načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

kniha + DVD: Cesty ke čtenářství + DVD -- Vyprávějte si s námi! – Květuše Lepilová

Cesty ke čtenářství + DVD -- Vyprávějte si s námi!
-1%
sleva

kniha + DVD: Cesty ke čtenářství + DVD
Autor: Květuše Lepilová
Podnázev: Vyprávějte si s námi!

Knížka se zaměřuje nejen na výchovu ke čtenářství na základní škole, ale sleduje i etapu tzv. předčtenářství v mateřské škole. Zabývá se i současnými proměnami čtenářských ... (celý popis)
Titul je skladem 2ks
Ihned také k odběru: Ostrava
Médium: kniha + DVD
Vaše cena s DPH:  269 Kč 266
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium: kniha + DVD
Rok vydání: 2014
Počet stran: 184
Rozměr: 149 x 210 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Čtení. Četba
Vazba: brožovaná lepená
Novinka týdne: 2014-22
Datum vydání: 21. 5. 2014
Nakladatelské údaje: Brno, Edika, 2014
ISBN: 9788026601128
EAN: 9788026601128
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Knížka se zaměřuje nejen na výchovu ke čtenářství na základní škole, ale sleduje i etapu tzv. předčtenářství v mateřské škole. Zabývá se i současnými proměnami čtenářských schopností, ke kterým dochází pod vlivem moderních technologií (objevuje se nový typ "multimediálního čtenáře", jehož zkušenosti utváří výrazným způsobem svět počítačů a především počítačových her). Obsahuje ukázky textů vhodných pro mateřskou školu i výběr textů pro čtení na základní škole). -- Publikace je určena studentům pedagogických oborů, učitelům mateřských i základních škol, rodičům. Součástí knihy je DVD s ukázkami z dokumentu Vyprávějte si s námi!, který sleduje čtenářský vývoj devíti dětí a mladých lidí ve věku od 3 do 21 let. Publikace věnovaná čtenářství dětí a okolnostem, které dnes dětské čtenářství ovlivňují. Přináší doporučení a inspiraci k prohloubení dětských čtenářských dovedností.

Popis nakladatele

Publikace je určena studujícím středních pedagogických škol, oboru učitelství na mateřských školách na PdF, učitelů MŠ i ZŠ a rodičům. Autorka předává svoje cenné zkušenosti a doporučení pro podnícení zájmu dětí o čtení a při prohloubení čtenářských dovedností dětí. Důležitou součástí knihy je DVD, na němž je zachycen ojedinělý dokument o čtenářském vývoji devíti dětí od 3 do 21 let. (vyprávějte si s námi!)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Květuše Lepilová - další tituly autora:
 (Kniha + CD audio, MP3 )
Rusky na cesty -- Základní slovní obraty pro dorozumění s cizincem + CD Rusky na cesty
 (kniha + DVD)
Přesvědčivá komunikace manažera -- Jak vystupovat v obchodním styku a ve společnosti, Vytvořte si image a styl jednání Přesvědčivá komunikace manažera
 
Ke zboží "Cesty ke čtenářství + DVD -- Vyprávějte si s námi!" doporučujeme také:
České děti jako čtenáři České děti jako čtenáři
Zakousněte se do knihy -- Pracovní listy k rozvoji čtenářství Zakousněte se do knihy
Deník malého čtenáře Deník malého čtenáře
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

44 Cesty ke čtenářství

II. Zlatý věk čtenářství

(školáci)

1. Já čtenář a můj svět (od prvňáčka k žáku

5. ročníku)

Ty čtoucí, zdali víš, že z nesmírna se slovo klová a roste,

jak s ním zacházíš.

F. Halas

První léta docházky do školy jsou pro dítě nejobtížnější, pro učitele nejnamáhavěj

ší. Čím více je poznatků o psychickém vývoji dítěte, tím je jasnější, že závažnost vli

vů na dítě směřuje k ranějším etapám života. „Jestliže do tří let urazí dítě polovinu

své vývojové dráhy a do šesti let další čtvrtinu, zbývá nám na celou dlouhou dobu

od první třídy až kamsi k závěrečným zkouškám na univerzitě neb na technice jen

ta poslední čtvrtka. (Matějček 2007, s. 61). Se školákem vstoupí do života rodiny

i  jeho škola. Ideálem je, aby prvňáček ovládal řeč náležitě rozvinutou, artikulaci

bezchybnou, ale reálně tak tomu není ve všech případech. Rodina se stýká v MŠ

i s logopedickou poradnou a s odkladem vstupu dítěte do 1. ročníku ZŠ.

Ovládnutí techniky čtení v 1. třídě je přímo zvratem v duševním vývoji dítěte.

Patří-li kniha k tzv. vtisku (imprintingu) raných zážitků, může ovlivnit celý život

člověka: dává prostor jeho fantazii, poznání světa i sebe sama. Od matky potřebu

je školák upřímnou komunikaci a jistotu domova, cení si sourozenců a je šťastný

v úplné rodině se vztahem k prarodičům. Snadno se druží, je hovorný, radostný.

Neumí být ještě věrný kamarád, jeho vrstevníci bývají i jeho soupeři. Hry s tech

nikou provází péče o morče, křečka, papouška atp. Má smysl pro soutěžení i spo

lupráci, vnitřní disciplínu, pocit sebevědomí a  uznání druhými. Skupinové hry

(schovávaná aj.) mizí.


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 45

Prvňáčci mívají svou učitelku rádi, kolem osmi let jsou už kritičtí. Jsou dnes také

chytřejší vlivem TV a  internetu, ale mají málo společných her pro radost. Jsou

ovšem také samostatnější i dravější (jak si to o nich myslí jejich učitelé). V 1. tří

dě mají už spoustu vědomostí z mateřské školy, daleko více, než tomu bylo kdysi,

kdy jejich zlatý fond pohádek tvořily většinou lidové pohádky: Budulínek, Červená

Karkulka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Hrnečku, vař, Smolíček, Kocour v botách,

Křesadlo, Neohrožený Mikeš, O  kohoutkovi a  slepičce, O  perníkové chaloupce,

Obušku, z pytle ven, Princ Bajaja, Pták Ohnivák a liška Ryška, Sedmero krkavců,

Šípková Růženka, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Zlatovláska a další pohádky Erbe

na, Němcové.

Rodiče se snaží být blízko dětem, nakupují s nimi v supermarketech a učí je živo

tu uprostřed reklam. A  když koncem r. 2011 ožili znovu šmoulové na  televizní

stanici Barrandov, ožily i jejich reálné postavičky v obchodech, sledované velkým

zájmem dětí: byla to móda, nebo hodní šmoulové zvedli citovou hladinu pro po

hádku, tak jako dětem 90. let 20. století?

DVD–14:50: Co si o šmoulech už před lety myslely děti?

1. 1 Dítě se hledá v zrcadle dospělých

Člověk, má-li člověkem býti, cvičen k tomu býti musí.

J. A. Komenský

Podle Z. Matějčka jsou děti ve své podstatě stále stejné odedávna, mění se jen okol

ní prostředí, které na  ně působí (MF Dnes, 1. 6. 2002). Děti dnes mají nejednou

i svůj vlastní počítač a z internetu informace a podněty někdy až zbytečně před

časné. Než je zvládnou, už je rychle zapomínají, protože se objevují nové reklamy,

kde na ně útočí fi rmy jako na své současné klienty v hračkářství a na budoucí spo

třebitele supermarketů. Čím jsou děti starší, tím více se povrchně posuzují podle

stylu oblečení, jehož móda se velmi rychle mění. Ale i děti spěchají! Šestiletý Mar

tin (1995) žádá doma hudbu: „Nějaké šílené rytmy, nestačí mi Beatles, chci rokenrol

nebo heavy metal. Jo Batman? On ho jenom zastřelil a spadl do barvy. Až bude něco

lekavého, tak zavřu oči, abysem se nebál. Je to super.“

Číst si pod lavicí? To se už nenosí, raději vlastnit mobil, ale ten se musí během vy

učování vypínat. Respekt k dospělým mizí brzy, a proto děti touží být brzy dospělé

a vytvářejí si vzory idolů z televizní obrazovky a z internetu. Avšak ať se děti mění


46 Cesty ke čtenářství

 II. Zlatý věk čtenářství (školáci)

jakkoliv, stále by měly hledat vzory a  velké životní příběhy i  z  knih, pohádkové

příběhy naplněné myšlenkami na krásu a dobro v člověku, na pokoru a skromnost

vedle odvahy a samostatnosti.

A kde hledat se vzory jednání a řečového chování? Už před vstupem do základ

ní školy prožil prvňáček v  mateřské škole bouřlivý rozvoj řeči, tu pak ukázňuje

od vstupu do 1. třídy. Český jazyk v 1. ročníku je předmět, který tvoří základ vy

učování a výchovy se složkami: 1. jazykově výchovnou: rozvoj a kultivace mluvené

řeči se upevňuje s výcvikem čtení a psaní, 2. literárně výchovnou: navazuje na zku

šenosti z  předčtenářské etapy v  rodině a  mateřské škole. Ve  škole slovní zásobu

rozšiřuje i výběr četby.

1. 2 Řeč čtenáře a ztráta vnímavosti ke slovu

Jak jinak se stáváme od dětství lidmi než zpočátku nápodobou příkladu dospělých

v  jejich chování i  řeči, teprve později uvědoměleji a  samostatněji díky vlastnímu

čtení a psaní? Jazyk je život a život je změna: jazyk podléhající změnám obklopuje

děti v multimediální sféře celý den a normotvorný vliv tzv. školního jazyka není je

diný a trvalý. Multimediální barevnost světa a zrychlené tempo jako životní styl se

projevují i ve ztrátě vnímavosti ke slovu a řeči vůbec a kladou také otázky: Nako

lik může škola, počínaje školou mateřskou, upevňovat řeč mluvenou, pokud jsou

psaný jazyk a mluvená řeč do jisté míry autonomní? V čem spočívá panující po

stavení jazykové výchovy na základní škole? Jaká je vazba mezi jazykovou učebnicí

a literární výchovou v čítance? Je ten, koho dnes nazýváme čtenářem, opravdovým

čtenářem, nebo jen čtoucím žákem?

Mladší školní věk (6–11 let) zlepšuje paměť logickou i mechanickou, růst mozku

se kolem deseti let výrazně zpomalí. Místo hry nastupuje učení a povinnosti i řád.

Začíná se snít: kým budu? Podle P.  Říčana chlapec průměrně vyroste ze 117 cm

na 145 cm a zesílí z 22 na 37 kg (jedenáctileté děvče měří asi o 1 cm více než chlapec

a také váží asi o půl kg více než on). Obličej je individuálnější, školák je neustále

v pohybu. Řeč se zdokonaluje (školák disponuje aktivně asi pěti tisíci slovy a rozu

mí daleko většímu množství slov.

Umět číst a především být čtenářem v pravém slova smyslu ovšem znamená umět

si o přečteném promluvit, učit se o přečteném vyprávět a později i psát. Při vyprá

vění nebo psaní o textu si čtenář text oživuje, obnovuje ve čtenářské paměti, zvnitř

ňuje své prožitky znovu. Postupně se tak ze slov vytvářejí pojmy (jablko je ovoce)

s větší obsahovou přesností, dětskou řeč obohacují věty přívlastkové (chlapec, který

sportuje) a příčinné (je zdravý, protože sportuje) atp. Ačkoliv denně asi tři hodiny

minimálně se dítě podvědomě zabývá mluvenou řečí multimédií (např. soustav


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 47 ným poslechem rozhlasových stanic, u nichž se dokonce učí a při učení mu nevadí ani zvuková kulisa hudby nebo dění na obrazovce TV), přesto ještě r. 1992/93 četba pro 3. třídu ZŠ u tří z devíti dětí našeho projektu DVD Vyprávějte si s námi! představovala soustředěnost. Cestou čtení se jde k četbě a výběrem četby k dalšímu čtení (viz dětské záznamy): 1 – Marcela: Divoké prázdniny, Chobotnice z Čertovky, Mirek a spol., Mach a Šebestová, Hoši od Bobří řeky, Tři koťátka, O slonovi, který utekl z každého obrázku, Anička z I. A, Anička a básnička, My a myš, Ferda Mravenec, Brouk Pytlík, Kronika města Kocourkova, Příběhy z Medové stráně, Petr pana Wendy. 2 – Ivo: Pohádky a obrázky, Vinnetou 1, 2, Petrolejový princ, Karavana otroků, Pes druhé roty, Švejk 1, 2, Indiana Jones a kruh smrti, Křížová výprava 3 – Mirek: Ve škole Hoši od Bobří řeky – J. Foglar, Lovci mamutů – E. Štorch. Kniha nej: O červeném beránku a bílém vlkovi, Co ještě nevím (Christiane Baradeavová a Germanie Fineterová), Příručka mladých svišťů (Walt Disney), Krtek a paraplíčko (Hana Doskočilová), Maxipes Fík (Rudolf Čechura), O  kočičce, myšičce a  červené slepičce (Markéta Prachatická), Puf a Muf (Nataša Tánská), Dvakrát sedm pohádek (František Hrubín), Dášeňka čili život štěněte (Karel Čapek), Pohádka z cukřenky (Micumasi Anno), Čaroděj ze Smaragdového města (Alexandr Volkov), Veselé vánoce s  myšákem Mickeym a  jeho přáteli (Walt Disney), Velká obrázková knížka pro malé děti (Milena Lukešová a Bohumil Říha), Náš svět (Eva Veberová), Krtek ve městě (J. A. Novotný), Moje první encyklopedie (Simone Lambunová), Pohádky H. Ch. Andersena. SUPER! EX! (1992)

 Mirkovo nadšení svědčí o  jeho schopnosti vnímat náročnost poetiky Ander

senova stylu. Pohádky dánského spisovatele zpravidla nekončí dobře, jde

o  klasické příběhy s  pohádkovými motivy určené starším dětem a  dospělým

(Princezna na  hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty,

Křesadlo, Malá mořská víla a Sněhová královna). 1. 3 Nové pojmosloví Ale jak jsou na tom s časem pro četbu o 20 let později v únoru 2012 například děti ve 4. třídě ZŠ? Jak zvládají nové pojmosloví z učebnic během jediného dne podle rozvrhu? V satelitní moravské obci v únoru 2012 má zvládnout žák během jednoho dne:


48 Cesty ke čtenářství

 II. Zlatý věk čtenářství (školáci)

Anglický jazyk

(podle Th e Dragon Crown. Chit Chat, Class Book 2. Unit 7 Lesson 2, page 35.

Paul Shipton, Oxford University Press. <www.oup.com/elt>):

Space School. Have we got P. E. (Physics Education) today? No, we haven ́t. When

have we got English? At half past eleven. I  haven ́t got my Maths (Mathematics)

book!

Vlastivěda (podle Obrazy ze starších českých dějin. Josef Harna a kolektiv. Alter,

1996):

Obsah:

1. Česká republika 7. Města

2. Práce s mapou 8. Počasí a podnebí

3. Jízdní řád 9. Půdy a zemědělství

4. Poloha České republiky 10. Nerostné bohatství a průmysl

5. Povrch České republiky 11. Životní prostředí

6. Vodstvo 12. Náš domov

13. Souhrnné opakování

(...) Prvními obyvateli českých zemí, jejichž pojmenování se zachovalo, byli Kelto

vé. Podle jednoho z keltských kmenů, Bójů, vznikl i nejstarší název Čech.

Kupec Sámo

Staří Slované byli prvními, kdo trvale osídlil naše země a začal je přeměňovat po

dle svých sil a potřeb. Na příhodných místech vznikaly osady a na ochranu před

nepřáteli se stavěla opevněná hradiště. Víme již, že se Slované od počátku museli

bránit proti útoku svých sousedů. Když jim hrozilo porobení divokými kočovní

ky z východu, spojily se roztříštěné kmeny pod vedením kupce Sáma, který sem

tehdy přišel za obchodem z franské říše. Když pod jeho vedením místní obyvatelé

zvítězili, zvolili si jej za  svého vůdce. Sámo dokázal mnoho roků bránit své úze

mí i  proti útokům germánských panovníků vládnoucích v  sousední franské říši.

Po jeho smrti však slovanský kmenový svaz zanikl.

(Zpochybnit se dá řada pojmů, které mohou být málo pochopitelné.)

Otázky a úkoly:

Kdo byli první lidé, kteří se na území Čech, Moravy a Slezska usídlili?


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 49

Jak se chránili před nepřáteli?

Proč se roztříštěné kmeny spojovaly? Kdo je vedl?

Co se stalo se slovanským kmenovým svazem po smrti Sámově?

Konstantin a Metoděj (s. 7-8: 16 těchto níže uvedených pojmů je v učebnici ozna

čeno tučným písmem):

náboženství, jediný křesťanský Bůh, pohané, křesťané, svátost křtu, Ježíš Kristus,

dřevěné a kamenné kostely, kněží, věrozvěsti, slovanský jazyk, slovanské písmo –

hlaholice, nové jméno Cyril, prohlášeni za svaté, vláda knížete Svatopluka, azbuka,

písmo latinské, nájezdy kočovných Maďarů.

Přírodověda. 4. ročník. (J. Jurčák a kol. Prodos 1996):

Rozmanitost přírodnin. Rozmanitost letní a  podzimní přírody. Neživá příroda.

Jarní období. Na s. 48–51: Živočichové v zimě. Havran polní. Všežravci. Straka

poud velký. Jiní ptáci v zimě: sýkorka modřinka, sýkora koňadra, sýkora uhelní

ček či sýkora mlynařík, pěnkava obecná, vrabec domácí, kos černý. „Tito ptáci

u  nás přezimují, jsou stálí.“ Na  s. 58: Obratlovci žijící v  lesních společenstvech.

„V lesních společenstvech žijí obojživelníci, plazi, nejpočetněji jsou však zastou

peni ptáci a  savci... Jsou to obratlovci...“. Ve  smíšených a  listnatých lesích žije

mnoho ptáků. Les jim poskytuje dostatek potravy a vhodná místa k hnízdění: Sý

kora koňadra... pěnkava obecná a červenka obecná. Datel černý a strakapou

di... kukačka obecná. Káně lesní... výr velký.“ Tolik termínů?

Český jazyk a komunikace pro 3. ročník otevřel vstup do 4. třídy r. 2009 a na s. 63

nabízí závěrečnou práci ve 3. ročníku:

1. Vymysli nadpis básně:

Každý z nás ví, co je zač Jenom správný zálesák

rozmazlený zelenáč. dobře ví, co, kde a jak!

Do kopečka vzdychá, Pod kotlíkem topí,

jehličí ho píchá. nezanechal stopy.

Na mýtině v průseku Kde tábořil, není znát,

dělá pěknou paseku. les je jeho kamarád.

Marie Tetourová


50 Cesty ke čtenářství

 II. Zlatý věk čtenářství (školáci)

2. Napiš na každý řádek název jedné osoby, o které se v básni píše. 2b

3. K oběma chlapcům připiš, jací jsou (alespoň 3 informace u každého). 6b

4. Vypiš z básně dvě slova stejného významu. 4b

5. Doplň tabulku příbuznými slovy ke slovu KAMARÁD. 4b

Podst. jméno Příd. jméno Příslovce Sloveso

6. Napiš alespoň 5 vyjmenovaných slov podřazených ke slovu MÝTINA. 5b

7. Vyber 3 slovesa, ke kterým je možné přidat předponu VY-, VÝ-. Vzniklá slovesa

použij ve větách. (Každá věta 3 b.) 9b

8. Doplň do souvětí vhodné spojky.

Hmyz na mýtině čile poletuje ... přitom hlasitě bzučí. Děti sbírají byliny, ... jsou

výborné na čaj. V létě se často blýská, ... někdy vůbec neprší. Myši běhají po lou

ce... jsou zalezlé v  děrách. ... svítí slunce, slepýši se vyhřívají na  kameni. Máma

říká, ... musíme dávat pozor.

Max. počet bodů za úkoly: 35. Získal/a jsem ... bodů. Známka:

Český jazyk 4. (Nakladatelství Alter Praha 1996) nabízí procvičování:

Vyjmenovaná slova po P: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat,

třpytit se, pýr, pykat, pýřit se, čepýřit se, zpytovat, Chropyně, Spytihněv (tučně

označená slova jsou nepochybně málo frekventovaná, K. L.).

1. Opište nová vyjmenovaná slova. 2. Pište jiné tvary slov a  slova příbuzná: pyl,

pykat, pýr

3. Doplňte: P-cha přechází pád. Trní p-chá.

(Některé úkoly postrádají smysl. Stanou se žáci díky množství vyjmenovaných slov,

která se cvičením mají upevňovat a většinou se pak pro klasifi kaci předmětu testu

jí, řečově bohatšími? – K. L.)

1. 4 Jak vypadá řečová situace? Upevňuje řečové

dovednosti školáka?

Uvolněnost v řeči společnosti se pociťuje již od konce minulého století. TV příběhy

předvádějí agresivní jedince a jejich silácká řeč je dětmi odposlouchaná a napodo

bovaná. Televize naopak prosazuje až hovorovou familiárnost pro styk s divákem

a řeč jako mluva proniká do psaného projevu. Internet a televize tak ovlivňuje řeč


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 51

a  přejímání slov mnohem snáze: je pak vysilující upevňovat pravopisné normy

ve  škole za  situace, kdy se mládež doma snadno zmocňuje psané podoby cizích

slov a studentského slangu při chatování na počítači (používá nakonec tzv. inter

netovou mateřštinu). Spisovný jazyk čtený a psaný jazyk ve vyučovacím předmětu

český jazyk je ovšem stále zdrojem nácviku řeči i  myšlení. Spisovná norma dnes

je však sama i nejistá a přitom nácvik některých slov zbytečně děti zatěžuje (ve 3.

tř. ZŠ například nácvikem vyjmenovaných slov málo frekventovaných: babyka,

dmýchat, Výtoň aj.).

Rozvíjet a kultivovat kvalitní řeč a čtení lze i výběrem četby nebo uvědomělým po

slechem řeči televizní pohádky. Experiment DVD prokázal, že vyprávění o četbě

k ní znovu přitahuje: dítě zvnitřňuje své prožitky znovu a volí slova. Od 1. třídy

ZŠ (výjimečně u naší čtenářky Aleny již od pěti let v MŠ) vzniká vědomý vztah dětí

ke čtenému/shlédnutému příběhu. Prokázalo to i zkoumání mluveného projevu

o tomtéž zážitku dětmi od tří do čtrnácti let. Předmětem zkoumání kvality paměti

a řečové komunikace dětí od mateřské školy po 8. ročník základní školy se stali ob

líbení televizní šmoulové (1992). Po nedělním podvečerním vysílání TV pořadu

o nich magnetofonový záznam během pondělního dopoledne (8.00–14.00 hodin)

registroval kvalitu vyprávění. Na totožný podnět odpovídaly vždy dvě děti z jedné

třídy ročníku. Byly prokázány značné věkové i individuální odlišnosti v bohatosti

slovníku a stylu vyprávění dětí. Nejkvalitnější vyprávění poskytly děti věku tzv.

zlatého čtenářství (4. – 5. tř. ZŠ). Opět se ukázalo, že v podstatě řečové kultury člo

věka (pěstované právě oporou o umělecký text jeho samostatným čtením) netkví

jen informovanost, ale i vnímavost ke slovesnému umění: děti 4. – 5. třídy právě

díky častému čtení používaly například hojně synonyma (princezna je půvabná,

spanilá, sličná, nejenom hezká atp.). K  tomu přispívá klidnější atmosféra při mi

moškolním čtení. Čtenářské povědomí netvoří jen čítanka nebo kniha, ale častěji

to, že si mohou děti s někým blízkým povyprávět o přečteném textu nebo shlédnu

tém příběhu v televizi. Místo knih si však děti stále častěji půjčují CD, videokazety

nebo DVD, zatímco zpočátku se družily při vyměňování knih, dokonce uvažovaly

o knize jako dárku nebo o rodinném suvenýru.

Výpověď o  šmoulech ve  vyšších ročnících ZŠ nebyla kvalitnější, ba naopak: tam

nepochybně působila pragmatičnost, věcnost ve  vyjadřování předmětů přírodo

vědných i vliv střízlivé praktické konverzace v cizích jazycích. Kromě toho tito žáci

na křižovatce mezi knihou a počítačem přestávali být horlivými čtenáři (a čeština

oblíbená!), neradi psali už tehdy čtenářský deník (ale rádi si běžně telefonovali).

Epistolární forma (dopis) jako sebevyjádření a přirozený nástroj řečové komuni

kace mezi vrstevníky a dospělými už mizel.


52 Cesty ke čtenářství

 II. Zlatý věk čtenářství (školáci)

2. Křižovatky čtenáře a počítačový hráč (11–15 let)

Nečteme knihy, čteme se v knihách.

R. Rolland

Výzva francouzského spisovatele Rollanda jako by přišla pozdě: na  křižovatce se

ocitl čtenář jako počítačový hráč. Poslední léta přitom signalizují význačné posu

ny v  pojetí světa i  v  užívání řeči a  myšlení, včetně obrazného. Vzniklá potřeba

nové technologické gramotnosti pro výuku ve škole zanechává silný vliv na řečo

vou a literárně-čtenářskou komunikaci dětí: nové technologie totiž působí na děti

od raného věku, bohatého na fantazii, když se formuje jejich řeč a myšlení a děti

jsou k řeči vnímavé.

Po  r. 1990 kromě půjčování knih silněji zavládla výměna videokazet a  CD, stále

častěji i v knihovnách. Knihovny seriálové čtení dostupné z počítačového katalogu

operativně přemisťují do čítáren v přízemí: nejžádanější jsou časopisy se zájmem

o  idoly světa šoubyznysu a  lákají nákladné barevné encyklopedie. Školy (např.

Gymnázium Zlín) podnětně spojují svou školní knihovnu se seminární pracovnou

pro výuku češtiny. A počítačový hráč se učí rychlému tempu práce na monitoru:

odezvou je většinou chatování nebo kopírování cizích textů. Přesný samostatný

zápis textu by ho sice cvičil v dovednosti mluvit o hledaném textu přehledně, ale

ztrácí představu o systému a celku, když vyhledává řadu informací: rychle je získá

vá, ale i zapomíná.

Přesný a stručný zápis textu cvičí přitom mozek v dovednosti vyprávět a mluvit

přehledně. Vedení písemných zápisků z textu (včetně čtenářského deníku) pod

poruje pak tvorbu řečnického cvičení (kdysi běžné rétorické průpravy žáků, která

dnes dětem citelně chybí). Počítačový hráč se už stěží odhodlá psát dopis komuko

liv (babičce na venkov zavolá mobilem, kamarádovi vedle v domě napíše e-mail).

Neučí se formulovat ve slohové práci své myšlenky logicky.

Pro školáka byla od útlého věku typická soutěživost, ale vlivem dospělých začíná

získávat image kulturnosti, pověst člověka znalého odpovědi v  soutěžích a  kví

zech na  obrazovce, kde se soutěžením vyhrávají i  peníze. Kulturní člověk vždy

znamenal mnoho: dnes se vedou i  mezi dětmi běžně rozhovory o  tom, jaký byl

program v TV, co bylo na internetu a jaký je nový typ mobilu. A rodiče jen rezig

novaně fi lozofují: Život se jim zrychluje, přeskakují celé věty i v časopise, loví ob

rázky, rychleji všecko najdou v počítači. Jenže nám v dětství knížka šla pěkně krok

za krokem. A počítač nutí vybírat a možná odnaučí i číst to, co je tištěné v knize...?


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 53

Málokdo uvěří dnes tomu, že školáci „v předtelevizním“ období četli i v noci a tajně,

s baterkou. Před půlstoletím čtenáře opravdu hnala za příběhem jeho vlastní fan

tazie. V knize Marsyas psal K. Čapek už ve 30. letech 20. století o jisté potřebě kýče

a  braku na  okraji literatury (tzv. červená knihovna a  rodokapsy existovaly v  mi

nulém století navzdory přísnému zákazu školy). Jako by vždy existovala literatura

„ve škole“ a „za školou“. I děti hledaly zábavné texty: oddechové, napínavé, únikové

z povinností. Nebyla TV ani internet... A jako by času kdysi bylo více i pro školní

a mimoškolní vzdělávání. A tak se ve 40. letech 20. stol. četla dobrodružná chlapec

ká literatura, Foglarovky, Rychlé šípy, komiksy, seriál F. Háje Kája Mařík nebo dív

čí cykly Gabra a Málinka A. Kutinové, cyklus Svéhlaviček od E. Krásnohorské aj.

Dnešní školáci ovšem mají širokou, nesoustavnou a  pomíjivou škálu poznatků

z  hypertextů internetu, takže dnes ponocují u  něho nebo u  televize a schopnost

tvořivé fantazie hledají u nich. Není třeba představovat si truhlici, uniformu šerifa,

mušketýra, oděv kovboje, zcela reálně je předloží akční fi lmy, detektivní a kriminál

ní příběhy, horory, orientální bojová umění i mnohé kreslené fi lmy.

Děti jsou dnes už od mateřské školy nápaditější, pohotovější v řešení her s puzzly

i  ve  sběratelství: každé dítě má své album nebo kufřík (známek, nálepek, víček

od limonád, kostek, nahrávek aj.). Děti nejsou jiné díky tomu, že velmi brzy vlast

ní mobily (často jako hlídací chůvy) a počítače, ale díky nadměrnému využívá

ní nových technologií: mění se i jejich znalosti, schopnosti, dovednosti a postoje

jako základ vzdělanosti. Školáci jsou však i neklidnější, suverénnější až agresivněj

ší, málo se soustředí, brouzdají ovladačem po  obrazovce i  monitoru. Agresivitu

na školáky přenášejí často sami dospělí svým spěchem. A také rychlé, často se opa

kující metody testování ve škole: úlohy se řeší výběrem a srovnáváním, v některých

školách se jedná téměř o nejčastější metody výuky. Jenže faktický systém znalos

tí se nevytváří procvičováním, upevňováním, učivo se rychle zapomíná s křivkou

času. Stereotyp testování ve škole dovádí k opakované výběrovosti faktů i kulturní

negramotnosti, až horizont vzdělanosti narazí i záporně na limit ukončením stu

dia na střední škole. A začalo to tak nevinně: pospěšte, máme málo času, je toho

hodně!? Informací mnoho, času k zamyšlení i dotváření fantazií jakoby málo. Při

tom vytrvale od dávných časů nezbývá nikdy než „...hledati a nalézti způsob, po

dle něhož by vyučující učili méně, ti však, kdo se učí, naučili se více. Podle něhož by

školy měly méně shonu, nechuti a marné práce, avšak více klidu, potěšení a trvalého

výsledku. (J. A. Komenský)


54 Cesty ke čtenářství

 II. Zlatý věk čtenářství (školáci)

2. 1 Počítačová hra, dialog a tvořivý čtenář? (8. třída)

Žabij, žabij, žabij!

Tříletá Linda (1996)

Lindina provokace sedmiletého bratra Martina, aby ukončil počítačovou hru, jí

připadala jediným možným koncem hry... a byla. Po fi lmu, televizi a rozšíření vi

dea se zrodila mánie počítačové hry. Její virtuální (pomyslná) realita svou opako

vaností zvyšovala posedlost, závislost dětského očekávání (anticipace) na  závěru

příběhu. Konstrukce možných variant příběhu má stereotypy ve sdělení dobrý-zlý,

ale nemá hodnotovou orientaci jako pohádka, kde vítězí dobro. Musí se totiž za

bít... Omezuje se tak možnost projevovat kladné city, když program počítačové

hry připouští jediný konec hry: zabít!?

Zvládnutí virtuální reality jako počítačové technologie ovšem umožňuje vytvořit

iluzi skutečného prostředí. Ale tato technologie se začíná rozvíjet v oborech, kde

je nutné zkoumat jevy v prostředí věrně napodobujícím skutečné podmínky, a tak

je počítačový hráč ohlušován, navíc přitom podléhá „akustickému smogu“ – hu

debnímu hluku jako zvukové kulise. Dialog s počítačem může samozřejmě naučit

i debatě tzv. chatováním. Internet se stal součástí společenské komunikace: může

sice spojit v daném okamžiku každého s každým na světě, ale zároveň vede k odci

zenosti, protože nemůže zaměnit okamžiky osobního setkávání.

Možnosti tvořivého čtenáře se změnily. Víme už, že čtení jako dialog čtenáře s tex

tem (i  předčtenáře při prohlížení obrázkové knihy) je individuální tvořivá hra,

která ho vybízí k  vyprávění o  textu, k mezilidskému dialogu (s  učitelem, auto

rem, textem a čtenářem). Populární bývá pak ta kniha nebo internetová hra, která

vyjadřuje očekávání celé čtenářské nebo hráčské skupiny, zejména to očekávání,

o němž tato skupina podvědomě sní.

O čem sní dnešní nečtenář jako počítačový hráč? Po etapě zlatého čtenářství na zá

kladní škole k  diskusím v  posledních letech začala provokovat především nízká

čtenářská gramotnost (stala se komunikační bariérou, překážkou pro kontakty

čtenářů v  8. třídě). Třetí pětiletí lidského života je přitom poznamenáno velkým

biologickým přetvářením, jehož odraz z  něho činí nejpoutavější psychologické

období. Hoši a dívky po fyziologické stránce nedospívají rovnoměrně. R. 1951 tři

náctiletí čeští hoši měřili 150 cm, dívky 152 cm, vážili 40 kg, dívky 43 kg. P. Říčan

(1990) uvádí, že ze 145 cm chlapci vyrostou na 171 cm v průměru, dívky na 164 cm.

Zdravotnická péče a výživa přispívají k akceleraci (zrychlení) vývoje.


II. Zlatý věk čtenářství (školáci) 

Cesty ke čtenářství 55

DVD–37:22: R. 2002 v naší skupině měří Mirek 183 cm, Petra 160 cm (stojí vedle

sebe v knihovně). Pro období pubescence označované jako starší školní věk (11–15 let) je typické prudké dospívání, hledání individuální osobitosti, což se projevuje i v hledání rukopisu, vztahu k vrstevníkům, rodičům a autoritám. Individuální rozdíly mezi spolužáky jsou zvláště výrazné a vztah k vrstevníkům je jednou z hlavních sil vývoje pubescenta. Tělesné dospívání by mělo být sice provázeno i psychickým, ale tento vztah se často projevuje nevyrovnaností. Vesmír, život a smrt, katastrofy, vzdálené prostory a budoucnost, domněnky o čase a příčině, právu a spravedlnosti i zájem o psychologii lidí, to vše je objektem zájmu pubescenta. Přemýšlení o myšlení mu otevírá cestu nejen ke křížovkám a rébusům, ale i k uvádění myšlenek do větších formálních operací. Kritický přístup k vlastnímu myšlení ho znepokojuje, je už schopen přiznat omyl. Moderní sporty (bojové východní, bowling, snowboard, raft ing aj.) jsou populární. Pubescent hledá opravdové kamarádství, má sklon k  negativismu, lenošení, hledí na zevnějšek, je náladový i přecitlivělý. Kromě ideálů ale snadno otevírá dveře i prostřednosti a módnosti konzumního životního stylu. Miluje hru na tajemství, šero, symboly (fantastické prostory Harryho Pottera, Batmana, Spidermana aj.). Zájem o umění roste i v amatérismu hudebních skupin a v profesionalismu sborových těles a uměleckých škol.

DVD–31:43 Hudba uchvátila od dětství Petru a Alenu, podívejte se a poslechněte si je. 2.2 Dialogy čtenáře s obrazovkou a monitorem. Nový styl korespondence školáka?

Na počítači pracuju, u telky se bavím.

Šestiletý Martin, 1995

Není snad nic horšího než osamělost dítěte, které má v podstatě všechno, jak si myslí rodiče. Pořád sedí u počítače a hrbí si záda, kazí si oči a vkus!, říkají dospělí a sami dělají doma totéž. A děti dnes vědí o životě mnohem více z televize a internetu než od rodičů, ale bohužel i věkově nepřiměřeně. Přestože existují dětské TV kanály, pořady pro děti jsou v nich ukřičené, chaotické, útočné a obsahově i řečově pochybené.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.