načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Chci to vědět -- Objasnění každodenních dětských záhad - Karolin Küntzelová

Chci to vědět -- Objasnění každodenních dětských záhad
-15%
sleva

Kniha: Chci to vědět
Autor: Karolin Küntzelová
Podtitul: Objasnění každodenních dětských záhad

Kniha Chci to vědět uvede malé průzkumníky do světa některých humanitních i přírodních věd, pokusí se jim jednoduchou formou vysvětlit některá jejich neodbytná PROČ a JAK. Zvídavé ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  129 Kč 110
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 160
Rozměr: 210 x 297 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Ich will es wissen
Spolupracovali: překlad Kateřina Hošková
Vazba: brožovaná lepená
Novinka týdne: 2013-35
Datum vydání: 1. 2. 2016
Nakladatelské údaje: Brno, Edika, 2013
ISBN: 9788026601722
EAN: 9788026601722
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha Chci to vědět uvede malé průzkumníky do světa některých humanitních i přírodních věd, pokusí se jim jednoduchou formou vysvětlit některá jejich neodbytná PROČ a JAK. Zvídavé děti kolem osmi let v ní sice nenajdou odpovědi na všechny své otázky, kniha je spíše podnítí k dalšímu dotazování se po okolnostech a souvislostech především z těchto oborů: Dějiny Evropy Umění Hudba Literatura Náboženství Filozofie Zeměpis Geologie Ekologie Biologie Chemie Fyzika Astronomie Matematika V závěru knihy si děti ve vědomostním kvízu mohou vyzkoušet, co si po přečtení knihy pamatují, zda si vzpomenou na určitá fakta a pochopily souvislosti. Pokud nebudou rozumět nějakému slovu, mohou si jej vyhledat v rejstříku na konci knihy. Přejeme příjemnou zábavu při zkoumání záhad: K čemu je matematika dobrá? Proč se Mléčné dráze říká mléčná? Proč byl důležitý vynález kola? Proč hvězdy umírají? Je možné zvážit atom? Jak dobyli Řekové Tróju? Dá se udělat obraz z útržků novinového papíru? (objasnění každodenních dětských záhad)

Další popis

Kniha je určena dětem kolem osmi let k zodpvězení otázek, které je napadají, když sledují okolní svět. Objeví zde informace například z těchto oborů: dějiny Evropy, umění, hudba, literatura, náboženství, filozofie, zeměpis, geologie, ekologie, biologie, chemie, fyzika, astronomie, matematika.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Karolin Küntzelová - další tituly autora:
Prima táta, prima dcera - bavíme se do večera -- Pojď si se mnou hrát, tati Prima táta, prima dcera - bavíme se do večera
Prima máma, prima dcera – bavíme se do večera -- Pojď si se mnou hrát, mami Prima máma, prima dcera – bavíme se do večera
Nejnebezpečnější zvířata světa -- Draví, jedovatí, smrtelně nebezpeční Nejnebezpečnější zvířata světa
 (e-book)
Nejnebezpečnější zvířata světa Nejnebezpečnější zvířata světa
 
Ke knize "Chci to vědět -- Objasnění každodenních dětských záhad" doporučujeme také:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Geologie

Naše Země Země je jednou z osmi planet, které krouží kolem Slunce. Zatím je to také jediná obydlená planeta, kterou známe. Život je na ní umožněn proto, že vzdálenost od Slunce je velmi příznivá. Činí asi 150 milionů kilometrů. Pokud by byla tato vzdálenost menší, bylo by na Zemi příliš horko. Pokud bychom byli naopak vzdáleni více, bylo by tu příliš chladno.

Z vesmíru vypadá Země jako velká modrá koule.

Ve skutečnosti je na pólech trošku zploštělá. Nej

širší je na rovníku, na něm činí obvod 40 075 km.

Vznik Země

Planeta, na které žijeme, neexistovala vždy.

Před přibližně pěti miliardami let do sebe na

razily prachové částice a spojily se do koule.

Ta se postupně zvětšovala a nakonec vznikla

Země. Také některé další planety vznikly tímto

způsobem.

Před čtyřmi a půl miliardami let narazily do

Země meteority a vzniklý žár byl tak silný, že

se roztavily horniny. Všude to bublalo a trva

lo jeden a půl miliardy let, než se roztavené

horniny staly opět pevnými. Na vnější straně

se vytvořil plášť, který ale stále znovu pukal,

když vybuchovaly vulkány a do Země naráže

ly další meteority.

Plyny a vodní pára z hloubi Země se skrze

erupce dostávaly na povrch. Houstly do mra

ků, vznikala tak zemská atmosféra. Dochá

zelo ke strašidelným bouřkám a dešťovým

srážkám. Vody se sbíhaly do proláklin. Vznik

ly řeky, jezera a oceány. V nich se z jednodu

chých bakterií vyvinuly první organismy.

89

Tak vypadá Země z vesmíru.

V dávných dobách byla Země neútulným místem.

Geologie


sunula směrem k Evropě. Indie a Asie stejně tak

jako Severní a Jižní Amerika se spojily před asi

deseti miliony let.

Také ještě dnes je Země v pohybu, posun kon

tinentů pokračuje. Většinou to nezpozorujeme,

protože pohyby jsou velmi pomalé. Třou-li se

a narážejí-li do sebe dvě tektonické desky, do

chází v těchto místech k otřesům nebo k země

třesení. K tomu dochází v moři pod vodou, ale

také na souši.

Stavba Země

Země vznikala během dlouhého pro

cesu. Vytvořily se hory a moře. Vzhled

Země se neustále mění.

Desky

Země se skládá z různých vrstev: zemského já

dra, zemského pláště a zemské kůry. Zemské

jádro se pravděpodobně dělí na polotekuté Vznik kontinentů Když se vnější vrstva Země ochladila, vzniklo ohromné napětí. „Krusta“ rozpraskala na několik zemských desek. Pokud se posunula jedna jediná deska, musely se vyrovnat také všechny další. Na deskách leží kontinenty a moře. Litosférické desky se neustále pohybují, mohou se přibližovat, oddalovat, nebo se pohybovat podél sebe. Před 400 miliony let existoval pouze jeden jediný kontinent zvaný Pangea. O 200 milionů let později se rozdělil na severní a jižní kontinent. Afrika a Jižní Amerika byly ještě před 65 miliony let spojené. Poté se rozdělily a Afrika se po

90

Superkontinent Pangea

Věděli jste, že...

oceány byly zpočátku červené? Teprve po usa

zení bakterií a řas získala voda v oceánech svou

typickou modrozelenou barvu.

Vnitřní stavba Země

Vnitřní jádro

Vnější jádro

Spodní plášť

Svrchní plášť

Kůra

Geologie


vnitřní jádro a pevné vnější jádro. Je tvořeno zejména kovovými prvky, nejvíce zastoupeno je železo. Zemský plášť je horninová vrstva o  tloušťce až 2 900 kilometrů. Zemská kůra se skládá z pevninské a oceánské vrstvy, mezi nimi je vrstva přechodná. Povrch Když vznikla Země, byl povrch ještě docela rovný. Teprve s rozlamováním zemské kůry vznikly prohlubně a vyvýšeniny. Posunem tektonických desek a také vulkanickými výbuchy se Země poskládala do hlubokých přehybů. Vyvýšeniny jsou hory, v prohlubních se většinou vytvořilo moře. Změnám ale není stále ještě konec. Tvář Země se neustále mění silou vodstva, větru a ledu. Pláže se tvoří usazováním materiálu, který s sebou přinášejí řeky na své cestě k moři. Vlny kamení postupně rozmělňují do nového písku, který zůstává ležet na pobřeží. Kopce a planiny vznikly tam, kde obrovské ledovce uhladily povrch svou neuvěřitelnou vahou před 15 000 lety.

Ledovce ještě dnes proměňují pohoří. Na své

cestě do údolí před sebou sunou tuny říčního

štěrku a pořádně tak hory obrušují, podobně

jako smirkový papír. Počasí bývá v horách vět

šinou velmi drsné. Mnoho deště a sněhu způ

sobuje zvětrávání hornin.

Hory

Když do sebe před 400 miliony let narazily zem

ské desky, vytvořily se Kordillery. Tak se nazývá

nejdelší horské pásmo světa. Rozpíná se na

západním pobřeží po celém americkém konti

nentu. Himálaje, nejvyšší pohoří světa, vznikly

srážkou Asie a Indie. Nejvyšší pohoří Evropy,

Alpy, vznikly, když se africká deska „tlačila“ na

euroasijskou.

Postupem času dostávají hory díky větru a po

časí jiný tvar, a dokonce se i scvrkávají. Starší

hory jsou proto zaoblenější než hory mladší.

„Nové“ hory (pohoří), jako např. Pyreneje nebo

Himálaje, mají většinou ostré a špičaté vrchol

ky a jsou mnohem vyšší. Hory ale mohou vznik

nout i výbuchem sopky.

91

Také rádi ležíte na pláži?

Himálaje jsou nejvyšším pohořím světa.

Geologie


a zničit celá sídla. Přesto si lidé staví své domy

také na úpatí vulkánů. Země je zde velmi úrod

ná a úroda výnosná. Z vychladlé lávy se vy

tvoří kopec, nebo dokonce i hora, když sopka

vystříkne opravdu hodně lávy. Některé z nich

jsou tak vysoké, že na vrcholcích leží sníh.

Neklidné oblasti

Většina sopek se vyskytuje na okraji zemských

desek. Existuje ale také celá řada „horkých

skvrn“ (anglicky hot spots). Ty vznikají na ob

zvláště horkých místech v zemském plášti.

Magma stoupá nahoru jako sloup, proráží zem

skou kůru a z lávy na zemském povrchu se tvoří

nový vulkán.

Tyto horké skvrny svou polohu nemění, ale

zemské desky ano. Tak se může stát, že vulkán

se posune o kus dál, jakmile se určitá deska na

sune na nějaký hot spot. Sopka vyhasne, pro

tože už není spojena s magmatem. Na místě Sopky Na Zemi najdeme tisíce sopek. Některé jsou vyhaslé a nejsou nebezpečné, jiné ještě můžou vybuchnout. To se stává, když se o sebe třou dvě zemské desky. Z prohlubní pak tryská tekutá hornina, tzv. magma. K tomuto jevu dochází také v momentě, kdy do sebe desky narazí a zemská kůra dostane trhlinu, ze které může také vytéct magma. Další možností je, že tlak uvnitř Země je tak velký, že proud magmatu stoupá nahoru a protrhne zemskou kůru. Když vybuchne sopka, vymrští vysoko do vzduchu lávu, kamení, plyny nebo popel. Horká láva vytéká v silných proudech dolů, dokud nezchladne. Teprve poté se zastaví. Může spálit

92

Geologie Tak funguje sopka.

Podmořské hory

Také na oceánských dnech existují hory a údo

lí. Na švu Pacifické a Filipínské desky leží Ma

riánský příkop. Se svými 11 034 metry je nej

hlubším mořským příkopem a na délku měří

2 250 kilometrů.

Katastrofální výbuch sopky

Když 24. srpna

roku 79 vybuchl

Vesuv, zmize

la římská města

Pompeje a Hercu

laneum pod ho

rami popele. Oby

vatelé neměli čas

na to, aby utekli.

Teprve o staletí

později byla tato

města objevena

a odkryta.

Výbuch vulkánu


horké skvrny ale vyroste nová sopka. Tak v průběhu milionů let vznikly celé vulkanické řetězce jako např. Havajské nebo Kanárské ostrovy. Oceány a moře Pokud pozorujeme Zemi z vesmíru, zdá se nám naše planeta převážně modrá. To je tím, že 71 procent povrchu je pokryto vodstvem – oceány. Dohromady jich je pět: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán a Jižní oceán. Největším oceánem je Tichý oceán, má rozlohu téměř 166 milionů kilometrů čtverečních. Nachází se v něm nejhlubší místo na Zemi, Mariánský příkop. Měly by v něm být potopeny také nejvyšší hory. Okrajové části oceánu u pobřeží jsou moře, například k Atlantskému oceánu patří Sargasové moře, Středozemní moře, Karibské moře, Baltské moře, Severní moře. Na některých pobřežích můžete pozorovat, jak se mořská hladina jednou až dvakrát denně změní. Při odlivu je hladina vody nízká, při přílivu vysoká. Příčinou tohoto jevu je přitažlivost Měsíce a Slunce. Když je Měsíc blízko Země, působí jeho přitažlivost silněji. Při novoluní je přitažlivost nejsilnější a příliv velmi vysoký.

Příliv a odliv nejsou ostatně na všech pobřežích

stejně silné. Na pobřeží Baltského moře je pří

liv a odliv sotva patrný, u Severního moře činí

rozdíl přinejmenším 1,5 metru. Zřejmě k nej

většímu pohybu dochází v jednom kanadském

zálivu. V zálivu Fundy je rozdíl mezi přílivem

a odlivem více než 15 metrů.

Hlubiny oceánu

Přibližně 70 procent všech oceánů leží ve vel

ké hloubce. Prozkoumáno je přitom jen okolo

jednoho procenta. Hlubina začíná v 800 met

rech pod vodní hladinou. Nenajdeme tam ani

světlo, ani rostliny. Přesto v tomto pro nás zdán

livě neskutečném prostředí žijí organismy.

Mnoho z  nich

nebylo doposud

prozkoumáno

a nikdo úplně

přesně neví, jaké

formy života se

v tomto ústraní

vyvinuly.

93

Geologie

Pět oceánů

Záliv při přílivu a odlivu

Mořský ďas


Argentinská step je pampa, je domovem lam

a nandu, malého druhu pštrosa. V evropských

a asijských stepích žijí kromě jiných zvířat vel

bloudi, antilopy a svišti. V Africe se spíše než

stepi vyskytují savany. Žijí zde obrovská zvířecí

stáda: žirafy, buvoli, sloni, zebry a gazely. Prší

jen během pár měsíců v roce. Klima je velmi

horké a oproti stepím zde rostou i stromy.

Pouště

Pouště jsou oblastmi s velmi malou nebo vů

bec žádnou vegetací. Najdeme je na všech

kontinentech kromě Evropy, většinu z nich

v subtropech, severně a jižně od rovníku. Spad

ne zde jen velmi málo srážek a někdy dokonce

nezaprší po celý rok.

V blízkosti teplých mořských proudů existuje

rozmanitý život. Sídlí zde bakterie, mlži, krabi

a červi.

Krajiny a životní prostor

Všude na Zemi existují krajiny, které

jsou si podobné. Vládnou v nich při

bližně stejné klimatické podmínky,

takže se v nich usídlují určité druhy

rostlin a zvířat. Nejsou úplně stejné,

disponují ale stejnými typickými zna

ky. Rozhodující pro určitý druh život

ního prostoru je vedle klimatu jeho

geografická poloha. Pouště proto na

jdeme v blízkosti rovníku, zatímco led

v polárních oblastech.

Step

Step se nachází na mnoha kontinentech. Je to

travnatá oblast, kde neprší dost na to, aby tam

mohly růst dřeviny (stromy a keře). Pro step

existují různé názvy. V Severní Americe se jí

říká prérie. Žijí zde mustangové, divocí koně,

stejně tak jako kojoti a prérijní psi.

94

Geologie

Putování zvířat savanou

Když řeky a kaluže vyschnou během období su

cha, vydávají se velká stáda zvířat (např. buvoli)

na pochod savanou. Následují déšť a s ním také

svůj hlavní zdroj potravy – rostliny. Lvi a gepardi

putují za stády: následují svou kořist.

Dnes jdeme na rodinný výlet!

Obsah soli v moři

Slanost, tedy salinita Baltského moře činí dvě

procenta. Díky nízkému podílu soli se tato voda

nazývá brakickou. Jiná moře mají v průměru 3,5

procenta soli. Nejvyšší obsah soli má Mrtvé moře

– 28 procent.


Pouště mohou vypadat velmi různorodě. Existují písečné, kamenité, štěrkovité, pouště z  drobného štěrku, solné a ledové pouště. Sahara v severní Africe se skládá z pětiny z písku, zbytek tvoří štěrk a prach. Se svými přibližně devíti miliony kilometry čtverečními je největší suchou pouští světa. Teplota může vyšplhat přes den až na 50 stupňů Celsia, v noci je naopak velmi chladno. V  asijské poušti Gobi klesá teplota v zimě například až na minus 40 stupňů Celsia. Aby organismy v tak náročném prostředí přežily, musí se umět dobře přizpůsobit. Mnoho zvířat se proto během horkého dne schová pod kameny nebo se zahrabe do písku. Teprve když se setmí, vylezou opět na povrch. Některé druhy rostlin jako kaktusy si ukládají zásoby vody, a zvládnou tak přežít až do dalšího deště. Semena rostlin někdy „spí“ dlouhé roky v zemi, než zaprší. Poté z nich během velmi krátké doby vyklíčí rostliny, vyrostou, rozkvetou a vytvoří nová semena. Také na poušti existuje voda. Hluboko pod zemí se soustřeďuje déšť, který spadl v jiné oblasti. Dosáhne-li voda až na povrch, vytvoří se oáza. Ta umožňuje život lidem uprostřed pouště.

Lesy

Lesy pokrývají přibližně čtvrtinu kontinentů.

Jaké stromy v nich rostou, to závisí na tom, kde

se daný les nachází. Na severu rostou převáž

ně jehličnany. Smrky, borovice a modříny sne

sou tvrdou a dlouhou zimu. Každý rok rostou

jen pár týdnů. Lesy mírného pásma se sklá

dají z  listnatých stromů, jako jsou buky, břízy

a duby. Na podzim ztratí listí, na jaře vytvoří

nové listy. Také v tropických monzunových le

sích shazují stromy při dlouho trvajícím suchu

listy. Typickými zástupci této oblasti jsou euka

lyptové a týkové stromy.

Tropické deštné lesy se nacházejí ve vlhkém

a  horkém klimatu blízko rovníku. Stromy zde

vyrůstají až do výšky 75 metrů. Rostou po celý

rok a nikdy jim neopadává listí. Stále zelená

střecha z listí je životním prostorem mnoha

zvířecích druhů. Je zde dostatek listí, plodů

a  rostlin i hmyzu pro každodenní potravu. Ve

vysokých korunách a v hustém listoví jsou zví

řata navíc dobře chráněna. Vědci zde napočítali

na 50 000 zvířecích a 30 000 rostlinných druhů.

Čtyřicet až šedesát procent všech existujících

druhů je doma právě tady.

95

Geologie

Oázy jsou důležitým zdrojem vody v pouštích.

Les vyzývá k dobrodružným výletům.


Pohoří

Pohoří zabírají čtvrtinu zemského povrchu. Asi

deset procent světové populace žije v horách.

Hory jsou životně důležité, protože představují

velké zásobníky pitné vody.

Pohoří se podle své výšky rozdělují na nízké,

střední a vysoké hory neboli velehory. Hranice

leží v asi 1 500 metrech pro Evropu, na dalších

kontinentech se mluví o velehorách od výšky

2 000 metrů.

Když budete zlézat určitou horu, zjistíte, že s při

bývající výškou se mění také vegetace. Nejprve

jsou listnaté lesy, poté přibližně od výšky 2 000

metrů jehličnaté lesy. V této zóně žijí lišky, kam

zíci, svišti, kozorožci a v některých chráněných

oblastech dokonce ještě medvědi hnědí. Přibliž

ně od 3 000 metrů dosáhneme hranice lesa, to

znamená, že zde už nerostou žádné stromy. Na

místo nich zde najdeme nízké rostliny jako trá

vy, protěž alpskou, hořce nebo vřesoviště. Ještě

výše se daří lišejníkům a řasám. Úplně nahoře už

najdeme pouze kamení a skály. Deštně pralesy činí rovných šest procent povrchu země. Největší najdeme v Brazílii. Ale možná už neporoste dlouho! Ročně jsou totiž vykáceny obrovské plochy deštného pralesa, zejména kvůli těžbě drahého dřeva. Tundra Tundra znamená „země bez stromů“. Název označuje přechodovou zónu mezi jehličnatými lesy na severu a trvale zaledněnými polárními oblastmi. Kvůli extrémním teplotám zde rostou rostliny pouze dva až čtyři měsíce v roce. Po zbytek času vládne mráz. Zem pokrývají rašeliniště, lišejníky, nízké kapradiny a trávy. Sobi, karibu, polární lišky, lední medvědi a sovice sněžné se řadí k nemnoha živým tvorům, kteří dokážou přežít v drsné krajině.

Pět věcí, které mám na lese rád/a:

96

Geologie Inuité staví ze sněhu dokonce domy, tzv. iglú.

Kozorožci se nezřítí ani na příkrých svazích.


Vylézt na vysoké vrcholky hor je už docela namáhavé. Vězí to v tom, že čím výš stojíme, tím řidší je vzduch a také větší zima. Přibližně každých 200 metrů nahoru se teplota snižuje o  jeden stupeň Celsia. Také počasí je docela jiné než v nížinách a rovinách. Léto je krátké. Na vrcholku fouká často silný vítr, a protože se počasí dokáže rychle změnit, měli bychom si na horské túry brát vždy teplé, voděodolné oblečení. Oblasti s dostatkem vody Tyto krajinné typy mají nejrůznější názvy, jako např. močál, bažina nebo slatina a rovněž tak různorodě vypadají. Typické jsou plochy s vysokými rákosy, krátkými travami nebo bylinné vlhké louky. Pod jejich ochranou žije mnoho rostlinných a zvířecích druhů. Marš je pás zaplavované úrodné půdy u wattových moří. Oblasti bývají uměle odvodněny, aby se neproměňovaly v bažinaté oblasti. Často se zde chová dobytek a pěstují se zemědělské plodiny, protože půda je velmi úrodná. Bažiny a močály jsou domovem ptáků, kteří hnízdí chráněni v rákosí. Žijí zde také vážky a motýli,

žáby, mloci, hadi a drobný hmyz. Jejich životní

prostor se přesto stále více zmenšuje. Každým

rokem se mokré oblasti ztrácejí. Bývají vysušo

vány, aby se získala zemědělská půda.

Arktida a Antarktida

Polární oblasti nemají moc vhodné podmínky

pro život. Přesto zde existují tvorové, kteří se

extrémním podmínkám přizpůsobili tak dobře,

že snesou zimu i led. Teplota vystoupá zřídka

nad bod mrazu a v zimě mohou teploty kles

nout na neuvěřitelných -80 stupňů Celsia. Le

dové větry fičí nad krajinou a sněhové bouře

běsní i několik dnů.

V Arktidě je Severní moře po většinu roku zamrz

lé. V létě led částečně roztaje na jeho okrajích. Po

hladině plavou kusy ledu, tzv. kry. Mnoho zvířat

žije na ledě i pod ním. Polární liška, lední medvěd,

sovice sněžná, zajíc, tuleň, velryba a mrož se před

zimou chrání hustým kožichem nebo tlustou

tukovou vrstvou. Kvůli změně klimatu rozmrzá

dnes mnohem více ledu než před 50 lety. Zvířa

tům proto zůstává stále méně životního prostoru.

97

Geologie

Bažiny a močály nabízejí mnoha zvířatům životní prostor.

Lední medvěd žije v Arktidě.


Například uhlí vznikalo mnoho milionů let. Asi

před 360 miliony lety se v bažinách nacházely

zbytky uhynulých živočichů a rostlin, postup

ně trouchnivěly, propadaly se hlouběji, byly

zasypávány pískem a časem se pomaličku mě

nily v uhlí.

Fosilní paliva, tedy zmíněné uhlí a také ropa

a  zemní plyn, jsou dnes hlavními dodavateli

energie ve světě. Osmdesát procent potřebné

energie pokrývají právě ony. Existují i obnovitel

né zdroje energie, které se stávají stále důležitěj

šími. Může být využívána vodní energie, větrná

energie, sluneční energie nebo biomasa. V Antarktidě nežijí téměř žádná zvířata. Jen několik druhů tučňáků a mořských ptáků obydluje obrovské ledové plochy. Ve vodě žijí velryby, tuleň leopardí, tuleň Weddellův a tuleň krabožravý. „Krill“ je norské slovo označující druh garnátového korýše, který se zde vyskytuje v hojném počtu. Živí se jím tučňáci, tuleni a velryby. Lidé v Antarktidě téměř nežijí. Jen v přibližně 80 výzkumných stanicích se v létě zdržuje 4 000 lidí, v zimě je to pouze asi 1 000 osob.

Přírodní bohatství

Země je bohatá na přírodní zdroje. Ty

činí náš život lehčím, nebo ho dokonce

umožňují.

98

Geologie

Věděli jste, že...

polární liška mění barvu své srsti? V létě je pře

vážně hnědá, v zimě bílá. Tím je ve sněhu dobře

zamaskována.

Musíme naši Zemi chránit.

Obnovitelné zdroje energie, jako např. větrná energie,

jsou důležité.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist