načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Cesty božstev -- Otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku – Jakub Havlíček

Cesty božstev -- Otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku

Elektronická kniha: Cesty božstev
Autor: Jakub Havlíček
Podnázev: Otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku

Autor v první části vymezuje obecně teoreticko-metodologický rámec religionistiky, ve druhé interpretuje náboženské jevy v Japonsku a ve třetí se zabývá kontroverzním uctíváním předků v tokijské svatyni Jasukuni. Religionistická monografie ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 223
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Politika a náboženství. Vztahy mezi církví a státem
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, Masarykova univerzita, 2011
ISBN: 978-80-210-5563-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor v první části vymezuje obecně teoreticko-metodologický rámec religionistiky, ve druhé interpretuje náboženské jevy v Japonsku a ve třetí se zabývá kontroverzním uctíváním předků v tokijské svatyni Jasukuni. Religionistická monografie analyzující vzájemný vztah japonského náboženství a japonské národní identity.

Popis nakladatele

Kniha vzešla z autorových studijních pobytů v Japonsku, při kterých měl možnost pozorovat, jak je tamější společnost prodchnuta ritualizovaným chováním majícím „implicitně náboženský“ charakter. Z jakých důvodů je japonská kultura prezentována jako jedinečná a homogenní? Jakou roli zde hrají náboženské jevy? A jak lze v japonském prostředí náboženské jevy rozeznat? Autor, vzděláním religionista, historik a filolog, tyto otázky rozpracoval ve své disertační práci, která tvoří větší část této publikace.

(otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jakub Havlíček - další tituly autora:
Cesty božstev Cesty božstev
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JAKUB HAVLÍČEK (1978) Vystudoval religionistiku, historii a francouzštinu na Masarykově univerzitě v Brně.Absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Ósace, Tchaj-peji a ve Vídni. Působí jako odborný asistent Semináře japonských studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se náboženstvími v Japonsku, teorií religionistiky, rolí náboženství v moderních společnostech a otázkami vztahu náboženství a nacionalismu.

Tématem knihy je úloha náboženských jevů

v moderním Japonsku,zejména ve vztahu k formování národní identity. Autor vychází z religionistického přístupu k náboženským jevům jako sociálním konstruktům a pojednává o náboženství jako o analytické kategorii, utvářené v souvislostech západní, euroamerické kultury.Věnuje se otázkám výkladu a systematizace náboženských jevů v Japonsku – přitom se zaměřuje zvláště na koncepce šintó a „japonského náboženství“. Rozebírá případ tokijské svatyně Jasukuni a hledá ideová východiska tzv. státního šintó.

MASARYKOVAUNIVERZITA

JAKUB HAVLÍČEK

CESTY

BOŽSTEV

JAKUB HAVLÍČEK

CESTYBOŽSTEV

JAKUB HAVLÍČEK

CESTY BOŽSTEV

Knihu recenzovali:

Mgr. Ivona Barešová, Ph.D.

Mgr. Martin Klapetek, Ph.D.

doc. Mgr. Martin Slobodník, Ph.D.

JAKUB HAVLÍČEK

CESTY

BOŽSTEV

M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A / B R N O / 2 0 1 1

Havlíček, Jakub

Cesty božstev : Otázky interpretace náboženství a nacionalismu

v moderním Japonsku / Jakub Havlíček – Vyd. 1 – Brno:

Masarykova univerzita, 2011. 223 s.

ISBN 978-80-210-5563-6

DOI:10.5817/CZ.MUNI.M210-5563-2011

21/29-1/-9

religionistika

náboženství

Japonsko

Kniha vznikla s finanční podporou grantového fondu děkana Filozofické

fakulty Masarykovy univerzity pro rok 2011 (grant „Výzkum náboženských

tradic Japonska ve spektru interpretací: případ šintó“, grantový projekt

MUNI/21/HAVL/2011).

Fotografie na obálce: brána torii u svatyně Icukušima

(foto autor, duben 2004).

Copyright © 2011 Jakub Havlíček

Layout © 2011 Eva Lufferová

Cover photo © 2011 Jakub Havlíček



*4#/ POMJOFQEG

ISBN 978-80-210-5563-6 CSPxPWBO¹WB[CB

DOI:10.5817/CZ.MUNI.M210-5563-2011

Šárce

Není žádný jednoduchý vzor. (...) Když chceš ve světě najít číslo 216, najdeš ho všude.

216 kroků od rohu ulice ke vstupním dveřím. 216 vteřin, které strávíš jízdou výtahem.

Když něco posedne tvou mysl, vše odstatní odstraníš a najdeš to všude.

Staří Japonci považovali herní desku na go za obraz vesmíru. Ačkoli vypadá jednoduchá

a uspořádaná, je-li prázdná, ve skutečnosti jsou možnosti hry nekonečné. Říkají, že ani

jedna hra go není jako žádná jiná. Docela jako sněhové vločky. Takže herní deska go

vlastně představuje mimořádně složitý a chaotický vesmír.

(Pí, režie Darren Aronofsky, 1998)

Mapa není teritorium, mapy jsou ale to jediné, co máme.

(Smith 1993: s. 309)

7

Průvod kněží pod branou torii ve svatyni Kamigamo, Kjóto (foto autor, únor 2004).

Poznámka k přepisu japonských termínů a vlastních jmen 13 1. Úv o d e m 15 2. vý z k u m n é o t á z k y , k l í č o v é p o j m y

a t e o r e t i c ko-m e t o d o l o g i c k ý r á m e c 19

Cíle a výchozí předpoklady 19

Teoreticko-metodologický rámec 21

„Religionistika je věda...“: religionistika v systému věd 24

„Religionistika je věda zkoumající...“: základní pravidla religionistického

zkoumání 28

„Religionistika je věda zkoumající náboženství“: pojem náboženství

v religionistice 29

Náboženství, společnost, jedinec: náboženství jako sociální konstrukt 31

Vědecká imaginace náboženství – dvě definice 41

Předmět výzkumu – problém náboženského faktu 44

Identifikace náboženských faktů v japonském kontextu –

emický a etický přístup 46

ob s a h


10

Implicitní a explicitní náboženství 53

Náboženství, politika a nacionalismus 62

Koncepce národa v sociálních vědách 71

Závěr 74 3. Vě d e c k á i m a g i n a c e a n á b o ž e n s t V í Ja p o n s k a 77

Úvod 77

Šintó jako „cesta kami“ 78

H. Byron Earhart 82

Karel Werner 85

Thomas P. Kasulis 87

Co je šintó? Konstrukce a „dekonstrukce“ cesty kami 92

Japonské náboženství 103

H. Byron Earhart o japonském náboženství 105

Joseph M. Kitagawa 109

Isaiah Ben-Dasan 110

Závěr: mnoho tradic a jedna svatá cesta –

východisko nebo slepá ulička? 114

4. Ja s u k u n i m o n d a i – p ř í p a d Ja s u k u n i 121

Úvod 121

Popis svatyně Jasukuni 124

Restaurace Meidži 125

Vznik Jasukuni 126

Povaha božstev v Jasukuni, proces „uvádění“

do svatyně a terminologie 128

„Státní šintó“ a formování japonského národa v období Meidži 131

Japonské národní obrození a kořeny tzv. státního šintó 135

Jasukuni a II. světová válka 151

Jasukuni po roce 1945 153

Případ Nakaja Takafumi 156

Jasukuni – od 60. let do současnosti 159

Jasukuni a uctívání předků 164

Závěr 173


11

5. zá v ě r e m : n á b o ž e n s t v í ja p o n s k a

v religionistické p e r s p e k t i v ě 175

Bibliografie 183

Shrnutí 201

Klíčová slova 202

Summary 203

Keywords 204

Seznam japonských pojmů 205

Rejstřík 213



13

Poznámka k přepisu japonských termínů a jmen osob

V textu je použita česká forma přepisu japonských slov, vzorem je publikace

Reischauer, Edwin O. – Craig, Albert M. (2000), Dějiny Japonska, Praha:

Nakladatelství Lidové noviny. U japonských osobních jmen je na prvním místě

uváděno jméno rodové (příjmení) všude, kde je to vhodné. V bibliografických

údajích je zachována originální (ve většině případů Hepburnova) forma přepisu

japonských pojmů a jmen japonských autorů. Kromě obecně známých termínů

(např. kamikaze, šógun) a jmen osob jsou japonské pojmy všude tam, kde je to

vhodné, uváděny v kurzívě. V citátech je u japonských termínů zachován typ

písma užitý v citovaném zdroji. Ženská příjmení jsou přechylována a japonské

termíny skloňovány tam, kde je to stylisticky vhodné.



15

V roce 2003 se mi dostalo možnosti studovat v rámci desetiměsíční výměnné

stáže na univerzitě Kansai Gaidai ve městě Hirakata, které je součástí Ósaky.

Program asijských studií univerzity Kansai Gaidai nabízel kromě výuky

japonštiny také velký výběr kurzů zaměřených na dějiny a kulturu východní

Asie, z nichž jsem si vzhledem ke svému odbornému zaměření vybral semináře

věnované náboženství a společnosti Japonska. Mezi jinými jsem absolvoval

kurzy „Antropologické pohledy na kulturu a společnost v Japonsku“ Jeffry

T. Hestera a „Náboženství v Japonsku“ Elizabeth R. Kenneyové – oba kurzy měly

zásadní vliv na výběr tématu knihy. Vedle práce v seminářích, díky níž jsem

se důkladně seznámil s vědeckou reflexí japonské kultury a společnosti, jsem

dostal také jedinečnou příležitost poznat japonské náboženské tradice v „žité“,

aktuální podobě, když jsem v Kjótu a Ósace navštívil přes padesát náboženských

slavností a rituálů. Do Japonska jsem se poté vrátil na kratší pobyty ještě třikrát

– v srpnu 2005, v dubnu 2006 a v srpnu 2011. Tyto studijní pobyty mě přivedly

k tématu, kterým se chci zabývat v této práci, totiž k otázce vztahu náboženství

a tvorby národní identity v současném Japonsku a kritickému pohledu na

teoreticko-metodologické přístupy k této problematice.

Díky studiu v Japonsku jsem se začal zabývat problematikou debat o pojetí

japonské národní identity (nihondžinron), kde mne zvláště zaujaly otázky

spojené s vymezováním údajné jedinečnosti japonské národní kultury, s procesy

vytyčování hranic určujících příslušnost k japonskému národu a kulturních

1. Úv o d e m


16

vazeb tvořících pomyslný tmel japonského národa: z jakých důvodů je japonská kultura prezentována jako jedinečná a homogenní? Jakou roli zde hrají jevy, které lze označit jako náboženské? A jak lze v japonském prostředí náboženské jevy rozeznat?

Pobyty v Japonsku mě také přivedly k závěru, že součástí tzv. japonské národní identity, vymezené na základě kulturní jedinečnosti Japonska a jeho obyvatel, je velké množství jevů, které lze označit jako „náboženské“ a které jsou prezentovány jako nedílná součást japonské identity. Důležité místo zde bezesporu zaujímá šintó,

1

označované jako „původní japonské náboženství“.

2

Šintó bývá i v odborných textech zmiňováno jako typická součást národní identity Japonců.

Během studijních pobytů v Ósace a Kjótu jsem měl možnost pozorovat, jak je japonská společnost prodchnuta rozličnými normami a zvyklostmi, nacházejícími výraz v ritualizovaném chování, které nesou, řečeno slovy J. Waardenburga, „implicitně náboženský“ charakter.

3

Sami Japonci přitom často označují tyto

zvyky, normy, rituály a ceremonie jako součást kultury a tradice, jež otevřeně odmítají považovat za „náboženské“, i když se často dějí v kontextu, který z nich, jak uvidíme dále, oprávněně činí předmět zájmu religionistiky.

4

S tím samozřejmě souvisí další okruhy problémů, jež bude třeba v zmínit, které ale bude jen stěží možné zpracovat v plné šíři. Mám na mysli například problematiku koncepcí národa, vztahu náboženství, ideologie a politiky, problematiku tzv. občanských náboženství, možnosti interpretace procesů aktivního hledání a vytváření tradice, nebo otázku, zda a jak se oficiální pojetí japonské kultury, u něhož lze předpokládat politickou motivaci, odráží ve vědeckých pracích. Je jasné, že se v této studii setkáme s řadou dalších 1

Tato studie se, pokud je to možné, vyhýbá užívání pojmů „šintoismus“ a „šintoistický“.

Připojení latinské koncovky „-ismus“ k původnímu japonskému termínu šintó lze vykládat

jako implicitní vyjádření myšlenky kompaktní, systematické náboženské tradice, která je

vnášena do složitého souboru jevů spojených s uctíváním božstev kami. Zjevně se zde

odráží snaha tento složitý soubor náboženských jevů a priori systematizovat a dát mu určitý

řád, který však pouhým pojmenováním není dostatečně metodologicky zakotven. Takový

přístup k šintó je se může jevit jako zjednodušující a z metodologického hlediska sporný.

Proto bude v této studii všude, kde to bude stylisticky vhodné, upřednostňován japonský

termín šintó. 2

V anglicky psané odborné i populárně naučné literatuře se obvykle používá termín „Japan’s

indigenous religion“. Viz mj. Japan: Profile of a Nation 1994 (s. 212, heslo „Shinto“); Kitagawa

1987; Kodansha VII 1983 (s. 125, heslo „Shinto“); srov. Kraemerová 2005: s. 101–142. 3

Waardenburg 1997: s. 127–130.

4

Srov. Reader 1991

b

a R. Anderson 1991. Problematika vymezení předmětu výzkumu

religionistiky v japonském kontextu je jedním z klíčových témat této knihy.


17

podobných témat, s nimiž se budeme muset alespoň rámcově vypořádat. Tato témata poskytují prostor pro další studium a otevírají řadu dalších otázek, které musí, alespoň prozatím, zůstat mimo rámec této práce.

V první části práce se budeme zabývat obecnými otázkami vymezení kategorií, jako je například termín „náboženství“. Pokusíme se vymezit principy, kterými se v přístupu k zacházení s obecnými pojmy a k výběru a zpracování dat řídí religionistika jako kritická sociální věda. Určíme prostor, v rámci něhož se jako religionisté budeme při naší práci pohybovat, a formulujeme základní otázky, na něž budeme v naší práci hledat odpovědi.

Ve druhé části se budeme zabývat několika „obrazy“ japonské religiozity v odborné a populárně naučné literatuře. Budeme tyto systematizující výpovědi o náboženských fenoménech Japonska podrobněji zkoumat z hlediska principů, které formulujeme v první části práce. Cílem bude zjistit kritéria, podle nichž autoři vytvářejí koncepce „šintó“ a „japonského náboženství“.

Ve třetí, historicky zaměřené části budeme sledovat určité souvislosti spojené s případem tokijské svatyně Jasukuni a na základě popisu a analýzy „případu Jasukuni“ se nakonec pokusíme o stanovení interpretačního rámce, který můžeme použít při zkoumání religiozity moderního Japonska.

Větší část textu knihy vznikala v letech 2004–2009 jako disertační práce

5

na

Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a některé dílčí studie ke knize byly v letech 2009–2011 publikovány v odborných časopisech a sbornících.

6

Původní disertace vznikla pod laskavým vedením Dušana Lužného, kterému patří můj vřelý dík. Velké díky rovněž patří všem, kteří radou či podporou přispěli ke vzniku této knihy, Martinu Klapetkovi a Ivoně Barešové, oponentům původní disertace Ivanu R. V. Rumánkovi a Martinu Slobodníkovi, mým učitelům Luboši Bělkovi, J. T. Hesterovi a E. R. Kenneyové, a všem milým kolegům a kolegyním z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity. Pomocí, radou a pochopením přispěli členové mé rodiny, kterým patří můj velký vděk.

Knihu věnuji své ženě Šárce, vůči níž jsou jakákoli slova díků hluboce nedostatečná.

Na Rybníčku v Nových Hradech dne 31. srpna 2011

5

Havlíček 2009

b

.

6

Havlíček 2009

a

; týž 2009

c

; týž 2009

d

; týž 2010; týž 2011.



19

2. vý z k u m n é o t á z k y , k l í č o v é p o j m y

a t e o r e t i c ko -m e t o d o l o g i c k ý r á m e c

Cíle práce a výchozí předpoklady Obecným cílem naší studie je kritický pohled na problematiku vymezování pole zájmu religionistického zkoumání. Na základě rozboru konkrétního případu z oblasti náboženství Japonska se pokusíme nalézt odpověď na otázku, zda a jak se lze v rámci religionistického bádání zabývat „náboženskými“ fenomény, ale i těmi skupinami jevů, jež bývají někdy v odborné literatuře označovány jako „kvazi-„ či „pseudonáboženské“,

7

„implicitně náboženské“

8

atp. Půjde nám

zejména o problematiku nacionalistických ideologií, jejíž alespoň stručné analýze se vzhledem k tématu této práce nelze vyhnout, nebo o ritualizované společenské chování a normy, zvláště pokud jsou uváděny v souvislosti se svébytným národním charakterem a v kontextu, který je možné označit jako „náboženský“.

9

Pokud se otevření těchto témat v rámci religionistického

diskursu

10

ukáže jako oprávněné a nosné, může být významně rozšířen okruh

7

Viz např. Eliade 1994 (s. 146); Johnson 1960 (s. 457–461).

8

Viz např. Waardenburg 1997, srov. Fitzgerald 2000 (s. 98–118).

9

Příklad Japonska se zdá k analýze tohoto druhu velmi vhodný, neboť šintó je, jak uvidíme

dále, uváděno jako jeden z určujících prvků japonské národní identity. 10

K pojmu diskurs viz Hendl 2008: „Daný specializovaný (vědecký) jazyk a asociované

myšlenky včetně sociálních dopadů, které vytvářejí jistý typ mocenských vztahů. Určité

fenomény se vytvářejí uvnitř diskursu a neexistují mimo něj“ (s. 389). Srov. Foucault 2002:


20

jevů, kterými se religionistika zabývá. Přitom je zřejmé, že rozšiřování zorného úhlu religionistiky je zcela přirozené a nevyhnutelné vzhledem k tomu, že dosavadní teoreticko-metodologické rámce nemohou být uspokojivě využity při zkoumání stále se měnícího, složitého souboru jevů, které je možné zahrnout pod pojem „náboženství“.

11

Důležitost religionistické reflexe tzv.

„implicitně náboženských“ jevů navíc naznačují práce mnoha badatelů, z nichž můžeme prozatím zmínit alespoň známé publikace Roberta N. Bellaha, jenž se zabýval náboženskou situací ve Spojených státech a na základě svého zkoumání rozpracovává koncept „občanského náboženství“,

12

a rovněž Jacquese

Waardenburga, který v závěru svého úvodu do religionistiky hovoří o nezbytnosti rozšířit zájem religionistiky o tzv. implicitní náboženství.

13

Musíme se však také

ptát, zda kategorie „implicitního náboženství“ a další podobné koncepce obstojí při bližším kritickém pohledu.

Budeme tedy hledat odpověď na otázku, jakou roli hrají v procesech vytváření, šíření a reprodukce japonské národní identity prvky, které lze označit jako „náboženské“. Zaměříme se zejména na případ tokijské šintoistické svatyně Jasukuni a budeme sledovat předpoklad, podle nějž může analýza případu Jasukuni vést k rozkrytí procesů vytváření japonské národní identity, tedy procesů konstrukce a šíření idejí, které vymezují totožnost příslušníků japonského národa. Vedle toho se nelze vyhnout zevrubnému pohledu na místo, které v procesech vzniku japonské národní identity zaujímá náboženský systém

„A nakonec, jak pevně věřím, namísto postupného upevňování významu tak nestálého slova,

jako je ‚diskurs‘, jsem jeho významy spíš rozmnožil: jednou to byla obecná doména všech

výpovědí, jednou individualizovatelná skupina výpovědí, jindy stanovená praxe, zahrnující

určitý počet výpovědí (...)“ (s. 122). Vidíme, že pojem lze chápat různě. Používáme-li pojem

„religionistický diskurs“, chápeme jej jako stanovenou praxi, soubor pravidel, jimiž se řídí

vědecká výpověď o náboženstvích. Formulace pravidel výpovědi – již můžeme ztotožnit

s teoreticko-metodologickým rámcem – je nezbytnou součástí každé vědecké práce. Srov.

Kuhn 1997: „Musí také existovat pravidla omezující jak povahu přijatelných řešení, tak

kroky, jimiž se tohoto řešení dosahuje“ (s. 49). Tato pravidla musejí být ve vědecké práci

vyjádřena co nejpřesněji. K problematice spojené s termínem „diskurs“ viz Mills 2007. 11

Srov. Horyna 2008.

12

Bellah 1991 (s.168–189).

13

Waardenburg 1997: „Dnes je ovšem zřejmé, že religionistika ve své klasické podobě vycházela

z příliš tradiční a omezené definice předmětu svého studia a že zanedbávala náboženské

fenomény a systémy, které tak unikaly z jejího dohledu. Myslím zde zejména na užívání

normativních konceptů náboženství, jejichž prostřednictvím nebyla tato vědecká disciplína

následně s to určité fenomény a systémy rozpoznat jako náboženské. (...) Identifikace

a studium implicitních náboženství tedy představuje neodmyslitelný doplněk jakéhokoli

bádání o náboženstvích explicitních“ (s. 128).


21

označovaný jako šintó neboli „cesta božstev“ či „cesta kami“.

14

Podnikneme

rovněž historickou analýzu zaměřenou zejména na období od tzv. restaurace Meidži v roce 1868 do současnosti, jejímž cílem bude zjistit, jak se v tomto období koncepce japonské národní identity vytvářela, šířila a měnila a jaký vliv na ni měly události spojené s porážkou Japonska v roce 1945. Pokusíme se odhalit, jak se koncepce japonského národa, rozvíjená a prosazovaná ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století, projevuje v poválečných japonských dějinách, kdy mělo podle představ Spojenců dojít k přetvoření japonského císařského státu v demokracii „západního“ typu. Teoreticko-metodologický rámec Zvolené téma je samozřejmě možné nahlížet z mnoha úhlů, ať už z pohledu sociologie, sociální a kulturní antropologie, historie nebo politologie. Každé z těchto hledisek může přinést velmi cenné poznatky, každé z nich si však vybírá a zpracovává soubory dat poněkud odlišným způsobem a v posledku tak náboženské prvky buď opomíjí, nebo odráží více či méně okrajově. V této práci proto půjde o pojetí religionistické, jež se zaměřuje v první řadě právě na ty jevy, které lze za splnění určitých, předem co nejpřesněji stanovených teoretickometodologických podmínek, označit jako náboženské. Religionistické pojetí, spočívající ve zkoumání jevů definovaných jako náboženské coby ústředního zájmu bádání, se musí v první řadě zabývat identifikací, popisem a analýzou kontextu jevů, které ale zároveň lze jedině na základě důkladné analýzy jejich souvislostí označit jako „náboženské“. Kontext přitom zahrnuje mimo jiné vznik daných jevů, způsoby jejich reprodukce a změny, kterým zkoumané fenomény podléhají, přičemž náboženské jevy jsou chápány jako produkty a součásti lidské společnosti, která je na jedné straně vytváří a formuje, na straně druhé je jimi sama utvářena a formována.

15

Religionistika se také zabývá samotnými procesy,

v nichž je určitým jevům náboženský význam přisuzován nebo naopak upírán. Hledisko vědy o náboženstvích je tedy velmi vhodným prostředkem k nalezení odpovědi na základní otázku této práce: zda a jakým způsobem jsou v procesu 14

První znak – šin, džin nebo kami – lze interpretovat jako „bůh“, „božstvo“ nebo „bohové“,

„božstva“, druhý – tó, dó nebo miči – pak jako „cesta“. Druhý znak slova šintó (tó, dó nebo

miči) v čínštině označuje rovněž „cestu“, tao (dao). Kombinaci obou znaků pak lze číst jako

šintó nebo kami (no) miči. 15

Ponechme nyní stranou mimosociální faktory (jež obecně chápeme jako faktory nesouvisející

se společností ani s jedincem), jako je například vliv přírodního prostředí.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.