načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Coolman a já - Heribert Schulmeyer; Rüdiger Bertram

Coolman a já

Elektronická kniha: Coolman a já
Autor: ;

Opravdu cool komiksový román - nejen pro puberťáky!Asi to znáte, každý máme svého Coolmana - odvážnější, svobodnější a potrhlejší druhé já. Díky němu je život nádherná ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 181
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Coolman und ich
Spolupracovali: ilustrace Heribert Schulmeyer
z německého originálu ... přeložila Jana Bílková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4716-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jmenuji se Káj a dám vám jednu dobrou radu. Neřiďte se nápady svého imaginárního přítele! Na druhou stranu musím přiznat, že Coolman je jen jedním z mých "drobných" problémů. Do průšvihů a trapných situací mě dokáží dostat i rodiče a sestra Anti. Mít přítele, kterého nikdo jiný nevidí, je samo o sobě dost zlé. Dát na jeho rady, je ještě o něco horší. Bláznivé vyprávění, doprovázené komiksovými stripy, pro děti od 10 let.

Popis nakladatele

Opravdu cool komiksový román - nejen pro puberťáky!Asi to znáte, každý máme svého Coolmana - odvážnější, svobodnější a potrhlejší druhé já. Díky němu je život nádherná divoká jízda. Když už rodiče nemůžou být trapnější, průšvih katastrofálnější a milostná prohra je nad slunce jasná, proberte to s Coolmanem. (komiksový román)

Zařazeno v kategoriích
Heribert Schulmeyer; Rüdiger Bertram - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Nevěřte

mu ani

slovo!!!

Rüdiger Bertram

ilustrace Heribert Schulmeyer

Rüdiger Bertram

ilustrace Heribert Schulmeyer

Ahoj,

říkají mi Káj!

A tady ten v kontejneru na odpad,

to jsem já. Jak jsem se do n

ěj dostal?

To je dlouhá historie a vlastn

ě jenom

jedna z mnoha katastrofálních

katastrof v mém život

ě. Za to m

ůže

COOLMAN. To je ten legra

ční chlapík

vedle m

ě, který...

A te

ď se to za

číná komplikovat. Ale

možná to rad

ěji vezmu od za

čátku...


Brzy vyjde:

COOLMAN a já – Zachraň se, kdo můžeš


Rüdiger Bertram

ilustrace Heribert Schulmeyer

komiksový román


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihynesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy

bude trestně stíháno. Rüdiger Bertram ilustrace Heribert Schulmeyer Coolman a já TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5458. publikaci Z německého originálu Coolman und ich (ISBN 978-3-7891-3185-1), vydaného nakladatelstvím Verlag Friedrich Oetinger, Hamburg, v roce 2010, přeložila Jana Bílková Ilustrace Heribert Schulmeyer Odpovědná redaktorka Kateřina Klabanová Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 184 Vydání 1., 2014 Vytiskla tiskárna FINIDR s.r.o. Český Těšín Title of the original German edition: Coolman und ich text by Rüdiger Bertram, illustrations by Heribert Schulmeyer ISBN 978-3-7891-3185-1 © 2010 Verlag Friedrich Oetinger, Hamburg 2010 Czech edition © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Illustration © Heribert Schulmeyer ISBN 978-80-247-4716-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9129-6 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9130-2 (ve formátu EPUB) obsah Tak tady nás máte – COOLMAN A JÁ ............................. 7

Všude dobře, doma nejlíp ................................................... 19

Odhalení ................................................................................. 32

School, sweet school ........................................................... 48

Na nákupu .............................................................................. 63

Mejdan ................................................................................... 79

Pryč, někam strašně daleko .............................................. 96

Denně dobrý skutek ........................................................... 110

Cool parta ............................................................................ 127

Ztracený ve skladu kostýmů ........................................... 145

Žába, růže a tulipán ........................................................... 161

Teď to teprve začíná! ...................................................... 177

O autorech ........................................................................... 181

Mému synovi.

S poděkováním za tvůj smích a nápady.

7

1. kapitola

Tak tady nás máte –

Coolman a já

Představte si cestu. Vede strmě dolů z kopce jako lyžařský

skokanský můstek. Na konci je malý park s rybníkem, který

shora vypadá úplně maličký.

Máte to?

Prima.

Teď si představte žlutý kontejner na tříděný odpad.Ta

kový, co má dole čtyři gumová kolečka a je až po okraj plný

nevymytých kelímků od jogurtu.

Vidíte to před sebou? Cítíte tu plíseň?

Skvěle. Tak teď si ještě představte kluka, který vězí až

po krk mezi těmi páchnoucími odpadky a ječí hlasitěji než

vřešťan v pavilonu opic, protože ta zpropadená plastová

rakev nemá brzdy a na strmé silnici se rozjíždí čím dál

tím rychleji.

Dokážete si to představit?

Výborně, takže teď už víte, kdo jsem. Říkají mi Káj a jsem

kluk, který teď v kontejneru na plasty křičí jako o život,

protože nákladní auto jedoucí zprava brzdí teprve vpo

8

sledním okamžiku a vpředu už se přibližuje dalšíkřižo

vatka.

Až sem to pro vás byla hračka. Teď to ale bude těžší,

protože v kontejneru nejsem sám.

Představte si vedle mě chlapíka s pelerínou a černoumas

kou na obličeji. Nechává se ovívat svištícím větrem a zdá

se, že si to dokonce vychutnává.

A aby to bylo ještě složitější, v ruce drží červenouplasto

vou trubku, do níž fouká asi jako trubač u šesté kavalerie,

která jede zachránit skupinu osadníků před tlupou Apačů

na válečné stezce.

Zbožňuji to. Není nad to,

když ti fičí vítr

ve vlasech!

Jak ven? Vždyť

to teprve začíná.

Hyjééé, jedeme!

Chci ven! Smím vám ho představit? Ten chlapík vedle mě slyší na jméno COOLMAN a nejspíš mu ani trochu nezáleží na životě. COOLMAN se ke mně přidal, když mi byly čtyři roky. Vidím ho jenom já, pro všechny ostatní je neviditelný, a je to tak

lepší. Stačí, že mi život proměnil v nekonečný sled čím dál

tím katastrofálnějších katastrof. A – kdo by to byl řekl –

COOLMAN může i za to, že teď sedím v tom páchnoucím

kontejneru a řítím se vstříc svému konci.

Dnešní den vlastně začal docela dobře. Pro mě je dobrý den

tehdy, když proběhne bez větších ran osudu a COOLMAN

o sobě nedává příliš vědět. Což spolu velmi úzce souvisí.

A dnešní dopoledne probíhalo tak pohodově. Sluníčkosvítilo, ve škole jsem se nijak nezesměšnil a taky COOLMAN

se choval tiše a nenápadně. Nemá rád školu, stejně jako

já. To je ale taky jediné, co nás spojuje.

Tři důvody, proč COOLMAN nemá rád školu:

1. Neumí počítat.

2. Neumí psát.

3. Během vyučování na něj nemám čas.

Tři důvody, proč nemám rád školu já:

1. Začíná příliš brzy.

2. Trvá příliš dlouho.

10

3. Téměř nikoho tam neznám, protože jsme se sem teprve

nedávno přestěhovali.

No dobrá, COOLMAN má pravdu. S těmi lidmi, myslím, ne

s výsledkem 45. Neznám tady opravdu nikoho, jinak bych

neseděl v tomhle stupidním kontejneru. Kdybych znal ty

dva kluky na lavičce před naší školou, byl bych zticha, když

Nelži! Kromě mě tu

neznáš vůbec nikoho.

To je tvoje třídní

učitelka. To se nepočítá.

A počítat náhodou

umím.

Nene, pár lidí

už tu znám.

Kolik je

4 x 5? 45!

Koho?

Maierovou.

11

mi nastavili nohu. Nebo bych se jim poníženě omluvil, že

jsem o ně zakopl.

Mojí velkou chybou je, že většinou dám na COOLMANOVY

rady.

„Až vyrostete, dovolím vám, abyste mi umyli porsche,“

řekl jsem, protože mi připadalo, že s ferrari bych trochu

přeháněl.

Nevěděl jsem, že ti dva jsou nejhorší žáci ze školy.Ne

bezpeční sígři, kterým by člověk V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ

neměl odporovat.

Ale mně

na životě

záleží.

Řekni jim, že až

vyrostou, dovolíš jim,

aby ti umyli

ferrari.

Řekni jim to!

Řekni to!

12

Abych to zkrátil: Ti dva mě chytili a po hlavě měnapě

chovali do žlutého kontejneru a strčili na silnici. To bylo

k vzteku, ale ještě ne znepokojující. Znepokojující bylo

to, že naše škola leží úplně, ale úplně na kopci, který teď

sjíždím šílenou rychlostí ve žlutém plastovém kabrioletu

s tímhle šílencem.

První červenou na semaforu jsem přežil. Ale už se blíží

další a je na něm zase červená. Zelenou vlnu jsem při mém

štěstí ani nemohl očekávat. Nicméně je to poslednísema

for, protože za ním už je park, a pokud to zvládnu až tam,

mám alespoň nějakou šanci, že vylezu z kontejneru živý.

Pomalu jsem přišel na to, jak můžu kontejner řídit. Když

sebou pořádně trhnu z rohu do rohu, poskočí i žlutéži

hadlo s odpadem mírně do strany. A to je opravdu třeba,

protože musí předjet autíčko, které stojí na semaforu na

červenou. Taktak to vyberu kolem nárazníku a podaří se

mi prosmýknout se vpravo kolem něj. Když jsem v úrovni

volantu, všimnu si, komu to auto patří. Za volantem sedí

Maierová, naše učitelka. Vyjeveně na mě zírá, jako byprá

vě předjela slona na bruslích.

Chci ji pozdravit, jenomže k tomu se už nedostanu, protože

kolem ní prosvištím příliš rychle. Taktak jí stihnu pokynout.

Maierová mi taky mávne, ale myslím, že to je jenzdvoři

13

lostní reflex. Pak už zůstává daleko za mnou a já se musím

soustředit na to, abych se živý dostal přes křižovatku.

Vpravo vpředu se uvolňuje jedno z koleček. Není divu,

kolečka jsou stavěna na to, aby se kontejner dalpřesu

nout ze stanoviště k vozu svážejícímu odpad, a na nic víc.

Pro závody Formule 1 je to konstrukce naprosto nevhodná

a box, kde bych si mohl nechat vyměnit pneumatiky, taky

není nikde v dohledu.

Navzdory poškozené pneumatice se několikrát vrhnu proti

stěnám kontejneru, abych se vyhnul autům zprava izle

va. COOLMAN se snaží uvolnit nám cestu pomocí trubky.

Jako kdyby to někdo slyšel! Trubku slyším jenom já a hluk,

kterému COOLMAN říká hudba, taky nepřispívá k uvolnění

situace. Spíš naopak. Je to tím, že COOLMAN jen málokdy

trefí správný tón. A když už, tak jenom náhodou.

Musíš ji pozdravit!

Copak nemáš vychování?

Řekni způsobně:

„Dobrý den!“ COOLMAN má rád špatné vtipy, ale to je mi v tu chvíli úplně jedno. Poslední křižovatka je za námi a já jsem ještě naživu. Hurá! JEŠTĚ JSEM NAŽIVU! Teď už se mi snad nemá co stát. Přede mnou leží park a s trochou štěstí se vozidlo na trávníku pomalu zastaví. Kontejner skutečně ztrácí na cestičce v parku narychlosti. Otáčím se a dívám se zpátky na strmou silnici ke škole.

Na křižovatkách ještě stojí několik aut a zaražení řidiči si

nedovedou vysvětlit, co to před chvílí kolem nich projelo.

Nedivil bych se, kdyby horká linka pro pozorování UFO

byla v dalších hodinách permanentně obsazená.

Kontejner se teď už jen pomalu pohybuje po trávě směrem

k rybníku. Hladinu pokrývá páchnoucí vrstva slizu, protože

kachny se tu mačkají víc než slepice v drůbežárně. PRASK! Ten zvuk přichází zprava zepředu. Rozbité kolo vjelo do

Já už jsem hrál

na trubku i králům!

A kterým?

Srdcovým,

pikovým,

křížovým...


15

králičí nory a definitivně se poroučelo. V důsledku toho se

kontejner pomalu nakloní na bok a celý svůj obsah, tedy mě

a kelímky od jogurtu, vyplivne do zelené bažiny.

„Hej, hochu, co to tam děláš? Zbláznil ses!“ Na břehu stojí

důchodce s károvanou čepicí na hlavě a pytlíkem krmení

pro kachny v ruce a holí ukazuje na kelímky od jogurtu

v rybníku. „To všechno zase uklidíš, hošánku, ale ať je to

ráz naráz!“

Jenom přikývnu, protože dědula nevypadá na to, že by se

mnou chtěl diskutovat o vině a nevině. Naštěstí mi voda

sahá jenom po kolena. Brouzdám se slizem mezi kachnami

a sbírám z hladiny plastový odpad.

To je hnus.

Není to hnus.

Je to kaše.

Miluju kaši!

Taková koupel

v tom horku

báječně osvěží.

+


16

Dědula neřekne po celou dobu ani slovo, ale zatoCOOL

MAN neustále něco drmolí a vypráví mi, jak jednou vycedil

z Atlantiku všechnu sůl a mořská voda pak byla sladká jako

limonáda. Říká, že proti tomu není sběr kelímků od jogurtu

vůbec nic. Zakrýt si oči nebo uši nepomáhá. To už jsem

zkusil aspoň miliónkrát. COOLMAN je tu pořád, nejde ho

prostě vypnout jako televizi. COOLMAN je věčně v režimu

stand-by.

Za čtvrt hodiny je práce hotová. Veškerý odpad se kupí

čistě vymytý zase zpátky v kontejneru, který jsem zpo

sledních sil vytáhl na břeh. Následujících deset minut mi

trvá, než zjistím, odkud pochází to zvláštní štěbetání.

Teprve když všechen odpad znovu vyházím ven, objevím

heboučké káčátko, které zabloudilo do plastové rakve

a samo se nemůže dostat ven. Vedle stojí dědula s holí

a ani se nehne. V předchozím životě určitě dozíral na

otroky na bavlníkové plantáži. Ne že bych opravdu věřil

na převtělování. Ale třeba COOLMAN: V minulém životě

jsem se musel něčeho dopustit, když jsem v tomsoučas

ném dostal za trest COOLMANA. Třeba jsem byl Drakula,

Frankensteinovo monstrum nebo jiná obluda.

Vyčerpaně se vleču na louku a svalím se do trávy a prachu,

aby mi mokré věci na sluníčku uschly.

„Hej, hochu! Na trávník je vstup zakázán! Ale už ať jsi pryč,

a ráz naráz!“ křičí převtělený dozorce a ukazuje natrávní

ček jen o trochu větší než ručník. „Válet se můžeš támhle!“


17

Unaveně se zvedám a ploužím se směrem, kam ukazuje holí.

Konečně klid. Ležím na zádech a mžourám do slunce.Dokonce i COOLMAN vedle mě je zticha a vychutnává si

teplé paprsky.

Když mlčí, vlastně to není vůbec tak špatné.

Co mluví pro něho:

1. Nikdy nejsem sám.

2.

3.

K bodu 2 a 3 mě určitě později ještě něco napadne. Ale

než si tu najdu kamarády, je tu COOLMAN, abych si měl

s kým povídat. A to je přece jen něco.

Já nejsem

trest!

Já jsem

odměna!


18

No, tak alespoň většinou.

Po pěti minutách slunce zakryje mračno. Krátce nato se

spustí liják. Déšť do mě bubnuje, ale to je mi jedno,pro

tože jsem tak jako tak promáčený až na kost. Kromě toho

má tahle bouřka i tu výhodu, že si nemusím lámat hlavu,

jak doma rodičům vysvětlit, proč se vracím domů jako

zmoklá slepice.

Na tebe se můžu

kdykoliv obrátit,

že jo?




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist