načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Chirurgie v kostce -- 2., doplněné a přepracované vydání - Alexander Ferko; kolektiv; Zdeněk Šubrt; Tomáš Dědek

Chirurgie v kostce -- 2., doplněné a přepracované vydání

Elektronická kniha: Chirurgie v kostce -- 2., doplněné a přepracované vydání
Autor: ; ; ;

Neocenitelná publikace pro studenty medicíny, začínající lékaře především chirurgických oborů v přípravě k atestaci a sestry-specialistky! Kniha je určena ke každodennímu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  637
+
-
21,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 511
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., dopl. a přeprac. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-1005-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Přepracované a aktualizované vydání slouží k rychlé a přehledné orientaci v problematice oboru chirurgie. Je určena pro každodenní klinickou práci lékařů.

Popis nakladatele

Neocenitelná publikace pro studenty medicíny, začínající lékaře především chirurgických oborů v přípravě k atestaci a sestry-specialistky! Kniha je určena ke každodennímu použití, k základní orientaci v oboru i k rychlému zopakování problematiky.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alexander Ferko; kolektiv; Zdeněk Šubrt; Tomáš Dědek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2., doplněné a přepracované vydání

Alexander Ferko, Zdeněk Šubrt,

Tomáš Dědek – editoři

Alexander FerkoZdeněk ŠubrtTo máš D ě d e k

Chirurgie

v kostce

Chirurgie v kostce

Učebnice je vedena přehlednou a schematickou formou, která umož

nuje čtenáři rychle se zorientovat v požadované problematice. Autorům

se podařilo komplexně popsat rozsáhlý obor chirurgie, aniž by byla

některá kapitola neúplná či zkrácená, a zároveň respektují nové trendy,

informace a léčebné postupy nejen v chirurgii, ale ve všech medicín

ských oborech. Kniha prošla oproti předchozímu vydání kompletní

aktualizací, např. kapitola o neodkladné resuscitaci, a byla doplněnanej

novějšími poznatky v onkologii. Ve všech kapitolách jsou respektovány

operační techniky dle soudobých standardů.

z recenzního posudku prof. MUDr. Zdeňka Kaly, CSc.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

2. vydání



Grada Publishing

2., doplněné a přepracované vydání

Alexander Ferko, Zdeněk Šubrt,

Tomáš Dědek – editoři Chirurgie v kostce

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí býtreprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc. Doc. MUDr. Zdeněk Šubrt, Ph.D. MUDr. Tomáš Dědek, Ph.D.

CHIRURGIE V KOSTCE

2., doplněné a přepracované vydání

Kolektiv autorů:

MUDr. Robert Čáp, Ph.D., MUDr. Filip Čečka, Ph.D., MUDr. Tomáš Dědek, Ph.D.,

MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MUDr. Petr Dvořák, Ph.D., prof. MUDr. Alexander Ferko,

CSc., MUDr. Igor Guňka, Ph.D., MUDr. Eduard Havel, Ph.D., MUDr. Milan Chobola,

Ph.D., MUDr. Pavel Jandík, Ph.D., MUDr. Bohumil Jon, CSc., doc. MUDr. Leo Klein,

CSc., MUDr. Jaromír Kočí, Ph.D., FACS, MUDr. Karel Kulda, MUDr. Michal Leško, Ph.D.,

MUDr. Petr Lochman, Ph.D., FACS, prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MUDr. Jan

Maňák, Ph.D., MUDr. Petr Motyčka, Ph.D., MUDr. Vít Nálevka, MUDr. Julius Örhalmi,

doc. MUDr. Jiří Páral, Ph.D., MUDr. Vít Řeháček, MUDr. Igor Slaninka, MUDr. Otakar

Sotona, MUDr. Karel Šmejkal, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Šubrt, Ph.D., MUDr. Ilja

Tachecí, Ph.D., MUDr. Ivo Žvák

Recenzent:

Prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2015

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2015

Autorem obrázku na obálce je doc. MUDr. Pavel Žáček, Ph.D.

Kresby s chirurgickou tematikou dodal PhDr. Josef Bavor.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 5814. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Dita Váchová

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 512

2. vydání, Praha 2015

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkaminebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem

vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování

a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však

pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-247-1005-1

ISBN 978-80-247-9041-1 (pro formát PDF)

ISBN 978-80-247-9042-8 (pro formát ePUB)


Obsah

Editoři a autoři ........................................... 13

Předmluva ............................................... 16

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Seznam zkratek nadpisů podkapitol ........................ 23

1. ODDÍL – OBECNÁ ČÁST

1 Vyšetření chirurgického pacienta ....................... 26

(Slaninka I., Šmejkal K.)

I. Obecná charakteristika .............................26

II. Identifikace pacienta ...............................26

III. Anamnéza ........................................26

IV. Klinické vyšetření .................................27

V. Vyšetřování v urgentních případech ..................28

VI. Komplementární vyšetření ..........................28

2 Asepse a antisepse .................................... 29

(Motyčka P., Leško M.)

I. Obecná charakteristika .............................29

II. Sterilizace ........................................29

III. Dezinfekce ........................................31

IV. Vyšší stupeň dezinfekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

V. Některé praktické postupy ..........................32

3 Rány ................................................ 33

(Ferko A., Leško M.)

I. Obecná charakteristika .............................33

II. Rozdělení ran .....................................33

III. Hojení ran ........................................34

IV. Léčba poranění měkkých tkání ......................35

V. Faktory ovlivňující hojení ran .......................36

VI. Poruchy hojení chirurgické rány .....................37

VII. Chronické rány ...................................38

4 Infekce v chirurgii .................................... 39

(Kočí M., Ferko A.)

I. Obecná charakteristika .............................39

II. Diagnostika infekce ................................40

III. Obecné zásady léčby ...............................41

I V. Infekce měkkých tkání .............................41

V. Sepse ............................................44

VI. Intraabdominální absces ............................45 VII. Pseudomembranózní kolitida .......................46

VIII. Chirurgické ranné infekce ..........................46

5 Hnisavá onemocnění ruky ............................. 49

(Ferko A.)

I. Obecná charakteristika .............................49

II. Diagnostika infekce ................................50

III. Obecné zásady léčby ...............................50

IV. Specifika léčby jednotlivých forem ...................51

6 Neodkladná resuscitace ................................ 59

(Kulda K.)

I. Obecná charakteristika .............................59

II. Indikace k zahájení a ukončení neodkladné resuscitace . 59 III. Klinické stanovení selhání vitálních funkcí ............60

I V. Postup při základní neodkladné resuscitaci ............60

V. Rozšířená neodkladná resuscitace ....................62

VI. Elektroimpulzní terapie .............................63

VII. Farmakoterapie při KPR ............................63

VIII. Poresuscitační komplexní péče ......................64

7 Lokální anestezie v chirurgii ........................... 65

(Nálevka V., Kulda K.)

I. Obecná charakteristika .............................65

II. Metody místní a regionální anestezie .................65

III. Centrální nervové (neuroaxiální) blokády .............66

IV. Periferní nervové blokády ..........................67

V. Nežádoucí reakce na lokální anestetika ...............70

VI. Maximální doporučené dávky lokálních anestetik .....71

8 Šok .................................................. 73

(Dostál P., Ferko A.)

I. Obecná charakteristika .............................73

II. Klinický obraz ....................................74

III. Diagnostický postup ...............................74

I V. Vybrané hemodynamické principy léčby ..............75

V. Léčba ............................................79

VI. Vybrané klinické formy šoku .......................79

VII. Nejčastější chyby a komplikace ......................83

9 Poruchy minerálového a vnitřního prostředí ............. 85

(Dostál P.)

I. Složení a obrat tělesných tekutin .....................85

II. Poruchy metabolizmu vody .........................87

III. Poruchy metabolizmu sodíku .......................89

IV. Poruchy metabolizmu draslíku ......................92

V. Poruchy metabolizmu hořčíku .......................93

VI. Poruchy metabolizmu vápníku ......................94


VII. Poruchy metabolizmu fosforu .......................95

VIII. Poruchy acidobazické rovnováhy ....................96

10 Výživa chirurgického pacienta ........................ 100

(Havel E., Maňák J., Páral J.)

I. Obecná charakteristika ............................100

II. Doporučené dávky nutriční podpory ................102

III. Předoperační nutriční příprava .....................103

IV. Enterální výživa ..................................103

V. Parenterální výživa ................................105

VI. Nemocniční stravování kolem operace ...............106

VII. Přehled dietního systému .........................107

VIII. Příklady dietního režimu po některých operačních

výkonech ........................................108

11 Obecná traumatologie skeletu ......................... 109

(Žvák I., Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................109

II. Anatomická poznámka ............................109

III. Hojení kostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110

I V. Zlomeniny .......................................112

V. Diagnostika zlomenin .............................114

VI. Neodkladná léčba zlomenin ........................115

VII. Definitivní léčba zlomenin .........................116

VIII. Operační léčba zlomenin – osteosyntézy .............116

IX. Otevřené zlomeniny ..............................118

X. Komplikace léčby zlomenin ........................119

12 Kompartmentový syndrom ........................... 120

(Žvák I., Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................120

II. Abdominální kompartmentový syndrom ............121

III. Končetinový kompartmentový syndrom .............122

13 Transfuze ........................................... 127

(Maisnar V., Řeháček V., Ferko A.)

I. Obecná charakteristika ............................127

II. Určení krevních objemů ...........................127

III. Předtransfuzní vyšetření ...........................127

IV. Indikace k podání transfuzních přípravků ............128

V. Transfuzní přípravky ..............................129

VI. Autotransfuze ....................................130

VII. Technika provedení transfuze ......................130

VIII. Potransfuzní reakce ..............................131

14 Předoperační péče o chirurgického pacienta ........... 134

(Šubrt Z.)

I. Obecná charakteristika ............................134


II. Zhodnocení operačního rizika ......................135

III. Předoperační příprava .............................139

15 Pooperační péče a komplikace ......................... 143

(Havel E., Motyčka P.)

I. Reakce organizmu na operaci ......................143

II. Operační riziko ..................................145

III. Vybrané aspekty pooperační péče ...................146

IV. Pooperační komplikace ............................153

V. Přehled pooperačních komplikací ...................155

VI. Jednotlivé pooperační komplikace ..................155

16 Šicí techniky a materiály ............................. 170

(Ferko A.)

I. Obecná charakteristika ............................170

II. Výběr šicího materiálu ............................171

17 Onkochirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

(Šubrt Z.)

I. Obecná charakteristika ............................174

II. Obecné principy chirurgické léčby ..................175

III. Multimodální terapie a vztah k chirurgické léčbě ......177

IV. Chirurgie orgánových metastáz .....................177

18 Základní chirurgické výkony .......................... 179

(Chobola M., Šubrt Z.)

I. Koniotomie (krikotyroidotomie) ....................179

II. Tracheostomie ...................................179

III. Punkce hrudníku .................................180

IV. Drenáž hrudníku .................................181

V. Punkce perikardiálního vaku .......................183

VI. Kanylace centrálních žil ...........................184

VII. Kanylace a. radialis ...............................186

VIII. Punkce močového měchýře ........................187

19 Zobrazovací metody používané v urgentní břišní

chirurgii ............................................ 188

(Dvořák P.)

I. Zobrazovací metody ..............................188

II. Doporučené diagnostické postupy u vybraných

onemocnění .....................................189

2. ODDÍL – SPECIÁLNÍ ČÁST

20 Náhlé příhody břišní ................................. 196

(Šubrt Z., Čečka F.)

I. Obecná charakteristika ............................196

II. Anamnéza nemocného s podezřením na NPB ........196

III. Fyzikální vyšetření ................................199

IV. Komplementární vyšetření .........................201

V. Diagnostická laparoskopie .........................202

VI. Diferenciální diagnostika ..........................202

21 Zánětlivé náhlé příhody břišní ........................ 205

(Šubrt Z., Lochman P.)

I. Obecná charakteristika ............................205

II. Peritonitida (zánět pobřišnice) .....................205

III. Nejčastější zánětlivé náhlé příhody břišní ............207

22 Ileózní náhlé příhody břišní ........................... 212

(Šubrt Z., Čečka F.)

I. Obecná charakteristika ............................212

23 Krvácení do GIT ..................................... 216

(Tachecí I.)

I. Obecná charakteristika ............................216

II. Diagnostika krvácení do GIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .217

III. Terapie krvácení do GIT ...........................219

24 Onemocnění jícnu ................................... 224

(Lochman P.)

I. Anatomie ........................................224

II. Fyziologie .......................................224

III. Vrozené poruchy jícnu ............................225

IV. Funkční poruchy jícnu ............................226

V. Hiátové kýly .....................................227

VI. Refluxní nemoc jícnu (RNJ) ........................229

VII. Divertikly .......................................231

VIII. Benigní nádory jícnu ..............................232

IX. Karcinom jícnu a ezofagogastrického přechodu

(ezofagogastrické junkce) ..........................232

X. Poranění jícnu ...................................236

XI. Poleptání jícnu ...................................237

25 Onemocnění žaludku a duodena ...................... 239

(Lochman P.)

I. Anatomie ........................................239

II. Peptický vřed žaludku a duodena ...................240

III. Komplikace gastroduodenálního vředu ..............245

IV. Stavy po operacích žaludku ........................247

V. Karcinom žaludku ................................250

26 Onemocnění tlustého střeva .......................... 255

(Örhalmi J., Ferko A.)

I. Anatomická a fyziologická poznámka ...............255

II. Nádorové polypy .................................256

III. Nenádorové polypy ...............................256

IV. Střevní polypózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .256

V. Kolorektální karcinom (KRK) ......................257

VI. Divertikulární nemoc tlustého střeva ...............263

VII. Stomie ..........................................265

27 Benigní onemocnění konečníku ....................... 268

(Örhalmi J.)

I. Anatomie ........................................268

II. Hemoroidy ......................................269

III. Řitní trhlina .....................................271

IV. Řitní abscesy a píštěle .............................272

V. Pilonidální sinus ..................................276

VI. Prolaps anu a rekta ................................277

VII. Anální inkontinence ..............................279

28 Zánětlivá onemocnění střeva .......................... 281

(Örhalmi J., Motyčka P.)

I. Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) ........281

II. Crohnova choroba ................................284

29 Onemocnění slinivky břišní ........................... 289

(Čečka F., Jon B.)

I. Anatomie ........................................289

II. Akutní pankreatitida ..............................289

III. Chronická pankreatitida ...........................291

IV. Pseudocysta pankreatu ............................293

V. Karcinom slinivky břišní ...........................294

VI. Ostatní nádory pankreatu ..........................297

30 Onemocnění jater .................................... 298

(Šubrt Z., Ferko A.)

I. Anatomie ........................................298

II. Ložisková onemocnění jater ........................299

III. Cystická onemocnění jater .........................299

IV. Solidní jaterní ložiska .............................302

V. Metody léčby ložiskových onemocnění jater ..........308

31 Onemocnění žlučových cest ........................... 311

(Čečka F., Jon B., Šubrt Z.)

I. Žlučníkové kameny ...............................311

II. Kameny ve žlučových cestách ......................312

III. Akutní zánět žlučových cest (akutní cholangoitida) ....313

IV. Karcinom žlučníku ...............................314

V. Karcinom žlučových cest ..........................315

32 Kýly ................................................ 317

(Sotona O., Chobola M.)

I. Obecná charakteristika ............................317

II. Nejčastější kýly ...................................320

III. Méně často se vyskytující kýly ......................326 Akutní stavy v cévní chirurgii ......................... 328

(Guňka I.)

I. Obecná charakteristika ............................328

II. Akutní tepenné uzávěry ...........................328

III. Ruptura aneuryzmatu abdominální aorty ............330

IV. Disekce hrudní aorty ..............................332

V. Cévní poranění ...................................334

VI. Žilní trombóza ...................................336

34 Onemocnění prsu .................................... 339

(Jandík P.)

I. Vrozené vady prsu ................................339

II. Benigní onemocnění .............................339

III. Karcinom ženského prsu ..........................342

IV. Sarkomy prsní žlázy ..............................347

V. Karcinom mužského prsu ..........................347

35 Polytrauma a nemocný v kritickém stavu ............... 348

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ...........................348

II. Reanimační fáze – přehled .........................351

III. Reanimační fáze – podrobně .......................352

36 Kraniocerebrální poranění ............................ 358

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................358

II. Specifická zranění ................................361

37 Maxilofaciální poranění .............................. 366

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................366

II. Specifická zranění ................................368

38 Poranění krku ....................................... 372

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................372

II. Specifická zranění ................................374

39 Poranění páteře a míchy .............................. 380

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................380

II. Specifická zranění a způsoby jejich operační

stabilizace .......................................389

40 Poranění hrudníku ................................... 391

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................391

II. Specifická zranění ................................394

III. Nejčastější chyby a omyly u poranění hrudníku .......406 Poranění břicha ...................................... 407

(Dědek T.)

I. Obecná charakteristika ............................407

II. Specifická poranění jednotlivých orgánů .............410

42 Poranění uropoetického systému ...................... 418

(Dědek T., Ferko A.)

I. Obecná charakteristika ............................418

II. Specifická zranění ................................419

43 Poranění pletence ramenního, pánevního a končetin .... 423

(Dědek T.)

I. Poranění pletence ramenního ......................423

II. Poranění pánve a acetabula ........................434

III. Poranění dolní končetiny ..........................438

44 Poranění ruky ....................................... 450

(Čáp R., Slaninka I.)

I. Obecná charakteristika ............................450

II. Poranění flexorů ..................................451

III. Poranění extenzorů ...............................455

IV. Poranění nervů ...................................456

V. Ztrátová poranění, amputace .......................458

45 Termická poranění ................................... 461

(Klein L., Čáp R.)

I. Obecná charakteristika ............................461

II. Zásady první pomoci a přednemocniční péče u těžkých

popálenin .......................................462

III. Léčba ...........................................463

IV. Indikace k hospitalizaci ............................463

V. Zásady ústavní léčby ..............................463

VI. Popáleninový šok .................................464

VII. Péče o popálené plochy ............................464

VIII. Odstranění mrtvých tkání – nekrektomie ............465

IX. Infekce u popálenin ...............................465

X. Komplikace u popálenin ..........................466

Příloha ................................................ 467

Rejstřík ................................................. 480

Souhrn ................................................. 500

Summary ............................................... 501


Editoři a autoři 13

Editoři a autoři

Seznam editorů

prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

doc. MUDr. Zdeněk Šubrt, Ph.D.

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Tomáš Dědek, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Seznam autorů

MUDr. Robert Čáp, Ph.D.

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Filip Čečka, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Tomáš Dědek, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Pavel Dostál, Ph.D.

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Petr Dvořák, Ph.D.

Radiologická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Igor Guňka, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Eduard Havel, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové


14 Chirurgie v kostce

MUDr. Milan Chobola, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Pavel Jandík, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Bohumil Jon, CSc.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

doc. MUDr. Leo Klein, CSc.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

MUDr. Jaromír Kočí, Ph.D., FACS

Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Karel Kulda

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Michal Leško, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Petr Lochman, Ph.D., FACS

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D.

IV. interní hematologická klinika LF UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové

MUDr. Jan Maňák, Ph.D.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové

MUDr. Petr Motyčka, Ph.D.

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Vít Nálevka

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové


Editoři a autoři 15

MUDr. Julius Örhalmi

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

doc. MUDr. Jiří Páral, Ph.D.

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Vít Řeháček

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Igor Slaninka

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Otakar Sotona

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Karel Šmejkal, Ph.D.

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

doc. MUDr. Zdeněk Šubrt, Ph.D.

Katedra vojenské chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzity obrany Hradec Králové

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D.

II. interní gastroenterologická klinika LF UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové

MUDr. Ivo Žvák

Agentura vojenského zdravotnictví AČR

Chirurgická klinika LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové


16 Chirurgie v kostce

Předmluva

Vážená kolegyně, vážený kolego,

kniha, která se Ti právě dostává do rukou, navazuje na první vydání

pub likace „Chirurgie v kostce“, od něhož uplynulo již jedenáct let. Jsme

si plně vědomi, že za tuto dobu došlo v chirurgii, a zvláštěv onkochirurgii, k mnohým změnám. Proto jsme se rozhodli pro přepracování

a aktualizaci této velmi úspěšné knihy. Druhé vydání bylo opětvytvořeno k rychlé a přehledné orientaci v problematice chirurgie.

Kniha není komplexním učebním textem, náhradou učebnicechirurgie nebo její propedeutiky. Je určena k dennímu použití pro základní orientaci v oboru a k rychlému zopakování problematiky. Doufáme, že opět osloví studenty medicíny, mladé lékaře před atestací z chirurgie i zástupce ostatních oborů a především praktické lékaře, kteří ses chirurgickou problematikou mnohdy setkávají za dramatických okolností.

Při zpracování jednotlivých kapitol jsme byli opět vedeni snahou o maximální možnou aktuálnost uvedených poznatků, ale zároveň jsme se snažili o stručnost a přehlednost. Pro větší přiblížení čtenáři jsme tentokrát zvolili osobnější formulace s přímým oslovením čtenáře. Toto oslovení je používáno zejména u důležité problematiky, kterou chceme pro čtenáře zdůraznit.

Věříme, že v  této knize nalezne každý lékař praktický přínos pro svou každodenní klinickou práci, který bude ku prospěchu jak jemu samému, tak i jeho pacientům.

Kolektiv autorů


Seznam zkratek 17

Seznam zkratek

AAA aneuryzma abdominální aorty

AAST American Association of Surgeon of Trauma

ABR acidobazická rovnováha

AC akromioklavikulární

ACC a. carotis communis

ACE a. carotis externa

ACI a. carotis interna

ADH antidiuretický hormon

AFP alfa-fetoprotein

AG anion gap

AG angiografie

AKS abdominální kompartmentový syndrom

ALP alkalická fosfatáza

ALT alanin-aminotransferáza

AMS horní mezenterická tepna

AP předozadní

APBI accelerated partial breast irradiation

APT abdominální perfuzní tlak

APTT aktivovaný parciální tromboplastinový čas

ARDS akutní respirační distress syndrom

AST aspartát-aminotransferáza

AT antitrombin

ATB antibiotika

BE base excess

BHP benigní hyperplazie prostaty

BIS bispektrální index

BMI body mass index

BRCA breast cancer associated gen

CARS compensatory antiinflamatory response syndrom

CK kreatinkináza

CK-MB srdeční izoenzym kreatinkinázy

CP Childova-Pughova klasifikace

CPAP continuous positive airway pressure

CRP C-reaktivní protein

CT počítačová tomografie (computed tomography)


18 C hirurgie v kostce

C TA počítačově tomografická angiografie

CTH celková tělesná hmotnost

CTV celková tělesná voda

CVP central venous pressure – centrální žilní tlak

DAP difuzní axonální poranění

DC dýchací cesty

DDŽ dolní dutá žíla

DHS dynamic hip screw

DIP distální interfalangeální kloub

DJS dolní jícnový svěrač

DM diabetes mellitus

DPL diagnostická peritoneální laváž

DPP diagnostická peritoneální punkce

DSA digitální subtrakční angiografie

EA epidurální anestezie

ECT extracelulární tekutina

EDH epidurální hematom

EEG elektroencefalografie

EF ejekční frakce

EGF epidermal growth factor

EKG elektrokardiografie

EMG elektromyografie

ERCP endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie

ES extrasystola

FEV usilovná, sekundová vitální kapacita

FGF fibroblast growth factor

FH frakcionovaný heparin

FUFA 5-fluorouracil a kyselina listová

FVC usilovná vitální kapacita

GALT gut-associated lymphatic tissue

GCS Glasgow Coma Scale

GEDV global end-diastolic volume – globální enddiastolický

objem

GERD gastroezofageální refluxní choroba

GIT gastrointestinální trakt

GMT gama-glutamyltransferáza

GVHD reakce štěpu proti hostiteli

HA hrudní aorta

Hb hemoglobin

*


Seznam zkratek 19

HCC hepatocelulární karcinom

Hct hematokrit

HD hrudní drenáž

HDŽ horní dutá žíla

HIV virus lidské imunitní nedostatečnosti

HJS horní jícnový svěrač

HN hlavový nerv

HS hrudní stěna

IAT intraabdominální tlak

IC interkarpální

ICG indokyaninová zeleň

ICT intracelulární tekutina

IKT intrakraniální tlak

IL interleukin

INR international normalized ratio

i.o. intraoseální

IP idiopatická proktokolitida

IP interfalangeální kloub

IST intersticiální tekutina

ITC izolované nádorové buňky

i. v. intravenózní

IVP intravenózní pyelografie

IVRA intravenózní regionální anestezie

KCP kraniocerebrální poranění

KL kontrastní látka

KO krevní obraz

KP karcinom prsu

KPR kardiopulmonální resuscitace

KS kompartmentový syndrom

LA lokální anestetikum

Leu leukocyty

LMWH nízkomolekulární heparin

MAC metabolická acidóza

MAL metabolická alkalóza

MAP mean arterial pressure – střední arteriální tlak

MCP metakarpofalangeální kloub

MCUG mikční cystouretrografie

MEGX monoetylglycinxylidid, produkt metabolizmu lidokainu

v játrech


20 Chirurgie v kostce

MET metabolický ekvivalent

MF maxilofaciální

MG mamografie

MKČ medioklavikulární čára

MM močový měchýř

MODS syndrom multiorgánové dysfunkce

MOF multiorgánové selhání

MRI magnetická rezonance

MT měkké tkáně

MŽ mezižebří

NASH nealkoholická steatohepatitida

NG nazogastrická

NPB náhlá příhoda břišní

NRS nutritional risk score

NS nativní snímek

NSAID nesteroidní antiflogistika

OPSI overwhelming postsplenectomy infection

ORL otorinolaryngologie

OTI orotracheální intubace

paCO

2

parciální tlak oxidu uhličitého v krvi PAČ přední axilární čára PA D perorální antidiabetika paO

2

parciální tlak kyslíku v krvi PCA pacientem kontrolovaná analgezie PCR polymerázová řetězová reakce PCWP pulmonary catheter wedge pressure – tlak v a.

pulmonalis po zaklínění katétru PDGF platelet-derived growth factor PEEP pozitivní tlak na konci expiria PEG punkční endoskopická gastrostomie PET pozitronová emisní tomografie PFN proximal femoral nail PH portální hypertenze PIP proximální interfalangeální kloub PMK permanentní močový katétr PNO pneumotorax p.o. perorální PP penetrující poranění PPV pulse pressure variation – variabilita pulzového tlaku

Seznam zkratek 21

PT perfuzní tlak

P TA perkutánní transluminální angioplastika

PTBD perkutánní transhepatická biliární drenáž

PTC perkutánní transhepatická cholangiografie

PV objem plazmy

RAC respirační acidóza

RAG radiologicky asistovaná gastrostomie

RAL respirační alkalóza

RBC objem červených krvinek

RC radiokarpální

R FA radiofrekvenční ablace

RNJ refluxní nemoc jícnu

RTG rentgen

SA subarachnoidální anestezie

SAT střední arteriální tlak

SCT spirální počítačová tomografie

SD sádrová dlaha

SDH subdurální hematom

SGA subject global assessment

SIADH syndrom neadekvátní sekrece ADH

SIRS systémová zánětová reakce organizmu

SpO

2

saturace krve kyslíkem   SPV systolic pressure variation – variabilita systolického

tlaku SSI surgical site infection SvcO

2

saturace hemoglobinu kyslíkem v centrální žilní krvi SvO

2

saturace hemoglobinu kyslíkem ve smíšené žilní krvi SVV stroke volume variation – variabilita tepového objemu TA-GVHD s transfuzí spojená reakce štěpu proti hostiteli TACE transarteriální chemoembolizace TAP transversus abdominis plane TBSA total body surface area – celkový tělesný povrch TBV celkový objem krve TEN tromboembolická nemoc TGF transforming growth factor TNF tumor necrosis factor TP transfuzní přípravek TP tupé poranění TT tkáňový tlak

22 Chirurgie v kostce

TT torakotomie

TU transfuzní jednotka

UC ulcerózní kolitida

UPV umělá plicní ventilace

UZ ultrazvukové vyšetření

VMS horní mezenterická žíla

Seznam zkratek nadpisů podkapitol 23

Seznam zkratek nadpisů

podkapitol

ANAMN anamnéza

ANAT anatomická poznámka

DEF definice

DG diagnostika

DIFDG diferenciální diagnostika

EPID epidemiologie

ETIOL etiologie

IND indikace

KIND kontraindikace

KLAS klasifikace

KOMPL komplikace

PATFYZ patofyziolgie

PAT O L patologie

PREV prevence

PROGN prognóza

RIZF rizikové faktory

SYMPT symptomy

TH terapie

VYŠ vyšetření

1. ODDÍL –

OBECNÁ ČÁST Chirurgie v kostce 1 Vyšetření chirurgického

pacienta

(Slaninka I., Šmejkal K.)

I. Obecná charakterIstIka

Před zahájením vyšetřování zajisti dostatek soukromí pro pacienta, ale

samotné vyšetřování prováděj vždy v přítomnosti dalšíhozdravotnického personálu. Nezapomeň, že je nezbytné navázat kontakt snemocným a získat jeho důvěru. Poskytni pacientovi pocit jistoty a přesvědč

ho, že mu nasloucháš a chceš mu pomoci. Pamatuj, že důkladněodebraná anamnéza tvoří základ správné diagnózy. Do dokumentacepacienta nahlíží a čerpá z ní informace celá řada zdravotníků, a proto – také

s ohledem na jejich snazší orientaci – existuje obecně přijímaná forma,

v jakém pořadí jednotlivé složky anamnézy a fyzikálního vyšetření do

dokumentace zapsat.

II. IdentIfIkace pacIenta

Jméno a příjmení.

Rodné číslo.

Bydliště, telefonický kontakt na pacienta i blízké osoby, kterýmmůžeme podávat informace.

III. anamnéza

1. Hlavní obtíže − potíže, které pacienta přivádí k lékaři (bolest, úraz).

Rozlišuj akutně vzniklé potíže a chronické, déletrvající potíže.

2. Nynější onemocnění – podrobně rozeber pacientovy obtíže. Uchirurgického nemocného se zaměř především na bolest, zvracení,změny vyprazdňování, krvácení.

a. Bolest – začátek bolesti, charakter, intenzita, vyzařování, jestli byla

někdy v minulosti, provokující faktory (jídlo, zakašlání, pohyb),

povšimni si reakce nemocného na bolest (kolikovitá bolest,bolest při peritonitidě).

b. Zvracení – obsah, objem, charakter zvracení, příměsi (žluč, krev),

intenzita zvracení, vztah zvracení k jídlu, bolesti (úleva pozvracení).

c. Změny vyprazdňování – odchod plynů, poslední stolice,charakter, frekvence, barva, patologická příměs ve stolici (krev, hleny),

močení (množství, frekvence, patologická příměs, obtížné močení, pálení, řezání).

Vyšetření chirurgického pacienta 27

d. Krvácení – jak a kdy začalo, sklon ke krvácení v minulosti,farmaka ovlivňující koagulaci.

e. Perorální příjem – kdy naposled, jaké jídlo, chuť k jídlu, alkohol,

vztah obtíží k perorálnímu příjmu.

3. Osobní anamnéza

a. Jméno praktického lékaře – od něj můžeš čerpat další informace.

b. Současná onemocnění (s čím se pacient léčí) – cíleně se ptej na

sledované choroby (ICHS, DM, onemocnění plic, jater, ledvin).

c. Prodělané choroby a infekční onemocnění (hepatitidy, HIV, TBC).

d. Předchozí operace a úrazy (kdy, kde, případné komplikace při

hojení).

e. Alergie – ptej se aktivně na ATB, analgetika, jodové preparáty,antiseptika. Zajímej se, jakou reakcí se alergie projevila.

f. Abúzus – alkohol, tabákové výrobky, léky, drogy.

g. Farmakologická anamnéza – aktivně se zajímej o kortikoteraii, antikoagulancia nebo antiagregancia, diuretika, antidiabetika nebo inzulin.

h. Sociální anamnéza – zajímej se o sociální zázemí nemocného,

v jakých podmínkách pacient žije a s kým (pomůže ti to pakv rozhodování o následné péči).

i. Pracovní anamnéza – jaké profese pacient v životě vykonával a jak

dlouho.

j. Gynekologická anamnéza – ptej se na gynekologická onemocnění, operace, vztah obtíží k fázi menstruačního cyklu (menses,

ovulace).

4. Rodinná anamnéza

Zaměřuj se na onemocnění, kde hraje roli dědičnost (např. polypóza

tračníku, MEN syndrom, nádorová onemocnění). Zajímej se ovýskyt ICHS, DM v rodině.

IV. klInIcké Vyšetření

Nemocného vyšetřuj svlečeného a vždy postupuj systematicky.

1. Celkový stav nemocného

a. Fyzický i psychický stav nemocného

b. Změny barvy kůže, typ chůze, opocení

2. Vitální známky

TK, počet pulzů, váha, výška, teplota (axilární a rektální)

3. Fyzikální vyšetření

Systematicky vyšetři jednotlivé části těla podle zásad „5 P“ – pohled, pohmat, poklep, poslech. Vyšetřuj jemně a citlivě. Informuj

pacienta, co a proč právě chceš vyšetřit. Srovnávej nález s kontralaterální oblastí.

a. Hlava

b. Krk


28 Chirurgie v kostce

c. Hrudník − vyšetření prsních žláz

d. Břicho − nezapomeň na vyšetření per rektum.

e. Končetiny

f. Vyšetření lymfatických uzlin V. VyšetřOVání V urgentních případech Pokus se získat alespoň základní anamnézu. V  případě, že je pacient v  bezvědomí, snaž se získat anamnézu od rodiny, svědků, doprovodu apod.

Pokud je nutné okamžité zahájení léčby či resuscitace, snaž se zjistit: 1. Identifikace pacienta 2. Anamnéza

a. Příčina vzniku potíží, doba od vzniku potíží, resp. úrazu, přesný

úrazový mechanizmus a okolnosti úrazu

b. Současná onemocnění, infekční onemocnění, alergie,farmakologická anamnéza (hlavně antikoagulancia, antiagregancia,betablokátory, neuroleptika a podobně)

3. Klinické vyšetření

Vitální funkce pacienta (dle postupu A, B, C, D, E )

a. A − průchodnost dýchacích cest a kontrola krční páteře u traumat

b. B − dýchání a ventilace

c. C − cirkulace, krvácení

d. D − neurologické vyšetření

e. E − vyšetření celého pacienta

VI. kOmplementární Vyšetření

1. Laboratorní vyšetření

a. Krevní obraz a diferenciální rozpočet

b. Koagulační parametry (INR, APTT)

c. Biochemické vyšetření − urea, kreatinin, mineralogram, jaterní

testy, sérová amyláza, bílkoviny akutní fáze (CRP)

d. Moč chemicky a močový sediment 2. Zobrazovací a radiologická vyšetření – viz kapitola 19,Zobrazovací metody používané v urgentní břišní chirurgii

3. Endoskopické metody

4. EKG

Pamatuj, že jde o doplňková vyšetření, která mohou:

a. potvrdit diagnózu,

b. zjistit asymptomatická onemocnění s možným vlivem nachirurgickou léčbu,

c. určit eventuální kontraindikace plánované operace, případněstanovit nutnou předoperační přípravu,

d. stanovit přítomnost a rozsah patologických změn.


Asepse a antisepse 29

2 Asepse a antisepse

(Motyčka P., Leško M.)

I. Obecná charakterIstIka

DEF:

1. Asepse – soubor preventivních opatření a postupů zabraňujících

mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí (užívání operačního

prádla, ústenky, sterilních rukavic, rouškování operačního pole,stolu a stolku instrumentářky, mytí rukou operační skupiny, příprava

operačního pole pacienta). Využívá metod sterilizace a dezinfekce. 2. Antisepse – zneškodňování mikroorganizmů na živých tkáních,

v ranách, na sliznicích, event. ve tkáních lidského těla látkamis nízkou tkáňovou toxicitou (proplachy ran, výplachy tělních dutin při

zánětech, např. při peritonitidě). 3. Dezinfekce – soubor opatření zneškodňujících mikroorganizmy

po mocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů na

neživých předmětech, ve vnějším prostředí (voda, vzduch) a naneorušené pokožce. Cílem je přerušit cestu přenosu původcůinfekce od zdroje ke vnímavému jedinci (chirurgická dezinfekce rukou,

ošetřování podlah apod.). 4. Vyšší stupeň dezinfekce – postup, který zaručuje usmrcenímikroorganizmů s výjimkou vysoce rezistentních spor a některýchvývojových stadií protozoí a helmintů (vyšší stupeň dezinfekce přístrojů

s optikou, které nelze sterilizovat jiným způsobem). 5. Sterilizace – proces, který zabezpečuje usmrcení všechživotaschopných mikroorganizmů a vede k ireverzibilní inaktivaci virů napředmětech a v produktech. Cílem těchto postupů je zajistit úroveňsterility, která zaručuje, že pravděpodobnost výskytu nesterilních

předmětů po správně proběhlém procesu sterilizace je menší než

1 nesterilní předmět z jednoho milionu sterilizovaných (sterilizace

operačních nástrojů). Sterilní předmět je zbavený všech mikroorganizmů. Sterilizace se provádí metodami fyzikálními, chemickými

nebo jejich kombinací. V současnosti jsou preferoványjednorázové pomůcky, které jsou dodávány sterilní z výroby. Ostatnípomůcky a nástroje se resterilizují schválenými sterilizačními metodami. II. sterIlIzace A. Předsterilizační příprava 1. Dekontaminace 2. Čištění (např. pomocí UZ) Chirurgie v kostce 3. Osušení 4. Balení B. Způsoby sterilizace

KLAS:

1. Fyzikální sterilizace

a. Sterilizace vlhkým teplem v  parních přístrojích – předměty

z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších

materiálů, odolných k těmto parametrům sterilizace.

b. Sterilizace proudícím horkým vzduchem (horkovzdušná sterilizace) – je určena pro předměty z kovu, skla, porcelánu,keramiky a kameniny.

c. Sterilizace plazmou – pracuje na principu vysokofrekvenčního

elektromagnetického pole, které ve vysokém vakuu při nízkéteplotě 35 °C působí na páry peroxidu vodíku. Vzniklé volné radikály

jsou toxické pro všechny živé organizmy.

d. Sterilizace radiační – účinek vyvolává gama záření v dávce

25 kGy. Používá se při průmyslové výrobě sterilníhojednorázového materiálu, případně k resterilizaci exspirovaného zdravotnického materiálu. 2. Chemická sterilizace

a. Sterilizace formaldehydem – je založena na působení plynné

směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60 až 80 °Cv podtlaku při parametrech stanovených výrobcem.

b. Sterilizace etylenoxidem – je založena na působení etylenoxidu

v podtlaku nebo přetlaku při teplotě 37–55 °C při parametrech

stanovených výrobcem. C. Obaly a exspirace Slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundárníkontaminací až do jejich použití (viz Apendix I). Jsou vyrobeny z celé řady materiálů, nejčastěji papíru, polyamidu a kombinace papír – fólie. Mezi

pevné, opakovaně používané sterilizační obaly patří kazety, dózy akontejnery z kovu nebo plastu. Před použitím sterilního materiálu jenutné zkontrolovat datum exspirace, neporušenost obalu a procesový test

(vkládá se do dokumentace nemocného).

D. Skladování a transport vysterilizovaného materiálu

Vysterilizovaný materiál se skladuje buď volně v  obalech s  krátkou

exspirační dobou, nebo je chráněn před prachem v  uzavřené skříni,

zásuvce nebo v dalším obalu s delší exspirací. Pro dlouhodobouexspiraci se používá dvojitý obal, který je po sterilizaci vložen douzavíratelného skladovacího obalu. Pro skladování vysterilizovaného materiálu

je doporučena teplota 15–25 °C a 40–60% relativní vlhkost vzduchu.

Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží v uzavřenýchpřepravkách nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním.


Asepse a antisepse 31

E. Kontrola sterilizace

Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu,kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterilityvysterilizovaného materiálu. O kontrole sterilizace se vede dokumentace.Dokumentace zahrnuje záznam o datu každé sterilizace, druhu sterilizovaného

materiálu a jméno a podpis osoby, která sterilizaci provedla. Kdokumentování slouží zápis ve sterilizačním deníku, založení výsledkuprocesových testů (Bowieův–Dickův test apod.), záznam o provedenívakuového testu apod.

III. dezInfekce

Při volbě postupu dezinfekce musíš vycházet ze znalostí cest amechanizmů přenosu infekce a z  možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce

faktory vnějšího prostředí a odolnosti mikroorganizmů.

A. Mechanická očista

DEF:

Mechanická očista slouží k odstranění hrubých nečistot a sníženípočtu mikroorganizmů.

B. Způsoby dezinfekce

KLAS:

1. Fyzikální dezinfekce

a. Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut.

b. Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut.

c. Dezinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C.

d. Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7–264 nm.

e. Filtrace, žíhání, spalování.

2. Chemická dezinfekce

a. Při použití chemických přípravků postupuj podle návodu výrobce.

b. Při provádění chemické dezinfekce dodržuj tyto zásady:

• Dezinfekční roztoky připrav čerstvé, jejich názvy jsou slovní

známky a přípravky se považují za 100%.

• Dodržuj koncentraci a dobu působení dezinfekčníhopřípravku, předepsané v návodu.

• K zabránění vzniku selekce, popřípadě rezistence mikrobů vůči

dlouhodobě používanému přípravku střídej na pracovištidezinfekční přípravky s různými aktivními látkami.

• Dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní

endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat. Prvnístueň představuje dezinfekce přístroje ihned po použitípřípravkem s virucidním účinkem, pak následuje mechanická očista

a druhý stupeň obnáší dezinfekci na bázi 2% glutaraldehydu

nebo jiným přípravkem se stejnou účinností. 3. Fyzikálně-chemická dezinfekce Chirurgie v kostce IV. Vyšší stupeň dezInfekce Vyšší stupeň dezinfekce je určen především pro zdravotnicképrostředky, které nemohou být sterilizovány dostupnými metodami (např.flexibilní endoskopy). Skládá se z několika kroků: 1. Dekontaminace přípravkem s virucidním účinkem. 2. Mechanická očista (strojně nebo ručně) a osušení. 3. Lázeň vyschlého předmětu v roztoku určeném k vyššímu stupnidezinfekce (např. 2% glutaraldehyd). Je nutné, aby byly naplněnyvšechny duté části.

4. Oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí dezinfekčních

prostředků.

V. některé praktIcké pOstupy

A. Chirurgická dezinfekce rukou

Je namířena proti přenosné kožní mikroflóře i proti kožní mikroflóře ve

vrstvách pokožky rukou. Použití alkoholových dezinfekčních přípravků:

a. Umyj ruce a předloktí tekutým mýdlem z dávkovače a vodou po

dobu 1–2 minut a důkladně osuš. V případě potřeby použijsterilní kartáček na lůžka nehtů.

b. Z dávkovače aplikuj alkoholový dezinfekční přípravek, kterýobsahuje látku doporučenou k chirurgické dezinfekci rukou.Opakovaně vtírej do pokožky rukou a předloktí po stanovenou dobu.

Obvyklé dávkování je 3×5 ml roztoku. Ruce by měly být vlhké po

celou dobu působení, alespoň 1,5 min. Dávkování a dobapůsobení se mohou lišit podle použitého přípravku. B. Dezinfekce pokožky – odběry krve, injekční aplikace léčiv Tampon se dokonale smočí v roztoku přípravku doporučeného kdezinfekci neporušené pokožky a důkladně se jím otře kožní povrch.Některé přípravky lze na pokožku aplikovat postřikem, kdy kožní povrch musí být dokonale smočen, nebo se po postřiku rozetře tamponem a opět se postříká. C. Příprava operačního pole Pro přípravu operačního pole použij sterilní tampon. Dezinfekčníúčinnost je obvykle zajištěna při době působení přípravku min. 1 minutu nebo do zaschnutí.

Pamatuj, že u všech alkoholových dezinfekčních přípravků mu síš

počkat do úplného zaschnutí přípravku. Existuje nebezpečí vzplanutí

a popálení pacienta (závažné iatrogenní poškození) při použití elektrochirurgických přístrojů.


Rány 33

3 Rány

(Ferko A., Leško M.)

I. Obecná charakterIstIka

DEF:

Rána je porušením celistvosti tkání v důsledku působení zevníchfaktorů.

KLAS:

II. ROzdělení ran

A. Podle poškození kožního krytu

1. Rána otevřená

2. Rána zavřená

B. Podle vztahu k dutinám

1. Nepronikající

2. Pronikající (přes nástěnné peritoneum, nástěnnou pleuru, durumater, synoviální membránu) C. Podle přítomnosti infekce 1. Rána čistá. Netraumatická rána, bez zánětu, bez porušeníaseptických kautel, bez otevření gastrointestinálního, biliárního,tracheobronchiálního, močového traktu (např. hernioplastika). 2. Rána čistá, kontaminovaná. Netraumatická rána, kde došlo komezené kontaminaci otevřením některého ze systému – GIT, biliárního,

tracheobronchiálního (např. plánovaná kolektomie). 3. Rána kontaminovaná, znečištěná. Traumatická rána, otevřenígastrointestinálního, biliárního nebo ostatních systémů s masivníkontaminací. 4. Rána znečištěná, infikovaná. D. Podle etiologie 1. Mechanická

a. Rána řezná (vulnus scissum)

b. Rána sečná (vulnus sectum )

c. Rána bodná (vulnus punctum)

d. Rána střelná (vulnus sclopetarium)

e. Rána kousnutím (vulnus morsum )

f. Rána tržná (vulnus lacerum )

g. Rána zhmožděná (vulnus contusum)

h. Rána tržně zhmožděná (vulnus contusolacerum) Chirurgie v kostce 2. Termická

a. Popáleniny

b. Omrzliny 3. Chemická

a. Kyselina – koagulační nekróza

b. Zásada – kolikvační nekróza 4. Záření – postiradiační vřed, nekróza kůže 5. Elektrický proud

III. HOjení ran

Kromě kosti a pojiva se všechny rány hojí neplnohodnotnou tkání –

jizvou.

Rozlišuj:

1. Primární hojení ran – sanatio per primam intentionem.

2. Sekundární hojení – per secundam intentionem. Vzniká uinfikovaných ran. A. Stadia hojení rány 1. Exsudativní – čisticí fáze (0.–3. den)

Poranění tkáně vede k rozvoji lokální zánětlivé reakce, která jezákladem hojení. Vytváří se krevní koagulum, které slepuje okraje rány,

vytváří bariéru proti další bakteriální kontaminaci a ztrátě tekutiny.

Přibližně po 10 minutách dochází k exsudaci z kapilár a tak se do

rány dostávají protilátky a leukocyty. Zaniklá tkáň a cizí tělesa jsou

eliminovány a likvidovány fagocytózou a proteolýzou. Neu trofily

v ráně dosahují svého maxima v průběhu 24 hodin a jsounásledovány makrofágy. Na této reakci se podílí celá řada tkáňových faktorů a cytokinů, které působí proliferačně, chemotakticky aopsonizačně. Mezi nejvýznamnější patří TNF-α, IL-1, IL-6, složky C3 a C5

komplementu.

2. Proliferační fáze – tvorba granulační tkáně (1.–6. den)

Do rány migrují fibroblasty, které zde proliferují a vytvářejíextracelulární matrix obsahující kyselé mukopolysacharidy a hexosaminy.

Matrix je postupně nahrazena prokolagenem, který zesiluje aformuje se podle směru budoucí zátěže. Současně do nové tkáně vrůstají

kapiláry, které zabezpečují její výživu.

3. Fáze diferenciace (6.–10. den) – vyzrávání, tvorba jizvy a epitelizace

Kolagenní vlákna dozrávají, pod vlivem myofibroblastů se ránakontrahuje, z granulační tkáně se vytrácí voda a cévy, vzniká jizevnatá

tkáň. Migrací epiteliálních buněk z okrajů dochází k epitelizaci rány.

Hojení rány je řízeno tkáňovými působky a růstovými faktory,které jsou odpovědné za chemotaxi, mitogenezi, produkciextracelulární matrix a buněčnou diferenciaci. Platelet Derived Growth Factor

(PDGF) se tvoří hlavně v trombocytech a makrofázích. Jechemotaktický pro fibroblasty, buňky hladké svaloviny, monocyty aneutrofi

Rány 35

ly a mitogenní pro fibroblasty. Z dalších jsou to Epidermal Growth

Factor (EGF), Fibroblast Growth Factor (FGF), Transforming Growth

Factor Alpha (TGF-α) aj.

B. Pevnost jizvy

V průběhu 3 týdnů dosahuje rána 40% pevnosti původní tkáně,v prů

běhu 7–8 týdnů 70% pevnosti. Dále se pevnost jizvy zvyšuje až do 2 let.

Střevo dosahuje původní pevnosti již po 7 dnech.

C. Hojení specifických tkání

Mozková tkáň se hojí gliální jizvou, sval se hojí vazivovou jizvou, nerv

se hojí tak, že periferní část axonu atrofuje a centrální část dorůstárych

lostí asi 1 mm/den. Kost se může hojit primárním nebo sekundárním

způsobem a původní kost je restaurovaná ad integrum.

TH:

IV. léčba pOranění měkkých tkání

A. Ošetření rány

1. Krvácení – významné krvácení řeš okamžitě, dočasně kompresí,

definitivně opichem, ligaturou, elektrokoagulací. Vždy cíleně,ne

poškozovat zbytečně okolní tkáň. Nepoužívej monopolární elek

trokoagulaci na tváři, prstech a penisu.

2. Toaleta okolí rány – H

2

O

2

, borová voda, oholení chlupů nebovla

sů, neholit obočí.

3. Antisepse okolí rány – povidon jod, jodová tinktura nebo Jodisol,

chlorhexidin, neaplikuj do rány!

4. Anestezie – infiltrační nebo svodná, u větších ran



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist