načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Cestování – nejlepší životní investice -- První opravdový kariérní rádce pro mladého člověka - Lukáš Kerhart

  > > > > Cestování – nejlepší životní investice  

Elektronická kniha: Cestování – nejlepší životní investice -- První opravdový kariérní rádce pro mladého člověka
Autor:

S barevnou fotografickou přílohouPokud chceš dobře nastartovat svoji kariéru, a přitom si splnit i své další sny, pak je tato kniha tou správnou volbou! Jedná se o prvního opravdového a ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  165
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  195 Kč
15%
naše sleva
5,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 155
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 21 nečíslovaných stran obrazových příloh : ilustrace (převážně barevné), portréty, 1 faksimile
Vydání: První vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0060-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

S barevnou fotografickou přílohou Pokud chceš dobře nastartovat svoji kariéru, a přitom si splnit i své další sny, pak je tato kniha tou správnou volbou! Jedná se o prvního opravdového a moderního kariérního rádce pro mladého člověka. Jeho přečtení ti zodpoví mnoho otázek a především tě nakopne v tvé začínající kariéře.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lukáš Kerhart - další tituly autora:
Cestování – nejlepší životní investice -- První opravdový kariérní rádce pro mladého člověka Cestování – nejlepší životní investice
Kerhart, Lukáš
Cena: 194 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

První o Pravdový kariérní rádce
Pro mladého člověka
Cestování
Lukáš Kerhart
nejLepší životní investice










Ces tování
první opravdový K ariérní rádce
pro mLadého čLověKa
LuKáš Kerhart
nejLepší životní investice
Grada publishing





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být
reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího
písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Lukáš Kerhart
Cestování – nejlepší životní investice
První opravdový kariérní rádce pro mladého člověka
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
www.grada.cz
jako svou 6134. publikaci
Odpovědná redaktorka Mgr. Martina Němcová
Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková
Návrh obálky Jan Baroš
Zpracování obálky Eva Hradiláková
Fotografie Jan Baroš, Lukáš Kerhart
Fotografie v medailoncích soukromý archiv autorů
Počet stran 176
První vydání, Praha 2016
Vytiskla tiskárna FINIDR s.r.o., Český Těšín
© Grada Publishing, a.s., 2016
Cover Photo © Jan Baroš
ISBN 978-80-271-9069-0 (ePub)
ISBN 978-80-271-9068-3 (pdf )
ISBN 978-80-271-0060-6 (print)





obsah
Věnování .............................................................................................................................................................. 7
Přání ....................................................................................................................................................................... 8
Poděkování ........................................................................................................................................................ 9
O autorovi .......................................................................................................................................................... 11
Předmluva ......................................................................................................................................................... 12
Úvod  – jak to všechno začalo ............................................................................................................... 15
1 Následuj svůj sen  – dělej, co tě baví ......................................................................................... 19
co chci vlastně v životě dělat ..................................................................................................... 24
2 Bucket list – seznam snů, přání a  cílů ..................................................................................... 29
3 Pro inspiraci: I  úspěšní jednou začínali .................................................................................... 37
(ne)úspěchy slavných ................................................................................................................... 37
4 Proč cestovat? ........................................................................................................................................... 45
rozšíříte si obzory ........................................................................................................................... 45
naučíte se jazyk ............................................................................................................................... 54
odlišíte se od davu ......................................................................................................................... 58
Získáte kontakty a přátele na celý život ................................................................................. 61
Budete mít na co vzpomínat ...................................................................................................... 63
5 Gap Year  – rok v  zahraničí plný zkušeností .......................................................................... 67
jak Gap Year může zcela změnit vaše myšlení ..................................................................... 72





6 Vysokoškolské studium v  zahraničí, nebo v  ČR? ............................................................... 75
Kde mám studovat? jaká země je vůbec nejlepší? ............................................................ 84
7 Mimoškolní aktivity jsou cestou k  úspěchu .......................................................................... 91
8 Nejčastější mýty a  omyly .................................................................................................................. 97
sbírání jablek nebo práce na farmě mi do životopisu nic nepřinesou ....................... 97
mám špatnou angličtinu, a proto nedokážu studovat v zahraničí ............................. 100
nejlepší je vycestovat s kamarádem, nebo dokonce s kamarády .............................. 104
v zahraničí si určitě nenajdu práci ve svém oboru ........................................................... 106
do zahraničí jedině s agenturou ............................................................................................. 111
Kámošovi to v zahraničí nevyšlo, a tak se to nepodaří ani mně .................................. 113
všechno to zní jako pohádka. musí být přece nějaká negativa .................................. 117
všichni by měli zůstat v čr, protože jinak nám odejde inteligence .......................... 119
9 Volná kapitola pro všechny ........................................................................................................... 123
10 K  zamyšlení ............................................................................................................................................... 129
Závěr ..................................................................................................................................................................... 131
Výzva .................................................................................................................................................................... 132
Bodový rádce pro každého mladého člověka ........................................................................... 133
Užitečné linky a webové stránky ...................................................................................................... 134
Skutečné příběhy .......................................................................................................................................... 145
Zdroje a  inspirace ....................................................................................................................................... 154
Obrazová příloha .......................................................................................................................................... 156





7
věnování
Svoji knihu bych chtěl věnovat všem mladým lidem, kteří tápou a nevědí, jak
se správně rozhodnout na začátku své kariéry. Věřím, že život je jako zámek.
Ke každému zámku je však vždy potřeba klíč. Tak se rozběhni, najdi ten vlastní
a otevři dveře ke své úspěšné životní cestě. 





8
Přání
Každý z nás má nějaké přání, a také já jedno prosté mám.
Přál bych si, aby každý mladý Čech
na nějakou dobu vycestoval do zahraničí,
nasbíral zkušenosti,
naučil se otevřenosti,
přestal být závistivý,
získal pozitivního ducha
a pak se zase vrátil zpátky do naší krásné země.
Věřím, že pokud se tak stane, bude Česká republika vzkvétat
a spousta věcí se změní k lepšímu.

Část výnosu této knihy jde na podporu
Nadačního fondu Komunikátorem





9
Poděkování
Z celého srdce bych chtěl poděkovat všem lidem, které jsem měl možnost osob -
ně poznat v České republice i během svých zahraničních cest. Tato kniha by
nikdy nevznikla, kdyby nebylo příběhů, zážitků a zkušeností, které mi tito lidé
předali. Každý národ, každá kultura je něčím unikátní a můžeme se od ní
leccos naučit. Ať už pozitivního, nebo negativního.
Děkuji brazilským přátelům, že mi ukázali, jak tančit sambu a jak má
vypadat pořádná oslava narozenin, děkuji kamarádům z Austrálie, kteří mě zasvětili
do pravého australského barbecue, děkuji Kanaďanům za jejich dobrosrdečnost
a věčně pozitivní náladu, děkuji Američanům, že mě naučili, jak nabýt
sebevědomí a umět se prodat, děkuji Indonésanům, že mi ukázali, že i bez peněz může
být člověk šťastný, děkuji Korejcům za jejich výtečné kimchi, děkuji Dánům
a Holanďanům za ukázku perfektního vzdělávacího systému, děkuji Němcům
a Švýcarům za preciznost, organizovanost a dochvilnost, děkuji Španělům za
ukázku „maňany“ a siesty, protože díky nim vím, že relaxovat se občas musí,
děkuji slovenským přátelům za ty nejlepší korbáčiky, protože bez nich si už
neumím svůj den představit, děkuji Řekům za výbornou kuchyni a perfektní
řecké večery, děkuji Italům za předání toho nejlepšího receptu na pizzu, děkuji
Francouzům za ten nejlepší sýr, děkuji Britům za jejich suchý humor, který mě
vždy pobaví, a samozřejmě děkuji všem Čechům, kteří jdou proti proudu
a snaží se splnit si svůj sen.
Zkrátka děkuji všem lidem, které jsem měl možnost osobně poznat během
cestování a kteří ovlivnili moji kariéru. Nejen, že ji ovlivnili, ale zcela změnili
můj život a náhled na spoustu věcí, protože během cestování člověk zjistí, kým
opravdu je. Většina z nás ostatní lidi okamžitě soudí podle národnosti a má
vůči nim mnoho předsudků, já jsem ale díky cestování po celém světě zjistil, že
všude jsou dobří a špatní lidé. Vzpomínám si, jak jsem se během svého pobytu





10
cestování – nejlepší životní investice
v zahraničí setkal s Kostasem, který pocházel z Řecka. Zcela upřímně musím
říct, že jsem za celý svůj život nepotkal pracovitějšího a cílevědomějšího člo -
věka. Přitom většina z nás Řeky hází do jednoho pytle – když se řekne Řek,
automaticky mnohé z nás napadne „lenoch“.
Děkuji svojí rodině, která mě vždycky v mých cestách podporovala, i když si
kolikrát přála, abych zůstal doma a už nikam nejezdil.
Děkuji kamarádům Jindrovi Josífkovi a Přemkovi Piskačovi za možnost
organizování cestovatelských a motivačních přednášek a plnění mého snu.
A největší poděkování patří vám čtenářům za koupi této knihy, protože jste
ukázali, že vám vaše budoucí kariéra není lhostejná, a zároveň jste přispěli do
vzdělávacího Nadačního fondu Komunikátorem. Mám z toho upřímnou
radost, protože v dnešní době už lidé zapomínají pomáhat a hledí si spíše jen
sami sebe.





11
o autorovi
Lukáš Kerhart pořádá přednášky a workshopy na různá té -
mata po celé ČR a Slovensku. Učí studenty, jak správně
komunikovat a jak udělat ten nejlepší první dojem. Jeho
hlavním cílem je motivace a vzdělávání mladých lidí, kteří ještě
nevědí, co chtějí v životě dělat a jak mají správně nastartovat
svoji kariéru. Jeho přednášky na téma kariérního
poradenství pro mladé jsou oblíbené po celé ČR a zvou si ho školy napříč republikou.
Celkem pět let žil na různých místech po celém světě a měl možnost se blíže
setkat s lidmi různých národností. Úzce se zabývá studiem kulturních
odlišností a snaží se svoje zkušenosti předávat dál. Z umývače nádobí ve Velké Británii
se vypracoval k uznávanému řečníkovi, školiteli a redaktorovi. Je zakladatelem
Nadačního fondu Komunikátorem, který podporuje vzdělávání mladých lidí
nejen v komunikačních dovednostech. Ročně se setká s více než 10 000
studenty, které se snaží inspirovat k cestování a dosažení jejich vlastních snů a cílů.
Díky přednáškám a diskusím se studenty zjistil, že téměř nikdo v mladém věku
neví, co přesně chce v životě dělat, a toto zjištění ho vedlo k napsání jeho
první knihy, kterou právě držíte v ruce. V ní se nechal inspirovat svým vlastním
životním příběhem, protože také nevěděl, jakým směrem se v životě vydat.
Vypráví mnoho životních příběhů lidí z celého světa, které potkal během svých
cest a kteří ho silně inspirovali. Tyto příběhy spojil do knižního vydání
a vytvořil publikaci, která má za cíl ukázat cestu všem mladým lidem stojícím na
prahu jejich kariéry. Autor by si přál, aby každý mladý Čech na nějakou dobu
vycestoval do zahraničí, nasbíral zkušenosti a pak se vrátil zpátky do České
republiky, protože pouze tehdy se podle jeho názoru naučíme větší
otevřenosti, pokoře a budeme si vážit toho, co máme. Více o autorovi naleznete na
www.lukaskerhart.cz.





12
Předmluva
Dlouhou dobu jsem uvažoval, že napíši knihu, která se bude číst sama a pomů -
že mnoha mladým lidem na startu jejich kariéry. Taky ale musím říct, že jsem
dlouhou dobu svoji pisatelskou činnost odkládal a pořád si hledal nějaký jiný
úkol nebo záminku, proč psaní odložit na pozdější dobu. Od malička jsem totiž
velký extrovert, který musí být neustále mezi lidmi. Proto si určitě umíte
představit, že psaní knihy pro mě bylo doslova životní výzvou a noční můrou
zároveň. Rád vyprávím příběhy a předávám svoje zkušenosti, ale dokážu je hodit
i na papír? Musím se přiznat, že jeden z hlavních impulzů, který mě konečně
motivoval k dopsání této knihy, byl poněkud bizarní a zcela náhodný.
V poklidu sedím v tramvaji, čtu si zprávy na svém smartphonu a najednou vidím
obrovský titulek, který hlásá, že Láďa Hruška prodal už přes 300 000 výtisků
své „kuchařky“ a zisk z prodeje knihy dosáhl rekordní částky. „Vau,“ řekl jsem
si, „to je teda nářez.“ Zabrouzdal jsem do internetové diskuse o prodeji
kuchařky Ládi Hrušky, která byla pod článkem, a přečetl si různé druhy komentářů
od pozitivních až po ty negativní. Většina komentářů byla silně negativních
a urážela jak autora, tak především celý český národ. Jeden komentář, který mi
doslova utkvěl v paměti, zněl: „Co bychom čekali od národa, který má za
hlavního představitele své země ‚ožralu‘, nejsledovanějším filmem jsou Babovřesky
a vaří se podle Ládi Hrušky.“ Po tomto komentáři následovaly další stovky ve
stylu, jak jsou Češi otřesným národem, jak to s námi jde od deseti k pěti a že to
bude ještě daleko horší, protože dnešní mládež se o nic nezajímá, je líná jako
veš, pouze hraje počítačové hry, brouzdá internetem a sleduje seriály. Po tomto
komentáři jsem zpozorněl a od srdce se usmál. S názorem, že dnešní mládež
je líná jako veš a o nic se nezajímá, totiž absolutně nesouhlasím. Je zkrátka jiná
doba, nové technologie a technika nám usnadňují život a nemůžeme srovnávat
dobu minulou a nynější, protože to porovnat zkrátka nejde. Je to úplně stejné,





p ředmluva
13
jako byste se rozhodli srovnávat jablka a  hrušky. Kdyby například Přemysl
Oráč, než si vzal kněžnu Libuši, měl traktor a internet, tak by taky pracoval od -
lišným způsobem, protože by si mohl vygooglovat, jak nejefektivněji
a nejrychleji zorat celé pole. Kdyby Kryštof Kolumbus měl GPS systém, tak by plul do
Indie na jistotu a nezabloudil by k americkým břehům. Kdyby první hokejisté
měli na hlavách helmy, tak by nedocházelo k tolika zraněním hlavy. A takových
příkladů bych mohl uvést spoustu, protože díky novým technologiím se svět
neskutečným způsobem změnil a zrychlil.
Tato negativní diskuse mě přivedla k myšlence konečně dopsat knihu,
kterou jsem už měl v té době rozepsanou, v níž bych dokázal starším generacím
a lidem věčně pochybujícím o české mládeži, že dnešní mladí lidé nejsou vůbec
špatní a rozhodně se zajímají o svoji budoucnost. Dal jsem si za cíl, že napíšu
takovou knihu, jakou bych si přál držet ve svých rukách, když mi bylo mezi
18 a 24 lety a vůbec jsem nevěděl, co chci v životě dělat.
Dnešní doba je přehlcená informacemi. Na internetu nebo v knihkupectvích
najdeme tolik informací, že nevíme a nedokážeme vyhodnotit, které z nich jsou
užitečné a které nikoliv. V nedávné době jsem zavítal do knihkupectví
a nestačil se divit, kolik knih se dá na téma osobního rozvoje koupit. Bohužel jsem ale
nenašel jedinou publikaci, která by ukázala cestu mladým lidem a pomohla jim
nasměrovat jejich začínající kariéru. A proto jsem se rozhodl, že takovou knihu
napíši.
Po návratu z Kanady jsem přednášel na více než 200 gymnáziích a středních
školách po celé ČR a měl před sebou více než 15 000 studentů. Navštívil jsem
téměř všechny veřejné vysoké školy v rámci přednášek o práci a studiu
v zahraničí a s mnoha studenty jsem si vyměnil desítky e-mailů o jejich budoucí
kariéře. Měl jsem možnost pozorovat mladé lidi v praxi a naslouchat jim. Zjistil
jsem, že málokdo z nich opravdu ví, co chce v životě dělat, a mnozí se touto
otázkou trápí. V hlavě mají chaos, protože se najednou musí rozhodnout, čím
chtějí být a jakým směrem se mají vydat. Od rodičů a svého okolí poslouchají
rady, co by pro ně bylo „nejlepší“, místo aby se rozhodli sami za sebe. I já sám
jsem svoji cestu dlouho hledal, protože jsem neměl to „štěstí“, abych měl brzy
jasno v tom, kam nasměrovat svůj život. Věděl jsem, že chci pracovat s lidmi,





14
cestování – nejlepší životní investice
ale vůbec jsem netušil, v jakém odvětví. Doslova jsem se hledal a záviděl lidem,
kteří měli už od raného mládí jasně daný směr. Rozhodl jsem se pro cestování
a pouze díky tomuto zásadnímu rozhodnutí jsem se po pár letech našel a dělám
přesně to, co mě baví.
Pevně věřím, že tato kniha bude dobrým pomocníkem při plánování vaší
budoucí kariéry a ukáže vám cestu správným směrem. Pokud počítáte s tím,
že v ní najdete přesně nalinkovanou cestu k vaší budoucí profesi, tak ani dál
nečtěte. Jestli ovšem tápete a máte v hlavě chaos, pak ji dočtěte až do konce,
protože v ní možná najdete možnosti, jak lépe poznat sami sebe a jak naložit se
svojí budoucí kariérou. A pokud se to náhodou nepodaří, věřím, že se při čtení
některých historek alespoň zasmějete a pobavíte. Přeji příjemné čtení a hodně
štěstí ve vašem životě.





15
Úvod –
jak to všechno začalo
Když jsem se vrátil z Kanady, kde jsem prožil nejlepší rok ve svém životě, dlou -
ho jsem se trápil a svým způsobem hledal sám sebe. V Kanadě se mi dařilo po
všech stránkách a žil jsem svůj „kanadský sen“. Svoji práci jsem doslova miloval,
protože jsem pracoval s lidmi z celého světa a měl na starosti marketing
a volnočasové aktivity pro jednu z největších jazykových škol v Kanadě. Ve svých
25 letech jsem byl zodpovědný za 400 studentů z celého světa a splnil jsem
si mnoho dětských a teenagerovských snů, například sledování NHL a mého
oblíbence Jardy Jágra v akci, pozorování medvědů a vlků ve volné přírodě,
pilotování letadla nad Vancouverem, lyžování v nejlepších lyžařských střediscích,
rafting a bivakování v kanadské divočině, divoké párty, jaké si člověk snad ani
nedokáže představit, a mnoho dalšího. Připadal jsem si jako pán tvorstva,
protože se mi dařilo vše, na co jsem sáhl, a kariéra nabírala až neskutečný směr.
Doslova jsem si myslel, že mi patří celý svět, a se svým životem jsem byl
naprosto spokojen. Představoval jsem si, jak i nadále bude vše běžet jako po másle
a budu získávat další mezinárodní zkušenosti.
Ovšem život není vždycky jen pohádka a přináší i mnoho nechtěných
událostí, a to se stalo i mně. Jeden telefonát, vyřčená diagnóza u člověka, který
pro mě byl jako táta, a kanadský sen byl minulostí. Život se mi ze dne na den
změnil a já tomu pořád nemohl uvěřit, protože jsem právě podepsal smlouvu
na další rok a ve svých 25 letech získal čtyřnásobek českého průměrného platu,
měl před založením vlastní kanadské firmy a především jsem měl možnost
realizovat svoje vlastní nápady a vize. I když jsem Kanadu miloval, mé rozhodnutí
bylo okamžité a ze dne na den jsem opustil slušně nastartovanou kariéru
v zahraničí. Koupil jsem si letenku, rozloučil se s kamarády a kolegy a vrátil se zpět





16
cestování – nejlepší životní investice
do České republiky. Rodina pro mě totiž vždycky byla, je a bude na prvním
místě.
Po návratu do Čech jsem věnoval téměř veškerý volný čas dědečkovi a měl
možnost přemýšlet o životě a svojí budoucí kariéře v České republice. Nebudu
lhát a bez výmluv se přiznám, že jsem se ze začátku ve všem doslova plácal
a vůbec nemohl najít sám sebe, protože vše nabralo nečekaně rychlý spád. Za -
čal jsem tedy navštěvovat různé pohovory, udělal si moderátorský kurz
a vyhrál několik výběrových řízení do velkých mezinárodních společností. Ovšem
smlouvu jsem nakonec nikde nepodepsal, protože uvnitř jsem věděl a cítil, že
to není směr ani cesta, kterou se chci vydat. Vždycky jsem věděl, že chci dělat
něco smysluplného, něco, co mě bude naplňovat a bavit zároveň. Nedokázal
jsem si představit, že budu pouze chodit do práce, sedět u počítače a nevidět
za sebou žádnou smysluplnou práci. Nakonec jsem se rozhodl vzdělávat
a motivovat mladé lidi k cestování a ke studiu v zahraničí a říkat jim o kulturních
odlišnostech v jednotlivých zemích, protože v tomto odvětví jsem měl roky
zkušeností a měl jsem co nabídnout. A moje nová životní cesta začala, protože
jsem našel nový impulz svého života.
Každý člověk má v životě dobré a špatné období, skvělé a horší chvíle, je
úplně jedno, jestli je starý, nebo mladý. Důležité ale je vždycky najít nový impulz,
nový smysl života a především se nikdy nevzdat. Věta „nikdy se nevzdat“ se
objevuje téměř v každé motivační knize a prolíná se historií lidstva jako červená
nit. Jsem si jist, že nás bude provázet i v  budoucnosti, protože:
Ten, kdo se vzdá,
nikdy nic opravdového nedokáže.
V tuto chvíli jsem již navštívil více než 200 gymnázií a středních škol po celé
ČR a měl jsem možnost předávat svoje znalosti a zkušenosti více než 15 000
českých studentů. Vyměnil jsem si stovky e-mailů se studenty ze všech koutů
ČR, poctivě odpovídal na dotazy a veškeré získané informace jsem si ukládal
a analyzoval. Postupem času jsem shledal, že většina mladých lidí vůbec neví,





Úvod – jak to všechno začalo
17
co vlastně chce v životě dělat, je zmatená, bojí se neúspěchu a následuje pouze
přání svých rodičů nebo zkrátka udělá rozhodnutí, aniž by nad sebou pořád -
ně popřemýšlela. Zjistil jsem, že v ČR není k dostání jediná publikace, která
by pomáhala mladým lidem se správně rozhodnout a nakopnout je dále
v jejich kariéře, což je velice smutné. České školství je už dlouhodobě zkostnatělé
a zastaralé, praxe ve školách téměř nulová, studenti se neustále biflují poučky
nazpaměť a většina výchovných poradců studentům maximálně rozdá noviny
se seznamem vysokých škol, ale nedokáže si s nimi popovídat a motivovat je
v další kariéře. Tisíce mladých lidí začnou studovat vysokou školu a po roce
skončí, protože zjistí, že si vybrali úplně špatně. Rozhodl jsem se, že úlohu
rádce vezmu do svých rukou a při vší pokoře a úctě ke svým starším a mnohem
zkušenějším kolegům – spisovatelům, personalistům a motivačním řečníkům –
vytvořím publikaci, která bude mít duši a pomůže každému středoškolákovi
nebo vysokoškolákovi, který se právě teď trápí a hledá svoji další cestu. Nepíši
vám jako člověk, který už je v důchodu a bilancuje nad svým životem, co mohl
udělat jinak, ale píši vám jako člověk a přítel, který není o moc starší než vy, ale
prožil svoje mládí opravdu naplno a doslova poznal svět. Jsem toho názoru, že
mládí máme jenom jedno, a proto by si ho každý měl užít plnými doušky a co
nejvíce cestovat. Cestování vám dá nejen ty nejlepší zážitky (pozitivní
i negativní), ale především poznáte sami sebe, naučíte se zodpovědnosti, samostatnosti
a nebudete řešit malichernosti. Tak na co čekat, když si svůj život a budoucí
kariéru můžete nejen vysnít, ale i přímo zrealizovat. Můžete se například držet
mého oblíbeného motta:
Vysni si svůj život a pak žij svůj sen.





*





19
1
následuj svůj sen –
dělej, co tě baví
Každý z nás má své sny a přání, tak proč si je nesplnit, anebo se o to alespoň
nepokusit. Život utíká neskutečně rychle, a než si to člověk uvědomí, je už vět -
šinou pozdě. Pokud tedy máte nějaký životní sen, pusťte se do jeho plnění.
Nejhorší a nejtěžší je, že kolem sebe máme od malička různé blokaře, jak
těmto lidem s oblibou říkám. Blokaři jsou lidé, kteří nám neustále říkají, co
bychom měli a neměli dělat, dávají různé rady a blokují nás v našem rozjezdu
a plnění našich snů. Nejsmutnější pravdou je, že kolikrát jsou těmito blokaři
lidé, kteří nám jsou nejblíže, tedy rodiče, přátelé nebo příbuzní. Neustále
slýcháme věty tipu: „Víš, já si myslím, že bys tam neměl chodit.“ „Víš, já si myslím,
že to není dobrý nápad.“ „Víš, já si myslím, že bys nikam neměl cestovat.“ „Víš,
já si myslím, že není dobré zakládat firmu, protože to je velký risk.“ A podobně.
Kdo si to ale opravdu myslí – vy, anebo ti blokaři kolem?
Důležité je, co si myslíte vy, a ne vaši rodiče nebo okolí. Pokud si budete
říkat, že na to nemáte, tak na to prostě nemáte a nikdy nic nedokážete.
Pokud si budete myslet, že je hloupost vycestovat do ciziny a že tím ztratíte rok
svého života, tak to tak bude a můžete jen závidět těm, kteří v sobě našli kus
odvahy a vyrazili do světa za poznáním. Zkrátka úplně všechno je jen ve vaší





20
cestování – nejlepší životní investice
hlavě a vy jste strůjcem svého štěstí a své budoucí kariéry. Moje rada je zcela
jednoduchá, a to:
Raďte se vždycky jen s těmi,
kteří dané věci rozumí.
Co to znamená? Pokud budete před nějakým těžkým rozhodnutím a budete
chtít poradit, zajděte za člověkem, který s tím má zkušenosti a sám si to zažil.
To znamená, že když budete chtít poradit s vycestováním, zajděte za někým,
kdo už něco procestoval, a neraďte se s babičkou, která nikde nebyla a bude
o vás mít strach. Jestliže budete chtít založit firmu, promluvte si s někým, kdo
už podniká, a nebavte se o tom s rodiči, kteří třeba v životě nepodnikali. Ro -
diče to kolikrát vůbec nebudou myslet špatně, protože vás milují, ale žijí úplně
jiný život. Na podnikání nikdy neměli odvahu a vždycky se ho báli. Proto se
budou samozřejmě bát i o vás a říkat vám „Víš, měl by sis najít nějakou jistou
práci, kde budeš mít pravidelný příjem.“ apod. Pokud budete chtít vědět, jak
se co nejlépe naučit obchodovat, neraďte se u piva s kámošem, který nikdy nic
neprodal, ale zajděte za zkušeným obchodníkem. A takto bych s příklady mohl
pokračovat až do nekonečna.
Opravdu je důležité se radit pouze s lidmi, kteří v daném odvětví už mají
zkušenost. Rodiče si v rámci slušného vychování poslechněte, ale pokud dané
problematice nerozumí, tak jejich rady nikdy nenásledujte. Pamatuji si, jak za
mnou přišel kamarád a u piva se mi svěřil, že by chtěl začít podnikat. Když tuto
zprávu řekl doma a svým blízkým, jeho máma hned spustila. „Ale Martine,
prosím tě, nebuď hloupý, podívej se, jak dopadl pan Zdráhal od vedle, taky
podnikal a nakonec o všechno přišel a teď má jenom samé dluhy. Chceš taky
tak dopadnout?“ Když mi to Martin vyprávěl, ze srdce jsem se zasmál, protože
jeho máma byla typickým blokařem, a ač svého syna milovala, tak ho prostě
blokovala a nepodpořila ho v jeho cestě. Martin chtěl zkusit podnikat za
každou cenu, ale už v sobě samozřejmě měl toho červíka, kterého mu do hlavy





následuj svůj sen – dělej, co tě baví
21
vklínila jeho vlastní máma. Po hodinové konverzaci jsem Martinovi řekl: „Hele
chlape, jestli chceš podnikat a svému nápadu věříš, tak do toho jdi a na mámu
se ‚vyprdni‘, protože pokud to nezkusíš, tak si to jednou budeš vyčítat a říkat
si: ‚Proč jsem to, já blbec, nezkusil.‘ Nejsi žádný pan Zdráhal, ale jsi Martin.
To, že někomu jeho podnikání nevyšlo, neznamená, že se to nepodaří tobě.
Naopak se zkus poučit z chyb, které třeba udělali jiní. A víš, co ti, Martine, ještě
poradím? Zajdi přímo za tím panem Zdráhalem a zeptej se ho na jeho zkuše -
nosti s podnikáním a na to, co podle svého názoru udělal dobře a co špatně.
Uvidíš, že pokud to není namachrovaný blbec, tak ti moc rád pár užitečných
rad předá.“ Za 14 dní mi Martin volal, že potkal pana Zdráhala a dal se s ním
do řeči, a světe div se: pan Zdráhal byl doslova zapálený podělit se o své
zkušenosti a Martinovi během jednoho odpoledne předal věcné rady a postřehy.
Dokonce se rozpovídal i o svých aktuálních dluzích, začal vysvětlovat rozdíl mezi
dobrým a špatným dluhem a předával Martinovi podnětné informace, v čem
udělal chybu a čeho by se měl vyvarovat. Své povídání zakončil větou, že už byl
v životě několikrát dole, ale vždycky se vyškrábal zpátky nahoru, a podnikání
ho baví, protože může realizovat své nápady a plnit si své sny. Tato slova
Martina nakopla a i přes nevůli svých rodičů začal podnikat a realizovat své cíle.
S neporozuměním rodičů a svého okolí se zkrátka bude člověk setkávat
denně, ale neznamená to, že je jeho nápad špatný. Starší generace je často „sto let
za opicemi“ a kolikrát vůbec nesleduje nové trendy. Přesvědčil jsem se o tom
před pár měsíci, když jsem stál na autobusové zastávce. Zhruba 18–20letý
klučina se bavil se svým otcem a říkal mu, že bude vlogerem a bude na internet
dávat různá videa ze svého dne. Otec bedlivě poslouchal a mladík pokračoval,
že díky nahravání videí na youtube bude milionář. Postarší pán se začal
nahlas smát a doslova mu říkal: „Synku, nesmíš všemu věřit. Nikdo nedokáže být
milionářem pouhým nahráváním nějakých hloupých videí na internet. Radši
bys měl studovat.“ V tu chvíli jsem se na pána otočil a říkám mu: „Jak můžete
vědět, že se to vašemu synovi nepovede. Vždyť vlogování a nahrávaní vlastních
videí je velmi populární mezi dnešní mládeží a nejeden mladý člověk díky této
zálibě zbohatl. Podívejte se třeba na takového Jirku Krále (známý český
youtuber).“ Otec mladíka byl opět jasným příkladem blokaře. Přitom vlogováním si





22
cestování – nejlepší životní investice
vydělává slušné peníze opravdu mnoho lidí. Samozřejmě to není jednoduché,
ale když jsou videa zajímavá, není nic nemožné.
Pokud tedy máte svůj sen nebo přání, následujte ho a zkuste ho zrealizovat.
Jsem toho názoru, že do 30 let, resp. do doby, než má člověk vlastní rodinu, by
měl riskovat a zkoušet, co to jde, protože jakmile už má za někoho zodpověd -
nost, rozhodování je daleko složitější.
Poznávejte a zkoušejte nové věci dřív,
než založíte vlastní rodinu.
Jakmile totiž máte zodpovědnost
ještě za někoho jiného než jen sami za sebe,
je všechno mnohem složitější.
I když se specializuji především na práci s mladými lidmi a studenty, udělal
jsem si kvůli tomu, abych pochopil určité spojitosti, vlastní průzkum mezi
střední a starší generací. Podnikl jsem přes 200 rozhovorů a zjistil jsem, že úpl -
ně každý člověk měl ve svém mládí nějaké cíle a přání, které si bohužel
nesplnil a teď toho lituje, protože možnost naplnit své představy už nikdy nezíská
zpět. Pan Václav K. mi například vyprávěl, jak měl možnost po revoluci odejít
do Německa dělat ochranku a vydělat si tak tisíce marek. Práce ochranky ho
vždycky bavila a naplňovala, ale nakonec do Německa neodešel, protože
zvítězili blokaři, kteří mu říkali, ať zůstane doma. Jeho škoda, protože jeho známý ve
23 letech odešel a po pěti letech se vrátil s tučným kontem, které mu umožnilo
začít podnikat a plnit si sny.
Další zajímavý příběh byl od paní Jany, která je už v důchodu. Celý život
ráda zpívala. Svěřila se mi, že uvnitř vždycky chtěla být zpěvačkou a že každý
den lituje toho, že nikdy nenašla odvahu vyhledat nějakého odborníka a zkusit
si, jestli by na dráhu zpěvačky v mládí měla. Když jsme spolu na toto téma
mluvili, měla doslova skleněné oči, protože věděla, že už se jí tento sen s velkou
pravděpodobností splnit nepodaří.





následuj svůj sen – dělej, co tě baví
23
Říká se, že člověku je tolik, na kolik se cítí, ale jsou případy, kdy nepomůže
ani to, že se cítí na dvacet. Pan Tomáš mi vykládal, jak se tři jeho tehdy dvaceti -
letí spolužáci hned po otevření hranic v 90. letech vydali na měsíční „roadtrip“
Evropou, spali na lavičkách nebo ve stanu a užívali si každičkou minutu. Také
Tomáš měl možnost s nimi odcestovat, ale nakonec si řekl, že takových
příležitostí bude mít ještě hodně, a raději zůstal doma. Dnes je mu 46 let a na žádný
„roadtrip“ se nikdy nevydal, protože to pořád odkládal a pak už mu přišlo, že je
na takovou zábavu starý. Sám mi přiznal, že bude do konce života litovat toho,
že se ke svým přátelům tenkrát nepřidal, protože ti mají ze svého měsíčního
výletu zážitky na celý život a neustále na ně u piva vzpomínají. A takových
příběhů starší a střední generace mi přišlo nespočet. Schválně se zkuste zeptat svých
rodičů nebo známých a zjistíte, že pokud by měli možnost vrátit se zpátky do
minulosti, pak by spoustu věcí moc rádi změnili a splnili si své sny.
Každý z nás může dělat to, co ho baví, a každý z nás se tím může i živit.
Záleží pouze a jen na nás, jestli si to přejeme a půjdeme si za tím. Zcela
nejjednodušší je, když přesně víte, co chcete v životě dělat, máte už od mládí svůj jasný
cíl a jdete si tvrdě za ním. Pokud se řadíte mezi takové lidi, máte opravdu štěstí,
protože jen málokdo přesně ví, co chce například ve svých 18 nebo 22 letech
dělat. A pokud v tom máte jasno třeba už ve svých 15 letech a budete
následovat svou představu, je úspěch prakticky zaručen.
Vždy s oblibou vykládám příběh svého kamaráda Jakuba, který patří
k nejlepším kouzelníkům a hypnotizérům v ČR a možná i v Evropě. Díky svému
umění se dostal i do Velké Británie, spolupracoval s BBC, byl hostem v televizní
Show Jana Krause a u dalších českých celebrit. Kuba si už od dětství
usmyslel, že bude úspěšným kouzelníkem, a šel si odhodlaně za svým. Od dětství ho
mnozí od jeho životní cesty odrazovali, a když se po absolvování gymnázia
rozhodl, že nebude pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale zaměří se na svoji
kouzelnickou kariéru, mnoho lidí se na něho dívalo skrz prsty a jako na blázna,
protože maturita z gymnázia prý nestačí. Kuba si ovšem šel za svým vysněným
cílem a dnes patří ve svém oboru k nejuznávanějším osobnostem. Jeho
vystoupení si objednávají firmy nebo rodiny na své oslavy po celé ČR a vydělává si
více, než je průměrný český plat. Nejen že by mu jeho výdělek mohla závidět





24
cestování – nejlepší životní investice
každá průměrná rodina, ale především dělá to, co ho baví, a publikum jeho
vystoupení miluje. I když nemá vystudovanou vysokou školu, přesně ví, jak
pracovat s lidmi, a nejednou už měl svoji motivační přednášku na půdě veřej -
ných vysokých škol.
Bohužel se denně setkávám s názorem, že když člověk nevystuduje vysokou
školu, nemá šanci na úspěch. S tím absolutně nesouhlasím, protože vysoká
škola není garancí úspěchu a vysokého výdělku. Stačí se podívat na
multimiliardáře jako Steve Jobs nebo Bill Gates, kteří nevystudovali vysokou školu, a i přesto
se zapsali do dějin. Pokud se nechceme přirovnávat k těmto světovým ikonám
a přijde nám to jako moc velká meta, můžeme se podívat na příklad kouzelníka
Jakuba. Tématu vysokých škol se budeme věnovat ještě v dalších kapitolách.
co chci vlastně v životě dělat
Během svých setkání s mladými lidmi jsem zjistil, že v průměru pouze 5 %
z nich ve svých 18 až 21 letech ví, co přesně chce v životě dělat. Střední školu
jim téměř vždy vybírají rodiče a v posledním ročníku na střední škole mají
v hlavě doslova chaos, protože vůbec netuší, čím by se chtěli živit, a jsou pod
obrovským tlakem. Většinou si nakonec vyberou nějakou vysokou školu,
kterou jim doporučí rodiče, anebo jdou na stejnou školu, kterou si vybral
kamarád. Co mě ovšem zaujalo a šokovalo zároveň, je, že 60 % mladých lidí neví
ani po absolvování vysoké školy, jakým směrem se bude jejich život dál ubírat,
a přiznali mi, že studovali vysokou školu pouze kvůli získání titulu nebo na
přání svých rodičů. Dnes a denně zažívám stejný scénář, když položím
studentům otázku, kde se vidí za deset let a co chtějí v životě přesně dělat. Většina
nedokáže vůbec odpovědět, neví a touto otázkou se hodně trápí.
Já sám jsem vůbec nevěděl, co chci ve svých 18 letech vlastně dělat, a užíral
jsem se tím. Věděl jsem, že chci pracovat s lidmi, ale vůbec netušil v jakém
odvětví a jakým směrem se mám konkrétně vydat. Lidé, kteří mají už od začátku
ve své kariéře jasno, doslova vyhráli v loterii, protože to mají daleko jednodušší





následuj svůj sen – dělej, co tě baví
25
a mají předem jasný a daný cíl, za kterým si neúprosně jdou. Například Jirka,
můj kamarád z dětství, už na gymnáziu věděl, že chce za každou cenu být lé -
kařem. Po gymnáziu mu první přijímací zkoušky na medicínu nevyšly, a tak
si dal rok „pauzu“ a chodil do nultého přípravného ročníku, aby se další rok
na vysněnou medicínu dostal. To se mu taky podařilo a v roce 2014 úspěšně
odpromoval a je z něho pan doktor. V tuto chvíli pracuje jako lékař v Německu
a ve svých 27 letech má našlápnuto na úspěšnou kariéru. Další kamarád
z dětství – Robert – od malička hraje profesionálně hokej a celý život měl sen hrát
v NHL nebo extralize. Každý den doslova dřel a tvrdě trénoval, aby se mu jeho
sen splnil, a ve svých 24 letech do extraligy skutečně poprvé nahlédl. Dnes je
jedním z hlavních pilířů svého týmu.
Když už píšu o tolika lidech, kteří si splnili svůj sen a dělají, co je baví, byl by
hřích, kdybych se nepodělil o příběh svého kamaráda Leo Macenauera. Možná
vám to jméno něco říká, a jestli ne, tak se podívejte na jeho úžasné pánské
kolekce. Leovi je pouhých 27 let a už si získal uznání na poli módního návrhářství.
S Leem jsem se seznámil na oslavě narozenin našeho společného kamaráda
a stali se z nás výborní přátelé. Hned jsme si padli do noty a bylo úžasné
poslouchat jeho životní příběh krůček po krůčku. Leo jednoznačně patří mezi
těch šťastných 5 %, protože se už od malička pohyboval v oděvním průmyslu,
jeho dědeček pracoval v OP Prostějov, a věděl, čím chce být. Měl jediný cíl,
a to stát se úspěšným módním návrhářem s vlastní značkou. Věděl, že musí
být lepší než ostatní, protože zrovna v módním průmyslu a v malé zemi, jakou
je ČR, je hodně těžké se prosadit, bez ostrých loktů to jde jen stěží. Už
během studií na univerzitě věděl, že pokud chce být nejlepší, musí se učit od těch
nej úspěšnějších. Díky vlastní šikovnosti se mu podařilo získat stáž u Calvina
Kleina a Charlieho Allana. Leo tak strávil několik měsíců v Mekkách
módního průmyslu Miláně a Londýně. Snažil se okoukat mnoho stylů a pak začal
sám podnikat. Začátky nebyly rozhodně růžové a několikrát se doslova spálil,
například když chtěl uspět na poli ženské módy. Když mi popisoval, jak
přišel o všechny své životní úspory, jak kolikrát peníze na nájem použil na látku
a věřil, že prodá nějaké sako nebo košili, tak jsem na něj zíral s pusou dokořán.
O pouhé tři roky později má stejný Leo už vlastní butik v centru Prahy a obléká





26
cestování – nejlepší životní investice
desítky úspěšných manažerů a celebrit. Když jsem se s ním během psaní této
knihy bavil o jeho začátcích, zmínil věc, pod kterou se musím podepsat. Do -
slova řekl: „Nebyl jsem nejlepší a ani nejtalentovanější, neměl jsem finanční
zázemí jako někteří spolužáci, a přesto jsem uspěl. Ten důvod je jednoduchý,
protože jsem byl schopný se z každého pádu na zem rychle otřepat a zase jít dál.
Měl jsem zkrátka cíl a za ním jsem si tvrdě šel.“ A tak by to mělo být i u vás.
Z každého životního pádu se rychle
otřepte a jděte zase dál za svým cílem.
Za svým životním snem a cílem si šla i Štěpánka. Když mi vyprávěla o svých
začátcích, doslova jsem hltal každé její slovo. Štěpánka si už někdy v 15 letech
řekla, že chce být novinářkou. Nutno dodat, že nikdy nepatřila k premiantkám
třídy a slohové práce jí dělaly značné problémy. Po absolvování obchodní aka -
demie se rozhodla studovat žurnalistiku, ale bohužel nezvládla přijímací
zkoušky, a tak řešila, co se svým životem dál. Cíl byl jasný, a proto si sbalila kufr
a v 19 letech odcestovala z Karlových Varů do Prahy. Našla si práci v cestovní
kanceláři, kde prodávala letenky. Tato práce ji vůbec nebavila, protože věděla,
že chce dělat novinařinu. Jednoho dne, když šla se svojí sestřenicí na procházku
Prahou a byla smutná, všimla si velké cedule, na které zářil nápis: Vyšší
odborná škola publicistiky. Hned se usmála, protože věděla, že to je přesně to, co
chce dělat. Úspěšně prošla přijímacím řízením a začala znovu studovat. Její táta
z toho oboru zrovna moc nadšený nebyl, protože v něm neviděl pořádné
uplatnění. Doslova jí jednou řekl: „Můžeš mi říct, co tě jako přesně bude živit?“
Štěpánka se ovšem nedala a naopak se na sobě snažila pracovat. Když nebyla
zrovna ve škole, chodila „pípat“, jak s oblibou říkala své brigádě v supermarketu. Po
zaplacení nájmu měla sotva peníze na jídlo. Samozřejmě mohla zavolat tátovi,
jestli jí nepošle nějakou tu korunu, ale osobní hrdost jí to nedovolila, protože
už jí přece bylo 20 let a chtěla být soběstačná. Měla jasný cíl a za ním si
mermomocí šla. Po krátké době si našla první brigádu v médiích, konkrétně v rádiu





následuj svůj sen – dělej, co tě baví
27
Frekvence 1. Točila ankety a zastavovala spěchající lidi na ulici, což není zrovna
nejpříjemnější práce. Štěpánka ale věděla, že je mladá a potřebuje zkušenosti,
takže byla ráda za jakoukoliv zkušenost z médií. Neustále na sobě pracovala
a těsně před ukončením školy nastoupila do Českého rozhlasu Regina. Postu -
pem času začala moderovat a vést různé rubriky. Nakonec měla i svůj vlastní
pořad. Díky této práci najednou poznávala spoustu zajímavých lidí, setkala se
například s Dalajlámou, Václavem Havlem, Tonym Blairem nebo Karlem
Gottem. Rok se sešel s rokem a přišla nabídka z České televize. Po pár týdnech se
najednou jejím rodičům začali ozývat známí a přátelé, jestli náhodou ta
Štěpánka z televize není jejich dcera, a oni hrdě přitakávali. Nejkrásnější pocit
zažila Štěpánka pár let zpátky, když šla na procházku se svým otcem. Zničehonic
ji objal a řekl jí: „Pamatuješ, jak jsem se ptal, co tě bude živit? Beru zpět. Jsem
překvapený, co jsi dokázala a kam ses dostala. Jsem na tebe moc hrdý a mrzí
mě, že jsem ti úplně nevěřil.“ Po těchto slovech měla Štěpánka skleněné oči
a uvědomila si, co všechno dokázala. Splnil se jí sen a navíc je na ni její rodina
nesmírně pyšná. Jak na příběhu Lea, tak Štěpánky je dobře vidět, že když má
mladý člověk jasný cíl a jde si za ním, dříve nebo později se mu splní.
Ovšem nutno říct, že všichni výše zmínění – Jirka, Robert, Leo nebo
Štěpánka – měli obrovské štěstí v tom, že už od svého dětství měli jasný cíl. Přesně
věděli, co chtějí v životě dělat, a měli daný směr. Pravda je ale taková, že většina
z nás takové štěstí nemá a doslova se hledá. Pro všechny z vás, kteří se hledáte
a vůbec netušíte, jakým směrem se vydat, doporučuji jediné...cestujte,
cestujte a znovu cestujte, protože tím, že začnete cestovat, budete mít možnost
potkat stovky lidí z celého světa, a jsem přesvědčen, že vám to pomůže dát životu
správný směr.
Cestujte, cestujte, cestujte –
získáte zkušenosti a kontakty,
které vám pomohou nasměrovat
vaši životní cestu.





28
cestování – nejlepší životní investice
Cestování pomohlo i v mém případě a vím, že kdybych v 18 letech poprvé ne -
vycestoval do Velké Británie, určitě bych neměl takové zkušenosti a zážitky a vy
byste nedrželi v rukou tuto knihu. Díky cestování jsem doslova našel sám sebe.
Čím více jsem cestoval, tím více jsem si uvědomoval, kam se chci vydat a čemu
se chci věnovat. Začátky jsou vždycky těžké, ale pokud na sobě pracujete,
výsledek se zaručeně dostaví.





29
2

Bucket list –
seznam snů, přání a cílů
Jedna z nejúžasnějších motivací pro dosažení snů a cílů je určitě sestavení vlast -
ního bucket listu. Řada z vás si možná řekne, že to je hloupost a proč byste si
zrovna vy měli dělat nějaký „trapný“ seznam přání, ale věřte, že ten trapný
seznam vám dokáže hodně pomoct k nakopnutí ve vaší další kariéře. Můj bucket
list vznikl zcela náhodně a jsem si jistý, že právě on pomohl ke splnění řady
mých snů. Bylo krásné dopoledne, slunce svítilo a já ležel v nemocnici. Bylo
mi čerstvých 17 let a zrovna jsem čekal na operaci nosních dutin ve Fakultní
nemocnici v Ostravě. Operace to nebyla nijak složitá a původně jsem si tam
měl poležet jen několik dní, ale nakonec se operace a rekonvalescence protáhla
a já v nemocnici zůstal 12 dní a měl hodně času na přemýšlení. Bylo mi 17 a já
si pořád pokládal otázku, co vlastně chci v životě dělat a čím chci být. V hlavě
se mi honila spousta myšlenek a představ. Chvíli jsem si představoval, že jsem
fyzioterapeut, posléze kaskadér, zubař, prezident, herec, obchodník, manažer,
průvodce atd. Zkrátka jsem vůbec netušil a nevěděl, čím se chci jednou živit
a na jakou vysokou školu se případně vydat. Čím víc jsem přemýšlel, tím víc
jsem v tom plaval. Rozhlížel jsem se různě po nemocničním pokoji, a když jsem
se zadíval z okna, všiml jsem si, že na parapetu leží mřížkovaný sešit, který jsem





30
cestování – nejlepší životní investice
si vzal z domova, kdybych náhodou chtěl skládat básničky. Od dětství mám
totiž zálibu ve skládání rýmovaček. Natáhl jsem se pro sešit a začal spontánně
skládat básničku, kterou jsem nazval „Čím v životě budu“. Začal jsem skládat
blbosti, jak jsem tomu s oblibou říkal, ale díky tomu jsem si napsal svůj první
bucket list, protože na slova „do života jsem házen“ mě napadla asociace „přál
bych si mít svůj bazén“, a najednou jsem dostal nápad napsat si svůj seznam
přání. Na tomto příkladu je vidět, že kolikrát i „hloupý nápad“ nebo myšlenka
může vést k zajímavým věcem. Přikládám zde svůj bucket list i s básničkou.
1
Básnička z října 2005
Vůbec nevím, čím v životě budu,
bez nějakého studu,
bych rád byl mistr v judu
a porazil tu francouzskou obludu.
2
Plácám se v tom jako blázen,
do života jsem házen,
přál bych si mít jednou svůj bazén.
Originál bucket list z roku 2005
Co chci v životě zažít a splnit si:
• vidět Jardu Jágra a NHL;
• pokecat s Joe Sakicem;
• pilotovat letadlo;
• pánská jízda ve Vegas;
• udělat maturitu;
• dostat se na vysokou školu;
• sex se dvěma ženami;
1 List jsem psal jako 17letý student. V té době jsem byl velký fanda bojových sportů
a ledního hokeje. Tyto záliby mi zůstaly do dnešní doby.  Originál bucket listu najdete
v příloze s fotografiemi.
2 Jeden z nejlepších judistů všech dob je Francouz Teddy Riner, kterého jsem sledoval už
od jeho dorosteneckých soutěží.





Bucket list – seznam snů, přání a cílů
31
• zahrát si větší roli ve filmu;
• napsat knížku;
• projet se ve Ferrari;
• být milionář;
• vzít dědečka do Norska na ryby;
• plavat se žralokem;
• skočit si padákem;
• navštívit karneval v Riu de Janeiru;
• osobně vidět Premier League;
• osobně vidět americký fotbal v USA;
• dokázat něco, za co by na mě byli rodiče pyšní;
• stavět tábory v Africe;
• založit jednou nadaci;
• sexík na pláži;
• zdolat nějakou větší horu;
• pozorovat velryby;
• udělat si řidičák.
Toto byl můj první seznam přání, který jsem si napsal zcela spontánně, a vždyc -
ky, když ho mám před sebou, se od srdce usměji. Obzvlášť u toho sexíku na
pláži. Aniž bych do té doby četl nějakou knížku o osobním rozvoji nebo slyšel
o nějakém seznamu přání, přišel na svět můj vlastní bucket list. Jsem
neskutečně rád, že jsem tenkrát zcela náhodně začal skládat básničku a k tomuto
seznamu přání vůbec dospěl, protože jsem si pak svoje přání začal různě plnit.
Není nic jednoduššího než si svoje cíle, touhy a přání hodit na papír a postupně
si je plnit a odškrtávat. A která přání jsem si ze svého původního bucket listu
už opravdu splnil? To si nechám pro sebe, ale prozradím, že mnoho z nich už
mám úspěšně za sebou a na některá stále ještě čekám.
Zajímavé je, že když jsem o pár let později začal hodně cestovat a potkávat
lidi z celého světa, zjistil jsem, že nejsem zdaleka jediný, kdo si sestavil svůj
vlastní bucket list. Pamatuji si, jak jsem během své kanadské výpravy potkal
Leeho, který je nejlepší průvodce ve Vancouveru a odvážím se říct, že možná
i v celé Kanadě. Za svoji práci získal nejedno ocenění a turisté z celého světa ho





32
cestování – nejlepší životní investice
doslova milují. Mají ho rádi, protože vždycky dokáže udělat tu nejlepší show
a svým smyslem pro humor pobaví úplně každého. Na vlastní oči jsem viděl,
jak dokázal rozesmát i ty největší morousy, a nestačil jsem se divit, kde ne -
ustále bere ty nápady a vtípky. Když jsem měl jednoho večera během výletu
do kanadské divočiny možnost být s Leem sám, zeptal jsem se ho, kde čerpá
neustálou inspiraci a jak si vůbec dokázal udělat tak skvělé jméno. Lee se usmál
a začal vyprávět: „Kamaráde, nehledej v tom žádnou vědu. Průvodce už dělám
15 let a vždy to byl můj největší sen. Když mi bylo 18, vzal jsem si tužku a papír
a napsal svoje sny a cíle. Jedním z nich bylo, že budu nejlepší průvodce
a odborník z Vancouveru na Rocky Mountains. Dnes jsem v Banffu (město
v Rocky Mountains) jako průvodce už po tři sta padesáté třetí a svoji práci doslova
miluju. Nemysli si, začátky byly hodně složité a nejednou jsem zažil, že jsem
humorem přestřelil nebo urazil nějakého cizince. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
Doslova jsem experimentoval. Dnes před sebou vidíš produkt, na kterém jsem
celých 15 let každodenně pracoval a obětoval mu celou svoji kariéru.“
Konverzace s Leem trvala hodiny a stali se z nás výborní přátelé na celý život. Na
příkladu Leeho jasně vidíte, že když něco opravdu chcete a jdete si za tím, tak toho
dosáhnete. Je úplně jedno, jestli budete chtít pracovat jako doktor, moderátor,
voják, nebo průvodce. Zkrátka, když svůj cíl udržíte v hlavě a budete ho
následovat, vždycky se splní. Leeův příběh mi ukázal, že napsání vlastního bucket
listu bylo prostě to nejlepší, co pomohlo k nastartování mojí vlastní kariéry.
Takže neváhejte, vezměte si kus papíru, začněte psát a plnit si své sny.
S přibývajícím věkem se budou vaše představy, cíle a  touhy samozřejmě měnit.
Vím to sám podle sebe, protože s věkem a zkušenostmi se hodnoty a některé
cíle změní. Ale i když se budou měnit, nakopnou vás a pomohou v rozjezdu
vaší kariéry.
Při psaní těchto řádků si uvědomuji, že čas utíká hrozně rychle. Pokud tyto
řádky náhodou čte nějaká babča, asi jen nevěřícně zakroutí hlavou,
protože sám jsem ještě vitální mladík a mám celý život před sebou. Pravda je ale
taková, že než se nadějeme, zjistíme, že už je pozdě a svoje studentské sny si
nemůžeme splnit.





Bucket list – seznam snů, přání a cílů
33
Vzpomínám si, jak jsem v roce 2010 po svém prvním návratu z USA vedl
rozhovor o cestování a Americe se svým kamarádem. Říkal mi: „Ta Amerika
a cestování musí být super, ale já začnu cestovat, až vydělám pořádné peníze.
Vidím to tak kolem mých 30 let. Nejdřív chci budovat kariéru a pak si budu
užívat stejně jako ty.“ S tímto názorem jsem ale nesouhlasil, a tak se rozhořela
horlivá a divoká diskuse. Podle mého názoru se totiž člověk s rostoucím věkem
mění a tím se mění i jeho přístup k životu. Samozřejmě existují výjimky, ale
málokterý člověk se dokáže ve třiceti nebo pětatřiceti uvolnit stejně jako dvace -
tiletý vysokoškolák. A to z jednoho prostého důvodu:
Mnozí lidé se od určitého věku začnou
brát moc vážně a zvítězí u nich předsudky,
které je začnou brzdit.
Zkrátka zpohodlní. Například už nebudou chtít při cestování sdílet pokoj s dal -
šími šesti lidmi, protože mají rádi své soukromí a pohodičku. Už nepojedou
stopem přes celou Evropu jen s batohem na zádech bez předem zařízeného
ubytování, protože si řeknou, že na to jsou už moc staří. A s dalšími příklady
bych mohl pokračovat. Je jasné, že se najdou i takoví, kteří takto „blbnou“ i po
třicítce, ale je jich spíš méně než více. Můžete nebo nemusíte se mnou
souhlasit, ale když se podívám na svůj vlastní příklad, tak zcela jasně vnímám, že se
ve svých 27 letech chovám jinak než dřív. Jsem zkrátka jiný, než jsem býval,
a řadu věcí bych už dnes neriskoval nebo neudělal. Hodně jsem se zklidnil a už
nejsem takový blázen jako dřív. Důležité ovšem je, že moje zážitky už mi nikdo
nevezme, a tak by se k tomu měl postavit každý. Žijeme pouze jednou, a proto
není čas, ztrácet čas. Pokud tedy v hlavě máte nějaké své přání, třeba i „ujetého“
rázu, tak si ho splňte, protože když to neuděláte, je hodně pravděpodobné, že
toho budete jednou litovat. I ty nejšílenější představy a přání se mohou splnit.
Já jsem například do svého prvního bucket listu napsal pokec s Joe Sakicem.
Pro ty, kterým toto jméno nic neříká, Joe Sakic patřil k nejlepším hokejistům





34
cestování – nejlepší životní investice
všech dob a byl vzorem pro mnoho hráčů. Jako velký fanoušek ledního hokeje
jsem si Joa oblíbil už jako malý kluk a bedlivě jsem ho sledoval. Když jsem si
jako 17letý klučina napsal toto přání do svého bucket listu, opravdu jsem ani
nedoufal, že by se mi někdy mohlo splnit. Do té doby jsem byl s rodiči maxi -
málně v Chorvatsku a ani ve skrytu duše jsem si neuměl představit, že někde
v Americe potkám svůj dětský idol. Ovšem život někdy přináší samé
překvapení a jedno překvápko mě čekalo o osm let později, když jsem pracoval v Kanadě
a měl na starosti volnočasové aktivit


       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.