knihy
abz.cz
sleva
Kniha:
Čeština v afázii: teorie a empirie
Autor:
Eva Flanderková
Kdy zboží dostanu
ukázka
| Nakladatelství: | » Karolinum |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2019 |
| Počet stran: | 157 |
| Rozměr: | 23 cm |
| Úprava: | ilustrace |
| Vydání: | Vydání první |
| Skupina třídění: | Patologie. Klinická medicína |
| Jazyk: | česky |
| Vazba: | kniha, brožovaná vazba |
| Téma: | lingvistická afaziologie |
| Datum vydání: | 01.04.2019 |
| ISBN: | 9788024642468 |
| EAN: | 9788024642468 |
| Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Monografie "Čeština v afázii: teorie a empirie" se zabývá otázkami na pomezí lingvistické afaziologie, psycholingvistiky a neurolingvistiky. Jde o první původní monografii zaměřenou na empirický výzkum rodilých mluvčích češtiny s afázií, která nenechává stranou ani diskusi o naléhavých teoretických otázkách.
Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou afaziologie na pozadí současných přístupů kognitivní vědy a zabývá se historií zkoumání afatických poruch a jejich typologií. Dále uvádí psycholingvistické modely produkce a porozumění řeči, vysvětluje pojem agramatismus a přináší přehled základních neurozobrazovacích metod.
Empirická část je věnována výzkumu češtiny afatických mluvčích. Autorka představuje soubor osmi experimentálních studií, které zkoumají produkci a porozumění řeči (úlohy zaměřené na pojmenování substantivem a slovesem, spojování slov s obrázky, sémantickou kategorizaci substantiv, kategorizaci sloves podle valence, aktuální členění větné). Zmiňuje přitom i úskalí, na která experimentátor při realizaci výzkumu naráží. Přestože primárním zkoumaným jazykem je čeština rodilých mluvčích, je v knize nastíněna i problematika jiných jazyků. Usouvztažnění výsledků všech provedených experimentů přináší závěrečná diskuse.
Svým komplexním zaměřením může být monografie užitečná nejen pro čtenáře se zájmem o lingvistiku a psychologii, ale i logopedii či neurovědu. (teorie a empirie)
Katalog předmětový > A > Afázie
Katalog předmětový > P > Poruchy řeči
Katalog předmětový > E > Empirický výzkum > Česko
Katalog předmětový > P > Psycholingvistika
Naučná literatura > Jazyky > Čeština
Naučná literatura > Učebnice
Katalog nakladatelství > K > Karolinum
Téma publikace je rozkročeno mezi několik oborů, v
nichž vedle lingvistiky mají významné místo
zejména neurovědy.
Práce je dobře koncipována, rozdělena klasickým
způsobem do dvou částí: teoretické a experimentální
; každá z nich je podrobně vnitřně členěna.
Teoretická část svědčí o tom, že autorka se v
afaziologii i v širších vědních kontextech velmi
dobře orientuje. Problematika, o které referuje, je
obsáhlá a mimořádně spletitá, odborná literatura
bohatá. Problematiku afázií řadí doktorandka do
širšího kognitivněvědního kontextu, vykládají na
pozadí dvou respektovaných modelů zpracování
jazyka. Značnou pozornost věnuje klasifikaci afázií,
různým přístupům ke klasifikaci a problémům s tím
spojeným; jako lingvistka klade důraz na povahu
jazykového deficitu jako důležitého kritéria třídění.
Autorka nenechává stranou úvahy o mnohých
otevřených otázkách, stejně jako o nesouladu v
hodnocení a interpretaci afatických jevů, ke kterým
mezi badateli dochází. Zmiňuje úskalí, která
experimentální výzkum afázií provázejí. Teoretickou
část práce lze považovat za zdařilý učební text;
srozumitelný a přehledně členěný výklad uvádí
čtenáře do základů afazilogie, její historie,
nejdůležitějších témat a metod zkoumání i
lingvistických aspektů problematiky.
Experimentální část přináší po úvodním představení
pacientů popis a zhodnocení souboru experimentů.
Orientaci čtenáři usnadňuje v zásadě stejná stavba
všech oddílů: Předchozí studie, Výzkumné otázky a
cíle, Stimulační materiál a postup, Pacienti a
kontrolní osoby, Výsledky, Diskuse, Shrnutí.
Kapitoly 7-9 jsou zaměřeny na jazykové deficity v
lexikální rovině, na zpracování vztahu mezi zvukem
a významem při produkci a porozumění a na
kategorizaci; předmětem zkoumání jsou substantiva
a slovesa. Autorka tu na českém materiále ověřuje
poznatky získané jinými odborníky na materiále
jiných jazyků (zejména angličtiny) a výsledky uvádí
do vztahu k typu afázie testovaných pacientů.
Kapitola 10 se zabývá nadvětnou syntaxí, resp.
aktuálním členěním výpovědi (dále AČ).
Autorka předkládá obsahově bohatý, kultivovaný
výklad afaziologické problematiky, důsledně uvádí
prameny, ze kterých čerpá. Dotýká se i jedné ze
zásadních otázek, zda zpracování jazyka v mozku je
doménově specifické, resp. do jaké míry. Jako
lingvistka se nepouští do spekulací, uvádí do
souvislosti poznatky z neurověd. Dala si velkou
práci s přehledným popisem experimentů a jejich
výsledků, v diskusích uplatnila poznatky z odborné
literatury, zařadila vlastní kvalifikované úvahy i
četné drobnější postřehy.
Z recenzního posudku: Prof. Dr. Barbara Mertins
