztah. Text zde také představuje nový způsob

prezentace vlastní identity. Je to postup, který je prak

ticky neověřitelný, nepoužíváme-li současně kameru či

nedojde-li k osobnímu setkání. To, jak se jedinec pre

zentuje, může odpovídat skutečnosti, ale také nemusí.

Může používat jednu identitu, která je totožná s tou

v životě, nebo může používat více různých identit a po

dle potřeby je měnit. Kdybychom šli do extrému, tak by

se dalo říct, že „internetový“ vztah mezi lidmi jsou jen

dokumenty.

Flexibilita identit (Identity Flexibility)

To, že člověk není druhými viděn, mu poskytuje ne

zvyklé množství anonymity. Tato anonymita pak dává

člověku obrovský prostor pro prezentaci jeho názorů

i své identity jako celku. Umožňuje upřímně a otevře

ně diskutovat taková témata, která by jinak v reálném

světě byla tabu. Mnohem snazší je zde také tzv. acting

out (vybití se), vyskytne-li se nepříjemná potřeba či

emoce. O anonymitě budeme pojednávat podrobněji

dále.

Změněné a snové stavy (Altered Perceptions)

Při chatování či čtení e-mailů mají někteří lidé až surrea

listické zážitky. V cyberprostoru mohou procházet zdmi,

vytvářet předměty z ničeho. Často dokonce zažívají spo

jení mysli s člověkem, s nímž komunikují. To všechno

jsou stavy vědomí, ne nepodobné snům, které jsou vel

26

CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


mi příjemné a zvyšují atraktivitu cyberprostoru. Zde by

mohl být jeden z klíčů pro vysvětlování závislosti na In

ternetu a cyberprostoru.

Rovnost statusu (Equalized Status)

Všichni lidé mají na Internetu stejnou příležitost, a to

nezávisle na rase, pohlaví, vzdělání, náboženství atd.

Říká se tomu také „Net Democracy“ neboli interneto

vá demokracie. To, co určuje vliv, je schopnost komuni

kovat, vytrvalost, kvalita idejí, popřípadě technická vy

bavenost jednotlivce.

Transcendentální prostor (Transcendent Space)

Velice podstatným aspektem Internetu je skutečnost,

že hranice států i jejich geografická poloha je pro uži

vatele Internetu nepodstatná. Prakticky odkudkoliv se

můžete připojit a komunikovat s lidmi, kteří jsou na

opačném konci světa. Podstatné je to zejména pro lidi

se specifickými zájmy či potřebami. V jejich okolí čas

to není snadné najít někoho, kdo by s nimi sdílel tyto

odlišnosti. V cyberprostoru se s někým takovým mohou

lehce seznámit. Pro podpůrné skupiny pomáhající li

dem s jejich problémy je tento aspekt Internetu velice

užitečný.

Časová flexibilita (Temporal Flexibility)

Subjektivní vnímání času přímo souvisí s mírou změny

ve světě, ve kterém se pohybujeme. Zdá se nám, že čas

letí, pokud jsme v prostředí bohatém na změny, a na

opak čas vnímáme jako nekonečný, pokud se nudíme

ve statickém nebo jen pozvolna se měnícím prostředí.

27

CYBERPROSTOR A JEHO SPECIFIKA


Prostředí Internetu se mění rapidně – čas je tam jaksi zhuštěn. Ve vztahu navázaném prostřednictvím Internetu je vše urychleno – co v reálu trvá týdny, to se zde může odehrát během dnů či dokonce hodin. Prostředí chatových skupin se mění neskutečně rychle.

V souvislosti s on-line komunikací používáme přívlastky synchronní a asynchronní. Asynchronní komunikace je taková, která se neodehrává v jednom čase, ale existuje mezi ní časová prodleva. Typickým příkladem takové komunikace je e-mail. Odpověď od vašeho protějšku vám může výjimečně přijít za několik minut, obvykle ale za několik dnů či týdnů. Čas, v němž komunikace probíhá, se nám tu natahuje.

Za synchronní, tedy bezprostřední komunikaci, považujeme na Internetu například chat. Ale i zde má člověk k dispozici sekundy či minuty na to, aby zareagoval. V každém případě jde o signifikantně delší časové prodlevy než při komunikaci tváří v tvář. Takováto komunikace pak účastníkům poskytuje pohodlný čas na promyšlení odpovědi (možná proto mnoho lidí hodnotí své vystupování na Internetu jako pohotovější). Takže i když čas na Internetu běží rychleji, komunikující mají více prostoru pro reflexi než v reálném světě. Sociální mnohočetnost (Social Multiplicity) V souvislosti s tím, že Internet užívají miliony lidí, je možné navázat kontakt se stovkami, možná tisícem z nich. V jednom okamžiku můžete komunikovat s několika lidmi najednou, aniž by o tom navzájem věděli. A jak už jsme v souvislosti s transcendencí Internetu řekli, člověk si může vybrat, s kým si bude povídat a nava- 28 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)


zovat vztah, například podle sdílených zájmů. Při výbě

ru fungují kromě vědomých také nevědomé motivy, což

nás často vede k určitému typu lidí, kteří osloví naše

skryté emoce a potřeby. Tento skrytý nevědomý mecha

nismus pak způsobuje, že: „Kamkoliv v cyberprostoru

jdu, táhne mě to ke stejnému typu lidí!“, a kdybychom

to posunuli ještě o krůček dál: „Kamkoliv jdu, nachá

zím ... SEBE!“, jak píše Suler (1998).

Možnost záznamu (Recordability)

Velmi zajímavým aspektem Internetu je to, že vše, co by

lo řečeno, resp. napsáno, je možné trvale zaznamená

vat. Můžeme tak zpětně zjistit, co přesně bylo řečeno,

komu a kdy. V případě potřeby máme možnost se vrátit

ke kterékoliv části konverzace. Jejím znovu přečtením

ji můžeme znova zažít či přehodnotit podle aktuálního

stavu mysli. Je pravděpodobné, že naše emocionální re

akce na tentýž text bude v různém čase odlišná.

Narušení přenosu (Media Disruption)

Neustále narůstá závislost lidí na technologiích. Máme

potřebu je kontrolovat a ovládat. V případě, že nefun

gují tak, jak si přejeme, se dokonce může objevit i fru

strace. Člověk může projikovat své starosti a úzkosti do

přístroje, který nedává odpověď. Může se také stát, že

se vysílaná či očekávaná zpráva nebo data ztratí. Buď

jsou špatně odeslány, nebo se na přenosové cestě vy

skytne porucha a my jako odesílatelé nebo příjemci

o tom nedostaneme žádnou zprávu. To samozřejmě mů

že velmi vážně ohrozit komunikaci. Suler tuto zkuše

nost nazývá „zážitek černé díry“.

29

CYBERPROSTOR A JEHO SPECIFIKA


1.3.3 Internet jako prostředí bez zábran

(disinhibice při komunikaci)

Internet je díky výše uvedeným aspektům prostředím

velice specifickým. Významným pojmem se při popisu

internetového prostředí stává pojem disinhibice. Je zná

mo, že na Internetu lidé dělají a říkají věci, které by ob

vykle v reálu neříkali či nedělali. To je komunikační di

sinhibice a objevuje se všude tam, kde se na Internetu

komunikuje, tedy na chatu, v MUDech

4

i e-mailech. Vy

bíral (2002), který se u nás tímto konceptem podrob

ně zabývá, ji popisuje jako „ztrátu nebo překonání nes

mělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách

může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvá

30

CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)

4

MUD (Multi User Dungeon – víceuživatelská jeskyně) je on-li

ne verzí počítačové hry Dungeons and Dragons, hry s výrazně kom

petitivními, agresivními rysy. Existuje více druhů MUDů, některé

jsou orientovány na boj, jiné na plnění úkolů či pouhé setkávání

se s lidmi (tzv. MOO – Object Oriented, na objekty orientovaný

MUD). MUD je druh programu vytvořený tak, aby uživatelům dá

val živý dojem z pohybu psychickým prostorem, který je ve skuteč

nosti tvořen jen psanými slovy. Když se uživatel připojí do MUDu,

program mu okamžitě ukáže krátký text – popis jedné z místnos

tí této fiktivní pevnosti. Dozví se tak nejen stálé rysy místnosti,

ale o všem, co se tam aktuálně nachází – včetně věcí (nářadí, hra

ček, zbraní) a dalších uživatelů (každý z nich je reprezentován

postavou, kterou také sám kontroluje). Pokud chce uživatel míst

nost opustit či zahájit rozhovor s přítomnými, použije k tomu spe

ciálních textových příkazů.


zanost či nevázanost na normy...“ Nezapomíná ani na pozitivní konotaci pojmu – otevřenost, uvolněnost, smělost. S pojmem se setkáte také ve většině prací věnujících se elektronické komunikaci.

Na Internetu se v různých prostředích cítíme více či

méně anonymní, a to výrazně ovlivňuje způsob, jakým jednáme. Wallace (1998) si myslí, že ke snížení normálních sociálních zábran v chování (k disinhibici) vede různý stupeň anonymity, kterou Internet poskytuje.

Vybíral vychází z konceptu Johna Sulera (1998), kte

rý dále rozpracovává. Suler uvádí šest faktorů, které se na disinhibici při on-line komunikaci podílejí: – anonymita (druhý neví, kdo jsem, já tedy mohu skrýt

svou identitu); – neviditelnost (druhý nemůže vidět, jak vypadám, jak

se tvářím); – asynchronicita komunikace (reakci si mohu promys

let, protože ji mohu odložit; není nutné reagovat

ihned); – solipsistické introjekce (vše je v podstatě v mé hlavě,

vytvářím si fantazie o tom, jak druhý vypadá, jak zní

jeho hlas, takže si vytvářím fantazijní, nereálný svět); – neutralizace statusu (stává se vedlejším a nepodstat

ným, jaké postavení v reálném světě má on-line ko

munikující); – a konečně další účinky samotné interakce.

U někoho mohou disinhibici vytvářet jeden či dva

faktory, ale ve většině případů jsou všechny tyto faktory ve vzájemné interakci, navzájem se podporují a vytvářejí tak komplexnější, rozšířenější efekt.

31

CYBERPROSTOR A JEHO SPECIFIKA


Suler rozlišuje pozitivní, příznivou disinhibici (benign disinhibition) a disinhibici škodlivou (toxic disinhibition), kam spadají hrubý jazyk, drsná kritika, vztek, nenávist či dokonce výhrůžky, ale také navštěvování míst na Internetu, kde je k dispozici pornografie a násilí.

V souvislosti se škodlivou disinhibicí popisuje Suler stav disociace

5

u uživatelů, kteří jsou po vystřízlivění

z cyberprostoru přesvědčeni, že to nebyli oni, kdo slovně útočil na ostatní v chatové místnosti, že to nebyli oni, kdo si prohlížel dětskou pornografii: „Toto chování, to nejsem já.“ Stává se také, že osoby pak nepociťují zodpovědnost za své chování a odreagovávání si svých hostilních pocitů na Internetu.

Za příznivý projev disinhibice je považována větší otevřenost a upřímnost jednotlivců při on-line komunikaci. Mnohé výzkumy (in Joinson 1998) potvrdily, že otevírání se druhým (self disclosure) probíhá na Internetu mnohem rychleji než ve vztazích v reálném životě. Komunikace on-line probíhá uvolněněji, osobní a intim- 32 CYBERSEX (JAKO FORMA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE)

5

Disociace je původně (a nutno dodat, že kromě dalších vý

znamů) „termín P. Janeta (1889) pro rozštěp osobnosti nebo rozpad, např. duševní činnosti při schizofrenii; postižený má jednu nebo více různých osobností, ty se projevují nejen rozdílnou psychikou, jako je rychlá nebo pomalá mluva (...), ale i tělesnými dispozicemi: mění se tepová frekvence, rychlost pohybů apod.; střídáním osobností je narušena kontinuita vědomí, objevují se výpadky paměti, zmatenost, ztráta orientace (...); nebezpečná situace nastává, když tyto podosobnosti začnou soupeřit nebo se nenávidět.“ (cit. Vybíral, 2002)


Toto je pouze náhled elektronické knihy.

Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti

eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist