E-kniha: Člověk moudrý, člověk milovaný -- Rukověť věřícího křesťana – Jiří Glet

1. vydání

vydáno v květnu 2017 jako 51. publikace

vydal Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN 978-80-7570-038-4 (epub)

ISBN 978-80-7570-039-1 (mobi)

ISBN 978-80-7570-040-7 (pdf)

ÚVOD

V současné době si stále více, zejména mladých, lidí uvědomuje, ţe nejenom chlebem ţiv je člověk a projevují zájem o duchovní věci. Mnozí z nich obrací svou pozornost i ke křesťanskému učení. A je to tak dobře, neboť evropská civilizace a kultura posledních dvou tisíc let je především křesťanskou civilizací a kulturou. Tito lidé se však právem ptají, jak začít, jak si vybrat jednu z velkého mnoţství církví působících v naší zemi, nebo na celém světě. Začít je třeba tím, co spojuje křesťany celého světa a to četbou a studiem Bible a pak si vybrat jednu z církví, nebo zůstat prostě jen tak obrácenými věřícími křesťany. Mnozí však uvádějí, ţe jsou pro ně biblické texty obtíţně srozumitelné. Nejčastější chybou, kterou při četbě Bible dělají, je ta, ţe na biblické texty a podobenství pohlíţejí jenom jako na historii, jako na to, co se stalo před mnoha lety a tudíţ jakoby nemohly oslovit dnešního člověka. Ale to je právě ten největší omyl, neboť na Bibli je nutno pohlíţet jako na studnici nepřeberné moudrosti, která nás učí jak ţít podle křesťanských zásad a podle křesťanských zásad lze ţít v kaţdé, tedy i v konzumní společnosti. Pak pochopíte, ţe pravým křesťanem je člověk, který je pokřtěn a ve svém ţivotě se řídí dvěma největšími přikázáními lásky, lásky k Bohu a lásky ke svému bliţnímu. Není jiţ tak podstatné, zda-li navštěvuje chrám zdobený zlacenými sochami či ikonami nebo jehoţ stěny jsou jen čistě vybíleny, anebo sepne své ruce k modlitbě v tichu překrásné přírody.

Některé biblické texty pocházejí z doby i před třemi tisíci lety a pokud se Vám nepodaří pochopit jejich pravý smysl, poţádejte kněze, pastýře duší o vysvětlení., kterého se Vám nepochybně dostane. Celou touto knihou Vás budou provázet biblické citáty, které jsem si dovolil do textu uvést a uspořádat tak, aby jejich moudra korunovala jednotlivá témata. Biblické citáty z Nového zákona jsem vybral z Čechům tak drahé Bible kralické z roku vydání 1999 a biblické citáty ze Starého zákona z českého ekumenického překladu Bible z roku vydání 2001. Nechť tato kniha však není chápána jako učebnice náboţenství tou není a nemůţe ani být, vţdyť nemám ani ţádné teologické vzdělání. Jsem však věřící člověk, jehoţ zálibou je četba a studium Bible, historie a umění, poznávání přírody a přírodních krás i kulturních a historických památek. A právě proto se v této knize zamýšlím nad jednotlivými citáty, nad dobrem a zlem, nad dobrými i špatnými lidskými vlastnostmi. Vyprávím zde i některé lidské příběhy.

Seznámím Vás i s myšlenkami světových učenců a křesťanských mystiků, myslitelů a filosofů. Zamýšlím se i nad Boţími zákony a nejvyšším vesmírným zákonem, zákonem Boţí milosti. V neposlední řadě se pak zamýšlím i nad lidským zdravím a nad vztahem člověka k rodině a přírodě.

Mým přáním je, abych touto knihou přispěl k tomu, abyste v tomto sloţitém a mnohdy tak cynickém konzumním světě nalezli svůj pevný bod, svůj mateřský přístav, kterým je křesťanská víra, s jejíţ pomocí zdoláte všechny překáţky ve Vašem ţivotě. Zároveň bych chtěl svoji nepatrnou troškou do mlýna přispět k naplnění dávného snu mnohých křesťanů, ke znovu sjednocení křesťanstva celého světa.

Autor

BŮH A ČLOVĚK

Mnohý z Vás si jiţ poloţil otázku, odkud jsem přišel, kam směřuji a co jsem vlastně zač? Zkuste si nejlépe za letního vlahého večera lehnout do trávy, jen tak se dívat na tisíce zářivých hvězd a přemítat o vesmíru. Poloţte si otázku, kdo stvořil vesmír, kdo určuje dráhy miliard hvězd, pohyby galaxií a planet, kdo nechává svítit slunce?

Ano, je to jediná vesmírná síla zvaná Bůh, se kterou se nemůţe nic měřit a právě proto ve vesmíru vládne Boţí řád a pořádek. Zkuste se jen představit, co by to znamenalo, kdyby se dráha naší země jen o několik miliónů kilometrů přiblíţila ke slunci, coţ ve vzdálenostech vesmíru není ani ta pověstná kapka v moři. Ţár slunce by zničil pozemský ţivot. A opačně, v případě, ţe by se naše země jen o několik miliónů kilometrů vzdálila od slunce, zavládl by na zemi věčný mráz a taky by došlo k zániku pozemského ţivota.

Všichni něčemu věříme, všichni například věříme tomu, ţe zítra ráno vyjde slunce. Kdybyste se někoho zeptali, zda-li zítra ráno vyjde slunce, pravděpodobně by odpověděl: „A proč by nevyšlo?“ Správně by měl však říci, „zítra ráno slunce vyjde, protoţe ve vesmíru vládne Boţí řád a pořádek“. Bůh je, a to je ta základní pravda, to je to evangelium, dobrá zpráva pro všechny lidi celého světa. Poznejte jiţ konečně pravdu! Ta zní, ţe Bůh je nekonečný Duch, jediná nekonečná a nedělitelná vesmírná síla, je to láska, je to náš laskavý nebeský Otec, který se o nás stará a pečuje o nás.

V Bohu není ani minulost ani budoucnost, pochopte, ţe Bůh je věčné nyní. Bůh je všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný, to znamená, ţe Bůh je i v nás, sídlí v našem nitru. Náš duch pochází od Boţího Ducha.

Podle toho poznáváme, že zůstáváme v něm a on v nás, že nám dal ze svého Ducha.

A my jsme poznali tu lásku, kterou má Bůh k nám a uvěřili jsme ji.

Bůh je láska a kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm.

Janova epištola

4:13,16

Svatý Augustin (354 - 430 n. l.) napsal knihu „O obci Boţí“, která se

stala jedním z pilířů vznikající středověké společnosti. Ve svém dalším díle „Vyznání“, klade důraz na lásku k Bohu. A napsal zde rovněţ tyto krásné slova:

„Kdyţ miluji Boha, miluji jas, hlas, vůni, objetí „niterného člověka“,

jehoţ nosím v sobě tam, kde znějí melodie, které čas neodnáší, kde voní vůně, jeţ vítr nerozfouká.“...A pravda mi říká: „Tvůj Bůh není ani nebe, ani země, ani ţádný druh těla. Tvůj Bůh je pro tebe ţivot tvého ţivota“.

Bůh je rovněţ zdrojem nesmírného bohatství, které kaţdodenně štědře

rozdává nám, lidem. Připomeňme si například obrovské nerostné bohatství, které máme k dispozici na zemi, ať jiţ naleziště drahých kovů a drahokamů, naleziště ţelezným rud a rud barevných kovů, všechna ta naleziště ropy a uhlí. Pomysleme dále na tisíce a tisíce tun ovoce a zeleniny, obilí, rýţe a dalších plodin, které kaţdým dnem dozrávají na zemi, na tisíce m

3

dřevní hmoty, která kaţdý den přirůstá na stromech

naší planety. Naše řeky a oceány jsou bohaté na ryby i jiné vodní ţivočichy, na zemi ţije tisíce druhů zvěře a jak rozmanité je ptactvo nebeské. Štědře, opravdu štědře nám Bůh rozdává své bohatství a my zde na světě můţeme tohoto bohatství uţívat a těšit se z něj.

V Bibli je popsáno kázání sv. Pavla muţům athénským, ve kterém

hovoří o Bohu těmito slovy:

Bůh, který stvořil svět

i všechno, co je v něm, ten,

který je Pánem nebe i země,

nebydlí v chrámech udělaných rukama.

Ani si nedává sloužit lidskýma rukama,

jakoby něco potřeboval,

protože on dává všem život i dech i všechno.

A učinil z jedné krve celý lidský rod,

aby přebývali na celém povrchu země,

vyměřil jim uložené časy a hranice jejich přebýván,

aby hledali Pána,

zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho,

ačkoli není daleko od žádného z nás.

Jím totiž žijeme, hýbeme se a trváme,

Jak to řekli i někteří z vašich básníků:

„Vždyť jsme jeho potomstvo.“

Když jsme tedy Boží potomstvo, nesmíme se domnívat,

Že by božská bytost byla podobná zlatu, stříbru nebo kameni,

výtvoru lidské zručnosti a důvtipu.

Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti

a nyní přikazuje lidem,

aby všichni všude dělali pokání,

protože určil den, v němž bude spravedlivě soudit svět

skrze muže, kterého k tomu ustanovil,

o čemž podal každému důkaz, kdy ho vzkřísil z mrtvých.

Skutky

17:24-31

Zakladatelem křesťanského učení je Jeţíš Kristus, syn Boţí, který od

Boha vyšel a k Bohu, svému otci na nebesích, se po ukřiţování a následném vzkříšení zase vrátil. Jeţíš Kristus, kterého na jeho pouti provázeli apoštolové, kázal rovnost lidí před Bohem, křesťanskou lásku, Boţí království a věčný ţivot.

A toto je ten věčný život, aby poznali tebe,jediného pravého Boha, a

toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

Jan

17:3

Sám Jeţíš Kristus řekl: „Nepřišel jsem zákon zrušit, ale naplnit.“ Pro

ty, kteří se s křesťanským učením teprve seznamují, je třeba uvést, ţe je zde míněn Starý zákon. Jak je výstiţně uvedeno v Janově Evangeliu:

Neboť zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

Jan

1:17

Dvě Kristova největší přikázání lásky, lásky k Bohu a bliţnímu svému, by se měly stát základní ţivotní zásadou kaţdého věřícího křesťana.

Jeţíš Kristus uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a vykonal mnohé další zázraky na své pouti po Palestině. V Matoušově evangeliu se dočtete:

Ježíš jim odpověděl: Jděte a oznamte co slyšíte a vidíte:

slepí vidí, chromí chodí,

malomocní jsou očišťováni,

hluší slyší, mrtví jsou kříšeni

a chudým se káže evangelium.

A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.

Matouš

11:4-6

Jeţíš Kristus si sám vybral dvanáct apoštolů, aby hlásali jeho evangelium. Jsou to: Petr, Ondřej, Jakub (starší), Jan, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův (mladší), Šimon (Horlivec), Juda Tadeáš a Jidáš Iškariotský, na jehoţ místo byl později vybrán Matěj.

Jeţíš Kristus, který byl zároveň Bohem i člověkem, byl ukřiţován v třicátém třetím roce jeho pozemského věku, dle tradice na jaře roku 33 n. l.

Ţivot Jeţíše Krista, jeho myšlenky podobenství, kázání a zázraky jsou popsány v evangeliích podle sv. Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Tato evangelia jsou součástí Nového zákona. Apoštolové Jeţíše Krista, po jeho vzkříšení a nanebevstoupení, dále kázali evangelium po říši římské. A tak během dalších třiceti let ve většině velkých měst ve východním středomoří vznikli křesťanské obce. Významnou roli při šíření křesťanství, zejména v řecky mluvících městech na východě Římské říše, sehrál sv. Pavel, jehoţ epištoly jsou rovněţ součástí Nového zákona. Sv. Pavel, jako křesťanský apoštol zavedl zásadu, ţe křesťanské učení je přístupné pro všechny lidi a zároveň poloţil základy veškeré pozdější teologie. V prvních třech stoletích našeho letopočtu byli křesťané krutě pronásledováni. Teprve v roce 313 n. l. římský císař Konstantin I. A jeho spoluvladař Licinius vydali dokument zvaný edikt milánský, kterým bylo křesťanství uznáno za tolerované náboţenství. V roce 394 n. l. se pak křesťanské učení stalo jediným oficiálním státním náboţenstvím v říši římské. V roce 325 n. l. nechal římský císař Konstantin I. Svolat první nikájský koncil do města Nikáje v Malé Asii a poţádal tři stovky jeho účastníků, aby vypracovali oficiální vyznání křesťanské víry. V Nikáji tak bylo vypracováno dogma, které se stalo závazným pro všechny křesťany:

Věříme v jediného Boha, Otce všemohoucího,

Stvořitele všeho viditelného i neviditelného

a v jediného Pána Ježíše Krista syna Božího,

zplozeného Otcem, jedním, jediným,

tedy stejné podstaty jako Otec,

jenž stvořil všechny věci na nebi i na zemi,

jenž sestoupil z nebe pro nás lidi a naši spásu,

a stal se ztělesněním, stal se mužem,

trpěl a třetího dne znovu vstal,

vystoupil na nebe,

přišel soudit živé i mrtvé,

a v Ducha Svatého.

Bůh je ţivot a je to taky Váš ţivot. Přijměte skutečnost, ţe Bůh je

Pánem vašeho ţivota. Všechno si v klidu promyslete a uvěřte v Boha. Věřit něčemu, znamená přijmout ‚to něco’ jako pravdu. Věříte-li v Boha, jako Boha lásky, Boha, který je Vaším laskavým nebeským Otcem, vaším průvodcem, rádcem a nejlepším přítelem, nikdy jiţ nebudete na světě sami a najdete i svůj bezpečný přístav, kterým je křesťanská víra. Za pomocí Boha a ‚pravé’ křesťanské víry pak překonáte všechny překáţky a těţkosti ve svém ţivotě.

BOŽÍ ZÁKONY

Staré přísloví nás poučuje, ţe „Všeho do času, jen Pán Bůh na věky.“ A zcela obdobný je i vztah mezi lidskými a Boţími zákony. Lidské zákony, které jsou jen dočasné, se mnohdy tvořily ve prospěch určité privilegované skupině lidí. Tak v otrokářské společnosti říše římské patriciové dělili nástroje na bučící (zvířata) a mluvící (otroci). Za feudalismu byli zase nevolníci danými zákony zcela závislí na svém šlechtici, museli pro něj robotovat a odvádět mu rentu. Také ranný kapitalismus se nijak nevyznamenal, neboť dělníci museli za bídných podmínek pracovat 12 i více hodin denně a dětská práce byla zcela běţná. A co takový fašismus se svou zrudnou teorií o nadřazené rase anebo bolševické zákony tvrdě potírající třídního nepřítele a tak bych mohl pokračovat dále. V ţádném případě zde však nechci porovnávat jednotlivé společenské řády, na to bych si ani netroufl. Jen jsem chtěl na několika příkladech ukázat, jak se lidské zákony měnily, mění a jak jsou často nedokonalé. Boţí zákony jsou však trvalé, neměnné a jsou určeny všem lidem bez rozdílu. A tak jsem si dovolil takto rozdělit Boţí zákony:

 Boţí zákony konání dobra, lásky a Desatero Boţích

přikázání.

 Boţí zákony v přírodě.

 Nejvyšší vesmírný zákon, zákon Boţí milosti.

Na světě je plno protikladů, jako například, den a noc, oheň a voda, bílá a černá a mnoho dalších. Mezi tyto protiklady patří Bůh a Ďábel, dobro a zlo. Kaţdý člověk si můţe svobodně vybrat, bude-li kráčet po cestě dobra či zla. Toto naše rozhodnutí se nedá v ţádném případě ošidit, zde neexistuje ţádná zlatá střední cesta. Je pošetilé páchat vědomě zlo, domnívaje se, ţe kdyţ budu pak zase určitý čas konat dobro, ţe se to nějak vyrovná. Přesto se však najdou vykutálenci, kteří kradou a podvádějí a kdyţ se v neděli pomodlí v kostele, domnívají se, ţe je všechno srovnáno a mohou znovu začít se svým darebáctvím. Bláhoví pošetilci, kteří se domnívají, ţe lze Boha přechytračit.

Vybrali jste si konat dobro jako svůj ţivotní program? Pak Vám upřímně gratuluji, neboť je to jediná cesta jak dosáhnou v ţivotě štěstí, radosti, spokojenosti, klidu a míru v duši. Tato cesta je však trnitá, zdaleka není tak jednoduchá jak se na první pohled zdá a bude třeba vynaloţit hodně úsilí, aby jste se po této cestě vydali.

Mnozí z nás provádějí takzvanou jarní očistnou kůru, kdy své tělo čajem z léčivých bylin zbavují toxických látek, které se v něm přes zimu usadily. Po této očistné kůře se cítíte svěţí a silní. Stejně tak, pokud jste se rozhodli pro cestu dobra, musíte dokázat odpustit svým bliţním a sobě a své tělo nejdříve očistit od duševních jedů jako je závist, nenávist, lakomství a mnoha dalších, které se za řadu let ve Vaši duši usadily. Tato duševní očista je však nezbytná a nepomohou nám v ní ţádné léčivé byliny, musíte si pomoci sami. Nebo si snad opravdu