načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Čínská výšivka - Helena Heroldová

Čínská výšivka

Elektronická kniha: Čínská výšivka
Autor: Helena Heroldová

Tradiční čínská výšivka, její historie a motivy, inspirace pro vlastní tvorbu v obrazové publikaci. Ukázky výšivek pocházejí ze sbírek Národního muzea - Náprstkova muzea asijských, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 112
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Kresba. Umělecká řemesla
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-2635-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Tradiční čínská výšivka, její historie a motivy, inspirace pro vlastní tvorbu v obrazové publikaci. Ukázky výšivek pocházejí ze sbírek Národního muzea - Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Popis nakladatele

Zájemci o vyšívání získají nové vzory a motivy odlišné od evropských, obecně známých motivů a vzorů. Studenti etnografie, historie, umění se poučí o historii vyšívání v Číně, technikách, symbolech výšivky a jejím uplatnění na historickém oděvu.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Helena Heroldová - další tituly autora:
Jitřenka pluje na východ -- Deník českého námořníka Václava Stejskala z cesty korvety S.M.S. AURORA do Indie, Malajsie, Indonésie, Číny a Japonska z let 1886-1888 Jitřenka pluje na východ
Čínská výšivka Čínská výšivka
Čína Země hedvábí Čína Země hedvábí
Svatební rituály u nás a ve světě Svatební rituály u nás a ve světě
Mezi kulturami -- Oděvní výšivka v pozdním období dynastie Čching Mezi kulturami
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Znaky scan

číslo čínsky česky

01 čchien mince

02 „“ „“ (jiné rozlišení)

03 šu kniha

04 š ́ ukázka

05 cao tvorba

06 lan lem

07 jing papoušek

08 fu oděv

09 mej slivoň

10 čung zrnko 11 chu motýl 12 fu netopýr 13 sie krab 14 jü ryba 15 niao pták 16 lien lotos 17 š ́ dějiny

18 siang zobrazení

19 fa metoda

20 chua květ

21 lan orchidej

22 siou výšivka


Čínská výšivka

Helena Heroldová

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 3937. publikaci

Odpovědná redaktorka Ing. Jana Minářová

Fotografie v knize a na obálce Mgr. Helena Heroldová, Ph.D.

Kresby Jan Šejbl, DiS.

Sazba a grafická úprava Jana Řeháková, DiS.

Návrh grafické úpravy a obálky Zuzana Brečanová

Počet stran 112

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Zuzana Brečanová, 2010

Tato publikace vznikla ve spolupráci s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem

asijských, afrických a amerických kultur.

ISBN 978-80-247-2635-9

Tato publikace vychází za podpory

Botanické zahrady hl. m. Prahy

v Troji

www.botanicka.cz


5

obsah

Úvod 6 Historie čínské výšivky 8 Starobylé umění 8 Stručný přehled dynastií 11 Estetika čínského oděvu 12 Symbolika čínské výšivky 13 Rukávové výšivky 18 Úřednické čtverce 20 Ostatní výšivky 22 Oděvní drobnosti 22 Etnická výšivka 23 Moderní výšivka 23 Sbírky Náprstkova muzea 25 Tradiční materiál a techniky 26 Stehy 28 Pomůcky 32 Barvy a kompozice 33 Začínáme vyšívat 38

Květiny 40

Chryzantéma 45

Lotos 49

Orchidej 54

Pivoňka 62

Slivoňový květ 68

Plody 72

Motýl 76

Netopýr 88

Krab 90

Rybky 92

Ptáček 96

Kachna 98

Papoušek 100

Mince 102

Lem 104

Inspirace 106

Literatura 112

Závěs s fénixy, oblaky a květinami. Výšivka a aplikace zlatě zbarveného kovového dracounu.

86 x 43 cm. Konec 19. století. Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou


6

Rukávová výšivka. Druhá polovina 19. století. Pivoňka ve váze, „houba nesmrtelnosti“, nádoby s květinami a plody. Délka 77 cm Inv.č. A1961

Rukávová výšivka.

Druhá polovina 19. století.

Granátová jablka s mytickou

třínohou žábou, mince se

„žezlem všech přání“ a lotosy.

Délka 104,5 cm

Inv.č. A4776

7

Úvod

V depozitáři Náprstkova muzea spočívají dobře chráněny mnohé předměty, které kdysi žily

vlastním životem, přinášely radost a užitek, a svým prostřednictvím vyjadřovaly pohled na

svět lidí, kteří je vytvořili nebo používali. Mnohé z nich lze z různých důvodů těžko vystavit,

a proto je mi jako správci muzejní sbírky občas líto, že se o ně nemohu podělit. Přesto se však

najdou určité možnosti a jednou z nich je i tato kniha. Chci v ní představit tradiční čínskou

výšivku, a to nejen její historii a motivy, ale též jako inspiraci pro vlastní tvorbu.

S motivy, technikami a styly evropské výšivky jsou zájemkyně o vyšívání dostatečně sezná

meny, dosud se však v češtině neobjevila podobná práce o čínské výšivce. Obavy z příliš

odtažitých, exotických a těžko použitelných vzorů jsou však zbytečné. Jak uvidíme, motivy

čínské výšivky, které tato kniha uvádí, jsou nám v mnohém blízké. I když na originálních

výšivkách najdeme i dekory, které jsou nám skutečně těžko srozumitelné, pro účely této

publikace jsem vybírala ty ukázky, kterými se můžeme i dnes snadno inspirovat.

Ukázky výšivek pocházejí ze sbírek Národního muzea−Náprstkova muzea asijských, afric

kých a amerických kultur. Digitálně je zpracoval a většinu překreslil v programu Inkscape

Jan Šejbl, DiS., jemuž patří mé poděkování. Některé ukázky zpracovala stejným způsobem

autorka. Fotografie čínských historických oděvů poskytl prof. Čao Feng z Čínského národ

ního muzea hedvábí ve městě Chang-čou, kterému touto cestou též děkuji.

Kalhoty pod svrchní oděv, u dolního lemu zdobené tkanými stužkami,

výšivkou a aplikací kovového dracounu. Barva a styl napovídají, že je nosila mladá dívka.

Délka 104 cm. Konec 19. či začátek 20. století. Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou

Historie čínské výšivky

Starobylé umění Umění výšivky v Číně je neobyčejně staré. Nejstarší výšivky se nacházejí na oděvech v hrobkách příslušníků vládnoucí elity již několik století před přelomem našeho letopočtu. Například v hrobce paní Chao, matky korunního prince a manželky krále státu Šang vládnoucího ve 12. století př. n. l. byly nalezeny hedvábné oděvy vyšívané řetízkovým stehem s motivy fantastických zvířat v hnědé, červené a černé barvě. V té době se výšivkou zdobily především lemy oděvů. Výšivka zprvu sloužila jako náhražka daleko cennějších tkaných lemů. Utkat lemy s mnoha drobnými detaily bylo technicky velmi náročné, avšak vyšít podobný dekor bylo snazší. V pozdějších stoletích se tkalcovské technologie zdokonalily natolik, že výšivka se stala jen z jednou mnoha technik úpravy tkanin a oděvů. Na složitých tkalcovských stavech, které představovaly vrchol technologického vývoje té doby, bylo možné utkat tkaniny s mnohobarevnými komplikovanými vzory, například figurálními scénami a  geometrickými dekory. Používaly se i jiné metody úpravy tkanin, například batika či potisk. Nebylo však neobvyklé, aby se batikovaná či potištěná látka též nedoplňovala výšivkou. S příchodem nečínských nomádských kmenů ze severu a západu na území obývané etnickými Číňany se změnilo pojetí oděvu a jeho výzdoby. Příslušníci nomádských kmenů měli rádi bohatě zdobené oděvy, při níž se hojně využívala nová technika zlaté nitě. Zlatou nit tvořil jemný zlatý plátek nalepený na proužek papíru či kůže. Tyto proužky se mohly použít při tkaní ke zvýraznění vzoru, avšak k výšivce se nehodily. Pro vyšívání byl daleko vhodnější zlatý dracoun, který tvořil jemný

Hedvábný atlas s květinovými medailony.

Dynastie Sung. 16 × 18 cm. Tento dekor je zhotoven

tkaním.

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou

Vyšívané roucho vysoce postaveného

úředníka−učence. Dynastie Čching. Délka 150 cm.

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou


9

Historie čínské výšivky

zlatý drátek obtočený kolem bavlněné či hedvábné nitě. I když se s  ním látka nedala prošít, přišíval se na tkaninu drobnými stehy. Takto se tvořily i velmi složité dekory. Tato technika byla oblíbená až do počátku 20. století. Výšivky zdobily ženské, mužské i dětské oděvy. Dekory na mužském oděvu označovaly společenské postavení nositele, ženský oděv zdobily blahopřejné motivy, které vyjadřovaly přání prožít šťastný život uprostřed spokojené rodiny. Výšivky zvířat na dětských šatičkách měly dítka ochránit před zlými silami. Výšivky pokrý valy celé oděv y a tvořily mnohdy velmi komplikované vzory. Podklad výšivek mohla být jednoduchá, jednobarevná hedvábná tkanina, vyšívalo se však i na látku s tkanými vzory. Oděv y v yšívali profesionální v yšívači a  vyšívačky v dílnách, avšak vyšívat se učily i  dívky z dobrých rodin. Pro mnohé to byla často jediná z možných zábav na ukrácení volného času. Slušně vychovaná dívka tedy měla umět vyšívat, ale jak ukazují některé exempláře z muzejních sbírek, ne všechny projevovaly pro tuto práci talent a trpělivost. Někdy však byla situace zcela opačná a ženy z některých rodin získaly svým uměním proslulost, která trvá dodnes. Například dámy z  rodiny Chan v dnešní Šanghaji byly od dynastie Ming proslulé vysokou řemeslnou zručností. Vyšívačství přenesly nad úroveň běžného řemesla tím, že je spojily s estetikou tradičního malířství. Tato rodina žije v  Šanghaji dodnes a  stále provozuje firmu exportující luxusní výšivky. Dámy, které vyšívání zvládly, často tvořily malá umělecká díla, i když se jednalo o ryze užitkové předměty, jako například pánské boty a dámské botičky, taštičky a různá pouzdra, která sloužila mužům

Část výšivky spodního okraje roucha

úředníka−učence. Tyto oděvy se nejprve vyšily,

potom vystřihly a sešily. Dynastie Čching.

Délka celého kuponu látky 817 cm, šířka 76 cm.

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou i ženám na různé předměty denní potřeby – vějíře, psací potřeby, klíče, peníze, brýle, léky a parfémy. V 19. a na počátku 20. století se nádherné výšivky začaly dovážet do Evropy. Prý to byly zejména manželky námořních kapitánů, které si první povšimly krásy čínských výšivek a projevily dostatek obchodnického ducha, neboť začaly

s  těmito výšivkami obchodovat. Takto se

v  první polovině 19. století dovážely tak

zvané španělské šály, což byly ohromné

čtvercové šátky s třásněmi, bohatě vyší

vané květinami nebo figurálními výjevy,

které patřily k luxusním darům a  zdobily

stoly a klavírní desky v  mnoha evrop

ských středostavovských interiérech. Ta

kovýto šál v exotické krabici z vonného

dřeva byl dar hodný i korunovaných hlav,

jeden byl darován též britské královně

Victorii. Později se dovážely i  drobnos

ti jako taštičky, vějíře nebo tak zvané

úřednické čtverce, odznaky úřadu v  do

bě poslední dynastie. Jejich rozměr asi

25 × 25 cm je přímo předurčoval k tomu,

aby se z  nich v Evropě vyráběly luxusní

dámské kabelky. Dovážely se i tak zvané

rukávové výšivky, které se buď dávaly za

sklít jako obraz nebo se také přešívaly na

taštičky, polštáře či prostírání.

Pod pojmem čínská výšivka si obvykle

představíme právě tyto výšivky, které

dnes najdeme v řadě muzeí nebo se s nimi

můžeme seznámit v knihách o čínském

oděvu. Jsou to většinou ukázky pochá

zející z dílen ve velkých přímořských ob

chodních centrech 19. století, kde je moh

li získat zahraniční obchodníci. Dříve se

málokterý z dovozců zabýval tím, z které

oblasti výšivky pocházejí, dnes jsou však

odborníci schopni popsat různé regionál

ní styly a podle detailů určit i na desetiletí

přesně dobu jejich vzniku. Regionální

Dámský oděv z dynastie Ming skládající se z šatu

s dlouhým rukávem, sukně a kabátku. Lem kolem

krku kabátku je vyšíván.

Délka šatu 102 cm, délka kabátku 73 cm,

délka sukně 70 cm.

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou

Dámský kabátek zdobený batikou.

Mezi 4. a 6. stoletím n.l. Délka 72 cm.

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou

Historie čínské výšivky


11

styly se zhruba dělí podle hlavních historických středisek vyšívačského řemesla a liší se použitím barev, technik i námětů. Tyto regionální styly výšivky se rozvíjejí dodnes. Zejména v jižní Číně ve 20. století vznikaly vzdělávací instituce v bývalých centrech regionálních stylů. Tyto školy a instituce navazují na tradice a nově je rozvíjejí. V Číně jsou některé z nich odborníky i laiky velmi uznávané, cizinec neznalý tradiční čínské estetiky však může být někdy zaskočen výběrem tematiky a provedením. Čínští vyšívači jsou například schopni výšivkou naprosto přesně reprodukovat malovaný obraz a mnohdy si jako ukázku své řemeslné dovednosti rádi vybírají díla známých evropských malířů. V čínském tradičním pojetí není takové kopírování považováno za prohřešek. Ceněna je vysoká řemeslná zručnost a dokonalé provedení. Vedle tohoto přístupu se rozvíjí i moderní výšivka jako volná umělecká tvorba, která má povahu globálního umění, bez ohledu na to, zda je tvůrcem Číňan, Evropan či Američan. Zmínili jsme se o vyšívaných oděvech a doplňcích příslušníků vyšších společenských vrstev, vedle nich však existovala a existuje výšivka etnická. Zejména příslušníci národnostních menšin z jižní, jihovýchodní a jihozápadní Číny jsou proslulí bohatými barevnými výšivkami, hustě pokrývajícími celé oděvy.

Stručný přehled

čínských dynastií

První dynastie (Šang a Čou a Čchin),

2. tisíciletí−206 př. n. l.

Chan 206−220 n. l.

Období rozpadu

Tchang 618−907

Sung 907−1279

Jüan 1279−1368

Ming 168−1644

Čching 1644−1911

Čínská republika 1911

Čínská lidová republika 1949

Dámský vyšívaný kabátek s rukávovou výšivkou

v kontrastní barvě.

Dynastie Čching. Délka 116 cm

Čínské národní muzeum hedvábí, Chang-čou

Historie čínské výšivky


12

Estetika čínského oděvu

Vhodně se oblékat bylo zásadní nutností pro každého, kdo si cenil sám sebe, osob ve

svém okolí a předků své rodiny. Tato myšlenka se objevuje již v nejstarších rituálních tex

tech z doby prvních dynastií. Jejich autoři v nich věnovali místo detailním pokynům, jak

se oblékat a jak pečovat o hygienu. Povinností každého muže a ženy bylo každé ráno se

vhodně obléci do roucha zakrývajícího tělo, učesat si vlasy a omýt tvář a ruce. Jedině tak

mohli předstoupit před své rodiče a příbuzné i dostát dalším společenským závazkům.

Pravidla odívání byla po celou dobu čínských dějin neobyčejně důležitá, zejména

pokud šlo o vládnoucí vrstvu. Prostřednictvím oděvu muž i žena prokazovali své místo

ve společnosti. Zvláště u vrstvy úředníků−učenců, kteří po staletí tvořili administrativní

páteř správy země, oděv symbolizoval jejich postavení, úřad, který vykonávali, a způsob

života. Hlavně z doby poslední dynastie Čching existuje řada dokladů, které potvrzují

tato pravidla pro odívání úředníka−učence. Podle barvy a dekoru dlouhého svrchního

pláště, čapky a  doplňků bylo na první pohled zřejmé, jaké postavení jeho nositel zaují

mal ve společenské hierarchii. Nárok i právo nosit stejný oděv měly i manželky úředníků−

učenců. V tehdejší společnosti nebylo považováno za nevhodné, že si ženy ke slavnostním

příležitostem oblékaly oděv, který nosí muži. Oděv symbolizoval určité postavení, a to se

týkalo muže i jeho manželky.

Obvykle se nám, Evropanům, zdá, že čínský oděv si po staletí uchovává stejnou podobu.

Pravděpodobně si vybavíme dlouhá, pohodlná roucha pro muže i pro ženy, lišící se od

sebe jen barevností či detaily. Je sice pravdou, že čínský oděv prošel za přibližně čtyři tisíce

let existence čínské civilizace menšími změnami než oděv evropský, avšak podíváme-li

se na dějiny čínského odívání podrobněji, uvidíme, že během staletí docházelo k mnoha

proměnám a vzájemnému ovlivňování s odíváním kulturně a geograficky vzdálených

zemí. Čínská civilizace často přicházela do kontaktu s nomádskými společenstvími obý

vajícími území na západ, severozápad a sever od čínské říše. Několikrát v dějinách Číny

nomádi Čínu napadli a ovládli. Mnohé z toho, co dnes považujeme za ryze čínské, pochází

od nomádských kultur. Nomádi vnesli do čínského odívání kalhoty a pohodlné, avšak

přiléhavé haleny a kabátky jednoduchého úsporného střihu, které se původně dobře ho

dily pro jízdu na koni. Oba styly odívání, původní a nomádský, se po celou dobu čínských

dějin vzájemně prolínaly a vytvářely různé kombinace. Dokonce i dámské přiléhavé šaty,

které se v Číně začaly nosit jako módní výstřelek ve dvacátých letech dvacátého století

a jsou dodnes tak oblíbené, že je nosí nejen Číňanky, ale od šedesátých let i západní ženy,

mají původ v dlouhých mužských kabátcích, které nosili polokočovní Mandžuové, zakla

datelé dynastie Čching.

Historie čínské výšivky


13

Netopýři, mince, mušle a stonožky

Ne, nebojme se, nejen tato z našeho pohledu ne vždy libá zvířata se objevují na čínské

výšivce. Z dekorů čínské výšivky si můžeme vybrat nádherné květinové vzory, ptáky či

fantastická zvířata, mezi ozdobné prvky však patřily i ty, které bychom mezi naše oblíbené

motivy zařadili jen těžko. Vše má však v čínské výšivce své místo a právě tyto dekory patřily

k těm symbolicky nejvážnějším.

Nejstarší dekory byly geometrické, neboť výšivky zprvu napodobovaly cennější tkalcovské

práce a po dlouhou dobu se daly utkat jen geometrické tvary. Mnohé z těchto vzorů

přetrvaly dodnes, například tak zvaný hromový vzor (lej-wen) a oblačný vzor (jün-wen).

Hromový vzor připomíná kosoúhelníky či meandry, zatímco oblačný vzor představuje více

či méně stylizované obláčky. Oba dekory jsou velmi staré a snad mají původ ve věrouce

nejstarších zemědělských obyvatel Číny.

Dalším, velmi starobylým dekorem jsou zvířata, a to jak fantastická, tak skutečná. Jedním

z nejstarších dekorů jsou draci a ptáci, kteří ve svém vzhledu spojují reálná zvířata s fan

tazijními. Štíhlá těla stočených draků mají něco z ještěrky, podobně jako fantastičtí ptáci

sice připomínají skutečné ptačí druhy, přesto však určitý detail, hlava, ocasní pera, drápy

či jiná drobnost posunuje zobrazeného tvora do říše mýtů.

Na tkaninách i ve výšivce byly dříve zvířecí motivy spojeny spíše s kulturou nomádských

kmenů než etnických Číňanů. Mnohé dekory, které dnes považujeme za ryze „čínské“,

přišly právě od těchto sousedů etnických Číňanů. Mezi tyto motivy patří například kachny,

husy, jelínci, lovná či dravá zvěř. Některé se dostaly na čínské území až z Indie či dokonce

z  Předního východu, například lev. I původ proslulého čínského draka (lung) je nejasný.

I když se štíhlí draci objevují již na předmětech z doby prvních dynastií, tvar a celkový

vzhled draka, tak jej známe dnes, vychází snad též ze středoasijských vzorů.

Ve výšivce se vedle ptáků hojně objevuje i hmyz, ryby a obojživelníci, především žáby.

Mnozí z těchto tvorů symbolizují plodnost, a tedy i obecně bohatství a štěstí. Číňané se

rádi nechávali inspirovat tím, co viděli v přírodě, a co jiného může představovat šťastnou

rodinu s množstvím potomků než rybky mezi tisíci vajíček, z nichž vzejde další generace?

Květinové vzory, které nás tolik okouzlují svojí krásou, se objevily později, v polovině

prvního tisíciletí, či snad spíše až k jeho konci. Zřejmě přišly z Indie spolu s náboženskou

buddhistickou naukou, která měla neobyčejný vliv na mnohé aspekty čínského života

a  kultury. Obliba květinových dekorů od té doby stále stoupala. Květiny na čínské výšivce

jsou obvykle zobrazeny jako jednotlivý květ s listem, květ či více květů na větvičce či trs

květin na skalce či v květináči. Některá zpracování překvapí realistickým pojetím, takže je

možné určit, o jaký druh květin se jedná, jindy jde o stylizované zobrazení, v němž splývají

mnohdy i zcela odlišné druhy květin a vytvářejí jakýsi obecný „květ“. Typickou ukáz

kou je například spojení lotosu a pivoňky, jehož výsledkem je bohatý květ s pravidelně

uspořádanými, výraznými okvětními lístky. Oblíbeným květinovým motivům se budeme

věnovat dále v jednotlivých kapitolách.

Symbolika čínské výšivkyHistorie čínské výšivky


14

Některé dekory vyjadřují buddhistickou či taoistickou víru. Jde o znázornění předmětů, které jsou spojeny s těmito náboženskými naukami. Mezi buddhistické věroučné symboly obvykle patří: váza (harmonie), deštník (důstojnost), královský baldachýn (symbol hodnosti a vznešenosti), kolo Buddhova učení, nekonečný uzel (štěstí), lotos (čistota), pár ryb (bohatství) a mušle (ochrana před zlými silami a šíření Buddhovy víry). Symbolika každého předmětu je poměrně složitá. Například mušle byla původně, ve starobylé Indii, hudebním nástrojem,

na který troubil trubač, jež vedl vojska

do bitev, ale i též nádobou na posvátnou

vodu. V buddhismu se stala symbolem

šíření Buddhovy víry. Kolo učení symboli

zuje samotnou podstatu Buddhova učení,

jež spočívá ve snaze vymanit se z neustá

lého koloběhu zrození a umírání. Váza,

deštník a baldachýn nebo též prapor byly

původně odznaky vysoce postaveného

jedince. Lotos vyrůstající z bahna sym

bolizuje duchovní čistotu v nečistém ma

teriálním světě. Ryby a nekonečný uzel

patří mezi starobylé symboly, pocházející

snad až z nejstarších dob.

Symbolika čínské výšivky


15

Taoistické symboly zastupují vždy jednoho z osmi tak zvaných „nesmrtelných” (pa sien), taoistických božstev. Nejstarší zmínky o nich pocházejí ze 13. století, jejich popularita se však záhy velmi rozšířila a „Osm nesmrtelných“ se stalo oblíbenou součástí lidových tradic. Ve výšivce je obvykle představují jejich atributy, které zároveň symbolizují nejen dotyčné božstvo, ale i jeho charakteristiku a příběh.

Vojáka Chan Cung-lina tak zastupuje vějíř,

znalce krásného písma Čang Kuo-lao bros

kev či bambus, obhroublého Lü Tung-pina

oháňka na odhánění much, chromce Li

Tchie-kuaje tykev s medicínou, hudeb

níka Cha Siang-c ́ flétna, Lotosovou paní

Che Sien-ku lotos, mladíčka Lan Cchaj-che

košík s květinami a úředníka Cchao Kuo

ťiou dřevěné klapačky či rituální destička

používaná při audiencích.

+


16

Další skupinou symbolů jsou ty, které odrážejí svět, v němž lidé žili. Představují přání, jež byla všem drahá. Soustřeďují se kolem nejzákladnějších tužeb, jimiž byla hojnost dětí, úspěšná kariéra otce rodiny a dosažení dlouhého věku. Mnoho zdravých dětí bylo nutností v době, kdy jich většina umírala již v dětském věku, na dobré obživě záviselo přežití celých rodin včetně prarodičů, a když se toto vše podařilo, mohlo konečně nastat očekávané stáří, kdy si lidé již mohli odpočinout a radovat se z prosperity svých rodin. Mezi tyto blahopřejné symboly patří mince (bohatství), plody s  mnoha zrnky (děti), tykev (užívaná na léky – symbol zdraví) či knihy (úřední kariéra). Zahánět zlé síly měly motivy na dětském oblečení. Sem patřilo hlavně tak zvaných „pět jedovatostí“: ještěrka, pavouk, žába, had a stonožka. Naopak vyšívaný tygřík měl dítko ochránit a dát mu svoji sílu. Mnohé dekory vycházejí z charakteru čínského jazyka, který umožňuje snadno vytvářet slovní hříčky. Například štěstí se řekne „fu“. Netopýr se též řekne „fu“, i   když se obě slova píší znakovým písmem zcela jinak. Netopýr tak představuje štěstí a je-li vyšit hlavou dolů, je význam jasný: „štěstí se snáší“. Čínské výšivky jsou plné těchto zábavných slovních hříček. Výšivkou byly zdobeny nejen ženské, ale i  mužské oděvy a doplňky. Například oděv, který úředník−učenec nosil při výkonu své funkce, byl zdoben tkanými a vyšívanými motivy. Některé byly na tomto typu oděvu přímo povinné, jiné vyjadřovaly osobní zájmy jedince. Tato volná roucha s rozparky po stranách a uprostřed v dolní části zadního a předního dílu, a  s  úzkými rukávy, byla zdobena na předním, zadním díle a na ramenou draky, kteří dali tomuto

Rukávová výšivka.

Druhá polovina 19. století.

Délka 81 cm. Inv. č. A5506

Rukávová výšivka.

Druhá polovina 19. století.

Délka 152 cm. Inv. č. 19485

Symbolika čínské výšivky


17

typu oděvu i jméno: „dračí“ (lung-pchao).

Pod nimi se v dolní části nacházel široký

lem zobrazující vodní hladinu se zpěněný

mi vlnami, uprostřed s posvátnou horou.

Do vzbouřených vod se umisťovaly již zmí

něné symboly. Vedle těchto povinných

dekorů mohla být plocha roucha pokryta

některými z dalších symbolů, například

letícími netopýry (štěstí), svitky (učenost),

hudebními kameny (požehnání), rohy no

sorožce (pevný charakter), mořským korá

lem (dlouhý věk a kariéra), symboly Osmi

nesmrtelných, jeřáby (dlouhověkost), či

dekorativními květinami.

Dámské oděvy byly zdobeny hlavně

květinami a dekory, které představovaly

přání šťastné rodiny a hojnosti dětí. Na

konci dynastie Čching se výšivky obje

vovaly na sukních, kabátcích, svrchních

oděvech, i na drobnostech a doplňcích.

Například kabátek dámy mohl být zho

toven z hedvábí pestré barvy s tkaným

vzorem, a navíc byl ještě vyšit po celé

ploše. Rukávy zdobily rukávové výšivky

a lemy kolem krku, zapínání a spod

ního lemu byly zdůrazněny pruhy

vyšívaného hedvábí kontrastní barvy.

Na konci 19.  století se do módy dostaly

průmyslově vyráběné tkané stuhy, které

se na oděvy hojně našívaly, a to i vedle

ručních výšivek. Rukáv takto ozdobeného

kabátku tedy mohl nést vedle rukávové

výšivky několik užších kontrastních

vyšívaných pruhů a k tomu několik stuh

a stužek různých šířek a vzorů. Přes různé

vzory, barvy a techniky celek vždy působí

příjemným dojmem, bezesporu díky ne

sporné kvalitě ruční práce vyšívačů.

Rukávová výšivka. Jeden z nejstarších exponátů

v čínské sbírce pochází z roku 1891. Délka 64 cm

Inv. č. 2868


18

Ukázky výšivek v této knížce pocházejí z tak zvaných rukávových výšivek, ozdobných lemů, které si dámy v době poslední dynastie Čching našívaly na široké rukávy kabátků. Tyto vyšívané pruhy měly různou šíři i délku, od velmi širokých až po úzké, kterých se na rukáv vešlo i několik. Často je ještě doplňovaly tkané pestrobarevné stuhy a stužky. Rukávové výšivky najdeme v mnoha muzeích, která uchovávají čínské sbírky. Hojně se dovážely v 19. a na počátku 20. století do Evropy, kde se z nich často dělaly taštičky, prostírky či se nechávaly zasklít jako „vyšívané obrazy“. Tyto výšivky nebyly původně určené k tomu, aby visely v interiéru jako „obraz“, díky jejich tématice však není divu, že v Evropě došlo k tomuto kulturnímu nedorozumění. Na mnohých vidíme scénky se zamilovanými páry procházejícími se v zahradách, maminky a chůvy hrající si s dětmi, či přírodní scenérie – kachny na vodní hladině mezi stvoly vodních rostlin či květiny ve vázách. Jiné jsou naopak pokryté dekorativně pojatými motivy květin, motýlů či blahopřejnými symboly.

Rukávová výšivka. Druhá polovina 19. století. Délka 83 cm

Inv. č. A4778

Rukávové výšivky


19

Rukávová výšivka. Druhá polovina 19. století. Délka 50 cm Inv. č. 57845

Rukávová výšivka. Druhá polovina 19. století.

Délka 100 cm

Inv. č. 57846



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist