načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Charakter mlčel a mluvilo tělo - Halina Pawlowská

  > > > > > Charakter mlčel a mluvilo tělo  

Kniha: Charakter mlčel a mluvilo tělo
Autor:

Povídky o pocitech, zkušenostech a omylech ženy v nejlepším věku Již čtvrté vydání úspěšné knihy dvaceti osmi humorných příběhů psaných s ležérním nadhledem, jejichž tématem ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  169
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  199 Kč
15%
naše sleva
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 80%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Rok vydání: 2016-09-07
Počet stran: 128
Rozměr: 115 x 185 mm
Úprava: 122 stran : ilustrace
Vydání: Vydání čtvrté
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788026706878
EAN: 9788026706878
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Povídky o pocitech, zkušenostech a omylech ženy v nejlepším věku Již čtvrté vydání úspěšné knihy dvaceti osmi humorných příběhů psaných s ležérním nadhledem, jejichž tématem je láska a milostný život. Vzpomněla jsem si taky na kamarádku Jarku. Její muž chodil každou středu do hospody s kamarády. Jednou tam Jarka šla, uviděla tam hezkou blondýnu, z pohledů manžela vytušila, o čem je řeč, a příští týden mu ve středu dala do piva projímadlo. Manžel do hospody šel, bylo mu špatně a jeho blondýnka ho vzala na ošetření k sobě domů a Jarčin manžel tam zůstal dva roky.

Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Charakter mlčel a mluvilo tělo" mají také často zájem o tyto tituly:
Tři metry vášně Tři metry vášně
Pawlowská, Halina
Cena: 181 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5
Charakter
ml čel
a mluvilo
tělo
Bylo mi sedmnáct. Petra jsem milovala s
intenzitou, ve které šlo o život. Můj i jeho. Byla jsem tak
prostoupená závratí svého citu, že minuty,
vteřiny a snad i proudění mé krve odměřovaly jen
Petrovy pohledy, slova a gesta. On mě měl
vlastně taky docela rád. To jsem pochopila až
mnohem později. Až v době, kdy jsem se zrovna (to
bylo velice krátké období) nehrouti la pod tí hou
milostné touhy (k mým dalším láskám), a byla
jsem tudíž schopna jakési objekti vní analýzy. On
mne ale měl rád, jako mají rádi muži. Nebolelo
ho to. Přijímal mou lásku jako přijímal
bramborové placky, které mu tak jednou týdně pekla
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i5 5harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i5 5 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





6
jeho matka. Byla inženýrka a placky pekla moc
dobré. Mn ě to ale připadalo nepatřičné,
myslela jsem si, že inženýrka by mému hochovi měla
nabízet exoti cká jídla, která by odpovídala výšce
jeho inteligence (měl naměřeno IQ asi 147) a taky
tomu, že ona dostala vyznamenání za chemický
pokus a že bydleli blízko hradu v bytě, který měl
okna od stropu až k podlaze a kde byly parkety
vykládané do hvězdic, kde se tmavé dřevo
střídalo se světlým.
Tenhle dlouhý úvod píšu proto, že se mi
nechce dostat tak p římo k tomu, jak hnusně jsem
se zachovala. Bylo to toti ž tak hnusné, že i
dneska, kdy jsem si dala závazek, že svůj čin konečně
sdělím, a tak se očistí m, je mi, jako kdybych šla ke
knězi do zpovědnice, mám brnění v ruce a v
srdci, protože očekávám, že pro mne není omluva
ani v očích lidí, a snad ani Boha. Ne! Tam omluva
určitě je! Můj čin byl toti ž hnusný, ale v poměru
s brutálností světa to byl jen lehounký váneček
infanti lní nezodpovědnosti ...
Petr mne měl prostě rád, jak to šlo. Převažoval
typ vztahu: „Fajn – trochu střelená holka!“ Věděla
jsem už tehdy, že je lepší být střelená než
nenápadná, a věděla jsem taky, že nejsem
dlouhonohá blondýna se ští hlými boky a poprsím bujným,
protože každé poprsí, které existuje nad
pětapadesáti centi metrov ým pasem, se zdá bujné, i když
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i6 6harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i6 6 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





7
má dívka podprsenku velikos ti 1 B. (Ženy ví, o čem
je řeč!)
No. A protože jsem tedy cht ěla zdůraznit svou
svéráznost, tak jsem chodila po Praze v černých
šatech, v kterých moje maminka promovala,
a taky jsem, abych byla jó originální, občas měla
v podpaží sochu. Zapomněla jsem ji pak v
hospodě U Glaubitzů a dost mne to mrzelo, protože
socha byla madona z oranžové hlíny a měla
oduševnělý výraz a jemná ústa a doktor Čížek,
který byl náš soused a chodil k nám občas na oběd,
řekl, že je stejně nadpozemsky krásná jako já...
Moc jsem Petra chtěla. Měl modré oči a vlnité
blond vlasy. Nikdy si je nečesal a taky nosil tričko
naruby a ono bylo vyrudlé a tenisky Petra byly
obrovské a špinavé a sešmajdané a Petr byl
ohnutý pod tí hou svého stodevadesáti centi metrového
těla, které nechtěla nést jeho úzká páteř.
A pak šel Petr se mnou jednou do divadla.
Vůbec to nebyla náhodná akce. Šli jsme toti ž na
Mandragoru do Činoheráku a Mandragoru jsem
vybrala proto, že se tam hodně mluvilo o
tělesné lásce, a já jsem chtěla lásku a věděla jsem, že
abych věděla, že to láska opravdu je, že k tomu
potřebuji eroti ku a dotýkání se a dělání všech
těch věcí, ke kterým patří i výroba dětí .
Nebyla jsem vůbec zběhlá v téhle oblasti , jen jsem
se chtěla ujisti t, že mě chce mít, že někdo chce
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i7 7harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i7 7 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





8
milovat mé t ělo. O své duši jsem
nepochybovala. Věděla jsem, že duše není vidět. A že je proto
jedno, jestli má robustní stehna. A taky mi bylo
jasné, že má duše určitě nemůže být o mnoho
horší než jiné duše, protože jsem na světě příliš
krátce, než abych mohla svou duši nějak
výrazněji zneužít. Jednoduše řečeno, chtěla jsem sex.
A bála jsem se ho. Ale evidentní bylo, že právě
on je jediným argumentem všech mých tužeb,
prázdnoty, když mi Petr nevolal, zoufalé bezmoci
žárlivosti , když jeho oči sjely na boubelatý
zadeček spolužačky Nadi, která byla ští hlounká a
přitom nakynutá jako vdoleček.
No... K Mandragoře jsem doma připravila rybu.
Byly to olejovky. Byly v pikantním nálevu. Má
kamarádka Vladimíra mi toti ž řekla, že
pikantní nálev je pro sex nutný, a že taky po
pikantním nálevu budeme pít červené víno, a že
červené víno je jako krev a ta taky poteče, když to
bude poprvé. Petr snědl rybu a vypil víno a pak se
natáhl vedle mne, tak divně napříč gauče, a
lehce mne začal kousat do předloktí . Zdřevěnělo
mi a Petr se dostal dál. Až ke krku. Cíti la jsem,
jak tuhnu a žaludek mi tvrdne a taky mě v něm
šimrá, a vzrušení bylo obrovské, protože mým
mohutným tělem proudilo jako potok vysoko
v horách. Petr mne líbal. Vlhce a dlouze a jeho
jazyk mi objížděl zuby a já už jsem věděla, že
IreCharakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i8 8harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i8 8 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





9
na Kunovská nem ěla pravdu, když mi před
dvěma lety řekla, že správný polibek vypadá tak, že
musím pevně přiti sknout svůj jazyk za horní zuby,
vůbec s ním nehýbat a jen otevřít ústa dokořán
jako jeskyni, do které vplouvá milencova loď.
Sama jsem kmitala jazýčkem a nořila jsem se do
Petra a chtěla jsem v něm být ještě hloub, ale
on mne odsunul a řekl, že už toho musí nechat,
protože by se mohlo stát, že už bychom nikdy
nemohli být opravdovými kamarády. Poslední,
po čem jsem toužila, bylo s nějakým hochem být
opravdová kamarádka. Bylo ve mně a je ve mně
pořád, že hranice kamarádství musím určovat
já, a že mým mužským kamarádem má šanci být
jen ten, kdo mne miluje, ale já miluji jiného, a tak
mu jen dovolím, aby se přátelsky a oddaně motal
kolem mých dní, nocí, činů i myšlenek...
Když to nevyšlo s Mandragorou, zaangažovala
jsem Veroniku. Veronika zavolala ve středu
Petrovi domů a zeptala se ho, jestli neví, kde jsem,
že už jsem čtyři dny nebyla doma, že jsem asi
někde s tí m Jardou, co po mně tak touží, ale že
je to divné, protože já o Jardu nestojím, a
jestli by Petr nebyl tak laskav, a až mne náhodou
potká, jestli by mi neřekl, že Veronika se mnou
nutně potřebuje mluvit, protože mne potřebuje
upozornit, že má třídní profesorka na gymnáziu
potkala mou maminku a že spolu měli velikou řeč
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i9 9harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i9 9 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





10
na téma, že bych se nem ěla tolik věnovat
milostným radovánkám, ale fyzice. Petr to Veronice
slíbil a zřejmě náš plán byl v pořádku, protože
mi sám telefonoval, divil se, že jsem doma, když
mne Veronika už tak dlouho nemůže sehnat, divil
se mým vyhýbavým odpovědím, že jsem „něco
měla smluvenýho“, a taky si se mnou domluvil
schůzku. Nebyla tentokrát tak dobře
zorganizovaná. Byli jsme v obyčejné pivnici, vypočítané
bylo jen to, že jsem věděla, že rodiče Veroniky
odjeli k příbuzným a že je Veronika sama doma.
Petr vypil tři piva a dva fernety a já jsem to taky
všechno vypila a pak jsem velice ležérně řekla,
že u Veroniky bychom si mohli ještě dát trochu
toho ferneta, protože Veronika ho má vždycky
doma a je tam sama a nechce jít s námi ven,
protože ji bolí zub.
A šli jsme k Veronice. Vypili jsme fernet. Pila
ho i Veronika a pak dostala takovou tu šílenou
náladu, kdy i nejlepší přítelkyně zapomene, že
její úloha je být „oddaná přítelkyně“, a začala na
sebe upozorňovat a pořád mluvila o sobě a svých
cílech, až jsem za ní musela jít do koupelny a říct
jí, že je načase, aby řekla, že ji tedy opravdu
hrozně bolí ten zub, a šla si konečně lehnout.
Veronika to neochotně udělala a já s Petrem
zůstala na gauči. Jemně mě na něj položil, pak
pusti l na gramofonu Olympic a pak mne líbal a pak
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i10 10harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i10 10 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47





11
svou ruku z mých prsou posouval níž, pak mi
rozepnul kno fl íček u modroti skové blůzy, pak mi
ji svlékl, pak mi stáhl dolů podprsenku a pak
začal zápolit se zipem mých kalhot. Pak přišel ten
strašlivý neesteti cký a zahanbující moment, kdy
jsem měla tesilové kalhoty někde u kolen a
musela jsem sama udělat to chti vé gesto a stáhnout si
je a osvobodit své nohy, za prvé proto, že jsem
byla spoutaná, a za druhé, že jsem si
uvědomovala, jak odpudivě musí vypadat má bílá
stehna s dolíčky ne velikosti oranžových
pomerančů, ale obrovských přezrálých grapefruitů. Petr
mne hladil na podbřišku a jeho dlouhé prsty,
jako mají chirurgové anebo klavíristky, sjely níž
až do vlhké úžlabinky a já jsem ho prudce
odstrčila a řekla jsem: „Ale já ještě nikdy...“, a on mi
to nechtěl věřit, protože jsem se tvářila
vždycky tak zhýrale a kouřila jsem a chodila jsem do
hospod a taky jsem jedla fermetrazin. A já jsem
řekla, že si to ještě musím rozmyslet, ale
nechtěla jsem si nic rozmýšlet, jen jsem se bála. Vůbec
ne bolesti , ale prostě toho, abych nebyla trapná.
A Petr začal mít problémy, řekl, že u mužů to není
s chtí čem jako u běžce, který je na startu a
prostě se rozeběhne, když mu dají v ýstřelem z pistole
pokyn. Nerozuměla jsem mu. Měla jsem starosti
se sebou. Nechtěla jsem vypadat tlustá, nechtěla
jsem nic umazat a nevěděla jsem, co mám dělat.
Charakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i11 11harakter_mlcel_a_mluvilo_telo.i11 11 9.8.2016 18:05:479.8.2016 18:05:47






Halina Pawlowská

HALINA PAWLOWSKÁ


21. 3. 1955

Populární autorka próz na rozhraní krátké povídky a fejetonu Halina Pawlowská, rodným jménem Kločureková, se narodila se v Praze. Byla jedinou dcerou otce pocházejícího z Podkarpatské Rusi, významného rusínského agrárního politika. Po základní škole v Ječné ulici přestoupila na jazykovou školu v Ostrovní ulici a posléze na gymnázium, které absolvovala roku 1974. Po gymnáziu Pawlowská vystřídala několik zaměstnání. Roku 1976 nastoupila na pražskou FAMU na obor scénáristiky a dramaturgie, který roku 1981 úspěšně absolvovala.

Pawlowská je vdaná a má dvě děti. V roce 1988 začala pracovat v redakci zábavy v Československé televizi na Barrandově jako dramaturgyně a scénáristka. Od roku 1991 pak pracovala jako novinářka. Pawlowská publikovala své fejetony a sloupky však již od roku 1990, první byla její novela Zoufalé ženy dělají zoufalé věci v týdeníku Vlasta.

V devadesátých letech Pawlowská moderovala TV pořady Zanzibar (cestopisný) a v společenském týdeníku V žitě (později Žito). Právě díky této zkušenosti byla zahraničním investorem vybrána za šéfredaktorku tehdy nově vzniklého společenského týdeníku Story, který vedla 7 let. Po sedmi letech Story opustila a založila vlastní časopis Šťastný Jim, který vede dodnes. Kromě toho pracovala i pro deníky Metropolitan a Telegraf.

Za svoji literární a jinou činnost odbdržela Halina Pawlowská řadu ocenění, například v roce 1994 Českého lva v kategorii Nejlepší scénář za film Díky za každé nové ráno a dvakrát po sobě televizní ocenění Týtý - Pořad roku za talk-show Banánové rybičky, kterou Česká televize vysílá už od roku 1999. Scénáristicky se také podílela na některých povídkách z televizního cyklu Bakaláři.




       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.