načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Co viděl pes -- a jiná dobrodružství - Malcolm Gladwell

Co viděl pes -- a jiná dobrodružství
-15%
sleva

Kniha: Co viděl pes -- a jiná dobrodružství
Autor:

Nahlédněte do hlavy někoho jiného Malcolm Gladwell se ve své novinové tvorbě zabývá nejrůznějšími tématy, od sociologie až po nové technologie, a čtivě a lehce přibližuje výsledky ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  99 Kč 84
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 352
Rozměr: 167 x 225 mm
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: What the dog saw
Spolupracovali: překlad Libuše Mohelská
Skupina třídění: Anglická próza
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Novinka týdne: 2014-48
Datum vydání: 01. 9. 2017
Nakladatelské údaje: Brno, BizBooks, 2014
ISBN: 9788026502937
EAN: 9788026502937
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorovy eseje pro časopis New Yorker, ve kterých nahlíží na svět očima svých protagonistů. Články, které vznikly v letech 1996 až 2009, se zabývají řadou nejrůznějších témat z neobvyklých úhlů pohledu a jsou seskupeny do tří celků. V prvním figurují vášnivci, průkopníci a další druhy tzv. menších géniů, posedlých svými výtvory. Ve druhém se setkáme s teoriemi, předpověďmi a diagnózami. Třetí oblast se zaměřuje na naše, mnohdy mylné, představy o ostatních lidech, týkající se osobnosti, charakteru a inteligence. Autor se snaží vcítit do uvažování druhých a přimět čtenáře k jinému způsobu přemýšlení, než na jaké byl dosud zvyklý.

Popis nakladatele

Nahlédněte do hlavy někoho jiného Malcolm Gladwell se ve své novinové tvorbě zabývá nejrůznějšími tématy, od sociologie až po nové technologie, a čtivě a lehce přibližuje výsledky výzkumů z neotřelých úhlů pohledu. Kniha Co viděl pes shrnuje jeho eseje pro časopis New Yorker napsané v letech 1996 až 2009. Ve směsici témat, od zdánlivě výstředních jako barvení vlasů nebo konkurence na poli hořčice a kečupu přes titulní psí psychologii nebo pád Enronu až po ta nejzávažnější jako bezdomovectví nebo interpretace mamografických snímků, se snaží nahlížet na svět očima svých protagonistů a dojít k hlubšímu poznání o tom, jak uvažujeme.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Malcolm Gladwell - další tituly autora:
 (e-book)
Mžik Mžik
 (e-book)
Bod zlomu Bod zlomu
Outliers: The Story Of Success Outliers: The Story Of Success
Blink : The Power of Thinking Without Thinking Blink : The Power of Thinking Without Thinking
What the Dog Saw : and Other Adventures What the Dog Saw : and Other Adventures
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Vybouchnout

jak nassim taleb proměnil neodvratnost

katastrofy v investiční strategii

1.

Jednoho dne v roce 1996 se makléř z Wall Street jménem Nassim Ni

cholas Taleb vydal na setkání s Victorem Niederhoff erem. Victor Nie

derhoff er byl jedním z nejúspěšnějších investičních správců v zemi. Žil

a pracoval na pětihektarovém pozemku ve Fairfi eld County v Conne

cticutu. Když tam ten den Taleb ze svého domova v Larchmontu dora

zil, musel u brány sdělit své jméno a potom se vydat dlouhou, vlnící se

příjezdovou cestou. Niederhoff er měl kurty na  squash a  na  tenis, pla

vecký bazén a ohromné sídlo napodobující alpský styl, kde každý mys

litelný povrch pokrývalo americké lidové umění z 18. a 19. století. Pra

videlně hrával tenis s  miliardářským fi nančníkem Georgem Sorosem.

Právě napsal bestseller Průvodce spekulanta, který věnoval svému otci

Artiemu Niederhoff erovi, policejnímu důstojníkovi z  Coney Islandu.

Měl obrovskou eklektickou knihovnu a podle všeho nenasytnou touhu

po znalostech. Když Niederhoff er začal studovat Harvard, hned na prv


Co viděl pes

16

ním squashovém tréninku oznámil, že jednou bude v  tomto sportu nejlepší. A jak se dalo čekat, zanedlouho porazil legendárního Shariff a Khana a zvítězil ve squashovém mistrovství US Open. Takový typ člověka Niederhoff er byl. Doslechl se o Talebově sílící reputaci na esoterickém poli obchodování s opcemi a povolal ho do Connecticutu. Taleb cítil posvátnou bázeň.

„Moc nemluvil, tak jsem ho pozoroval,“ vzpomíná Taleb. „Strávil jsem sedm hodin tím, že jsem sledoval, jak obchoduje. Všichni ostatní v  kanceláři měli kolem dvacítky, jemu bylo přes padesát a  měl ze všech nejvíc energie. Pak, když trhy zavřely, si dal na tenisovém kurtu tisícovku bekhendů.“ Taleb je libanonského původu, hlásí se k  řecké pravoslavné církvi a jeho prvním jazykem byla francouzština. Když vyslovuje Niederhoff er, vychází mu z toho o něco exotičtější Nie der hoffer. „Tenhle chlapík žil v honosném sídle s tisíci knih – o tom jsem jako malý snil,“ pokračuje Taleb. „Byl napůl rytíř, napůl vědec. Cítil jsem k němu silný respekt.“ Byl tu však jeden problém, a právě ten je klíčem k pochopení zvláštní cesty, kterou si vybral Nassim Taleb. Dovedla ho do dnešního postavení hlavního disidenta na Wall Street. Přes všechen obdiv a  závist se nechtěl stát Victorem Niederhoff erem – tehdy, dnes ani nikdy mezitím. Když se totiž rozhlédl okolo sebe, po knihách a tenisovém kurtu a  po  lidovém umění na  stěnách, když se zamyslel nad nesčetnými miliony, které Niederhoff er během let vydělal, nemohl se ubránit myšlence, že to celé může být výsledkem prachsprostého štěstí.

Taleb věděl, jak kacířská myšlenka to je. Wall Street vyznávala zásadu, že když přijde na  hru na  trzích, fungují tu odborné zkušenosti, že v  investování záleží na  dovednostech a  přehledu právě tak jako v chirurgii nebo v pilotování bojových stíhaček. Ti, kdo předvídali roli, jakou bude v moderním světě hrát soft ware, nakoupili v roce 1985 ak


Vybouchnout

17

cie Microsoft u a  vydělali jmění. Ti, kdo pochopili psychologii investičních bublin, prodali své akcie technologických fi rem na konci roku 1999 a vyhnuli se krachu indexu Nasdaq. Warrenovi Buff ettovi přezdívali „mudrc z Omahy“, protože se zdálo nevývratné, že když jste začali z ničeho a vypracovali se k miliardám, musíte být chytřejší než všichni ostatní: Buff ettův úspěch měl svůj důvod. Jak se ale dá zjistit, přemýšlel Taleb, jestli za jeho úspěchem skutečně stojí ten důvod a nejde jednoduše o  racionalizaci zformulovanou ex post? I  úspěch George Sorose měl zřejmě svůj důvod. On sám tvrdil, že se řídil takzvanou teorií refl exivity. Později ale Soros napsal, že ve většině situací je jeho teorie „tak chabá, že ji lze bezpečně ignorovat“. Letitý Talebův obchodní partner Jean-Manuel Rozan jednou strávil debatou o akciovém trhu se Sorosem celé odpoledne. Soros vehementně zastával medvědí strategii a vysvětloval to propracovanou teorií, která se ukázala úplně mylná. Akciový trh zažil boom. Dva toky poté Rozan narazil na  Sorose na  tenisovém turnaji. „Vzpomínáte na náš rozhovor?“ zeptal se. „Vybavuji si ho velmi dobře,“ opáčil Soros. „Změnil jsem názor a vydělal jmění.“ Změnil názor! Nejpravdivěji Sorosovo rozhodování nejspíš vyjádřil jeho syn Robert:

Můj otec si sedne a  začne vám předkládat teorie vysvětlující, proč dělá to nebo ono. Vzpomínám si ale, jak jsem to vídal jako malý a myslel si – Ježíši Kriste, nejmíň polovina z toho jsou kecy. Víte, důvod, proč se rozhodne změnit svou pozici na trhu nebo cokoli dalšího, je, že ho začnou nesnesitelně bolet záda. Nemá to nic společného s  rozumem. Dostane se doslova do křeče, a to je pro něj časný varovný signál.

Taleba tedy otázka, proč má někdo úspěchy na fi nančním trhu, trápila. Uměl si to v hlavě spočítat. Řekněme, že na trhu působí deset tisíc investičních správců, což není nijak nadsazené číslo, a že každý rok po


Co viděl pes

18

lovina z nich čistě náhodou peníze vydělá a druhá polovina, opět čistě

náhodou, o ně přijde. Dále předpokládejme, že ti, co prodělají, vždyc

ky odejdou, a  ti zbylí hrají hru znovu. Po  pěti letech tu budeme mít

skupinu 313 lidí, kteří vydělali v každém roce tohoto období, po deseti

letech pak devět lidí, kteří byli v  zisku každičký rok v  řadě, čistě díky

štěstí. Niederhoff er, podobně jako Buff ett a Soros, byl vynikající muž.

Měl titul Ph.D.  v  oboru ekonomie z  Chicagské univerzity. Jako prů

kopník razil myšlenku, že podrobnou matematickou analýzou vzorců

na trhu může investor rozpoznat ziskové anomálie. Ale kdo může říct,

že není jedním z té šťastné devítky? A kdo může říct, že v jedenáctém

roce se Niederhoff er nezařadí k těm, kteří měli smůlu a najednou přišli

o všechno, k těm, kdo najednou, jak se říká na Wall Street, „vybouchli“?

Taleb vzpomínal, jak během svého dětství v Libanonu sledoval pro

měnu své země „z ráje v peklo“, která se odehrála během pouhého půl

roku. Jeho rodina kdysi vlastnila rozlehlé lány země v severním Liba

nonu. To všechno bylo pryč. Vzpomínal na  svého dědečka, bývalého

místopředsedu libanonské vlády, který byl sám synem libanonského vi

cepremiéra a mužem velké osobní důstojnosti, jak dožívá své dny v ne

moderním bytě v Athénách. To byl problém světa, ve kterém panovalo

tolik nejistoty, proč věci dopadly tak, jak dopadly: nikdy jste nevěděli,

jestli se jednoho dne štěstí neobrátí a nespláchne všechno s sebou. Co si

tedy Taleb od Niederhoff era vzal? Viděl, že Niederhoff er je velký spor

tovec, a rozhodl se, že také začne brát sport vážně. Bude jezdit do práce

na kole a cvičit v tělocvičně. Niederhoff er byl zarytý empirik. Toho dne

v Connecticutu se k Talebovi obrátil a přísně mu řekl: „Všechno, co se

dá otestovat, je třeba otestovat.“ Když tedy Taleb pár let poté spustil

vlastní hedgeový fond, dal mu název Empirica. Ale u toho to skončilo.


Vybouchnout

19

Nassim Taleb se rozhodl, že nemůže zvolit investiční strategii, v níž je

sebemenší pravděpodobnost vybouchnutí.

2.

Nassim Taleb je vysoký, svalnatý muž těsně po  čtyřicítce, s  plnovou

sem prokvetlým šedinami a ustupujícími vlasy. Má těžké obočí a dlou

hý nos. Jeho kůže má olivový nádech Levanty. Je náladový. Když jeho

svět ztemní, stáhne obočí k sobě, zúží oči a začne sršet elektřinou. Ně

kteří jeho přátelé říkávají, že vypadá jako Salman Rushdie, zaměstnan

ci v  jeho kanceláři zase připíchli na  nástěnku fotografi i muslimského

mully, o kterém se zapřísahají, že je Talebovo ztracené dvojče. Sám Ta

leb pak tvrdošíjně zastává naprosto nevěrohodný názor, že se podobá

Seanu Connerymu. Žije v tudorovském domě se čtyřmi ložnicemi vy

zdobeném šestadvaceti pravoslavnými ikonami, devatenácti římskými

bustami a čtyřmi tisíci knihami. Vstává za svítání, aby věnoval hodinu

psaní. Je autorem dvou knih: první je odborná, vysoce ceněná práce

o  fi nančních derivátech, druhá pojednání s  názvem Zrádná nahodi

lost, které vyšlo loni a pro konvenční moudrost Wall Street představuje

zhruba totéž, co devadesát pět tezí Martina Luthera pro katolickou cír

kev. Někdy se odpoledne vydává do města, kde navštíví přednášku z fi -

lozofi e na City University. Ve školním roce večer vyučuje magisterský

kurz fi nančnictví na Newyorské univerzitě, a pak na něj často narazíte

u baru v Odeon Café ve čtvrti Tribeca, jak přednáší, řekněme, o jem

nějších aspektech stochastické volatility nebo o tom, jak uctívá řeckého

básníka Konstantinose Kavafi se.

Fond Empirica Capital řídí Taleb z  anonymního betonového kan

celářského komplexu někde v lesích nedaleko connecticutského města

Greenwich. Jeho kanceláře v zásadě sestávají z prostor pro obchodová


Co viděl pes

20

ní, které mají zhruba velikost manhattanské garsonky. Taleb sedí v jed

nom rohu před notebookem, obklopený zbytkem týmu, do kterého pa

tří Mark Spitznagel, hlavní makléř, další makléř jménem Danny Tosto,

programátor Winn Martin a  magisterský student Pallop Angsupun.

Marku Spitznagelovi je možná třicet. Winn, Danny a  Pallop vypadají

jako středoškoláci. V jednom rohu místnosti je přecpaná police na kni

hy a ztlumená televize naladěná na stanici CNBC. Jsou tu dvě starobylé

řecké busty, jedna vedle Talebova počítače a druhá, poněkud záhadně,

na podlaze vedle dveří, jako by tu byla připravená na vynesení do po

pelnice. Stěny jsou takřka prázdné, až na  trochu otrhaný plakát k  vý

stavě řeckých artefaktů, snímek mully a  drobnou perokresbu svatého

patrona fondu Empirica Capital, fi lozofa Karla Poppera.

Jedno nedávné jarní ráno se zaměstnanci Empiriky zabývali řeše

ním ožehavého problému souvisejícího s druhou odmocninou čísla n,

kde n je dané číslo náhodné sady pozorování, a s tím, jaký vztah může

n mít k důvěře spekulanta ve vlastní odhad. Taleb stál vedle dveří u ta

bule, po  které skřípajícím fi xem zuřivě čmáral možná řešení. Spitzn

agel a Pallop soustředěně přihlíželi. Spitznagel je blondýn z amerického

Středozápadu a cvičí jógu. Na rozdíl od Taleba vyzařuje jistou lakonic

kou uvážlivost. V baru se Taleb pustí do potyčky. Spitznagel ji ukončí.

Pallop je thajského původu a  studuje doktorandský program v  oboru

fi nanční matematiky na  Princetonu. Má delší tmavé vlasy a  působí

trochu udiveně. „Pallop je strašně líný,“ poznamená Taleb během dne

několikrát, aniž by to říkal někomu konkrétnímu. Je to ovšem řečeno

s takovou něhou, až by se zdálo, že lenost je v talebovském názvosloví

synonymem pro genialitu. Pallopův počítač zůstával nedotčený a jeho

majitel se na  židli často otočil tak, že seděl zády ke  svému stolu. Četl

knihu od  kognitivních psychologů Amose Tverského a  Daniela Kah


Vybouchnout

21

nemana, jejichž argumenty, jak poněkud zklamaně konstatoval, nejsou

„skutečně kvantifi kovatelné“. Celá trojice obracela možná řešení ze

všech stran. Ukazovalo se, že se Taleb možná mýlí, ale než se problém

podařilo vyřešit, otevřely se trhy. Taleb se vrátil ke  stolu a  začal se se

Spitznagelem handrkovat, co přesně dají do  fi remního kazeťáku. Spi

tznagel hraje na klavír a na lesní roh a obsadil se v Empirice do funkce

dýdžeje. Rád by pustil Mahlera, ale Taleb Mahlera nemá rád. „Mahler

není dobrý pro volatilitu,“ stěžoval si Taleb. „Dobrý je Bach. Matoušo

vy pašije!“ Taleb ukázal na  Spitznagela oblečeného v  šedém vlněném

roláku. „Jen se na něj podívejte. Chce být jako von Karajan, rád by žil

ve středověkém hradě. Technicky nad námi všemi. Žádné tlachání. Létá

vysoko. To je Mark!“ Spitznagel jen obrátil oči v  sloup a  do  místnos

ti mezitím vešel muž, kterého Taleb poněkud tajemně nazývá dokto

rem Wu. Doktor Wu pracuje ve stejné budově pro jiný hedgeový fond

a údajně je naprosto brilantní. Je hubený a mžourá přes brýle zasazené

v tmavých obroučkách. Byl dotázán na názor ohledně problému s od

mocninou z n, ale odmítl odpovědět. „Doktor Wu si sem chodí pro in

telektuální stimulaci a půjčovat si knížky a diskutovat s Markem o mu

zice,“ vysvětlil Taleb poté, co se návštěvník zase odšoural. Temně dodal:

„Doktor Wu je mahlerovec.“

Empirica uplatňuje velmi specifi ckou investiční strategii. Obchodu

je s opcemi, což znamená, že se nezabývá akciemi a dluhopisy, ale sáz

kami na akcie a dluhopisy. Představte si například, že se akcie General

Motors obchodují za  50 dolarů a  vy jste velkým investorem na  Wall

Street. Makléř zaměřený na  opce za  vámi přijde s  nabídkou. Co kdy

by vám během následujících tří měsíců prodal soubor akcií GM za 45

dolarů? Kolik si budete účtovat za  příslib, že nakoupíte za  tuto cenu?

Podíváte se na  historický výkon akcií GM a  vidíte, že během třímě


Co viděl pes

22

síčního období jen zřídka klesly o  10  %. Makléř od  vás nákup za  45

dolarů samozřejmě bude požadovat jen v případě, že akcie klesnou pod

tuto cenu. Řekněme tedy, že nákup přislíbíte, neboli prodáte tuto opci,

za relativně malý poplatek, třeba deset centů. Sázíte na vysokou prav

děpodobnost, že akcie GM zůstanou v příštích třech měsících relativně

v klidu, a pokud budete mít pravdu, bude oněch deset centů tvořit váš

čistý zisk. Makléř naopak sází na nepravděpodobný vývoj, že akcie GM

výrazně klesnou. Pokud k tomu dojde, jeho potenciální zisk je obrov

ský. Pokud od  vás koupil milion opcí po  deseti centech a  akcie GM

spadnou na 35 dolarů, nakoupí milion akcií po 35 dolarech, které jste

se zavázali nakoupit za 45 dolarů. Bude tak najednou velmi bohatý, za

tímco vy značně zchudnete.

Tato konkrétní transakce se v  hantýrce Wall Street nazývá opce

mimo peníze, tedy opce s nulovou vnitřní hodnotou. Opce ale jde kon

fi gurovat mnoha způsoby. Mohli byste makléři prodat opci na  akcie

GM za 30 dolarů, nebo, kdybyste chtěli vsadit na to, že akcie GM ne

půjdou nahoru, za  60 dolarů. Můžete prodávat nebo nakupovat opce

na  dluhopisy, na  S&P index, na  zahraniční měny, na  hypotéky nebo

na  vztah mezi libovolným počtem fi nančních instrumentů, které si

vyberete. Můžete sázet na  boom, na  krach i  na  to, že situace na  trhu

zůstane stejná. Opce investorům dovolují odvážně riskovat a proměnit

jeden dolar v deset. Také jim umožňují zajistit rizika. Důvodem, proč

váš penzijní fond nesmete příští krach, může být, že se chrání náku

pem opcí. Celou hru s  opcemi pohání představa, že rizika obsažená

ve všech těch sázkách lze kvantifi kovat, že když se podíváte na to, jak se

akcie GM chovaly v minulosti, dokážete vypočítat přesnou pravděpo

dobnost, že v příštích třech měsících klesnou na 45 dolarů, a určit tak,

zda je taková opce za jeden dolar dobrou, nebo špatnou investicí. Tento


Vybouchnout

23

proces hodně připomíná způsob, jakým pojišťovny analyzují pojistně matematické statistiky, aby určily, jaké pojistné si účtovat u  životního pojištění. Kvůli takovým výpočtům zaměstnává každá investiční banka tým specialistů s  tituly Ph.D., ve  kterém se najdou fyzikové z  Ruska, specialisté na  aplikovanou matematiku z  Číny a  informatici z  Indie. Na Wall Street se těmto mozkům říká kvanti, kvantitativní analytici.

Nassim Taleb a jeho tým v Empirice jsou kvanti. Ortodoxní kvantské učení ale odmítají, protože nevěří, že fenomény jako akciový trh se chovají stejně jako ty fyzické, například statistiky úmrtnosti. Fyzické události, ať už jde o míru úmrtnosti nebo utkání v pokeru, jsou předvídatelnou funkcí omezené a  stabilní sady faktorů, a  obvykle odpovídají – řečeno statistickou terminologií – normálnímu rozdělení, tedy Gaussově křivce. Fungují ale vzestupy a  poklesy trhu podle Gaussovy křivky? Ekonom Eugene Fama jednou studoval ceny akcií a ukázal, že kdyby odpovídaly normálnímu rozdělení, dal by se opravdu velký skok – který defi noval jako pohyb o  velikosti pěti standardních odchylek od mediánu – čekat jednou za sedm tisíc let. Ve skutečnosti ke skokům takové velikosti na  akciovém trhu dochází každé tři nebo čtyři roky, protože investoři se nechovají v souladu s jakoukoli statistickou spořádaností. Mění názory. Dělají hlouposti. Navzájem se kopírují. Panikaří. Fama došel k  závěru, že kdybyste vzestupy a  propady akciového trhu vynesli do  grafu, vznikne rozdělení „s  tlustými chvosty“ (fat tail). To znamená, že na horním a dolním konci rozdělení bude mnohem větší počet extrémních událostí, než by si statistici zvyklí na modelování fyzického světa dokázali představit.

V létě 1997 Taleb předpověděl, že hedgeové fondy jako Long Term Capital Management čekají potíže, protože představu rozdělení s tlustými chvosty nechápou. Rok nato prodal fond LTCM mimořádný počet


Co viděl pes

24

opcí, protože podle jeho počítačových modelů se měly trhy začít zklid

ňovat. A co se stalo? Ruská vláda nesplatila své dluhopisy, trhy zešílely

a  během několika týdnů fond LTCM skončil. Talebův hlavní makléř

Spitznagel říká, že nedávno slyšel jednoho z bývalých vrcholných ma

nažerů LTCM v přednášce obhajovat hazard, do kterého tehdy fond šel.

„Říkal – Podívejte, když na  podzim jezdím domů, každý večer vidím

okolo kmenů stromů spadané listí,“ líčí Spitznagel. „Existuje statistické

rozdělení, které řídí způsob, jak padají, a já dokážu dost přesně vypočí

tat, jak toto rozdělení bude vypadat. Jednou jsem ale přijel domů a listí

leželo v  malých hromádkách. Vyvrací to snad mou teorii, že existují

statistická pravidla řídící padání listí? Ne. Tohle byla událost způsobená

člověkem.“ Jinými slovy, Rusové nesplacením svých dluhopisů udělali

něco, co udělat neměli, a způsobili událost měnící pravidla, jaká nastane

jednou za život. Ale právě o tohle podle Taleba jde: na trzích, na rozdíl

od fyzického vesmíru, se pravidla hry mohou změnit. Centrální banky

se mohou rozhodnout nesplatit cenné papíry zajištěné vládou.

Jedním z prvních Talebových mentorů na Wall Street byl popudlivý

Francouz jménem Jean-Patrice. Oblékal se okázale jako páv a byl téměř

neuroticky posedlý rizikem. Jean-Patrice se nerozpakoval Talebovi za

volat ve tři ráno z klubu Regine’s nebo uspořádat schůzku v pařížském

nočním klubu, kde upíjel šampaňské obklopen spoře oděnými ženami.

Jednou se Jean-Patrice Taleba zeptal, co by se stalo s  jeho pozicemi,

kdyby do  jeho budovy narazilo letadlo. Taleb byl tehdy mladý a  od

byl ho. Zdálo se to absurdní. Brzy si ale uvědomil, že absurdní není

nic. Taleb rád cituje Davida Humea: „Bez ohledu na  to, kolik bílých

labutí jsme pozorovali, není oprávněný názor, že všechny labutě jsou

bílé, ale k  vyvrácení tohoto tvrzení stačí, objevíme-li jedinou černou

labuť.“ Protože manažeři fondu LTCM v Rusku nikdy neviděli černou


Vybouchnout

25

labuť, domnívali se, že ruské černé labutě neexistují. Taleb naproti tomu

sestrojil fi lozofi i obchodování, která zcela závisí na  existenci černých

labutí, na možnosti, že trhy otřese nějaká nahodilá, nečekaná událost.

Nikdy tedy neprodává opce. Jenom je kupuje. Nikdy není tím, kdo při

jde o  velké peníze, když se akcie GM náhle propadnou. Nikdy nesází

na to, že se trh posune tím nebo oním směrem. To by vyžadovalo před

pokládat o sobě, že rozumí trhu – a to Taleb netvrdí. Nemá sebedůvě

ru Warrena Buff etta. Kupuje tedy opce na obou stranách – na vzestup

i na pokles trhu. A nesází na minimální fl uktuace trhu. Proč se tím za

bývat? Pokud všichni ostatní výrazně podceňují pravděpodobnost vý

skytu vzácných událostí, bude opce na akcie GM za takových 40 dolarů

podhodnocená. Taleb tedy nakoupí opce „mimo peníze“ ve  velkém.

Nakoupí je pro stovky různých akcií, a pokud vyprší dřív, než je použi

je, jednoduše nakoupí další. Taleb dokonce ani neinvestuje do akcií, ani

pro Empiriku, ani na svém osobním účtu. Nákup akcie na rozdíl od ná

kupu opce představuje sázku na  to, že budoucnost bude vylepšenou

verzí minulosti. A  kdo ví, zda se to naplní? Proto je všechen Talebův

osobní majetek i stovky milionů, které tvoří rezervu Empiriky, v obcho

dovatelných obligacích americké vlády. Málokdo na Wall Street dovedl

praxi nakupování opcí do takových extrémů. Pokud se ale na akciovém

trhu stane cokoli nezvyklého, pokud celou Wall Street otřese nějaká

nahodilá událost, která stlačí akcie GM na 20 dolarů, Nassim Taleb ne

skončí v omšelém bytě v Athénách. Bude bohatý.

Před nedávnem se Taleb vydal na večeři do francouzské restaurace

jen kousek na  sever od  Wall Street. Večeřeli s  ním samí kvanti: muži

s naditými kapsami v nedopnutých košilích vyzařující nevzrušený do

jem lidí, kteří si drží nenucený odstup a jejich denní snění se odehrává

v číslech. Taleb seděl na konci stolu, popíjel pastis a debatoval o fran


couzské literatuře. Mezi stolovníky byl i šachový velmistr s hřívou bí

lých vlasů, který býval jedním z  učitelů Anatolije Karpova, nebo jiný

muž, který v  průběhu své kariéry pracoval postupně na  Stanfordově

univerzitě, ve  fi rmě Exxon, v  Národní laboratoři v  Los Alamos, ve  fi -

nančním domě Morgan Stanley a  v  „butikové“ francouzské investiční

bance. Hovořilo se o matematice a šachu a vyjadřovala se starost o jed

noho z nich, který zatím nedorazil a kterého provázela pověst, jak jeden

z kvantů ustaraně prohlásil, že „netrefí ani na záchod“. Když přišel účet,

dali ho muži, který pracoval jako risk manažer velké banky na  Wall

Street. Dlouho na něj hleděl se směsí zmatku a pobavení, jako by si ne

mohl vzpomenout, jak naložit s matematickou úlohou takové banality.

Muži u stolu byli z oboru, který je formálně založen na matematice, ale

ve skutečnosti stojí na epistemologii, protože prodej nebo nákup opce

od  obou stran vyžaduje, aby se konfrontovaly s  otázkou, co skutečně

vědí. Taleb opce nakupuje kvůli svému přesvědčení, že vzato od  zá

kladu neví nic, nebo přesněji, že ostatní se domnívají, že vědí víc, než

je ve  skutečnosti pravda. Ale okolo stolu sedělo i  dost lidí, kteří opce

prodávají a myslí si, že když jste dost chytří, abyste cenu za opci nasta

vili správně, můžete vyhrát tolik oněch dolarových sázek na  General

Motors, že z  toho vyjdete se ziskem i  v  případě, že dojde na  neprav

děpodobný pokles akcií pod 45 dolarů. Věří, že svět je místo, kde listí

nakonec vždycky bude padat víceméně podle předvídatelného vzorce.

Rozdíl mezi těmito dvěma stranami je ona propast, která před těmi

lety na  návštěvě v  Connecticutu vyvstala mezi Talebem a  Niederhof

ferem. Niederhoff erovým hrdinou je vědec 19. století Francis Galton.

Niederhoff er pojmenoval svou nejstarší dceru Galt a  jeho knihovnu

zdobí portrét stojícího Galtona. Galton byl statistik a sociolog (a gene

tik a meteorolog). Pokud je vaším hrdinou, věříte, že uspořádáním em


27

pirických dokladů, agregováním datových bodů, dokážete zjistit, cokoli

potřebujete vědět. Talebovým hrdinou je naproti tomu Karl Popper,

který řekl, že nikdy nemůžete vědět s  jistotou, že jakékoli tvrzení je

pravdivé – můžete vědět jen, že pravdivé není. Taleb to, co se od Nie

derhoff era naučil, bohatě zúročil, Niederhoff er ale trvá na tom, že jeho

příklad vyšel u Taleba nazmar. „V jednom ze svých případů mluví ad

vokát Rumpole z britského seriálu Rumpole z Old Bailey o procesu ve

deném biskupem, který nevěří v boha,“ říká Niederhoff er. „Nassim je

empirik, který nevěří v  empirismus.“ Co jiného je, když tvrdíte, že se

učíte ze zkušeností, ale zároveň jste přesvědčeni, že zkušenostem nelze

věřit? Dnes Niederhoff er vydělává velké peníze prodejem opcí a  tím,

komu je prodává, je dost často Nassim Taleb. Jinými slovy, když jeden

z nich vydělá dolar, je to s velkou pravděpodobností dolar od toho dru

hého. Z učitele a žáka se stali predátor a kořist.

3.

Před lety pracoval Nassim Taleb v investiční bance First Boston, a jed

nou z věcí, jimž nemohl přijít na kloub, bylo – podle jeho názoru – bez

duché fungování burzovního parketu. Od makléře se čekalo, že každé

ráno přijde a bude nakupovat a prodávat a podle toho, kolik peněz tím

vydělá, dostane odměnu. Když nevytvářel zisk příliš mnoho týdnů, ko

legové se na něj začínali dívat divně, když to trvalo příliš mnoho měsí

ců, dostal výpověď. Makléři byli vesměs vzdělaní, nosili obleky Savile

Row a kravaty Ferragamo. Nořili se do trhů s frenetickou naléhavostí.

Podrobně četli Wall Street Journal a  shromažďovali se okolo televize,

aby jim neunikly důležité zprávy. „Federální rezervní systém udělal to

hle, španělský premiér udělal támhleto,“ vzpomíná Taleb. „Italský mi

nistr fi nancí říká, že se nechystá žádná konkurenční devalvace, tohle




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist