načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Církevní dějiny – novověk - Václav Drška; Drahomír Suchánek

Církevní dějiny – novověk

Elektronická kniha: Církevní dějiny – novověk
Autor: Václav Drška; Drahomír Suchánek

Autoři předkládají komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  509
+
-
17
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 502
Rozměr: 25 cm
Úprava: portréty
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Dějiny křesťanské církve
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3720-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autoři předkládají komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny. Publikace představuje jak politicko-církevní vývoj jednotlivých křesťanských denominací v novověku, tak utváření spirituality, liturgie, řeholního života či teologie. Nabízí potřebné informace nejen všem zájemcům o hlubší poznání církve a jejího vývoje, ale zaujme také studenty vysokoškolských společenskovědních, teologických či právních oborů.

Popis nakladatele

?Druhý díl publikace, navazující na zpracování církevní historie v antice a středověku, je vymezen obdobím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce. Předkládá komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny.

Předmětná hesla
Církevní dějiny -- 16.-18. století
Křesťanská spiritualita -- 16.-18. století
Křesťanská teologie -- 16.-18. století
Křesťanská liturgie -- 16.-18. století
Reformace -- 16.-18. století
Osvícenství -- 17.-18. století
Sociální změna -- náboženské aspekty -- 16.-18. století
Křesťanské církve -- 16.-18. století
Organizace a struktura církve -- 16.-18. století
Křesťanství a společnost -- 16.-18. století
Křesťanství a politika -- 16.-18. století
Zařazeno v kategoriích
Václav Drška; Drahomír Suchánek - další tituly autora:
Dějiny Lichtenštejnska Dějiny Lichtenštejnska
Církevní dějiny -- Antika a středověk Církevní dějiny
Kapitoly z obecných dějin Kapitoly z obecných dějin
 (e-book)
Církevní dějiny -- Antika a středověk Církevní dějiny
Církevní dějiny – novověk Církevní dějiny – novověk
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ÍRKEVNÍ DĚJINY

NOVOVĚK

DRAHOMÍR SUCHÁNEK

VÁCLAV DRŠKA

C


Heleně a Iloně

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Suchánek, Drahomír

Církevní dějiny – Novověk / Drahomír Suchánek, Václav Drška. -

Vydání 1. -- Praha : Grada Publishing, a.s., 2018. -- 504 stran

Anglické resumé

ISBN 978-80-247-3720-1

27-9 * 27-58 * 27-1 * 27-528 * 27-9“14/15“ * 930.85“16/17“ * 316.42 * 2-

1 * 27-72-77 * 271/279 * 27-662:3 * 322:27-67 * (048.8:082)

- církevní dějiny -- 16.-18. století

- křesťanská spiritualita -- 16.-18. století

- křesťanská teologie -- 16.-18. století

- křesťanská liturgie -- 16.-18. století

- reformace -- 16.-18. století

- osvícenství -- 17.-18. století

- sociální změna -- náboženské aspekty -- 16.-18. století

- křesťanské církve -- 16.-18. století

- organizace a struktura církve -- 16.-18. století

- křesťanství a společnost -- 16.-18. století

- křesťanství a politika -- 16.-18. století

- kolektivní monografie

27-9 - Dějiny křesťanské církve [5]


CÍRKEVNÍ DĚJINY

NOVOVĚK

DRAHOMÍR SUCHÁNEK

VÁCLAV DRŠKA

...


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této

knihy bude trestně stíháno. Tato kniha vznikla na Univerzitě Karlově v rámci programu PROGRES Q09: Historie – Klíč k pochopení globalizovaného světa. PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D., Th.D. doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

CÍRKEVNÍ DĚJINY – NOVOVĚK

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6951. publikaci Recenzovali: prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. prof. PhDr. Jiří Mikulec, Csc. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 504 Vydání 1., 2018 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2018 Cover Photo © commons.wikimedia.org Vyobrazení na obálce: koláž čtyř významných představitelů reformačního období – anglického krále Jindřicha VIII., ženevského reformátora Jana Kalvína, zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a otce německé reformace Martina Luthera ISBN 978-80-247-1468-4 (ePub) ISBN 978-80-247-1447-9 (pdf ) ISBN 978-80-247-3720-1 (print)

Obsah

ÚVOD 9

KNIHA I

1 EVROPA VE VÍRU REFORMACE 15

1.1 Rozpad křesťanské jednoty 15

1.1.1 Teologicko-filozofické a vzdělanostní předpoklady reformace 19

1.1.2 Luteránská reformace 25

1.1.3 Švýcarská reformace a Jan Kalvín 37

1.1.4 Novokřtěnci (anabaptisti) 49

1.1.5 Zrod anglikánské církve 57

1.1.6 Život a stav katolické církve v předreformačním období 64

1.1.7 Katolická odpověď na reformaci a její historické souvislosti: Trident 73 1.2 Konfesionalizovaná Evropa 80

1.2.1 Habsburská říše a její okolí 81

1.2.2 Kalvinismus na cestě Evropou a protireformace Escorialu 93

1.2.3 Anglikánská církev od královny Alžběty k Jakubovi I. 108

1.2.4 Katolická církev a papežská politika po tridentském koncilu 121

2. STRUKTURÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ VÝVOJ CÍRKVÍ 129

2.1 Tridentský koncil a jeho reformní opatření 129

2.1.1 Realizace závěrů tridentského koncilu 158 2.2 Hledání „pravé“ podoby křesťanských církví 163

2.2.1 Proměna organizace katolické církve v potridentském období 163

2.2.2 Modely organizace protestantských církví 173 2.3 Řeholní život v době reformace 180 2.4 Počátky novověkých misií 191

2.4.1 Světové misie katolické církve 192

2.4.2 Reformace a problém protestantských misií 197 2.5 Kanonické právo a protestantské regimenty 200

3. VNITŘNÍ ŽIVOT A ZBOŽNOST V DOBĚ REFORMACE 203

3.1 Liturgie 203

3.1.1 Utváření luteránské a reformované liturgické praxe 203

3.1.2 Katolická liturgie a tridentská obnova 214

3.1.3 Anglikánská bohoslužba jako pokus o střední cestu 221 3.2 Křesťanská každodennost v multikonfesním světě 224

3.2.1 Náboženská realita a život křesťana 225

3.2.2 Pověra, kacířství a represe 231 3.3 Zbožnost a vnitřní život 240

3.3.1 Katolická spiritualita mezi humanismem a tridentskou obnovou 240

3.3.2 Protestantská mystika a hledání nových cest 249 3.4 Teologické myšlení ve víru reformace 254

3.4.1 Katolická teologie tridentského a potridentského období:

Boží milost a lidská svoboda 260

3.4.2 Teologie protestantských církví 265

KNIHA II

1. CÍRKVE MEZI BAROKEM A OSVÍCENSTVÍM 297

1.1 Vzestup Francie a nástup absolutismu 298 1.2 Ústup ze slávy – Habsburkové a papežství do konce 17. století 308 1.3 Zrod nových velmocí – Spojené nizozemské provincie a Anglie

v čele protestantského tábora 317

1.4 „Osvícené“ století – církev a stát v 18. století 325

2. ORGANIZACE A ČINNOST CÍRKVÍ 349

2.1 Organizace a vnitřní struktura katolické církve 349 2.2 Protestantské církve – mezi stabilitou a novým štěpením 356

2.2.1 Hledání identity anglikánské církve 356

2.2.2 Kontinentální protestantismus a antitrinitářská hnutí 373 2.3 Řeholní život v době baroka 387 2.4 Misijní výpravy mezi Východem a Západem 396

2.4.1 Nové impulzy katolických misií 396

2.4.2 Počátky protestantských misií 406

3. VNITŘNÍ ŽIVOT A NAUKA 409

3.1 Liturgie v době pietismu a osvícenství 409

3.1.1 Katolická liturgie mezi barokní zbožností a osvícenskou racionalitou 409

3.1.2 Křesťanský kult v protestantském prostředí 413 3.2 Barokní zbožnost a osvícenská kritika 418 3.3 Duchovní život v době baroka a osvícenství 434

3.3.1 Nesnadná cesta katolické spirituality 434

3.3.2 Mezi pietismem a racionalitou – snaha o probuzení protestantské

ortodoxie 443


3.4 Teologické a filozofické myšlení na prahu osvícenství 454

3.4.1 Katolická teologie v boji proti osvícenství 455

3.4.2 Protestantská ortodoxie a obnovné proudy 460

3.4.3 Osvícenství a protestantská teologie 18. století 467 SUMMARY 475 SEZNAM VÝBĚROVÉ LITERATURY 477 JMENNÝ REJSTŘÍK 481 VĚCNÝ REJSTŘÍK 495 Úvod Po více než čtyřech letech vychází druhý díl Církevních dějin, který je vymezen časovým obdobím sahajícím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce. Zatímco vylíčení raně křesťanských a středověkých dějin církve, o něž jsme se pokusili v prvním díle, umožňovalo uchovat důraz kladený na univerzalitu církve, která se až do sklonku 15. století vnímala jako jednotný organismus, reformační zlom vnesl do církevního života značný pluralismus. Vedle katolické církve se rychle utvořily velké protestantské skupiny, stejně jako menší křesťanské odnože a  individualizované komunity, jež se rozešly s  majoritní společností. Tyto změny jsme museli zohlednit. Stylem práce, probíranými tématy i celkovou strukturou textu jsme se snažili zachovat postup uplatněný v prvním díle, s ohledem na specifika reformačního a  poreformačního období jsme však byli nuceni přistoupit k několika modifikacím. Naší ambicí bylo překročit katolický či protestantský pohled na církevní dějiny a poprvé v české historiografii nabídnout komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých skupin církevního novověku. Právě šíře materie a množství rozličných témat, která jsme se snažili poctivě a nestranně uchopit, zapříčinily delší časový odstup od prvního dílu Církevních dějin. I tak zůstalo bezpochyby mnoho problémů a oblastí nepovšimnuto, respektive zmíněno jen v základním diskurzu.

Metodologickým východiskem naší práce bylo přesvědčení, že na dějiny lidské společnosti je třeba nahlížet ve velmi širokém kontextu a neklást umělé hranice mezi politické, hospodářské, kulturní i  náboženské dějiny. Doufáme proto, že se nám podařilo představit základní momenty novověkých dějin s akcentem položeným na křesťanské náboženství, ale stále jako součást jediného a provázeného procesu. Novověk, u nějž se tak často zdůrazňuje počátek postupného oddělování státu a myšlení od náboženských a církevních determinací, nelze v plnosti pochopit bez vhledu do celkové duchovní atmosféry dobové proměny. Snad právě naopak. Člověk ztrácel svoje dosavadní pevné životní zakotvení a o to více si musel klást zásadní otázky týkající se životních jistot. Bůh a církev přestali být samozřejmostí a lidská individualita se musela otevřít odvaze hledat nové odpovědi. Kdo tedy ignoruje a zanedbává hlubší pochopení náboženského kontextu společenských změn 16. až 18. století, nikdy tuto zásadní proměnu lidských dějin v celistvosti nepochopí.

Druhý díl Církevních dějin tvoří i  navzdory zřejmým odlišnostem jeden celek s předchozím dílem. V mnoha pasážích předpokládá základní znalost raných a středověkých dějin křesťanské církve a odkazuje na probíraná témata či osobnosti, které již zpracoval první díl, aniž bychom považovali za nezbytné detailně rozebírat již zmíněné pojmy či problémy. Text i tak přesáhl svým rozsahem předchozí část a jen Církevní dějiny II – Novověk díky benevolenci nakladatelství Grada bylo možné uchovat poměrně velkorysý pohled na rozličné aspekty církevního života, které by byly v opačném případě sotva zmíněny. S pokorou a optimismem věříme, že tak splácíme publikační dluh církevní historiografie, neboť i po mnoha letech stále postrádáme komplexní dílo, jež by mapovalo jak politicko-církevní vývoj jednotlivých denominací v novověku, tak rozvoj spirituality, liturgie, řeholního života či teologie. Snažili jsme se proto nevynechat žádnou z důležitých otázek církevních dějin a poskytnout čtenáři podrobnější přehled o nesmírně pestrém a dynamickém vývoji této části lidských dějin.

Publikace obdobně jako v předchozím případě hledá své čtenáře především u studentů vysokoškolských společenskovědních oborů, měla by však poskytnout potřebné penzum informací i studentům teologických či právních oborů. Budeme samozřejmě rádi, pokud naše kniha zaujme také širší veřejnost a všechny zájemce o hlubší poznání církve a jejího vývoje. Věříme, že budeme čtenářům vhodnými průvodci zejména tam, kde nejsou vzájemné souvislosti mezi jednotlivými oblastmi lidských dějin a myšlení zcela evidentní, a přispějeme tak k ucelenějšímu pohledu nejen na naši minulost.

*

Kniha je rozdělena na dva hlavní celky. První část se věnuje příčinám a průběhu evropské reformace a představuje důsledky změn 16. století jak v politicko-společenské oblasti, tak v jednotlivých projevech církevního života – misiích, bohoslužebné praxi, řeholním životě i filozoficko-teologickém myšlení. Snažili jsme se tento dějinný zlom pevně navázat na pozdně středověké předpoklady a prezentovat rozpad křesťanské jednoty jako vyústění mnohých tendencí, které rezonovaly v církvi i mimo ni již delší dobu. Přesto nelze hovořit o nutném procesu, což ilustruje schopnost katolické církve zahájit a  prosadit vlastní regeneraci. Druhá část se zabývá vývojem směřujícím od konfesionalizace k dílčí toleranci a osvícenským myšlenkám, jež v předvečer vypuknutí revoluce ve Francii postavily jak před katolickou církev, tak před protestantské církve nové výzvy. Církevní dějiny tedy zůstávají pevně napojené na politické či myšlenkové změny evropské společnosti.

S ohledem na rozsah látky a k omezeným možnostem nalézt pro určité oblasti odpovídající tuzemskou, respektive českojazyčnou odbornou literaturu, na niž by bylo možné odkazovat, jsme se na rozdíl od prvního dílu rozhodli přistoupit k odlišnému způsobu odkazování na zdroje. Prioritou stále zůstává snaha upozornit na odbornou práci tuzemské provenience, popřípadě odborné zahraniční texty, jež byly do českého jazyka přeloženy, aby měl čtenář možnost doplnit poznatky studiem zdroje, který lze snáze dohledat v  místních knihovnách a  nakladatelstvích. Bohužel v  řadě případů nebyla k  dispozici žádná relevantní odborná práce, která by se konkrétním tématem zabývala, což nás přimělo k zásadnímu rozšíření odkazového a poznámkového aparátu rovněž o cizojazyčné publikace. Na prvním místě tedy stále zůstává poukaz na příslušný text v českém jazyce, byť by byl rozsahem či kvalitou omezený, a následně přistupujeme k jeho doplnění o zahraniční práci. Tento postup se tak vrací ke standardní metodice a umožňuje získat větší přehled o dané otázce. Úvod 11

Předchozí poznámka se dotýká hlubšího problému, který jsme zmiňovali v zá

kladním nástinu již při vymezení cílů prvního dílu a jenž se zásadně nezměnil ani v okamžiku vydání dílu druhého. Česká církevní historiografie zůstává v případě obecného pohledu na vývoj církve stále poměrně chudá, respektive omezená na několik cizojazyčných překladů a dílčí studie ke konkrétním problémům. Dostupné práce jsou většinou již staršího data a logicky nemohou zohledňovat výsledky bádání moderní doby, jiné zase zůstávají pevně spojené s konfesními východisky jejich autorů. Tato základní charakteristika platí z katolického hlediska především pro Dějiny katolické církve Jaroslava Kadlece, v menší míře také pro Malé církevní dějiny Augusta Franzena

či Dva tisíce let dějin církve Rolanda Fröhlicha. V této souvislosti je však třeba připo

menout, že citelný problém těchto zpracování tkví především v nevyváženém výběru

priorit, na něž autoři kladou důraz, či ve velmi omezeném až zkratkovitém pohledu

na prezentovaná témata. Navzdory těmto omezením však případný zájemce může

nalézt několik dalších přehledů (např. Günter Stemberger a kol. 2000 let křesťanství,

Peter Pawlowsky Křesťanství v proměnách dvou tisíciletí či Stephen Tomkins Stručné

dějiny křesťanství), popřípadě využít práce přesahující úzká odborná východiska (kupř.

Dějiny křesťanství Paula Johnsona).

Po technické stránce jsme zůstali věrni rozčlenění textu do tří úrovní. Základ

tvoří hlavní dějové vylíčení probíraných témat, které by mělo čtenáře přehledně

zasvětit do problematiky. Tam, kde se nám to jevilo jako vhodné a žádoucí, jsme

připojili doplňkové pasáže, v nichž se daná otázka konkretizuje na vybraném pří

kladu či se více rozebírají například prosopografické a teologicko-filozofické detaily.

Tyto pasáže jsou v  textu i  graficky odlišeny menší velikostí písma. Třetí úroveň

tvoří pramenné citace z vybraných dokumentů, které jsme považovali za vhodnou

ilustraci k lepšímu pochopení řešených témat. Tyto výtahy z pramenů jsme graficky

zvýraznili orámováním. Opět jsme se snažili o přebírání již existujících překladů

pramenů tam, kde existoval relevantní překlad do českého jazyka. V mnoha přípa

dech to však nebylo možné či vhodné, proto je uvedená pramenná citace přeložena

z originálu. Samotný text jsme se důsledně snažili pro větší přehlednost obsahově

členit trojím způsobem. Úvodní kapitoly jednotlivých knih jsou věnovány politic

kým a společenským aspektům, následují kapitoly akcentující organizační a struk

turální pohled na křesťanské církve a konečně poslední část se soustředí na ideové,

intelektuální a kulturní aspekty.

Poslední důležitá poznámka směřuje k  obsahu. Pozorný čtenář nepřehlédne,

že se zaměřujeme hlavně na západní církevní prostředí, které vychází z latinských

kořenů, zatímco východní křesťanství je opomenuto. Důvody této skutečnosti jsou

více organizačního a technického charakteru, než že by se jednalo o zamýšlený kon

cept. Bohužel se nepodařilo včas dokončit příslušné pasáže k východní křesťanské

tradici, které by svým rozsahem a hloubkou zpracování vytvářely srovnatelnou část

s latinským prostředím. Mnohem významnější problémy byly však spojeny s rozsa

hem knihy. Stávající rozsah publikace výrazně přesáhl původní ediční cíl a včlenění

dalších tematických kapitol již nebylo za daných okolností možné. Církevní dějiny Církevní dějiny II – Novověk východních křesťanských skupin proto budou předloženy až v připravovaném třetím díle, byť to zcela nezapadá do doposud spíše chronologicky strukturovaného postupu práce.

*

Na závěr bychom chtěli vyjádřit vděčnost nakladatelství Grada Publishing, které trpělivě tolerovalo opakující se odkládání konečného dokončení díla. Konkrétně děkujeme šéfredaktorce redakce společenskovědních oborů Mgr. Gabriele Plickové, která nás v našem snažení podporovala a umožnila nám přistoupit ke zpracování knihy.

Dále děkujeme všem kolegům a spolupracovníkům za inspirující diskuse a upozornění, které nás motivovaly k  dalšímu promýšlení zpracovávaných otázek. Za pečlivé a laskavé prohlédnutí textu a podnětné připomínky náleží poděkování panu prof. PhDr. Radku Fukalovi, Ph.D., a panu prof. PhDr. Jiřímu Mikulcovi, CSc. Kniha I. 1. E vropa ve víru reformace 1 1 R ozpad křesťanské jednoty

Šestnácté století lze do značné míry charakterizovat jako období, v němž se koncentro

valy důsledky trendů předcházejících desetiletí – politických, sociálních, ale i nábožen

ských. Evropu začalo utvářet soupeření dvou silných bloků, španělsko-habsburského

a francouzského. Náboženství se definitivně stalo pevnou součástí politické ideologie

a za těchto okolností se velmi vzdálil cíl, o který po celý středověk usilovalo reformní

hnutí latinské církve: udržet otázky víry a morálky mimo světské zasahování. To vše

se navíc odehrávalo za mimořádně dynamické sociální transformace. Její podstatou byl

stále se prohlubující konflikt mezi šlechtou, která chtěla obnovit své postavení a práva

otřesená konflikty a  krizemi 15. století, a  venkovským a  městským obyvatelstvem,

jež svoje reformní cíle obvykle vyjadřovalo prostřednictvím nábožensko-mravního

slovníku a dovolávalo se „Božího zákona“. Ruku v ruce s tím postupoval další rozpor.

Na jedné straně stál humanistickou filozofií probuzený důraz na lidskou individualitu

a osobní prožitek, stejně jako kritické myšlení a rozvoj vzdělanosti. K prohlubová

ní lidského vědění již nedocházelo převážně spekulativní dedukcí, ale empirickou

analýzou. Na straně druhé bylo možné sledovat nárůst pověrčivosti, čarodějnictví

a různých projevů lidové zbožnosti, ale také nevázanosti, proti kterým začala církev

uplatňovat tvrdou, často necitelnou inkviziční praxi. Odtud nebylo daleko ke zneužití

a honům na čarodějnice, které však jen vytvářely jinou realitu a vzbuzovaly nechuť

a odpor. Myšlenka zesílení kontroly soukromého života se tak v církevních kruzích

objevovala stále častěji.

1

Máme-li na mysli konkrétní historicko-sociální předpoklady vzniku evropské

reformace, upoutá naši pozornost především Svatá říše římská, hlavně její německá

část. Zatímco Francie či Španělsko dospěly k monarchické centralizaci a uplatnění

svrchované panovnické moci nad celým teritoriem státu a všemi jeho obyvateli, vývoj

v Německu byl komplikovanější.

2

Nemožnost prosadit zásadní ústavně-správní refor

mu tu ve výsledku vedla k rozhodujícímu oslabení císařské moci ve prospěch kurfiřtů 1

Přehledně tuto problematiku shrnuje Fontana, J. Evropa před zrcadlem. Praha: NLN, 2001,

s. 85–101. 2

Z nepřeberné literatury k tomuto tématu, jež odráží dlouhou a často kontroverzní diskusi,

lze doporučit alespoň dvě souhrnné publikace: Krieger, K.-F. König, Reich und Reichsreform

im Spätmittelalter. München: Oldenbourg, 2005 a Prietzel, M. Das Heilige Römische Reich im

Spätmittelalter. Darmstadt: WBG, 2004. V češtině lze doporučit práci Vorel, P. Říšské sněmy

+




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist