Kniha: Citlivý člověk – Jáchym Topol

Hlavními hrdiny jsou potulný herec Táta se svou na alkoholu závislou partnerkou Soňou a jejich dvěma nezdařenými syny. Rodina se léta neutěšeně potulovala po Evropě, otec vystupoval na nejrůznějších festivalech, dřeli bídu z nouzí a živili se jak se dalo, většinou protizákonně. Ale kromě bídy je provázela i smůla, rychle nabyté bohatství nikdy dlouho nevydrželo a tak si nakonec našli cestu nazpět do dávno opuštěného domova.

Děj se odehrává v krajině kolem řeky Sázavy osídleném prapodivnou společností ztracených existencí, motorkářů, prostitutek a bezdomovců. Přední starostí všech je s pomocí laciného piva a rumu přežít další den či noc. Ale smrt je v tomto příběhu dalším z hlavních hrdinů, děj je plný umírání a katastrof, které zákonitě podobnou společnost postihují ve velké míře.

Bravurně napsaný román používá mistrný umělecký jazyk. Je to mozaika někdy stěží uvěřitelných příběhů, ve kterých se odráží hledání odpovědí na otázky smyslu života, víry, lásky, rodičovství a dalších. Román je komický a brutální, chytře chlípný, karnevalový a zároveň přísně organizovaný. Je to reportáž z odvrácené strany života, groteska o nacházení Boha a lidské jiskry v nejpustších brlozích, kniha o existenciální pouti, kde je i v těch nejšílenějších pasážích oživující ingrediencí láska anebo touha po ní.

Jako stádo divokých koní dupou po stránkách románu Jáchyma Topola samorostlé figuríny, jakoby vystřižené z tragikomických leporel, ale přesto dokumentující chaotický kvas současného světa, v němž pomalu doznívají radovánky i ozvěny událostí, prožitých minulými generacemi. V popředí děje je příběh nepříliš úspěšného herce, vystupujícího na podřadných evropských divadelních festivalech, který se s alkoholickou manželkou a dvěma nemluvnými synky vrací do svého původního domova v posázavském regionu. Ale i tento kraj se změnil: Topol ho zabydluje pestrou směsí rodilých občanů i "naplavenin", hledajících zde poctivým i méně čestným způsobem obživu. Postupně odtud mizí půvab staročeských vesniček a vesnických hospůdek, který je brutálně nahrazen hypermarkety a další devastující novou výstavbou, do níž občas ze starých časů pronikne snad jen lomoz a povyk pouťových atrakcí. Kdysi líbezné místo se mění v mohutnou odpadovou skládku, ve společenskou periferii, která se stává scénou pro líté boje o přežití, o urvání svého místa na slunci. A i když ve fraškovitých eskapádách jednají postavy mnohdy jako dav šílenců, lze přesto z Topolova románu, zkomponovaném jeho osobitou poetikou, rozeznat, "jak a proč se vše děje". Ale vnímat tyto rozporuplnosti, konflikty a nuance doby může "člověk jen skutečně citlivý až přecitlivělý". Román výrazného současného literáta je oslnivou jízdou především posázavskou krajinou, v níž se v prudkém tempu na pozadí současných i nedávných událostí tuzemského i evropského významu pohybují panoptikální postavy s mnohdy neuvěřitelnými osudy.