načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Člověk, jeho smysly a svět – kolektiv; Věra Facová; Miroslav Orel

Člověk, jeho smysly a svět

Elektronická kniha: Člověk, jeho smysly a svět
Autor: kolektiv; Věra Facová; Miroslav Orel

Publikace se věnuje široké oblasti smyslového vnímání člověka. Klade si za cíl zpřístupnit lékařské a psychologické poznatky o lidských smyslech, a to jak známých (zrak či sluch), tak na první pohled skrytých (např. čidla rovnováhy či ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  365
+
-
12,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 248
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Lékařské vědy. Lékařství
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-2946-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace se věnuje široké oblasti smyslového vnímání člověka. Klade si za cíl zpřístupnit lékařské a psychologické poznatky o lidských smyslech, a to jak známých (zrak či sluch), tak na první pohled skrytých (např. čidla rovnováhy či senzory hlubokého čití). Autoři se zabývají otázkami stavby a funkce, ale také vývoje, poruch a chorob, způsobů vyšetření a léčby lidských smyslů – od úrovně buněk až po úroveň orgánů. Okrajově se věnují také historii poznání a léčby smyslových orgánů či vnímání bolesti a slasti. Pro oživení jsou zařazeny drobné „srovnávací exkurze“ do oblasti smyslů zvířecích. Autoři vycházejí z ověřených poznatků a pro zpřístupnění témat volí kompromis mezi učebnicovou, populární a vědeckou formou. Kapitoly jsou doplněny názornými ilustracemi a ukázkami konkrétních vyšetřovacích metod. Z knihy mohou čerpat jak studenti řady oborů, tak absolventi či veřejnost se zájmem o danou tematiku.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Věra Facová; Miroslav Orel - další tituly autora:
 (e-book)
Člověk, jeho mozek a svět Člověk, jeho mozek a svět
Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory Vyšetření a výzkum mozku
A co řeknete teď, doktore? A co řeknete teď, doktore?
 (e-book)
A co řeknete teď, doktore? A co řeknete teď, doktore?
 (e-book)
Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory Vyšetření a výzkum mozku
Anatomie a fyziologie lidského těla -- Pro humanitní obory Anatomie a fyziologie lidského těla
Psychopatologie -- Nauka o nemocech duše, 3., aktualizované a doplněné vydání Psychopatologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování

S poděkováním věnujeme tuto knihu vem, kteří nějakým způsobem naplnili

a obohatili nae vlastní smysly a ivoty tím, co nám řekli (nebo neřekli),

ukázali (nebo neukázali), dali (nebo nedali) pocítit, proít a zaít...

Stali se tak toti součástí naich ivotů a nás samých.

V Olomouci 25. března 2010 Miroslav Orel a Věra Facová


MUDr. PhDr. Miroslav Orel, PaedDr. Mgr. Věra Facová a kolektiv ČLOVĚK, JEHO SMYSLY A SVĚT Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4162. publikaci Spoluautoři: t. č. studující Ondřej Fac prof. MUDr. Miroslav Heřman, Ph.D. MUDr. Zdeněk Hloek, Ph.D. MUDr. Martin Kaláb MUDr. Bohdan Křupka, Ph.D. MUDr. Petr Mlčák PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. Jiří imonek, promovaný psycholog doc. MUDr. Rostislav Večeřa, Ph.D. MUDr. Peter Wágner Recenzovali: prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc., UK Praha doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., UK Praha Odpovědná redaktorka Drahue Maková Ilustrace MUDr. PhDr. Miroslav Orel Ilustrace na obálce Ing. Jiří Románek Sazba a zlom Milan Vokál Grafický návrh a zpracování obálky Radek Krédl Počet stran 256 Vydání 1., 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Š Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo Š Jiří Románek, Miroslav Orel ISBN 978-80-247-2946-6(titná verze)

ISBN 978-80-247-7306-3 (elektronická verze ve formátu PDF)

Š Grada Publishing, a.s. 2012

OBSAH

1. KRÁTKÉ SLOVO NA ÚVOD ...........................11

Miroslav Orel, Věra Facová

2. JAKAZČEHOJSOUSMYSLYPOSTAVENYAJAKFUNGUJÍ .......12

Miroslav Orel, Ondřej Fac 2.1 Buněčné receptory ................................13

2.1.1 Rozliení vlastního a cizího .......................20

2.2 Rozdělení smyslů ................................22

2.3 Osud smyslových informací ...........................25

3. JAK JSME TO VIDĚLI KDYSI A JAK TO VIDÍME DNES ..........37

Martin Kaláb 3.1 Zrak .......................................37

3.2 Sluch.......................................42

3.3 Čich .......................................46

3.4 Chu.......................................47

3.5 Hmat,bolestavnímáníteploty .........................48

4. DÍVÁME SE .....................................50

Miroslav Orel, Věra Facová, Petr Mlčák, Radko Obereignerů 4.1 Čímajakvidíme?................................51

Miroslav Orel, Věra Facová

4.1.1 Stavba sítnice ..............................54

4.1.2 Z oka do mozku .............................60

4.1.3 Přídatné orgány oční ..........................64

4.2 Jak oko vzniká, roste a vyvíjí se před narozením ................66

Miroslav Orel 4.3 Vyetřovací metody v rukou lékařů a psychologů ...............68

Petr Mlčák, Radko Obereignerů, Miroslav Orel

4.3.1 Vyetření očních lékařů .........................69

Petr Mlčák

4.3.2 Vyetření zraku v psychologii .....................76

Radko Obereignerů

4.4 Kdy zrakové ústrojí neslouí, jak má .....................82

Petr Mlčák

4.4.1 Refrakční vady a vetchozrakost .....................82

4.4.2 Onemocnění víček ...........................82

4.4.3 Onemocnění slzného ústrojí .......................84

4.4.4 Onemocnění spojivky ..........................84

4.4.5 Onemocnění rohovky ..........................85

4.4.6 Onemocnění ivnatky ..........................85

4.4.7 Onemocnění čočky ...........................86

4.4.8 Onemocnění sklivce ...........................86

4.4.9 Onemocnění sítnice ...........................87

4.4.10 Onemocnění zrakového nervu zelený zákal (glaukom) ........90

4.4.11 Úrazy oka ................................91

4.5 Můeme zrak ovlivnit... (?) ...........................92

Petr Mlčák

4.5.1 Léčba refrakčních vad a vetchozrakosti .................92

4.5.2 Léčba onemocnění víček ........................93

4.5.3 Léčba onemocnění slzného ústrojí ...................93

4.5.4 Léčba onemocnění spojivky a rohovky .................94

4.5.5 Léčba onemocnění ivnatky ......................94

4.5.6 Léčba edého zákalu ..........................94

4.5.7 Léčba vybraných onemocnění sítnice ..................95

4.5.8 Léčba zeleného zákalu (glaukomu) ...................95

4.5.9 Léčba úrazů oka .............................96

5. POSLOUCHÁME ..................................97

Miroslav Orel, Věra Facová, Zdeněk Hloek, Radko Obereignerů 5.1 Čímajakslyíme? ...............................98

Miroslav Orel, Věra Facová

5.1.1 Zevní ucho ...............................99

5.1.2 Střední ucho ..............................100

5.1.3 Vnitřní ucho ..............................101

5.1.4 Z uního boltce do mozku .......................103

5.2 Jak ucho vzniká, roste a vyvíjí se před narozením ...............106

Miroslav Orel 5.3 Vyetřovací metody v rukou lékařů a psychologů ...............109

Zdeněk Hloek, Radko Obereignerů, Miroslav Orel

5.3.1 Vyetření uních nosních krčních lékařů .............110

Zdeněk Hloek, Miroslav Orel

5.3.2 Vyetření sluchu v psychologii ....................115

Radko Obereignerů

5.4 Kdy sluch neslouí, jak má ..........................115

Zdeněk Hloek, Miroslav Orel

5.4.1 Vývojové poruchy uního boltce ...................116

5.4.2 Vrozená atrézie zevního zvukovodu ..................116

5.4.3 Cerumen obturans ...........................116

5.4.4 Záněty zevního zvukovodu ......................116

5.4.5 Exostózy ................................117

5.4.6 Cizí tělesa ve vnějím zvukovodu ...................117

5.4.7 Nádory vnějího zvukovodu a středouí ................117

5.4.8 Akutní serotubární katar ........................117

5.4.9 Akutní zánět středního ucha ......................118

5.4.10 Chronický hnisavý zánět středního ucha ...............118

5.4.11 Záněty vnitřního ucha .........................119

5.4.12 Degenerativní nemoci vnitřního ucha .................119

5.4.13 Poranění bubínku a středouních kůstek ................119

5.4.14 Akutrauma ...............................119

5.4.15 Náhlá ztráta sluchu nejasné etiologie .................120

5.4.16 Morbus Meničri (Meničrova nemoc) .................120

5.4.17 Otoskleróza ..............................121

5.4.18 Tinnitus (uní elesty) .........................121

5.5 Můeme sluch ovlivnit... (?) ..........................121

Zdeněk Hloek, Miroslav Orel

5.5.1 Sluchadla ................................122

5.5.2 Kochleární implantáty .........................124

6. A CO ROVNOVÁHA... (?) ............................126

Miroslav Orel, Věra Facová, Bohdan Křupka 6.1 Čím a jak vnímáme polohu a pohyb hlavy ...................126

Miroslav Orel, Věra Facová

6.1.1 Orgány polohy .............................127

6.1.2 Orgány pohybu .............................128

6.1.3 Z blanitého labyrintu do mozku ....................128

6.2 Jak rovnováné ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se před narozením .......129

Miroslav Orel 6.3 Vyetřovací metody v rukou lékařů ......................129

Bohdan Křupka, Miroslav Orel 6.4 Poruchy rovnováhy ...............................132

Bohdan Křupka

6.4.1 Nevestibulární závra .........................132

6.4.2 Vestibulární závra ..........................133

6.5 Můeme poruchy rovnováhy ovlivnit... (?) ..................135

Bohdan Křupka

7. ČICHÁME .....................................137

Miroslav Orel, Ondřej Fac, Radko Obereignerů 7.1 Čím a jak čicháme ...............................139

Miroslav Orel, Ondřej Fac

7.1.1 Z nosu do mozku ............................139

7.2 Jak čichové ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se před narozením .........141

Miroslav Orel 7.3 Vyetření čichu .................................142

Radko Obereignerů, Miroslav Orel 7.4 Poruchy a ovlivnění čichu ...........................143

Miroslav Orel OCHUTNÁVÁME .................................145

Miroslav Orel

8.1 Čím a jak ochutnáváme? ............................145

8.1.1 Z jazyka a ústní dutiny do mozku ...................146

8.2 Jak chuové ústrojí vzniká, roste a vyvíjí se před narozením .........147

8.3 Vyetření, poruchy a ovlivnění chuového čidla ...............147

9. DOTÝKÁME SE A DOTÝKAJÍ SE NÁS ....................149

Miroslav Orel, Věra Facová, Bohdan Křupka 9.1 Co a jak vnímáme kůí... (?) .........................149

Miroslav Orel, Věra Facová

9.1.1 Z kůe do mozku ............................152

Miroslav Orel

9.2 Jak kůe vzniká, roste a vyvíjí se před narozením ...............156

Miroslav Orel 9.3 Vyetřovací metody v rukou lékařů ......................157

Bohdan Křupka 9.4 Kdy koní čití neslouí, jak má ........................160

Bohdan Křupka

9.4.1 Periferní poruchy citlivosti ......................160

9.4.2 Centrální poruchy citlivosti ......................161

9.5 Můeme koní citlivost ovlivnit... (?) .....................165

Bohdan Křupka

10. PŘÍKLADY ZOBRAZOVÁNÍ VYBRANÝCH SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

A PORUCH SMYSLŮ ...............................166

Miroslav Heřman

11. ČÍM, JAK A CO VNÍMÁME UVNITŘ ......................176

Miroslav Orel 11.1 Propriocepce ..................................176

11.2 Viscerocepce ..................................178

12. VNÍMÁME BOLEST A SLAST ..........................181

Miroslav Orel, Věra Facová, Rostislav Večeřa, Peter Wágner 12.1 Co je to bolest a jak vzniká ..........................182

Miroslav Orel, Věra Facová 12.2 Cesty bolestivých zpráv ............................185

Miroslav Orel, Věra Facová 12.3 Bolí jen tělo (některé psychosomatické souvislosti bolesti)? .........188

Miroslav Orel, Věra Facová 12.4Colzesbolestídělat? .............................190

Miroslav Orel, Věra Facová, Rostislav Večeřa, Peter Wágner

12.4.1 Farmakologická léčba bolesti .....................191

Rostislav Večeřa


12.4.2 A co placebo... (?) ...........................196

Miroslav Orel

12.4.3 Nefarmakologické monosti ovlivnění bolesti ............198

Miroslav Orel, Věra Facová, Peter Wágner

12.4.3.1 Bolestaléčebnárehabilitace .................201

Peter Wágner, Miroslav Orel

12.5Vnímámeslast.................................206

Miroslav Orel, Věra Facová

12.5.1 Mozek a slast ..............................209

13. VNÍMÁME V ČASE ................................214

Věra Facová, Miroslav Orel, Jiří imonek

13.1 Před narozením a krátce po něm ........................215

13.2 První roky ...................................218

13.3Rostemedál ..................................221

13.4 Jsme dospělí a stárneme ............................222

14. VJEMY ZKRESLENÉ A ALEBNÉ .......................223

Miroslav Orel, Věra Facová

14.1 alebné vjemy a hypnóza ...........................226

14.2 Látky vyvolávající alebné vjemy .......................227

14.3 Jednoznačné nejednoznačno nebo nejednoznačné jednoznačno? .....228 15. KRÁTKÉ SLOVO NA ZÁVĚR ..........................232

Miroslav Orel, Věra Facová 16. LITERATURA ...................................233

17. SEZNAM ZKRATEK ...............................239

18. REJSTŘÍK .....................................241

1. KRÁTKÉ SLOVO NA ÚVOD

Miroslav Orel, Věra Facová

Vnímám vnímá vnímáme... Jakběnánámmohoupřipadattatoslova.

Jakpřirozeněvyuívámejejichnáplňaobsah.Pozorujemekrajinu,druhéhočlověka nebooblíbenýfilm.Poslouchámehudbu,uměnívodynebozprávyvrádiu.Kdyza- vřeme oči, víme, v jaké poloze jsou nae ruce a nohy. Stovky a tisíce těchto a podobných informací povaujeme za zcela samozřejmé.

Co se vak děje, ne si uvědomíme, na co se díváme a co to v nás vyvolává? Jak slyíme?Jakvlastněcítímeněnýdotekatvrdýpád,hřejivépaprskyslunce,vůnija- hod nebo sena?

Smyslovévnímání,kterémusevknizevěnujeme,jebezesporujednouzezásadních podmínek ivota. Kadý ivý tvor (člověka nevyjímaje) je zcela závislý na okolním prostředí, se kterým je v neustálé interakci, a komunikaci spojené s výměnou látek, energií a informací.A hyne nejen bez příjmu potravy a vody, ale také bez příjmu informací, které nám zprostředkovávají nae smysly.

A právě na cestu za poznáním naich smyslů (a jak doufáme bez nesmyslů) vás nyní zveme.

Je nám jasné, e nae kniha není a ani nemůe být úplná a dokonalá. Naím cílem bylo poodhalit a zpřístupnit biologické, lékařské a psychologické poznatky onaichsmyslechatonejentěchznámých(jakojsouzrak,sluch,čich,chuahmat) tak,abysejednalookompromismezičistěučebnicovou,zcelapopulárníaryze vědeckouformou.Prototakénapř.literaturuuvádímesouhrnněnakonciknihyane- uvádíme přesné citace přímo v textu. Věnujeme se sice prioritně smyslům lidským, ale nemohli jsme si občas odpustit drobné srovnávací exkurze do oblasti smyslů zvířecích.Vkapitoláchnajdetetakévývoj,nemoci,způsobyvyetřeníaléčbyněkte- rých smyslových orgánů. A okrajově se věnujeme i vnímání bolesti a slasti.

Publikaci jsme koncipovali tak, aby z ní mohli vycházet studenti řady disciplín středníchavysokýchkol,kteřísepřisvémstudiusoblastísmyslovéhovnímáníset- kávají.Aněkteréinformacesnadmohouzaujmoutiabsolventypříslunýchoborůči veřejnost se zájmem o danou tematiku. V Olomouci 25. března 2010 Miroslav Orel a Věra Facová

/ 11


2. JAK A Z ČEHO JSOU SMYSLY POSTAVENY

A JAK FUNGUJÍ

Miroslav Orel, Ondřej Fac

Rozeznávání, zachycování, přijímání a zpracovávání informací z vnějího

i vnitřního světa organismu je jedním z rysů ivota. Jsou jím nadány jak bakterie či jednobuněční(prvoci,kvasinkyapod.),taksloitějiorganizovanítvorové.Umnoho- buněčných ivočichů (kam z biologického hlediska řadíme i člověka) zajiuje zmíněné funkce specializovaná smyslová soustava.

Vnímání percepcetedyzahrnujenejenzachyceníinformacípomocísmyslů,aletakéjejichpři-

jetí, zpracování a vyuití.

Poznámka: Početěný výraz percepce se uívá běně. Latinský základ slova (perceptiô per

cepce, vnímání, přijetí, vjem) je odvozen od percipere chytit.

Vzhledem ke gigantickému mnoství přicházejících informací nejsou ani nejjednoduí buňky, ani nejdokonalejí tvorové nikdy schopni zachytit a zpracovat vekeré nabízející se informace, ale pouze jejich omezený výběr. Vnímání je vdy výběrovým procesem.Platívak,einformace,nakteréjsoujednotlivédruhynejcitlivějí, odpovídají jejich potřebám.

Např.provčelyjevýhodné,abyvnímalyobrazynakvětináchviditelnépouzevUVsvětle,kteréje

nasměrují přímo ke zdrojům nektaru. Pro králíka, který tyto květy můe také konzumovat, je toto

vnímánízbytečné.Musíalebýtschopenzachytitpohyblikynaokrajizornéhopole,čehosina-

opak vůbec nevimne včela. A člověk nezaregistruje ani jedno, ani druhé.

Vnímání sice poskytuje obraz reality, není ale pouze výběrové, nýbr u kadého individua také subjektivně zkreslené. Vstupují do něj navíc také učení a vytvořené paměové stopy (minulé zkuenosti).

Stačí, aby např. pes, zvyklý na velmi tvrdé zacházení, zaregistroval pohyb ruky a bude se bát

nebo útočit. Lhostejno, jestli mu chcete dát unku nebo jej jemně pohladit.

Mimochodem eny a děti zvyklé na fyzické domácí násilí reagují podobně na přiblíení

a vstřícné gesto se zpravidla stáhnou a ucuknou nebo strnou v očekávání rány.

Ne se budeme věnovat podrobněji stavbě, funkci a poruchám jednotlivých velkýchlidskýchsmyslů,zastavímeseunejmenístavebníafunkčníjednotkylidského těla u buňky a jejího vnímání. 12 / Člověk, jeho smysly a svět BUNĚČNÉ RECEPTORY

Buňka je nejen základní cihlou naeho těla, ale je i realizátorem základních

funkcí ivé hmoty jakojsourůst,pohyb,rozmnoováníadědičnost,výměnalátek, energií a také informací.

Lidskétěloobsahujeřádověvícene10

19

buněk.Ačkolisejednotlivébuňkyvýrazněliívelikostí,

tvarem i svými speciálními funkcemi, je jejich základní stavební schéma obdobné. Stručně při

pomeňme,evechnylidskébuňkymajínapovrchubuněčnou (plazmatickou) membránu.Ta

obklopuje vlastní vnitřní prostředí buňky cytoplazmu , ve které leí specializované buněčné

organely (jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, ribozomy, cyto

skelet apod.).

Kadá ivá buňka je vybavena vlastním senzorickým aparátem, který jí umoňuje zachycovat a přijímat informace zokolí,ajeschopnatakéinformacevysílat tedy komunikovat s okolím. Platí to bez výjimky pro vechny buňky. Bez této schopnosti by kadá buňka byla dopředu odsouzena k zániku.

Nezbytnost komunikaceproivotsidovolujemeopakovaněpřirovnatknezbytnostipříjmuivin.

Buňka, která nekomunikuje stejně jako buňka, která nepřijímá iviny hyne. A v přeneseném

smyslu to moná platí i pro celého člověka.

Shrnujeme, e komunikace mezi buňkami se odehrává dvěma typy buněčných komunikačních toků: mezi buňkou a okolním prostředím a mezi buňkami navzájem.Obazmíněnékomunikačnítokyjsouproprospíváníaexistencinejensamot- ných buněk, ale celého mnohobuněčného těla rozhodující.

Jakopříklad narueníoboukomunikačníchtokůuveďmezhoubnénádorovébuňky,kterézačnou

ítsamyprosebe,bezohledunato,conatoříkajíostatníbuňkyacelétělo.Důsledkytakového

počínání určité buněčné populace jsou pro jedince doslova smrtící.

Z okolí přicházejí k buňkám stovky a tisíce rozmanitých informací.

Kadá buňka naeho těla je vak schopna přijímat pouze určité informace a reagovatnaně.Slovourčitévpředchozívětěvymezuje,ebuňkynereagujínavechny signály, ale pouze na některé. A jiným nevěnují pozornost (ignorují je). Tato senzorická specializace jenejvýraznějívpřípaděsmyslovýchbuněk,kteréjsouúzceza- měřenénaurčitýtyp podnětu(např.čípeklidskésítnicereagujejennaurčitoubarvu světla).

Jakjsmeuvedli,zmíněnásenzorickáspecializacesenetýkájenúrovněbuněk,aleiceléhoorga-

nismu. Smyslové orgány různých ivočichů toti zachycují pouze ty specifické informace, které

odpovídají jejich potřebám a prostředí, kde ijí (a jiné mohou zcela ignorovat).

Základní signály nebozprávy,kterýmibuňkykomunikujínavzájem,jsouvesměs velmi jednoduché (a větinou představují chemické látky). Je vak nutné signál nejprvenajednéstraněvyrobitavyslat.Nadruhéstraněpakzachytitazpracovat

Jak a z čeho jsou smysly postaveny a jak fungují / 13


nebolipřevéstmimobuněčný(extracelulární)signálnanitrobuněčný(intracelulární) a poté reagovat.

Nebudemesevěnovatporuchovébuněčnékomunikaci.Můesevaktýkat produkce či vysílání

signálů(pakbychompouilipříměrksituaci,kdysemonávcizinědomluvitchcete,aleneumíte

ádnéslovíčko,popřípaděmátejetěrucezazádyanemůetejekekomunikacipouít)nebopříjmu

a zpracovánísituace(pakjetopozicecizinců,sekterýmisechcetedomluvitaonivámvůbecne-

rozumí,nebodostaneteněcomonázajímavého,alenetuíte,kčemutoje,návodvcizířečine-

chápete, a tak to odloíte nebo vyhodíte).

Buněčné signály mohou působit na různou vzdálenost. Podle toho hovoříme o pěti typech buněčné signalizace (komunikace): n Endokrinní komunikace patříkvelmiúčinnýmregulačnímmechanismům.Endo-

krinně aktivní buňka produkuje a do krve uvolňuje specifické působky hormo

ny,kterésekrevnímoběhemdostávajíidovzdálenýchoblastítěla,kdepůsobína

cílové buňky. n Parakrinní komunikace se týká omezeného prostoru (řecké para znamená ved

le). Buňka produkuje signální látky s lokálním působením (lokální regulátory),

které pronikají do blízkého okolí producenta a ovlivňují sousední buňky. n Neuronově zprostředkovaná komunikace je uskutečňována prostřednictvím

nervových buněk (neuronů). Tyto buňky jsou schopné vytvářet, převádět a trans

formovatsignályvpodoběelektrickýchpotenciálůarozvádětjesvýmivýběkyna

různévzdálenosti(odzlomkumilimetruapovícenejedenmetr).Mezijednotli-

výmineuronyinajinécílovébuňkyjeinformacepřenesenapomocíchemickélát

ky neuromediátoru (neuropřenaeče). n Kontaktní (dotyková, juxtakrinní) komunikace působí na nejkratí vzdálenost

(latinské juxta znamená těsně vedle, těsně u). Buňky se kontaktují přímo doty

kem struktur na svých buněčných membránách. n Autokrinní komunikace se týká buňky samotné signály, které buňka vysílá,

ovlivňujíijisamotnouaslouíkezpětnémusebeřízení(autoregulaci).Dalobyse

říci,esitakbuňkauvědomuje,copřesněřeklasvémuokolíakoliktohořekla.

Pro ilustraci bychom zmíněné buněčné komunikační typy mohli obrazně převést na nám známé

úrovně komunikace.

Můete napsat dopis, ve kterém oznamujete, e přijedete na kávu, a poslat ho třeba na druhou

stranuplanety(endokrinníkomunikacenavelkouvzdálenostpomocínějakéhonosičeinformace).

Můetezvednouttelefonaoznámittutéinformaci(cojepříklademnervovědrátovězpro

středkované komunikace).

Vdoběbezdrátovýchtechnologií,e-mailuaSMSbudoutytopříkladypromnohémonánesro-

zumitelné, ale jetě nedávno byly opravdu dopisy pouze listovní a telefony pouze propojené

dráty.

Pokudzavolátezbalkonunasvésousedy,ejdetenakávu,apostavívodu,jetoobrazněpa-

rakrinní typ komunikace.

Jestlivezmetedorukybalíčekkávy,zaklepeteusousedů,podátejimrukuařeknete,ejstetady,

kávu máte, ale vodu, hrnečky, cukr a smetanu jste nebrali, je to přímá dotyková komunikace. 14 / Člověk, jeho smysly a svět

Apřivechtěchtomonostechsamikontrolujete,cojstenapsali,řekli,jestlitobylojasné,srozu-

mitelnénebotomátezopakovatčizesílithlas(příkladautokrinníkomunikace,sebereflexeasebe-

řízení).

A ji buňky komunikují jakýmkoli způsobem, je největí mnoství buněčných

senzorůkotvenovpovrchovéohraničujícístruktuřebuňkyv PLAZMATICKÉ (BU

NĚČNÉ) MEMBRÁNĚ.

Jak a z čeho jsou smysly postaveny a jak fungují / 15

ENDOKRINNÍ KOMUNIKACE

PARAKRINNÍ KOMUNIKACE

DOTYKOVÁ KOMUNIKACE

NERVOVÁ KOMUNIKACE

AUTOKRINNÍ KOMUNIKACE

krevní céva

krev

Obr. 2.1 Typy komunikace mezi buňkami

+

Funkce plazmatické membrány jsoumnohočetné. Neslouí pouzekzajitění kontaktu smimobu

něčným prostředím (včetně rozpoznávání hormonů aj. informačních molekul), ale také ohraničuje

nitro buňky a zajiuje její celistvost. Do určité míry uchovává tvar buňky (spolu se strukturami

cytoskeletu, který tvoří jakousi buněčnou kostru a svaly), umoňuje vzájemné spojení buněk,

podílí se na udrování vnitřního prostředí v buňce, příjmu a výdeji látek a v neposlední řadě

chrání buňku před zevními vlivy.

Základní sloka plazmatické membrány fosfolipidová dvojvrstva (s podílem cholesterolu a dalích lipidů) je asymetrická. Jinými slovy buněčná membrána hledí jinou částí ven a jinou částí dovnitř.

Dalínedílnousoučástíbuněčnémembrányjsoumembránové proteiny (bílkoviny). Některé z nich procházejí skrz fosfolipidovou dvojvrstvu, jiné jsou do ní zanořeny z vnějí či vnitřní strany. 16 / Člověk, jeho smysly a svět

zevní strana buněčné membrány

vnitřní strana buněčné membrány

glykoproteiny

fosfolipidy

fosfolipidy

bílkoviny

Obr. 2.2 Struktura buněčné membrány

Na zevní stranu plazmatické membrány jsou vázány cukry (s proteiny ve formě glykoproteinů a s lipidy ve formě glykolipidů).

Buněčná membrána je vysoce dynamicky proměnlivá struktura. Podléhá neustálé přestavbějejíčástisepřesouvají,zanikajíaznovuseobnovují.Dějesetakvdůsledku dějů uvnitř buňky, ale i v jejím okolí. Protoe je buněčná membrána sloena ze základníchstavebníchprvků,kteréneustáleměnísvojipolohu,početapod.,přirovnává se často k tekuté mozaice (základem tekuté mozaiky je fosfolipidová dvojvrstva, do ní jsou mozaikovitě zabudované pohyblivé proteiny).

Buňka na svém povrchu (resp. plazmatické membráně) odráí to, co se děje v ní, ale i co se děje

vjejímokolí.Apřeneseněbychomjimonámohlipřirovnatkbuněčnémuobličejináobličej

takéodráí,cosedějekolemnásnebovnás.Nebonanásnenípoznat,kdysenámněcolíbí,nebo

nelíbí? Kdy vevnitř proíváme radost, nebo smutek? Pochopitelně, e je daná otázka nepoměrně

sloitějí (můeme se např. usmívat, přestoe jsme smutní). A stejně tak je nepoměrně sloitějí

také oblast plazmatické membrány...

Otom,zdabuňkazachytísignálabudenanějpopřípaděreagovat,zdalekanerozho- dujepouzefakt,edanáinformacepřijde,alerovněto,zdamáprodanýtypinformace specifické buněčné receptory (vesměsbílkovinnépovahy).Bezreceptorujebuňka k dané informaci slepá a hluchá.

Stejnětakpokuddostanetedopisanemátebrýle,kterénezbytněpotřebujete,mocsipravděpodob-

ně nepočtete.

Buněčné receptory obecně mohou reagovat na signály chemické (tj. rozmanité chemické látky) nebo fyzikální (tj. světlo, teplo či mechanické podněty jako jsou např. ohnutí, vibrace, tlak).

Některé receptory rozeznávají specifickou chemickou strukturu antigenů, které určují vlastní

acizíadálevlastnízdravéavlastnínemocné.Tománesmírnývýznamvrámciimunitníchdějů,

proto se danému věnujeme mírně podrobněji na jiném místě knihy.

Komplikovanost reaktivity buněk je dále zvyována tím, e signál, který buňka přijímá, se zpravidla zapojuje do dalích sloitých nitrobuněčných kaskád. Vrůzných buňkách pak v konečném důsledku vede působení stejného signálu k odliným výsledkům (např. působením acetylcholinu sníí srdeční svalovina frekvenci svých stahů, buňka slinné lázy začne produkovat sliny).

Pro jeden signál větinou existuje více různých receptorů a kadý pak má na fungování buňky jiný dopad. Take např. zmíněný acetylcholin můe působit i na jiné typy receptorů a vyvolá stah buněk kosterních svalů.

Zachycení signálu receptorovým proteinem buňky tak můeme povaovat za první krok práce

buňky s informací. Receptorový protein přenáí signál dovnitř buňky a zahajuje kaskádu dalích

reakcí.

Jak a z čeho jsou smysly postaveny a jak fungují / 17




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.