načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Chov a péče o koně -- ZZVJ - Úvod do chovu koní a péče o ně - Linda Doleželová

Chov a péče o koně -- ZZVJ - Úvod do chovu koní a péče o ně
-13%
sleva

Kniha: Chov a péče o koně -- ZZVJ
Autor: Linda Doleželová
Podtitul: Úvod do chovu koní a péče o ně

- V této knize se dozvíte základní informace o chovu, výživě, nemocech, plemenech, naučíte se správně pečovat o svého koně, přečtete si základní poznatky o ustájení, krmení a ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  259 Kč 225
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Rubico
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 120
Rozměr: 305,0x215,0x15,0 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Chov zvířat. Živočišná výroba
Hmotnost: 0,824kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná bez přebalu lesklá
Datum vydání: 201511
ISBN: 978-80-7346-185-0
EAN: 9788073461850
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha poskytuje základní informace o chovu, výživě, nemocech, plemenech a správné péči o koně.

Popis nakladatele

V této knize se dozvíte základní informace o chovu, výživě, nemocech, plemenech, naučíte se správně pečovat o svého koně, přečtete si základní poznatky o ustájení, krmení a ošetřování koní, také se dozvíte, jak správně s koněm zacházet a jak je důležité dodržovat bezpečnost při ošetřování a ježdění. Najdete zde informace o anatomii a fyziologii koní, znaky, barvy, výžehy, kování... zkrátka vše, co potřebujete k tomuto tématu ke zkouškám vědět.

V závěru knihy jsou uvedeny aktualizované vypracované otázky ZZVJ k úvodu do chovu koní a k péči o ně.

(ZZVJ - úvod do chovu koní a péče o ně)
Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Linda Doleželová - další tituly autora:
Jezdecký výcvik -- ZZVJ - výcvik a základy jezdeckého sportu Jezdecký výcvik -- ZZVJ
Závodní příprava jezdce Závodní příprava jezdce
 
Ke knize "Chov a péče o koně -- ZZVJ - Úvod do chovu koní a péče o ně" doporučujeme také:
Kůň a jeho řeč -- Všechno o tom, jak porozumět chování koně Kůň a jeho řeč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Chov a reprodukce koní, zlozvyky a chování koní Chov koní a jezdectví

9

2. ANGLICKÝ PLNOKREVNÍK

Anglický plnokrevník je nejrychlejší a nejcennější plemeno.

Anglický plnokrevník je velmi odolný, nesmírně odvážný, bývá

často napjatý, nervózní a z tohoto důvodu bývá velice nároč

ný na zacházení. Díky své povaze vyniká v dostihovém spor

tu. Hlava anglického plnokrevníka je vždy ušlechtilá. Na hla

vě má tenkou kůži, pod kterou jdou vidět cévy, profi l je rovný,

uši bývají trošku delší a velmi pohyblivé. Výška v kohoutku se

u tohoto plemene pohybuje okolo 162–165 cm a hmotnost

bývá okolo 500 kg.

3. AMERICAN PAINT HORSE

American paint horse je barevná varianta plemene quarter

horse. Vyjímečností tohoto plemene je právě jeho zbarvení.

Hlava bývá krátká s výraznými žuchvami a uši má toto pleme

no poněkud malé. Základním požadavkem na toto plemeno

je, aby měl kůň tzv. „dobytkářský ráz“. Dále je velmi důležité,

aby měl kůň dostatečně pevnou konstituci a byl velmi dobře

osvalen, jelikož tito koně pracují takřka celodenně. Končetiny

american paint horse jsou suché, zato velmi silné. Co se týká

povahy, tak toto plemeno bývá klidné, ochotné a pracovité. 1. 2. Základní plemena koní Dnešní plemena chovaná v jednotlivých světadílech lze zařadit do čtyř plemenných skupin. 1. Plemenná skupina koní mongolského typu (stepní) 2. Plemenná skupina koní orientálních východního typu 3. Plemenná skupina koní okcidentálních západního typu 4. Plemenná skupina koní nordických severských

Současným požadavkům vyhovuje teplokrevník svou více

strannou užitkovostí. Český teplokrevník vyniká jak ve sportu a rekreačním ježdění, tak i v zápřahovém sportu. 1. ACHALTEKINSKÝ KŮŇ Achaltekinský kůň (Achal -Teke) je uznáván jako velmi skromné, odolné a vytrvalé plemeno, staré nejméně 3 000 let. Achal-Teke pochází z Turkménie (Asie). Je to plemeno velmi skromné, jelikož výborně snáší tvrdé pouštní podmínky, nedostatek krmiva, ale také extrémní výkyvy počasí, které jsou pro poušť typické. Jméno plemene je odvozeno od turkmenského kmene Teke, který žil nedaleko achalské oázy. V dnešní době je Achal-Teke znám jako vynikající sportovní kůň.

Achal -Teke má srst s kovově zlatým leskem se zbarve

ním hnědé, ryzé, plavé nebo palomino, vzácněji se vyskytuje bělouš, vraník i cremello. Jeho pohyb je vyznačován jako plavný hladký chod a jeho cval je jedinečný mezi všemi plemeny. Je plynulý, bez různých otřesů a jiných houpání. Tento kůň je štíhlý, vysoký asi 154 cm a má velmi nápadně vysoko nasazený krk. Využití Achal -Teke je široké. Můžeme ho vidět na dostizích, vytrvalostním ježdění, ale i v parkurech. Je to kůň, který potřebuje výcvik a ošetřování od jednoho jezdce, na kterého si zvykne. Není vhodný do jízdáren, kde by se na něm a okolo něj střídalo více jezdců a ošetřovatelů. To bývá možná příčinou, že se o něm tvrdí, že je neovladatelný. Chov a reprodukce koní, zlozvyky a chování koní Chov koní a jezdectví

25

52. WŰRTTEMBERSKÝ TEPLOKREVNÍK Württemberský teplokrevník vznikl v 17. století. Chov těchto koní má v Německu značnou tradici. Centrem chovu je a byl známý hřebčín Marbach, který proslul též chovem arabských koní. Toto plemeno vzniklo křížením původních místních teplokrevných klisen s arabskými hřebci, později s trakény, anglo -normany, frískými koňmi, berbery, shirskými koňmi i clydesdaly. Je extrémně tvrdé, dobře krmitelné, má vynikající exteriér a je ideální pro sportovní ježdění. Je středně velké, hlava je úhledná, uši ostražité, krk svalnatý, hrudník hluboký, záď silná a ocas je dobře nasazen. Končetiny jsou velmi kvalitní, kopyta tvrdá, akce je vynikající a volná. Württemberger má vynikající temperament, odpovídá požadavkům na typ německého jezdeckého koně. Barvy převládají hnědá, ryzá nebo černá. Výška se pohybuje kolem 165 cm.

1. 3. Reprodukce koní

Dospělost koní, říje a sexuální chování hřebců

Hřebci pohlavně dospívají ve věku 9 měsíců a klisny ve věku

12 měsíců. Chovná dospělost je u chladnokrevných koní

ve věku 2,5–3 let a u teplokrevných koní ve věku 3,5–4 let.

Fyzicky koně dospívají ve věku 5–6 let.

Říje

Klisny přicházejí do říje od jara do podzimu v takřka pravidel

ných intervalech 18–21 dnů. Klidové období bez říje nastává

na podzim (říjen, listopad). Reprodukční období (období ova

riální aktivity) tedy nastává na počátku jara (březen, duben).

Začátek reprodukčního období ovlivňuje délka světelného

dne, teplota, výživa, ale také například začlenění nového čle

na do stáda nebo příjezd na svod či závody, kdy se citlivé klisny Anatomie a fyziologie koně, barvy, znaky, výžehy Chov koní a jezdectví

37

hrudník umožňuje dobrý vývoj vnitřních orgánů, například plic či srdce. Je zárukou vytrvalosti a výkonnosti. Ideální míra dostatečně hlubokého hrudníku je, pokud se shoduje výška kohoutku, hrudní kosti a její výška od země. • Hmotnost koně Hmotnost pony se pohybuje do 300 kg dle plemene poníka. Malí koně, například orientální, mají hmotnost do 400 kg. Anglický plnokrevník má hmotnost cca 500 kg. Hmotnost českého teplokrevníka se pohybuje okolo 600 kilogramů. Chladnokrevníků od cca 650 do 1 000 kg. Popis koně 1. Ucho; 2. kštice; 3. čelo; 4. oko; 5. nos; 6. nozdry; 7. horní pysk; 8. spodní pysk; 9. žuchva; 10. hrdlo; 11. hrdelní brázda; 12. plece; 13. prsa; 14. ramenní kloub; 15. loket; 16. předloktí; 17. karpální kloub; 18. spěnkový kloub; 19. spěnka; 20. korunka; 21. kopyto; 22. rousy; 23. kaštánek; 24. přední a zadní holeň; 25. hruď; 26. břicho; 27. šourek (u klisny vemínko); 28. hlezenní kloub; 29. ohon; 30. kolenní kloub; 31. slabina; 32. stehno; 33. hýždě; 34. sedací hrbol; 35. kořen ocasu; 36. záď; 37. kříže; 38. kyčelní hrbol; 39. bedra; 40. hřbet; 41. kohoutek; 42. hřeben krku; 43. hříva; 44. plocha krku; 45. týl. Základní části těla koně Hlava koně Hlava by měla být přiměřená velikosti těla. Hlava koně významně charakterizuje plemenný typ. Její vzhled je ovlivněn tvarem lebky a podmiňuje tak celkový výraz koně, nebo ho alespoň ovlivňuje. Ve tvaru hlavy jsou určité rozdíly mezi plemennými skupinami koní. Koně východního typu mají mozkovou část lebky vyvinutější, koně západního typu mají naopak delší hlavu a poněkud širší část obličejovou.

Tvar hlavy se mění i podle stáří koně. Hříbata mají hlavu

v obličejové části krátkou, v čele klenutou a v horní části čelisti širokou. Starším koním se hlava pozvolna protahuje a propadají se postupem času spánkové jamky.

Důležitá je délka hlavy koně. Kůň s delší hlavou bývá v jez

dectví ovladatelnější a naopak kůň s kratší hlavou bývá méně ovladatelný. Hlava, která má optimální velikost, vyrovnává pohyb hlavně v obtížných terénech. Nadměrně velká, a tím

pádem těžká hlava na tenkém krku mívá nedostatečně vyvinu

té svalstvo a působí obtíže při vyšší námaze a skákání. Tako

vý kůň často hází hlavou a vyhýbá se přilnutí. Podle hmotnos

ti, a tím i podle ušlechtilosti se rozlišuje hlava těžká, střední

a lehká.

Podle profi lu se rozlišuje hlava:

Rovná – rovné hlavy se vyskytují nejčastěji u anglického

plnokrevníka.

Klabonosá – celoprofi lově vyklenutá (konvexní). Klabonosé

hlavy mívají vyšší čelo a menší, zapadlejší oči s velkými oční

mi oblouky a užší, menší nozdry. Jejich nejtypičtějším před

stavitelem je kůň starokladrubský. Klabonosou (či poloklabo

nosou) hlavu mívá také lipicán. Někdy ovšem i jiná plemena. Anatomie a fyziologie koně, barvy, znaky, výžehy Chov koní a jezdectví

53

Ideálně jsou tito koně hnědí s bílou skvrnitou zádí. • Skvrnitý bělouš, nazývaný také jako hermelín nebo tygr,

má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvr

ny různých barev až do velikosti dlaně.

Plavák Plavák má barvu do žluta, černou hřívu, ocas i nohy. Typický je úhoří pruh, tj. pruh černé srsti, který vede od kohoutku po kořen ocasu. U některých plaváků najdeme v okolí karpu a hlezna proužky tmavé a světlé srsti (tzv. zebrování nohou). Plavé zbarvení je původní barvou divokých koní. Rozlišujeme

plaváky světlé (mají bílé žíně v hřívě a ocasu), plaváky s typic

kým zbarvením, plaváky tmavé (s nahnědlou srstí) a plaváky

šedé – myšáky (žlutohnědí až šedí).

Šedý plavák – myšák

Pstružák

Pstružák má na srsti hnědé skvrnky v podobě teček na šedém

podkladu.

Albín

Albín má barvu srsti úplně bílou, chybí pigment. Někdy je kré

movější barvy, oči jsou často červené nebo modré (tzv. „rybí

oko“), řasy jsou bílé. Albín má kůži pod srstí růžovou na rozdíl

od bělouše, ten ji má černou. Napájení, krmení a ustájení koní Chov koní a jezdectví

69

krmitelné koníky a koně dušné. Kůň tuto dávku zužitkuje v maximální možné míře. Velice vhodné jako cestovní balení sena na závody apod. 4. Přírodní a vitaminové doplňky Vitaminové doplňkové směsi Slouží k doplnění vitaminů, minerálů, stopových prvků a makro i mikroprvků do organismu koně, ztracených vlivem látkové výměny a vylučování (pocení, moč), sportovního a pracovního využití, nedostatkem přirozených vitaminů v krmné dávce či píci, nebo ztracených vlivem ročního období, např. vysokých letních teplot atd. Na trhu je dnes dostupná velmi široká škála vitaminových doplňků pro výživu koní k doplnění důležitých výživových látek rozdělených podle typu použití k prevenci vzniku nejrůznějších zdravotních potíží (kloubní výživa, výživa svalů, doplňky pro doplnění ztráty elektrolytů a iontů, výživa kopyt, podpora léčby akutních zranění apod.), dále podle věku koní (vitaminové doplňky pro hříbata a laktující klisny, dospělé koně, staré koně) a podle využití koně (vitaminy pro skokově využívané koně, vytrvalce, dostihové koně, atd.). Zařazení vitaminových doplňků je vždy vhodné konzultovat s výživovým poradcem, který doporučí takové vitaminové doplňky, které kůň opravdu potřebuje v danou dobu doplnit a jejichž nákup nebude plýtváním fi nančními prostředky. Přírodní doplňky výživy Jsou často nedoceňovaným zdrojem přírodních složek příznivě působících na organismus koně. Jejich podávání by vždy mělo vycházet z doporučení výživového poradce, zejména z důvodu jejich vhodných kombinací ve vhodnou roční dobu. Účinky přírodních doplňků jsou při správném sestavení schématu jejich podávání velmi příznivé a nejsou tak fi nančně náročné jako nákupy kompletních vitaminových směsí. Přírodních doplňků stravy koní existuje celá řada s různými účinky. Velmi žádoucí je v současné době podávání mořských řas, různých druhů chaluh a sinic prospěšných pro koňský organismus, využití přírodních detoxikačních prostředků k vyčištění organismu koně od těžkých kovů (např. ostropestřec, zeolit, zelený jíl atd.), k úpravě a pozitivnímu vlivu na trávení koní (např. pivovarské kvasnice, římský kmín, psyllium nebo fenykl a další). Mořské řasy Sušené mořské řasy jsou 100 % přírodní produkt. Jsou vhodné pro všechny koně, zejména staré, nemocné, hříbata a březí a laktující klisny. Účinky mořských řas: • Podporují růst zdravé a lesklé srsti, tvorbu kvalitních

kopyt, zlepšují pigmentaci.

• Zaručují velmi příznivý rozvoj všech funkcí organismu

zvířete.

• Jsou cenným zdrojem minerálních látek, zejména jodu,

železa a hořčíku.

• Jsou vhodné při redukčních dietách. • Zlepšují reprodukci zvířat. • Navazují těžké kovy a pomáhají při jejich vylučování z těla.

Pivovarské kvasnice

Vynikající surovina pro nemocné koně, stará zvířata, koně

v rekonvalescenci nebo v zátěži.

Krmné kvasnice jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin, prů

měrný obsah NL (dusíkaté látky) při sušině 90 % je 42 až 48 %.

Skladba bílkoviny se podobá živočišné, ale s nižším obsahem

sirných aminokyselin. Kvasnice mají vysoké zastoupení vita

minů skupiny B, včetně vitaminu B12.

5. Minerální krmiva

Liz krmné soli

Slouží k doplnění zásob solí. Liz krmné soli je velice dopo

ručován pro zdroj minerálů. Krmná sůl je nezbytným doplň

kem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv

a zabraňuje trávicím poruchám. Pro boxové koně je liz krm

né soli i zdrojem zábavy, neokusují z nudy např. desky, které

je dělí od druhých koní. Ve stáji liz umisťujeme většinou v blíz

kosti žlabu.

Krmný vápenec

Patří mezi přírodní minerální vápenatá krmiva. Vyrábí se vel

mi jemným rozemletím vápencových hornin s vysokým obsa

hem uhličitanu vápenatého CaCO

3

.

Existuje mnoho doplňkového minerálního krmiva. Vesměs

obsahují vápník, který má vliv na celkový metabolismus orga

nismu, zdravý růst a vývoj. Podávání je vhodné pro vyvážení

krmné dávky. Dále je řada doplňků s vysokým obsahem fosfo

ru a hořčíku. Na trhu najdeme celou řada doplňkových krmiv

pro koně v klidu, k rekreačnímu využití, pro koně v reproduk

ci, pro koně ve sportovní zátěži i doplňková minerální krmiva Úrazy a nemoci koní, základní zdravotní ošetření koně Chov koní a jezdectví

101

a kryochirurgie je dostupná jen na specializovaných pracovištích a je fi nančně více nákladná.

Dále se dá použít AW4 pasta, to je směs 5 -fl uorouracilu,

těžkých kovů a přírodního oleje. Aplikace probíhá v 1–4den- ních intervalech, počet aplikací závisí na velikosti, typu sarkoidu. Pasta se natírá po vystříhání srsti v okolí přímo na sarkoid. Vzhledem k toxicitě přípravku je potřeba pastu natírat jen na tkáň sarkoidu, vyvarovat se kontaktu se zdravou kůží v okolí, v takovém případě dojde k nekróze i zdravé kůže. AW4 pasta se nedá použít na sarkoidy v okolí očí, uší. U březích klisen ji lze použít jen do 100. dne gravidity. Z dalších chemických látek na sarkoidy můžeme použít kyselinu salicylovou, která se používá hlavně na okultní typ sarkoidu.

BCG -vakcína je úspěšně používána k léčbě sarkoidů

v očním okolí zvl. nodulárního typu. Negativem této vakcíny je riziko alergické reakce po aplikaci. Je nutné koně premedikovat kortikosteroidy a fl unixinem, a i přesto musíme být připraveni koni poskytnout první pomoc v případě anafylaktické reakce. Tato metoda má výhodu, že po vyléčení nedochází k recidivám a vzniku nových ložisek, avšak je velmi fi nančně náročná a vakcína se zatím u nás nevyrábí, je ale možno ji přes veterináře objednat ze zahraničí.

Radiační terapie je dosud nejúspěšnější léčebná metoda,

ale dostupná jen v zahraničí a fi nančně velmi nákladná. Zánět šlach nebo pouzder šlach Šlachy připojují svaly ke kostem a přenášejí sílu kontrahujících se svalů na kosti, aby pohnuly kloubem. Tloušťka šlach a jejich tvar se různí mezi jednotlivými šlachami, ale i koňmi. Při zánětu je důležité chlazení končetiny a vodění koně. Důležité je uvědomit si, že každé poškození šlachové tkáně vede k dlouhodobému vysazení koně ze sportu, a někdy již znemožňuje návrat do stupně zátěže, ve které kůň startoval. V nejhorším případě zranění šlachy využití koně zcela vylučuje. Nejčastěji bývá postižena šlacha povrchového ohýbače prstu. Zhojení šlachy vyžaduje dostatečně dlouhou dobu. Dojde -li k poškození stavby šlachy, k její deformaci a strukturálním změnám, pokračující vzestup zátěže znamená kompletní selhání a úplnou deformaci šlachy. Hnisavý zánět podkoží (fl egmona) Mnohdy i neviditelnými rankami v kůži proniknou do tkání hnisotvorné bakterie. Tyto rány mohou být skryty i v rousech. V podkoží a v pojivové tkáni se bakterie pomnoží, vznikne rozsáhlý zánětlivý otok a dochází k poškození tkáně. Bakterie pronikají do krve a způsobují horečku. Bez včasného léčení se na zaníceném místě mohou utvořit abscesy, to jsou hnisem naplněné dutiny ve tkáních. Absces se provalí ven a vytvoří ránu, která se obtížně léčí. V nejhorším případě se hnis může provalit dovnitř do krevních cév nebo do kloubu. Je třeba vždy i ty nejmenší ranky dezinfi kovat. Při prvním příznaku voláme veterináře, změříme koni tělesnou teplotu, kůň musí být v klidu a postiženou končetinu chladíme. Osteochondróza Je onemocnění především mladých koní, které se častěji objevuje na hrudních končetinách. Jedná se o poškození chrupavky s vytvořením chrupavčitého kloubního tělíska, které zkostnatí. Nejčastěji se vyskytuje na okraji kloubní chrupavky. Ne každé volné tělísko ve spěnkovém kloubu musí být spojeno s kulháním, většinou kůň kulhá až po zátěži.

Artróza spěnkového kloubu

Je onemocnění především starších koní. Častěji bývají posti

ženy hrudní končetiny. Kulhání bývá dlouhodobé a po zátěži

se stav zhorší. Mírně až středně intenzivní naplnění spěnkové

ho kloubu bývá spojeno s omezením pohyblivosti.

Schvácení kopyt

Nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt). V akut

ním stadiu jsou kopyta teplá, citlivá na tlak. Podle toho, jsou-li

schvácená pouze přední nebo zadní kopyta, kůň zaujímá typic

ký postoj, kdy zatěžuje především zdravé končetiny. V chro

nických případech se kopyto deformuje. K nejčastějším one

mocněním kopyta patří záněty kopytní škáry, které mohou být

hnisavé nebo nehnisavé. Jedním z prvotních projevů je silné

kulhání. V okolí se objevuje zvýšená teplota a růžové nebo čer

vené zabarvení. Toto onemocnění se vyskytuje po nečekané

námaze nebo špatné stravě. Kůň se bolestí potí, chvěje se a má

zvýšenou tepovou frekvenci. Pokud možno s koněm vůbec

nehýbáme, co nejvíc mu nasteleme, aby byl povrch co nejměk

čí. Ihned voláme veterináře. Hmotností koně a tahem hluboké

ho ohýbače může dojít ke změně polohy kopytní kosti.

Hniloba kopyt

Hniloba postihuje především střelku a její střední, případ

ně i postranní rýhy. Tyto struktury změknou, vzniká černá,

mazlavá a silně zapáchající hmota. Příčinou bývá nevhodné

ustájení, nečistota stání, nedostačující péče o kopyta. Pokud

nevhodné podmínky trvají dlouho, může hniloba přecházet

v rakovinu kopyt. Onemocnění poznáme podle toho, že tyto

struktury změknou. Při čištění kopyta nám na kopytním háč

ku ulpí černá mazlavá a páchnoucí hmota. Toto onemocnění

způsobují bakterie. Koně, u kterých hniloba postihla pouze

povrchové, necitlivé vrstvy střelky, obvykle nekulhají. Důle

žité je toto onemocnění léčit, než se rozšíří do citlivých tká

ní střelky. Hniloba vzniká při špatné péči o kopyta. Hnilobě

se můžeme vyhnout, pokud budeme kopyta koně udržovat

v čistotě a v suchu. Při prvních příznacích použijeme kuba

tol, chinicin nebo skalici. Při častém nebo dlouhodobém pou

žívání těchto přípravků dochází k přílišnému vysoušení střel

ky. Pokud hniloba za několik dní neustoupí, je třeba zavolat

veterináře, který zvolí jinou metodu léčby. Při hnilobě dochá

zí k rozpadu střelky.

Rakovina kopyt

Toto onemocnění se často plete s hnilobou. Projevuje se stej

ně jako hniloba zápachem, ale mnohem silnějším. Při rako

vině nedochází k rozpadu střelky, ale naopak k jejímu bujení.

Ze střelky a z jejich rýh začne vyrůstat bělavá hmota a střelka

brzy vypadá jako květák. Tato hmota je měkká a při sebemen

ším poranění krvácí. Střelka se stává velice citlivou a kůň sil

ně kulhá.

Kopytní abces

Kopytní abces vzniká vniknutím bakterií do kopytní škáry,

může k tomu dojít dvěma způsoby.

• Nášlapem – vniknutí cizího předmětu do kopyta (hřebík,

ostrý kámen).

• Průnikem infekce do kopytní škáry prasklinou nebo jiný

mi otvory v kopytním pouzdře, špatná úprava kopyta, kte

rá vede k nerovnováze, či agresivní odstranění rohoviny

během trimu.


Chov koní a jezdectví Chody koně a nohosled, kování koní 110 Podkovy a podložky • Malá podkova: vnější obvod nepřesahuje 330 mm • Střední podkova: s obvodem 420 mm • Velké podkovy: s obvodem větším než 420 mm

Šířka podkovy je vzdálenost mezi vnějším a vnitřním okra

jem podkovy. Stejně jako u velikosti může být různá podle tvaru kopyta nebo jeho zdravotního stavu. Výšku ovlivňuje druh podkovy. Podkova musí tvarově vyhovovat nosnému okraji kopyta, proto její velikost určuje velikost kopyta, její výšku a druh pak určuje činnost, k jaké je kůň využíván. Podkova se skládá z přední části a dvou ramen. Ramena jsou tvořena postranní a patkovou částí. Na spodní ploše podkovy je rýha, ve které jsou vyraženy díry pro podkováky. Tato rýha slouží jen k lehčímu probití podkovy. Rýha se zhotovuje rýhovákem, a pokud není udělána přesně, může poškodit nejen samotnou podkovu, ale i kopyto.

Čapka zabraňuje posunutí podkovy po kopytě, na podko

vách pro přední končetinu bývá jedna, pro zadní nohu dvě. Podkovy se někdy doplňují ozuby. Jejich účelem je nadzvednout zadní část kopyta. Některé podkovy bylo nutno chránit před rychlým opotřebením, proto se podkova opatřuje ozuby, hmatci nebo plátky. Ozuby mohou být vykované nebo vyměnitelné. Vyměnitelné jsou buď šroubovací, anebo zastrkávací. Ozuby se používají hlavně u tažných koní, parkurových koní, nebo na náledí. Pro zimní období se používají ostré ozuby, pro letní pak tupé. Hmatec je vlastně hranol se dvěma hroty připevněný ke spodní straně kopyta, může být zastrkovací, šroubovací anebo připevněný pomocí závlaček či háčků.

Podkovy se dělí podle použití pro koně tažné, sportov

ní, dostihové, jezdecké, kočárové, dále podle ročního období na zimní a letní a podle druhu kování za studena (připravena předem) nebo za tepla (tvaruje se na místě). Ručně vykovaná podkova Druhy podkov Pantofl ice Pantofl ice je jednoduchá podkova. Je to základní druh podkovy, která nemá ozuby ani hmatce a plátky. Kopyto se zvedá jen o výšku podkovy. Jejím účelem je snížit riziko uklouznutí a namáhání šlach; používá se hlavně pro jezdecké a kočárové koně.

Těžká pantofl ice

Těžká pantofl ice se používá pro tažné koně. Na rozdíl od pan

tofl ice má zhruba o jednu třetinu zvýšené zadní části ramen,

jejichž spodní plocha má vyseknuté rýhy, které zabraňují sme

kání koní. Nevýhodou tohoto typu podkovy je, že poměrně

značně zatěžuje nohy koně.

Pantofl ice s výřezem

Používá se u dostihových koní, s malým vyhloubením vpředu

(čapka).

Ozubové, šroubové

Ostřejší ozuby se používají na tvrdé půdě, tupější na měkké

půdě.

Ozuby se dají našroubovat a zase odšroubovat dle potřeby.

Podkova stíhavka

Tato podkova je speciálně vytvořena, aby zabránila stíhání,

používá se na zadní nohy, má dva výřezy.

Podkovka strouhavka

Podkovy strouhavky se používají u koní, kteří se strouhají.

Podkova měsíčkovitá

Je to vlastně poloviční podkova s proraženými otvory pro

podkováky.

Podkova krycí

Celá plocha podkovy je plná pro ochranu chodidla a střelky.

Podkovy s hmatcem

Tyto podkovy se používají v těžkém tahu.

Podložky pod podkovu

Při použití podložek je podkova připevněna na podložku, aby

nedocházelo k přílišnému dotažení. Podložky chrání kopyto

a umožňují růst kopyta v patkách, aniž by docházelo k jejich

přílišnému opotřebení. Podložky se „síťovou“ konstrukcí vel

mi dobře pracují s kopytem. Kvalitní materiál a zpracování

zaručují dlouhou životnost a nízké opotřebení i při opakova

ném použití.

Ortopedické podkovy

GLU II je nalepovací ortopedická podkova. Je určena pro vel

ké koně k ošetření poškozených kopyt, která vykazují znám

ky chronického zchvácení, zborcené kopytní stěny nebo Chov koní a jezdectví Úvod do chovu koní a péče o ně 118 Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc 1. Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)? Obuv by měla být vždy uzavřená, pevná a pohodlná. 2. Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit? Kvůli bezpečnosti, aby kůň věděl o naší přítomnosti. 3. Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací? Jedná se nejspíše o otřes mozku, proto hned přivoláme sanitku, nebo zajistíme odvoz do nemocnice. Sledujeme základní životní funkce, udržujeme jezdce při vědomí, nepodáváme tekutiny. 4. Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt? Důležité je, aby jezdec stál po celou dobu vedle koně, nebyl nijak zkroucen pod koněm a neměl pod zdvihnutou nohou koně své nohy. 5. Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní? Očkování proti tetanu. 6. Jak ošetříme drobné poranění? Ránu vyčistíme a vydezinfi kujeme. 7. Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme? Postiženého posadit, lehce předklonit tak, aby se hrudní koš mohl volně pohybovat, několikrát udeřit hranou dlaně mezi lopatky, při nezlepšení stavu prudce zvednout a přivolat lékařskou pomoc. 8. Kdo může chodit do stáje? Majitel koně nebo osoba pověřená majitelem koně. Ostatní v doprovodu pověřené dospělé osoby. 9. Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)? Na nohy dáme koni přepravní kamaše. Dle počasí můžeme dát lehkou deku. Ocas chráníme proti odření bandáží či speciálním chráničem. 10. Jak držíme vodítko při vedení koně? Pravou rukou držíme vodítko ve vzdálenosti od ohlávky cca 10 cm, druhou rukou přidržujeme volný konec vodítka tak, aby se nám nepletl pod nohy, důležité je nikdy neomotávat konec vodítka kolem ruky. 11. Chybí otázka na stránkách ČJF 12. Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede? Jezdec jde vždy po levé straně koně v úrovní jeho plece. 13. Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba? 155

14. Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinár

ní lékárnička?

Protože musí být vždy po ruce a k dostupnosti kohokoli pro

případ, že by se něco stalo, aby mohla být, kdykoliv je to potře

ba, poskytnuta rychlá první pomoc.

Základní zdravotní ošetření koně

1. Co patří k základům zdravotní péče o koně?

Mezi pravidelnou zdravotní péči o koně patří odčervování,

očkování, broušení zubů a kování. Základní zdravotní péčí

o koně je i každodenní čištění a dezinfekce věškerých ran a cel

ková kontrola zdraví koně.

2. Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?

Lékárnička by měla obsahovat teploměr, obvazy, samodržicí

obvazy, různé masti, např. na podlomy, na otlaky, čisté bandá

že, leukoplast, dezinfekční prostředky a nůžky.

3. Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?

Srst by měla být čístá, odstraněná od nečistot a prachu, hlad

ká a lesklá.

4. Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?

Nejdříve zkontrolujeme, je -li kůň čerstvě okovaný, zda není

zakovaný. Příčinou může být i kamínek pod podkovou nebo

ve střelce. Pokud příčinu nezjistíme a neodstraníme ji, zavo

láme veterináře.

5. Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?

Ve stáji zajistíme, aby tam nebyl průvan. Po práci a při nepří

zni počasí dekujeme.

6. Odčervujeme koně individuálně, nebo je vhodnější

odčervit všechny koně ve stáji najednou?

Vhodné je odčervit všechny koně současně. Při ustájení nové

ho koně je potřeba ho odčervit znovu.

7. Co je to víchování koní?

Čištění koní slámou. Víchování podporuje krevní oběh a napě

tí svalů. Nikdy ho nepoužíváme na citlivější části těla, jako jsou

třísla, nebo na kostnatější části, jako jsou nohy.

8. Musí se koním pročesávat hříva a ocas?

Hříva i ohon by se měly zbavit všech nečistot. Česáním se vytr

hávají žíně, takže pročesávání provádíme opatrně. Ohon

bychom měli čistit spíše jen rukou, zbavit ho nečistot, jako je

sláma, hřívu a kštici můžeme česat i kartáčem.

9. Je správné, aby měli koně společné čištění?

Ne. Při používání stejného čištění hrozí přenos různých kož

ních nemocí.

10. Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcviko

vé hodiny krokovat?

Krokování je důležité na uvolnění svalů, šlach a vazů koně.

11. Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině

nechá v boxu koně zadýchaného a zpoceného?

Kůň by mohl prochladnout.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist