načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Chemické prvky kolem nás – Milan Bárta

Chemické prvky kolem nás
-15%
sleva

Kniha: Chemické prvky kolem nás
Autor: Milan Bárta

Publikace (nejen) pro žáky, kteří se chtějí o chemických prvcích dozvědět něco víc. Publikace se zaměřuje na 45 vybraných prvků nejčastěji probíraných ve školách. U každého prvku je část věnovaná historii a jeho současnosti. Dále uvádí jeho ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >5ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 112
Rozměr: 170 x 243 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustrace Tomáš Profant
Vazba: brožovaná lepená
Novinka týdne: 2012-36
Datum vydání: 29. 8. 2012
Nakladatelské údaje: Brno, Edika, 2012
ISBN: 9788026600978
EAN: 9788026600978
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace (nejen) pro žáky, kteří se chtějí o chemických prvcích dozvědět něco víc. Publikace se zaměřuje na 45 vybraných prvků nejčastěji probíraných ve školách. U každého prvku je část věnovaná historii a jeho současnosti. Dále uvádí jeho vlastnosti, sloučeniny, vysvětluje postup jeho získávání, hospodářský význam a různé zajímavosti. Pro zvídavé je vždy připraven malý úkol. Vše je doplněno množstvím fotografií a veselých ilustrací. Jako doplněk obsahuje periodickou soustavu prvků a mnemotechnické pomůcky k zapamatování skupin prvků.

Popis nakladatele

Chemické prvky tvoří naši potravu, naše těla, předměty v dílně, koupelně, spíži… Mnohé najdeme i tam, kde bychom je vůbec nečekali. Jejich objevování, výroba i používání mají navíc zajímavou historii i současnost. V této knize jich je přes čtyřicet. A jsou to právě ty, které se nejčastěji objevují ve školních vzdělávacích programech českých škol, a tedy i v písemkách. Pojďme se s nimi seznámit blíž... V knize najdete: – hlášky studentů a studentek z hodin chemie – nepřesnosti, omyly a mýty uvedené na pravou míru – užití prvků a jejich sloučenin v dnešní době – zajímavosti z historie – praktické i teoretické úkoly – vtipné ilustrace – barevné fotografie – periodickou soustavu prvků – mnemotechnické pomůcky ([pro úspěšný start studia chemie])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Milan Bárta - další tituly autora:
Jak (ne)vyhodit školu do povětří Jak (ne)vyhodit školu do povětří
Jak (ne)vyhodit školu do povětří 2 Jak (ne)vyhodit školu do povětří 2
Biografický slovník náčelníků operativních správ Státní bezpečnosti v letech 1953 - 1989 Biografický slovník náčelníků operativních správ Státní bezpečnosti v letech 1953 - 1989
Malý chemik -- Barevné krystaly a další experimenty pro děti Malý chemik
Chemické sloučeniny kolem nás – Organika Chemické sloučeniny kolem nás – Organika
 
Ke knize "Chemické prvky kolem nás" doporučujeme také:
Úžasné chemické pokusy v kuchyni Úžasné chemické pokusy v kuchyni
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

43

HHe

Li Be B C N O F Ne

Na Mg Al Si P S Cl Ar

K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr

Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe

Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn

Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Uun Uuu

Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gb Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu

Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

Cr 24 pevný kov

Chrom

„ASI SE Z NĚHO CHROMNE. TŘEBA KDYŽ HO NĚKDO SNÍ.“

Původ názvu prvku chromu musíme opět hledat v řečtině. Chró

ma znamená v tomto starém jazyku barva. Nerost krokoit, ve kte

rém byl chrom objeven, i mnohé sloučeniny chromu ve vaší školní

laboratoři mají výrazné barvy – červenou, žlutou, oranžovou, ze

lenou. V českém archaickém názvosloví se chromu říkalo barvík.

Za objevitele nejtvrdšího běžně používaného kovu

je považován francouzský chemik Louis Nicolas

Vauquelin, kterého v roce 1794 zaujal nerost krokoit nalezený

o třicet let dříve v ruském dole. Oxidy chromu však museli znát

již v Číně před naším letopočtem. Možná jste už slyšeli o obrovské

terakotové (hliněné) armádě složené z osmi tisíc válečníků, kte

rou si nechal vyrobit čínský císař Čchin jako součást své hrobky.

Bojovníci měli u sebe zbraně. Dřevěné části se rozpadly, ale hroty

šípů a kopí zůstaly zachovány. Jejich základem byl bronz pokrytý

materiálem, o němž se Evropa dozvěděla o dva tisíce let později –

chromem.

Na pár řádcích jsme popsa

li všechny významné vlastnosti

chromu – barevnost jeho slou

čenin, tvrdost a velkou odol

nost tohoto čistého kovu vůči

korozi.

Krokoit se pár let po svém

objevení stal součástí žlutých

Historie

Víte, že...

... sloučeniny s koncovkou -ový (pro zkušenější:

ty s oxidačním číslem VI) jsou pro nás nebezpeč

né, sloučeniny s koncovkou -itý (oxidační číslo

III) naše tělo v malém množství potřebuje? Látka

s poetickým názvem pikolinát chromitý je součás

tí vitaminových a minerálních doplňků stravy.

Objevitelé nazvali rudu chromu po

rostlině, ze které se dělá koření zva

né šafrán. Kvůli barvě, ale možná si

také mysleli, že tohoto kovu bude

jako šafránu.

Obbjje ivitelélénazvalilir dudu hchromu po

MÁMO,

TAK V NOVINÁCH PÍŠOU,

ŽE V EVROPĚ UŽ TAKY

OBJEVILI CHROM.


44

pigmentů. Čistý chrom se od roku 1848 za- čal nanášet na železo, které naopak korozi podléhá velmi snadno. V polovině devatenáctého století tak nadešla doba galvanického pochromování.

V současnosti se více

než osmdesát procent

veškerého vyrobeného chromu používá k výrobě slitin. Běžte se doma podívat do šuplíku s příbory a noži. Pokud máte magnet, můžete zkusit, které druhy nástrojů přitahuje. Kdyby všechny byly z čistého železa, zrezly by tak rychle, že by si je nikdo nechtěl ani koupit. Stačí do vznikající oceli přidat necelých dvacet procent chromu a máme výrobek, který lze opakovaně umývat bez obav o jeho budoucnost. Kromě chromu obsahuje tradiční nerezová ocel především nikl, o kterém ještě bude řeč. Z podobných slitin jsou i další užitečné věci, třeba žiletky, chirurgické nástroje nebo celé pracovní stoly. Neobvyklé tvrdosti chromu se zase využívá při výrobě vrtáků, součástek fréz nebo soustruhů. Někdy se chrom jen nanáší na některé předměty z oceli i jiných materiálů – možná máte pochromované kliky na oknech, různé věšáčky v koupelně. Jak se liší luxusní auto či motorka od těch běžných? Plastové díly jsou v nich nahrazeny těmi krásně se lesknoucími pochromovanými.

Sloučeniny chromu mají stále význam

jako barviva. V Čechách má tradici například barvení skla do zelené barvy pomocí oxidu tohoto kovu. Látka s názvem kamenec chromitý dává pro změnu fi alovou barvu vyčiněným kůžím. Královská, císařská, hamburská nebo také kolínská žluť je ve skutečnosti chroman olovnatý. Žlutý ultramarín je zase chroman barnatý. Současnost Nápad pro zvědavce Pokud používáte učebnici s názvem Základy chemie autorů Beneše, Pumpra a Banýra, máte na titulní stránce pokus zvaný sopka. Po zahřátí nádherně oranžové látky s názvem dichroman amonný dochází k efektní přeměně na zelený oxid chromitý. Problém je, že výchozí látka byla zařazena na seznam jedů a v mnoha školách se zcela přestala používat. Přesto zkuste vašeho vyučujícího přesvědčit, ať vám reakci aspoň v malém množství ukáže.

Víte, že...

... chrom je i součástí prostředků

na hubnutí? Oslabuje totiž chuť na

sladkosti.

Víte, že...

... název nerostu krokoitu je odvozen

od rostliny s názvem krokus, česky

šafrán? Barva kamene připomínala

objevitelům jeho sušené pestíky, které

jsou jedním z nejvzácnějších druhů

koření.

Bez naleštěných pochromovaných součástek by žádný motocy

kl nevypadal tak dobře.

Beznallešštěěnýýchhpo hchromova ýný hchsoučáčást kekbbyžážáddnýýmotocy


45

HHe

Li Be B C N O F Ne

Na Mg Al Si P S Cl Ar

K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr

Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe

Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn

Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Uun Uuu

Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gb Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu

Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

I 53 pevný nekov

Jod

„MUSÍM JÍST HODNĚ JODU, ABYCH NEBYL KRETÉN.“

Jod je součástí molekul hormonů, které vznikají ve štítné žláze – známějšího tyroxinu a méně známého

trijodthyroninu. Tyto látky ovlivňují mnohé životní funkce, mimo jiné činnost mozku. Existují studie,

které potvrzují, že dostatečný přísun jodu zvyšuje IQ až o několik procent. Porucha způsobená nedo

statkem jodu v potravě matky během těhotenství se nazývá kretenismus. U novorozenců se projevuje

sníženou inteligencí, zpomalením růstu, špatnou koordinací pohybů, v těžších případech i hluchotou.

Jelikož hlavním zdrojem jodu jsou mořské produkty a mořská sůl, trpěli touto chorobou především

lidé ve vnitrozemských státech, včetně Česka. U nás se však

prakticky nevyskytuje už téměř sto let, zejména proto, že se

zvýšil dovoz mořských ryb a jod se začal přidávat do někte

rých potravin, hlavně do soli a dětské výživy. Pokud vám

tedy někdo nadává do kreténů, důvod bude v něčem jiném.

Objev jodu jen dokumentuje, jak se za dvě století změnila rychlost, kterou se šíří in

formace. Kdybyste vy teď objevili nový prvek, dali byste na Facebook hlášku: „Objevil

jsem jod!“ Vaši přátelé by vám ji olajkovali a o objevu by během několika minut věděl celý svět. V roce

1811 francouzský mýdlař a sanytrník Bernard Courtois objevil ve výluhu z mořských řas, z nichž získával

sodu, fi alové páry, které po vychladnutí tvořily krystalky. Musel se však ve své profesi ohánět a na vědu

neměl čas. Naštěstí se svěřil svým přátelům a ti zase dalším přátelům, až se informace domákl ... no,

kdo jiný než námi už několikrát zmiňovaný Humphry Davy. Ten nelenil, objev jodu publikoval a šup, od

roku 1814 je tento prvek ofi ciálně na světě.

Sloučeniny jodu se začaly nejvíce po

užívat právě v souvislosti se zjištěním, jak

důležitý je pro naši výživu. K tomu účelu

nejčastěji slouží jodičnan sodný nebo dra

selný. V USA se například jodiduje sůl od

Historie

Víte, že...

... jod má i svůj

mezinárodní den?

Připadá na 6. března.

Víte, že...

... štítná žláza to může s výrobou

hormonů i přehánět? Pak se jedná

o Graves-Basedowovu nemoc, která se

projevuje mimo jiné vypouklýma očima.

JÁ TI DÁM,

ŽE NIC SE ŠKROBEM JÍST

NEBUDEŠ. DYŤ DNESKA JE

ŠKROB VE VŠEM.


46

roku 1924, mnohé státy mají jodidování přímo uzákoněné, aby si aspoň v tomto směru zajistily zdravou populaci.

Dalším známým použitím slou

čenin jodu jsou dezinfekce. Jod jako všechny halogeny v malém množství škodí malým organismům, ve velkém i těm větším. Toho se využívá v řadě prostředků sloužících k hubení mikroorganismů při poraněních nebo při úpravě vody. Jistě jste už slyšeli slovní spojení „jodová tinktura“. Jedná se o roztok jodu v lihu. Ve vodě je jod nerozpustný, ale dá se „přečůrat“, totiž když se do vody dá nejprve jodid draselný, pak jod rozpustit lze. Takovému roztoku se říká Lugolův a lze ho rovněž použít k dezinfekci.

Původně byl hlavním zdrojem jodu popel z mořských řas. Postupně se ale stal

tento postup neefektivní. Dnes je největším výrobcem tohoto halogenu Chile,

kde jod získávají louhováním z ledků. Z hlediska množství se nejvíce jodu nespotřebuje na jodidování soli ani k výrobě jodové tinktury. Pravděpodobným vítězem v žebříčku spotřeby bude výroba kyseliny octové, kde látka s názvem jodovodík plní funkci katalyzátoru. Kyselinu octovou máte asi doma v podobě roztoku, kterému říkáte ocet. Domácí ocet však vzniká přírodním procesem – octovatěním vína. Průmyslově získaná kyselina octová se používá k výrobě řady léčiv (trochu je to slyšet například ze slova ACYLpyrin), plastů, syntetických vláken, rozpouštědel a mnoha dalších látek. Poměrně dost jodu se spotřebuje rovněž do krmiv pro hospodářská zvířata.

Pokaždé, když dojde k nějaké jaderné havárii, pospíchají lidé do lékárny, aby si koupili jo

didové tablety. Proč to dělají? Při štěpení uranu se uvolňuje i radioaktivní jod s nukleonovým číslem 131. Toto číslo udává počet částic (protonů a neutronů) v jádře daného atomu. Jod s tímto číslem je hodně nestabilní a rozpadá se v řádu dnů, je tedy silně radioaktivní. Jak už jsme napsali, tělo jod potřebuje a nerozlišuje, jestli je radioaktivní, nebo ne. Když se v přírodě vyskytne jeho zdroj, hned si ho začne střádat. Uloží si ho do štítné žlázy, kde se však jod záhy rozpadne a vlastně tento orgán ozáří. Pojídáním jodidových tablet si vytvoříme nadbytek jodu v těle a už žádný další nepřijmeme. Nic ale není jen černé nebo bílé, radioaktivní jod využíváme třeba v lékařství při léčení rakoviny štítné žlázy. Současnost Nápad pro zvědavce Jod se používá k důkazům přítomnosti škrobu. Když ho kápnete na nějakou potravinu, v níž je škrob přítomen, zčerná. Zkuste, kam všude dnes výrobci levný škrob přidávají. Při troše smůly ho objevíte v zaručeně přírodním jogurtu, v pravé šunce nebo drahém sýru. Normální je, když je součástí brambor, pečiva nebo třeba pudinku.

Při poruchách metabolismu se často vyšetřuje jako první štítná žláza

a její schopnost zpracovávat jod.

Víte, že...

...jod nás může chránit

i před některými ná

sledky jaderné havárie?

Při há h b li č š ř j j k íš í ážlá




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.