načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Chránit či nechránit / to je otázka. Výsledky výzkumu a vývoje, jejich ochrana a komercializace - Karel Čada

Chránit či nechránit / to je otázka. Výsledky výzkumu a vývoje, jejich ochrana a komercializace

Elektronická kniha: Chránit či nechránit / to je otázka. Výsledky výzkumu a vývoje, jejich ochrana a komercializace
Autor:

Publikace se zabývá otázkami ochrany duševního vlastnictví v prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VVI). Upozorňuje na zvláštní symbiózu autorských práv a práv průmyslových, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  150
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Alevia
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 320
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-905-5380-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace se zabývá otázkami ochrany duševního vlastnictví v prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VVI). Upozorňuje na zvláštní symbiózu autorských práv a práv průmyslových, zejména v prostředí výzkumných organizací (vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, fakultních nemocnic či jiných právních forem). Zahrnuje problematiku práv a povinností autorů a původců na straně jedné a jejich zaměstnavatelů na straně druhé. Publikace obsahuje praktické návody k optimální ochraně duševního vlastnictví a podrobně rozebírá důležitost vnitřní právní úpravy v této oblasti, aby vztahy plynoucí z tvůrčí činnosti jedinců byly co nejméně problémové. Dále upozorňuje na úskalí smluv o společném výzkumu, a to zejména v případech, kdy dochází k mezinárodní spolupráci. Věnuje se otázkám komercializace výsledků výzkumu a vývoje a jejich právnímu zajištění. Podrobně jsou komentovány strategické i praktické návody směřující k vyvážené licenční praxi. Publikace je určena především výzkumným pracovníkům, původcům vynálezů a v neposlední řadě těm, kteří mají na starost organizační a administrativní zabezpečení výsledků tvůrčí činnosti v jednotlivých organizacích či odpovídají za komercializaci výsledků výzkumu a vývoje.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Karel Čada - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Karel Čada

Výsledky výzkumu a vývoje,

jejich ochrana a komercializace

CHRÁNIT

NECHRÁNIT

to je otázka

Existuje rozdíl mezi autorskoprávní

a průmyslověprávní ochranou?

Lze právně chránit obchodní tajemství

a know-how?

Co má obsahovat smlouva o společném

výzkumu a komu patří duševní vlastnictví, které

je v rámci společného výzkumu vytvořeno?

Kdy má původce podnikového vynálezu

právo na přiměřenou odměnu a na

čem závisí výše této odměny?

Co by měl obsahovat vnitřní předpis

o ochraně duševního vlastnictví?

Jaké právní prostředky podporují

komercializaci vynálezů?

Co lze očekávat od průmyslověprávního

auditu a čeho se má týkat?

www.alevia.cz

Ing. Karel Čada, prom. práv., Ph.D.,

je odborníkem v oblasti průmyslového

vlastnictví. Vystudoval Fakultu strojníhoinženýrství ČVUT v Praze (1964-1969),Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze

(1973-1978) a Vysokou školu ekonomickou

v Praze – Ph.D (2005-2009). Absolvoval

řadu zahraničních stáží a studijních pobytů

včetně studijního pobytu v Japonsku a USA.

V letech 1999 až 2009 byl předsedou Úřadu

průmyslového vlastnictví. Nyní pracuje

v Advokátní a patentové kanceláři Čermák

a spol. Přednáší na Metropolitní univerzitě

Praha, o.p.s. a Vysoké škole ekonomické

v Praze.

Karel Čada se podílel na teoretickém

zázemí pro oceňování nehmotného majetku

v České republice. Je soudním znalcem pro

obor patenty a vynálezy a zabývá seekonomickými dopady nehmotného majetku na

podnikovou praxi, transferem technologií

a licenčními obchody. Je autorem několika

publikací z oblasti ochrany průmyslového

vlastnictví.

Karel Čada

CHRÁNIT

/

NECHRÁNIT to je otázka

9 780905 538044

ISBN 97-80-905538-0-4

Školení a vzdělávání – workshopy

zaměřené na oblast výzkumu, vývoje

a inovací, specializace na právní

problematiku.

Letní škola zaměřená na problematiku

výzkumu, vývoje a inovací.

Konzultace v oblasti právního rámce

pro výzkumné organizace, veřejného

zadávání, veřejné podpory, ochrany

duševního vlastnictví, komercializace

výstupů výzkumu a vývoje čiopravných prostředků pro příjemce dotací

se specializací na Strukturální fondy

EU.

Moderování konferencí a mimořádných akcí, facilitace náročných jednání.

Tvorba analýz a studií.

Odborné překlady – angličtina:specialista na náročné technické texty,

projektové žádosti EU, výzkumné

projekty, expresní zakázky.

Poradenství a organizace v oblasti

PPP projektů a veřejných zakázek.

Vydavatelství odborných publikací.


www.alevia.cz



CHRÁNIT/NECHRÁNIT, to je otázka

Výsledky výzkumu a vývoje, jejich ochrana a komercializace

Karel Čada

alevia s.r.o.

Plzeň 2014


© Karel Čada, 2014

ISBN 97-80-905538-0-4


Podstatná část této publikace byla vypracována v rámci Interní grantové

soutěže Metropolitní univerzity Praha s názvem „Práva k výsledkůmvýzku

mu a jejich využívání“. Proto je namístě, aby autor za tuto podporu v této

souvislosti poděkoval.



7

OBSAH

OBSAH .................................................................................................................7

PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ ..............................................................13

SHRNUTÍ ......................................................................................................... 15

SUMMARY .........................................................................................................17

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................19

ÚVOD ................................................................................................................21

1 PŘEDMĚTY NEPODLÉHAJÍCÍ PATENTOVÉ OCHRANĚ ...................... 28

1.1 Objevy, vědecké teorie a matematické metody ................................. 30

1.2 Estetické výtvory a vnější vzhled výrobků ....................................... 31

1.3 Plány, hraní her a vykonávání obchodní činnosti ............................32

1.4 Počítačové programy a databáze ....................................................... 33

1.4.1 Autorskoprávní ochrana počítačových programů ...............38

1.4.2 Patentování vynálezů implementovaných počítačem ..........39

1.4.3 Databáze ................................................................................41

1.5 Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování ................. 42

1.6 Diagnostické metody ......................................................................... 42

2 PATENTY.....................................................................................................44

2.1 Podmínky patentové ochrany ............................................................ 45

2.2 Řízení o patentové přihlášce .............................................................47

3 UŽITNÉ VZORY .......................................................................................... 48

3.1 Novost užitného vzoru ........................................................................ 51

3.2 Starší právo ......................................................................................... 51

3.3 Odbočení ............................................................................................52

3.4 Rámec pouhé odborné dovednosti .................................................... 53

3.5 Zápis do rejstříku bez úplného průzkumu ........................................ 55

3.6 Výmaz užitného vzoru z rejstříku .....................................................56

4 OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ, DŮVĚRNÉ INFORMACE A KNOW-HOW ... 58

4.1 Obchodní tajemství ............................................................................ 59

4.2 Obchodní tajemství a nový občanský zákoník ................................. 62

4.3 Důvěrné informace, důvěrné údaje a sdělení....................................65

4.4 Mezinárodní ochrana obchodního tajemství ................................... 67


8

4.5 Know-how ..........................................................................................69

5 TVŮRČÍ ČINNOST, PRÁVO NA PATENT A PODNIKOVÝ VYNÁLEZ ....72

5.1 Vytváření nové techniky .................................................................... 73

5.2 Původce vynálezu .............................................................................. 76

5.3 Právo na patent ..................................................................................81

5.4 Právo na patent v rámci Úmluvy o udělování evropských

patentů ................................................................................................82

5.5 Podnikový vynález ............................................................................ 83

5.5.1 Zachování mlčenlivosti u podnikového vynálezu ................93

5.5.2 Studenti a společníci jako původci vynálezu .......................95

5.6 Zaměstnanecký průmyslový vzor ...................................................... 99

5.7 Odměňování podnikových vynálezů ...............................................104

5.7.1 Vznik práva na přiměřenou odměnu ..................................104

5.7.2 Výše přiměřené odměny za podnikový vynález ................106

5.7.3 Podíl vynálezu na novém výrobku ......................................112

5.7.4 Zvláštní druhy přínosů ........................................................114

5.7.5 Odpočet nákladů ..................................................................114

5.7.6 Doba sledování přínosů .......................................................115

5.7.7 Dodatečné vypořádání .........................................................115

5.8 Právo na patent v zahraničí .............................................................. 117

5.8.1 Bayh-Doleův zákon v USA ...................................................117

5.8.2 Právo na patent v některých jiných státech ........................120

6 AUTORSKÉ DÍLO .....................................................................................124

6.1 Dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké ........................... 126

6.1.1 Jedinečný výsledek ..............................................................127

6.1.2 Výsledek tvůrčí činnosti .....................................................128

6.1.3 Vyjádření v objektivně vnímatelné podobě .......................128

6.1.4 Rozsah, účel a význam autorského díla .............................129

6.2 Předměty, které nejsou autorským dílem ...................................... 129

6.3 Výjimky z autorskoprávní ochrany ve veřejném zájmu .................. 130

6.4 Autor a spoluautoři .......................................................................... 130

6.5 Autorská práva .................................................................................132

6.6 Volné užití a zákonné licence ...........................................................133

6.8 Školní dílo, dílo na objednávku a soutěžní dílo .............................. 136

7 ZVEŘEJNĚNÍ Z POHLEDU AUTORSKÉHO A PATENTOVÉHO

PRÁVA ........................................................................................................140

7.1 Zpřístupnění veřejnosti v patentovém právu .................................. 142

7.2 Vztah autorskoprávní a průmyslověprávní ochrany ....................... 147

8 VNITŘNÍ PŘEDPISY V OBLASTI OCHRANY DUŠEVNÍHO

VLASTNICTVÍ A KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

A VÝVOJE .................................................................................................154

8.1 Odborné pracoviště a jeho kompetence .......................................... 156


9

8.2 Průmyslověprávní strategie .............................................................158

8.3 Práva k výsledkům výzkumu .......................................................... 159

8.4 Odměňování podnikových vynálezů ............................................... 162

8.5 Komerční potenciál a licence ........................................................... 163

8.6 Dělení příjmů z komercializace ....................................................... 163

8.7 Ostatní záležitosti ............................................................................164

9 PRÁVNÍ PODPORA VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE ..................... 166

9.1 Letter of Intent .................................................................................. 167

9.2 Memorandum of Understanding ..................................................... 168

9.3 Smlouva o utajení ............................................................................. 169

9.4 Smlouva o nehmotné dílo ................................................................. 171

9.5 Smlouva o společném výzkumu ....................................................... 176

9.5.1 Označení smluvních stran ...................................................177

9.5.2 Preambule smlouvy ............................................................. 178

9.5.3 Definice pojmů .................................................................... 178

9.5.4 Projekt .................................................................................180

9.5.5 Finanční otázky ....................................................................181

9.5.6 Duševní vlastnictví .............................................................182

9.5.6.1 Využití dřívějších práv, poznatků a znalostí

jednotlivých partnerů ..........................................182

9.5.6.2 Vlastnické vztahy k nově vytvořeným

předmětům nehmotné povahy ............................184

9.5.7 Publikace výsledků projektu .............................................. 187

9.5.8 Utajení .................................................................................188

9.5.9 Výpověď a ukončení smlouvy .............................................189

9.5.10 Právní doložka .....................................................................190

9.5.10.1 Ujednání o hmotném právu .................................191

9.5.10.2 Rozhodčí orgán .................................................... 193

9.5.10.3 Rozhodčí řízení ve vnitrostátních vztazích .........194

9.5.11 Přechodná a závěrečná ustanovení ....................................196

10 KOMERCIALIZACE VÝZKUMNÉ ČINNOSTI ....................................... 198

10.1 Opční smlouva..................................................................................199

10.2 Licenční smlouva ............................................................................. 201

10.2.1 Důvody pro uzavírání licenčních smluv k technickým

řešením ................................................................................203

10.2.2 Důvody proti uzavírání licenčních smluv ..........................204

10.2.3 Vyjednávání o licenční smlouvě .........................................207

10.3 Licenční smlouva podle obchodního zákoníku .............................. 210

10.4 Obsah licenční smlouvy ................................................................... 212

10.4.1 Úvodní část a preambule licenční smlouvy .......................213

10.4.2 Předmět a druh licenční smlouvy ...................................... 215

10.4.2.1 Druh licenční smlouvy ......................................... 215


10

10.4.2.2 Věcné vymezení licence .......................................216

10.4.2.3 Územní vymezení licence ....................................218

10.4.2.4 Časové vymezení licence ..................................... 219

10.4.2.5 Osobní vymezení licence ..................................... 219

10.4.3 Povinnosti účastníků licenční smlouvy .............................220

10.4.3.1 Dokumentace, podklady a zaučení ......................220

10.4.3.2 Záruky ..................................................................221

10.4.4 Vlastní užívání a zlepšení předmětu licence ......................226

10.4.5 Povinnosti nabyvatele ........................................................227

10.4.5.1 Utajení předmětu licence .....................................227

10.4.5.2 Odměna za licenci ................................................228

10.4.5.3 Splatnost odměny a volba měny ..........................236

10.4.5.4 Technická pomoc .................................................237

10.4.6 Daňové povinnosti ..............................................................238

10.4.7 Právní doložka .....................................................................239

10.4.8 Povinnosti po ukončení smlouvy .......................................239

10.4.9 Závěrečná ustanovení a doba platnosti licenční

smlouvy ...............................................................................239

10.5 Dělení licenčních výnosů ................................................................. 243

10.6 Licenční smlouva autorskoprávní ................................................... 244

10.7 Licenční smlouva a nový občanský zákoník ................................... 248

10.7.1 Základní ustanovení o licencích ......................................... 251

10.7.2 Úplatnost licenční smlouvy ................................................ 251

10.7.3 Písemná forma licenční smlouvy........................................252

10.7.4 Povinnost užívání licence ...................................................253

10.7.5 Výhradní a nevýhradní licence ...........................................253

10.7.6 Podlicence ............................................................................254

10.7.7 Postoupení licence třetí osobě ............................................254

10.7.8 Odměna za licenci ...............................................................255

10.7.9 Poskytnutí informací k výkonu licence ..............................256

10.7.10 Utajení před třetími osobami .............................................257

10.7.11 Zápis licenční smlouvy do rejstříku ...................................257

10.8 Smlouva o převodu práv k nehmotným statkům ............................ 261

10.9 Spin-off .............................................................................................264

11 VÝZKUM A VÝVOJ A VEŘEJNÉ FINANCOVÁNÍ ................................. 268

11.1 Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje

a inovací ............................................................................................270

11.2 Vlastnictví předmětů vytvořených za podpory veřejných

prostředků ........................................................................................272

12 PRŮMYSLOVĚPRÁVNÍ AUDIT .............................................................. 276

12.1 Pojem a důvody průmyslověprávního auditu ................................. 277

12.2 Zásady pro provádění auditu ...........................................................279


11

12.3 Příprava a provádění průmyslověprávního auditu ......................... 282

12.4 Zpráva o auditu a její náležitosti ..................................................... 283

12.5 Audit u technických řešení .............................................................. 285

12.5.1 Optimální využívání průmyslověprávních informací .......285

12.5.2 Uplatňování práv na významná technická řešení .............286

12.5.3 Vnitřní pravidla pro přiměřené odměny ............................287

12.5.4 Objednávky nehmotných děl a společný výzkum ..............288

12.5.5 Kvalita průmyslověprávní ochrany ....................................288

12.5.6 Optimální volba zahraniční ochrany .................................289

12.5.7 Včasné upuštění od právní ochrany ...................................290

12.5.8 Náklady na právní ochranu technických řešení ................ 291

12.6 Audit ochranných známek ............................................................... 292

12.6.1 Důvody a okolnosti vzniku nových práv na označení ........292

12.6.2 Využívání známkových rešerší ..........................................294

12.6.3 Kvalitní zajištění právní ochrany .......................................294

12.6.4 Teritoriální rozsah průmyslověprávní ochrany .................295

12.6.5 Změny ochranných známek ................................................296

12.6.6 Užívání a propagace ochranných známek ..........................297

12.6.7 Manuál pro užívání ochranných známek ...........................299

12.6.8 Důsledná obrana před porušováním práv z ochranných

známek .................................................................................299

12.7 Audit průmyslových vzorů ............................................................. 300

12.7.1 Přihláška průmyslového vzoru ...........................................301

12.7.2 Druh a forma vyobrazení v přihlášce průmyslového

vzoru ....................................................................................301

12.7.3 Národní, mezinárodní a unijní ochrana průmyslového

vzoru ....................................................................................303

12.7.4 Zapsaný a nezapsaný průmyslový vzor ..............................304

12.8 Audit obchodního tajemství a know-how ....................................... 304

12.8.1 Identifikace poznatků zasluhujících ochranu ....................305

12.8.2 Vnitřní právní předpis ........................................................305

12.8.3 Školení pracovníků .............................................................306

12.8.4 Smlouvy o utajení a zachování mlčenlivosti ......................307

12.8.5 Publikační činnost zaměstnanců ........................................307

12.9 Audit transferu technologií ............................................................ 308

12.9.1 Dělení licenčních výnosů ....................................................309

12.9.2 Náležitosti licenční smlouvy ...............................................310

12.9.3 Audit smluv o společném výzkumu .....................................311

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...............................................................315

VĚCNÝ REJSTŘÍK .........................................................................................317


12


13

PŘEDMLUVA

K PRVNÍMU

VYDÁNÍ

Oblast výzkumu a vývoje (VaV) je společensky preferovanou oblastí.Systematická vědecká činnost je jedním z hlavních poslání nejen veřejnýchvýzkumných institucí, ale i vysokých škol a ostatních výzkumných organizací. Také

řada obchodních společností se zaměřuje na výzkumnou a vývojovou činnost,

aby si zajistila dobré budoucí postavení v globalizovaném tržním prostředí.

Očekává se, že výsledky činnosti v oblasti výzkumu a vývoje budou přeměněny

v inovace, které umožní zaměstnat kvalifikované pracovníky a zajistíodpovídající postavení českých podniků v mezinárodní konkurenci. Takto náročné úkoly lze splnit pouze za předpokladu, že budeme schopni motivovat a udržet vysoce kvalifikované pracovníky, kteří disponují mimořádnými znalostmi a tvůrčím potenciálem. A nejen to. Výsledky jejich tvůrčích počinů je třeba v řadě případů optimálně chránit. K tomu se nabízejí prostředky autorského práva a práv průmyslových. Předkládaná publikace se zaměřuje na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Reaguje v první řadě na zatím poměrně malé povědomí vědeckých pracovníků o problematice ochrany duševního vlastnictví a komercializace výstupůvýzkumné a vývojové činnosti. Dále se snaží naplnit základní potřeby existujících či nově vznikajících pracovišť výzkumných organizací (jak na vysokých školách, tak ve veřejných výzkumných institucích, fakultních nemocnicích či jinde),jejichž úkolem je správa duševního vlastnictví, tedy nehmotných výsledků tvůrčí činnosti, a jejich efektivní přenos do aplikační sféry. Je však třeba upozornit, že se nejedná o knihu popularizační. K popularizaci a zpřístupnění problematiky nejširší veřejnosti slouží jiné publikace. Tato kniha se snaží danou oblast shrnout a dát do kontextu. A činí tak jazykem, který

je poměrně složitý. Ať chceme či nechceme, problematika ochrany duševního

vlastnictví a komercializace výstupů výzkumu a vývoje je v první řaděproblematikou právní a použití přesného právního jazyka je v tomto případě nutné.


14

Nejenom výzkum a vývoj, ale veškeré prostředí se s počátkem roku 2014 nachází

v přelomové situaci. V účinnost vstupují tři zásadní předpisy, které se dotýkají

problematiky diskutované v této publikaci. Jedná se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a zákon

č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Publikace se v nejvyšší

možné míře snaží na novou úpravu reagovat.

Domníváme se, že publikace vychází ve správný čas. A to nejen vzhledem

k nové úpravě soukromého práva. V České republice v současné době funguje

několik center transferu technologií či obdobných pracovišť, z nichž některá

jsou financována ze Strukturálních fondů Evropské unie a ostatní z vlastních

zdrojů výzkumných organizací. Výzkumné organizace začínají obecně věnovat

větší pozornost existujícímu duševnímu vlastnictví a jeho ochraně. Samotnívědečtí pracovníci se při řešení projektů financovaných z různých zdrojů potýkají

s otázkami, jakým způsobem mohou s výstupy své činnosti zacházet a jakým

způsobem je mohou chránit.

Ve své oblasti je publikace, kterou držíte v ruce, unikátní. Není pouzeobecným pojednáním o problematice ochrany duševního vlastnictví. Dívá se na

prostředky autorského a průmyslového práva očima výzkumných organizací

v České republice v současné době – tj. reflektuje některé skutečnosti, které

jsou specifické (vydání nových předpisů v oblasti soukromého práva, tj.zejména nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, systém

hodnocení a financování výzkumu a vývoje a další).

Pevně věříme, že publikace své čtenáře uspokojí a bude jim dobrým průvodcem

problematikou ochrany duševního vlastnictví a komercializace výstupůvýzkumu a vývoje. Neskromně doufáme, že tento „průvodce“ nebude chybět v žádné

knihovně centra transferu technologií, oddělení či odboru pro vědu anebo na

stole příslušeného proděkana, prorektora či vedoucího výzkumného týmu.

V ideálním případě by tato publikace měla najít své důstojné místo v knihovně

většiny výzkumných či akademických pracovníků, kteří někdy přemýšleli o tom,

že výsledky jejich činnosti by měly být ochráněny a dále transferovány směrem

k aplikační sféře. Samozřejmě za předpokladu, že tito vědečtí pracovníci mají

v dnešní turbulentní době ještě čas si knihy kupovat a číst.

Za jakékoli komentáře budeme vděčni na e-mailové adrese:

info@alevia.cz

PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ SHRNUTÍ Publikace se zabývá otázkami ochrany duševního vlastnictví v prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VVI). Upozorňuje na zvláštní symbiózuautorských práv a práv průmyslových, zejména v prostředí výzkumnýchorganizací (vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, fakultních nemocnic

či jiných právních forem). Zahrnuje problematiku práv a povinností autorů

a původců na straně jedné a jejich zaměstnavatelů na straně druhé.

Publikace obsahuje praktické návody k optimální ochraně duševníhovlastnictví a podrobně rozebírá důležitost vnitřní právní úpravy v této oblasti,

aby vztahy plynoucí z tvůrčí činnosti jedinců byly co nejméně problémové.

Dále upozorňuje na úskalí smluv o společném výzkumu, a to zejména vpříadech, kdy dochází k mezinárodní spolupráci. Věnuje se otázkámkomercializace výsledků výzkumu a vývoje a jejich právnímu zajištění. Podrobně jsou komentovány strategické i praktické návody směřující k vyvážené licenční praxi. Publikace je určena především výzkumným pracovníkům, původcůmvynálezů a v neposlední řadě těm, kteří mají na starost organizační aadministrativní zabezpečení výsledků tvůrčí činnosti v jednotlivých organizacích či

odpovídají za komercializaci výsledků výzkumu a vývoje. 16

17

SUMMARY

This publication is dedicated to the issues of intellectual propertyprotec

tion in the environment of research, development and innovation (RDI). It

draws attention to a specific symbiosis between copyright and industrial

property rights, particularly in the environment of research organizations

(universities, public research institutions, teaching hospitals and other

entities of other legal status). It discusses the issue of authors’ rights and

obligations on one hand, and those of their employers on the other.

The publication contains hands-on instructions for ensuring optimumin

tellectual property protection. It provides a detailed analysis of theimpor

tance of internal regulations applicable to this area in order to establish the

least problematic relationships resulting from creative individual activities.

Furthermore, it points out the difficulties associated with joint research

contracts, in particular those regulating international cooperation.

It discusses commercialization of research and development outcomes and

their legal protection. Strategic and practical instructions that are to lead

to a balanced licensing practice are commented on in detail.

The publication is intended primarily for researchers, inventors, those

who deal with organizational and administrative tasks associated with

the protection of outcomes from creative activities in an organization and

finaly, those in charge of commercialization of research and development

outcomes. 18 CPC Cooperative Patent Classification (Mezinárodní patentové

třídění) ČR Česká republika EPC European Patent Convention (Úmluva o udělování

evropských patentů) EPO European Patent Organization (Evropská patentová

organizace) EPÚ Evropský patentový úřad EP Evropský parlament ES Evropská společenství EU Evropská unie LOI Letter of Intent (Vyjádření zájmu) MOU Memorandum of Understanding (Memorandum

o porozumění) OECD Organization for Economic Co-operation and Development

(Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) OHIM The Office of Harmonization for the Internal Market (Úřad

pro harmonizaci ve vnitřním trhu) OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace PCT Patent Cooperation Treaty (Smlouva o patentové spolupráci) PLT Patent Law Treaty (Smlouva o patentovém právu) RDI Research, Development and Innovation SF EU Strukturální fondy Evropské unie TRIPS Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property

Rights (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu

vlastnictví) USA Spojené státy americké ÚPV Úřad průmyslového vlastnictví VaV Výzkum a vývoj SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

20

VVI Výzkum, vývoj a inovace

WIPO World Intellectual Property Organization (Světová

organizace duševního vlastnictví)

WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

Hned na začátku je nutné zdůraznit, že ochrana duševního vlastnictví

obecně je především nástrojem ekonomické strategie. Z tohoto pohledu

je třeba pozorně sledovat, které znalosti a poznatky jsou skutečnýmihodnotami stojícími za právní ochranu. Nejde totiž pouze o právní ochranu

jako takovou. Nadbytečná právní ochrana bez vážných důvodů a praktické

užitečnosti totiž zatěžuje výzkum a vývoj zbytečnými náklady. Řadavýzkumů prokázala, že mimořádně hodnotnými vynálezy je pouze 3 až 5 %

patentů. To jistě neznamená, že všechny ostatní nemají hodnotu. Znamená

to ale, že existuje i dosti velká skupina vynálezů, kde patentová či jiná

právní ochrana není racionální. Snahou by mělo být plně se soustředit na

optimální zajištění právní ochrany nejslibnějších poznatků. Takový výběr

není snadný a je vždy rizikový. To i tehdy, pokud je prováděn pracovníky

s nejvyšší profesionální úrovní.

Úspěšně těžit ze systému ochrany duševního vlastnictví, který je kdisozici, vyžaduje jeho dokonalé poznání a schopnost strategického řízení

souvisejících procesů. To není pro jednotlivce, kteří jsou schopni výzkumu

a vývoje na nejlepší světové úrovni, ve většině případů snadné. Včasné

odhalení významu výsledků výzkumu a vývoje, koordinace mezipublikačními aktivitami vědecké obce a ochranou průmyslového vlastnictví, včetně

právních a ekonomických otázek souvisejících s případnou komercializací těchto výsledků, je vysoce odbornou činností vyžadující samostatnévzdělání a především zkušenosti. Není tedy obecně správné ponechat veškerou tuto odbornou činnost pouze na původci. Je spravedlivé, snadno pochopitelné a odpovídá to i právní úpravě vevětšině vyspělých zemí, že o výsledky práce zaměstnaných pracovníků vědy, výzkumu a vývoje se tito skuteční tvůrci nových hodnot musí dělit se svými zaměstnavateli. Protože jednotliví zaměstnavatelé mají rozdílné vztahy

ÚVOD

k těmto aktivitám, není divu, že jde o otázky náročné a obtížně řešitelné.

A pakliže jde o mezinárodní spolupráci, podléhají tyto vztahy rozdílnému

právnímu prostředí. K tomu samozřejmě přistupují i zájmy těch, kteřívýzkum a vývoj financují a tím se majetkové vztahy k nehmotným výsledkům

výzkumu a vývoje dále komplikují. Uvedené potíže se dále stupňují, pokud

jde o financování výzkumu z veřejných zdrojů, kde jsou pro vlastnické

vztahy a užívání výsledků stanovena další zvláštní pravidla.

V současné době je výzkumná a vývojová činnost realizována především ve

výzkumných týmech a ve vzájemné spolupráci. Důležitým předpokladem

úspěšné spolupráce je nastolení prostředí důvěry a spravedlnosti mezi

všemi, kdo se na vytvoření úspěšných řešení skutečně podíleli. Není sice

vyloučeno, že komerčně úspěšná technická řešení budou vytvářenajediným experimentátorem v garáži či na půdě, ale ve většině případů tomu

tak nebude. Pokud se na díle, vynálezu či jiném nehmotném statku bude

podílet více osob, přicházejí v úvahu často komplikované vzájemné vztahy,

které je třeba odborně, spravedlivě a včas řešit. Netřeba zdůrazňovat, že

historicky je považováno spoluvlastnictví za matku svárů. Ale v moderním

světě, který pospíchá na cestě k movitému spotřebiteli s mimořádnou

nabídkou vynikající inovace, půjde o spolupráci velmi často. A nikolivýjimečně i o spolupráci s mezinárodním prvkem.

V rámci společného výzkumu může docházet k hlubším vztahům než

pouze mezi objednatelem a zhotovitelem. Na obou stranách přichází

v úvahu několik subjektů a jejich vzájemné vztahy mají být odpovídajícím

způsobem upraveny. Povaha očekávaného výsledku, tedy nehmotný statek,

způsobuje, že se nejedná pouze o vztahy vlastnické, ale i významná práva

k užívání případných příznivých výsledků.

Tvůrci výsledků mohou mít rozdílné ambice, které je třeba sladit.

Jednak mohou mít vztahy založené na pracovněprávních vztazích, takže

k výsledkům jejich práce se mohou vztahovat práva jejich zaměstnavatelů.

Kromě toho jejich oprávněné vědecké zájmy směřují zpravidla k rychlé

publikaci dosažených výsledků, ale i k prestižní prezentaci a demonstraci

důležitosti, zejména pro společensky významné oblasti, kterými mohou být

zdravotnictví, energetika, životní prostředí a řada dalších. Nesměřují tak

k přímým finančním výnosům. Tyto přístupy se mohou snadno dostat do

rozporu se zájmy na jejich utajení pro optimální komercializaci či účinnou

průmyslověprávní ochranu. Značný rozdíl může být ve vnímání vhodného

ÚVOD


23

času publikace podstaty řešení – jinak ho vnímá výzkumná organizace

a jinak komerční subjekt.

Nejen samotní tvůrci, ale i jejich zaměstnavatelé – tj. jednotlivé subjekty –

vstupují do společného projektu s rozdílným vstupním potenciálem,

ambicemi a záměry. Někteří z partnerů se již v dané oblasti aktivněangažovali a mají pro předmět společného výzkumu nejen významnézkušenosti, ale někdy i patenty, užitné vzory či další práva, která těsně souvisejí

s budoucím výzkumem. Jiní mají zájem na dalších výsledcích a jsouochotni finančně i jinak podpořit konkrétní výzkum. Pracovníci vědecké sféry

mohou spatřovat v nově otevřené oblasti možnost získání zcela nových

poznatků a z toho plyne i přirozená snaha případné výsledky publikovat.

Dle domluvy může být společným například jen proces vlastního řešení (tj.

tvorba požadovaného nehmotného statku) s tím, že realizace jehovýsledků až po případný prodej nových výrobků na trhu je záležitostí každého

z účastníků samostatně. Možný je i model, kdy společná je i realizacevýsledků, tedy společné zavádění do praxe, výroba či distribuce výrobků.

Účastníci mohou být v postavení horizontální kooperace a soutěže (společný

výzkum uskutečňovaný konkurenty) nebo ve vertikální kooperaci a soutěži,

tedy mezi výrobci na různých dodavatelských stupních, navazujících na

sebe v rámci určité výroby. Velmi významné jsou v tomto směru rozsáhlé

výzkumné projekty organizované státem, zejména vojenské, zdravotnické

nebo ty, zabývající se otázkami životního prostředí, na něž jsou napojeni

podnikatelé v soukromé sféře, Akademie věd ČR, ostatní veřejné výzkumné

instituce, vysoké školy, ale i výzkumné firmy a velké výrobní koncerny

s vlastním výzkumem a vývojem.

Hlavní předností tohoto společného výzkumu je schopnost těžit zinterdisciplinárního přístupu, který umožňuje propojením různých vědních

oborů nalézt kvalitativně nová východiska i výsledky, využít hlubokéspecializace jednotlivých účastníků na určité obory, propojit informace, které

jinak zůstávají utajeny a využity separátně, koncentrovat kapitálové zdroje,

drahé přístroje, tvůrčí kapacity i výrobní a investiční zdroje.

Právní formy použité při zajištění společného výzkumu jsou velmi

různorodé. Účastníci takové spolupráce mohou působit na základě smlouvy

o kooperaci, která je v řadě zemí včetně ČR smlouvou nepojmenovanou.

ÚVOD


24

Mohou za účelem společného výzkumu založit sdružení resp. společnost

1

bez právní subjektivity. Může to však být i nová právnická osoba, k jejímuž

majetku mají podíly jednotliví účastníci ve formě akcií či jiných podílů jako

ke společnému podniku.

Ve smlouvách o společném výzkumu je třeba řešit nejen problém, kdo

jaké prostředky poskytne, koordinovat řešení a organizovat vyhodnocování

dílčích výsledků, ale také otázky právního režimu nehmotných výsledků

společného výzkumu – to znamená kdo, kdy a zda vůbec může výsledky

publikovat a kdo a za jakých podmínek se postará o případnouprůmyslověrávní ochranu. Dále komu budou patřit případně udělené patenty a další

související práva, kdo a v jakém rozsahu bude moci využívat jimi chráněné

vynálezy a jak to bude s případnými licenčními poplatky a s náklady na

udržování patentové ochrany.

Velmi významná bude i otázka utajení a režimu obchodníhotajemství k výsledkům společného výzkumu, a to zejména ve vztahu k ambicím

vědecké sféry, které směřují k odpovídající publikaci. Publikace výsledků

ale může narážet na pochopitelný zájem komerční sféry o utajení výsledků

úspěšného výzkumu.

Smluvně je možno upravit i podporu prodeje nových výrobků na trhu a řadu

dalších otázek. Přestože předměty tohoto charakteru mají často nemalou

hodnotu, akademické prostředí se jim mnohdy věnuje pouze okrajově.Může to být i tím, že takové poznatky zpravidla nemají žádného jednoznačně

určitelného tvůrce, neboť mohou vznikat na základě dlouhodobýchzkušeností řady pracovníků či jejich týmů.

Důležitý může být i režim osobních údajů týkajících se účastníkůspolečného výzkumu a obecně dodržování poctivých zvyklostí ve vzájemných

vztazích, které by neznamenalo zneužití aktivity a tvůrčí potence jednoho

z partnerů ve prospěch druhého.

Často je velmi obtížné sladit obecné přístupy akademických pracovníků

a aplikační sféry k výzkumu a vývoji, ochraně jeho výsledků a případné

komercializaci. Akademické obci je přiznána akademická svoboda, v jejímž

1 Dosavadní právní úprava smlouvy o sdružení obsažená v § 829 a násl. zákona

č. 40/1964 Sb. byla s účinností k 1. 1. 2014 nahrazena právní úpravou tzv. smlouvy

o společnosti v § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

ÚVOD


25

ÚVOD

rámci má každý pracovník do jisté míry volnost ve svých úvahách, pokud

jde o zaměření jeho úsilí na řešení vědeckých a technických problémů.Kromě toho je hlavním záměrem vědecké sféry publikovat výsledky své práce

pro dosažení obecného společenského pokroku a podpory prestižekonkrétního vědeckého pracoviště. Zpravidla se již nezaměřuje na proces reálného

využití vědeckých poznatků do aplikační sféry. Zájmy komerčních subjektů

jsou v těchto otázkách poněkud odlišné. Směřují k plánování a optimalizaci

celého procesu nalézání nových poznatků. Aplikační sféra má zájem na

nezveřejnění svých výzkumných záměrů a na utajování podstaty zejména

nadějných výsledků výzkumu, a to jak před veřejností, tak zejména před

konkurencí. Často se snaží překonat nemalé potíže provázející zavádění

nových poznatků do praxe a dostat se s nabídkou nových výrobků a služeb co nejdříve na trh. Současný výzkum a vývoj je stále více součástí mezinárodníspolupráce. Pokud jde o ochranu duševního vlastnictví, jsou k dispozici nástroje

pro širokou ochranu výsledků tvůrčí činnosti, i když na druhou stranu je

skutečností, že současná nabídka není zcela optimální. Možnosti, které se

v tomto smyslu nabízejí, jsou zatíženy principem teritoriality práv knehmotným statkům, který je do jisté míry modifikován účastí jednotlivých

států v mezinárodních smlouvách. Formální povaha jednotlivýchprůmyslověprávních institutů navíc způsobuje uplatňování pravomocijednotlivých národních či nadnárodních orgánů, které rozhodují podle odlišných

vlastních procesních norem. Z tohoto pohledu je třeba věnovat pozornost rozdílům v možnostech průmyslověprávní ochrany, například vynálezů, nejen formou patentové ochrany, ale i prostřednictvím užitných vzorů a ve výlukách z průmyslověprávní ochrany v jednotlivých zemích. Jedná se například o možnost patentové ochrany softwaru, obchodních metod, diagnostických metod či způsobů chirurgického nebo terapeutickéhoošetřování nebo již podstatně méně významné problematiky práv předchozího uživatele. V rámci mezinárodní spolupráce je třeba řešit otázky zajištěníprůmyslověprávní ochrany v jednotlivých zemích, včetně uplatnění ochrany v zemích, z nichž pocházejí původci. Zde vystupuje do popředí rozdílná právní úprava „podnikových vynálezů“, která zatím nedoznala žádného stupně harmonizace. Stejně tak bude obtížné nacházet společně přijatelná řešení pro ochranu poznatků typu know-how, jejichž význam se v oblasti vědeckotechnické spolupráce zvyšuje. Nejde pouze o ochranu těchto

ÚVOD

poznatků, ale i o způsoby a postupy při využití těchto nehmotných statků

zejména ve vztahu ke třetím osobám na základě závazkových vztahů.

Tato publikace se snaží analyzovat výše uvedené oblasti, popsatdosavadní přístupy k nim a předložit k dalším debatám některé návrhy, které by

mohly omezit nejasnosti nebo dokonce obtížně řešitelné spory a eliminovat

některé nepříjemnosti hned na počátku života vynikajících výsledkůtvůrčího úsilí spolupracujících osob. Snahou je ukázat, jakými úvahami je možno

se zabývat, aby nakonec mohlo dojít k vzájemně akceptovatelné spolupráci.

Soustředíme se především na otázky týkající se problematiky duševního

vlastnictví v rámci společných aktivit více subjektů při výzkumu, vývoji

a komercializaci jeho výsledků. U ostatních otázek jde spíše jen opoznámky, které mají naznačit, že jde o problematiku, která zasahuje do řady oborů, a tudíž úspěšné řešení právní podpory výzkumu a vývoje vyžaduje i spolupráci všech odpovídajících profesí na příslušné odborné úrovni. Ambicí této publikace je, aby vědečtí pracovníci dospěli k poznání, žeprůmyslověprávní ochrana je správným řešením v řadě konkrétních situací a nikoli nutným zlem či potíží, kterou je třeba jakkolipřekonat. V tomto kontextu je žádoucí, aby akademičtí a vědečtí pracovníci

měli alespoň minimální přehled o fungování ochrany duševního vlastnictví

a informace této povahy neodmítali s tím, že se netýká jejich oboru zájmu.

Na druhou stranu je třeba se zamyslet i nad jejich motivací ke zlepšování

znalostí v této oblasti, neboť často nemají žádný či pouze zanedbatelný

význam pro jejich kariérní postup.

Na závěr úvodní kapitoly je nutno učinit několik koncepčních poznámek

k právnímu rámci celé oblasti. Právní regulace v oblasti ochrany

a komercializace výsledků výzkumu a vývoje je totiž poměrně složitá. Jedná

se o regulativy různých oblastí, střetávání práva veřejného a soukromého

a v neposlední řadě o zcela bezprecedentní změny v českém právnímprostředí související především s přijetím nového občanského kodexu, zákona

č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jeho účinnosti od 1. 1. 2014.

V oblasti výzkumu, vývoje a inovací je zásadním národním předpisem

zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje

a inovací. Dále jsou důležitá pravidla jednotlivých poskytovatelů podpory

– tj. například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Technologická

ÚVOD

agentura České republiky, Grantová agentura České republiky atd. Naevropské úrovni se jedná především o Rámec společenství pro státní podporu

výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01) a další předpisy, které se týkají

hospodářské soutěže a veřejné podpory.

Z hlediska ochrany duševního vlastnictví jsou nejvýznamnější dva

tuzemské předpisy. Jedná se o zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech,průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích ve znění pozdějších právních

předpisů, jehož úplné znění bylo publikováno jako zákon č. 3/2001 Sb.

(dále také „patentový zákon“), který se zabývá předevšímprůmyslověrávní ochranou. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech

souvisejících s právem autorským (dále také „autorský zákon“), řeší

ochranu autorskoprávní.

Problematika ochrany duševního vlastnictví je předmětem rozsáhlé právní

úpravy na mezinárodní úrovni, včetně úpravy evropské či na úrovniEvropské unie. Jako příklady můžeme uvést Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) v rámci členství ve Světové obchodní

organizaci (WTO). Dále Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO),

Evropskou patentovou organizaci (EPO) či Úmluvu o udělování evropských

patentů (EPC). Na úrovni EU jde například o Nařízení Rady ES č. 207/2009

o ochranné známce Společenství.

Z hlediska smluvních vztahů vstupuje Česká republika v letošním roce do

poměrně složitého období. Většina vztahů, které vznikly před tímto datem,

se bude řídit příslušnými právními předpisy. Jedná se především o zákon

č. 513/1990 Sb., obchodní zákoník, který upravuje například obchodní

tajemství či licenční smlouvu k předmětům průmyslového vlastnictví. Na

dříve uzavřené vztahy se bude také aplikovat občanský zákoník, tj. zákon

č. 40/1964 Sb.

Od 1. 1. 2014 se nově vzniklé vztahy budou řídit novým občanskýmzákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), který například upravuje licenční smlouvu

v ustanoveních §§ 2358 – 2389. Pro oblast komercializace a vznik nových

právnických osob (tzv. spin-off) bude rozhodující zákon č. 90/2012 Sb.,

o obchodních korporacích. V platnosti zůstávají kromě autorského zákona

například zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

28

1

PŘEDMĚTY

NEPODLÉHAJÍCÍ

PATENTOVÉ

OCHRANĚ

29

Upozorňujeme čtenáře na to, že nečte odborné pojednání o členěnívyná

lezů, zpracování přihlášek vynálezů, užitných či průmyslových vzorů. Nečte

ani návod k řešení procesních otázek, jak optimálně zajistit či obhájitprů

myslověprávní ochranu, případně porušování práv z této ochrany plynoucí.

V této publikaci se budeme podrobněji zabývat především tvorboutechnic

kých řešení, správným určením původce vynálezu a vzoru a problematikou

podnikových vynálezů a zaměstnaneckých průmyslových vzorů.

Nicméně alespoň bezokra

jové zmínky o předmětech

průmyslověprávní ochrany

a zejména o tom, které

předměty jsou vyloučeny

z patentové ochrany a které

se za vynálezy schopnépa

tentové ochrany nepovažují,

se neobejdeme. Stejně tak

i v případě rozdílů mezi

oběma hlavními prostředky

ochrany vynálezů, tedy

mezi patentem a užitným

vzorem, je třeba související

skutečnosti alespoň stručně osvětlit. Podrobnější informace je však nutno

hledat ve specializovaných publikacích.

Důvodem stručného představení těchto předmětů je i ta skutečnost, že řada

tvůrčích počinů sice vědeckou činnost často doprovází, ale z právníhopo

hledu nejsou tyto předměty schopné patentové ani jiné průmyslověprávní

ochrany. Jedná se o objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické

výtvory a vnější vzhled výrobků, plány, hraní her a vykonávání obchodní

činnosti, počítačové programy a databáze a způsoby chirurgického nebo

terapeutického ošetřování.

PŘEDMĚTY NEPODLÉHAJÍCÍ

PATENTOVÉ OCHRANĚ:

> Objevy, vědecké teorie a matematické

metody

> Estetické výtvory a vnější vzhled

výrobků

> Plány, hraní her a vykonávání obchodní

činnosti

> Počítačové programy a databáze

> Způsoby chirurgického nebo

terapeutického ošetřování

7888910234568092 89505 8  4

1.1 Objevy, vědecké teorie

a matematické metody

Objevy, vědecké teorie a matematické metody jsou samy o sobě, tedy jako

takové, z patentové ochrany vyloučeny, ale často mohou být předmětemautorskoprávní ochrany například prostřednictvím vědeckých článků.

Dříve byly objevy podle našich právních předpisů schopny průmyslověprávní

ochrany. Byly zde definovány jako určení dosud neznámých, objektivně

existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa dokázaných

vědeckou metodou. Naopak se za objev nepovažovalo stanovení vlastností

nových látek a vztahů mezi těmito vlastnostmi, které na základě známých

přírodních zákonitostí a stavu techniky lze běžně odvodit z vlastností jiných známých obdobných látek, zpřesnění hodnot zkoumaných veličin,konkretizace známých zákonitostí a nález geologický, geografický, archeologický či paleontologický

2

.

Objev je tedy objektivně existujícím jevem, který zde vždy byl a v budoucnu

bude, a objevitel se zasloužil o jeho odhalení společnosti na úrovni vědecké

metody. V teorii se někdy vyskytují otázky, zda vůbec objev musí býtvýsledkem tvůrčí činnosti, když je také možné k němu dospět i náhodou. Zpravidla

však půjde o výsledek vědecké činnosti, který poprvé ozřejmil objektivně

existující jevy, vlastnosti nebo zákonitosti materiálního světa, které zde vždy

existovaly, ale dosud nebyly rozpoznány a popsány a navíc dokázányvědeckou metodou. Objevitelé v tomto slova smyslu odhalují souvislosti a reálné

zákonitosti existujícího světa a jsou schopni je nejen rozpoznat, ale navíc

i odlišit od jevů náhodných či nahodilých.

Na straně druhé vynálezem je vytvoření nového technického řešení, které

zde ze své podstaty dříve nemohlo být, a pokud jde o patentovou ochranu

vynálezu, ta je v každém případě časově omezená. Rozdíly, které v tétosouvislosti přináší právní vnímání pojmu vynález a objev, běžné chápání těchto

pojmů nesdílí a často jsou oba tyto pojmy zaměňovány nebo dokonce chápány

2 Ustanovení § 9 již neplatného zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech,

zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech


31

7888910234568092 89505 8  4

jako synonyma. V této souvislosti je třeba zdůraznit jejich základní odlišnost.

Zatímco objev vědeckou metodou poprvé vysvětluje existující jevy azákonitosti materiálního světa, vynálezem je nové vyřešení technického problému,

tedy řešení, které dosud nebylo zveřejněno a bylo vytvořeno tvůrčí činností

původce. Původci a majitelé těchto patentů mohou být i jiné osoby nežobjevitelé, což může způsobovat komplikované vzájemné právní vztahy.

Samotný objev není patentovatelný, protože nemá technický účinek, a nemůže

být proto vynálezem. Pokud je ale objev prakticky použit v rámci konkrétního

technického řešení, může toto konkrétní technické řešení být schopnopatentové ochrany. Podobné zásady platí i pro vědecké teorie, které se pokládají

v tomto smyslu za zobecněné formy objevů.

V mezinárodním měřítku se především díky odlišné povaze výsledku vědecké

práce průmyslověprávní ochrana těchto předmětů v širším rozsahuneprosadila. Prestiž objevitelů je prokazována zpravidla prvním zveřejněním objevu

ve významném odborném časopise.

V případě matematických metod jde o abstraktní metody nikoli otechnická řešení, a ty nemohou být předmětem patentu. Zařízení či postupy, které

jsou na matematických metodách založeny, ale patentovatelné být mohou. 1.2 Estetické výtvory a vnější

vzhled výrobků

Pro právní ochranu vnějšího vzhledu výrobků existuje v průmyslověprávní

oblasti zvláštní institut, kterým je průmyslový vzor. Svým charakterem se

vztahuje k zevnějšku, tedy k vizuálním, estetickým a dekorativním aspektům

výrobků, které jsou schopny smyslového vnímání. Mohou tak být chráněny

například plošné vzory tapet či textilií, ale zejména vzhled trojrozměrných

výrobků. Příkladem může být těžítko, karoserie motocyklu, veškeré druhy

obalů, nábytek, hračky anebo i vnější vzhled výrobních zařízení. Ochrana

průmyslovým vzorem se zásadně nevztahuje na technické řešení výrobku ani

konstrukci, princip nebo metodu, jak výrobek získat.


32

7888910234568092 89505 8  4

Tak například Evropský patentový úřad (EPÚ) odmítl udělení patentové

ochrany na flexibilní diskový plášť vyrobený z plastického materiálu, který měl

barevný povrch s určitou minimální světelnou intenzitou. Důvodem bylo to, že

údajná odolnost vůči otiskům prstů byla pouhým estetickým účinkem, který

nepřispěl k vynálezu žádným technickým účinkem

3

.

Design jako předmět tvůrčí činnosti svojí povahou směřuje nejen k naplnění

estetického vjemu, ale snaží se vytvořit předmět, který svým tvarem, vzhledem

a také technickými prvky bude uspokojovat i jiné potřeby spotřebitelů. Pokud

se jedná o estetické vjemy, průmyslový design obvykle vyjadřuje osobní vklad

a styl tvůrce a přibližuje se tak užitému umění. Proto je průmyslový vzor na

křižovatce mezi uměním a technologií.

Průmyslové vzory mají z povahy minimálně dvojí právní ochranu. Mohou být

předmětem autorskoprávní ochrany, ochrany průmyslovým vzorem, anebo

také současně předmětem obou těchto právních instrumentů.

Znakům, které mají technickou povahu, právní předpisy týkající seprůmyslo

vých vzorů ochranu nezajišťují. Pokud je tvar nebo vzhled výrobku zcela nebo

jedině určen či diktován technickou funkcí, potom zde není žádný prostor pro

ochranu prostřednictvím průmyslového vzoru.

1.3 Plány, hraní her a vykonávání

obchodní činnosti

4

Jedná se o další skupinu řešení, které nemají technickou povahu nebo

nejsou řešeny technickými prostředky. Zařazují se sem různorodé výsledky

duševní činnosti člověka bez technických aspektů. Jde o organizační opatření či

schémata, samotné metody výuky, hry nebo jejich pravidla, účtovací soustavy,

výpočetní tabulky, tréninkové plány a další.

3 Blíže viz rozhodnutí T119/88, 1990/395

4 Horáček, R. a kol. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2. vydání. C. H. Beck.

Praha 2011


33

7888910234568092 89505 8  4

EPÚ odmítl udělit patent na řešení, jehož podstata spočívala ve způsobu

ochrany nahrávacích nosičů před falešnými zvuky, a to použitím kódovaných

rozlišovacích značek. V odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že jde o pouhý

požadavek zaměřený na procedurální kroky, který může uskutečnit kterákoli

osoba způsobem, jaký si zvolí, a neurčuje ani nepředkládá technické prostředky

k jejich provedení

5

.

Podle praxe EPÚ v případě patentové přihlášky na zařízení nebo technický

postup k provádění určité části plánu musí být předmět přihlášky zkoumán

jako celek.

Německý Spolkový patentový soud

6

judikoval, že patentový nárok týkající se

realizace způsobu provádění obchodní činnosti prostředky pro zpracování dat

nemůže být považován za patentovatelný technický vynález, pokud podstatou

nároku je způsob provádění obcho



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist